MZV: Souhrnná teritoriální informace

Panama se odtrhla od Kolumbie v roce 1903, přičemž k nezávislosti této malé republiky významně dopomohly USA, které měly strategický zájem na vybudování a kontrole Panamského průplavu. Nadstandardní vztahy s USA dodnes tvoří hlavní determinantu nezávislé existence a fungování země. Panama je prezidentskou republikou, takže prezident je zároveň hlavou výkonné moci. Zákonodárným orgánem je jednokomorové Národní shromáždění.

Díky strategické poloze má země výjimečné postavení ve světové ekonomice i geopolitice. Třetí největší ekonomika Střední Ameriky těží ze své role dopravního a logistického hubu v souvislosti s provozem Panamského průplavu, mezinárodního letiště Tocumen, ale také díky existenci volných obchodních zón. „Zona Libre de Colón“ je dokonce druhou největší volnou obchodní zónou na světě. Z tohoto důvodu se v Panamě koncentrují služby námořní dopravy, vyhledávaná je ale také pro realizaci finančních, obchodních či realitních aktivit. Často slouží jako distribuční centrum pro celý latinskoamerický region a stává se atraktivní destinací pro zelené investice a cestovní ruch. Země postupně pracuje na zbavení se „nálepky“ daňového ráje.

Panamské hospodářství v posledních 20 letech zaznamenalo rychlejší růst než jiné země latinskoamerického regionu. Pokles mezinárodního obchodu v době pandemie COVID-19 sice tuto otevřenou ekonomiku silně zasáhl, ale od roku 2021 HDP opět roste. Za pozitivními výsledky stálo jak oživení mezinárodního obchodu, tak příznivý vývoj v sektoru dopravy, logistiky i finančních služeb. Nová vláda prezidenta Mulina, která nastoupila v roce 2024, čelí výzvám v podobě zpomalujícího se hospodářského růstu či konsolidace veřejných financí. Na ty negativně dopadá řada faktorů, jako je období sucha, s kterým souvisí omezení provozu Panamského průplavu, krize důchodového systému či přerušení činnosti měděného dolu Cobre Panamá a jeho nejistá budoucnost. Dosavadní příznivé ekonomické ukazatele se dlouhodobě nepromítají do vzniku formálních a náležitě ohodnocených pracovních míst. Přetrvávající sociální nerovnosti, korupce, narůstající migrace a kriminalita mohou být rozbuškou pro další protesty a občanské nepokoje. Vývoj v zemi ovlivňuje také stav americké ekonomiky, se kterou je panamská těsně provázaná díky bilaterální dohodě o volném obchodu. A také přes americký dolar, který v zemi funguje jako paralelní měna.

Tato Souhrnná teritoriální informace je zpracovávána pro zemi, která je tzv. přiakreditovaná. Informace je poskytována ve zkráceném rozsahu.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Panama (vč. volné zóny) (279.01 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Panama je prezidentská republika, kde prezident reprezentuje zemi navenek a je zároveň hlavou exekutivy. Je volen na funkční období pět let prostřednictvím přímé volby. Zákonodárná moc je v rukou jednokomorového Národního shromáždění, které má 71 členů.

Prezidentské volby v roce 2024 vyhrál José Raúl Mulino ze středopravé strany Realizando Metas. Konzervativní politik a právník, bývalý ministr bezpečnosti za vlády exprezidenta Ricarda Martinelliho (2009–2014), se do klání zapojil poté, co byl Martinelli jako první bývalá panamská hlava státu pravomocně odsouzen za praní peněz a poslán na deset let do vězení. Vinu odmítá a k výkonu trestu nenastoupil – sousední Kolumbie mu v roce 2025 udělila politický azyl. Mulino jako kandidát Martinelliho dostal přitom od voličů silný mandát, jelikož získal 34 % hlasů při vysoké volební účasti zhruba 77 %. Zvoleni byli také noví poslanci Národního shromáždění. Žádná politická strana přitom nemá v zákonodárném orgánu většinu. Posílili především nezávislí kandidáti, kteří získali 20 ze 71 křesel.

Nová administrativa v červenci 2024 vystřídala vládu nepopulárního prezidenta Laurentina Cortiza (2019–2024) ze středolevé strany Partido Revolucionario Democrático. Omezení v době COVID-19 tvrdě zasáhla do fungování ekonomiky a krize vedla také k nárůstu korupce, klientelismu a nerovného rozdělení příjmů. V roce 2024 patřila Panama mezi patnáct zemí s nejvyšším Giniho koeficientem na světě. Kvůli rostoucím životním nákladům vypukly v červenci 2022 v historicky stabilní zemi celonárodní stávky a blokády silnic. I když se vládě podařilo pomocí dočasného zmrazení cen základních potravin a paliv dostat situaci částečně pod kontrolu, napětí ve společnosti přetrvalo. Další protesty a blokády paralyzovaly zemi také v říjnu 2023. Jejich spouštěčem bylo schválení zákona prodlužujícího těžební licenci kanadské firmy First Quantum Minerals (FQM) v měděném dole Cobre Panamá. Přestože obchodní podmínky nového kontraktu byly pro Panamu objektivně výhodnější než ty původní, občany vyhnal do ulic způsob projednávání licence a potenciální ekologické dopady pokračující těžby. Zákon byl nakonec Nejvyšším soudem zrušen a důl má být postupně uzavřen. Prezident Mulino však povolil vývoz již vytěžené mědi s cílem financovat zachování dolu pro případné obnovení jeho provozu. Další nepokoje vypukly v souvislosti s důchodovou reformou v roce 2025, kdy vláda na protesty reagovala represivně a reformu prosadila.

