Súdán

Oficiální název státu – Súdánská republika

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoChartúm
Počet obyvatel43,85 mil
JazykArabština
Náboženství97% islám, 3% křesťanství a kmenová náboženství
Státní zřízeníSúdánská republika
Hlava státu
Hlava vládyAbdullah Hamdok
Název měnySúdánská libra
Cestování
Časový posunGMT +1
Kontakty ZÚ
VelvyslanecIng. Jan Fulík
Ekonomický úsekMgr. Ludmila Leškovská
Konzulární úsekPhDr. Petr Čáp
CzechTradeNeklan Coufal
Czechinvest
Ekonomika
Nominální HDP (mld. USD) 30,1
Hospodářský růst (%) 2,8
Inflace (%) 249,8
Nezaměstnanost (%) N/A

Pandemie COVID-19 zasáhla Súdán v době politické transformace a ekonomické krize. Po svržení Umara Al-Bašíra v roce 2019 se přechodná vláda snažila zavést potřebné ekonomické reformy, které však z důvodu pandemie a záplav  nebyly uskutečněny, neboť by v krátkodobém měřítku negativně ovlivnily finanční likviditu súdánských domácností. V průběhu roku 2020 pokračoval pokles hodnoty místní měny a Súdán se ocitl v začarovaném kruhu inflace, která dosáhla nejvyšší úrovně za poslední desetiletí. Roční míra inflace v Súdánu v únoru 2021 vyskočila na 330 procent z lednových 304 procent. Země zaznamenala čtvrtou nejvyšší míru inflace na světě po Venezuele, Zimbabwe a Libanonu. Pro získání mezinárodní podpory musel Súdán harmonizovat směnný kurz súdánské libry vůči americkému dolaru. Oficiální směnný kurz byl do února 2021 55 SDG/USD, na černém trhu se však jeden dolar směňoval až za 300 súdánských liber. Súdán po dlouholetých odkladech tak reagoval v únoru 2021 silnou devalvací své měny, která vyvolala velký nesouhlas mezi obyvateli, ale i mezi širokou diasporou, jejíž remitence tímto ztratily na své ceně. Podle súdánské vlády je to však důležitým krokem k fiskální konsolidaci. Na konci roku 2020, po více jak 20 letech izolace v důsledku amerických sankcí, došlo k historickému přelomu. V prosinci 2020 americké ministerstvo zahraničí oficiálně oznámilo zrušení označení Súdánu jako státního sponzora terorismu. Tento krok otevřel cestu Súdánu k mezinárodním institucím, od kterých se očekává významná finanční pomoc v následujících letech.

Mapa globálních oborových příležitostí – Súdán (MZV) (236B) Souhrnná teritoriální informace (STI) Súdán (263.18kB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Dne 10. února 2021 byl oficiálně jmenován nový súdánský kabinet staronového předsedy vlády Abdulla Hamdoka, který má představovat novou fázi politické transformace. Hlavním důvodem zformování nové vlády je především řešení aktuálních ekonomických problémů a realizace nutných ekonomických reforem, implementace mírových dohod z Juby, jednání s rebelskými skupinami mimo mírové dohody, dosažení spravedlnosti a realizace reforem v civilním a vojenském sektoru.

Jmenování dvou ministrů (obrany a vnitra) je tradičně vyhrazeno vojenským složkám.

Seznam celé súdánské vlády

Premiér – Abdalla Hamdok

Ministr pro kabinetní otázky – Khaled Omer Youssef 

Ministr zahraničních věcí – Mariam al-Sadiq al- Mahdi

Ministr zavlažování – Yasir Abbas

Ministr financí – Gibril ibrahim

Ministr obrany – Lt Gen Yassin Ibrahim

Ministr vnitra – Lt Gen Izz-Eddin al-Sheikh

Ministr zdravotnictví – Omer Ahmad al – Najeeb

Ministr spravedlnosti – Nasr al-Din Abdel Bari

Ministr pro náboženské otázky – Nasr al-Din Mufreh

Ministr mládeže a sportu – Youssif Adam Aldai

Ministr infrastruktury a městského rozvoje – Abdallah Yahia

Ministr kultury a informací – Hamza Baloul

Ministr vyššího vzdělávání a vědeckého výzkumu – Intisar Saghairon

Ministr federální vlády – Buthaina Ibrahim Dinar

Ministr sociálního rozvoje – Motasim Ahmed Saleh

Ministr energie a důlního sektoru – Jadein Ali Hassan

Ministr průmyslu a obchodu – Ibrahim al-Sheikh

Ministr práce – Tayseer al-Nurani

Ministr zemědělství a lesnictví – Al-Tahir Ismail Mohamed Harbi

Ministr hospodářských zvířat  „Livestock“ – Hafiz Ibrahim Abdel Nabi

Ministr přírodních zdrojů – Mohamed Bashir Abu Nemou

Ministr investic a zahraniční spolupráce – Al-Hadi Mohamed Ibrahim

Ministr komunikací a digitální transformace – Hashem Hasab Alrasoul





1.2. Zahraniční politika země

Súdánské postavení v mezinárodním společenství se pomalu zlepšuje v důsledku vytvoření přechodného kabinetu a odstranění země ze seznamu států podporující terorismus. V lednu USA souhlasily s poskytnutím překlenovací půjčky v hodnotě 1 miliardy USD, aby umožnily Súdánu vyrovnat nedoplatky na dluzích vůči Světové bance. Očekává se tak sblížení Súdánu s USA, které povede ke zlepšení vztahů Súdánu s dalšími zeměmi. Číná zůstáva nejdůležitějším investorem v zemi ve všech odvětvích, především však v těžebním a vojenském sektoru. Súdán je kvůli zbrojnímu embargu odkázáno na Čínu v dovozu vojenského materiálu.   Arabské země v Perském zálivu – zejména Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Egypt zůstanou prominentními partnery Súdánu. Súdánské vztahy s Etiopií jsou napjaté kvůli rostoucímu počtu hraničních konfliktů v oblasti Al Fashaga. Dále nevyřešená otázka naplnění Velké etiopské renesanční přehrady bude i nadále vyvolávat napětí mezi Súdánem a Etiopií. Jednostranné rozhodnutí Etiopie o naplnění nádrže v červenci 2020 sblížilo Súdán s Egyptem (dvě země na toku Nilu), neboť jsou negativně ovlivněni sníženým tokem Nilu. Ačkoli neočekáváme otevřený konflikt mezi Súdánem a Etiopií, zvýšená vojenská spolupráce mezi Súdánem a Egyptem naznačuje, že obě země vnímají pokračující nestabilitu v Etiopii se znepokojením.

V rámci Pařížské konference v květnu 2021 došlo k odpuštění dluhu nějvětšími kreditory jakými je Franci, či Saudská Arábie. Ostatní země EU se k francouzskému řešení odpustit Súdánu veškeré dluhy staví také otevřeně. Súdán si díky odpuštění dluhu může zajistit další financování nejen na bilaterální úrovni, ale také od mezinárodních finančních institucí.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel: 43,85 mil.

Počet obyvatel je trvale proměnlivý v důsledku dlouhodobé občanské války, hladomoru a emigrace do Čadu a Ugandy na jedné straně a přílivu uprchlíků z Etiopie a Eritree na straně druhé. Venkovská populace je stále velmi mobilní, existuje přibližně 2 mil. kočovných nomádů, kromě toho asi 500.000 sezónních dělníků, kteří se pohybují mezi přírodně a uměle zavlažovanými oblastmi. V produktivním věku se nachází 57 % obyvatelstva. V zemědělství působí 80 %, v průmyslu 7 %, ve státních službách 13 %. Roční přírůstek byl v roce 2020 odhadován na 2,69 %.

Průměrná délka života: M – 64 let; Ž – 68 let

Vzdělanost (starší než 15 let, kteří umějí číst a psát): 60,7%. Míra vzdělanosti je podobná jako v sousedních zemích, ale znatelně horší v porovnání s jinými arabskými zeměmi. Velké rozdíly jsou patrné mezi městskou a venkovskou populací.

Národnostní složení

Dominantní etnickou skupinou jsou súdánští Arabové (70 %), dále pak Furové, Bejaové, kmeny Nuba a Fallata.

Náboženské složení

Po rozdělení země se až 97 % obyvatel hlásí k islámu (sunitští muslimové). Zbývající část vyznává kmenová náboženství a křesťanství.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Bezprecedentní nestabilita směnného kurzu, neschopnost aktuální vlády zajistit základní potřeby a infrastrukturu pro své obyvatele a zákulisní přetahování o politickou moc staví zemi do obtížné situace. V únoru 2021 přizpůsobila Centrální súdánská banka směnný kurz sazbě na černém trhu. Oficiální kurz 55 súdánských liber (SDG) za 1 USD tak vzrostl na 375 SDG/1USD. Devizová opatření vyžadovalo mezinárodní společenství a bylo prerekvizitou pro jednání o finanční podpoře MMF a dalších donorů. Opatření vyvolalo velké nevole mezi místním obyvatelstvem z důvodu masivního nárůstu cen. V rámci zavádění potřebných reforem pro získání podpory mezinárodního společenství zrušil Súdán postupně také subvence pro pohonné hmoty. K výraznému vzrůstu cen došlo v dubnu 2021 a to ze 122 SDG na 150 SDG (0,4 USD). U benzínových stanic se tvořili velké fronty a podle výpovědi obyvatel se na tankování čekalo i 24 hodin. Situace se od té doby výrazně nezlepšila. Zatímco v hlavním městě Chartúmu je k dispozici několik málo otevřených čerpacích stanic, u kterých zákazník nemůže předpovídat, zda je nafta či benzín právě k dispozici, nenajdeme v dalších městech a odlehlých regionech jedinou provozuschopnou čerpací stanici. Pohonné hmoty se překupují přes soukromé osoby a řidič je tak zcela závislý na osobních kontaktech s místními překupníky. Nedostatek devizových rezerv v zemi způsobilo nestabilní dodávky nafty a benzínu, což vede k častým výpadkům proudu, neboť je mnoho elektráren v Súdánu poháněna dieselovými agregátory. Závislost všech odvětví na naftě, včetně továren, vodních čerpadel, čističek odpadních vod, a právě také dopravní infrastruktury vyvolává v zemi stále časté nepokoje. V některých dnech dojde až k 10hodinému výpadku elektrické energie. Soukromé či státní objekty v Chartúmu mají v mnoha případech náhradní generátory poháněné právě na naftu, které při výpadku centrálních dodávek zajistí elektřinu v objektu. V menších městech a odlehlejších oblastech si však obyvatelé nákup generátoru nemohou dovolit a výpadek elektřiny má na ně přímý dopad. V neposlední řadě dochází k zásadnímu odlivu tvrdé měny v důsledku neregulovaného trhu se zlatem. Súdán je třetí největší producent zlata na světě, avšak infrastruktura důlního průmyslu je zanedbaná a právní normy regulující důlní průmysl byly dlouhodobě netransparentní. Přechodná suverénní rada se aktivně snaží situaci zlepšit, nastavit nové podmínky pro nalákání zahraničních investorů, avšak doposud stále dochází k masivní korupci v oboru a úniku financí.


Ukazatel 20182019202020212022
Růst HDP (%) -2,3-2,5-8,72,83,0
HDP/obyv. (USD/PPP) 4 229,84 104,83 730,03 800,03 900,0
Inflace (%) 63,350,4153,6249,8148,2
Nezaměstnanost (%) 16,916,817,7N/AN/A
Export zboží (mld. USD) 3,53,72,93,23,6
Import zboží (mld. USD) 7,17,17,57,67,9
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -3,6-4,6-4,6-4,4-4,3
Průmyslová produkce (% změna) N/AN/AN/AN/AN/A
Populace (mil.) 41,842,843,944,946,0
Konkurenceschopnost N/AN/AN/AN/AN/A
Exportní riziko OECD 7/77/77/77/7N/A

Zdroj: EIU, OECD, WEF

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -8,8
Veřejný dluh (% HDP) 178,0
Bilance běžného účtu (mld. USD) -4,5
Daně
PO N/A
FO N/A
DPH N/A

