Pracovní úraz a povinnosti zaměstnavatele

Základní informace k životní situaci

Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt, které byly způsobeny zaměstnanci nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v souvislosti s ním.

Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil cestou do zaměstnání a zpět.

Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)

• Zaměstnavatel
• Úrazem postižený zaměstnanec
• Zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
• Odborová organizace
• Pozůstalí po postiženém zaměstnanci

Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

Splnění všech náležitostí požadovaných právními předpisy. Povinnosti zaměstnavatele v souvislosti se vznikem pracovního úrazu ukládá § 105 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a podrobnosti stanoví nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu.

Dle § 105 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen:

• objasnit příčiny a okolnosti vzniku úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu,
• vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny,
• vyhotovit záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo:
  • ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo 
  • k úmrtí zaměstnance,
• předat postiženému zaměstnanci vyhotovení záznamu o pracovním úrazu, v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům,
• ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím,
• přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů.

Se vznikem pracovního úrazu nastává odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu v rozsahu uvedeném v § 366 a násl. zákoníku práce.

Tato odpovědnost je kryta zákonným pojištěním na základě nadále platného ustanovení § 205d zrušeného zákoníku práce č. 65/1965 Sb. a vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace

Pracovní úraz zaevidujte do knihy úrazů a následně při pracovní neschopnosti delší než 3 kalendářní dny a při úmrtí zaměstnance vyhotovte záznam o úrazu a zašlete jej stanoveným orgánům a institucím, a to bez zbytečného odkladu. Jedno vyhotovení záznamu předejte postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům.

K uplatnění nároku na náhradu škody za zaměstnavatele je nutno vznik škodné události (pracovního úrazu) bez zbytečného odkladu oznámit příslušné organizační jednotce pojišťovny.

Na které instituci životní situaci řešit

Dle § 4 odst. 1 nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu (dále jen „nařízení vlády“), ohlásí zaměstnavatel pracovní úraz bez zbytečného odkladu:

• územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,
• odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
• příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti (§ 6 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů), a trvá-li hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než 5 dnů nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat,
• příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu (§ 39 odst. 1 a 2 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů), jde-li o závažný pracovní úraz podle jiného právního předpisu (§ 6 odst. 3 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů),
• zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil,
• zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn.

Dle § 4 odst. 2 nařízení vlády ohlásí zaměstnavatel smrtelný pracovní úraz bez zbytečného odkladu:

• územně příslušnému útvaru Policie České republiky,
• odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
• příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti (§ 6 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů),
• příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu (§ 39 odst. 1 a 2 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů),
• zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil,
• zdravotní pojišťovně, u které byl smrtelným pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn.

Pro účely hlášení úrazu podle nařízení vlády se smrtelným pracovním úrazem rozumí takové poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do 1 roku zemřel.

Jaké doklady je nutné mít s sebou

Žádné dokumenty nejsou stanoveny.

Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici

Formuláře „Záznam o úrazu“ a „Záznam o úrazu – hlášení změn“ jsou k dispozici na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí nebo na oborovém portálu BOZPinfo.cz.

Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit

Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.

Jaké jsou lhůty pro vyřízení

Dle § 6 nařízení vlády zašle zaměstnavatel záznam o úrazu za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce:

• územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,
• příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti (§ 6 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů),
• příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu (§ 39 odst. 1 a 2 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů),
• zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn,
• organizační jednotce příslušné pojišťovny, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

Dle § 7 nařízení vlády zašle zaměstnavatel v případě smrtelného pracovního úrazu záznam o úrazu nejpozději do 5 dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl:

• územně příslušnému útvaru Policie České republiky,
• příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti (§ 6 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů),
• příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu (§ 39 odst. 1 a 2 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů),
• zdravotní pojišťovně, u které byl smrtelným pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn,
• organizační jednotce příslušné pojišťovny, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

Dle § 8 nařízení vlády je zaměstnavatel povinen vyhotovit a zaslat záznam o úrazu – hlášení změn, pokud se dozví o skutečnostech, které vedou ke změně údajů uvedených v odeslaném záznamu o úrazu.

Záznam o úrazu – hlášení změn vyhotoví zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance v případě, že:

• hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance přesáhla 5 dnů,
• dočasná pracovní neschopnost úrazem postiženého zaměstnance v důsledku jeho úrazu byla ukončena po odeslání záznamu o úrazu,
• zaměstnanec postižený úrazem na jeho následky nejpozději do 1 roku zemřel, nebo
• došlo ke změně v posouzení zdroje nebo příčiny úrazu, povahy úrazu, popř. k jiným skutečnostem majícím vliv na zpracování a obsah záznamu o úrazu – hlášení změn.

Záznam o úrazu – hlášení změn zašle zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance nejpozději do pátého dne následujícího měsíce:

• příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti (§ 6 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů),
• příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu (§ 39 odst. 1 a 2 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů),
• zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn,
• územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin, nebo v případě smrtelného pracovního úrazu,
• organizační jednotce příslušné pojišťovny, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání,
• odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Podle § 8 písm. b) bodu 2 vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů, je zaměstnavatel povinen bez zbytečného odkladu oznámit organizační jednotce pojišťovny, v jejímž obvodu má sídlo, že nastala škodná událost, vyjádřit se k požadované náhradě a k její výši, příp. zmocnit pojišťovnu, aby za něho v této věci jednala.

Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace

Jestliže dojde k pracovnímu úrazu u jiného zaměstnavatele, než u kterého je postižený zaměstnanec v pracovním nebo obdobném poměru, pak je tato právnická či fyzická osoba, u níž k úrazu došlo, povinna pracovní úraz bez zbytečného odkladu ohlásit zaměstnavateli, který k němu svého zaměstnance vyslal, a umožní mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámí ho s výsledky tohoto objasnění.

Veškeré ostatní povinnosti, které jsou v tomto návodu uvedeny, pak musí plnit zaměstnavatel, u něhož je postižený zaměstnanec v pracovněprávním vztahu.

Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány

Další činnosti nejsou stanoveny.

Elektronická služba, kterou lze využít

Elektronické formuláře „Záznam o úrazu“ a „Záznam o úrazu – hlášení změn“ jsou k dispozici na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí nebo na oborovém portálu BOZPinfo.cz.

Podle kterého právního předpisu se postupuje

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu

Jaké jsou související předpisy

Nařízení vlády č. 67/2005 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých
Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují

Opravné prostředky nejsou stanoveny; spory o výši odškodnění je možno řešit před soudem.

Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností

Pokuta až do výše 2 000 000 Kč (§ 17 odst. 2 písm. d) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů).

Nejčastější dotazy

S dotazy ke způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu se můžete obrátit na místně příslušný oblastní inspektorát práce.

Dotazy, týkající se oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jsou k dispozici na oborovém portálu BOZPinfo.cz.

Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů a v jiné formě

BOZPinfo.cz (oborový portál pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)

• Články o bezpečnosti práce

Související životní situace a návody, jak je řešit

Nemocenské – dočasná pracovní neschopnost zaměstnance; nařízení karantény
Nemocenské pojištění – OSVČ

Za správnost návodu odpovídá útvar

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i.

Státní úřad inspekce práce

Kontaktní osoba

Petr Mrkvička (Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v.v.i.) a Ing. Zdeněk Kašpárek (Státní úřad inspekce práce)

Popis je zpracován podle právního stavu ke dni

16. 06. 2014

Popis byl naposledy aktualizován

23. 11. 2020

Datum konce platnosti popisu

Bez časového omezení.