Hlavním úkolem aktuálního prezidenta je obnovení důvěry občanů, kteří požadují hlubokou změnu institucionálního systému. Očekává se, že Mulino bude pokračovat v protržně orientovaných politikách, otevřenosti vůči zahraničním investicím a ve velkých infrastrukturních projektech zahájených za Cortizovy vlády. Jedná se zejména o výstavbu linky 3 systému Panama Metro či čtvrtého mostu přes Panamský průplav. Plánuje se také výstavba dvou nových přístavů a vodní přehrady, která by průplav zásobovala vodou. V důsledku klimatických změn se totiž země v posledních letech potýkala s výrazným suchem, které omezilo provoz průplavu. Dalším problémem je vysoký počet nelegálních migrantů přicházejících z nebezpečné oblasti Dariénské úžiny. Prezident proto ohlásil, že s nelegální migrací skoncuje a migranty bude s pomocí USA repatriovat, což se mu vzhledem k omezení nelegálních migračních toků v roce 2025 o 98 % prakticky podařilo splnit.

1.2. Zahraniční politika země

Konstantou panamské zahraniční politiky jsou nadstandardní vztahy s USA, které zůstávají největším obchodním partnerem země. V poslední době je posilována spolupráce také v oblasti boje proti obchodu s drogami a nelegální migrací. Na druhou stranu realita zvyšujících se obchodních toků vede Panamu k opatrnému rozvíjení vztahů s Čínou. Případná eskalace obchodního napětí mezi Čínou a USA může zemi dostat do nepříjemné pozice mezi dvěma mlýnskými kameny. Prezident Cortizo byl v průběhu své vlády ve vztazích s Čínou opatrnější, než byla předchozí Varelova administrativa, která v roce 2017 uznala jednotnou Čínu a přerušila diplomatické styky s Tchaj-wanem. Prezident Mulino zašel o krok dál a Panama se pod tlakem USA stala první zemí Latinské Ameriky, která zrušila své členství v čínské iniciativě „Jedno pásmo, jedna cesta“, na níž se podílela od roku 2017. Dalším významným prvkem těchto vztahů je podpis memoranda o porozumění mezi Panamou a USA, na jehož základě mají být nasazeny jednotky vojska USA do Panamského průplavového pásma. V kontextu sílícího vlivu USA panamský Nejvyšší soud začátkem roku 2026 vyhlásil smlouvu s hongkongskou firmou o provozu přístavů v Panamském průplavu za protiústavní a zrušil její platnost. Tím se země dále vzdálila Číně, jež reagovala hrozbami odvetných kroků a zahájením mezinárodní arbitráže.

Panama se vyznačuje svou schopností vést pragmatický dialog s různými aktéry v regionu. V kontextu ruské invaze na Ukrajinu vláda opakovaně uvedla, že Panamský průplav zůstane neutrální, jak stanovuje smlouva mezi USA a Panamou z roku 1977. Minulá vláda se zdržela otevřené kritiky ruského prezidenta Vladimira Putina, podpořila však rezoluce OSN odsuzující invazi. Země je členem tzv. Limské skupiny zemí, které se aktivně zasazují o to, aby došlo ve Venezuele k obnovení demokracie. Země se rovněž snaží hrát prominentní roli v globálních environmentálních otázkách.

Vztahy s EU dlouhodobě komplikují neuspokojivé pokroky země ve vztahu k daňovým únikům a praní špinavých peněz. V březnu 2024 Evropská komise po čtyřech letech vyřadila Panamu ze svého černého seznamu zemí, které jsou považovány za vysoce rizikové s ohledem na praní špinavých peněz a financování terorismu. Panama však zůstává na seznamu jurisdikcí nedostatečně spolupracujících v daňové oblasti (tzv. daňové ráje).

1.3. Obyvatelstvo

Nejsilněji zastoupenou skupinou v zemi jsou běloši a mestici se 70 %, následují černoši a mulati s 15 %, obyvatelstvo asijského původu má 9 % podíl a konečně domorodé obyvatelstvo tvoří 6 % populace. Etnický původ panamského obyvatelstva je jeden z nejpestřejších na světě – od národů Latinské Ameriky, přes Evropany a Američany po Číňany a Indy. Počet obyvatel zaznamenal prudký nárůst v druhé polovině 20. století. Momentálně je porodnost relativně stabilizovaná a mírný růst jde na vrub imigraci z okolních zemí. Dominantním náboženstvím je tradičně katolictví, nicméně vzhledem k pestrému etnickému složení jsou v zemi přítomné snad všechny myslitelné světové víry.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Přes relativně malý počet obyvatel je panamská ekonomika třetí největší ve Střední Americe a má jedno z nejvyšších HDP na obyvatele v rámci širšího regionu Latinské Ameriky. Panama má jedinečné postavení ve světové ekonomice a geopolitice díky Panamskému průplavu. Země plní roli logistického hubu mezi Severní a Jižní Amerikou a ještě významnější roli hraje jako strategická námořní dopravní tepna propojující Karibik a Pacifik. V Panamě se koncentruje široká paleta služeb námořní dopravy, a dále pak služby finanční, obchodní či realitní. Ve struktuře panamské ekonomiky má sektor služeb dominantní podíl a tvoří téměř 70 % HDP. Prominentní roli v hospodářství země hraje také zvláštní ekonomická zóna Colón – největší zóna volného obchodu amerického kontinentu a druhá největší na světě. Velké dopady na hospodářství má rozhodnutí o zastavení těžby v dole Cobre Panamá. Země ještě v roce 2022 patřila mezi 15 největších producentů mědi na světě. Tento kov, zásadní pro energetickou tranzici, tvořil zhruba 75 % exportu země a na HDP se podílel 5 %. Aktuálně probíhají diskuse o obnovení jeho těžby. Důležitým faktorem je také vývoj americké ekonomiky, se kterou je ta panamská těsně provázaná díky bilaterální dohodě o volném obchodu – a přes americký dolar, který je v zemi používán souběžně s národní měnou balboa.