Po ohlášení ministerstva zahraničních věcí USA o vyškrtnutí Súdánu ze seznamu států podporující terorismus se v médiích objevilo velké množství pozitivních prognóz pro budoucí směřování země. Uzavřená mírová dohoda v Jubě z roku 2020 a na první pohled stabilní přechodná vláda prezidenta Hamdoka vyvolaly v mezinárodní komunitě pozitivní ohlasy a naděje pro zotavení země. Postoj mezinárodní komunity se následně projevil na jednání v Paříži 17. 5. 2021, v rámci kterého došlo k odpuštění velké části (z celkového cca 50 mld. USD dluhu) súdánských bilaterálních dluhů a přislíbení dalšího financování. Hlavním iniciátorem konference a jednání o odpuštění dluhů je Francie, která za iniciativy prezidenta Macrona oznámila na konferenci odpuštění dluhu ve výši 5 miliard USD a přislíbila poskytnout finance ve výši 1,5 miliard USD pro vyrovnání dluhu MMF. Podle médií se pro odpuštění rozhodlo také Norsko, Německo, Velká Británie či Saudská Arábie. Prezident Macron na summitu prohlásil, že by podpora Súdánu měla být „kolektivní“ a očekává, že účastníci konference vyvinou stejné úsilí, ať již jsou členy pařížského klubu či nikoliv. Francie tak jako první rozhýbala předpovídanou vlnu odpuštění dluhu pro Súdán a postavila ostatní věřitele do nevýhodné pozice, neboť po velkolepém prohlášení prezidenta Macrona o podpoře súdánské transformace očekává súdánská vláda odpuštění dluhu od každého věřitele – a to do jisté míry absolutně bezpodmínečně.

2.3. Bankovní systém

Centrální súdánskou bankou je Bank of Sudan, s pobočkami v různých částech země. Dále na trhu působí 30 komerčních bank, z nichž asi polovina je z větší či menší části soukromých. Hlavní náplní banky je rozvoj bankovních institucí v zemi, měnová a finanční politika a využívání finančních zdrojů k dosažení plánovaných makroekonomických ukazatelů. I ve snaze přilákat investory z arabského poloostrova je bankovní systém koncipován jako duální a měl by zaručovat aplikaci bankovnictví podle islámských (bezúročných) i konvenčních principů.

Jedna z největších státních bank – Khartoum Bank byla privatizována již v roce 2005.

Další banky:

  • Baraka Bank
  • Faisal Islamic Bank
  • Islamic Cooperative Development bank
  • El Neelain Bank
  • El Nilein Industrial Development Bank
  • Bank of Khartoum Group
  • Agricultural Bank of Sudan
  • Sudanese Industrial Bank
  • Sudanese French Bank
  • National Bank of Sudan
  • Sudanese Savings Bank
  • Social Development Bank
  • Saudi Sudanese Bank
  • Workers National Bank
  • Omdurman National Bank
  • The Blue Nile Bank Ltd.
  • National Bank of Abu Dhabi
  • Bank of Real Estate
  • Commercial Bank
  • Habib Bank
  • Islamic Bank of The North
  • Ivory Bank
  • Qatar national Bank (QNB) – nejrychleji se rozvíjející zahraniční banka v zemi

ČSOB má korespondenční vztahy s následujícími bankami:

  • Bank of Khartoum
  • El Nilein Industrial Development Bank
  • National Bank of Sudan


2.4. Daňový systém

Systém daní a dotací je v Súdánské republice značně komplikovaný a nepřehledný. Pro jednotlivé obchodní případy je proto nezbytné zjišťovat konkrétní informace ve vazbě k danému odběrateli/obchodnímu partnerovi.

Základní sazby jednotlivých kategorií daní:

Daň z příjmů právnických osob (tzv. korporátní) – sazby se liší v závislosti na oboru podnikání společnosti:

  • 0 %  zemědělství   
  • 10 %  průmysl
  • 15 %  finanční, obchodní, realitní apod. služby, důlní průmysl   
  • 30 %  telekomunikace  
  • 35 %  prospekce, těžba a distribuce ropy a plynu

Odvod na sociální zabezpečení má také charakter korporátní daně, odvádí se ve výši 17%.

Daň z příjmů fyzických osob 15%

  • 8 %  příspěvek na sociální zabezpečení
  • 5 %  majetková daň
  • 2 %  daň z kapitálových příjmů

Daň z přidané hodnoty (VAT)

  • 17 % (30% pro telekomunikační služby)

Položky oproštěny od daně z přidané hodnoty:

  • všechny typy místních zemědělských produktů, které se prodávají v jejich přirozené formě
  • dobytek, drůbež a produkty živočišného původu, ryby, mléko a výrobky z něj
  • hnojiva
  • zemědělská semena
  • léky pro humánní a zvířecí použití
  • lokálně vyráběná pšeničná mouka
  • chléb




3. Obchodní vztahy s EU a ČR

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Obchodní výměna s EU (mil. EUR)


20182019202020212022
Export z EU (mil. EUR) 706,8821,4802,0N/AN/A
Import do EU (mil. EUR) 143,9275,6233,5N/AN/A
Saldo s EU (mil. EUR) -562,9-545,8-568,5N/AN/A

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Obchodní výměna s ČR (mil. EUR)


20182019202020212022
Export z ČR (mld. CZK) 0,20,30,3N/AN/A
Import do ČR (mld. CZK) 0,00,00,0N/AN/A
Saldo s ČR (mld. CZK) -0,2-0,3-0,3N/AN/A

Zdroj: ČSÚ

3.2. FTA a smlouvy

Smlouvy s ČR

  • Mezi Súdánem a Českou republikou nejsou uzavřeny žádné dohody obchodně-ekonomického charakteru. V roce 1976 byla mezi tehdejší ČSSR a Súdánem uzavřena dlouhodobá obchodní dohoda, která ale byla v souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie vypovězena.
  • Během podnikatelské mise v září 2007, která byla vedena náměstkem MPaO M. Tlapou, byla dohodnuta možnost uzavření Memoranda o porozumění mezi ministerstvy.
  • Súdánské straně byl v červnu 2010 předán český protinávrh Memoranda o porozumění mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Súdánské republiky. Dohoda byla podepsána 12. dubna 2012 v Praze.

