Sýrie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

© Zastupitelský úřad ČR v Damašku (Sýrie)

          

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

Syrská arabská republika (الجمهورية العربية السورية, al-Džumhúríja al-Arabíja al-Súríja, The Syrian Arabic Republic)

           

Složení vlády a rozdělení portfolií:  

Prezident Baššár al-Asad jmenoval v roce 2016 syrskou vládu v čele s premiérem Imád Muhammad Díb Khamísem. Členy současné vlády jsou: 

  • Imád Muhammad Díb Khamís – předseda vlády
  • Alí Abdullah Ajjúb – místopředseda vlády a ministr obrany
  • Walíd al-Mu´allim – místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí
  • Muhammad Abd al-Sattár al-Sajjid – ministr náboženství 
  • Mansúr Fadlalláh Azzám – ministr pro prezidentské záležitosti
  • Muhammad Ibráhím al-Ša´ar – ministr vnitra
  • Hazwán al-Waz – ministr školství
  • Muhammas Mamdúh Al-Ša´r – ministr spravedlnosti
  • Nazíra Sarkis – ministryně životního prostředí
  • Muhammad Rami Radwan Martini – ministr cestovního ruchu
  • Ahmad Al-Qadrí – ministr zemědělství a zemědělské reformy
  • Nizár Wahba al-Jázidží – ministr zdravotnictví
  • Rímá al-Qádirí – ministryně práce a sociálních věcí
  • Muhammad Sámir Al-Khalíl – ministr hospodářství a zahraničního obchodu
  • Bassam Bašír Ibrahím – ministr vysokého školství
  • Husajn Machlúf – ministr pro místní správu
  • Alí Ghánim, – ministr ropy a nerostných zdrojů
  • Abdalláh Sára – ministr informací
  • Muhammad Zuhajr Charbútlí – ministr pro elektřinu
  • Maamún Hamdán – ministr financí 
  • Muhammad Maen Zein-al-Abidín Džazba – ministr průmyslu 
  • Ijád Muhammad Al-Khátib – ministr komunikací a technologií.
  • Hussein Arnús – ministr vodních zdrojů
  • Alí Hamúd – ministr dopravy
  • Muhammed al-Ahmad – ministr kultury 
  • Imád Muwaffaq Al-Azab – ministr vzdělání
  • Talál Al-Barazání – ministr domácího obchodu a ochrany spotřebitelů
  • Nazíra Farah Sarkis – státní ministryně pro záležitosti životního prostředí
  • Jopseph Sweid – státní ministr
  • Abdallah Khalíl Hussajn – státní ministr
  • Hassíb Elias Šammas – státní ministr
  • Džamal Ša´abán Šahín – státní ministr

Zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Rozloha: 185 180 km² (z toho 1% vodní plochy)
Délka hranice: 2253 km (mořské pobřeží 193 km, Turecko 822 km,  Irák 605 km, Jordánsko 375 km, Izrael 76 km, Libanon 375 km)
Počet obyvatel: odhad 22 500 000 v roce 2009, 20 870 000 v roce 2014, 18 618 000 v roce 2016 (průměrná hustota obyvatelstva: 100,54/km2), OSN odhaduje počet obyvatel ke konci roku 2019 na 17 500 000 obyvatel, z toho přibližně 60% žije v městských aglomeracích. Přibližně 6 milionů bylo vnitřně vysídlených, zatímco 5,6 milionů uprchlo do jiné země (nejvíce do Turecka – 3,6 mil., Libanonu – přibližně 1 mil., Jordánsku – 661 tisíc, Iráku – 248 tis., Egyptu 128 tisíc). V letech 2015-2018 se zpět do Sýrie vrátilo 296 tisíc uprchlíků. (zdroj UNHCR)
Gramotnost: odhad z roku 2015: 86 % (muži 90 %, ženy 81 %) , základní vzdělání je povinné a bezplatné, trvá od šestého do dvanáctého roku, podíl mužů na celkové populaci 50,6%, podíl žen na celkové populaci 49,4%
Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: v roce 2019 = 125 100 (zdroj: OSN)
Demografické složení (odhady ke konci roku 2018) :

 

Muž

Žena

0-14

3.132.619

2.974.394

15-24

1.933.185

1.863.991

25-54

3.87.664

3.829.150

55-64

531.455

542.738

65-více

379.360

459.707

 Zdroj: Index Mundi

 

Národnostní složení: 90 % syrští Arabové a dále Kurdové (zhruba 8 %), Arméni, skupiny Čerkesů, Turků, Turkmenů, Peršanů, Židů a Romů. V oficiálních statistikách se národnostní složení obyvatel neuvádí, s výjimkou palestinských utečenců, kterých bylo v Sýrii k 31. 12. 2006 celkem 430 tisíc (aktuálně žije na území Sýrie přibližně 120 tis. Palestinců). K tomu je nutné připočítat řádově 50 tis. neregistrovaných, což dohromady tvoří cca 2,7 % obyvatel žijících na území Sýrie a dále pak početnou skupinu Kurdů bez syrského občanství na severu země. V posledních letech přibyla ještě početná skupina iráckých utečenců.
Náboženské složení: sunitští muslimové 74 %, alavitští muslimové 12 %, křesťané 10 %, drúzští muslimové 3%, malý počet dalších muslimských sekt, židé. Křesťané jsou rozděleni do řady církví – maronitská, ortodoxní (řecká, arménská, syrská), protestantská, římsko-katolická, nestoriánská, chaldejská.
Úřední jazyk a ostatní nejčastěji užívané jazyky: arabština                                                              

Kurdština se používá v běžném neoficiálním styku zejm. na severu Sýrie. Znalost ostatních světových jazyků, především angličtiny, je mezi obyvatelstvem nízká, znalost angličtiny, příp. jiných evropských jazyků je omezena na vzdělanější vrstvy a obchodní kruhy.
Administrativně správní členění, hlavní a další velká města / počet obyvatel: Země je rozdělena na 14 administrativních celků zvaných guvernoráty (muháfazát), které se dále dělí na okresy. Hlavním městem je Damašek s asi 6 000 000 obyvateli, který je zároveň jednou z provincií. Mezi největší města dále patří Aleppo (zhruba 3 500 000), Homs (1 600 000) a Hama (1 200 000).

 MěstoPočet obyvatel
1Aleppo1,602,264
2Damascus1,569,394
3Homs775,404
4Hamah460,602
5Latakia340,181
6Deir ez-Zor242,565

 Zdroj: OSN
Seznam guvernorátů:

Latákia, Idlib, Allepo, Rakka, Hasaka, Tartús, Hamá, Dajr az Zaur, Homs, Damašek, Ríf Dimašq, Kunejtra, Dar´a, Suvajda
Peněžní jednotka: syrská libra – mezinárodní kód SYP

Oficiální kurz k 15. 5. 2020          700  SYP/USD                    
V zahraničním obchodě se využívají především USD a EUR.

 

Zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Syrská ekonomika čelí po více jak devět let trvajícím válečném konfliktu vážným problémům a vývoj za poslední sledované období (rok 2019) nenaznačuje, že by mělo dojít k výrazným změnám. Bohatství země je nadále kontrolované elitářskou prominentní skupinou, možnosti volného vstupu podnikatelských subjektů do klíčových oborů je prakticky nemožné. Snahy na změnu těchto poměrů nejsou nijak silné, tudíž nelze očekávat, že by v následujícím období syrský režim přikročil k důležitým strukturálním reformám.

Syrská centrální vláda se v souvislosti s výkonem své ekonomiky neubránila negativním fenoménům, jež do místního hospodářství vnesl chaos způsobený dlouhotrvajícími otevřenými střety ozbrojených skupin. Oslabený státní kontrolní aparát v současnosti nedokáže zamezit rozmachu negativních jevů tzv. „válečné ekonomiky“ (rozsáhlá korupce, úplatkářství, pašování, praní nelegálních zisků, rozbujelý černý trh a šedá ekonomika), s kterými se bude muset v poválečném období vypořádat.

Zásadní význam pro fungování domácího hospodářství během válečného konfliktu měl fakt, že se syrské vládě podařilo souborem tvrdých opatření udržet místní měnu (syrská libra) jako obchodní platidlo na celém teritoriu Sýrie. Tím se zajistilo, že všechny zahraniční podpory (humanitární organizace, asistence syrské vládě, nebo i podpora opozičních sil), přinášející do země zahraniční měnu, končí v Centrální bance Sýrie, čímž dochází k částečnému doplňování ztenčující se valutové rezervy.

Výhled na výraznější zlepšení syrské ekonomiky zatím nevyznívá optimisticky. Mezinárodnímu společenství se nedaří dosáhnout pokroku v jednání o politických změnách na poválečném uspořádání v zemi, což neumožňuje aktivnější zapojení zahraničních komerčních subjektů a finančních institucí do procesu obnovy domácího hospodářství. Zahraniční pomoc však bude pro další osud Sýrie zásadní s ohledem na rozsah utrpěných válečných škod. Konflikt výrazně poškodil oblasti jako zdravotnictví, energetiku, vodní hospodářství, odpadové hospodářství, zemědělství, dopravu, stavebnictví, vzdělávání. Jedním z vážných následků války v Sýrii je také odliv kvalifikované pracovní síly, jejíž absence je znát.

Syrská ekonomika je charakteristická rozsáhlým státním sektorem. Určitý prostor je vyhrazen i soukromému podnikání. Privátní sektor bude pravděpodobně v dalším období zvyšovat svůj podíl na celkovém hospodářském výkonu, neboť státu citelně schází investiční fondy na obnovu svých podniků. Z tohoto důvodu jsou vlastnické podíly nabízeny soukromým investorům, kteří mohou vložit potřebný kapitál z vlastních zdrojů. Důležitou roli v syrské ekonomice sehrává také armáda, která je aktivní zejména ve zdravotnictví a veřejných službách. Soukromý sektor dominuje v zemědělství, stavebnictví, dopravě a ve zpracovatelském průmyslu.

V souvislosti s úspěchy syrských vojenských jednotek ve sledovaném období a značným územním ziskům dochází v těchto oblastech k pozvolnému oživování obchodních aktivit. Přestože nelze hovořit o výrazném procitnutí, došlo v klíčových sektorech k částečnému obnovení výrobních kapacit (ropný a plynárenský průmysl, těžba nerostných surovin, větší plocha obdělávané zemědělské půdy, vyšší generování el. energie, atd.). Vedle toho se stabilizoval kurz lokální měny ke světovým měnám – ve sledovaném období nedocházelo k výrazným výkyvům. Rychlejšímu růstu produktivity brání mezinárodní sankce a rozsáhlé škody na infrastruktuře, stagnující domácí spotřeba a nedostatek státních prostředků na investice do rekonstrukčních projektů. Podle současných odhadů se syrská ekonomika propadla o 70% ve srovnání s rokem 2010. Stavebnictví společně se zemědělskou výrobou bude v následujícím období táhnout domácí ekonomiku.

Světová banka odhaduje ztráty syrské ekonomiky v důsledku válečného konfliktu od začátku krize v roce 2011 do konce roku 2019 ve výši cca 300 mld. USD.

Makroekonomické údaje nejsou tuzemským statistickým úřadem od vypuknutí válečného konfliktu v Sýrii zveřejňovány. Z tohoto důvodu níže uvádíme data publikované The Economist Intelligence Unit, The syria Report a mezinárodními organizacemi, jako např. Světová banka, MMF a OSN.

 

                                                                  Hrubý domácí produkt

 

 

2014

2015

2016

2017

2018

2019

HDP v běžných cenách (mil. USD)

34 178

24 17217 39718 77122 68327 261

Reálný růst HDP (%)

0,5

-5,4-2,5-1,54,95,9

Inflace spotřebitelských cen (%)

26,0

35,043,919,79,818,8

Nezaměstnanost (%)

40,0

50,051,050,048,043,5

HDP/obyvatele – v USD (PPP)

4 057

3 2343 2353 2773 502

3 7942

Celkový zahr. dluh (mld. USD)

