MZV: Souhrnná teritoriální informace

Palestinská autonomní území (PAÚ) představují dvě teritoriálně a politicky oddělené entity – Západní břeh Jordánu a pásmo Gazy. Západní břeh spravuje Palestinská národní správa (PNS), v jejímž čele stojí prezident Mahmúd Abbás. Kromě toho je podstatná část území Západního břehu (cca 60 %, tzv. území C) pod přímou správou Izraele a žije zde 500 tisíc izraelských občanů. Izrael kontroluje vnější hranice Palestiny, vybírá ve prospěch PNS dovozní cla a poplatky a veškerý dovoz podléhá schválení izraelských orgánů. V pásmu Gazy probíhá od října 2023 ozbrojený konflikt mezi Izraelem a islamistickým hnutím Hamás, které oblast kontroluje od roku 2007. Parlament je dlouhodobě nefunkční, zákony jsou tudíž provizorně vydávány formou prezidentských dekretů. Parlamentní a prezidentské volby jsou opakovaně odkládány, nový termín se nerýsuje. Palestinskou ekonomiku výrazně poznamenala koronavirová pandemie, v jejímž důsledku se HDP v roce 2020 propadl o téměř 12 %. V následujících dvou letech došlo k výraznému oživení, v roce 2023 způsobil nový propad konflikt v Gaze. Růst se očekává za předpokladu ukončení konfliktu. Obchodní bilance je výrazně záporná, zdaleka největším obchodním partnerem Palestiny je Izrael; statistiky nicméně zkresluje fakt, že přes Izrael zároveň probíhá většina obchodu se třetími zeměmi. Palestina usiluje o byť i jen dílčí snížení obchodního schodku a diverzifikaci dovozu. Celkový objem česko-palestinského obchodu se v roce 2025 propadl na cca 70 – 90 mil. Kč, přitom jednalo o český export; dovozy z Palestiny do ČR jsou tradičně zanedbatelné. Je to dáno přesunem do šedé zóny reexportů, kdy se většina českého zboží, které se v roce 2025 do Palestiny reálně dostala, šla přes izraelské prostředníky. Ve statistikách je proto toto zboží finálně vykázáno jako export do Izraele, nikoliv do Palestiny. Exportu do Palestiny dlouhodobě dominují osobní automobily. Potenciál pro rozvoj obchodních vztahů existuje v dovozu mnoha druhů zejména spotřebního zboží, jakož i v zapojení do infrastrukturních projektů (např. v oblasti vodního hospodářství nebo energetiky), jež jsou financovány především ze zdrojů rozvojové spolupráce a mezinárodních rozvojových finančních institucí.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Palestina (305.13 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi

1.2 Zahraniční politika země

1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název: Stát Palestina (anglicky: State of Palestine, arabsky: Dawlat Filastīn)

Palestinská autonomní území (PAÚ) zahrnují Západní břeh a Pásmo Gazy. Na Západním břehu vykonává správu Palestinská národní správa (PNS), zatímco situace v Pásmu Gazy zůstává po ozbrojeném konfliktu zahájeném v říjnu 2023 a následných dohodách o příměří nadále nestabilní. Přestože byly podniknuty kroky ke zmírnění konfliktu, nadále dochází k bezpečnostním incidentům a implementace dohodnutých opatření zůstává neúplná. Budoucí uspořádání a správa Pásma Gazy tak zůstávají předmětem jednání.

Na základě dohod z Osla má PNS na Západním břehu administrativní a bezpečnostní pravomoc na tzv. území A (přibližně 18 % rozlohy, zejména města a větší obce) a administrativní pravomoc na tzv. území B (přibližně 22 % rozlohy, převážně menší obce). Zbylých přibližně 60 %, tzv. území C, se nachází pod plnou administrativní a bezpečnostní kontrolou Izraele. Vedle palestinského obyvatelstva zde žije více než 510 tisíc izraelských civilistů (osadníků). Správu tohoto území vykonává izraelská armáda prostřednictvím orgánu COGAT (Coordination of Government Activities in the Territories), který koordinuje civilní záležitosti na palestinských územích.

Pásmo Gazy bylo od roku 2007 ovládáno islamistickým hnutím Hamás, které je Evropskou unií vedeno na seznamu teroristických organizací. Po ozbrojeném konfliktu zahájeném v říjnu 2023 byla schopnost Hamásu vykonávat správu území výrazně oslabena a budoucí model správy Pásma Gazy zůstává předmětem dalšího vývoje.

V čele PNS stojí od roku 2005 prezident Mahmúd Abbás. Vzhledem k opakovanému odkládání prezidentských a parlamentních voleb nebyl jeho mandát obnoven prostřednictvím nových voleb. Prezident jmenuje vládu a vzhledem k dlouhodobě nefunkčnímu parlamentu vykonává významnou část své pravomoci prostřednictvím prezidentských dekretů. Palestinské politické scéně nadále dominují dvě hlavní znesvářená hnutí: Fatah na Západním břehu a Hamás v Pásmu Gazy. Opakovaná rekonciliační jednání dosud nepřinesla zásadní průlom a politická situace zůstává patová.

V březnu 2024 jmenoval prezident Abbás novou technokratickou vládu vedenou Muhammadem Mustafou, jejímž deklarovaným cílem je reforma PNS, posílení státních institucí a příprava na poválečnou obnovu Pásma Gazy.

Složení vlády:

• Muhammad Mustafa – předseda vlády
• Varsen Aghabekian – ministryně zahraničních věcí
• Shurahbil Al Zaeem – ministr spravedlnosti
• Ziad Hab Al Reeh – ministr vnitra
• Estephan Salameh – ministr financí a ministr plánování a mezinárodní spolupráce
• Sami Hajjawi – ministr pro místní správu
• Majid Abu Ramadan – ministr zdravotnictví
• Amjad Barham – ministr školství a vyššího vzdělávání
• Enas Dahadha Attari – ministryně práce
• Muhammad Mustafa Najem – ministr pro náboženské záležitosti
• Arafat Asfour – ministr průmyslu
• Muhammad Al Amour – ministr národního hospodářství
• Maher Natsheh – ministr komunikací a digitální ekonomiky
• Ahed Bseiso – ministr veřejných prací a bytové výstavby
• Samah Hamad – ministryně sociálního rozvoje
• Rizq Sulaimiyya – ministr zemědělství
• Hani Al Hayek – ministr cestovního ruchu a památek
• Ashraf Al Awar – ministr pro záležitosti Jeruzaléma
• Emad Al Din Hamdan – ministr kultury
• Mohammad al-Ahmad – ministr dopravy
• Mona Al Khalili – ministryně pro záležitosti žen

1.2. Zahraniční politika země

Palestinu jako stát aktuálně uznává 157 ze 193 členských zemí OSN (tj. zhruba 80 % mezinárodního společenství), přičemž hlavním dlouhodobým cílem Palestinské národní samosprávy (PNS) zůstává počet uznávajících zemí dále navýšit, posílit svou pozici v mezinárodních institucích a v ideálním scénáři získat plné členství v OSN; v současnosti má Palestina od roku 2012 status nečlenského pozorovatelského státu.

Ze států EU uznalo Palestinu v roce 2014 Švédsko, jako první členský stát EU, který k tomuto kroku přistoupil. V roce 2024 uznaly Palestinu Španělsko, Irsko a Slovinsko (spolu s Norskem mimo EU). Další vlna uznání v evropském prostoru následovala v průběhu roku 2025, zejména v souvislosti se zasedáním Valného shromáždění OSN, kdy k tomuto kroku přistoupila Francie, Belgie, Malta a Lucembursko.

Evropská unie zůstává v této otázce rozdělená: část členských států Palestinu uznává (dnes zhruba polovina EU), zatímco jiné, podobně jako USA a další západní země, uznání tradičně podmiňují pokrokem v mírovém procesu a dosažením dvoustátního řešení prostřednictvím jednání s Izraelem. V posledních letech však některé západní státy naznačují, že by tuto podmínku nemusely bezvýhradně dodržovat, což se projevilo zejména v nové vlně uznání v letech 2024–2025.