3.3. Rozvojová spolupráce

Rozvojová spolupráce s ČR

ČR jako členská země EU aktivně podporuje poskytování humanitární pomoci Súdánu ze strany Evropské komise / GŘ ECHO. V prosinci 2006 podpořila Globální plán pro Súdán na rok 2007 v objemu 45 mil. EUR, k tomu bylo přidáno dalších 40 mil. EUR jako potravinová pomoc (Food Aid).

Súdán nepatří mezi prioritní země rozvojové spolupráce ČR a proto jsou prostředky rozvojové spolupráce věnovány pouze na tzv. malé lokální projekty.

  • V roce 2012 byl připraven a rozpracován malý lokální projekt zaměřený na prevenci a léčbu rakoviny. Téma bylo zvoleno i v návaznosti na dodávky kobaltových ozařovačů firmy ÚJP Praha do tohoto teritoria. Vzhledem ke složité situaci nevládních organizací v zemi se bohužel súdánský partner rozhodl od projektu na poslední chvíli ustoupit.
  • V roce 2013 se uskutečnil malý lokální projekt zaměřený na nepřímou podporu vzdělávání dívek v Súdánu
  • V roce 2017 byl realizován malý lokální projekt renovace a opravy chlapecké školy v Chartúmu.
  • V roce 2020 poskytnutí humanitární pomoci v podobě finančního daru ve výši 5 000 000 Kč ve prospěch Společnosti súdánského červeného půlměsíce z důvodu bezprecedentních záplav

Rozvojová spolupráce s EU

EU pomáhá Súdánu prostřednictvím řady finančních nástrojů a programů rozvojové a humanitární pomoci. Pro pomoc Súdánu jsou především využívány prostředky shromážděné v záchranném svěřeneckém fondu EU pro Afriku, které mají sloužit k podpoře stability afrických států a k řešení příčin masové migrace.

Od roku 2011 vyčlenila EU téměř 550 milionů EUR na záchranu života lidem v Súdánu postiženým konfliktem, nedostatkem potravin a podvýživou, přírodními riziky nebo propuknutím nemocí.  

Většina humanitární pomoci EU v Súdánu jde na potravinovou pomoc. EU rovněž přispívá k výživové léčbě a péči o děti mladší 5 let a těhotné nebo kojící matky v Súdánu. S aktuálními programy rozvojové spolupráce a humanitární pomoci se lze seznámit na webové stránce Delegace EU v Súdánu www.eeas.europa.eu.

3.4. Perspektivní obory (MOP)

  • Důlní a těžební průmysl :  Súdán skýtá velké příležitosti pro zahraniční investory z těžebního sektoru. V roce 2018 patřil Súdán mezi tři nejvýznamnější producenty zlata v Africe, s celkovou roční produkcí 93 tun.  Súdánská vláda se snaží zmapovat veškeré potenciální naleziště nerostných surovin a minerálů v zemi, které společně se zásobami ropy zůstávají nedostatečně prozkoumány. Jedná se převážně o vzácné kovy jakými je zlato a stříbro, ale také měď, zinek, železo, mangan či fosfáty nebo kaolin. Súdánská vláda se snaží přilákat zahraniční investory a zavádí nové reformy, usnadňující zahraničním firmám obchodování s vytěženými produkty. V roce 2020 tak zrušila monopol centrální súdánské banky pro vývoz veškerého vytěženého zlata. Fixní tržní ceny vedly k šíření nelegálního obchodu na černém trhu.  Podle nového nařízení smí soukromá těžební společnost prodat až 70 % vytěženého zlata svým obchodním partnerům a 30 % je povinna prodat přes centrální súdánskou banku. Súdán má za cíl stát se hlavním těžařským centrem v Africe; pro jeho dosažení je zapotřebí výrazně zmodernizovat zastaralé technologie, nalákat zahraniční investory a získat potřebné know-how pro efektivní a ekologickou těžbu.


  • Kožedělný průmysl : Súdán je obdařen velmi rozsáhlou populací hospodářských zvířat, která se odhaduje na přibližně 140 milionu hlav. Přesto je však znatelný nepoměr mezi počtem zvířat a výstupního materiálu pro další zpracování či export. Ekonomický odpad z kůže a kožek je vysoký kvůli špatným postupům a technikám používaným při jejich výrobě, stírání, konzervaci a zpracování. Další výzvou je potřeba centralizace celého kožedělného odvětví. Většina kůží se shromažďuje na jatkách, v komunálních dvorcích nebo na veřejných trzích, kde jsou následně přeprodávány do koželužen. Nízká úroveň celého hodnotového řetězce způsobuje neefektivní nakládání se surovinami. Súdán vyprodukuje větší množství kůže než je kapacita domácího trhu, velká část produkce je z toho důvodu exportovaná s velice nízkou přidanou hodnotou produktu. Z toho důvodu se snaží súdánská vláda nalákat zahraniční investory, kteří by nejen přinesli potřebné know-how pro modernizaci celého sektoru, ale představili by i možnosti dalšího zpracování kůže v hodnotnější produkty pro následný domácí odbyt i zahraniční export.


  • Vodohospodářský a odpadní průmysl:  Podle dat UNICEF má pouze 68 % domácností přístup ke zdrojům pitné vody a pouze třetina má současně přístup k vodě a kanalizačnímu systému. Mnoho venkovských oblastí není připojeno k hlavním distribučním systémům a některá území nejsou zásobována vodou vůbec; lidé musí dopravovat vodu z velkých vzdáleností. Neefektivní distribuce, úniky vody z vodovodů, nedostatek napájecích zdrojů, nedostatečné finanční prostředky a nízká kvalifikace pracovní síly mají za následek nedostatek vody a její nízkou kvalitu, vyvolávající vážná onemocnění – více než 11 % dětských úmrtí je zapříčiněno průjmem v důsledku špatných hygienických podmínek. Časté přívalové deště ničí zemědělskou půdu, na které je agrární země existenčně závislá. Súdánská vláda a mezinárodní donoři se snaží situaci v zemi zlepšit, avšak jsou zapotřebí zásadnější investice a reformy celého sektoru. Je potřeba minimalizovat dopady této krize a modernizovat management vodních zdrojů – zefektivnit zavlažování povodí Nilu a Modrého Nilu a zajistit zodpovědné nakládání s vodními zdroji súdánskými farmáři.        


