Súdán

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoChartúm
Počet obyvatel45,75 mil
JazykArabština
Náboženství97 % islám, 3 % křesťanství a kmenová náboženství
Státní zřízeníSúdánská republika
Hlava státu
Hlava vládyAbdel Fattah al-Burhan
Název měnySúdánská libra
Cestování
Časový posunGMT +1
Kontakty ZÚ
VelvyslanecIng. Jan Fulík
Ekonomický úsekMgr. Ludmila Leškovská
Konzulární úsekPhDr. Petr Čáp
CzechTradeNeklan Coufal
Czechinvestne
Ekonomika 2021
Nominální HDP (mld. USD) 188,8
Hospodářský růst (%) 0,7
Inflace (%) 377,4
Nezaměstnanost (%) N/A

Před událostmi v říjnu 2021, kdy došlo k vojenskému převratu, byla súdánská přechodná vláda nucena na doporučení Světové banky a Mezinárodního měnového fondu zavést nepopulární opatření. Jedná se především o pozvolné odstranění dotací na pohonné hmoty a některé potraviny. Toto rozhodnutí způsobilo skokové zdražení všech na to navázaných komodit a služeb (doprava, elektřina aj.) a dramatický nárůst inflace (více než 360 %). Aby vláda zabránila nákupů valut na černém trhu, srovnala oficiální kurzy zahraničních měn v bankách s kurzy na černém trhu, což ovšem vedlo k silnému propadu oficiální hodnoty súdánské libry (1 USD = 435 SDP). Tyto drastické reformy byly podmínkou pro zařazení Súdánu na seznam Heavily Indebted Poor Countries (HIPC), díky čemuž by mu měly být v nadcházejících třech letech odpuštěny dluhy ve výši 50 mld. USD z celkové výše cca 56 mld. USD. Dále by měl obdržet další půjčky ve výši 2,5 mld. USD. Súdán nicméně dále dluží cca 19 mld. USD členům Pařížského klubu a podobnou částku i zemím mimo Pařížský klub.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Súdán (335.03kB) Mapa globálních oborových příležitostí – Súdán (MZV) (236B)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi


Předseda Suverénní rady gen. Abdel Fattah Al Burhan vydal dne 21. ledna 2022 rozhodnutí o jmenování nových „úřadujících ministrů“.

Složení nové súdánské exekutivy:

Osman Hussein Osman – Ministry of Cabinet Affairs

Amb. Ali Al Sadiq Ali – Ministry of Foreign Affairs

Jibril Ibrahim – Ministry of Finance and Economic Planning

Abubaker Abulgasim Abdalla Abulgasim – Ministry of Physical Development, Roads and Bridges

Dr. Abu Baker Omer Al Bushra Ahmed – Ministry of Agriculture and Forestry

Batul Abbas Allam Awad – Ministry of Industry

Amal Salih Saad – Ministry of Trade and Supplies

Mohamed Abdalla Mahmoud – Ministry of Energy and Mining

Engineer Dhaw Al Beit Abdel Rahman Mansour – Ministry of Irrigation and Water Resources

Adil Hassan Mohamed Hussein – Ministry of Communication and Digital Transformation

Ahlam Medani Mahdi-Ministry of Investment and International Cooperation

Dr Haitham Mohamed Ibrahim – Ministry of Health

Suaad Al Tayeb Hassana – Ministry of Labour and Administrative Reform

Abdel Atif Ahmed Abbas – Ministry of Religious Affairs and Endowment

Hudeida Ali Awad Al Karim – Ministry of Justice 

Dr. Graham Abdel Gadir – Ministry of Culture and Information

Ayman Sid Salim – Ministry of Youth and Sport


1.2. Zahraniční politika země

Vztahy s ostatními zeměmi (především z EIU)

1.3. Obyvatelstvo


Počet obyvatel je trvale proměnlivý v důsledku dlouhodobé občanské války, hladomoru a emigrace do Čadu a Ugandy na jedné straně a přílivu uprchlíků z Etiopie a Eritree na straně druhé. Venkovská populace je stále velmi mobilní, existuje přibližně 2 mil. kočovných nomádů, kromě toho asi 500.000 sezónních dělníků, kteří se pohybují mezi přírodně a uměle zavlažovanými oblastmi. V produktivním věku se nachází 57 % obyvatelstva. V zemědělství působí 80 %, v průmyslu 7 %, ve státních službách 13 %. Roční přírůstek byl v roce 2020 odhadován na 2,69 %.

Průměrná délka života: M – 64 let; Ž – 68 let

Vzdělanost (starší než 15 let, kteří umějí číst a psát): 60,7 %. 

Míra vzdělanosti je podobná jako v sousedních zemích, ale znatelně horší v porovnání s jinými arabskými zeměmi. Velké rozdíly jsou patrné mezi městskou a venkovskou populací.

Národnostní složení

Dominantní etnickou skupinou jsou súdánští Arabové (70 %), dále pak Furové, Bejaové, kmeny Nuba a Fallata.

Náboženské složení po rozdělení země se až 97 % obyvatel hlásí k islámu (sunitští muslimové). Zbývající část vyznává kmenová náboženství a křesťanství.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Odhaduje se, že súdánská ekonomika vzrostla o 0,7 % v roce 2021, po dvou po sobě jdoucích letech recese. I tato nízká úroveň růstu odráží spíše základní efekty než robustní návratnost ekonomické aktivity. Přetrvávající politická nestabilita , pokračující násilí v Dárfúru a vysoká inflace brzdila investice. Navíc přetrvávající politická nestabilita v první polovině roku 2022, spolu s narušením dodavatelského řetězce způsobeným protesty u Rudého moře a omezenými zahraničními investicemi (protože investoři zůstávají opatrní v důsledku ruské invaze na Ukrajinu), omezí hospodářský růst na 1,2 % v roce 2022. Za předpokladu, že politické otřesy odezní a další makroekonomické základy se zlepší, očekáváme silnější oživení od roku 2023 díky větší politické stabilitě (pokud dojde k hladkému průběhu voleb).

Očekává se, že inflace zůstane v blízké budoucnosti zvýšená v důsledku narušení dodavatelského řetězce způsobené pokračujícími popřevratovými protesty a přetrvávajícím nedostatkem potravin a pohonných hmot (zhoršené růstem světových cen).

Exportní zisky Súdánu se v roce 2021 zvýšily v souladu s rostoucí produkcí zlata a ropy. Zvýšení globálních cen ropy a produkce zlata v roce 2022 povede nadále k podpoře příjmů z exportu.

Globální ceny zemědělských komodit prudce vzrostly v důsledku války na Ukrajině a očekáváme, že zůstanou vysoké tak dlouho, dokud konflikt neskončí . Ukrajina a Rusko dohromady představují 30 % celosvětového obchodu s pšenicí, 17 % s kukuřicí a více než 50 % se slunečnicovým olejem. Nyní se očekává, že ceny pšenice celosvětově vzrostou v roce 2022 v průměru o 40 %, kukuřice a ceny sóji o 17 % a alternativy slunečnicového oleje o 10–15 %.

Za poslední rok došlo k viditelnému poklesu životní úrovně. Vojenský převrat v říjnu 2021 výrazně negativně ovlivnil hospodářskou konsolidaci země.  Rozšíření vývozu ropy a zlata, jakož i investice do veřejné infrastruktury a kapitálových projektů pravděpodobně podpoří růst reálného HDP, ale vysoká inflace omezuje soukromou spotřebu. Na sektorové úrovni je podporováno zemědělství skrz zahraniční investice (zejména z Perského zálivu). Sektor ropy a zemního plynu a sektor těžební jsou stále hlavními hybateli hospodářského růstu, také vzhledem k rostoucím světovým cenám energií a investicím z Číny.

Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Ukazatel 20192020202120222023
Růst HDP (%) -2,5-8,70,723,2
HDP/obyv. (USD/PPP) 4 104,804 243,704 310,004 420,004 580,0
Inflace (%) 50,4153,6377,4249,2187
Nezaměstnanost (%) 17,719,7N/AN/AN/A
Export zboží (mld. USD) 3,72,94,44,75,1
Import zboží (mld. USD) 8,98,599,710,7
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -4,6-5,1-4,5-4,6-4,4
Průmyslová produkce (% změna) N/AN/AN/AN/AN/A
Populace (mil.) 42,843,944,94647,1
Konkurenceschopnost N/AN/AN/AN/AN/A
Exportní riziko OECD 07.VII07.VII07.VIIN/AN/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2021
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -5,5
Veřejný dluh (% HDP) 92,8
Bilance běžného účtu (mld. USD) -4,1
Daně 2022
PO N/A
FO N/A
DPH N/A

vá služba

2.3. Bankovní systém


Centrální súdánskou bankou je Bank of Sudan, s pobočkami v různých částech země. Dále na trhu působí 30 komerčních bank, z nichž asi polovina je z větší či menší části soukromých. Hlavní náplní banky je rozvoj bankovních institucí v zemi, měnová a finanční politika a využívání finančních zdrojů k dosažení plánovaných makroekonomických ukazatelů. I ve snaze přilákat investory z arabského poloostrova je bankovní systém koncipován jako duální a měl by zaručovat aplikaci bankovnictví podle islámských (bezúročných) i konvenčních principů.

Jedna z největších státních bank – Khartoum Bank byla privatizována již v roce 2005.

Další banky:

  • Baraka Bank
  • Faisal Islamic Bank
  • Islamic Cooperative Development bank
  • El Neelain Bank
  • El Nilein Industrial Development Bank
  • Bank of Khartoum Group
  • Agricultural Bank of Sudan
  • Sudanese Industrial Bank
  • Sudanese French Bank
  • National Bank of Sudan
  • Sudanese Savings Bank
  • Social Development Bank
  • Saudi Sudanese Bank
  • Workers National Bank
  • Omdurman National Bank
  • The Blue Nile Bank
  • National Bank of Abu Dhabi
  • Bank of Real Estate
  • Commercial Bank
  • Habib Bank
  • Islamic Bank of The North
  • IvoryBank
  • Qatar national Bank (QNB) – nejrychleji se rozvíjející zahraniční banka v zemi

ČSOB má korespondenční vztahy s následujícími bankami:

  • Bank of Khartoum
  • El Nilein Industrial Development Bank
  • National Bank of Sudan

2.4. Daňový systém



Systém daní a dotací je v Súdánské republice značně komplikovaný a nepřehledný. Pro jednotlivé obchodní případy je proto nezbytné zjišťovat konkrétní informace ve vazbě k danému odběrateli/obchodnímu partnerovi.


Základní sazby jednotlivých kategorií daní:

Daň z příjmů právnických osob (tzv. korporátní) – sazby se liší v závislosti na oboru podnikání společnosti:

• 0 % zemědělství

• 10 % průmysl

• 15 % finanční, obchodní, realitní apod. služby

• 30 % tabákový průmysl

• 35 % prospekce, těžba a distribuce ropy a plynu

Odvod na sociální zabezpečení má také charakter korporátní daně, odvádí se ve výši • 17 %

Daň z příjmů fyzických osob • 15 – 20 %

• 8 % příspěvek na sociální zabezpečení

• 5 % majetková daň

• 5 % daň z kapitálových příjmů

Daň z přidané hodnoty (VAT)

• 17%

Srážkové daně

• 0 % dividendové příjmy

• 7 % úrokové příjmy

• 15 % autorské poplatky, honorář


3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

(jen pro země mimo EU) Obecný komentář k obchodováním se zeměmi EU, komentář k číslům v tabulce, důvody kladného či záporného salda.


20172018201920202021
Export z EU (mil. EUR) 956,4706,6821,3802,2665
Import do EU (mil. EUR) 161,9143,9275,6233,6255
Saldo s EU (mil. EUR) -794,6-562,7-545,6-568,6-410

Zdroj: Evropská komise


Obchodní vztahy s ČR

Komentář k číslům v tabulce, důvody kladného či záporného salda, porovnání s EU a čím jsou rozdíly dané.


20172018201920202021
Export z ČR (mld. CZK) 00,20,30,3N/A
Import do ČR (mld. CZK) 0,2000N/A
Saldo s ČR (mld. CZK) 0,2-0,2-0,3-0,3N/A

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Komentář k číslům v tabulce, důvody kladného či záporného salda, porovnání s EU a čím jsou rozdíly dané.


20172018201920202021
Export ze zemí mimo EU (mil. EUR) 2 528,92 255,32 353,52 430,42 809,0
Import do zemí mimo EU (mil. EUR) 8 725,36 051,97 259,77 266,07 381,4
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) -6 196,3-3 796,6-4 906,2-4 835,7-4 572,5

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice


Hlavními cílovými oblastmi zahraničních investorů v Súdánu jsou dobývání nerostných surovin, zemědělství, dopravní infrastruktura, ropný průmysl, výroba a zpracování cementu a výroba elektrické energie.

Veliká pozornost zahraničních investorů včetně egyptských je věnována investičním možnostem v súdánském zemědělství.

Súdán je přes svoji komplikovanost a náročnost podnikatelského prostředí a rizika vyplývající z možného dalšího politického vývoje lákadlem pro zahraniční investory. Realizované investice generují další poptávku po zboží a službách. Navíc v zemi existuje řada průmyslových odvětví s potenciálem rozvoje i pro české subjekty, které teprve čekají na vstup zahraničních investorů, jako například výroba zemědělských strojů, sklářský průmysl nebo zpracování kůže a kožedělná výroba

3.3. FTA a smlouvy


Smlouvy s ČR Mezi Súdánem a Českou republikou nejsou uzavřeny žádné dohody obchodně-ekonomického charakteru. V roce 1976 byla mezi tehdejší ČSSR a Súdánem uzavřena dlouhodobá obchodní dohoda, která ale byla v souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie vypovězena.

Během podnikatelské mise v září 2007, která byla vedena náměstkem MPaO M. Tlapou, byla dohodnuta možnost uzavření Memoranda o porozumění mezi ministerstvy. Súdánské straně byl v červnu 2010 předán český protinávrh Memoranda o porozumění mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Súdánské republiky. Dohoda byla podepsána 12. dubna 2012 v Praze.



3.4. Rozvojová spolupráce


Rozvojová spolupráce s ČR

ČR jako členská země EU aktivně podporuje poskytování humanitární pomoci Súdánu ze strany Evropské komise / GŘ ECHO. V prosinci 2006 podpořila Globální plán pro Súdán na rok 2007 v objemu 45 mil. EUR, k tomu bylo přidáno dalších 40 mil. EUR jako potravinová pomoc (Food Aid).

Súdán nepatří mezi prioritní země rozvojové spolupráce ČR a proto jsou prostředky rozvojové spolupráce věnovány pouze na tzv. malé lokální projekty.

  • V roce 2012 byl připraven a rozpracován malý lokální projekt zaměřený na prevenci a léčbu rakoviny. Téma bylo zvoleno i v návaznosti na dodávky kobaltových ozařovačů firmy ÚJP Praha do tohoto teritoria. Vzhledem ke složité situaci nevládních organizací v zemi se bohužel súdánský partner rozhodl od projektu na poslední chvíli ustoupit.
  • V roce 2013 se uskutečnil malý lokální projekt zaměřený na nepřímou podporu vzdělávání dívek v Súdánu
  • V roce 2017 byl realizován malý lokální projekt renovace a opravy chlapecké školy v Chartúmu.
  • V roce 2020 poskytnutí humanitární pomoci v podobě finančního daru ve výši 5 000 000 Kč ve prospěch Společnosti súdánského červeného půlměsíce z důvodu bezprecedentních záplav

Rozvojová spolupráce s EU EU pomáhá Súdánu prostřednictvím řady finančních nástrojů a programů rozvojové a humanitární pomoci. Pro pomoc Súdánu jsou především využívány prostředky shromážděné v záchranném svěřeneckém fondu EU pro Afriku, které mají sloužit k podpoře stability afrických států a k řešení příčin masové migrace. Od roku 2011 vyčlenila EU téměř 550 milionů EUR na záchranu života lidem v Súdánu postiženým konfliktem, nedostatkem potravin a podvýživou, přírodními riziky nebo propuknutím nemocí.  

Většina humanitární pomoci EU v Súdánu jde na potravinovou pomoc. EU rovněž přispívá k výživové léčbě a péči o děti mladší 5 let a těhotné nebo kojící matky v Súdánu. 

S aktuálními programy rozvojové spolupráce a humanitární pomoci se lze seznámit na webové stránce Delegace EU v Súdánu www.eeas.europa.eu.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Hlavní perspektivní obory stručně vypsané z MOPu + stručný komentář a pod tím odkaz na celý MOP dané země.

Kde existuje, tak ještě sektorová analýza. (Dělaná na některé cesty ministra/náměstka ve spolupráci se Západočeskou univerzitou)


▶ Důlní, těžební a ropný průmysl

Súdánská vláda se snaží zmapovat veškeré potenciální naleziště nerostných surovin a minerálů v zemi, které společně se zásobami ropy zůstávají nedostatečně prozkoumány. Jedná se převážně o vzácné kovy, jakými je zlato a stříbro, ale také měď, zinek, železo, mangan či fosfáty nebo kaolin. Súdánská vláda se snaží přilákat zahraniční investory a zavádí nové reformy, usnadňující zahraničním firmám obchodování s vytěženými produkty. Jedná se o příležitosti jak ve státním tak soukromém segmentu. Právě súdánské soukromé firmy mohou být perspektivními odběrateli těžební techniky, neboť je jejich výbava značně zastaralá a konkurence v zemi stále nízká.

Súdán skýtá velké příležitosti pro zahraniční investory v těžebním sektoru. V roce 2018 patřil Súdán mezi tři nejvýznamnější producenty zlata v Africe, s celkovou roční produkcí 93 tun. Súdánská vláda se snaží zmapovat veškeré potenciální naleziště nerostných surovin a minerálů v zemi, které společně se zásobami ropy zůstávají nedostatečně prozkoumány. Jedná se převážně o vzácné kovy, jakými je zlato a stříbro, ale také měď, zinek, železo, mangan či fosfáty nebo kaolin. Súdánská vláda se snaží přilákat zahraniční investory a zavádí nové reformy, usnadňující zahraničním firmám obchodování s vytěženými produkty. V roce 2020 tak zrušila monopol centrální súdánské banky pro vývoz veškerého vytěženého zlata. Fixní tržní ceny vedly k šíření nelegálního obchodu na černém trhu. Podle nového nařízení smí soukromá těžební společnost prodat až 70 % vytěženého zlata svým obchodním partnerům a 30 % je povinna prodat přes centrální súdánskou banku. Súdán má za cíl stát se hlavním těžařským centrem v Africe; pro jeho dosažení je zapotřebí výrazně zmodernizovat zastaralé technologie, nalákat zahraniční investory a získat potřebné know-how pro efektivní a ekologickou těžbu. Rovněž těžba mramoru a vápence je prováděna několik let, a to především v oblasti Rudého moře. Výsledky průzkumných prací uvádějí 60 mil. tun zásob kvalitního vápence. Na pobřeží Rudého moře se těží také sádra, a to v ročním objemu 20.000 tun pro potřebu dvou cementáren v Atbaře a Rabaku. Celkové zásoby sádry se odhadují na 500 mil. tun. Značná poptávka je po soli, jejíž roční výroba se pohybuje v rozmezí 100 až 120 tisíc tun, z čehož třetina je spotřebovávána v dalších odvětvích průmyslu (40 % koželužny, 2 % textilní závody, 1,5 % rybárny, 0,3 % konzervace potravin).  