Evropská unie patří k nejvýznamnějším poskytovatelům rozvojové, rozpočtové a humanitární pomoci Palestincům. Prostřednictvím Evropské komise i bilaterálních programů členských států podporuje fungování institucí PNS, hospodářský rozvoj, zdravotnictví, školství a humanitární pomoc. EU zároveň dlouhodobě podporuje dvoustátní řešení založené na existenci Izraele a nezávislého palestinského státu.

Významnou roli v izraelsko-palestinském konfliktu nadále hrají Spojené státy jako hlavní strategický spojenec Izraele a klíčový aktér diplomatických jednání. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa, která se ujala úřadu v lednu 2025, zahájila intenzivní diplomatické úsilí zaměřené na ukončení konfliktu v Pásmu Gazy, zajištění propuštění zbývajících rukojmích a vytvoření nového rámce pro správu a obnovu území po skončení bojů. Některé americké návrhy vyvolaly kritické reakce ze strany části mezinárodního společenství i palestinských představitelů.

Klíčovou roli v palestinské otázce nadále hrají rovněž Egypt, Jordánsko, Katar, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Turecko. Egypt a Katar patří mezi hlavní prostředníky při jednáních mezi Izraelem a Hamásem, zatímco Jordánsko si zachovává zvláštní postavení díky historické vazbě na Jeruzalém a správě muslimských svatých míst.

V roce 2020 došlo prostřednictvím tzv. Abrahámovských dohod k normalizaci vztahů mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem, Marokem a Súdánem. Saúdská Arábie se k nim nepřipojila, ale vedla nepřímá jednání o možné normalizaci, zpravidla podmiňovanou pokrokem v palestinské otázce. Konflikt v Gaze od roku 2023 však tyto procesy zpomalil a vedl k ochlazení části regionálních vztahů, přičemž většina aktérů nadále deklaruje podporu dvoustátnímu řešení.

1.3. Obyvatelstvo

Podle odhadů Palestinského statistického úřadu (PCBS) žilo na palestinských územích na počátku roku 2026 přibližně 5,5 milionu obyvatel, z toho přibližně 3,4 milionu na Západním břehu a 2,1 milionu v Pásmu Gazy. Důsledkem ozbrojeného konfliktu zahájeného v říjnu 2023 došlo v Gaze k významným demografickým změnám, vysokému počtu obětí a rozsáhlému vnitřnímu vysídlení obyvatelstva.

Palestinská populace patří k nejmladším na Blízkém východě. Přibližně 45 % obyvatel je mladších 18 let, zatímco osoby starší 65 let tvoří přibližně 5 % populace. Průměrný věk obyvatelstva se pohybuje kolem 22 let. Míra porodnosti zůstává v regionálním srovnání vysoká, přesto v posledních letech vykazuje pozvolný pokles.

Registrovaní palestinští uprchlíci představují přibližně 2,5 milionu osob, tedy zhruba 45 % populace palestinských území. Na palestinských územích se nachází 27 uprchlických táborů, z toho 19 na Západním břehu a 8 v Pásmu Gazy.

Pásmo Gazy patří navzdory rozsáhlým válečným škodám a vnitřnímu vysídlení obyvatelstva k nejhustěji osídleným oblastem světa. Hustota zalidnění zde přesahuje 5 500 obyvatel na km², zatímco na Západním břehu činí přibližně 600 obyvatel na km². Největší koncentrace obyvatelstva na Západním břehu se nachází v oblasti Hebronu, Jeruzaléma, Ramalláhu a Náblusu.

Největšími městy jsou Gaza City (před konfliktem přibližně 600 tisíc obyvatel) a Hebron (přibližně 250 tisíc obyvatel). Významnými správními a ekonomickými centry jsou rovněž Ramalláh, Náblus, Betlém a Dženín.

Dominantní část obyvatelstva tvoří arabsky mluvící Palestinci. Úředním jazykem je arabština. Nejrozšířenějším náboženstvím je islám, k němuž se hlásí přibližně 98–99 % obyvatel, převážně sunnitského vyznání. Křesťané představují přibližně 1–2 % populace (odhadem 55 tisíc osob), přičemž jejich počet v posledních desetiletích postupně klesá v důsledku emigrace. Nejpočetnější křesťanskou komunitou je řecko-pravoslavná jeruzalémská církev. Vedle ní působí řada dalších východních i západních církví. V Náblusu žije také malá komunita Samaritánů, představující jedno z nejstarších náboženských společenství regionu.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Svojí velikostí (počet obyvatel, efektivní poptávka) se palestinská ekonomika řadí i v blízkovýchodním kontextu mezi ty menší. Citelnou ránu tuzemskému hospodářství zasadila pandemie COVID-19, k dalšímu dramatickému propadu pak došlo v důsledku ozbrojeného konfliktu v Gaze. K růstu se ekonomika měla vrátit již v roce 2025, nicméně kvůli křehkosti tehdejšího příměří v Gaze a absenci postkonfliktního uspořádání růst nedosáhl očekávaných čísel. Kromě zastavení prakticky veškeré ekonomické aktivity a rozsáhlé destrukce v Gaze má dlouhodobý negativní vliv na ekonomickou situaci v Palestině rovněž trvající pozastavení povolení k práci v Izraeli, které se dotklo téměř 200 000 Palestinců, a ochromení incomingové turistiky, která se tradičně soustředí především na guvernorát Betlém. K dalšímu odložení plné stabilizace došlo z důvodu eskalace širšího regionálního konfliktu, včetně americko-izraelských vojenských operací vůči Íránu (IR) a jeho odvetných raketových útoků na Izrael, které měly rovněž zásadní vliv na chod a život v PAÚ.

Palestinská ekonomika má výrazně terciární charakter, největší podíl na HDP mají služby, v roce 2025 jejich výše činila přibližně 83 % (což bylo dáno i výrazným propadem kapacity ostatních odvětví v důsledku válečného konfliktu). Následují průmysl a zemědělství, které jsou pod neustálým tlakem kvůli destrukci infrastruktury a omezení mobility. Obchodní bilance je dlouhodobě výrazně deficitní, dovoz převyšuje vývoz několikanásobně. Klíčovým obchodním partnerem zůstává Izrael (dováží se z něj přes 56 % zboží, opačným směrem míří dokonce kolem 90 % exportu – lze se domnívat, že se v mnoha případech jedná o reexport), se kterým Palestinu pojí celní unie i de facto společná měna. Hlavním exportním artiklem jsou základní zboží a meziprodukty: stavební a obkladový kámen, zemědělské a potravinářské produkty, plasty a plastové výrobky či železný šrot. Největšími položkami palestinského dovozu jsou potraviny a potravinářské výrobky (cca 30 % celkového dovozu), fosilní paliva, stroje či automobily.

Zdroj: EIU, OECD, IMD, PCBS

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Navzdory relativně příznivým číslům platí, že palestinské veřejné finance jsou dlouhodobě ve špatném stavu, konflikt v Gaze pak krizi ještě výrazně prohloubil. PNS přišla o podstatnou část příjmů, neboť kvůli zpomalení ekonomiky klesá výběr daní. Izrael s ohledem na napjaté vztahy s PNS krátí finanční transfery PNS za dovozní poplatky a cla, jež za PNS vybírá a které tradičně tvoří její hlavní příjem (60 – 70 % HDP). Dlouhodobým problémem jsou výplaty státním zaměstnancům a výplaty důchodů, které se na vládních výdajích podílejí z cca 50 %. Platby jsou chronicky opožděné a začasté krácené. Kabinet se pokouší o fiskální reformy, zatím však bez zásadního zlepšení.

Rozpočtový deficit dosáhl v roce 2024 výše 5,5 % HDP (v absolutních číslech se jednalo o 1,3 mld. USD), zatímco v roce 2023 byl ve výši 3,8 %. S ohledem na trvající omezené možnosti financování v roce 2026 se PNS stala povážlivě závislou na půjčkách od tuzemských bank a nedoplatcích soukromému sektoru. To konsekventně vyvolává spory s Palestinskou monetární správou (PMA), která vykonává některé role centrální banky (nepatří mezi ně měnová politika, neboť Palestina vlastní měnou nedisponuje) a je mj. zodpovědná za stabilitu bankovního sektoru.