4,61

4,424,374,614,595,33

Zdroj: Economist Inteligence Unit, World bank, odhady

Značným problémem je v současnosti inflace spojená s velmi nestabilní měnou syrské libry (SYP) a jejím značným znehodnocováním. Jde o dlouhodobý jev, který lze datovat od počátku vypuknutí konfliktu v Sýrii, proti němuž se vláda snažila různými opatřeními zasahovat, nicméně bez většího úspěchu a to do roku 2016, kdy Centrální syrská banka přešla k politice neintervenování do peněžního trhu. Situace se poté vyhrotila především v posledních měsících roku 2019 ve spojitosti s libanonskou politickou a ekonomickou krizí, která zasáhla libanonský bankovní sektor a tím se negativně odrazila na dalším znehodnocení SYP. V současnosti se vláda snaží zavádět radikální opatření, které má postihnout především černý trh nelegálních směnáren, kde jsou zejména americké dolary a eura směňovány za syrské libry v rámci neoficiálního kurzu (pozn.: oficiální kurz byl zhruba 440 SYP za 1 USD a na černém trhu byl kurz v prosinci 2019 přibližně 950 SYP za 1 USD).     

                                                                           Devizový kurs, stabilita měny

 

SYP/USD

20142015

2016

2017

2018

2019

 

180,35

380,7

496,57

475

436

700

 

V kursové politice se využívá již jen kurs stanovený Centrální bankou Sýrie. Hodnota syrské libry (SYP) vůči zahraniční měně stala v roce 2019 a zejména počátkem roku 2020 velmi turbulentí především v souvislosti s ekonomickou krizí v sousedním Libanonu.

Nedůvěra obyvatel v syrský bankovní sektor a dlouhotrvající konflikt způsobily, že většina movitějších obyvatel a podnikatelů má své úspory uloženy v zahraničí. Soukromé firmy mají k úvěrům od syrských státních bank velice omezený přístup. Transfer finančních prostředků je výrazně ovlivněn uplatňovanými mezinárodními sankčními opatřeními.
Míra nezaměstnanosti se pohybuje v současnosti na úrovni 43,5%. S ohledem na demografický vývoj v Sýrii vstupuje každý rok na syrský trh práce více než 200 000 nových uchazečů o zaměstnání, ty ekonomika nedokáže v dnešních podmínkách absorbovat. Již před konfliktem v roce 2011 dosahovala nezaměstnanost téměř 20%. Zaměstnanci vlády a veřejného sektoru tvoří asi 30% celkové pracovní síly. Přibližně 70% zaměstnaných pobírá nižší měsíční plat jak 100 USD. Průměrná mzda se aktuálně pohybuje v rozmezí 30 000 až 40 000 SYP (tj. cca 75-90,-USD).

Zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet pro rok 2019 dosahoval výše 3,9 bil. SYP (přibližně 8,9 mld. USD), což představovalo navýšení o 21,7% ve srovnání s výdaji rozpočtovanými na rok 2018 (6,3 mld. USD v roce 2018) a pro rok 2020 byl syrským parlamentem schválen rozpočet ve výši 4 bil. SYP (cca 9,2 mld. USD).

Odhaduje se, že zhruba 2,782 mld. SYP (cca 6,3 mld. USD) bylo pro rok 2019 alokováno, včetně 811 mld. SYP (cca 1,8 mld. USD) v rámci státních dotací, jako je např. 361 mld. SYP, které budou použity na nákup pšenice a mouky a dalších 430 mld. SYP na dotaci ropných produktů. Očekává se, že v roce 2020 bude fiskální schodek činit 12,5% HDP. Tento deficit bude pokryt jednak půjčkou z Centrální syrské banky a také zřejmě půjčkou od států Zálivu.     

Příjmy/výdaje ústřední vlády v letech 2015 až 2019:

  v mil. USD

2015

2016

2017

20182019

Příjmy celkem

2,6

2,4

5,8

5,86,0

Výdaje celkem

19,3

19,1

19,2

19,819,7

Saldo

– 16,7

– 16,7

– 13,4

– 14,1– 13,7

Zdroj : Economist Intelligence Unit, Syria-report.com, dopočty ZÚ Damašek

 

Zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Vývoj platební bilance představuje pro syrskou ekonomiku zásadní problém. Nízký objem vyváženého zboží je umocněn výrazně vyšším objemem na straně dovozu. Výkon domácí ekonomiky je stále negativně poznamenán probíhajícími ozbrojenými střety, jež mají za následek slabý přísun zahraničního kapitálu ve formě přímých investic. Data celkového objemu přímých zahraničních investic za rok 2019 nejsou k dispozici.

Přestože v posledních pěti letech deficit platební bilance mírně klesá, stále dosahuje kritickou hladinu. Sýrie nutně potřebuje obnovit průmyslovou výrobu a začít zvyšovat exportní výkony. Jistá očekávání vzbuzuje pozvolná obnova průmyslových provozů v západní Sýrii poté, co v těchto oblastech ustaly vojenské operace a postupně dochází k uklidnění bezpečnostní situace a syrští průmyslníci začali přesouvat své aktivity do oblasti na pobřeží Středozemního moře. Otázkou zůstává obnova zemědělské výroby na severozápadě země, která samozřejmě pomohla snížit objem dovážených potravin.
               

                            Vývoj deficitu platební bilance (v mld. USD a jako poměr deficit/HDP v %):

 

20142015

2016

2017

20182019

Deficit v mld. USD

– 3,797– 2,955

– 2,075

– 2,123

– 1,980– 2,045

Zdroj : Economist Intelligence Unit, World Bank
Hrubá zahraniční zadluženost v roce 2019 zaznamenala hodnoty 5,3 mld. USD, což je o 750 mil. USD více než v roce 2018. Bohužel, nejsou dostupná data o tom, nakolik se podílí privátní sektor na celkovém zahraničním zadlužení.

V období před válečným konfliktem ve snaze vylepšit svoji mezinárodní pověst neseriózní dlužnické země a s ohledem na politické rozhodnutí začlenit zemi do mezinárodního obchodního a investičního prostředí s prioritou užšího sepjetí s EU, zahájila Sýrie v druhé polovině 90. let proces postupné konsolidace svých zahraničních dluhů s prioritou vyřešení dluhů nejprve k největším potencionálním investorům a poskytovatelům rozvojové pomoci.Sýrie postupně podepsala dohody o narovnání dluhu s Francií, Velkou Británií, Světovou bankou, Japonskem, Itálií, Německem (včetně dluhu k NDR), Iránem, Maďarskem, Polskem, ČR, SR a Ruskem.
Klíčovou byla pro Sýrii dohoda o vypořádání syrského státního dluhu s Ruskem z ledna 2005. Podle dostupných oficiálních zdrojů a informací z diplomatické komunity činil syrský dluh vůči RF 14,5 mld. USD, jako celková vykalkulovaná částka zahrnující i úroky. Dluh představuje prakticky ze 100% pohledávky za vývozy vojenského materiálu do Sýrie.
Zahraniční dluh vůči ČR byl definitivně vyrovnán podpisem Dodatkového protokolu k trilaterální dohodě řešící otázku dluhu SAR vůči ČR a SR během návštěvy ministra financí ČR Miroslava Kalouska v Damašku v květnu 2008.

 

 

20142015

2016

2017

2018

2019

Zahraniční dluh v mil. USD

4 6084 420

 5 081

5 699

 4 589

5 338

Hrubý veřejný dluh v mil. USD

16 66414 626

11 633

16 944

N/A

N/A

Hrubý veřejný dluh v % k HDP

48,7%48,9%

53,6%

58,4%

N/A

N/A

Devizové rezervy v mil. USD

1 428773

505

407,3

540

669

 Zdroj: Economist Intelligence Unit a dopočty ZÚ Damašek

Zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Od svého znárodnění v roce 1963 až do počátku roku 2004 byl syrský bankovní sektor zcela ve vlastnictví a pod kontrolou státu, který jeho fungování svázal spoustou administrativních direktiv a izoloval ho od kontaktu a vlivu světových finančních trhů. Banky ztratily samostatnost v rozhodování a staly se jen součástí místní administrativní hierarchie. Úloha státních bank v ekonomice se omezila více méně pouze na úvěrovou podporu státních podniků. Soukromý sektor byl tak z převážné většiny odkázaný na své vlastní zdroje, které si ukládal v zahraničí. Se vstupem soukromých bank na syrský trh počátkem roku 2004 by se však tato situace měla postupně lepšit. S ohledem na důležitost bankovního sektoru pro rozvoj soukromého podnikání a vstup přímých zahraničních investic se reforma zkostnatělého bankovního sektoru stala klíčovým prvkem vládních reforem syrské ekonomiky.

