Srí Lanka: Zahraniční obchod a investice
© Zastupitelský úřad ČR v Dillí (Indie)
- 2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
- 2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 2.3. Komoditní struktura
- 2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
- 2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
V mil. USD
|
2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 |
Vývoz | 10 504,9 | 10 120,1 | 11 400 | 11 890 | 16,14 |
Dovoz | 18 934,6 | 18 640,4 | 21 140 | 22 200 | 26,44 |
Bilance | -8 429.7 | -8 520,3 | -9 740 | -10 310 | -10,30 |
Růst příjmů z vývozu byl podporován hlavně růstem vývozu služeb, vývoz zboží zůstal na stejné úrovni. Pouze exportní příjmy z oděvů (5,56 miliard USD) a čaje (1,35 miliardy USD) překročily v roce 2019 hranici jedné miliardy dolarů, podobně jako v předchozích letech.
USA zůstaly v roce 2019 hlavní vývozní destinací (3,1 miliard USD – 26 %), následovány jsou V. Británií (998 milionů USD), Indií (759 milionů USD), Itálií (531 milionů USD) a Belgií (352 milionů USD).
2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Největším jednotlivým vývozním trhem je EU. Z jednotlivých zemí EU pak V. Británie, Itálie a Belgie. Největší vývozním partnerem mimo EU jsou USA a Indie. Největšími dovozními partnery jsou Čína, Indie a dále pak SAE, Singapur a Japonsko. V rámci EU jsou největšími dovozními partnery Francie, Velká Británie a Německo.
2.3. Komoditní struktura
Hlavními vývozními položkami jsou textil a oděvy, čaj, koření, gumové výrobky, drahé kameny, kokosové produkty, ryby, zelenina.
Hlavními dovozními položkami jsou ropa, textil, stroje a dopravní prostředky, stavební materiály, minerální produkty, potraviny.
2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
Zóna volného obchodu funguje v přístavu Kolombo za obvyklých podmínek. Dále v zemi fungují pod správou Board of Investment (BOI) tzv. exportní zpracovatelské zóny (EPZ):
Katunayake, Biyagama, Mirigama, Wathupitiwela, Mawathagama, Polgahavela, Horana, Seethawaka a Mirijjawila. Dále na Srí Lance existují průmyslové zóny určené pro dílčí odvětví:
- a) oděvy a textilní průmysl: MAS Fabric Park, Thulhiriya
- b) IT: Orion City IT Park, Colombo 9
Vláda má v úmyslu zřizovat další zóny formou PPM (public-private partnership), přinášející příležitosti pro zahraniční investory. Podrobné informace jsou uvedeny na http://www.investsrilanka.com/
2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
Vláda se zaměřuje především na získání FDI ze zahraničí na budování infrastruktury, finančního průmyslu, energetiku, cestovní ruch, rybářství a IT sektor. V roce 2019 Srí Lanka zaznamenala 1,204 mld. USD přímých zahraničních investic. Mezi odvětví s nejvyšším růstem FDI patřila výroba zaměřená na vývoz, služby zahrnující cestovní ruch a IT a infrastruktura. Nejvýznamnějšími investory byly Indie, Singapur, Kanada, Hongkong a Čína.
2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Srí Lanka v indexu ekonomické svobody postoupila z loňského 112. místa na 104. místo.
Investiční klima na Srí Lance je jedno z nejliberálnějších v Asii. Od dubna r. 2002 je povoleno zakládat podniky plně ve vlastnictví zahraničního investora i v oblastech, kde toto nebylo v minulosti možné, jako je výstavba budov a silnic, hromadná doprava, telekomunikace, bankovnictví, pojišťovny, výroba a distribuce energie. Mezi tzv. regulovaná odvětví patří letecká doprava, pobřežní doprava, výroba zbraní, alkoholu, tisk peněz, dobývání drahých kamenů a loterie.
Současná vláda se chce zaměřit na podporu investic v klíčových oblastech, jako je výstavba silnic a dálnic, energetika a zemědělství.
Vláda zavedla v únoru 2020 nová opatření pro urychlení přímých zahraničních investic (FDI) s cílem dosáhnout výše 2,5 miliardy USD. Mezi nová opatření patří zřízení dvou zvláštních výborů v rámci investiční rady (Board of Investment – BOI), které urychlí schvalovací proces pro zahájení projektů přímých zahraničních investic, kterým se dříve zabývalo 20 úřadů. Jsou to Project Inspection Committee a Land Allocation Committee. Zřízena byla pracovní skupina, která má usnadnit investice v jednom okně, vylepšena byla on-line investiční procedura. Kromě toho byla zřízena recepce pro urychlení schvalovacího procesu (front office desk). Zde budou přijímány návrhy investorů, kteří chtějí investovat v zemi. Nová opatření jsou přijímána s cílem poskytovat nezávislé a transparentní hodnocení všech investic v zemi a posílit přímé zahraniční investice.
Přetrvávající problémy, jako je relativně nízká pozice v Doing Business Index, vysoké mzdové sazby a náklady na veřejné služby, vysoké náklady na pořízení půdy, rigidita v pracovním právu a vládní postupy však zůstávají hlavními překážkami, pokud jde o přilákání přímých zahraničních investic.
Klíčovou institucí pro investování v zemi je Board of Investment. Přesné informace je možno získat na webových stránkách www.boi.lk.
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Dillí (Indie) ke dni