2.3. Bankovní systém

V Palestině působí 13 bankovních ústavů, které disponují 378 pobočkami. Sedm bank je místních (z toho tři islámské) a šest zahraničních (pět jordánských a jedna egyptská). Ne všechny ale působí ve všech částech Západního břehu. V Gaze zůstává bankovní infrastruktura po vlně destrukce prakticky paralyzována, přičemž dle zpráv Světové banky je 98 % tamějších poboček trvale nefunkčních.

Největšími tuzemskými bankami jsou Bank of Palestine a The National Bank, největší zahraniční bankou je pak jordánská Arab Bank. Všechny tři poskytují standardní portfolio moderního bankovnictví, včetně exportních akreditivů a garancí.

Palestinský bankovní systém jako celek je možno označit za středně rozvinutý. Dohledem nad bankovním sektorem je pověřena PMA, jež v koordinaci s MMF a Světovou bankou usiluje o zlepšování regulatorních opatření. Kapitálové minimum zůstává od roku 2010 na úrovni 50 mil. USD. V důsledku eskalace ekonomické krize a propadu důvěry trhu zaznamenal bankovní sektor v uplynulém roce citelný odliv vkladů, což vedlo k tomu, že banky dramaticky omezily poskytování nových úvěrů soukromému sektoru.

Palestina neemituje vlastní měnu a nemá k dispozici nástroje monetární politiky. V ekonomice se běžně používá mix izraelských šekelů, amerických dolarů a jordánských dínárů. PMA má minimální vliv na úrokové sazby, jejichž výše kopíruje dění v Izraeli, respektive restriktivní intervence tamější centrální banky. V roce 2026 jsou tak úrokové sazby kvůli extrémnímu rizikovému profilu teritoria a předchozímu prudkému růstu sazeb v Izraeli na historických maximech; průměrné sazby na vklady se sice drží nad hranicí 3 %, avšak komerční úroky na půjčky se kvůli drahým penězům a vysokému riziku nesplácení vyšplhaly hluboko nad 7 %.

2.4. Daňový systém

Výběr daní, cel a poplatků na PAÚ upravuje tzv. Pařížský protokol z roku 1994, který je součástí Dohod z Oslo. Systém je navázán na izraelský a neumožňuje PNS provádět větší změny sazeb. Na PAÚ vybírá domácí daně PNS, zatímco cla a daně z importu ze třetích zemí vybírá Izrael a po odečtení srážek a poplatků má tyto prostředky převádět na účty PNS. V roce 2026 je však tento systém paralyzován, neboť Izrael tyto klíčové clearingové prostředky dlouhodobě a systematicky zadržuje. Výběr domácích daní ze strany PNS vykazuje v důsledku vleklé hospodářské krize hluboký propad. Z Pásma Gazy nemá PNS v roce 2026 kvůli kompletní destrukci tamní ekonomické a administrativní infrastruktury žádné příjmy. Na importy z Izraele se s ohledem na existenci kvazi celní unie cla neuplatňují, a v důsledku stávající praxe, kdy je většina zboží ze třetích zemí na PAÚ reexportována právě z Izraele, přichází PNS o značné daňové příjmy.

Na PAÚ jsou uplatňovány následující daně: daň z příjmů fyzických a právnických osob, daň ze zahraničních dividend, DPH, spotřební a dovozní daň, daň z majetku, z nemovitosti, darovací a dědická. Zdaňovací období odpovídá kalendářnímu roku, právnické osoby si ale mohou zažádat i o jiné než kalendářní zdaňovací období. Daň z příjmů fyzických osob je progresivní – příjmy do 75 tis. ILS ročně jsou zdaněny 5 %, příjmy od 75 do 150 tis. ILS 10 % a nad 150 tis. ILS 15 %. Lze uplatnit daňové slevy na poplatníka, při nákupu nemovitosti, při studiu, na dopravu apod. Za zaměstnance odvádí daň zaměstnavatel, jedinci s příjmy mimo zaměstnání a samostatně činné osoby odevzdávají daňové přiznání, daň se vztahuje pouze na příjmy v Palestině. Daň se týká všech fyzických osob, které sídlily v Palestině alespoň 183 dní v daném roce. Právnické osoby jsou až na výjimky zdaněny 15 % daní z čistého zisku. Noví investoři mohou získat daňové pobídky (snížení daní po určitou dobu), které podléhají schválení reformované Palestinské investiční agentury. Standardní výše DPH je 16 %, některé transakce jsou z platby DPH vyňaty. Výše DPH se nesmí lišit o více než 2 % od DPH v Izraeli. Řada importovaných produktů (například motorová vozidla) podléhá dále spotřební dani, která může dosáhnout až 95 %.

Na vývoz a dovoz kapitálu nejsou uplatňovány žádné restrikce, kapitál a zisky mohou být repatriovány v jakékoliv měně.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Vzájemná obchodní výměna zůstává i v blízkovýchodním kontextu na velmi nízké úrovni a palestinský trh se v očích českých exportérů řadí mezi méně atraktivní a rizikové. Dlouhodobý růstový trend českých vývozů byl zásadním způsobem přerušen konfliktem zažehnutým v říjnu 2023. V důsledku toho se české agregátní vývozy v uplynulých letech 2024 a 2025 propadly na vůbec nejnižší hodnoty za poslední dekádu a na této nízké úrovni setrvávají i v roce 2026. Oficiální statistické údaje jsou nicméně podhodnocené, neboť významná část českého zboží se na palestinský trh nedostává přímo, nýbrž formou re-exportu přes Izrael.

Vzájemný obchod takřka výlučně stojí na českých vývozech. Komoditní struktuře českého exportu historicky dominovaly osobní automobily (především Škoda) včetně náhradních dílů, které se na něm standardně podílely z více než 95 %. V důsledku hluboké ekonomické krize a destrukce trhu po roce 2023 však tento drtivý podíl osobních vozů citelně oslabil.

Dovozy z Palestiny do ČR jsou dlouhodobě zanedbatelné a stojí pouze na ojedinělých obchodních případech. V uplynulém období se jednalo zejména o dovoz datlí, elektronických součástek (relé) a soli.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

EU je po Izraeli druhým největším obchodním partnerem Palestiny. Negativní saldo koreluje s obecně zápornou bilancí palestinského zahraničního obchodu. Z EU se do Palestiny dováží široké spektrum zboží, vedou stroje a dopravní prostředky. Opačným směrem pak proudí zejm. zemědělské produkty.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Zdroj: International Trade Center

3.2. Přímé zahraniční investice

Přímé zahraniční investice v Palestině jsou dlouhodobě nízké (koncem roku 2023 činila jejich kumulativní výše 3,297 mld. USD, načež vlivem konfliktu nastala stagnace). Kolem 65 % investic směřuje do finančního sektoru, 30 % do služeb a pouhých 3,5 % do průmyslu. Přes 80 % kapitálu pochází z Jordánska, následovaného arabskými zeměmi (Katar, Saúdská Arábie, Egypt, SAE). Z EU dominuje Kypr (1,3 %).

Větší příliv investic trvale brzdí politická nestabilita, vysoké válečné riziko a zastaralá legislativa, místy pocházející z dob Britského mandátu. Zásadní překážkou jsou izraelské restrikce, fragmentace území, omezení pohybu osob i zboží a limitovaná kontrola PNS nad hospodářskou politikou. To vše udržuje investiční důvěru na velmi nízké úrovni.

Na druhou stranu se ve spolupráci s donory daří do roku 2026 posouvat reformy nového právního a regulatorního rámce. Palestina disponuje houževnatým soukromým sektorem a vzdělanou pracovní silou, což je potenciál pro budoucí obnovu.

Styčný úřad ČR v Ramalláhu nemá informace o přímých investicích z ČR. Příležitosti pro české subjekty se však v rámci poválečné stabilizace nabízejí v energetice (obnovitelné zdroje), v IT, potravinářství či cestovním ruchu. Perspektivní platformou mohou být také průmyslové zóny rozvíjené na různých místech Západního břehu Jordánu.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

„Okupovaná palestinská území“ (oPt) jsou účastníkem Euro-středomořského partnerství a Evropské sousedské politiky (ENP). Rámcem obchodních vztahů mezi EU a Palestinou je Prozatímní asociační dohoda o obchodu a spolupráci z roku 1997. Tato dohoda poskytuje bezcelní přístup pro palestinské průmyslové produkty na jednotný trh EU a definuje reciproční podmínky pro přístup produktů z EU na palestinský trh. V roce 2012 byla spolupráce rozšířena o dohodu liberalizující obchod se zemědělskými produkty a produkty rybolovu. Palestinská národní správa (PNS) dlouhodobě usiluje o zahájení vyjednávání standardní, plnohodnotné asociační dohody s EU, která by prozatímní rámec nahradila. Tento proces získal v kontextu unijních stabilizačních a rozvojových plánů pro rok 2026 novou politickou prioritu.

Smlouvy s ČR

ČR nemá s Palestinou uzavřeny žádné bilaterální smlouvy.

3.4. Rozvojová spolupráce

Palestina je čistým příjemcem rozvojové a humanitární asistence. Ta směřuje na Západní břeh a zejména do Gazy, kde je v roce 2026 na pomoci závislá drtivá většina obyvatel. V teritoriu působí agencie OSN (především UNRWA, WFP, UNDP, WHO, UNOPS), mezinárodní instituce (MMF, Světová banka, ICRC) a nevládní organizace.

Největším donorem je EU a její členské státy skrze nástroj NDICI. V rámci unijního balíčku pro období 2025–2027 se realizuje asistence za 1,6 mld. EUR stojící na třech pilířích: I. přímá rozpočtová podpora PNS vázaná na reformy (620 mil. EUR); II. projektové prostředky ve výši 576 mil. EUR (z toho 82 mil. EUR pro UNRWA); III. podpora soukromého sektoru formou půjček a grantů Evropské investiční banky (400 mil. EUR).

Palestina byla do roku 2019 prioritní zemí české rozvojové pomoci s historicky realizovanými projekty za 360 mil. Kč. ČR se zaměřovala na energetiku – mezi lety 1996 a 2008 elektrifikovala 30 vesnic v guvernorátu Túbás a v roce 2010 zde vybudovala jediné středisko na opravu transformátorů v zemi. V současnosti ČR v teritoriu realizuje malé lokální projekty a program rozvojového partnerství B2B České rozvojové agentury. Palestina je rovněž klíčovou cílovou zemí Rekonstrukčního programu ČR pro Blízký východ na období 2025–2027, v jehož rámci je poskytována humanitární pomoc i rozvojová asistence prostřednictvím tzv. vázaných peněžních darů.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Zemědělství a potravinářství

Palestinská zemědělská produkce zdaleka nepokrývá lokální spotřebu a trh s potravinami je tak dlouhodobě z velké části závislý na dovozu. Na celkovém objemu dovozů se zemědělské a potravinářské výrobky podílejí více než 30 %. Dováží se prakticky všechny druhy potravin, existuje rovněž solidní prostor pro dovoz krmných směsí a živých zvířat. V souvislosti se snahami o rozvoj lokálních výrobních kapacit se příležitosti nabízejí rovněž v technologiích a vybavení v oblasti zemědělství a zpracování potravin.

▶ Voda a životní prostředí

Země se dlouhodobě potýká s nedostatkem vody, který je způsoben nejen malým počtem zdrojů, ale také jejich neefektivním využitím. Úřady usilují o obnovu vodovodních a kanalizačních soustav s cílem zabránit ztrátám. Prioritou zůstává výstavba čistíren odpadních vod: na Západním břehu se doposud zpracovává méně než 25 % odpadních vod. Sektor zpracování a recyklace pevných odpadů není příliš rozvinutý, téměř veškerý odpad končí na skládkách.  V poslední době se ale s ohledem na environmentální rizika objevují snahy o změnu této situace. Samostatnou kapitolou je Gaza, kde probíhající konflikt způsobil značné škody na infrastruktuře i na životním prostředí jako takovém.

▶ Energetika

Poptávka po elektrické energii setrvale roste a zároveň je zde patrná snaha o zvýšení soběstačnosti a diverzifikaci dovozu. Přes 90 % elektřiny spotřebované na Západním Břehu se dováží z Izraele a Jordánska. V Gaze od začátku konfliktu elektřina funguje jen ve výjimečných případech a je závislá na dodávkách paliva do generátorů, i před ním ale nedostatečné pokrytí vedlo k tomu, že elektřina fungovala pouze část dne. Velký potenciál mají obnovitelné zdroje energie, především solární elektrárny. V plánu je rovněž obnova infrastruktury pro přenos elektřiny a navýšení její kapacity.

▶ Průmyslové technologie, průmysl 4.0

Jednou z priorit Palestinské národní správy je navýšení domácí výroby, což pomůže snížit chronický, výrazný obchodní deficit. Průmyslová výroba se dlouhodobě podílí na HDP z cca 12 %.. Vzhledem k rozvoji industriálních zón na Západním břehu Jordánu roste poptávka po strojním zařízení a technologiích využitelných v dalších průmyslových oborech. Kromě hlavního odvětví výroby, kterým je těžba a zpracování kamene, se jedná především o spotřební průmysl.

▶ Automobilový sektor

Osobní automobily představují dlouhodobě největší položku českého exportu do Palestiny, na jeho celkovém objemu se podílejí z více než 95 %. Vzhledem k neexistenci lokální výroby a nedostatečnosti hromadné dopravy budou automobily i nadále hlavním dopravním prostředkem. Uplatnit se mohou také užitková a speciální vozidla. Zájem je jak o nové, tak ve větší míře i o použité vozy.

▶ Zdravotnictví a farmacie

Ročně se do Palestiny doveze zdravotnické vybavení a zdravotnický materiál v hodnotě zhruba 140 mil. USD. Při nákupu zdravotnického vybavení hraje významnou roli financování ze strany donorů, zároveň je ale zájem o kvalitní výrobky. Významnou položku dovozu – asi 290 mil. USD – představují farmaceutické výrobky. V zemi nicméně paralelně existuje významný farmaceutický průmysl, který má zájem o dovoz surovin a vybavení.

▶ Stavebnictví

Stavebnictví je jedním z nejvýznamnějších a nejdynamičtějších ekonomických odvětví. Na Západním břehu v tomto sektoru pracuje 15 % všech zaměstnanců. Po krátkodobém pandemickém propadu v roce 2020 brzy překonalo původní úroveň, k dalšímu propadu došlo v souvislosti s válkou v Gaze koncem roku 2023. Navzdory tomu lze vzhledem k populačnímu růstu předpokládat, že zájem o rezidenční i komerční výstavbu jen tak neopadne. Sektor je silně závislý na dovozu stavebních materiálů, zájem je o vybavení i technologie.  Samostatnou otázkou bude poválečná obnova Gazy, kde válka způsobila bezprecedentní škody na budovách i infrastruktuře.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Palestina je součástí východního Středomoří, které se z kulturního hlediska dá zařadit na pomezí jižní Evropy a Blízkého východu. Prostředí a obchodní zvyklosti mají podobná specifika jako v dalších státech regionu, a částečně se odvíjí od náboženského vyznání – v případě partnerů muslimského vyznání je třeba počítat s výraznějšími odlišnostmi. Palestinci jsou spíše konzervativní, preferují osobní setkání a dlouhodobou spolupráci. Většina obchodníků je zvyklá na mezinárodní prostředí, mnozí nějakou dobu žili či studovali v různých evropských zemích, zejména větší firmy běžně spolupracují se zahraničními partnery, případně mají zkušenosti s méně formálními obchodními zvyklostmi uplatňovanými v Izraeli. Vzhledem ke komplikovanému právnímu prostředí je základem úspěchu nalezení zkušeného místního partnera nebo zástupce.

4.2. Oslovení

Ideální pro oslovení potenciálních obchodních partnerů je osobní setkání, např. v rámci podnikatelského semináře či jiné tematicky zaměřené akce. První kontakt na dálku e-mailem či telefonicky je možný, v tomto případě je ale nanejvýš žádoucí disponovat osobním doporučením prostřednictvím již etablovaných firem či prostředníků, bez něho se šance na úspěch snižuje. Je rovněž možné navázat přímý kontakt s místními obchodními komorami nebo podnikatelskými asociacemi, které mohou být při hledání vhodných partnerů nápomocné. Obchodních komor v Palestině funguje celkem 18 (z toho 13 na Západním břehu a před válkou 5 v Pásmu Gazy) a jejich působnost zčásti kopíruje hranice guvernorátů. Sdružují se do Federation of Palestinian Chambers of Commerce, Industry and Agriculture, jinak ale fungují zcela samostatně. V souvislosti s pandemií COVID-19 se v Palestině, podobně jako v jiných zemích, značně rozšířilo využití videokonferencí, které jsou využívány i pro pořádání schůzek či podnikatelských seminářů online; bez následné možnosti osobní schůzky jsou ale výsledky limitované.

4.3. Obchodní schůzka

Schůzku lze sjednat napřímo po e-mailu nebo telefonicky, většinou i na poslední chvíli nebo jen s minimálním předstihem. Úvodní setkání pravděpodobně proběhne v kanceláři partnera, výjimkou ale není ani pozvání např. na oběd. V pozdějších fázích pak není zcela výjimečné ani pozvání domů na večeři (případně během ramadánu pozvánka na iftár – večerní jídlo po přerušení půstu). Palestinci rádi přijímají i poskytují drobné dárky, je však třeba věnovat pozornost tomu, zda je dárek akceptovatelný (zejména co se týče alkoholických nápojů nebo některých potravin u muslimů). Ze strany palestinských partnerů se často jedná o řemeslné výrobky. Výměna vizitek na začátku schůzky je samozřejmostí. Je vhodné se vyhnout sjednání schůzky na víkend (tj. u muslimů v pátek, u křesťanů v neděli) a o svátcích (které se rovněž liší podle vyznání). Kromě oficiálních a náboženských svátků je v Palestině několik významných dnů, které nejsou oficiálními svátky, ale je lepší se jim vyhnout z důvodů zvýšeného rizika bezpečnostních komplikací (například den výročí vzniku Izraele, v palestinském pojetí „Den katastrofy“, který připadá na 15. 5.). Jednání může být komplikovanější také během ramadánu – pokud se mu nelze vyhnout, je vhodné neplánovat ho na brzy ráno nebo naopak na pozdější odpoledne. Palestinští partneři zpravidla (ale nikoli vždy) respektují domluvený čas, schůzka se ale může protáhnout. Konzumace alkoholu při obchodních jednání nebývá běžná, u muslimů pak vyloučená. Při jednání v kanceláři je obvyklá nabídka vody a kávy, případně drobného občerstvení. U obchodních jednání bývá zcela běžné kouřit, a to i u pracovních obědů. Během ramadánového půstu musí obchodní partner počítat s tím, že mu nebude nabídnuta ani voda.

Palestinci bývají při jednání srdeční, přátelští a pohostinní. Nadšení nebo sliby projevované během osobního setkání však ještě nemusí znamenat reálné výsledky a o podstatných věcech je lepší se ujistit raději vícekrát nebo je po konci schůzky potvrdit ještě písemně. Váhavý souhlas nebo všudypřítomné „inšalla“ (dá-li Bůh) může znamenat i zdvořilé odmítnutí. Při jednání o ceně je dobré nechat si dostatečný prostor pro ústupky. Stejně tak je třeba počítat se zpožděním termínů, ke kterému dochází s železnou pravidelností při realizaci jakýchkoli projektů.

Palestinci chodí často i na obchodní jednání v méně formálním oblečení (kalhoty a sako jiné barvy, košile, často bez kravaty, dámy často nosí kalhotový kostým). Pro cizince je ovšem vhodné zvolit na jednání o něco formálnější oděv (oblek, kravata není nutná, pro dámy se hodí mít zakrytá ramena a kalhoty nebo sukni ke kolenům). Při návštěvách nábožensky nebo jinak vyhraněných oblastí a komunit je třeba dodržovat místně platné kodexy oblékání, chování atd. Nedoporučují se např. krátké sukně a kalhoty či nezakrytá ramena, na mnoha místech (Gaza, Hebron, Náblus) jsou pro ženy vhodnější delší rukávy a horní část oblečení bez velkého výstřihu. Složení týmu obecně není limitováno. Co se týče postavení žen, v Palestině vykonávají i vysoké manažerské funkce, a ačkoli se situace může v individuálních případech lišit, Palestinci si na respektu k ženám spíše zakládají.

4.4. Komunikace

Oficiálním jazykem je arabština, ve které probíhá oficiální písemná komunikace a fungují v ní média. Palestinci v běžné komunikaci mluví lokálním arabským dialektem. Angličtina je ale rozšířená a běžně používaná, a jednání obvykle až na výjimky probíhají v angličtině a bez nutnosti mít s sebou tlumočníka z arabštiny. Narazit lze i na znalost mnoha dalších jazyků – poměrně rozšířená je znalost hebrejštiny, dále např. francouzština, španělština apod. Je nicméně třeba počítat s tím, že mnoho právních a smluvních dokumentů je pouze v arabštině (zejména oficiálních dokumentů při komunikaci s orgány PNS, např. zadání tendrů, pokud nepočítá s účastí zahraničních firem, smlouvy, rovněž zákony bývají v případě novelizací přeloženy se značným zpožděním, apod.), a pro případné právní úkony může být tlumočník a překladatel třeba.

Komunikace bývá přátelská a neformální, po úvodním seznámení se je běžné oslovování křestním jménem. Ideální je vždy osobní setkání, komunikovat lze ale všemi způsoby – po e-mailu, telefonicky, velmi časté je – po úvodním seznámení se za použití oficiálnější formy komunikace – použití WhatsAppu, v poslední době se díky pandemii COVID-19 značně rozšířily videokonference.

Všeobecně rozšířená komunikační tabu se nevyskytují, některá témata mohou ale být citlivá a je vhodné k nim přistupovat s maximální obezřetností; patří mezi ně zejména vztah k náboženství a náboženské příkazy a zákazy, palestinská politika, Izrael a jeho politika vůči Palestině. Palestinští importéři mají zpravidla dobré vztahy se svými pracovními kontakty na izraelské straně, ale zároveň i mnoho zkušeností s různými překážkami, jejichž příčinou je nedořešený izraelsko-palestinský konflikt. Je proto vhodné udělat si předem alespoň základní představu o situaci.

4.5. Doporučení

Při cestě do teritoria je třeba počítat s tím, že se může velmi rychle zkomplikovat bezpečnostní situace, což se může projevit zhoršenou průjezdností některých oblastí a přes vnitřní přechody (tzv. check-pointy) mezi Izraelem a Palestinou, kde následně hrozí značné zdržení nebo které mohou být dočasně zcela uzavřeny. Od začátku konfliktu v říjnu 2023 jsou na Západním břehu realitou zhoršené bezpečnostní podmínky a ztížený přístup do mnoha oblastí, kde vznikly nové bariéry oddělující palestinské osídlení od izraelských osad. Relativně bezproblémové zůstávají pouze Ramalláh a Betlém a okolí. S větší frekvencí dochází také k násilným střetům mezi Palestinci a izraelskou armádou či židovskými osadníky v místech, kde se dotýká arabské a židovské osídlení (zvláště komplikovaná je v tomto ohledu situace v Hebronu, kde se židovská osada nachází v těsném sousedství centra arabského města, v Dženínu a dalších městech na severu pak probíhají časté operace izraelské armády), ke komplikacím může docházet ale také na silnicích, které používají obě strany. Čas od času dochází k demonstracím v palestinských městech, především v sídelním Ramalláhu. Obecně se proto doporučuje sledovat zpravodajství a je lepší vyhýbat se citlivým datům – především muslimským svátkům a dalším dnům významným z hlediska palestinsko-izraelských vztahů – např. „Den katastrofy“ (15. 5.), jímž si Palestinci připomínají vznik Izraele, Mezinárodní den solidarity s palestinským lidem (29. 11.) nebo nově výročí teroristického útoku Hamásu proti Izraeli (7. 10.).

Co se plánování obchodního jednání týče, je vhodné si předem zjistit, jakého je partner vyznání, neboť od této informace se odvíjí mnoho dalších specifik (ať už se jedná o dobu volna – víkendu i svátků, předpokládaný vztah k alkoholu atd.). Podobně jako v ostatních arabských (a nejen arabských) zemích je třeba respektovat místní zvyklosti a pravidla související s kulturou a náboženstvím.

4.6. Státní svátky

Pracovní týden je oficiálně neděle až čtvrtek, víkend spadá na pátek a sobotu. V křesťanských institucích je volným dnem neděle (nebo pátek a neděle). Během měsíc trvajícího ramadánového půstu je třeba počítat se zkrácenou pracovní dobou, v nestátním sektoru někdy s „odpolední siestou“ a obecně s menším nasazením postících se. Prodejní doba je většinou od ranních nebo dopoledních hodin do pozdního večera.

PNS uznává svátky státní, které mají pevný termín, a svátky náboženské – islámské a křesťanské (dvojí, západní i ortodoxní). Zejména islámské svátky vycházejí z lunárního kalendáře a jsou tudíž pohyblivé, u některých navíc termín stanovují náboženské autority těsně před jejich začátkem. Ne všechny tyto svátky automaticky znamenají všeobecně rozšířený den pracovního volna.

Svátky oficiálně uznávané PNS: Nový rok (1. 1.), Mezinárodní den žen (8. 3.), Svátek práce (1. 5.), Den nezávislosti (15. 11.)

Islámské svátky: noční cesta Proroka Muhammada do nebe (lajlat al-mi’rádž), postní měsíc ramadán, svátek přerušení půstu (íd al-fitr, po 3 dny od skončení ramadánu), svátek oběti (íd al-adhá nebo také Velký svátek, vícedenní svátek odpovídající termínu pouti do Mekky), islámský nový rok, narození proroka Muhammada.

Křesťanské svátky: Nový rok, Vánoce, Velikonoce (pokaždé v západní i ortodoxní variantě).

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Před vstupem na trh je třeba vzít v úvahu fakt, že Palestina není jednolité území. Západní břeh a Pásmo Gazy byly v předchozích letech dvěma téměř zcela oddělenými trhy (zatím není jasné, jak bude situace vypadat po uazvření trvalého míru). Samotné území Západního břehu je rozdrobené, neboť území pod kontrolou PNS je přerušováno územími pod různým stupněm izraelské správy, a např. doprava mezi jednotlivými guvernoráty může být značně komplikovaná. Rovněž palestinské obchodní komory, které jsou významným kontaktním bodem pro zahraniční firmy, jsou organizovány regionálně, zpravidla po jednotlivých guvernorátech, a fungují víceméně samostatně. Nejběžnějším prodejním kanálem jsou místní zástupci, kteří zajišťují distribuci v místě. S ohledem na komplikovanou situaci, kdy je třeba při dovozu na PAÚ jednat nejen s palestinskými, ale i s izraelskými úřady, preferují zahraniční dodavatelé často takové dodací podmínky, kdy je zboží doručeno na vnější hranice (obvykle izraelský přístav nebo mezinárodní letiště) a odpovědnost za proclení a vstup zboží na PAÚ nese palestinský odběratel.

Dovozní režim na PAÚ je upraven tzv. Pařížským protokolem (Protocol on Economic Relations) z roku 1994, který je součástí dohod z Oslo, a který vytváří kvazi celní unii mezi Izraelem a PAÚ. Izrael kontroluje jak vnější hraniční přechody, tak vnitřní přechody mezi Izraelem a PAÚ, rozhoduje o vstupu a výstupu zboží a osob na/z PAÚ a administruje výběr cel a poplatků, které následně převede na účty PNS, tyto poplatky jsou v současnosti ze strany Izraele zadržovány. Registrace a povolení, které jsou třeba pro dovoz zboží na PAÚ, zřízení pobočky nebo podniku atd., žadatel vyřizuje s palestinskými úřady, které ale žádost vždy postupují ke schválení izraelské civilní správě okupovaných území (tzv. COGAT – Coordinator of Government Activities in the Territories).

Izrael omezuje dovoz některých kategorií zboží na PAÚ. Zakázány jsou některé chemické látky (hořlaviny, látky využitelné k výrobě výbušnin, i např. hnojiva), některé druhy nožů, laserová zařízení, zbraně pro soukromé využití, zboží dvojího užití (přičemž izraelská definice dvojího užití je o dost širší, než je obvyklé), a obecně jakékoli produkty, které Izrael pokládá za bezpečnostní riziko. Vyloučeny jsou rovněž dovozy ze zemí zakazujících dovoz z Izraele. V případě poptávky po dovozu potenciálně citlivého zboží (např. telekomunikační nebo radiokomunikační zařízení) je doporučeno předem konzultovat příslušné orgány PNS, které si vyžádají stanovisko COGAT.

K proclení dochází na jednom z následujících vstupů na celní území Izraele/Palestiny: přístavy Ashdod a Haifa, pozemní přechody Nitzana (s Egyptem) a Allenby/King Hussein Bridge (s Jordánskem), a letiště Ben Gurion International. Na PAÚ se proclené zboží dostává před následující interní přechody: Jalameh Crossing, Sha’ar Ephraim, Beitunia a Tarqumia (Západní břeh) a Kerem Shalom (Gaza), přičemž pro každý platí mírně odlišné procedury v závislosti na kategorii zboží i způsobu přepravy.

Dokumenty pro dovoz:

• certificate of origin
• packing list
• commercial invoice
• customs clearance
• bill of lading/air way bill/truck way bill

Dovážet na PAÚ je oprávněna právnická nebo fyzická osoba na základě registrace (Foreign Trade Dealing Registration). Registraci vystavuje palestinské Ministerstvo národního hospodářství, které žádost postupuje ke schválení COGAT. Proces trvá 1 až 2 týdny.

Importní licence jsou vyžadovány pouze v případě importů zboží s preferečním režimem (zejm. od cel osvobozené dovozy z EU, USA nebo Turecka) v rámci stanovených kvót, dovozy motorových vozidel a dalších specifických kategorií zboží. Specifické požadavky se vztahují na dovozy potravin a léků, zemědělských produktů, motorových vozidel, chemických materiálů a zboží, na které jsou uplatňována množstevní omezení. Až na výjimky uplatňují Palestina a Izrael jednotný celní tarif. Na řadu produktů jsou aplikována vysoká cla s cílem ochrany místního (tj. izraelského) trhu. Dovozy zboží z Izraele na PAÚ jsou pokládány za vnitřní transfer v rámci jednoho celního území a nepodléhají proclení. Obecně musí importéři splnit administrativní náležitosti (unified invoice, delivery note) a pouze na některé kategorie zboží jsou uplatňovány specifické požadavky (potraviny, léky, zemědělské produkty). Administrativně snadný a nenákladný režim importu z Izraele způsobuje, že většina produktů ze třetích zemí je na PAÚ reexportována právě tímto způsobem. Palestinský vývoz není orgány PNS nijak omezen a jeho podpora je jednou z priorit vlády. Osvědčení původu vydávají místně příslušné obchodní komory na základě rozhodnutí Ministerstva národního hospodářství. Mimo PAÚ licence vydává COGAT.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Zahraniční firmy na místním trhu nejčastěji působí prostřednictvím místního partnera či zprostředkovatele. Kromě toho zde mohou působit i přímo – buď založit místní firmu, nebo si v Palestině registrovat pobočku nebo zastoupení. Obecně se doporučuje příslušné kroky realizovat ve spolupráci se zkušeným místním právníkem a účetním poradcem.

Od dubna 2022 platí nový zákon o firmách (č. 42/2021), který nahradil dosavadní zákony z období jordánské správy na Západním břehu („Companies Law“ č. 12 z roku 1964) a britské správy v Gaze („Sharehoding Companies Law“ č. 18/1929 a „Ordinary Companies Law“ č. 19/1930) Implementace v Gaze je vzhledem k politickému rozdělení otázkou. Zákon zavádí nové typy firem (především dosud neexistující společnost s ručením omezeným), umožňuje podnikání jednotlivců a podnikání z domova, zavádí elektronickou registraci firem a další změny.

Přímo může zahraniční firma v Palestině působit pouze v případě, že je zde registrovaná. Je možné založit místní firmu (tzv. běžná společnost, společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost), účast lokálních subjektů není vyžadována. Joint venture je třeba rovněž registrovat jako jeden z typů místní obchodní společnosti. Dále lze zřídit pobočku nebo zastoupení zahraniční firmy, které nemají vlastní právní subjektivitu a ručí za ně přímo zahraniční firma. Zastoupení smí sloužit např. k marketingovým účelům, ale nemá právo provádět obchodní transakce.

Registrace firem je v gesci Ministerstva národního hospodářství (MNE), které postupuje žádosti zahraničních investorů ke schválení COGAT. Akciové společnosti registrované v Palestině mohou být obchodovány na místní burze. Cizinec musí nejprve získat od MNE pracovní povolení, zaregistrování obchodní společnosti je až dalším krokem. Pro činnost v Pásmu Gazy i na Západním břehu stačí registrace jen v jedné z těchto oblastí (pro působení v Gaze ale musí být aspoň jeden z podílníků rezidentem Gazy).

Základní informace v angličtině ohledně dokumentů nezbytných k registraci společností včetně výše poplatků lze nalézt na webu Palestinian Investment Promotion Agency.

5.3. Marketing a komunikace

Požadavky na propagaci a marketing nejsou příliš vysoké, postupně se nicméně přibližují západním standardům. Místní firmy propagaci nejčastěji provádí poměrně jednoduchým způsobem, především přímo na prodejních místech. K dispozici je ale i propagace prostřednictvím billboardů, promotérů, internetu a propagačního zboží. Rozvíjí se rovněž propagace na sociálních sítích a další moderní technologie. Na trhu se pohybuje několik desítek místních reklamních agentur, až na výjimky ale uvádějí nabídku pouze v arabštině.

V Palestině působí několik televizních a rozhlasových stanic, které vysílají na celém území, od roku 2000 pak vzniklo mnoho místních soukromých televizí a rozhlasových stanic, jež vysílají 24 hod. denně a zaměřují se především na regionální zpravodajství. Marketing výrobků a služeb prostřednictvím těchto médií je zcela běžný, není finančně náročný, a hodí se zejména pro propagaci lokálně působících firem. Pro český subjekt je nejlepší využít znalostí místního partnera. Jak běžně sledované vysílání, tak i nejčtenější psaná média (tištěná i online) jsou až na výjimky v arabštině, stejně tak i případná reklama by měla být v arabštině (bývá poměrně běžné, že arabská reklama obsahuje hesla nebo např. název výrobku i v angličtině, arabština je ale základ). Reklama by rovněž měla respektovat náboženská (především islámská) tabu (např. vyvarovat se příliš odhalených těl).

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Palestina není členem WTO ani signatářem hlavních mezinárodních instrumentů v oblasti ochrany duševního vlastnictví. V teritoriu jsou trvale zaznamenávány případy porušování autorských práv a ochranných známek. Právní obrana je v těchto případech extrémně složitá, neboť stávající legislativní rámec a vymahatelnost práva zaostávají za mezinárodními standardy. Pro zahraniční subjekty je v roce 2026 naprostým základem vysoká opatrnost a volba prověřeného místního partnera či právního zástupce detailně obeznámeného s lokálními specifiky.

Na Západním břehu se tato problematika stále primárně řídí jordánskými zákony o ochranných známkách (č. 33 z r. 1952) a patentech (č. 22 z r. 1953). V Gaze jsou britské mandátní zákony o vynálezech (č. 64 z r. 1925) a ochranných známkách (č. 38 z r. 1938) v důsledku kolapsu tamní administrativy prakticky neuplatnitelné. Na obou územích formálně platí také zákon o copyrightu z období Britského mandátu (č. 15 z r. 1924). Obchodní známky a patenty je bezpodmínečně nutné lokálně zaregistrovat ještě před jejich uvedením na palestinský trh. Registraci provádí Generální správa duševního vlastnictví na Ministerstvu národní ekonomiky v Ramalláhu. Délka ochrany patentů je čtyři roky s možností trojího prodloužení, pokaždé o další čtyři roky.

Pod tlakem mezinárodních donorů a v souvislosti s reformními závazky PNS vůči EU z let 2024–2025 sice došlo k legislativnímu pokroku a schválení několika dílčích norem (připravovaný balíček devíti zákonů nově pokrývá obchodní názvy, průmyslový design, zeměpisná označení či ochranu rozložení integrovaných obvodů), avšak jejich reálné prosazování a zavedení do praxe naráží v roce 2026 na institucionální slabost a celkovou ekonomickou krizi země.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné tendry vyhlašované úřady PNS se řídí zákonem č. 8 z roku 2014 o veřejných zakázkách a podrobnými prováděcími předpisy vydanými vládním rozhodnutím č. 5 z roku 2014. Hlavní autoritou je High Council for Public Procurement Policies, která spravuje jednotný informační portál. Právo vyhlašovat zakázky mají zejména Ministerstvo financí (General Supply Department) a Ministerstvo veřejných prací a bytové výstavby (Central Tendering Department). Tendry jsou povinně publikovány na vládním portálu, zpravidla v arabštině. Přihláška obvykle vyžaduje zaplacení nevratného poplatku a u stavebních kontraktů je podmínkou členství v Palestinské unii kontraktorů.

Pokud zakázka vyžaduje v Palestině nedostupné kapacity, PNS vyhlašuje mezinárodní tendr – v takovém případě je zadání i podání nabídek v angličtině. V roce 2026 je však schopnost PNS financovat vlastní velké tendry z národního rozpočtu kvůli hluboké fiskální krizi extrémně limitována.

Zásadní objem zakázek proto v současnosti generují projekty financované zahraničními donory, které se realizují buď ve spolupráci s PNS, nebo plně v režii mezinárodních organizací podle jejich vlastních interních pravidel. Větší projekty v Palestině realizují zejména EU, Světová banka a specializované agentury OSN. Systém jejich podmínek je nejednotný; tendry bývají často omezeny na firmy z donorských zemí, případně na lokální palestinské subjekty. Pro české firmy se v roce 2026 otevírají možnosti především v rámci mezinárodních rekonstrukčních projektů nebo formou ad-hoc partnerství (subdodávek) s místními registrovanými dodavateli.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební podmínky odpovídají mezinárodním obchodním standardům a jsou podobné jako v Izraeli. Banky na PAÚ dosahují mezinárodní úrovně a poskytují kvalitní služby. V případě zahraničních subjektů dovážejících zboží na PAÚ proběhne první platba prostřednictvím akreditivu, další část je možno platit jak v hotovosti, tak i bankovními převody. V obchodním styku je nutno počítat s delšími lhůtami pro realizaci bankovních převodů. V případě malých a středních podniků je pro zahraniční subjekt velmi obtížné zajistit si dostatek relevantních informací o bonitě partnera. Splatnost faktur je obvykle do 3 měsíců, může být vyžadována záruka v podobě šeku s odloženou splatností nebo částečného bankovního převodu. U dlouhodobých partnerů mohou být podmínky volnější. Na území PAÚ existují tři úrovně soudů – magistrátní, okresní a odvolací. Řešení obchodních sporů spadá v obecné rovině do gesce soudů okresních nebo odvolacích. Kromě soudního řešení sporů se nabízí i arbitráž, která je často preferována před projednáváním sporů u soudu. S ohledem na nejednotnost legislativy na Západním břehu (vlivy archaického osmanského a jordánského civilního práva doplněného právem mandátním a izraelským) a v pásmu Gazy (mandátní a egyptské zvykové právo doplněné právem izraelským) je nezbytností využít místního právníka. Pod tlakem donorů PNS připravuje přijetí nových harmonizovaných zákonů platných na celém území pod její jurisdikcí. V některých případech je třeba počítat i s izraelským faktorem – např. spor o uvolnění nebo zadržení nákladu v izraelském přístavu rozhoduje místně příslušný izraelský soud.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Hraniční přechody kontroluje Stát Izrael. Stejně jako do Izraele mohou občané ČR cestovat na PAÚ bez víz na max. 3 měsíce. Počínaje 1. lednem 2025 zavedl Izrael povinnost předem vyplnit registrační formulář ETA-IL, který musí vyplnit každý cestující před cestou do Izraele. Tento formulář se použije pro krátké turistické nebo obchodní cesty do 90 dnů pobytu a dále pro cesty za účelem sportovním či kulturním v délce do 30 dnů. Je třeba pas se strojově čitelnými údaji platný alespoň 6 měsíců po plánovaném opuštění Izraele. Izrael místo vstupního razítka vydává kartičky obsahující informaci o povolené době pobytu. Tou je třeba se prokázat spolu s pasem při překračování kontrolních stanovišť mezi Izraelem a Západním břehem.