V roce 2003 vyšel reformní dekret č. 33/2003, kterým se upravuje dovoz a vývoz valut a deviz. Dekretem se ruší předchozí dva zákony, konkrétně zákon č. 24/1986, podle kterého bylo držení valut trestné, a jeho novela č. 6/2000, která sice umožnila držení valut a existenci devizových kont, ale zakazovala jejich vývoz a obchodování s nimi pod trestem odnětí svobody od 3 měsíců do 5 let. Nový dekret 33 převedl nakládání s devizovými prostředky z oblasti trestního práva do oblasti správního řízení (vývoz a směna valut v rozporu s příslušnými předpisy bude jen přestupkem) a umožnil úpravu této oblasti pouze prováděcími předpisy ministerstva ekonomie a zahraničního obchodu. „Zlegalizování“ dovozů a vývozů deviz a valut a obchodování s nimi bylo prvním předpokladem pro vytvoření mechanismu fungování soukromých bank, směnáren a transferů do zahraničí z titulu předchozích investic, jejichž statut nespadá do působnosti zákona o investičních pobídkách č. 10/91.

Na základě politického rozhodnutí strany Ba´ath z listopadu 2000 povolit v Sýrii existenci soukromých bank byl vydán zákon 28/2001 a prováděcí vyhláška Ministerstva ekonomie a zahraničního obchodu č. 2060 z 26. 9. 2001, podle kterých soukromé banky budou mít formu akciových společností s majoritou (alespoň 51 %) syrského kapitálu (státního či soukromého). Kapitál nových bank musí být nejméně 1,5 mld. SYP (cca 30 mil. USD) a podíl akcií vlastněných fyzickou osobou je omezen na 5 % celkového základního jmění, právnická osoba může vlastnit max. 49 % akcií. Se zákonem 28/2001 byl souběžně vydán i zákon 29/2001 upravující existenci bankovního tajemství. Legislativní opatření z roku 2010 umožňují zvýšit podíl zahraničních subjektů v soukromých bankách až na 60 %.

Po roce 2011 opustilo syrský trh několik soukromých bank a své působení dočasně ukončilo. V současnosti působí v Sýrii 14 privátních bank. Jejich celková aktiva ke konci 1. poloviny 2017 (novější data nejsou dostupná) dosahují přibližně 3,5 mld. USD. Ve srovnání se situací před krizí v roce 2010, činil objem všech soukromých bank přibližně 13,8 mld. USD. Nejvíce se na tomto propadu podepsalo znehodnocení místní měny a mezinárodní sankce uvalené na bankovní sektor (pozn. ZÚ: aktiva 14 syrských soukromých bank na konci roku 2016 představovaly přibližně desetinu aktiv libanonské banky BLOM Bank).  

Vzhledem k mezinárodním sankcím a konfliktním politickým vztahům se zeměmi Perského zálivu, jež často vlastnicky stojí za soukromým bankovním sektorem, nelze očekávat, že ani centrální syrská banka bude schopná získat finanční prostředky na obnovu zničené hospodářské infrastruktury. Syrská vláda bude patrně při rekonstrukčních projektech spoléhat na partnerství veřejného a soukromého sektoru. PPP projekty se však většinou opírají o financování poskytnutého bankami, to je však v této fázi velmi pravděpodobně nedostupné.

Část ze 14 privátních bank působících v Sýrii nebude pravděpodobně schopná poskytovat finanční úvěry na projekty při budování syrské infrastruktury. Další vývoj nenasvědčuje, že by se situace bank v blízké době zlepšila. Banky, za nimiž stojí zahraniční akcionáři z Libanonu, Jordánska a zemí Perského zálivu oslabují své syrské pobočky a omezují vazby na syrské partnerské subjekty.