Velkým problémem súdánského těžebního a ropného sektoru jsou environmentální škody, ke kterým dochází v důsledku používání škodlivých chemikálií, například při těžbě zlata. Velká spotřeba kyanidu má za důsledek značné znečištění půdy a podzemní vody. Doposud neexistují žádné kvalifikované ekologické subjekty, které by sledovaly těžební operace v zemi, jak to vyžaduje zákon. Súdánská vláda se snaží negativním dopadům těžby zabránit. Naskytuje se tak velká příležitost pro české firmy a odborné instituce, které se likvidací environmentálních škod zabývají a mají již zkušenosti z rozvojových zemí. Jedná se nejen o studie proveditelnosti, ale také školení, přenos know-how či samotnou instalaci zařízení.    

V oboru těžby se Súdán také stále potýká s vysokou mírou rizikovosti na pracovišti. Dochází k častým úrazům či dokonce ke kolapsům zlatých dolů. Je zde velká poptávka po expertním poradenství v oblasti bezpečnosti práce a v oblasti technologie na zabezpečení dolů.


▶ Energetický průmysl

Súdán připravuje rozsáhlou výstavbu solárních elektráren pro zvýšení energetické soběstačnosti. Aktuálně dochází k pravidelným několikahodinovým výpadkům elektřiny napříč městy. Záložní agregáty, které najdeme v každé veřejné budově ale i v mnoha domácnostech jsou výrobky z 60. let a potřebují obnovit. Existují tak příležitosti pro české firmy na dodávky solárních zařízení, přenos know-how či technické spolupráce.

Geografická poloha Súdánu v tropickém pásmu poskytuje vynikající zásobu slunečního záření, která činí 6 kilowatthodin na metr čtvereční a dobu 10 hodin slunečního svitu denně. Ku prospěchu rozvoje solární energie přispívají také rozsáhlé zásoby potřebných nerostných surovin – především křemíku a to zejména ve státě Nil, Kordofan a oblastech Rudého moře. Odhady uvádějí, že v Súdánu je v současnosti potřeba elektřiny asi 3800 megawattů. Stávající dodávky elektřiny zásobují asi 40 % populace a objevují se problémy s nedostatečným zásobováním elektrickou energií s opakujícími se výpadky, které trvají dlouhé hodiny. Nahrazení dosavadních široce rozšířených dieselových generátorů solární energií pro zavlažovaní zemědělských ploch představuje nejen zvýšení energetické produkce ale ruku v ruce také zefektivnění zemědělského sektoru.  Během pokusů s malými solárními panely v Severním státě vzrostla produkce potravin a tržních plodin o 47 %, byly rozšířeny nebo zavedeny vysoce hodnotné plodiny, jako je bavlna či meloun, a ztráty na úrodě způsobené nepředvídatelným nedostatkem energie byly odstraněny. Tento model má Súdán za cíl aplikovat v dalších státech. Naskytují se tak příležitosti nejen pro investice českých firem ale také expertízu v rámci přenosu know-how, dodávky a instalace solárních panelů, jejich údržba a zefektivnění elektrické sítě.


▶ Vodohospodářský a odpadní průmysl

Mnoho venkovských oblastí není připojeno k hlavním distribučním systémům a některá území nejsou zásobována vodou vůbec; lidé musí dopravovat vodu z velkých vzdáleností. Neefektivní distribuce, úniky vody z vodovodů, nedostatek napájecích zdrojů, nedostatečné finanční prostředky a nízká kvalifikace pracovní síly mají za následek nedostatek vody a její nízkou kvalitu. Súdán má aktuálně velký zájem o studie proveditelnosti, které by zmapovali největší problematická místa v sektoru a navrhly by řešení pro efektivnější správu vodního systému a to především v hlavním městě Chartúm.

Podle dat UNICEF má pouze 68% domácností přístup ke zdrojům pitné vody a pouze třetina má současně přístup k vodě a kanalizačnímu systému. Mnoho venkovských oblastí není připojeno k hlavním distribučním systémům a některá území nejsou zásobována vodou vůbec; lidé musí dopravovat vodu z velkých vzdáleností. Neefektivní distribuce, úniky vody z vodovodů, nedostatek napájecích zdrojů, nedostatečné finanční prostředky a nízká kvalifikace pracovní síly mají za následek nedostatek vody a její nízkou kvalitu, vyvolávající vážná onemocnění – více než 11% dětských úmrtí je zapříčiněno průjmem v důsledku špatných hygienických podmínek. Časté přívalové deště ničí zemědělskou půdu, na které je agrární země existenčně závislá. Súdánská vláda a mezinárodní donoři se snaží situaci v zemi zlepšit, avšak jsou zapotřebí zásadnější investice a reformy celého sektoru. Je potřeba minimalizovat dopady této krize a modernizovat management vodních zdrojů – zefektivnit zavlažování povodí Nilu a Modrého Nilu a zajistit zodpovědné nakládání s vodními zdroji súdánskými farmáři.


▶ Zpracovatelský průmysl

Súdán je obdařen velmi rozsáhlou populací hospodářských zvířat, která se odhaduje na přibližně 140 milionů hlav. Přesto je však znatelný nepoměr mezi počtem zvířat a výstupním materiálem pro další zpracování či export. Ekonomický odpad z kůže a kožek je vysoký kvůli špatným postupům a technikám používaným při jejich výrobě, stírání, konzervaci a zpracování. Příležitosti pro české firmy se vyskytují proto především v dodávkách kvalitnějších strojů pro zpracování kůže ale také investice do vlastních koželužen. 