4. Kulturní a obchodní jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Základní odlišností Súdánu od evropských států je faktor islámu jakožto převažujícího náboženství a základu právního systému země (šaríja). Muslimové jsou velmi citliví na některé projevy evropského chování, které urážejí jejich náboženské cítění. V této souvislosti je nezbytné upozornit  na vhodné oblékání, zejména dívek, které by mělo být oproštěno od krátkých kalhot, dámských šatů bez ramínek, hlubokých výstřihů. Súdán se pomalu otevírá mezinárodnímu společenství avšak byl desítky let velice konzervativním státem. je rpoto nutné dbát zvýšené opatrnosti na veřejnosti v jakémkoliv ohledu.

Absolutně nevhodné je pití alkoholických nápojů na veřejnosti (súdánští občané mají pití alkoholu zakázáno zákonem, cizinci mohou alkohol požívat avšak výhradně v soukromí). 

4.2. Oslovení

Vzhledem k obtížnosti porozumět, které z více jmen je a není vhodné používat při oslovení obchodního partnera, je vhodné si oslovování se svým partnerem vyjasnit hned na počátku. Důraz je zde kladen na psaní a používání titulů před jmény.

4.3. Obchodní schůzka

Jak sjednat obchodní schůzku a jak probíhá (lokace a čas schůzky /kancelář, restaurace; oběd, večeře/, vizitky, dárky atd.)?

Čas plyne v Súdánu jinak, než je Středoevropan zvyklý. Kdo chce podnikat v Súdánu, musí se přizpůsobit místnímu tempu a zvyklostem. Nedochvilnost při obchodních schůzkách a jednáních je záležitost poměrně rozšířená. Pracovní doba zde končí většinou kolem čtvrté hodiny odpoledne a ze strany zaměstnanců není k práci přesčas zpravidla příliš velká ochota. Kladen velký důraz na vzájemnou výměnu vizitek. Účastník obchodního jednání může očekávat od svého obchodního partnera pozvání na oběd či na večeři. Súdánci jsou národem pohostinným, společenský oběd může trvat dvě hodiny i déle.  Vhodným a opětovaným zvykem je předání vhodného dárku obchodnímu partnerovi přiměřeného jeho postavení.

Načasování jednání

Nepříliš vhodným obdobím pro obchodní jednání je postní měsíc Ramadán, kdy se rytmus celé společnosti podřizuje dennímu půstu a přesunutí aktivity obyvatelstva spíše do nočních hodin. Během Ramadánu je navíc zkrácena i pracovní doba. V Súdánu se dodržuje řada náboženských svátků, sváteční dny bývají vyhlašovány s krátkým časovým předstihem a platí pro státní zaměstnance. Pravděpodobný kalendář svátků, které jsou zde hojnější než v ČR, je vhodné si předem opatřit. Pracovní týden je zde od neděle do čtvrtku. Jednání doporučujeme sjednávat od 10 hod dopolední. Důležitým aspektem etikety je podání ruky. V případě podání ruky mužem ženě muslimce, může být podání ruky odmítnuto. Při setkání si muži obvykle podávají ruku a druhou kladou na partnerovo rameno.

Co českého obchodníka při jednání nejvíce překvapí?

Zdlouhavost jednání bývá pro středoevropské obchodníky poněkud vyčerpávající. Jen úvodní zdvořilosti mohu zabrat čtvrthodinu. Není pak zvykem pouštět se do obchodního jednání hned na začátku schůzky, vždy tomu předchází rozhovor o mimopracovních věcech. Pro arabský svět jsou typické pro úvod konverzace dotazy spíše osobního charakteru, tj. na zdraví, rodinu, děti, případně na další rodinné příslušníky. Vhodným tématem jsou první dojmy z cesty a samozřejmě súdánská kultura. Naopak se nedoporučuje zapřádat rozhovor na náboženská či politická témata.

Jací jsou súdánští obchodníci?

Súdánský obchodník je většinou velice zkušený a znalý svého oboru. Před jednáním se súdánským obchodním partnerem je třeba počítat s tím, že ne všechna ujednání předchozího dne platí i v průběhu dalšího jednání. Při jednáních, především ve státní sféře, je poměrně běžné, že některé otázky jsou znovu otevírány, zejména s příchodem výše postaveného pracovníka. Súdánci jsou hovorní a velmi rádi debatují. Nedivte se, pokud vaši partneři budou hluční a budou uplatňovat mistrnou gestikulaci. 

Je vyjednávání s místními obchodníky jiné, ztěžují ho kulturní/náboženské/etnické odlišnosti?

Zejména ve státních podnicích ale i v soukromém sektoru je dodržována přestávka na modlitbu. Ze stejného důvodu může být v kterémkoliv okamžiku přerušeno i právě probíhající obchodní jednání. Tato skutečnost však vyžaduje ze strany obchodního partnera toleranc

Je vhodné resp. obvyklé nabízet při obchodních jednáních alkohol?

Alkohol je v Súdánu zákonem zakázaný. Alkohol nenajdete v žádných prodejnách, ani v Duty-free obchodě na Chartúmském letišti. Alkohol není k dispozici ani v mezinárodních hotelech. 

Jak se obléci na pracovní jednání?

Při formálních příležitostech a schůzkách nosí muži i ženy společenský oděv. Tato zásada je dodržována i při obchodních jednáních, zejména jsou-li vedena na vyšší úrovni. Při jednáních v nejteplejších letních měsících je možno sako odložit. Ženy by měly být přiměřeně oblečeny. Jedná se o muslimskou zemi a je nezbytné k tomu přizpůsobit chování, ale i oblékání by mělo odpovídat místním zvyklostem, tzn. sukně pod kolena nebo kalhoty, halenky bez výrazného výstřihu a s rukávy.

Jak by měl vypadat ideální jednací tým (počet členů, věkové a genderové složení týmu, šéf týmu)?