V roce 2018 byla v bankovním sektoru vytvořena nová instituce – Federace syrských bank (Federation of Syrian Banks – FSB) – se sídlem v Damašku, která zastřešuje 20 syrských bank včetně státních a islámských. Tento nový orgán hájí zájmy všech bankovních domů, navrhuje nová řešení a opatření, řeší spory mezi bankami a státním regulátorem. Bankovní federace má současně poskytovat poradenství bankovním subjektům. FSB nemá exekutivní pravomoc. Federace může vlastnit movitý a nemovitý majetek.

Výnosy a zisky bank byly generovány z velké části z devizových operací, které představovaly přibližně 90%. Výnosy z úroků, provize a poplatky tvořily jen zanedbatelnou část celkových příjmů syrských soukromých bank.  

Objem rezerv 3 islámských soukromých bank, které fungují na principu šaría, představuje přibližně polovinu všech zbývajících soukromých bank, přičemž v roce 2010 byl jejich podíl 15%. Z islámských bank vykázala nejlepší výsledky Cham Bank, která navýšila v roce 2016 svá aktiva o 87%.

Z pohledu objemu rezerv pouze 5 bank má aktiva vyšší než 350 mil. USD. Do této skupiny patří Al-Baraka Bank, Banque Bemo Saudi Fransi, Syria International Islamic Bank, Bank of Syria and Overseas, a Cham Bank. Mezi banky, jež mají aktiva nižší než 150 mil. USD, patří Bank of Jordan Syria, Bank Al-Sharq, Syria Gulf Bank, Arab Bank Syria a Byblos Bank Syria.

Zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Nepříliš průhledný daňový systém v Sýrii nutí ke konstatování, že neexistuje jediná a jednotná daň (z příjmu), nýbrž několik různých druhů daní, které jsou rozhodnutím vlády uvaleny na různé subjekty za různá plnění. Dílčí vládní rozhodnutí pak směřují k zajištění příjmové složky rozpočtu výběrem vyšších prostředků anebo k preferenci různých odvětví v podobě investičních pobídek (např. snížení nebo odstranění tarifů v případě nových projektů po určitou dobu). Syrský daňový systém zabudoval do příjmové složky různé další poplatky, např. poplatky spojené s provozem osobních vozidel na naftový pohon, licenční poplatky apod.

Syrská vláda současně zpřísňuje celní procedury na dovážené zboží. Účelem má být vyšší ochrana domácí produkce a současně zvýšit sankce vůči pašerákům.

V zásadě se daně dělí na dvě skupiny:
Daň z příjmu:

Zahrnuje daně z příjmu společností, osob samostatně výdělečně činných a dalších poplatníků provozující vlastní živnost  a týká se také nerezidentů působících v Sýrii podle místních zákonů.

Vztahuje se také na zástupce zahraničních společností, agentury zastupující národní či zahraniční korporace, obchodní a průmyslové podniky vlastněné zahraničními subjekty, stejně jako na osoby v zaměstnaneckém poměru vůči jinému subjektu. Do této skupiny patří také daň ze zisku (23%) z obchodu s cennými papíry, daň z poskytnutých úvěrů, bankovních úroků (7,5)%), fondů, pojištění a loterijních her.
Daňové tarify

10 % z hrubého příjmu pro příjmovou kategorii od 5000 do 200.000 SYP
15 % z hrubého příjmu pro příjmovou kategorii od 200.000 do 500.000 SYP
20 % z hrubého příjmu pro příjmovou kategorii od 500.000 do 1.000.000 SYP
24% z hrubého příjmu pro příjmovou kategorii od 1.000.000 do 3.000.000 SYP
28% z hrubého příjmu pro příjmovou kategorii převyšující 3.000.000 SYP

Zaměstnavatel odvádí státu daň ze mzdy v rozmezí 5% až 22% z hrubého platu každého zaměstnance.
Na sociální pojištění přispívá zaměstnanec 7% ze základu své mzdy. Zaměstnavatel odvádí do rozpočtu na sociálním pojištění celkem 17,1% z (14,1% + 3%).
Zvláštní skupina daní:

  • Sem spadají zvláštní platby jako například kolkovné, daň z nemovitosti a z půdy, srážková daň, nově např. rekonstrukční daň.
  • Zvláštní tarify jsou pak uplatňovány podle následujícího příkladného klíče:
  • Akciové společnosti podléhají tarifu daně od 14 do 22 % z hrubého příjmu.
  • Příjmy státních společností, příjmy Syrské ropné společnosti a Syrské plynárenské společnosti podléhají tarifu daně ve výši 28 % z hrubého příjmu.
  • Soukromé bankovní instituce platí příjmovou daň ve výši 25 %.
  • Pojišťovací společnosti podléhají tarifu 15 až 20 % z hrubého příjmu.
  • Směnárny peněz odvádějí 25 % z hrubého příjmu.

