Sýrie: Vztahy země s EU

© Zastupitelský úřad ČR v Damašku (Sýrie)

Vzájemné syrsko-EU vazby nejsou pouze novodobou záležitostí, ale postupně se vyvíjely již od sedmdesátých let minulého století. Intenzivnější vztahy započaly uzavřením Dohody o spolupráci mezi Sýrií a Evropským společenstvím v roce 1977. Dohoda na dlouhou dobu vytýčila základní rámec spolupráce mezi Sýrií a ES/EU v hospodářské i politické oblasti.
Na formování současných euro-syrských vztahů však měla vliv od devadesátých let participace Sýrie v evropském projektu tzv. Euro-středomořského partnerství, v jehož rámci Sýrie postupně restrukturalizovala své obchodní vazby, jež účelově zacílila na evropské trhy. V druhé polovině 90. let minulého století zahájila EU se Sýrií vyjednání o podobě budoucí evropsko-středomořské dohody. Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a Sýrii z roku 2008 a následné konstituování Unie pro Středomoří otevřely prostor pro další upevňování a prohlubování syrsko-unijních vztahů. Připravená Asociační dohoda z roku 2009 posléze završila sérii stěžejních událostí vytvářejících rámec pro syrsko-unijní spolupráci, avšak syrské vedení odmítlo nakonec dohodu podepsat. Poté byl dán dalšímu jednání o uzavření Asociační dohody volný průběh. Týmy odbou stran pokračovaly ve vyjednávání, nicméně k podpisu nedošlo ani v průběhu roku 2010. Následující události, které přineslo tzv. Arabské jaro, jednání o přijetí Asociační dohody pozastavilo.
EU reagovala na zhoršující se situaci v Sýrii utlumením vztahů se Sýrii a uvalením embarga. Mezi aktuálně platné sankce patří ropné embargo, omezení určitých investic, zmrazení majetku syrské centrální banky v EU, omezení vývozu zařízení a technologií, které by mohly být použity k vnitřním represím, jakož i vývoz zařízení a technologií pro monitorování nebo odposlechy internetové či telefonní komunikace. Kromě toho se embargo vztahuje na více jak 200 osob a 70 subjektů, na něž se uplatňuje také zákaz cestování a zmrazení majetku.
EU podporuje kroky vedoucí k ukončení nepřátelských akcí v Sýrii, usiluje o dialog mezi syrskými stranami, které koordinuje zvláštní vyslanec OSN Pascal da Rocha a jejichž cílem je dosáhnout dohody o politické transformaci v Sýrii.

EU se zapojuje do poskytování humanitární pomoci syrským obyvatelům v nouzi, nicméně zapojení do rekonstrukce země spojuje s procesem politické tranzice.
V bilaterální relaci mezi EU a Sýrií neprobíhá od začátku syrské krize žádná přímá komunikace a jediným kanálem zůstává diplomatická mise EU v Sýrii (Delegace EU) zastoupena na úrovni chargé d’affaires. Diplomaté této mise dojíždějí z Bejrútu do Damašku v nepravidelných intervalech a jsou přijímání syrskou stranou na úrovni náměstků ministrů. Od začátku syrské krize nedošlo k žádným vzájemným oficiálním návštěvám.

3.1. Zastoupení EU v zemi

Evropská unie je po institucionální stránce v Sýrii zastoupena, avšak nikoliv permanentně. Diplomaté Delegace Evropské unie pravidelně dojíždí do Damašku ze sousedního Bejrútu (Libanon). Podobný model aplikují unijní státy jako Dánsko, Kypr, Itálie, Polsko, Rakousko, Slovensko, Španělsko (oficiálně v zemi permanentně nepůsobí, nicméně alespoň jeden diplomat je v Damašku vždy přítomen) a Švédsko. Permanentně v Sýrii aktuálně působí tyto členské státy: Bulharsko (na úrovni chargé d´affaires), ČR (na úrovni velvyslance), Rumunsko (na úrovni velvyslance), Maďarsko (na úrovni chargé d´affaires).

Zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Evropská unie zavedla krátce po vypuknutí ozbrojeného konfliktu v Sýrii v roce 2011 ekonomické sankce vůči syrskému režimu. Uvalené embargo a restriktivní opatření způsobily výrazný pokles zahraničního obchodu mezi Sýrii a evropskou osmadvacítkou. Do roku 2011 představovala Evropská unie významného obchodního partnera díky dlouhá desetiletí budovaným obchodním vztahům. Např. export syrské ropy a ropných produktů směřoval z více jak 90% právě do EU. V současnosti jsou veškeré ekonomické aktivity utlumeny, bilaterální obchod je realizován v malém objemu. Více viz. kapitola 2. Zahraniční obchod a investice/ Teritoriální skladba – vztahy k EU

Zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

V reakci na probíhající konflikt EU v květnu 2012 pozastavila programy bilaterální spolupráce, které byly realizovány v rámci Evropské politiky sousedství. Na základě uvalení embarga bylo pozastaveno vyplácení půjček Evropské investiční banky. V praxi toto rozhodnutí znamená, že Asadův režim již v rámci existujících euro-středomořských úvěrových projektů nedostává z EU žádné finanční částky. Evropská unie např. pozastavila čerpání z evropského rozpočtu v rámci tzv. National Indicative Programme určeného pro rozpočtové roky 2011 – 2013. Na základě tohoto dokumentu měla Evropská unie ze svého rozpočtu pro Sýrii alokováno celkem 129 milionů EUR.
EU a její členské státy jsou však hlavními poskytovateli mezinárodní pomoci osobám postiženým konfliktem v Sýrii. Více než 10,6 miliardy EUR již bylo poskytnuto na humanitární pomoc a stabilizaci životních podmínek Syřanů. Tyto prostředky plynou na jednotlivé projekty v Sýrii a v sousedních zemích. Projekty EU jsou zaměřené především na poskytování zdravotní péče, základních potravin, nezávadné pitné vody, na obnovu přístřeší a nouzové lékařské ošetření.
V roce 2019 činil rozpočet EU na humanitární pomoc 170 milionů EUR na krizi v Sýrii, EU je odhodlána i nadále poskytovat humanitární pomoc v Sýrii s předběžným rozpočtem do roku 2020 ve výši 170 milionů EUR.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Damašku (Sýrie) ke dni 15. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem