San Marino

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoSan Marino
Počet obyvatel33,70 tis.
Jazykitalština
Náboženstvířímskokatolické (97 %)
Státní zřízeníparlamentní republika
Hlava státukapitáni regenti Oscar Mina, Paolo Rondelli
Hlava vládyne
Název měnyeuro (EUR)
Cestování
Časový posunne
Kontakty ZÚ
VelvyslanecMgr. Václav Kolaja
Ekonomický úsekne
Konzulární úsekKonzulární agendu pro RSM vykonává Velvyslanectví ČR v Itálii.
CzechTradene
Czechinvestne
Ekonomika 2021
Nominální HDP (mld. USD) 1,55
Hospodářský růst (%) 5,2
Inflace (%) 2,1
Nezaměstnanost (%) 6,2

Ekonomika San Marina se vyznačuje vysokou provázaností s italským hospodářstvím, je založena především na cestovním ruchu a službách s ním spojených, na bankovnictví, na průmyslové výrobě (stavební hmoty, textil, dřevozpracující a nábytkářský průmysl, elektronika), na řemeslné výrobě (kožené a keramické výrobky, opracování dřeva, kovu, kamene) a na potravinářství (produkce vína). Významná je i produkce v oblasti filatelie a numismatiky. Z nerostných přírodních zdrojů má země k dispozici stavební kámen. Na tvorbě HDP se podílejí cca 61 % služby a 39 % průmysl. San Marino je bohatým státem, životní úroveň obyvatelstva odpovídá standardům nejvyspělejších regionů Itálie. V rámci hospodářské politiky se zaměřuje na rozvoj cestovního ruchu a na podporu moderních odvětví průmyslu a služeb. San Marino má celní a měnovou unii s Itálií a jejím prostřednictvím s EU. Ekonomický vývoj zejména v roce 2021 téměř ochromila pandemie COVID-19, sanmarinská vláda proto usiluje o zahraniční investice a prosazuje účinný restart ekonomické spolupráce (zejména s okolními italskými regiony Emilia-Romagna a Marche).

Souhrnná teritoriální informace (STI) San Marino (280.39kB) Mapa globálních oborových příležitostí – San Marino (MZV) (241B)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Republika San Marino je parlamentní demokracií a pravděpodobně nejstarší republikou na světě. Proces nezávislosti San Marina se postupně vyvíjel po celý raný středověk (základem byla aktivita místních rodin, které se vymaňovaly z právní, církevní a politické závislosti). Od roku 1263 se datují první základy vlastního státu, v roce 1600 San Marino přijalo jednu z nejstarších světových ústav. Struktura státních, zákonodárných a soudních orgánů je odrazem historického vývoje a formálně přetrvávají prvky centralizace moci v rukách kolektivní hlavy státu (dvou kapitánů – regentů). Státní kongres (vláda) je nejvyšší orgán výkonné moci a je složen z 10 členů, volených z poslanců Velké generální rady. Zákonodárná Velká generální rada je jednokomorový parlament složený z 60 poslanců (radů). Hlava státu je kolektivní. Dva kapitáni – regenti jsou jmenováni Velkou generální radou dvakrát do roka (v březnu a září), s nástupem do funkce 1. dubna a 1. října. V současné době jsou jimi na období od 1. dubna do 1. října 2022 Oscar Mina a Paolo Rondelli. V prosinci 2019 se v San Marinu uskutečnily parlamentní volby. Zvítězila v nich Sanmarinská křesťanskodemokratická strana (Partito Democratico Sanmarinese), která získala přes 33 % hlasů, což jí zaručilo 21 křesel ve Velké generální radě. Byla sestavena většinová vládní koalice, která sestává ze Sanmarinské křesťanskodemokratické strany (21 poslanců a 5 ministrů), Občanského hnutí R.E.T.E. (11 poslanců a 2 ministři), My pro republiku (8 poslanců a 2 ministři), Zítra – hnutí svobodných (4 poslanci a 1 ministr). Ve vládním programu je největší pozornost zaměřena především na domácí ekonomiku (nutnost účinných fiskálních opatření, kroky ke stabilizaci veřejných financí, národní strategie pro lepší fungování finančního sektoru, umoření státního dluhu, racionalizace pracovního trhu a reforma systému sociálního zabezpečení). Vláda pokračuje v jednáních s EU o dohodě o přidružení, neboť ji považuje za strategický faktor pro rozvoj země. Současně přijímá mezinárodní normy a standardy za účelem posilování spolupráce v boji proti terorismu, korupci a diskriminaci.

1.2. Zahraniční politika země

Základním oficiálně vyhlášeným principem zahraniční politiky San Marina je neutralita (od října 1944). Ve srovnání s většími státy je zahraniční orientace San Marina ovlivněna několika faktory. Jedná se zejména o snahu o zachování všech základních prvků státní svrchovanosti i přes minimální rozlohu a nízký počet obyvatel (33.716 z dubna 2022) a z toho vyplývající rozdílnou skladbu zahraničněpolitických potřeb. Prioritou jsou vztahy s Itálií, celkové začlenění do EU ve smyslu dojednání Dohody o přidružení a činnost v mezinárodních organizacích. Zaměření na mezinárodní organizace bylo zahájeno v 90. letech (členství v OSN od 2. 3.1992, dohoda o spolupráci a celní unii s EU ze 17. 12.1992). V mezinárodních organizacích finančního a ekonomického charakteru je San Marino iniciativní zejména v oblasti pomoci nejchudším rozvojovým zemím. San Marino rovněž ratifikovalo Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (1989) a harmonizovalo svůj právní řád v oblasti lidských práv podle požadavků RE.

Zeměpisná poloha San Marina činí z Itálie nejvýznamnějšího zahraničního partnera. Vztahy jsou upraveny smlouvou (o přátelství a dobrém sousedství) z roku 1939, která je dosud považována za rámcový smluvní instrument, i když byla novelizována řadou dalších smluv. Na vztahy s Itálií navazuje propojení na EU, zakotvené ve smlouvě o ekonomické spolupráci a celní unii. Z celního hlediska je území San Marina považováno za území Italské republiky. Dohoda o celní unii mezi San Marinem a Itálií, resp. EU znamenala odstranění cel, zákaz uvalování daní, které mají obdobný efekt jako cla, zákaz zavádění kvót a množstevních omezení. Monetární dohoda mezi San Marinem a Itálií byla uzavřena v roce 1991. Od roku 2002 je na základě Dohody o měnové unii s Itálií měnovou jednotkou euro. San Marino vyčlenilo roční kvótu 1,944.000 € (jako součást italské kvóty) na ražbu vlastních mincí eura. Dne 27. 3. 2012 byla podepsána další monetární dohoda mezi RSM a EU. Důležitým aspektem sanmarinské zahraničně-obchodní politiky je úprava vnitřní daňové oblasti. San Marino za tímto účelem uzavírá smlouvy o zamezení dvojímu zdanění.

Dne 27. 1. 2021 byla v Římě na Velvyslanectví Republiky San Marino v Italské republice podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Republikou San Marino o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku a o zabránění daňovému úniku a vyhýbání se daňové povinnosti. Za Česko Smlouvu podepsal velvyslanec při Republice San Marino Václav Kolaja, za sanmarinskou stranu ministr zahraničních věcí, mezinárodní ekonomické spolupráce a telekomunikací Luca Beccari. RSM smlouvu ratifikovalo dne 15. 9. 2021, ratifikace z české strany se očekává v průběhu roku 2022.

1.3. Obyvatelstvo

Dle oficiálních údajů z dubna 2022 má San Marino celkem 33.716 rezidentních obyvatel. Dalších téměř 20.000 Sanmarinců žije v zahraničí. Převládá římskokatolické vyznání (97 %). 

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje



Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Ukazatel 20192020202120222023
Růst HDP (%) N/AN/AN/AN/AN/A
HDP/obyv. (USD/PPP) N/AN/AN/AN/AN/A
Inflace (%) 10,5N/AN/AN/A
Nezaměstnanost (%) N/AN/AN/AN/AN/A
Export zboží (mld. USD) N/AN/AN/AN/AN/A
Import zboží (mld. USD) N/AN/AN/AN/AN/A
Saldo obchodní bilance (mld. USD) N/AN/AN/AN/AN/A
Průmyslová produkce (% změna) N/AN/AN/AN/AN/A
Populace (mil.) 00N/AN/AN/A
Konkurenceschopnost N/AN/AN/AN/AN/A
Exportní riziko OECD N/AN/AN/AN/AN/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2021
Saldo státního rozpočtu (% HDP) N/A
Veřejný dluh (% HDP) N/A
Bilance běžného účtu (mld. USD) N/A
Daně 2022
PO N/A
FO N/A
DPH N/A

1. odstavec: Současný stav + výhled. (informace převážně z EIU)

2 odstavec.: Platební bilance, devizové rezervy, popis údajů v tabulce v části veřejné finance (tedy deficit státního rozpočtu/HDP, veřejný dluh/HDP), zahraniční zadluženost, dluhová služba

2.3. Bankovní systém

Jak si bankovní systém stojí, uzavřenost/otevřenost systému, regulace, vývoj úrokových sazeb, nejsilnějších top 5 bank (domácí + případně cizí) + komentář ke každé z nich, informace k akreditivům, případná specifika (např. islámské banky)

2.4. Daňový systém

(pokud možno využít Deloitte tax guides and highlights, dostupné na webu https://dits.deloitte.com/#TaxGuides)

1 odst. Daňový systém přehledný/nepřehledný, stabilní/nestabilní.

2 odst. Zdanění FO (celkové a kdo to nese), PO, DPH.

3 odst. Očekávaný vývoj.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

(jen pro země mimo EU) Obecný komentář k obchodováním se zeměmi EU, komentář k číslům v tabulce, důvody kladného či záporného salda.

20172018201920202021
Export z EU (mil. EUR) 236,7242,7237,5231,4301,3
Import do EU (mil. EUR) 68,872,37270,889
Saldo s EU (mil. EUR) -167,9-170,4-165,6-160,5-212,3

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Komentář k číslům v tabulce, důvody kladného či záporného salda, porovnání s EU a čím jsou rozdíly dané.

20172018201920202021
Export z ČR (mld. CZK) 0000,1N/A
Import do ČR (mld. CZK) 0000N/A
Saldo s ČR (mld. CZK) 0000N/A

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Komentář k číslům v tabulce, důvody kladného či záporného salda, porovnání s EU a čím jsou rozdíly dané.

20172018201920202021
Export ze zemí mimo EU (mil. EUR) N/AN/AN/AN/AN/A
Import do zemí mimo EU (mil. EUR) N/AN/AN/AN/AN/A
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) N/AN/AN/AN/AN/A

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Odst. 1 Obecný komentář ke stavu přímých zahraničních investic (PZI) v zemi (stav, struktura sektorová, teritoriální); vývoj; investiční prostředí, bariéry

Odst. 2 PZI ČR v zemi (stav, vývoj, oborové složení) + pokud jsou informace tak investice konkrétních firem; příležitosti pro české PZI v zemi

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Případná FTA a bilaterální či jiné smlouvy, vyjmenovat důležitou smluvní základnu a okomentovat ty nejdůležitější a popsat, co z toho pro vzájemný obchod vyplývá.

Smlouvy s ČR

Smluvní základna + komentář obecně a komentář k nejdůležitějším smlouvám a co z nich vyplývá.

3.4. Rozvojová spolupráce

Je země poskytovatel či příjemce rozvojové pomoci + stručný komentář. Informace k Záruce rozvojové spolupráce. (kde je to relevantní)

Pokud je země poskytovatel, tak popsat, jak se mohou české firmy zapojit.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Hlavní perspektivní obory stručně vypsané z MOPu + stručný komentář a pod tím odkaz na celý MOP dané země.

Kde existuje, tak ještě sektorová analýza. (Dělaná na některé cesty ministra/náměstka ve spolupráci se Západočeskou univerzitou)


▶ Perspektivní obor 1


▶ Perspektivní obor 2


▶ Perspektivní obor 3


▶ Perspektivní obor 4


▶ Perspektivní obor 5


▶ Perspektivní obor 6

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Stručný úvod – 3-5 vět

V jednotlivých částech odpověď na otázky, může vycházet z kulturní karty zpracovávané na semináře a pro delegace.

