Švédsko: Mapa oborových příležitostí – perspektivní položky českého exportu

© Zastupitelský úřad ČR ve Stockholmu (Švédsko)

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Energetický průmysl

Cílem Švédska je stát se jednou z prvních „fossil free“ zemí na světě (konkrétně do roku 2045), a proto bude nadále utlumovat produkci energie z fosilních zdrojů a podporovat obnovitelné zdroje. Podíl OZE na spotřebě energií v dopravě a průmyslu je dosud malý, ale i na jeho zvýšení vláda intenzivně pracuje. Nastolený trend OZE je především patrný u výroby elektrické energie, v níž v roce 2017 již 66 % celkové produkce a 55 % celkové spotřeby pokrývají OZE, čímž se Švédsko řadí bezkonkurenčně na špici zemí EU a v OECD hned za Island. Expanze vodní energie by měla být především zajištěna navýšením výkonu existujících elektráren. Vláda počítá, že v období 2020–2030 uvolní licence až na 18 TWh produkce. Investice by dále měly směřovat do výstavby větrných elektráren (v současnosti se intenzivně jedná zejména o výstavbě tzv. mořských větrných parků v Baltském moři v oblasti ostrovů Gotland a Öland) a výroby energie z biomasy. Nicméně právě tento rostoucí trend výstavby větrných elektráren a jejich nestálost dodávek do distribuční sítě představuje obrovskou aktuální potřebu na modernizaci a zvýšení kapacity přenosné sítě. A právě dodávky komponentů a služeb jak pro obnovitelné zdroje, tak pro přenosovou soustavu představují velkou příležitost. Zároveň Švédsko v roce 2020 rozhodne o dalším rozvoji jaderné energie, čímž se otevře cesta pro investice a příležitosti i v toto odvětví energetiky.

Stavební průmysl

Švédský stavební průmysl se nadále nachází v mimořádném růstovém období. Hlavními faktory pro tento růst jsou rostoucí soukromé a veřejné investice, dostatečný disponibilní příjem domácností, rostoucí populace a urbanizace. Největší podíl na tomto růstu (cca 46 %) tvoří výstavby rezidenčního bydlení, což je především způsobeno poklesem úrokových měr u hypoték, a tedy zvýšením poptávky jednotlivých domácností. Výstavba komerčních objektů tvoří cca 17 % z této hodnoty. Z důvodu zlepšení výstavby rezidenčního bydlení a tedy zvýšení nabídky bytových jednotek pro své občany, se švédská vláda pro rok 2020 rozhodla navýšit rozpočet u položky podpory výstavby nájemních bytových jednotek o téměř 5,5 mld. SEK. Rovněž se čeká významný nárůst seniorské populace nad 65 let, ze 1,9 mil obyvatel v roce 2013 na 3 mil v roce 2060. Z tohoto důvodu vzniká potřeba investic a výstavby zdravotnických zařízení. Výstavba průmyslových staveb je především realizována soukromými investicemi. Švédská vláda také schválila alokaci 522 mld. SEK do výstavby infrastrukturních projektů pro období 2014–2025. Švédské stavební firmy nejsou schopny uspokojit domácí poptávku a jsou nuceny tento dříve uzavřený sektor otevírat zahraniční konkurenci.

Strojírenský průmysl

Švédsko je tradiční strojírenskou zemí a export strojírenských výrobků a technologií přestavuje 45 % švédského exportu. Jedná se především o důlní stroje a technologie, osobní a nákladní automobily, sta­vební stroje, zemědělské a lesnické stroje a zařízení pro offshore a lodní průmysl. Podle švédského stati­stického úřadu by měly průmyslové investice ve Švédsku dosáhnout v roce 2020 hodnoty 55 mld. SEK. Díky relativně vysoké ceně pracovní síly ve Švédsku, pokračujícímu trendu odklonu místních výrobců od asijských dodavatelů, představují subdodávky pro švédský strojírenský průmysl velkou příležitost, a to především v oblasti metalurgických výrobků, svařovaných konstrukcí, přesně obráběných dílů a montáží.

Železniční a kolejová doprava

S rostoucí potřebou zajistit mobilitu zvyšujícího se počtu obyvatel velkých měst a příměstských oblastí a přepravu nákladů po celé oblasti Švédska byl parlamentem přijat národní plán rozvoje dopravní infrastruktury v letech 2014–2025 s plánovaným objemem investic 522 mld. SEK. Prostředky jsou určeny jak na údržbu a modernizaci stávající, tak na výstavbu nové infrastruktury, včetně investic do údržby, moder­nizace a nákupu železničních dopravních prostředků jako jsou příměstské vlakové jednotky, lokomotivy, vagony, tramvaje apod. Konkrétním příkladem je nyní již budované vysokorychlostní železniční propojení městských aglomerací Stockholm-Jönkoping, tzv. East Link projekt. Vláda v roce 2017 sice ustoupila od plánu výstavby vysokorychlostní železnice mezi Stockholmem, Göteborgem a Malmö, avšak uvolnila přes 280 mld. SEK na modernizaci tohoto koridoru. V roce 2018 radnice města Stockholmu rozhodla o rozšíření některých linek metra. Dodavatelské příležitosti se tak otevírají pro české firmy v oblastech výstavby železničních tratí, signalizačních a automatizačních zařízení, elektrifikace, tak pro firmy působící v segmentu výroby kolejových vozidel.

Obranný průmysl

Výdaje na obranu prudce rostou a v roce 2020 dosáhnou 65 mld. SEK, čímž Švédsko dosáhne hranice 1,34 % HDP. Švédsko není nuceno dodržet závazek Aliance výdajů na obranu ve výši 2 % HDP, avšak přijalo vlastní harmonogram se cíli co nejvíce přiblížit. Rozpočet na rok 2020 a především parlamentem schválený výhled financování ozbrojených sil na léta 2021–2022 počítá s navýšením rozpočtu o 11,7 mld. SEK v roce 2020. 12,9 mld. SEK v roce 2021 a o 13,8 mld. SEK v roce 2022, což švédským ozbrojeným složkám otevírá prostor pro rozsáhlé akvizice. Obdobně byl navýšen rozpočet policie o 2,2 mld. SEK, kde se rovněž počítá s akvizicemi především ručních zbraní. 

Perspektivní sektor

Konkrétní příležitosti

Stavební průmysl

HS 6904 – Keramické stavební cihly, podlahové bloky, nosné nebo výplňové tvarovky a podobné výrobky

HS 6810 – Výrobky z cementu, betonu nebo umělého kamene, též vyztužené

HS 9406 – Montované stavby

HS 7308 –  Konstrukce (kromě montovaných staveb čísla 9406) a části a součásti konstrukcí (například mosty a části mostů, vrata plavebních komor a propustí, věže, příhradové sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře a okna a jejich rámy, zárubně a prahy, okenice, sloupková zábradlí, pilíře a sloupky), ze železa nebo oceli; desky, tyče, úhelníky, tvarovky, profily, trubky a podobné výrobky ze železa nebo oceli

HS 7213 – Tyče a pruty, válcované za tepla, v nepravidelně navinutých svitcích, ze železa nebo nelegované oceli

HS 7322 – Radiátory pro ústřední topení, ohřívače ap. ze železa, oceli

HS 3925 – Stavební výrobky z plastů, jinde neuved.

 

HS 3917 – Trubky, potrubí a hadice a jejich příslušenství (například spojky, kolena, příruby) z plastů

Strojírenský průmysl

HS 7311 – Nádoby na stlačený nebo zkapalněný plyn, ze železa nebo oceli

 

7312 – Splétaná lanka, lana, kabely, splétané pásy, smyčky a podobné výrobky, ze železa nebo oceli, elektricky neizolované

HS 8444 – Stroje k vytlačování, protahování ap. chemických textilních materiálů

HS 8457 – Centra obráběcí, stroje obráběcí, stavebnicové

HS 8547 – Izolační části pro el. stroje; elektroinstalační trubky

HS 7207 – Polotovary ze železa nebo nelegované oceli

HS 7304 – Trouby, trubky a duté profily, bezešvé, ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli

HS 8483 – Převodové hřídele a kliky; ložisková pouzdra a ložiskové pánve; ozubená soukolí a ozubené převody; pohybové šrouby; převodovky, převodové skříně a jiné měniče rychlosti, včetně měničů krouticího momentu; setrvačníky a řemenice, včetně kladnic pro kladkostroje; spojky a hřídelové spojky

HS 7325 – Ost. výrobky odlité ze železa nebo oceli

Obranný průmysl

HS 9301 – Vojenské zbraně, jiné než revolvery, pistole a zbraně čísla 9307

HS 9302 – Revolvery a pistole, jiné než čísel 9303 nebo 9304

Energetický průmysl

HS 8410 – Vodní turbíny, vodní kola a jejich regulátory

HS 7308 – Konstrukce jinde neuv. a části a součásti pro použití v konstrukcích, ze železa, oceli

HS 8504 – Elektrické transformátory, statické měniče a induktory

HS 8483 – Převodové hřídele a kliky; ložisková pouzdra a ložiskové pánve; ozubená soukolí a ozubené převody; pohybové šrouby; převodovky, převodové skříně a jiné měniče rychlosti, včetně měničů krouticího momentu; setrvačníky a řemenice, včetně kladnic pro kladkostroje; spojky a hřídelové spojky

HS 8546 – Elektrické izolátory z jakéhokoliv materiálu

HS 8544 – Izolované dráty, kabely aj. izolované el. vodiče vláken

Železniční a kolejová doprava

HS 8608 – Kolejový svrškový upevňovací materiál a zařízení; mechanické přístroje a signalizační zařízení

HS 8609 – Kontejnery speciálně konstruované a vybavené pro přepravu jedním nebo více druhy dopravy

HS 7302 – Konstrukční materiál pro stavbu železničních nebo tramvajových tratí ze železa nebo oceli

HS 8602 – Ost. lokomotivy a malé posunovací lokomotivy

HS 8605 – Železniční nebo tramvajové osobní vozy, bez vlastního pohonu;

HS 8603 – Železniční nebo tramvajové osobní vozy a nákladní vozy, s vlastním pohonem

 

  • Švédsko je náročný trh, švédský spotřebitel příliš nemění své zvyklosti a dodavatelské vztahy fungují na bázi dlouhodobých smluv. Nelze proto počítat s rychlým vstupem na trh. K uplatnění nového zboží na trhu je nutná trpělivost a aktivní přístup k marketingu.
  • Nejvýznamnějším oborem, kde mají české firmy šanci se uplatnit coby subdodavatelé, je jednoznačně strojírenství. Dále následuje energetika (zařízení pro hydroenergetiku a investice do výstavby a obnovy spaloven komunálního dopadu), výstavba železnic (vládní investice do modernizace propojení mezi Stockholmem, Göteborgem a Malmö). Podobně jako je tomu i jinde v Evropě, pociťuje švédské stavebnictví kritický nedostatek kapacit, obzvláště v kvalifikovaných profesích. České firmy, které by byly schopné nabídnout subdodávky stavebních prací, mají dle zkušeností z B2B seminářů organizovaných ZÚ Stockholm/CT Scandinavia šanci se prosadit.
  • V potravinářství je třeba počítat s tím, že potravinářský trh je ve Švédsku vysoce konkurenční a náročný a že spotřebitelé jsou značně konzervativní a zaměření na vysokou kvalitu, kterou si spojují především se zavedenými mezinárodními značkami a s výrobky domácího původu. Uplatnění pro české firmy v tomto oboru je tedy spíše ve výrobě potravinářských výrobků pod značkou místního výrobce.
  • Mezi další obory, kde by mohli mít čeští výrobci dobré vyhlídky k uplatnění na švédském trhu, patří např. obráběcí stroje, armatury, zdravotní technika, kabely, díly a materiály pro výrobu nábytku, nástroje a nářadí.

Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

Zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Mezi největší veletržní akce lze zařadit:

  • únor 2020 – veletrh nábytku a osvětlení Light and Furniture Fair (Stockholm)
  • duben 2020 – stavební veletrh Norbygg (Stockholm)
  • červen 2020 – veletrh těžebního průmyslu (Skeleftea)
  • srpen 2020 – veletrh designu Formex (Stockholm)
  • září 2020 – veletrh Life Sciences (Malmö)
  • říjen 2020 – veletrh elektrotechniky Elmässan (Stockholm)
  • listopad 2020 – strojírenský veletrh Elmia Subcontractor (Jönköping) 
  • listopad 2020 – Logistics and Transport (Göteborg)

K obchodně-ekonomickým aktivitám pořádaných velvyslanectvím či zastoupením CzechTrade doporučujeme sledovat jejich internetové stránky.

Další veletržní akce ve Švédsku lze dohledat na webových stránkách největších veletržních správ:

Ucelené informace o všech probíhajících veletržních akcích a konferencích lze dohledat na webových stránkách http://exponytt.se/.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR ve Stockholmu (Švédsko) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem