Záleží na tom, zda máte písemné potvrzení od pošty, že si zaměstnanec výpověď převzal. Pokud si ji zaměstnanec osobně převzal na poště nebo od doručovatele, je vše v pořádku a výpověď je platná. Pokud ji ale za něj převzal někdo jiný, nebyla dodržena zákonná lhůta uložení zásilky na poště, která činí deset pracovních dní, nebo pokud zaměstnanec nebyl správným způsobem poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti, nastává problém. V takovém případě by nezačala běžet výpovědní lhůta a pracovní poměr by neskončil; zaměstnanec by pak měl ze zákona nárok na náhradu ušlé mzdy.
Výpověď je nutné doručit do vlastních rukou. Pokud se tak nepodaří učinit prokazatelným způsobem, není výpověď platná a zaměstnanec může požadovat náhradu mzdy. A stává se to poměrně často, jelikož prokazování doručení výpovědi je vždy na zaměstnavateli. Nejjistějším způsobem tedy je, aby zaměstnavatel doručil výpověď osobně. Pokud zaměstnanec nechodí do práce jako v tomto případě, může jej zaměstnavatel zastihnout kdekoli a kdykoli, praxe uznává jakékoli varianty – doma, na návštěvě, v nákupním centru a podobně. Ideálně by zaměstnavatel měl mít potvrzení o doručení podepsané dvěma svědky a samozřejmě také zaměstnancem.
Doručování výpovědi poštou je obecně problematické. Pošta má dle svých vnitřních pravidel lhůtu pro uložení zásilky 15 kalendářních dní, pokud do toho zasáhnou víkendy či svátky, pak nemusí být lhůta deseti pracovních dní pro uložení podle zákoníku práce splněna a výpověď není doručena, respektive není platná. Obdobně problematické je dodržení řádné poučovací povinnosti o následcích odmítnutí převzetí písemnosti či neposkytnutí součinnosti, jak v případě poštovního doručení vyžaduje zákoník práce. Lepší alternativou jsou například soukromé kurýrní služby zastupující zaměstnavatele, které zaměstnanci výpověď předají s tím, že případné převzetí či nepřevzetí splňuje stejné podmínky jako v případě předání výpovědi na pracovišti.
Markéta Cibulková, advokátka, DLA Piper Prague