4.2. Oslovení

Jak oslovit obchodní partnery?

4.3. Obchodní schůzka

Jak sjednat obchodní schůzku a jak probíhá (lokace a čas schůzky /kancelář, restaurace; oběd, večeře/, vizitky, dárky atd.)?

Načasování jednání

Co českého obchodníka při jednání nejvíce překvapí?

Jací jsou ….. obchodníci?

Je vyjednávání s místními obchodníky jiné, ztěžují ho kulturní/náboženské/etnické odlišnosti?

Jak nakládají ….. obchodníci s časem v rámci obchodního jednání?

Jak nakládají ….. obchodníci s emocemi v rámci obchodního jednání?

Existují nějaké teritoriální rozdíly v obchodních jednáních uvnitř země?

Je vhodné resp. obvyklé nabízet při obchodních jednáních alkohol?

Jak se obléci na pracovní jednání?

Jak by měl vypadat ideální jednací tým (počet členů, věkové a genderové složení týmu, šéf týmu)?

Je obvyklé obchodního partnera pozvat domů, resp. být pozván domů? Pokud ano, co je při takové návštěvě obvyklé, co čekat?

4.4. Komunikace

Je důležité vzít si s sebou tlumočníka?

Jak je to s jazykovou vybaveností?

Existují nějaká komunikační tabu?

Jak nejlépe komunikovat (osobně, e-mail, telefon atd.)?

4.5. Doporučení

Co byste doporučili podnikatelům, kteří se do ….. chystají?

4.6. Státní svátky

Seznam státních svátků a případný stručný komentář u těch nejvýznamnějších.

+ pokud je Odkaz ke stažení karty Kultura obchodního jednání

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Základní info pro vstup na trh, rating, distribuční a prodejní kanály, faktory ovlivňující prodej, důležité právní normy a předpisy, dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, celní a devizové předpisy, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Formy působení a jejich výhody/nevýhody (s.r.o., a.s., joint ventures…), využívání místních zástupců, podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace.

5.3. Marketing a komunikace

Doporučené reklamní a PR a HR agentury v zemi (pokud jsou)

Jaké reklamní kanály úspěšné firmy většinou používají (FB, TW, Instagram, TV, Rozhlas, Web, tiskoviny, billboardy a další reklamní plochy)

Co v žádném případě v marketingu nikdy nepoužívat.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Stručně WTO, základní legislativa, jaká jsou rizika a jak se bránit.

5.5. Trh veřejných zakázek

Obecné fungování tendrů, pravidla pro přihlášení, financování, dokumentace, důležité odkazy na příslušné autority.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Stručný popis platebních podmínek, průměrná doba splatnosti faktur a jejich proplácení, na koho se obrátit v případě nezaplacení, informace, zda jsou obyvatelé země upřednostňovány v případě těchto sporů.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Informace pro služební cesty – víza, jak je získat a kolik stojí, cestovní pas (jak dlouhou platnost musí mít), maximální délka pobytu, zda se na kratší vzdálenosti pohybovat pěšky/MHD/vozidlem, podmínky pro pronájem vozidla a sjednání pojištění, informace k MHD, vhodné hotely, hotovost/platební karta/místní karta, dostupnost pitné vody a její kvalita, kriminalita a kde se případně nepohybovat, na co si dát pozor, spojení mezi letištěm/nádražím a ZÚ/centrem města.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Jak získat pracovní povolení a kdo ho zajišťuje, platy, minimální mzda (pokud je), sociální a zdravotní péče a její poskytování.

5.9. Veletrhy a akce

Vyjmenovat nejdůležitější veletrhy a akce a krátký komentář k nim.

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Adresy zastupitelských úřadů (včetně Czechtrade), pracovní doba, telefony, emaily, ideální spojení z letiště a z centra města.)

Pokud je PROPEA, tak doplnit kontakt.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Kontakty viz. název podkapitoly + další důležitá telefonní čísla

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Webové stránky a kontakty na všechna ministerstva, vládu, prezidenta, místní hospodářské komory a dále na zvážení dle země (např. hlavní média, centrální banka, ekonomické analýzy, daňová správa…)




• Teritorium: Evropa | San Marino | Zahraničí