Panama byla v posledních dvou dekádách nejrychleji rostoucí ekonomikou Latinské Ameriky. Byla však neúměrně zasažena silným hospodářským poklesem způsobeným pandemií COVID-19. I přes rychlé zotavení ekonomiky se dynamika růstu nyní zpomaluje. V roce 2023 HDP vzrostlo o 7,17 %, nicméně v roce 2024 se zvýšilo jen o 2,75 %. Hlavní příčinou nižšího růstu bylo omezení provozu v Panamském průplavu z důvodu sucha, zastavení činnosti měděného dolu a protesty, které ochromily ekonomickou aktivitu. Za rok 2025 tempo růstu činilo 4,54 %, v rámci regionu nadprůměrné. Hlavním pozitivním faktorem bylo oživení aktivit spojených s přepravou v Panamském průplavu. Prognózy následujících let ukazují stabilizaci růstu na úrovni 4 %. Největší riziko aktuálně představuje klimatický jev El Niño a s ním spojené sucho.

Míra nezaměstnanosti se v roce 2025 zvýšila na dvoucifernou hodnotu 10,4 %. K tomuto vývoji přispělo zastavení těžby v dole Cobre Panamá a protesty v oblasti pěstování banánů Bocas del Toro. Téměř polovina pracujících se pohybuje v neformální ekonomice. Stabilní ceny díky nízké inflaci budou nadále podporovat soukromou spotřebu. Celková hospodářská situace v zemi bude v nadcházejícím období záviset na vývoji mezinárodního obchodu, včetně cen potravin a paliv, klimatických faktorech, osudu dolu Cobre Panamá a schopnosti vlády přilákat zahraniční investory. Mezi proklamované vládní priority patří umírnění zadlužení, obnovení hospodářského růstu a vytvoření nových pracovních míst. Země zůstává i nadále ekonomicky otevřená, avšak nedaří se jí dosáhnout předpandemického růstu přímých zahraničních investic.

Zdroj: EIU, OECD, IMD, INEC

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Panama se potýká s velkým zadlužením a fiskálními problémy. Veřejné výdaje zaznamenaly v předvolebním období velkou zátěž, na což nová vláda reagovala konsolidačními kroky. Veřejný dluh se v roce 2024 snížil na 60,6 % HDP oproti 61,3 % HDP v předchozím roce. V roce 2025 se nicméně opět zvýšil na 62,7 %. Zatímco v roce 2023 fiskální deficit klesl na 2,95 %, v následujícím roce se výrazně zhoršil na 7,2 %. Vláda se proto zavázala k řadě fiskálních opatření a v rámci reformy zákona o sociální a fiskální odpovědnosti plánuje snížení deficitu na 1,5 % HDP do roku 2030. Cíl rozpočtového schodku na rok 2025 na úrovni 4 % se jí podařilo překonat a hospodařila s deficitem 3,7 %. Je proto na dobré cestě k dosažení fiskální rovnováhy, bude však nejspíše muset omezit plánované veřejné investice i celkové výdaje.

Značnou zátěž představuje platba úroků z dluhů, které již dosahují dvojnásobku ročních výnosů z provozu Panamského průplavu. Válka v Íránu a omezení plavby přes Hormuzský průliv má smíšené dopady. Očekává se, že Panama jako čistý dovozce paliv dokáže kompenzovat vyšší ceny díky přesměrování globální lodní přepravy přes Panamský průplav, jenž od počátku konfliktu zaznamenává výrazný nárůst dopravních toků, a tedy i příjmů. Výhledově vývoj veřejných financí ovlivní také výpadek výnosů z neaktivního měděného dolu a výsledek mezinárodních arbitráží vedených proti Panamě.

S ohledem na stav veřejných financí a důsledky zastavení činnosti největšího dolu v zemi snížila ratingová agentura Moody’s v říjnu 2023 a Fitch v březnu 2024 hodnocení úvěrového rizika země o jeden stupeň. Moody’s následně v listopadu 2024 zhoršila výhled ze stabilního na negativní. Panama i přesto těží z jednoho z nejlepších přístupů na finanční trhy v regionu, kde má dlouhodobě výhodu nízkých úrokových sazeb díky dobře fungujícímu systému dolarizace. Navíc dokázala splnit všechny závazky stanovené Finančním akčním výborem (FATF) a koncem října 2023 byla po více než čtyřech letech vyškrtnuta ze seznamu zemí pod zvýšeným dohledem kvůli praní špinavých peněz a financování terorismu. Z obdobného seznamu odstranila Panamu v březnu 2024 i EU. Země však zůstává na černé listině daňových rájů vedené EU.

2.3. Bankovní systém

Panama City patří mezi nejvýznamnější mezinárodní finanční centra. Ekonomika země je plně dolarizovaná. Na domácí úrokové sazby má primární vliv měnový vývoj v USA. Používání dolaru v měnovém styku společně s výhodnými daňovými podmínkami a liberální obchodní politikou činí Panamu značně přitažlivou pro uskutečňování rozsáhlých finančních transakcí. Centrem panamského finančního systému je tzv. Mezinárodní bankovní centrum. Díky výhodným podmínkám založilo v Panamě své regionální pobočky více než 50 zahraničních bank.

Banco Nacional de Panamá – největší státní banka v zemi; zajišťuje dodávky amerických dolarů z americké FED; díky husté infrastruktuře a širokému portfoliu finančních produktů jde patrně o nejvhodnější banku pro rezidenty.

Caja de Ahorros – druhá ze státních bank s dlouhou historií, dobrou kredibilitou a širokou paletou finančních produktů.

Citibank Panama – národní filiálka bankovního gigantu Citigroup, nicméně její přítomnost v zemi sahá až do doby výstavby kanálu.

2.4. Daňový systém

V únoru 2020 přidala EU Panamu na černý seznam zemí, které jsou považovány za jurisdikce nespolupracující v daňové oblasti (tzv. daňové ráje). Na tomto seznamu je vedená i v roce 2026. EU rozhodnutí odůvodnila nedostatečným pokrokem panamské vlády v implementaci opatření na zlepšení situace, ke kterým se zavázala. Jedná se především o nedostatečnou výměnu informací a režim osvobození příjmů pocházejících ze zahraničí. Stejné hodnocení daňové politiky a opatření proti praní špinavých peněz v Panamě pochází od OECD. Panama potvrdila svůj závazek posílit právní stát a transparentní státní administrativu, „nálepky“ daňového ráje se jí však zatím zbavit nepodařilo.

V Panamě se považují za zdanitelné pouze příjmy z obchodní činnosti na území Panamy nebo prodej produktů a služeb osobám či společnostem v zemi. Daňová sazba pro právnické osoby činí 25 %. Pokud vláda Panamy vlastní 40 % a více z kapitálu podniku, tak je povinen hradit 30 %. Výpočet daní je standardní (násobek čistého zdanitelného příjmu a daňové sazby), ale pro společnosti se zdanitelným příjmem větším než 1,5 mil. USD se používá výpočet jiný. Jeho hodnotou je ta vyšší hodnota ze srovnání mezi tradičním výpočtem na základě čistého zdanitelného příjmu a 4,67 % z hrubého zdanitelného příjmu. Fyzické osoby s ročním příjmem nižším než 11 000 USD neodvádějí daň z příjmu. Fyzické osoby s příjmy mezi 11 001 a 50 000 USD jsou zatíženy daňovou sazbou 15 % a na příjem nad 50 000 USD je uplatňována sazba 25 %. Cizinci, kteří pobývají v Panamě více než 183 dní v roce a mají příjmy, musí odvádět daně stejným způsobem jako místní obyvatelé. Standardní sazba DPH je 7 %, se speciálními sazbami 10 % na ubytování a alkohol a 15 % na tabák. Výjimky z platby DPH se vztahují na potraviny, léky, lékařské služby, základní školní potřeby a ropu.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

V roce 2025 dosáhla vzájemná obchodní výměna mezi ČR a Panamou 0,32 mld. CZK. Český vývoz do Panamy byl v meziročním porovnání stabilní, naopak hodnota dovozu z Panamy byla nejnižší za posledních deset let. Pokud jde o zbožovou strukturu, český export tvořily mimo jiné položky: turbíny na páru z vody a jiných látek a díly, zbraně a munice a dále telekomunikační zařízení a přístroje. Naopak v panamském dovozu do ČR v uplynulém období dominovalo ovoce a ořechy s podílem téměř 60 %, za kterými v menší míře následovaly alkoholické nápoje a káva.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

EU je jedním z klíčových obchodních partnerů Panamy. Velkým impulsem pro růst vzájemných obchodních vztahů byla Dohoda o přidružení mezi EU a Střední Amerikou, která v případě Panamy vstoupila provizorně v platnost v roce 2013. V roce 2025 EU exportovala do Panamy zboží v hodnotě 3,9 mld. EUR, tedy zhruba o 1 mld. EUR méně než v předcházejícím roce. Dovoz z Panamy se meziročně zvýšil z 609 mil. EUR na 739 mil. EUR. Výsledkem byl nižší obchodní deficit na straně Panamy, který představoval 3,2 mld. EUR. EU vyváží do Panamy zejména výrobky chemického průmyslu, strojní zařízení a dopravní prostředky. Opačným směrem proudí také stroje a dopravní prostředky a dále zemědělské komodity.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Saldo Panamy v rámci obchodní výměny se zeměmi mimo EU je dlouhodobě v deficitu. Export země se v roce 2024 propadl na nejnižší úroveň za posledních pět let, a to zejména z důvodu zastavení vývozu mědi. Dovozy se naopak zvýšily díky vyšší domácí poptávce. Nejvýznamnějším partnerem zůstávají USA, se kterými má země dlouhodobě obchodní schodek, stejně jako s Čínou, druhým největším původcem panamského importu.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

V zemi existuje úřad ProPanama, jehož hlavním cílem je podpora politik a strategií pro přilákání investic do země a propagace místních výrobků a služeb na mezinárodních trzích. Obecně se jedná o zemi přijímající druhý nejvyšší objem přímých zahraničních investic k HDP v regionu Střední Ameriky (hned po Kostarice). Hodnota PZI se stále neblíží předpandemické úrovni, kdy země obdržela investice přesahující 4 mld. USD. V roce 2025 jejich objem dokonce klesl o 63 % v meziročním srovnání, a to na 905 mil. USD. Problémy s licencí pro měděný důl navíc odkryly řadu institucionálních slabin v procesech veřejných zakázek, což poškodilo reputaci země jako bezpečného a přívětivého prostředí pro podnikatele.

I přesto Panama zůstává pro zahraniční investory atraktivní. Investice míří zejména do velkoobchodních a maloobchodních činností, finančních a pojišťovacích služeb. Investiční příležitosti skýtá také sektor stavebnictví, nemovitostí, distribuční sítě, rozvoj softwarových řešení a digitálních technologií. Plánuje se například výstavba pěti nových přístavů s volnými obchodními zónami. V rámci snahy o diverzifikaci ekonomiky podporuje vláda investice do průmyslové výroby, zemědělství a udržitelné energetiky, včetně zeleného vodíku. Ve vládním strategickém rámci 2025–2029 se plánují výdaje více než 8,5 miliardy USD na zlepšení logistické konkurenceschopnosti. Příliv zahraničních investic dlouhodobě financuje deficit běžného účtu panamské platební bilance. V zemi investují zejména USA a některé země Latinské Ameriky a EU.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Panama je smluvní stranou Dohody o přidružení mezi EU a Střední Amerikou. Obchodní část dohody si klade za cíl vytvoření zóny volného obchodu mezi EU a Střední Amerikou včetně vytvoření vhodných podmínek pro růst investic a kapitálu. Obchodní ustanovení dohody o přidružení se začala pro Panamu v plném rozsahu uplatňovat od května 2024. Obsahují snížení cel, netarifních překážek obchodu, liberalizaci trhu se službami, ochranu zeměpisných označení a otevření trhu s veřejnými zakázkami. U technických překážek obchodu a sanitárních a fytosanitárních opatření se obě strany zavázaly plnit závazky vyplývající z dohod WTO a v některých oblastech jít nad rámec těchto dohod.

Smlouvy s ČR

• Dohoda o kulturní spolupráci mezi ČSSR a Panamskou republikou (1977)
• Základní dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi ČSSR a Panamskou republikou (1979)
• Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic (2000)
• Dohoda o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pasů mezi ČR a Panamou (2000)
• Dohoda o zrušení vízové povinnosti (2004)
• Dohoda o zabránění dvojímu zdanění (2012)

3.4. Rozvojová spolupráce

Panama není zařazena mezi prioritní země české zahraniční rozvojové spolupráce. Proto se rozvojová spolupráce vůči této zemi omezovala pouze na malé lokální projekty a poskytování stipendií ke studiu na českých vysokých školách. V roce 2017 Zastupitelský úřad ČR se sídlem v Kolumbii realizoval v Panamě malý lokální projekt zaměřený na pomoc dětem v jedné z nejchudších oblastí Panamy (oblasti Cañazas a Ñurum v provincii Veraguas). Od té doby se však žádný další projekt tohoto typu v rámci české rozvojové spolupráce v zemi nerealizoval.

Panama patří do kategorie zemí s vyšším středním příjmem a rok 2020 byl posledním rokem přechodného programovacího období (2014–2020) bilaterální rozvojové spolupráce. Aktuálně Panama čerpá podporu mj. z rozvojových programů EU Panama Coopera 2030, EURO Clima, EURO Social, Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD) atd. V dalším období chce Delegace EU posílit spolupráci zejména prostřednictvím iniciativy Global Gateway se zaměřením na klimatické otázky, čistou energetiku (včetně zeleného vodíku) a digitální transformaci.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Díky svému specifickému postavení logistického „hubu“ Latinské Ameriky je Panama dlouhodobě atraktivní pro české firmy z řady sektorů. Aktivně zde působí zejména společnosti z recyklačního průmyslu, zdravotnictví, oblasti výrobních strojů, nemovitostí, stavebnictví i potravinářství.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Otevřenost ekonomiky a silný vliv USA (až do konce minulého tisíciletí patřil Panamský průplav pod USA) se odráží i v obchodním světě: komunikace v anglickém jazyce není problém (řada obyvatel je bilingvní) a vzhledem k bezpečnostní situaci se k informacím o kontaktních osobách dostanete rychleji než v jiných zemích Latinské Ameriky.

4.2. Oslovení

S vlivem USA se setkáte i v případě panamských jmen – nedivte se tedy, když budete psát Kimberley, Jessice, Franklynovi, Jhonathanovi s příjmením Douglas nebo Waterson. Někdy se vám do telefonu představí Filippo Maestrini – osoby s evropskými předky jsou pro Panamu velmi typické. Nečekejte, že naleznete kontaktní osobu na webových stránkách panamské firmy, nebo v jiných veřejně přístupných databázích. Za předpokladu, že narazíte na danou společnost na sociální síti LinkedIn, je dost pravděpodobné, že bude na její profil navázána i řada tamějších zaměstnanců. První oslovení však doporučujeme udělat telefonicky; jen tímto způsobem si s jistotou ověříte správnou kontaktní osobu. Panamci jsou velmi uctivý národ, tudíž takové jednání očekávají i od vás. Slovy jako prosím či děkuji a užíváním podmiňovacího způsobu nešetřete. Během hovoru si ověřte kontaktní e-mail a přímé telefonické spojení na danou osobu.

4.3. Obchodní schůzka

Osobní návštěvu Panamy můžete tamější firmě avizovat i měsíc dopředu (doporučujeme telefonicky). Na konkrétním datu se však domlouvejte alespoň s týdenním předstihem a den předem si schůzku ještě potvrďte. Meeting si snažte domluvit v prostorách firmy – jen tímto způsobem se můžete přesvědčit o relevantnosti firmy jako vašeho budoucího obchodního partnera.

V Panamě platí pořekadlo „Šaty dělají člověka“, takže podle toho byste se na jednání měli připravit. Formální oblečení budí důvěryhodnost a ukazuje vážnost, jakou osobnímu jednání přikládáte. Malá pozornost reprezentující ČR v podobě dárku vždy potěší. Rozvolněte si svůj pracovní program a nehoňte se z jedné schůzky na druhou. Pokud po obchodním jednání vyrazíte se zástupci firmy i na oběd, váš pracovní vztah se tak více utuží.

4.4. Komunikace

Komunikaci zahajujte telefonickým rozhovorem, po kterém následuje zaslání e-mailu s prezentací vaší společnosti nebo produktu. Telefonickým kontaktem je možné dosáhnout větší pozornosti u panamské strany a zabránit tomu, že nabídka v e-mailu zůstane nepovšimnutá. Jedním hovorem a e-mailem není ale vyhráno. Je důležité se tamějším firmám pravidelně připomínat. Využívat k tomu můžete různé komunikační kanály: e-mail, telefon, LinkedIn a WhatsApp. Poslední uvedená aplikace není považována za neformální komunikační prostředek a ve světě byznysu se bez ní neobejdete. V porovnání s velkými latinskoamerickými trhy je komunikace v Panamě o něco dynamičtější a zpětnou vazbu získáte rychleji. Kvůli vlivu jiných kultur nejsou až takoví „latinos“, nebojí se vám říci ne a nabídku na obchodní spolupráci odmítnout.

4.5. Doporučení

1. Objevte sílu sociálních sítí – budujte sítě kontaktů; LinkedIn, Facebook a X jsou vaše hlavní karty v rukávu.

2. Využijte video-meetingů – během pandemie se tamější společnosti výrazně otevřely navazování spolupráce na dálku a před uzavřením obchodu netrvají na osobním setkání.

3. Oslovte koncového zákazníka – vzhledem k velikosti trhu zde nenajdeme hustou síť distributorů, na což jsme zvyklí z velkých latinskoamerických ekonomik. Řada výrobních firem si tedy zboží od svých dodavatelů importuje napřímo.

4. Instalujte si WhatsApp – je to důležitý businessový komunikační prostředek. Čekáte na e-mailovou odpověď věčnost? Napište na Whatsapp a problém bude hned vyřešen.

5. Španělština výhodou nikoliv nezbytností – Panamci se nebojí komunikovat v anglickém jazyce, což je dáno silným vlivem přicházejícím z USA.

6. Kritika stranou – partnera nekritizujte, i kdyby byla výtka opodstatněná. Nikdy jej nesmíte dostat do nepříjemné situace a stejně tak se k vám bude chovat i on sám. Úcta je stavebním kamenem úspěšné spolupráce.

7. Mlčení neznamená neuctivost – nereaguje vám? V takových případech pro vás zřejmě nemá odpověď, jakou byste očekávali. Buďte trpěliví a hlavně na partnera nevyvíjejte okatý nátlak.

8. Nedůvěru si nechte pro sebe – dejte svému partnerovi šanci, ať se ukáže a podporujte ho v rozletu. Pokud mu projevíte pochybnosti či ho budete podezírat, zřejmě se setkáte s nechápavými reakcemi. Mezi přáteli (jak vás vnímá) nedůvěra přece neexistuje.

4.6. Státní svátky

Panamci mají celkem 13 státních svátků, některé z nich se dokonce posouvají z neděle na pondělí tak, aby o den prodloužily víkend do tzv. puente. Vedle toho existuje i řada regionálních svátků a oslav. Doporučujeme si tedy tuto skutečnost před plánováním osobní návštěvy země ověřit. Období od půlky prosince (zejména pak od vánočních svátků) až do poloviny ledna je v Panamě obdobím dovolených, a tedy i snížené pracovní aktivity.

V roce 2026 připadají státní svátky na následující dny:

1. 1. (čtvrtek) Nový rok

9. 1. (pátek) Den mučedníků

16. a 17. 3. (pondělí a úterý) Karneval

3. 4. (pátek) Velký pátek (Velikonoce)

1. 5. (pátek) Svátek práce

3. 11. (úterý) Osamostatnění Panamy od Kolumbie

4. 11. (středa) Den státních symbolů

5. 11. (čtvrtek) Den města Colón

10. 11. (úterý) První zvolání nezávislosti

28. 11. (sobota) Nezávislost Panamy na Španělsku

8. 12. (úterý) Den matek

21. 12. (pondělí) Den státního smutku

25. 12. (pátek) Vánoce

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Panamský trh je relativně otevřený a zároveň konkurenční. Efektivní formou distribuce může být prodej prostřednictvím místních obchodních zástupců. Obecně však distribuční síť není tak silná jako je tomu ve velkých zemích typu Mexika nebo Kolumbie. V mnoha případech lze tedy oslovovat koncové zákazníky napřímo, neboť místní distributoři v daném sektoru nemusí vůbec existovat. Zejména velké nadnárodní korporace tak realizují své prodeje v rámci země přímo.

Je vhodné, aby byl vstup na panamský trh podložen marketingovou studií, kterou může v závislosti na sektoru vypracovat obchodně-ekonomický úsek velvyslanectví v Bogotě, případně zahraniční kancelář CzechTrade pro Střední Ameriku. Při oslovení klientely s nabídkou je důležité projevit maximální flexibilitu vůči požadavkům panamské strany. Někteří klienti upřednostňují ex-works, jiní zase celý balíček. Česká firma by v této fázi měla být maximálně otevřená, a pokud bude chtít panamský partner cenu včetně dopravy do přístavu, je dobré mu vyhovět. Je vhodné udávat ex-works cenu + doprava a nezahrnovat to do konečné ceny. Často si zahraniční firma dopravu nacení sama a vidí tak přesně, jestli jí vyhovuje jejich nebo česká cesta. Nabídku lze formulovat ve španělštině, nicméně Panamci si poradí i s angličtinou. Měla by být doprovázena propagačními materiály, vzorky, referencemi (kam firma vyváží, s kým spolupracuje atd.). Vývozce vstupující na panamský trh by měl mít promyšleno zajištění servisu, resp. požadavky na servis. Měl by mít rovněž zkalkulováno, jaké prostředky je ochoten vložit do podpory prodeje, jakým způsobem bude obchodní transakce financovat a zda bude pojišťovat rizika insolvence odběratele.

Pro distribuci lze také využít sítě kapitálově silných obchodních domů, které mají své pobočky ve většině významných míst. Tyto prodejní domy však prodávají zásadně zboží vysoké kvality. Trh je ovládán americkými firmami, jimž v menší míře konkurují dodavatelé z EU a čím dál více i z Číny.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Zřízení kanceláře, reprezentace či společného podniku je jednou z nejvhodnějších forem pro dosažení požadované efektivity realizace obchodních zájmů. V přípravné fázi je však nutno počítat s komplikovanou a zdlouhavou administrativní procedurou. Proto bývá i přes značnou finanční náročnost výhodné využít služeb specializovaných místních advokátních kanceláří. Vhodná je konzultace s obchodně-ekonomickým úsekem Velvyslanectví ČR v Bogotě, případně se zahraniční kanceláří CzechTrade pro Střední Ameriku.

5.3. Marketing a komunikace

Jak pro akvizici, tak i pro udržení trvalé přítomnosti již zavedených firem na panamském trhu je nutností intenzivní propagace. Je potřeba brát v potaz, že panamský trh je silně ovlivněn vyspělým propracovaným marketingem USA. Předpokladem efektivní reklamy by proto měla být její originalita a jasná identifikace přidané hodnoty vlastního produktu. Pro firmu, která chce působit na panamském trhu, je důležité jezdit do země osobně. Panamské veletrhy a účast na nich je s ohledem na malý počet těchto akcí spíše doplňkem. Panamské společnosti kvůli absenci veletrhů jezdí na veletrhy kolumbijské, mexické, americké, ale i evropské.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Aktuální podmínky ochrany duševního vlastnictví jsou uvedeny na webových stránkách Ministerstva hospodářství a financí a agentury ProPanama.

5.5. Trh veřejných zakázek

Systém podávání informací o státních výběrových řízeních je v Panamě poměrně nepružný. Vyhlašování tendrů je sdělováno se zpožděním, termíny uzávěrek bývají ve většině případů pouze několik dnů od data vyhlášení tendrů. Navíc sdělení o vyhlášení tendrů většinou neobsahují kompletní, komerčně jasné informace o veškerých podmínkách. Podmínky výběrových řízení se všeobecně vyznačují značnou komplikovaností při současném požadavku na předběžné skládání relativně vysokých účastnických a garančních poplatků. Nutností je znalost místní mentality a dokonalé splnění všech podmínek tendru. Z těchto důvodů je vhodné vyhledat spolehlivého zástupce, který s předstihem avizuje českému podnikatelskému subjektu záměr vlády vyhlásit veřejnou soutěž a předloží nabídku, která odpovídá vyhlášeným soutěžním podmínkám, vč. termínů a formy předání nabídky do tendru. Bez zástupce je úspěšná účast na těchto výběrových řízeních prakticky vyloučena.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Případné řešení sporů spojených s obchodními operacemi před panamskými rozhodčími orgány nutno řešit pouze přes místního advokáta. Šance na úspěch je však minimální. Všeobecně se proto pro řešení eventuálních sporů vzniklých z daného obchodu doporučuje zakotvit v příslušném obchodním kontraktu doložku o příslušnosti arbitrážního soudu země vyvážejícího.

Nejčastěji je obchod domlouván na základě předplatby, standardně je hrazeno 30–50 % při objednávce a zbytek proti dokumentům po odeslání zboží. Pro větší zakázky lze využít i dokumentární akreditiv či dokumentární inkaso s odloženou platbou v různých formách. V některých případech, zejména při navazování nových obchodních kontaktů, je vhodné ze strany českých subjektů požadovat akontaci. V zemi vládne uspokojivá platební disciplína, obchodní dluhy bývají spíše výjimkou než pravidlem.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

V platnosti je bilaterální dohoda o zrušení vízové povinnosti pro občany ČR i Panamy, přičemž celková délka pobytu nesmí přesáhnout 90 dní. Dohoda zakazuje občanům obou zemí vykonávat během pobytu výdělečnou činnost. MZV ČR upozorňuje na důležitost vstupního razítka uděleného panamskými migračními úředníky do cestovního pasu při vstupu na území Panamy. Pokud při překročení panamských státních hranic k jeho udělení nedojde (zejména při překračování hranic přes pozemní přechody), je třeba si jej výslovně vyžádat. Při následném opouštění panamského území totiž při absenci razítka hrozí vysoká finanční pokuta (od 1 000 USD) či deportace. Bezvízoví turisté musí také prokázat svůj úmysl opustit zemi v zákonem stanovené lhůtě, tj. mít zakoupenou zpáteční letenku, případně letenku do jiné země. Turistovi s jednosměrnou letenkou hrozí, že jej bezprostředně po příletu zadrží na letišti imigrační úřad a přinutí ho opustit zemi nejbližším možným letem. Více informací o možnostech pobytových povolení v Panamě naleznete na webových stránkách úřadu Migración.

V hlavním městě a ve významných turistických lokalitách je relativně bezpečno, avšak v řadě jiných míst jsou rizika přepadení vysoká. Nebezpečné jsou zejména některé čtvrti hlavního města ve večerních a nočních hodinách, např. Chorillo a Curundú, v městě Colón nábřežní oblasti. Složitější bezpečnostní situace je v hraniční provincii Darién, do jejíž východní části sousedící s Kolumbií se nedoporučuje cestovat. Ze zdravotních rizik jde především o nebezpečí malárie; z očkování lze doporučit žlutou zimnici či hepatitidu A/B.

MZV ČR doporučuje všem cestovatelům informovat se o aktuálních bezpečnostních podmínkách na stránkách MZV a zaregistrovat se v databázi pro cestovatele DROZD.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnávání cizinců v zemi není problémem, avšak oproti zaměstnávání místních sil je tento mechanismus z důvodu ochrany národního trhu práce složitější. Obojí se řídí platnými pracovněprávními a migračními předpisy, které jsou průběžně doplňovány. Z tohoto důvodu doporučujeme konzultovat případ od případu s právním poradcem v místě. Obecně platí, že je nutné nejprve vyřídit pracovní povolení (více podrobností naleznete na webové stránce panamského Ministerstva práce) a následně migrační povolení (webové stránky úřadu Migración).

5.9. Veletrhy a akce

Expocomer – jeden z největších potravinářských a zemědělských veletrhů mezinárodního významu

Expo Logística – veletrh zaměřený na oblast dopravy a logistiky

Množství pořádaných veletrhů a celkově i jejich kvalita jsou v Panamě nízké.

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Diplomatickou a konzulární působnost pro Panamskou republiku má:  

Velvyslanectví ČR v Bogotě
Calle 98 No. 9A – 41, oficina 602 (Edificio AB Proyectos), Bogotá
telefon: +57 601 742 9142
web: www.mzv.gov.cz/bogota
e-mail: bogota@mzv.gov.cz  

Obchodně-ekonomický úsek velvyslanectví v Bogotě
Anežka Pařízková
Vedoucí obchodně-ekonomického úseku a rozvojové spolupráce
telefon: +57 601 742 9142
e-mail: bogota.commerce@mzv.gov.cz  

CzechTrade Střední Amerika a Karibik
Michaela Klačková
Ředitelka zahraniční kanceláře
telefon: +525 571 002 345; mobil: +525 582 183 517
e-mail: michaela.klackova@czechtrade.gov.cz    

Honorární konzulát ČR v Panamě
Abraham Sofer Balid
Honorární konzul
Calle 44 Har Sinai, Casa 2-213, Bella Vista, Panama City
telefon: +507 390 5454, +507 392 2666; mobil: +507 6612 0999
e-mail: consulchecopty@gmail.com

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Policie: 104

Hasiči: 103

Civilní ochrana: 335

*Ve všech uvedených případech je možné volat také na jednotnou linku 911.

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Presidencia de la República
www.presidencia.gob.pa

Ministerio de Relaciones Exteriores
mire.gob.pa

Autoridad del Canal de Panamá
pancanal.com

Ministerio de Economía y Finanzas
www.mef.gob.pa

Ministerio de Vivienda y Ordenamiento Territorial
www.miviot.gob.pa

Ministerio de Ambiente
www.miambiente.gob.pa

Contraloría General de la República
www.contraloria.gob.pa

Asamblea Nacional
www.asamblea.gob.pa

Ciudad del Saber
ciudaddelsaber.org

ProPanama
www.propanama.gob.pa

Autoridad Marítima de Panamá
amp.gob.pa

Obchodní komory a ekonomické instituce:  

Cámara de Comercio, Industrias y Agricultura de Panamá
www.panacamara.com

Cámara Panameña de la Construcción
www.capac.org

Veletrh EXPOCOMER
www.expocomer.com

Panama Compra (veřejné zakázky)
www.panamacompra.gob.pa

Tisk a televize:  

La Prensa
www.prensa.com

El Siglo
elsiglo.com.pa

La Estrella de Panamá
www.laestrella.com.pa