Súdán je obdařen velmi rozsáhlou populací hospodářských zvířat, která se odhaduje na přibližně 140 milionů hlav. Přesto je však znatelný nepoměr mezi počtem zvířat a výstupním materiálem pro další zpracování či export. Ekonomický odpad z kůže a kožek je vysoký kvůli špatným postupům a technikám používaným při jejich výrobě, stírání, konzervaci a zpracování. Další výzvou je potřebná centralizace celého  kožedělného odvětví. Většina kůží se shromažďuje na jatkách, v komunálních dvorcích nebo na veřejných trzích, kde jsou následně přeprodávány do koželužen. Nízká úroveň celého hodnotového řetězce způsobuje neefektivní nakládání se surovinami. Súdán vyprodukuje větší množství kůže, než je kapacita domácího trhu, velká část produkce je z toho důvodu exportovaná s velice nízkou přidanou hodnotou produktu. Z toho důvodu se snaží súdánská vláda nalákat zahraniční investory, kteří by nejen přinesli potřebné know-how pro modernizaci celého sektoru, ale představili by i možnosti dalšího zpracování kůže v hodnotnější produkty pro následný domácí odbyt nebo zahraniční export   Textilní průmysl je také jedním z hlavních průmyslových odvětví v Súdánu. Výroba, která ročně poskytne 5,5 tis. tun česané bavlněné příze, však nestačí na narůstající poptávku a spotřebu v zemi. Vláda má za cíl zefektivnit stávající závody, vybudovat nové česárny příze, vybudovat nové textilky na metráž i hotové oděvy a zdravotní materiál. Uvést do provozu výrobny náhradních dílů pro všechny druhy textilek, poskytovat související služby, školení zaměstnanců technický servis, apod. 



4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Základní odlišností Súdánu od evropských států je faktor islámu jakožto převažujícího náboženství a základu právního systému země (šaríja). Muslimové jsou velmi citliví na některé projevy evropského chování, které urážejí jejich náboženské cítění. V této souvislosti je nezbytné upozornit  na vhodné oblékání, zejména dívek, které by mělo být oproštěno od krátkých kalhot, dámských šatů bez ramínek, hlubokých výstřihů. Súdán se pomalu otevírá mezinárodnímu společenství avšak byl desítky let velice konzervativním státem. je proto nutné dbát zvýšené opatrnosti na veřejnosti v jakémkoliv ohledu.

Absolutně nevhodné je pití alkoholických nápojů na veřejnosti (súdánští občané mají pití alkoholu zakázáno zákonem, cizinci mohou alkohol požívat avšak výhradně v soukromí).

4.2. Oslovení

Jak oslovit obchodní partnery?

Vzhledem k obtížnosti porozumět, které z více jmen je a není vhodné používat při oslovení obchodního partnera, je vhodné si oslovování se svým partnerem vyjasnit hned na počátku. Důraz je zde kladen na psaní a používání titulů před jmény.

4.3. Obchodní schůzka

Jak sjednat obchodní schůzku a jak probíhá (lokace a čas schůzky /kancelář, restaurace; oběd, večeře/, vizitky, dárky atd.)?

Jak sjednat obchodní schůzku a jak probíhá (lokace a čas schůzky /kancelář, restaurace; oběd, večeře/, vizitky, dárky atd.)?

Čas plyne v Súdánu jinak, než je Středoevropan zvyklý. Kdo chce podnikat v Súdánu, musí se přizpůsobit místnímu tempu a zvyklostem. Nedochvilnost při obchodních schůzkách a jednáních je záležitost poměrně rozšířená. Pracovní doba zde končí většinou kolem čtvrté hodiny odpoledne a ze strany zaměstnanců není k práci přesčas zpravidla příliš velká ochota. Kladen velký důraz na vzájemnou výměnu vizitek. Účastník obchodního jednání může očekávat od svého obchodního partnera pozvání na oběd či na večeři. Súdánci jsou národem pohostinným, společenský oběd může trvat dvě hodiny i déle.  Vhodným a opětovaným zvykem je předání vhodného dárku obchodnímu partnerovi přiměřeného jeho postavení.

Načasování jednání

Nepříliš vhodným obdobím pro obchodní jednání je postní měsíc Ramadán, kdy se rytmus celé společnosti podřizuje dennímu půstu a přesunutí aktivity obyvatelstva spíše do nočních hodin. Během Ramadánu je navíc zkrácena i pracovní doba. V Súdánu se dodržuje řada náboženských svátků, sváteční dny bývají vyhlašovány s krátkým časovým předstihem a platí pro státní zaměstnance. Pravděpodobný kalendář svátků, které jsou zde hojnější než v ČR, je vhodné si předem opatřit. Pracovní týden je zde od neděle do čtvrtku. Jednání doporučujeme sjednávat od 10 hod dopolední. Důležitým aspektem etikety je podání ruky. V případě podání ruky mužem ženě muslimce, může být podání ruky odmítnuto. Při setkání si muži obvykle podávají ruku a druhou kladou na partnerovo rameno.

Co českého obchodníka při jednání nejvíce překvapí? Zdlouhavost jednání bývá pro středoevropské obchodníky poněkud vyčerpávající. Jen úvodní zdvořilosti mohu zabrat čtvrthodinu. Není pak zvykem pouštět se do obchodního jednání hned na začátku schůzky, vždy tomu předchází rozhovor o mimopracovních věcech. Pro arabský svět jsou typické pro úvod konverzace dotazy spíše osobního charakteru, tj. na zdraví, rodinu, děti, případně na další rodinné příslušníky. Vhodným tématem jsou první dojmy z cesty a samozřejmě súdánská kultura. Naopak se nedoporučuje zapřádat rozhovor na náboženská či politická témata.

Jací jsou súdánští obchodníci? Súdánský obchodník je většinou velice zkušený a znalý svého oboru. Před jednáním se súdánským obchodním partnerem je třeba počítat s tím, že ne všechna ujednání předchozího dne platí i v průběhu dalšího jednání. Při jednáních, především ve státní sféře, je poměrně běžné, že některé otázky jsou znovu otevírány, zejména s příchodem výše postaveného pracovníka. Súdánci jsou hovorní a velmi rádi debatují. Nedivte se, pokud vaši partneři budou hluční a budou uplatňovat mistrnou gestikulaci. 

