Seznam kapitol
MZV: Souhrnná teritoriální informace
Ekonomika San Marina se vyznačuje vysokou provázaností s italským hospodářstvím, je založena především na cestovním ruchu a službách s ním spojených, na bankovnictví, na průmyslové výrobě (stavební hmoty, textil, dřevozpracující a nábytkářský průmysl, elektronika), na řemeslné výrobě (kožené a keramické výrobky, opracování dřeva, kovu, kamene) a na potravinářství (produkce vína). Významná je i produkce v oblasti filatelie a numismatiky. Z nerostných přírodních zdrojů má země k dispozici stavební kámen. Na tvorbě HDP se podílejí cca 61 % služby a 39 % průmysl. San Marino je bohatým státem, životní úroveň obyvatelstva odpovídá standardům nejvyspělejších regionů Itálie. V rámci hospodářské politiky se zaměřuje na rozvoj cestovního ruchu a na podporu moderních odvětví průmyslu a služeb. San Marino má celní a měnovou unii s Itálií a jejím prostřednictvím s EU. Ekonomický vývoj zejména v roce 2021 téměř ochromila pandemie COVID-19, sanmarinská vláda proto usiluje o zahraniční investice a prosazuje účinný restart ekonomické spolupráce (zejména s okolními italskými regiony Emilia-Romagna a Marche).
Tato STI je zpracovávána pro zemi, která je tzv. přiakreditovaná. Informace je poskytována ve zkráceném rozsahu.
| Základní údaje | |
| Hlavní město | San Marino |
| Počet obyvatel | 33,80 tis. |
| Jazyk | italština |
| Náboženství | římskokatolické (97 %) |
| Státní zřízení | parlamentní republika |
| Hlava státu | kapitáni regenti Denise Bronzetti, Italo Righi |
| Hlava vlády | ne |
| Název měny | euro (EUR) |
| Cestování | |
| Časový posun | ne |
| Kontakty ZÚ | |
| Velvyslanec | doc. JUDr. Pavel Svoboda |
| Ekonomický úsek | ne |
| Konzulární úsek | Konzulární agendu pro RSM vykonává Velvyslanectví ČR v Itálii |
| CzechTrade | ne |
| Czechinvest | ne |
| Ekonomika | 2024 |
| Nominální HDP (mld. USD) | 2,063 |
| Hospodářský růst (%) | 0,7 |
| Inflace (%) | 1,2 |
| Nezaměstnanost (%) | 4,4 |
Souhrnná teritoriální informace (STI) San Marino (289.37 KB)
1. Základní informace o teritoriu
Podkapitoly:
1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi
Republika San Marino je parlamentní demokracií a pravděpodobně nejstarší republikou na světě. Proces nezávislosti San Marina se postupně vyvíjel po celý raný středověk (základem byla aktivita místních rodin, které se vymaňovaly z právní, církevní a politické závislosti). Od roku 1263 se datují první základy vlastního státu, v roce 1600 San Marino přijalo jednu z nejstarších světových ústav. Struktura státních, zákonodárných a soudních orgánů je odrazem historického vývoje a formálně přetrvávají prvky centralizace moci v rukách kolektivní hlavy státu (dvou kapitánů – regentů). Státní kongres (vláda) je nejvyšší orgán výkonné moci a je složen z 10 členů, volených z poslanců Velké generální rady. Zákonodárná Velká generální rada je jednokomorový parlament složený z 60 poslanců (radů). Hlava státu je kolektivní. Dva kapitáni – regenti jsou jmenováni Velkou generální radou dvakrát do roka (v březnu a září), s nástupem do funkce 1. dubna a 1. října. V současné době jsou jimi na období od 1. dubna do 1. října 2025 Denise Bronzetti a Italo Righi. 9. června 2024 se v San Marinu uskutečnily parlamentní volby. Zvítězila v nich stejně jako v roce 2019 Sanmarinská křesťanskodemokratická strana (Partito Democratico Sanmarinese) v koalici s menší stranou Reformní aliance, která se dohodla na vytvoření široké středolevicové vlády společně s koalicí Libera/PS a se Stranou socialistů a demokratů (PSD), která v parlamentu získala pohodlnou většinu 44 hlasů ze 60. Ve vládě dominuje dle očekávání s 5 křesly vítězná Křestanskodemokratická sanmarinská strana (PDCS), která si podržela důležité pozice ministra zahraničních věcí, v níž pokračuje dosavadní ministr Luca Beccari (v sanmarinské tradici, která nezná pozici premiéra, „primus inter partes“), a ministra financí, i nadále Marco Gatti, dále získala pozice ministrů vzdělávání a kultury, zdravotnictví a spravedlnosti. Menší volební koaliční partner Reformní aliance (AR) obsadil pozici ministra průmyslu. Středoleví členové vládní koalice Libera a Strana socialistů a demokratů (PSD) získali po 2 křeslech: Libera ministra pro územní správu/životní prostředí/zemědělství a práce, PSD ministra vnitra a turismu. Co se týče priorit, všichni ministři zdůraznili centrální význam, který přikládají dokončení a správné implementaci Asociační dohody s EU. Ujišťovali také, že navzdory určitým ideologickým rozdílům je kolice pevná a kompaktní a všichni chtějí pracovat kolegiálně a navázat kontinuálně na práci předešlé vlády při hledání společných řešení ve prospěch celé sanmarinské společnosti, s cílem podporovat ekonomický růst, který bude brát ohled základní sanmarinské hodnoty ochrany území, životního prostředí a sociálního smíru.
e
1.2. Zahraniční politika země
Základním oficiálně vyhlášeným principem zahraniční politiky San Marina je neutralita (od října 1944). Ve srovnání s většími státy je zahraniční orientace San Marina ovlivněna několika faktory. Jedná se zejména o snahu o zachování všech základních prvků státní svrchovanosti i přes minimální rozlohu a nízký počet obyvatel (33.823 z března 2023) a z toho vyplývající rozdílnou skladbu zahraničněpolitických potřeb. Prioritou jsou vztahy s Itálií, celkové začlenění do EU ve smyslu dojednání Dohody o přidružení a činnost v mezinárodních organizacích. Zaměření na mezinárodní organizace bylo zahájeno v 90. letech (členství v OSN od 2. 3.1992, dohoda o spolupráci a celní unii s EU ze 17. 12.1992). V mezinárodních organizacích finančního a ekonomického charakteru je San Marino iniciativní zejména v oblasti pomoci nejchudším rozvojovým zemím. San Marino rovněž ratifikovalo Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (1989) a harmonizovalo svůj právní řád v oblasti lidských práv podle požadavků RE. Zeměpisná poloha San Marina činí z Itálie nejvýznamnějšího zahraničního partnera. Vztahy jsou upraveny smlouvou (o přátelství a dobrém sousedství) z roku 1939, která je dosud považována za rámcový smluvní instrument, i když byla novelizována řadou dalších smluv. Na vztahy s Itálií navazuje propojení na EU, zakotvené ve smlouvě o ekonomické spolupráci a celní unii. Z celního hlediska je území San Marina považováno za území Italské republiky. Dohoda o celní unii mezi San Marinem a Itálií, resp. EU znamenala odstranění cel, zákaz uvalování daní, které mají obdobný efekt jako cla, zákaz zavádění kvót a množstevních omezení. Monetární dohoda mezi San Marinem a Itálií byla uzavřena v roce 1991. Od roku 2002 je na základě Dohody o měnové unii s Itálií měnovou jednotkou euro. San Marino vyčlenilo roční kvótu 1,944.000 € (jako součást italské kvóty) na ražbu vlastních mincí eura. Dne 27. 3. 2012 byla podepsána další monetární dohoda mezi RSM a EU. Důležitým aspektem sanmarinské zahraničně-obchodní politiky je úprava vnitřní daňové oblasti. San Marino za tímto účelem uzavírá smlouvy o zamezení dvojímu zdanění. Dne 27. 1. 2021 byla v Římě na Velvyslanectví Republiky San Marino v Italské republice podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Republikou San Marino o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku a o zabránění daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti. Za Česko Smlouvu podepsal velvyslanec při Republice San Marino Václav Kolaja, za sanmarinskou stranu ministr zahraničních věcí, mezinárodní ekonomické spolupráce a telekomunikací Luca Beccari. RSM smlouvu ratifikovalo dne 15. 9. 2021, ratifikace z české strany se očekává v průběhu roku 2022. OD r. 2015 jednalo San Marino s EU o uzavření Dohody u přidružení, na technické úrovni byla jednání dokončena na konci r. 2023. V průběhu r. 2024 probíhalo vyjasňování právní povahy Dohody na straně EU a dále některých aspektů týkajících se finanční kontroly. Podpis se očekává v průběhu r. 2025, následně ratifikace.
1.3. Obyvatelstvo
Dle oficiálních údajů z dubna 2023 má San Marino celkem 33 823 rezidentních obyvatel. Dalších téměř 20 000 Sanmarinců žije v zahraničí. Převládá římskokatolické vyznání (97 %).
2. Ekonomika
Podkapitoly:
2.1. Základní údaje
| Ukazatel | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | 2026 |
| Růst HDP (%) | 7,9 | 0,4 | 0,7 | 1 | N/A |
| HDP/obyv. (USD/PPP) | 53 876 | 58681 | 60263 | 59603 | N/A |
| Inflace (%) | 5,3 | 5,9 | 1,2 | 2 | N/A |
| Nezaměstnanost (%) | 5,1 | 4,2 | 4,4 | 4,4 | N/A |
| Export zboží (mld. USD) | N/A | N/A | N/A | N/A | N/A |
| Import zboží (mld. USD) | N/A | N/A | N/A | N/A | N/A |
| Saldo obchodní bilance (mld. USD) | N/A | N/A | N/A | N/A | N/A |
| Průmyslová produkce (% změna) | N/A | N/A | N/A | N/A | N/A |
| Populace (mil.) | N/A | N/A | N/A | N/A | N/A |
| Konkurenceschopnost | N/A | N/A | N/A | N/A | N/A |
| Exportní riziko OECD | N/A | N/A | N/A | N/A | N/A |
Zdroj: IMF
2.2. Veřejné finance a státní rozpočet
1. odstavec: Současný stav + výhled. (informace převážně z IMF)
2 odstavec.: Platební bilance, devizové rezervy, popis údajů v tabulce v části veřejné finance (tedy deficit státního rozpočtu/HDP, veřejný dluh/HDP), zahraniční zadluženost, dluhová služba
| Veřejné finance | 2024 |
| Saldo státního rozpočtu (% HDP) | 6,3 |
| Veřejný dluh (% HDP) | 65,2 % |
| Bilance běžného účtu (mld. USD) | 0,13 |
| Daně | 2025 |
| PO | 17 % |
| FO | 9 – 35 % (proporční) |
| DPH | N/A |
2.3. Bankovní systém
Jak si bankovní systém stojí, uzavřenost/otevřenost systému, regulace, vývoj úrokových sazeb, nejsilnějších top 5 bank (domácí + případně cizí) + komentář ke každé z nich, informace k akreditivům, případná specifika (např. islámské banky)
2.4. Daňový systém
(pokud možno využít Deloitte tax guides and highlights, dostupné na webu https://dits.deloitte.com/#TaxGuides)
1 odst. Daňový systém přehledný/nepřehledný, stabilní/nestabilní.
2 odst. Zdanění FO (celkové a kdo to nese), PO, DPH.
3 odst. Očekávaný vývoj.
3. Obchod a investice
Podkapitoly:
- 3.1 Obchodní vztahy
- 3.2 Přímé zahraniční investice
- 3.3 FTA a smlouvy
- 3.4 Rozvojová spolupráce
- 3.5 Perspektivní obory (MOP)
3.1. Obchodní vztahy
Obchodní vztahy s ČR
Komentář k číslům v tabulce, důvody kladného či záporného salda, porovnání s EU a čím jsou rozdíly dané.
| 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | |
| Import z ČR (mld. CZK) | 0,05 | 0,07 | 0,07 | 0,07 | 0,07 |
| Export do ČR (mld. CZK) | 0,04 | 0,06 | 0,05 | 0,07 | 0,06 |
| Saldo s ČR (mld. CZK) | 0 | -0,01 | -0,02 | 0 | -0,02 |
Zdroj: ČSÚ
TOP 5 položek importu z ČR
| SITC 3 | Název zboží | Hodnota (mil. CZK) | Podíl z celku (%) |
| 841 | Oděvy a prádlo pánské, chlapecké (ne pletené, háčk.) | 14 | 18,76 |
| 845 | Součásti oděvní z materiálu textilního i pletené ap. | 14 | 18,76 |
| 851 | Obuv | 7 | 9,38 |
| 842 | Oděvy a prádlo dámské, dívčí (ne pletené, háčkované) | 7 | 9,38 |
| 665 | Zboží skleněné | 6 | 8,04 |
Zdroj: ČSÚ
TOP 5 položek exportu do ČR
| SITC 3 | Název zboží | Hodnota (mil. CZK) | Podíl z celku (%) |
| 098 | Výrobky, přípravky jedlé j. n. (omáčky, kečup, ocet ap.) | 34 | 60,58 |
| 745 | Zaříz. strojní neelekt. ost., nářadí, přístroje mech. | 14 | 24,18 |
| 542 | Léčiva (vč. léčiv veterinárních) | 2 | 3,38 |
| 581 | Trubky, potrubí a hadice z hmot plastických | 1 | 2,13 |
| 591 | Insekticidy, fungicidy, herbicidy ap. přípravky, pro maloobchod | 1 | 1,63 |
Zdroj: ČSÚ
Obchodní vztahy s EU
(jen pro země mimo EU) Obecný komentář k obchodováním se zeměmi EU, komentář k číslům v tabulce, důvody kladného či záporného salda.
| 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | |
| Import z EU (mil. EUR) | 231,38 | 302,95 | 378,83 | 335,04 | 338 |
| Export do EU (mil. EUR) | 70,84 | 89,24 | 105,83 | 106,87 | 138,6 |
| Saldo s EU (mil. EUR) | -160,54 | -213,71 | -273 | -228,17 | N/A |
Zdroj: Evropská komise
Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU
Komentář k číslům v tabulce, důvody kladného či záporného salda, porovnání s EU a čím jsou rozdíly dané.
| 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | |
| Import ze zemí mimo EU (mil. EUR) | N/A | N/A | N/A | N/A | N/A |
| Export do zemí mimo EU (mil. EUR) | -70,84 | N/A | N/A | N/A | N/A |
| Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) | N/A | N/A | N/A | N/A | N/A |
Zdroj: EIU, Eurostat
3.2. Přímé zahraniční investice
Odst. 1 Obecný komentář ke stavu přímých zahraničních investic (PZI) v zemi (stav, struktura sektorová, teritoriální); vývoj; investiční prostředí, bariéry
Odst. 2 PZI ČR v zemi (stav, vývoj, oborové složení) + pokud jsou informace tak investice konkrétních firem; příležitosti pro české PZI v zemi
3.3. FTA a smlouvy
Smlouvy s EU
V jednání Smlouva o přidružení San Marina k EU.
Smlouvy s ČR
Smlouva mezi Českou republikou a Republikou San Marino o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku a o zabránění daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti, platná od 19. 7. 2022.
3.4. Rozvojová spolupráce
Je země poskytovatel či příjemce rozvojové pomoci + stručný komentář. Informace k Záruce rozvojové spolupráce. (kde je to relevantní)
Pokud je země poskytovatel, tak popsat, jak se mohou české firmy zapojit.
3.5. Perspektivní obory (MOP)
Hlavní perspektivní obory stručně vypsané z MOPu + stručný komentář a pod tím odkaz na celý MOP dané země.
Kde existuje, tak ještě sektorová analýza. (Dělaná na některé cesty ministra/náměstka ve spolupráci se Západočeskou univerzitou)
▶ Perspektivní obor 1
▶ Perspektivní obor 2
▶ Perspektivní obor 3
▶ Perspektivní obor 4
▶ Perspektivní obor 5
▶ Perspektivní obor 6
4. Kultura obchodního jednání
Podkapitoly:
4.1. Úvod
Kultura obchodního jednání podobná jako v Itálii.
4.2. Oslovení
viz Itálie
4.3. Obchodní schůzka
viz Itálie
Jak sjednat obchodní schůzku a jak probíhá (lokace a čas schůzky /kancelář, restaurace; oběd, večeře/, vizitky, dárky atd.)?
Načasování jednání
Co českého obchodníka při jednání nejvíce překvapí?
Jací jsou ….. obchodníci?
Je vyjednávání s místními obchodníky jiné, ztěžují ho kulturní/náboženské/etnické odlišnosti?
Jak nakládají ….. obchodníci s časem v rámci obchodního jednání?
Jak nakládají ….. obchodníci s emocemi v rámci obchodního jednání?
Existují nějaké teritoriální rozdíly v obchodních jednáních uvnitř země?
Je vhodné resp. obvyklé nabízet při obchodních jednáních alkohol?
Jak se obléci na pracovní jednání?
Jak by měl vypadat ideální jednací tým (počet členů, věkové a genderové složení týmu, šéf týmu)?
Je obvyklé obchodního partnera pozvat domů, resp. být pozván domů? Pokud ano, co je při takové návštěvě obvyklé, co čekat?
4.4. Komunikace
viz Itálie
Je důležité vzít si s sebou tlumočníka?
Jak je to s jazykovou vybaveností?
Existují nějaká komunikační tabu?
Jak nejlépe komunikovat (osobně, e-mail, telefon atd.)?
4.5. Doporučení
Co byste doporučili podnikatelům, kteří se do ….. chystají?
4.6. Státní svátky
Seznam státních svátků a případný stručný komentář u těch nejvýznamnějších.
1 January New Year’s Day
6 January Epiphany
5 February Anniversary of the Liberation of the Republic from Alberonian occupation (1740) and Saint Agatha’s Day, co-patron Saint of San Marino
25 March Anniversary of the 1906 Arengo
1 April Investiture of the Captains Regent (Heads of State)
Easter
Easter Monday
1 May Labour Day
Corpus Domini
28 July Anniversary of the Fall of Fascism and Day of Freedom
15 August Assumption of the Virgin Day
3 September San Marino National Holiday and Foundation of the Republic (301 A.D.)
1 October Investiture of the Captains Regent (Heads of State)
1 November All Saints’ Day
2 November All Souls’ Day
8 December Immaculate Conception
24 December Christmas Eve
25 December Christmas Day
26 December Saint Stephen’s Day
31 December New Year’s Eve
5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
Podkapitoly:
- 5.1 Vstup na trh
- 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
- 5.3 Marketing a komunikace
- 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
- 5.5 Trh veřejných zakázek
- 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
- 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
- 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
- 5.9 Veletrhy a akce
5.1. Vstup na trh
Základní info pro vstup na trh, rating, distribuční a prodejní kanály, faktory ovlivňující prodej, důležité právní normy a předpisy, dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, celní a devizové předpisy, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu.
5.2. Formy a podmínky působení na trhu
Formy působení a jejich výhody/nevýhody (s.r.o., a.s., joint ventures…), využívání místních zástupců, podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace.
5.3. Marketing a komunikace
Doporučené reklamní a PR a HR agentury v zemi (pokud jsou)
Jaké reklamní kanály úspěšné firmy většinou používají (FB, TW, Instagram, TV, Rozhlas, Web, tiskoviny, billboardy a další reklamní plochy)
Co v žádném případě v marketingu nikdy nepoužívat.
5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví
Stručně WTO, základní legislativa, jaká jsou rizika a jak se bránit.
5.5. Trh veřejných zakázek
Obecné fungování tendrů, pravidla pro přihlášení, financování, dokumentace, důležité odkazy na příslušné autority.
5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
Stručný popis platebních podmínek, průměrná doba splatnosti faktur a jejich proplácení, na koho se obrátit v případě nezaplacení, informace, zda jsou obyvatelé země upřednostňovány v případě těchto sporů.
5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
Informace pro služební cesty – víza, jak je získat a kolik stojí, cestovní pas (jak dlouhou platnost musí mít), maximální délka pobytu, zda se na kratší vzdálenosti pohybovat pěšky/MHD/vozidlem, podmínky pro pronájem vozidla a sjednání pojištění, informace k MHD, vhodné hotely, hotovost/platební karta/místní karta, dostupnost pitné vody a její kvalita, kriminalita a kde se případně nepohybovat, na co si dát pozor, spojení mezi letištěm/nádražím a ZÚ/centrem města.
5.8. Zaměstnávání občanů z ČR
Jak získat pracovní povolení a kdo ho zajišťuje, platy, minimální mzda (pokud je), sociální a zdravotní péče a její poskytování.
5.9. Veletrhy a akce
Vyjmenovat nejdůležitější veletrhy a akce a krátký komentář k nim.
6. Kontakty
Podkapitoly:
- 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
- 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
- 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty
6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
ČR nemá na území San Marina zastoupení.
Pro vztahy s Republikou San Marino je akreditováno Velvyslanectví ČR u Svatého stolce, Suverénního řádu maltézských rytířů a San Marina se sídlem v Římě:
Ambasciata della Repubblica Ceca presso la Santa Sede, l´Ordine di Malta e la Repubblica di San Marino
Via Crescenzio 91
00193 Roma
Italia
mail vatican@mzv.gov.cz
telefon 0039 06 6874 694
6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
Policie 112, 115
Mimořádné události (hasiči) 113
Zdravotní pohotovost 118
6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty
Webové stránky a kontakty na všechna ministerstva, vládu, prezidenta, místní hospodářské komory a dále na zvážení dle země (např. hlavní média, centrální banka, ekonomické analýzy, daňová správa…)
www.gov.sm
www.camcom.sm