V roce 2022 vydal Izrael nová pravidla: pokud obchodník nebo investor směřuje výlučně na PAÚ (nikoliv na území Izraele), má využít hraniční přechod Allenby/King Hussein Bridge, kde požádá o povolení ke vstupu. Pro ty, kdo cestují jak do Izraele, tak na PAÚ, se nic nemění. 

Z letiště Ben Gurion se na Západní břeh nedá veřejnou dopravou dostat přímo, je třeba dojet do Jeruzaléma a odtud autobusem nebo taxi k příslušnému check-pointu. Alternativně bude místní partner pravděpodobně schopen zajistit vyzvednutí na letišti. Na PAÚ lze také přijet po zemi z Jordánska, hranici nelze přejet ve vypůjčeném autě. Vozidla z izraelských půjčoven mívají pojištění pouze na území C Západního břehu, nelze je proto využít pro cesty do palestinských měst a obcí. Ve východním Jeruzalémě je možné si půjčit auto pojištěné i pro PAÚ, mezinárodní řidičský průkaz není třeba. Na delší vzdálenosti lze využít taxi, pro meziměstské cesty také sdílená taxi (service taxi). V mnoha městech lze najít několik vhodných hotelů, které lze rezervovat přes internet. V podnicích zaměřených na mezinárodní klientelu lze bez potíží platit kartou, v menších místních obchodech to nemusí být pravidlem, a v některých oblastech může být problém najít bankomat, je proto lepší vybavit se hotovostí. Voda je do mnoha oblastí dodávána izraelským dodavatelem, vždy je ale lepší se nejprve ujistit o její nezávadnosti přímo na místě. Před cestou na PAÚ doporučuje SÚ Ramalláh ověřit aktuální doporučení pro cesty na webu MZV. Při cestách na PAÚ je třeba počítat s vojenskými bezpečnostními kontrolami a uzávěrami, je třeba mít cestovní doklady neustále při sobě.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnávání se obecně řídí zákonem práce č. 7 z roku 2000. Zaměstnat cizince, tedy i občana ČR, je možné pouze v případě získání pracovního povolení, o něž musí zaměstnavatel požádat Ministerstvo práce. O povolení ke vstupu a pobytu nicméně rozhoduje Izrael a získání povolení k dlouhodobému pobytu není jednoduchou záležitostí. Pro pracovní pobyty navíc neplatí bezvízový režim. Cestující vybavení turistickým vízem musí po třech měsících pobytu teritorium opustit, přičemž pohyb přes „hranice“ mezi Izraelem a Západním břehem se nepovažuje za opuštění země (na rozdíl od přechodu do Gazy). Důsledkem nedodržování režimu vstupu a pobytu na území Izraele, resp. PAÚ může být nevpuštění do Izraele, případně může dojít ze strany izraelských orgánů k omezení pohybu pouze na Západní břeh (Judea and Samaria only) a zákazu vstupu na území Izraele.

Povinné zdravotní pojištění v Palestině neexistuje, a mnoho lidí (mj. většina zaměstnanců soukromého sektoru) ho tak nemá; je však možné se pojistit komerčně. Zákon práce stanovuje pouze zákonnou povinnost zaměstnavatele přihlásit zaměstnance ke zdravotnímu pojištění pro případ pracovního úrazu. V případě onemocnění či úrazu doporučujeme, pokud je to možné, nechat se ošetřit v izraelských nemocnicích. Na PAÚ není úroveň místní zdravotnické péče ve všech lokalitách stejná, popř. je špatně dostupná, v některých případech není dostupná vůbec. Vzhledem k tomu, že zdravotní péče v Izraeli je poměrně nákladná (jeden den pobytu v nemocnici při náhlém onemocnění stojí až 1000 USD), doporučujeme, aby se čeští občané před cestou do Izraele pojistili u některé české či mezinárodní pojišťovny.

Zákonná minimální mzda v Palestině činí 1 880 ILS, ale jedná se o částku hrubého, nikoliv čistého (v palestinském zákoníku práce se definuje jako základní mzda před srážkami). Pro rok 2026 byl navíc po letech odkladů a pod silným tlakem mezinárodních donorů (včetně MMF) konečně schválen a spuštěn nový systém sociálního zabezpečení.

5.9. Veletrhy a akce

S ohledem na velikost a fragmentaci místního trhu neprobíhají na PAÚ velké mezinárodní veletrhy a větší obchodní výstavy se zahraniční účastí. Obchodní výstavní akce určené zejména lokálním distributorům organizují příležitostně obchodní komory, aktivní jsou v tomto ohledu např. hebronská a ramallážšská obchodní a průmyslová komora. Palestinští obchodníci se nicméně běžně účastní významných regionálních (SAE, Egypt, Jordánsko) i zahraničních veletrhů.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Styčný úřad ČR v Ramalláhu/ Representative Office of the Czech Republic in Ramallah

Beit Asia (3rd floor), Al Irsal Street, Ramallah, Palestine

P.O. Box 4035 (Post Al-Bireh)

Tel.: +970-2-296 55 95

Email: ramallah@embassy.mzv.cz, commerce_ramallah@mzv.cz

Web: www.mzv.cz/ramallah

Teritoriální působnost: Palestinská autonomní území (PAÚ)

Schůzky jsou možné po domluvě.

Honorární konzulát ČR v Betlémě

Honorární konzul: Samir Hazbun

Al Qarawati Building, Manger Street, Palestine

Tel: +970-2-274 33 43

E-mail: bethlehem@honorary.mzv.cz

Schůzky jsou možné po domluvě.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Policie: 100

Červený půlměsíc (záchranná služba): 101

Civilní ochrana (hasiči): 102

Pozn.: Výše uvedená čísla jsou totožná s čísly tísňových linek v Izraeli.

Dopravní policie: 177

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Orgány Palestinské národní správy (PNS):

• Kancelář prezidenta: president.ps
• Kancelář premiéra: palestinecabinet.gov.ps
• Ministerstvo zahraničních věcí a Palestinců žijících v zahraničí: mofa.pna.ps
• Ministerstvo financí: pmof.ps
• Ministerstvo národního hospodářství: mne.gov.ps
• Ministerstvo práce: mol.pna.ps
• Palestinská monetární správa: pma.ps
• Palestinian Water Authority: pwa.ps
• Palestine Energy and Natural Resources Authority: penra.gov.ps
• Palestinský statistický úřad: pcbs.gov.ps
• Palestinian investment promotion agency: pipa.ps

Průmyslové komory, podnikatelské asociace a poradenské firmy:

• Palestinian Trade Center: paltrade.org
• Federation of Palestinian Chambers of Commerce, Industry and Agriculture: pal-chambers.org
• Palestinian Development and Investment Company (PADICO): padico.com
• Palestinian Economic Council for Development and reconstruction (PECDAR): pecdar.ps
• Palestinian Business Association: pba.ps
• Palestinian Federation of Industries: pfi.ps
• Palestinian Businesswomen’s Association: asala-pal.org

Mezinárodní organizace působící v Palestině:

• ICRC (Int. Committee of the Red Cross): icrc.org
• IMF (Int. Monetary Fund): imf.org
• UNDP (UN Development Programme): undp.org
• UNICEF (Dětský fond OSN): unicef.org
• UNRWA (UN Relief and Works Agency for Palestine Refugees in the Near Eeast): unrwa.org
• UNSCO (UN Special Coord. in the Occupied Territories): unsco.unmissions.org
• World Bank: worldbank.org
• WHO (World Health Organization): who.int
• Office of the Quartet: quartetoffice.org
• Zastoupení EU: eeas.europa.eu

Informační zdroje:

• Palestinian News Agency WAFA: english.wafa.ps
• Palestine Economy Portal: palestineeconomy.ps
• Palestine News Network: english.pnn.ps
• MAS (Economic Policy Research Institute): mas.ps
• Turistický portál: travelpalestine.ps

Hlavní média (v arabštině):

• Palestine TV: pbc.ps
• Al-Ayyam: al-ayyam.ps
• Al-Hayyat Al-Jadeedah: alhaya.ps
• Al-Quds: alquds.com
• Ma’an News Agency: maannews.net