Je vyjednávání s místními obchodníky jiné, ztěžují ho kulturní/náboženské/etnické odlišnosti? Zejména ve státních podnicích ale i v soukromém sektoru je dodržována přestávka na modlitbu. Ze stejného důvodu může být v kterémkoliv okamžiku přerušeno i právě probíhající obchodní jednání. Tato skutečnost však vyžaduje ze strany obchodního partnera toleranci.

Je vhodné resp. obvyklé nabízet při obchodních jednáních alkohol?

Alkohol je v Súdánu zákonem zakázaný. Alkohol nenajdete v žádných prodejnách, ani v Duty-free obchodě na Chartúmském letišti. Alkohol není k dispozici ani v mezinárodních hotelech. 

Jak se obléci na pracovní jednání? Při formálních příležitostech a schůzkách nosí muži i ženy společenský oděv. Tato zásada je dodržována i při obchodních jednáních, zejména jsou-li vedena na vyšší úrovni. Při jednáních v nejteplejších letních měsících je možno sako odložit. Ženy by měly být přiměřeně oblečeny. Jedná se o muslimskou zemi a je nezbytné k tomu přizpůsobit chování, ale i oblékání by mělo odpovídat místním zvyklostem, tzn. sukně pod kolena nebo kalhoty, halenky bez výrazného výstřihu a s rukávy.

Jak by měl vypadat ideální jednací tým (počet členů, věkové a genderové složení týmu, šéf týmu)? Počet členů jednacího týmu záleží především na velikosti české firmy. Účast vyššího zastoupení, jako je obchodní ředitel, je více než žádána. Věk a genderové složení týmu nehraje zásadní roli, nicméně, větší důvěra je zde nakloněna mužům.

Je obvyklé obchodního partnera pozvat domů, resp. být pozván domů?  Pokud ano, co je při takové návštěvě obvyklé, co čekat?

Jestliže budete pozváni do rodiny, ze zdvořilosti je lepší pozvání odmítnout. Teprve po přesvědčování můžete souhlasit. Večeře se nezřídka protáhne do pozdních večerních či ranních hodin. Vítané bude, pokud hostiteli přinesete dárek, například bonboniéru, ale třeba i broušené české sklo. Dárky ostatně jsou vhodné i pro obchodního partnera. Pokud se zdráhá ho přijmout, musíte na něj naléhat. Dárek se předává pravou rukou, nebo oběma rukama.

4.4. Komunikace

Je důležité vzít si s sebou tlumočníka?

Obecně  platí, že není potřeba zařízení služeb tlumočníka.

Jak je to s jazykovou vybaveností?

Jako jednací jazyk je používána ve většině případech angličtina. Pokud by však obě strany byly schopny jednat v arabštině, mělo by jednání jistě přátelštější a možná i rychlejší průběh. Obecně však platí, že není potřeba zařízení služeb tlumočníka.

Existují nějaká komunikační tabu?

Je vhodné se vyvarovat dvojsmyslným žertům na náboženská témata, ale také tématům se sexuálním podtextem. Vhodné je také se vyvarovat konverzaci o politice.

Jak nejlépe komunikovat (osobně, e-mail, telefon atd.)?

V Súdánu je určitě velmi důležité osobní jednání, není možné se spoléhat na internet a dělat obchod od stolu. Navíc osobní setkání je absolutně nezbytné pro získání důvěry partnera a pro zdárné uzavření obchodu. K urychlení komunikace doporučujeme komunikovat raději přes telefon a whatsapp aplikaci než email.

4.5. Doporučení

Co byste doporučili podnikatelům, kteří se do Súdánu chystají?

  • Nespěchejte, buďte trpěliví a navažte osobní vztahy.
  • Je nezbytné si založit vlastní pobočku nebo nalézt skutečně prověřeného súdánského zástupce, který musí být registrován v rejstříku dovozců.
  • Nabídněte mu exkluzivitu, zpočátku jen na omezenou dobu.

4.6. Státní svátky

Seznam státních svátků a případný stručný komentář u těch nejvýznamnějších.

+ pokud je Odkaz ke stažení karty Kultura obchodního jednání


Státní svátek: den vyhlášení nezávislosti – 1. leden

Dále se slaví jak národní, tak náboženské svátky. Islámské svátky se světí podle islámského kalendáře, který je lunární a jejich datum se v našem kalendáři meziročně posouvá na dřívější termín asi o 11 dní. V roce 2021 připadají svátky na tato data:

  • Den nezávislosti – 1. ledna
  • Koptské Vánoce – 7. ledna
  • Koptské Velikonoce –  24. dubna
  • – Eid Al Fitr – konec Ramadánu – 2. května – 5. května
  • Eid Al Adha (svátek obětování)  – 9.července. – 12. července
  • Islámský nový rok – 30. července
  • Narození proroka Mohameda – 8. října
  • Vánoce – 25. prosince

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Základní info pro vstup na trh, rating, distribuční a prodejní kanály, faktory ovlivňující prodej, důležité právní normy a předpisy, dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, celní a devizové předpisy, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu.


Vhodná volba prodejních a distribučních kanálů je naprosto kritická pro úspěšný vstup na súdánský trh. Podobně jako v řadě dalších zemí regionu je i zde rozhodující správná volba místního zástupce/agenta. Jeho schopnost nalézat řešení a překonávat administrativní překážky je tím, co ve většině případů rozhoduje o úspěchu a neúspěchu českého exportéra. V případě státních zakázek nebo zakázek vázaných na místní samosprávu jsou to pak jeho kontakty a jejich kvalita (mít “bohatý vizitkovník” ještě v těchto podmínkách neznamená, že je zástupce schopen daného činitele k něčemu přemluvit). Zejména v okamžiku vstupu na trh je proto doporučeníhodné nezavazovat se k exkluzivitě. Není-li zbytí, pak je třeba stanovit jasné podmínky ohledně realizovaných objemů, délky kontraktu apod. Proces udělení pracovního povolení a příslušného víza je velice netransparentní. Je proto vhodné pamatovat na tyto záležitosti při uzavírání kontraktu a přenést tuto zodpovědnost na stranu súdánského partnera. Alternativně se k tomuto účelu dají využít i specializované agentury, které vše za úplatu vyřídí.

Exportní i importní politika je charakterizována pokračující liberalizací.

Dovozní opatření:

  • Na většinu zboží nepotřebují importéři licenci. Specifické produkty, které musí být licenzovány najdete na http://customs.gov.sd/en/imports-procedures-2/
  • Súdán uznává tzv. Bruselskou definici hodnoty dováženého zboží (BDV).
  • Dovozce musí předložit dovozní deklaraci, obchodní fakturu, certifikát o původu, karanténní licenci (je-li vyžadována), dokumenty pro Súdánskou normalizační instituci (Sudanese Standards and Metrology Organisation – SSMO) a příslušné bankovní doklady.
  • Může být požadován doklad o inspekci vystavený inspekční organizací registrovanou u SSMO. Ta může požadovat provedení vlastní inspekce.
  • Osvobození a výjimky z celních sazeb jsou dány Investičním zákonem a Celním zákonem (článek 54).
  • K hodnotě dováženého zboží je připočítávána spotřební daň ve výši 10 %. Pro některé dovozní položky je tato daň počítána pouze ve výši 2 % (čaj, káva, mléko, atp.) a některé položky jsou od ní osvobozeny. Dále je vybírána daň ve výši 2 % při lodní a 1,2 % při letecké dopravě.

Mezi zakázané produkty k dovozu patří:

  • Draslík
  • Nástroje pro hazardní hry
  • Zbraně, střelivo a výbušniny bez licence
  • Použité oblečení
  • Ojeté pneumatiky
  • Vína Narkotika s výjimkou těch, které jsou povoleny pro lékařský výzkum
  • Kované měny a papír používaný k padělání
  • Neregistrované krémy na ministerstvu zdravotnictví
  • Nosiče videozáznamu obsahující ostudné obrázky nebo nemorální tiskoviny
  • Zboží dovážené z Izraele

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Formy působení a jejich výhody/nevýhody (s.r.o., a.s., joint ventures…), využívání místních zástupců, podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace.


Přes deklarovanou otevřenost vůči spolupráci a investicím narážejí zahraniční firmy na problémy typické pro daný region, jako jsou administrativní překážky komplikující běžné transakce, zdlouhavé úřední úkony místních správních úřadů, nedostupnost a nespolehlivost běžných statistických a marketingových informací. Doporučuje se proto věnovat přípravě nadstandardní čas na místě a pokud možno využít k vyřizování formalit specializovanou agenturu, či touto záležitostí pověřit místního agenta, advokáta nebo partnerskou firmu.



5.3. Marketing a komunikace


K propagaci lze v Súdánu úspěšně využívat klasických prostředků (tisk, televize, billboardy), naopak moderní elektronické reklamní prostředky (internet, sociální sítě) dosud příliš účinné nejsou vzhledem k malé dostupnosti internetu, nespolehlivosti telekomunikační sítě a nízké úrovně IT znalostí běžné populace (s výjimkou mladých lidí). Na druhé straně se situace rychle zlepšuje a vznikají tak v tomto směru nové možnosti. Seznam plánovaných veletrhů viz Kalendář akcí, kapitola 5.9.

Z důvodu silně zakořeněné tradice nebo trestnosti je však mnoho témat nepoužitelných, například z politiky, cizího náboženství, sexu nebo konzumace alkoholických nápojů a vepřového masa. Dále se nepoužívá řada metod z oblasti přímého marketingu – např. osobní prodej po domácnostech (respektování soukromí obydlí) a distribuce letáků pomocí pošty. 

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Stručně WTO, základní legislativa, jaká jsou rizika a jak se bránit.

Základní legislativa pro ochranu práv z duševního vlastnictví sice v Súdánu je v platnosti, ale jde o relativně nový koncept, který dosud nepronikl plně do povědomí súdánské společnosti. Kromě toho příslušné zákony nejsou aktuální z hlediska rychlého technického vývoje. Proto je třeba zachovávat ve vztahu k ochraně intelektuálního vlastnictví subjektů operujících na súdánském trhu obezřetnost a nespoléhat se na postupy běžné v evropském prostředí.

5.5. Trh veřejných zakázek

Režim zadávání veřejných zakázek je značně netransparentní a obecně lze konstatovat, že pravděpodobnost úspěchu závisí do značné míry na kvalitě místního zástupce. Informace o vládních tenderech je třeba sledovat v místním tisku nebo na mezinárodních tendrových vyhledávačích, jednotná internetová stránka pro publikování vládních tenderů neexistuje.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Stručný popis platebních podmínek, průměrná doba splatnosti faktur a jejich proplácení, na koho se obrátit v případě nezaplacení, informace, zda jsou obyvatelé země upřednostňovány v případě těchto sporů.


Při vstupu na súdánský trh je nutné vědět, že země je zadlužená a trpí chronickým nedostatkem devizových prostředků. Stát své závazky často nehradí vůbec nebo jen omezeně. Provázání politiky a trhu je velmi intenzivní a takto posílená rizika netržního charakteru značně snižují transparentnost trhu a omezují jeho běžné fungování.

V důsledku slabé aktivity českých firem na súdánském trhu v posledních letech chybí aktuální praktické zkušenosti z řešení případných obchodních sporů, lze však předpokládat, že nebude možné spoléhat na aplikaci postupů běžných v zemích s rozvinutou právní kulturou. Proto je třeba apelovat na předcházení vzniku možných konfliktů výběrem prověřených obchodních partnerů, pečlivou právní analýzou uzavíraných kontraktů a používáním bezpečných modelů zajištění pohledávek a jejich úhrad.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Víza

Velvyslanectví Súdánské republiky vydává pouze jeden typ víza – vízum pro jeden vstup. Toto vízum je v zásadě platné maximálně 1 měsíc od vystavení a během této doby musí žadatel překročit hranice země. V Súdánu je následně možné po přihlášení se na oddělení cizinecké policie Ministerstva vnitra získat prodloužení víza na potřebnou dobu. Vízum za účelem turistiky nebo obchodu je možné obstarat na 8 až 30 dní. O prodloužení je nutné požádat na Passport, Immigration and Nationality Office v Chartúmu. Cestovat do Súdánu bez platných víz v žádném případě nedoporučujeme. Po uzavření velvyslanectví Súdánu v Praze spadá vízová agenda na velvyslanectví Súdánu ve Vídni. Při odletu ze Súdánu platí držitel cestovního pasu zvláštní poplatek 20 USD – oficiálně nazývaný policejní registrace (neplatí pro držitele diplomatických a služebních pasů). 

Služby

  • Úroveň hotelového ubytování v Súdánu s výjimkou vybraných mezinárodních hotelů neodpovídá evropskému standardu. V dobrých mezinárodních hotelích je třeba počítat s cenou cca 250 USD na osobu a noc. 
  • Pro evropského strávníka je zcela nevhodná konzumace ovoce a zeleniny, která nebyla dostatečně omyta, a také jakýchkoliv pouličně prodávaných potravin a jídel. Riskantní je i pití vody z veřejného vodovodního řadu včetně akceptace ledu ke chlazení podávaných nápojů.
  • Súdán není vzhledem ke stále napjaté situaci v řadě svazových států, především v okrajových oblastech země, zatím příliš připraven na přijímání turistů.
  • Turistické památky jsou přístupné pouze na základě zvláštního povolení, jehož vyřízení může trvat i několik dní.
  • Cesty mají většinou nezpevněný povrch, v období dešťů (červen – září) je většina z nich zcela nesjízdná.
  • Pro dopravu po Súdánu se doporučuje pronájem soukromého taxi (nejlépe terénní vůz 4×4). Cena za pronájem na 24 hodin s řidičem bez omezení počtu kilometrů je cca 90 USD.
  • Cestování do jednotlivých států Súdánu je možné pouze na základě zvláštního povolení, které vydává ministerstvo vnitra. Platnost povolení je 1 měsíc s možností prodloužení.
  • Nedoporučuje se též fotografovat vojenské objekty, osoby v uniformách, nádraží, vládní budovy, železniční stanice a podobné strategické objekty.
  • Aktuální informace k cestám do Súdánu je možné získat na velvyslanectví ČR v Káhiře (Egyptská arabská republika).




5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Jak získat pracovní povolení a kdo ho zajišťuje, platy, minimální mzda (pokud je), sociální a zdravotní péče a její poskytování.


Proces udělení pracovního povolení a příslušného víza je velice netransparentní. Je proto vhodné pamatovat na tyto záležitosti při uzavírání kontraktu a smluvně přenést tuto zodpovědnost na súdánskou stranu. Alternativně se k tomuto účelu dají využít i specializované agentury či advokátní kanceláře, které věc za úplatu vyřídí. Praktické informace o životě cizinců v Súdánu lze nalézt na webové stránce: www.expatarrivals.com.

5.9. Veletrhy a akce

Vyjmenovat nejdůležitější veletrhy a akce a krátký komentář k nim.

Všechny veletrhy jsou organizovány v prostorách International Fairs Ground v Chartúmu, které je vzdálené 5 km od mezinárodního letiště.

Leden 2023 – KHARTOUM INTERNATIONAL FAIR – International Trade Exhibition on all kinds of Building, Construction materials, Electrical, Lighting, Hardware, Safety & Security, Tools, Paints, Generators, Heating & Cooling products & machinery

Březen 2023 SUDAN BUILD & CONST EXPO – International Trade Exhibition on all kinds of Building, Construction materials, Electrical, Lighting, Hardware, Safety & Security, Tools, Paints, Generators, Heating & Cooling products & machinery

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Adresy zastupitelských úřadů (včetně Czechtrade), pracovní doba, telefony, emaily, ideální spojení z letiště a z centra města.)

Pokud je PROPEA, tak doplnit kontakt.


Velvyslanectví České republiky/Embassy of the Czech Republic

4, Dokki Str. 125 11 Giza (Cairo) 

Egypt tel.: +20-2-3333 9700

– ústředna fax: +20-2-3748 5892

e-mail: cairo@embassy.mzv.cz 

Mobilní telefonní spojení po pracovní době a ve volných dnech na diplomatickou službu (vyhrazeno pro řešení mimořádných situací českých občanů): tel.: +20-12742 7513

Pozn. Pracovní dny Velvyslanectví jsou v souladu s místní zvyklostí neděle až čtvrtek, svátky naopak Velvyslanectví dodržuje dle českého kalendáře.


6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Kontakty viz. název podkapitoly + další důležitá telefonní čísla

V Chartúmu existuje centralizovaný systém záchranné služby, policie a hasičů –  tel.: 111

 Zdravotnický systém v Súdánu tvoří státní a soukromé nemocnice, jejichž úroveň však zdaleka nedosahuje evropského standardu. Základní péči poskytují místní státní kliniky, odbornou péči státní nemocnice a specializované nemocnice. Průměrná cena lékařské konzultace je 15-20 USD, navíc se platí za laboratorní vyšetření a léky (léčení malárie tak může stát 40-50 USD). Počet soukromých nemocnic v Chartúmu se odhaduje na 38, detailní informace o místních zdravotnických zařízeních nejsou dostupné, uvádíme proto pouze seznam nemocnic v Chartúmu bez podrobností stran jejich specializace, úrovně, vhodnosti použití a požadovaných cen. Doporučení vhodných zařízení vychází z posledních známých informací a jeho aktuálnost je třeba v případě nouze ověřit u honorárního konzula ČR v Chartúmu resp. konzulárního oddělení zastupitelského úřadu ČR v Káhiře.

Nemocnice

• Ahmed Gasim Children’s Hospital, Qasr Avenue, Chartúm;

• Dar el Shifa Hospital, Chartúm South, New Extension Str. 77;

• Doctor’s Clinic, Chartúm Medani Highway;

• El Aamiriya Hospital, El Tabiya Str. Chartúm;

• El Faisal Clinic, Chartúm 2, Moh. Naguib Str.;

• Chartúm Specialized Hospital, Chartúm, New Extension Str. 41.

Nejvhodnějšími nemocnicemi pro případné ošetření v Chartúmu jsou:

• Ibn Sina Hospital, 317 New Extention;

• Sudanese Medical Association Hospital, Africa Street (blízko mezinárodního letiště);

• San Francis Maternity Hospital


6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Webové stránky a kontakty na všechna ministerstva, vládu, prezidenta, místní hospodářské komory a dále na zvážení dle země (např. hlavní média, centrální banka, ekonomické analýzy, daňová správa…)


  • www.bankofsudan.org
  • www.sudantribune.com
  • www.sudan.net
  • www.wfp.org
  • www.sudaninvest.org

• Teritorium: Afrika | Súdán | Zahraničí