Počet členů jednacího týmu záleží především na velikosti české firmy. Účast vyššího zastoupení, jako je obchodní ředitel, je více než žádána. Věk a genderové složení týmu nehraje zásadní roli, nicméně, větší důvěra je zde nakloněna mužům.

Je obvyklé obchodního partnera pozvat domů, resp. být pozván domů? Pokud ano, co je při takové návštěvě obvyklé, co čekat?

Jestliže budete pozváni do rodiny, ze zdvořilosti je lepší pozvání odmítnout. Teprve po přesvědčování můžete souhlasit. Večeře se nezřídka protáhne do pozdních večerních či ranních hodin. Vítané bude, pokud hostiteli přinesete dárek, například bonboniéru, ale třeba i broušené české sklo. Dárky ostatně jsou vhodné i pro obchodního partnera. Pokud se zdráhá ho přijmout, musíte na něj naléhat. Dárek se předává pravou rukou, nebo oběma rukama.

4.4. Komunikace

Je důležité vzít si s sebou tlumočníka?

Obecně  platí, že není potřeba zařízení služeb tlumočníka.

Jak je to s jazykovou vybaveností?

Jako jednací jazyk je používána ve většině případech angličtina. Pokud by však obě strany byly schopny jednat v arabštině, mělo by jednání jistě přátelštější a možná i rychlejší průběh. Obecně však platí, že není potřeba zařízení služeb tlumočníka.

Existují nějaká komunikační tabu?

Je vhodné se vyvarovat dvojsmyslným žertům na náboženská témata, ale také tématům se sexuálním podtextem. Vhodné je také se vyvarovat konverzaci o politice.

Jak nejlépe komunikovat (osobně, e-mail, telefon atd.)?

V Súdánu je určitě velmi důležité osobní jednání, není možné se spoléhat na internet a dělat obchod od stolu. Navíc osobní setkání je absolutně nezbytné pro získání důvěry partnera a pro zdárné uzavření obchodu. K urychlení komunikace doporučujeme komunikovat raději přes telefon a whatsapp aplikaci než email.

4.5. Doporučení

Co byste doporučili podnikatelům, kteří se do ….. chystají?

  • Nespěchejte, buďte trpěliví a navažte osobní vztahy.
  • Je nezbytné si založit vlastní pobočku nebo nalézt skutečně prověřeného súdánského zástupce, který musí být registrován v rejstříku dovozců.
  • Nabídněte mu exkluzivitu, zpočátku jen na omezenou dobu.

4.6. Státní svátky

Státní svátek: den vyhlášení nezávislosti – 1. leden

Dále se slaví jak národní, tak náboženské svátky. Islámské svátky se světí podle islámského kalendáře, který je lunární a jejich datum se v našem kalendáři meziročně posouvá na dřívější termín asi o 11 dní. V roce 2021 připadají svátky na tato data:

  • Den nezávislosti – 1. ledna
  • Koptské Vánoce – 7. ledna
  • Koptské Velikonoce –  19. dubna
  • Eid al-Fitr – 24. května (konec Ramadánu)
  • Eid al-Adha – 31. července
  • Islámský Nový rok – 20. srpna
  • Narozeniny proroka Mohameda – 29. října
  • Vánoce – 25. prosince

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Vhodná volba prodejních a distribučních kanálů je naprosto kritická pro úspěšný vstup na súdánský trh. Podobně jako v řadě dalších zemí regionu je i zde rozhodující správná volba místního zástupce/agenta. Jeho schopnost nalézat řešení a překonávat administrativní překážky je tím, co ve většině případů rozhoduje o úspěchu a neúspěchu českého exportéra. V případě státních zakázek nebo zakázek vázaných na místní samosprávu jsou to pak jeho kontakty a jejich kvalita (mít “bohatý vizitkovník” ještě v těchto podmínkách neznamená, že je zástupce schopen daného činitele k něčemu přemluvit).

Zejména v okamžiku vstupu na trh je proto doporučeníhodné nezavazovat se k exkluzivitě. Není-li zbytí, pak je třeba stanovit jasné podmínky ohledně realizovaných objemů, délky kontraktu apod.

Proces udělení pracovního povolení a příslušného víza je velice netransparentní. Je proto vhodné pamatovat na tyto záležitosti při uzavírání kontraktu a přenést tuto zodpovědnost na stranu súdánského partnera. Alternativně se k tomuto účelu dají využít i specializované agentury, které vše za úplatu vyřídí.

Exportní i importní politika je charakterizována pokračující liberalizací.

Dovozní opatření:

  • Na většinu zboží nepotřebují importéři licenci. Specifické produkty, které musí být licenzovány najdete na http://customs.gov.sd/en/imports-procedures-2/
  • Súdán uznává tzv. Bruselskou definici hodnoty dováženého zboží (BDV).
  • Dovozce musí předložit dovozní deklaraci, obchodní fakturu, certifikát o původu, karanténní licenci (je-li vyžadována), dokumenty pro Súdánskou normalizační instituci (Sudanese Standards and Metrology Organisation – SSMO) a příslušné bankovní doklady.
  • Může být požadován doklad o inspekci vystavený inspekční organizací registrovanou u SSMO. Ta může požadovat provedení vlastní inspekce.
  • Osvobození a výjimky z celních sazeb jsou dány Investičním zákonem a Celním zákonem (článek 54).
  • K hodnotě dováženého zboží je připočítávána spotřební daň ve výši 10 %. Pro některé dovozní položky je tato daň počítána pouze ve výši 2 % (čaj, káva, mléko, atp.) a některé položky jsou od ní osvobozeny. Dále je vybírána daň ve výši 2 % při lodní a 1,2 % při letecké dopravě.

Mezi zakázané produkty k dovozu patří:

  • Draslík
  • Nástroje pro hazardní hry
  • Zbraně, střelivo a výbušniny bez licence
  • Použité oblečení
  • Ojeté pneumatiky
  • Vína
  • Narkotika s výjimkou těch, které jsou povoleny pro lékařský výzkum
  • Kované měny a papír používaný k padělání
  • Neregistrované krémy na ministerstvu zdravotnictví
  • Nosiče videozáznamu obsahující ostudné obrázky nebo nemorální tiskoviny
  • Zboží dovážené z Izraele

Vývozní opatření:

  • Každý vývozce potřebuje v Súdánu exportní registraci.
  • Vývozní cla, pokud jsou aplikována, jsou uvedena v celním sazebníku. Platí se vývozní daň ve výši 5 % (u bavlny a arabské gumy 10 %). Uplatňována je rovněž 2 % daň při námořní a 1,2 % daň při letecké dopravě.
  • V Súdánu neplatí žádná množstevní exportní omezení.
  • Není vyžadována vývozní licence, pakliže má být zboží podle kontraktu řádně uhrazeno.
  • Vývozní cena je stanovována súdánskými úřady jako cena minimální na základě světových cen.


5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Přes deklarovanou otevřenost vůči spolupráci a investicím narážejí zahraniční firmy na problémy typické pro daný region, jako jsou administrativní překážky komplikující běžné transakce, zdlouhavé úřední úkony místních správních úřadů, nedostupnost a nespolehlivost běžných statistických a marketingových informací. Doporučuje se proto věnovat přípravě nadstandardní čas na místě a pokud možno využít k vyřizování formalit specializovanou agenturu, či touto záležitostí pověřit místního agenta, advokáta nebo partnerskou firmu.


5.3. Marketing a komunikace

K propagaci lze v Súdánu úspěšně využívat klasických prostředků (tisk, televize, billboardy), naopak moderní elektronické reklamní prostředky (internet, sociální sítě) dosud příliš účinné nejsou vzhledem k malé dostupnosti internetu, nespolehlivosti telekomunikační sítě a nízké úrovně IT znalostí běžné populace (s výjimkou mladých lidí). Na druhé straně se situace rychle zlepšuje a vznikají tak v tomto směru nové možnosti. Seznam plánovaných veletrhů viz Kalendář akcí, kapitola 5.9

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Základní legislativa pro ochranu práv z duševního vlastnictví sice v Súdánu je v platnosti, ale jde o relativně nový koncept, který dosud nepronikl plně do povědomí súdánské společnosti. Kromě toho příslušné zákony nejsou aktuální z hlediska rychlého technického vývoje. Proto je třeba zachovávat ve vztahu k ochraně intelektuálního vlastnictví subjektů operujících na súdánském trhu obezřetnost a nespoléhat se na postupy běžné v evropském prostředí.

5.5. Trh veřejných zakázek

Režim zadávání veřejných zakázek je značně netransparentní a obecně lze konstatovat, že pravděpodobnost úspěchu závisí do značné míry na kvalitě místního zástupce. Informace o vládních tenderech je třeba sledovat v místním tisku nebo na mezinárodních tendrových vyhledávačích, jednotná internetová stránka pro publikování vládních tenderů neexistuje.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Při vstupu na súdánský trh je nutné vědět, že země je zadlužená a trpí chronickým nedostatkem devizových prostředků. Stát své závazky často nehradí vůbec nebo jen omezeně. Provázání politiky a trhu je velmi intenzivní a takto posílená rizika netržního charakteru značně snižují transparentnost trhu a omezují jeho běžné fungování.

V důsledku slabé aktivity českých firem na súdánském trhu v posledních letech chybí aktuální praktické zkušenosti z řešení případných obchodních sporů, lze však předpokládat, že nebude možné spoléhat na aplikaci postupů běžných v zemích s rozvinutou právní kulturou. Proto je třeba apelovat na předcházení vzniku možných konfliktů výběrem prověřených obchodních partnerů, pečlivou právní analýzou uzavíraných kontraktů a používáním bezpečných modelů zajištění pohledávek a jejich úhrad.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Víza

Velvyslanectví Súdánské republiky vydává pouze jeden typ víza – vízum pro jeden vstup. Toto vízum je v zásadě platné maximálně 1 měsíc od vystavení a během této doby musí žadatel překročit hranice země. V Súdánu je následně možné po přihlášení se na oddělení cizinecké policie Ministerstva vnitra získat prodloužení víza na potřebnou dobu. Vízum za účelem turistiky nebo obchodu je možné obstarat na 8 až 30 dní. O prodloužení je nutné požádat na Passport, Immigration and Nationality Office v Chartúmu. Cestovat do Súdánu bez platných víz v žádném případě nedoporučujeme.

Po uzavření velvyslanectví Súdánu v Praze spadá vízová agenda na velvyslanectví Súdánu ve Vídni.

Při odletu ze Súdánu platí držitel cestovního pasu zvláštní poplatek 20 USD – oficiálně nazývaný policejní registrace (neplatí pro držitele diplomatických a služebních pasů). Tento úkon je možné si zajistit v hotelech, které jsou jej schopny uskutečnit mnohdy za nižší poplatek, než je vyžadován na letišti.

Doprava do Súdánu

Vzhledem ke geografické vzdálenosti a neexistenci odpovídající dopravní infrastruktury v Súdánu je jediným vhodným prostředkem k dopravě do hlavního města letadlo. Pravidelné lety provozují např. společnosti EgyptAir a Turkish Airlines.

Přihlašování osob

Každý individuální návštěvník Súdánu se musí zaregistrovat v průběhu 3 dní na oddělení cizinecké policie MV Súdánu. V případě pobytu v hotelu zajistí splnění ohlašovací povinnosti ubytovací zařízení. Při pobytu v Súdánu delším než 3 měsíce je nutné si zajistit od orgánů cizinecké policie výstupní vízum.

Výběr z celních předpisů

Do Súdánu je přísně zakázán dovoz alkoholu, pornografie, zbraní a všech druhů drog.

Na základě aktuálních informací ZÚ upozorňuje, že je zakázán vývoz slonoviny, památek, tygřích kůží  a jiných trofejí chráněných zvířat. Toto omezení se netýká suvenýrů zakoupených v obchodech. Videokamery, fotoaparáty, počítače a další vybrané elektronické přístroje jsou propuštěny do vázaného celního oběhu, v některých případech je požadováno složení kauce, která je při odjezdu ze země vrácena.

Směna valut

Institut povinné směny valut v Súdánu neexistuje. Místní devizové předpisy navíc umožňují směněné, ale nevyužité libry směnit zpět na konvertibilní měnu. Doporučuje se směňovat v místech k tomu určených (banky, směnárny mezinárodních hotelů apod.). Turisté nejsou na hranicích žádáni o prokázání dostatečných finančních prostředků k pobytu. Před vstupem do Súdánu je nutné vyplnit celní deklaraci s uvedením částky valut, které návštěvník přiváží do země. Při odjezdu ze země je možné vyvézt pouze valuty do výše uvedené ve vstupní celní deklaraci. V posledních letech hojně dochází k tomu, že místa určená ke směňování valut odmítají dolarové bankovky vydané před rokem 2006.

Služby

  • Úroveň hotelového ubytování v Súdánu s výjimkou vybraných mezinárodních hotelů neodpovídá evropskému standardu. V dobrých mezinárodních hotelích je třeba počítat s cenou cca 250 USD na osobu a noc.
  • Podobně jako u hotelů se ceny v restauračních zařízeních liší v závislosti na jejich kvalitě.
  • V této souvislosti upozorňujeme, že je třeba klást důraz na hygienickou úroveň stravovacího zařízení. Pro evropského strávníka je zcela nevhodná konzumace ovoce a zeleniny, která nebyla dostatečně omyta, a také jakýchkoliv pouličně prodávaných potravin a jídel. Riskantní je i pití vody z veřejného vodovodního řadu včetně akceptace ledu ke chlazení podávaných nápojů.
  • Súdán není vzhledem ke stále napjaté situaci v řadě svazových států, především v okrajových oblastech země, zatím příliš připraven na přijímání turistů. Turistické památky jsou přístupné pouze na základě zvláštního povolení, jehož vyřízení může trvat i několik dní. Cesty mají většinou nezpevněný povrch, v období dešťů (červen – září) je většina z nich zcela nesjízdná.
  • Pro dopravu po Súdánu se doporučuje pronájem soukromého taxi (nejlépe terénní vůz 4×4). Cena za pronájem na 24 hodin s řidičem bez omezení počtu kilometrů je cca 90 USD.
  • Cestování do jednotlivých států Súdánu je možné pouze na základě zvláštního povolení, které vydává ministerstvo vnitra. Platnost povolení je 1 měsíc s možností prodloužení.
  • Súdán v současné době není zemí, která by byla příznivá pro individuální turistiku. I po oddělení Jižního Súdánu zůstává bezpečnostní situace v Súdánu nepřehledná. Velmi riziková zůstává západní oblast Súdánu (Darfúr), neklidná je též jižní a severní část země.

Z bezpečnostního hlediska je považováno za přijatelné pouze nejbližší okolí hlavního města. Nedoporučuje se též fotografovat vojenské objekty, osoby v uniformách, nádraží, vládní budovy, železniční stanice a podobné strategické objekty.

Aktuální informace k cestám do Súdánu je možné získat na velvyslanectví ČR v Káhiře (Egyptská arabská republika).



5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Proces udělení pracovního povolení a příslušného víza je velice netransparentní. Je proto vhodné pamatovat na tyto záležitosti při uzavírání kontraktu a smluvně přenést tuto zodpovědnost na súdánskou stranu. Alternativně se k tomuto účelu dají využít i specializované agentury či advokátní kanceláře, které věc za úplatu vyřídí. Praktické informace o životě cizinců v Súdánu lze nalézt na webové stránce: www.expatarrivals.com.

5.9. Veletrhy a akce

Všechny veletrhy jsou organizovány v prostorách International Fairs Ground v Chartúmu, které je vzdálené 5 km od mezinárodního letiště.

15.10.2021 – SUDAN BUILD & CONST EXPO – International Trade Exhibition on all kinds of Building, Construction materials, Electrical, Lighting, Hardware, Safety & Security, Tools, Paints, Generators, Heating & Cooling products & machinery

Leden 2022 – KHARTOUM INTERNATIONAL FAIR – Khartoum International Fair. Industrial, Agricultural machinery & equipment, Information technology, Energy and Mines, Building Materials, Services…

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky/Embassy of the Czech Republic 4, Dokki Str. 125 11 Giza (Cairo) 

Egypt tel.: +20-2-3333 9700 – ústředna

fax: +20-2-3748 5892

e-mail: cairo@embassy.mzv.cz 

Mobilní telefonní spojení po pracovní době a ve volných dnech na diplomatickou službu (vyhrazeno pro řešení mimořádných situací českých občanů): tel.: +20-12742 7513 Pozn. Pracovní dny Velvyslanectví jsou v souladu s místní zvyklostí neděle až čtvrtek, svátky naopak Velvyslanectví dodržuje dle českého kalendáře.


Od února 2016 má ČR v Súdánu opět Honorární konzulát, do jehož čela byl jmenován pan Mohamed Afifi (afifimohamed@hotmail.com, tel: +249 918 11 9880, Africa Street 31, Amarat, Chartúm). Občané se v nouzové situaci mohou rovněž obracet na velvyslanectví zemí EU a Švýcarska fungující v Chartúmu:

  • Švýcarsko: Street 15, House No. 7, Amarat, Chartúm, tel: 00249 183 471 010, 00 249 183 471 115
  • Francie: Rue 13 Amarat, Chartúm, tel: 00 249 183 471 082
  • Německo: 53 Baladia St., Block No. 8 D, Plot No. 2, Chartúm, tel: 00 249 185 349 622
  • Řecko: Sh. El Gamhouria, Block 5, No 30, P.O. Box 1182, Chartúm, tel: 00 249 183 765 900/901/902
  • Itálie: P.O. Box 793 – Street 39, Chartúm, tel: 00 249 183 471 615
  • Nizozemsko: Street 47 House nr. 76, Chartúm, tel: 00 249 183 480 315 / 249 912 130 041
  • Rumunsko: Kafouri Area – Kassala Road, Plot 172/173, P.O. Box 1494, Chartúm, tel: 00 249 185 338 114



6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

V Chartúmu existuje centralizovaný systém záchranné služby, policie a hasičů –  tel.: 111

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

  • www.bankofsudan.org
  • www.sudantribune.com
  • www.sudan.net
  • www.wfp.org
  • www.sudaninvest.org




• Teritorium: Afrika | Súdán | Zahraničí