Daň z nemovitosti se pohybuje v rozmezí 14% až 60%, výše zdanění se odvíjí od druhu nemovitosti.
Licenční poplatky se vyměřují na základě daně z příjmu v 7% sazbě.
Dědická a darovací daň se vyměřuje dle hodnoty předmětu dědictví/daru v rozmezí od 5% až 75%.
DPH se v Sýrii neodvádí, namísto toho se vztahují daně na určité služby a dovoz luxusního zboží v rozmezí od 1,5% do 40%
Registrace  motorových vozidel je zatížena daní, která se vyměřuje podle typu vozidla. Výše jednorázové daně se pohybuje od 50 do 200 USD.
Rekonstrukční daň – podle zákona 46/2017 by stanovena daň ve výši 5%, kterou odvádí spotřebitel, novelou zákona na konci roku 2017 byla sazba daně zvýšena na 10%.
Ke dni 30/12/2004 vstoupil v účinnost nový daňový předpis č. 60, který zásadním způsobem upravuje daňovou zátěž pro „Non Resident Companies“. Předchozí zákon č. 24 (vydaný 13/11/2003) již osvobozoval „Non Resident Companies“ od platby daní za hmotné dodávky a sazba stanovená pro zdanění služeb byla stanovena jednotně ve výši 10 + 2 % z celkové hodnoty služeb. Předpis č. 24 nijak zásadně nemění aktuální daňový předpis č. 60, pouze rozděluje daňovou sazbu fakturovaných služeb do dvou kategorií:

a) služby pro petrolejářský sektor, které podléhají dani ve výši 7 + 3 % z hodnoty služeb;

b) služby pro ostatní sektory (potravinářský, strojírenský, gumárenský etc.) s daní 5 + 2 % z hodnoty služeb.
Novelizací dále došlo ke snížení daňové sazby pro kontrakty, kde nabízející přesně nespecifikuje (ať už účelově, či opomenutím) rozdělení celkové ceny na hmotné dodávky a služby. Tato sazba je aktuálně 3 + 1 % z celkové fakturované hodnoty kontraktu.

Daň z projektů i nadále odvádí daňovému úřadu zákazník, který o aplikovatelnou částku snižuje platby dodavatelům/kontraktorům.
Zahraniční společnosti, které uzavřely smlouvu (subdodávka) se syrským nebo zahraničním subjektem jsou povinny příslušnou daň odvádět (odečíst) přímo ze svých  faktur a zaplatit finančnímu úřadu ve lhůtě stanovené zákonem, tj. do 15. dne následujícího měsíce.
Podle ustanovení dekretu číslo 44 z roku 2005, se z každé smlouvy uzavřené se syrskou stranou musí platit kolkovné („stamp fee“). Sazba činí 0,4% z hodnoty zakázky (za každou kopii smlouvy). V tendrech pro veřejný sektor je vždy uvedeno, že dodavatel („kontraktor“) by měl platit za obě kopie, tj. 0,8% celkem. Lhůta určená k zaplacení kolkovného je stanovena na 30 dnů od data zahájení projektu („Commencement Date“), jinak hrozí pokuta ve výši dvojnásobku hodnoty kolkovného.
Za daňové úniky hrozí jak finanční postihy, tak tresty odnětí svobody a zbavení členství v obchodní, průmyslové či agrární komoře. V praxi je možné snížit daňový základ cestou započítání nákladů v podobě různých půjček na vyplacení mezd, využití investičních pobídek, sociálních odvodů, příspěvků na mimořádné a řádné zaměstnanecké fondy, podpor schválených státem regulovaných odděleně podle profesních kategorií. Daňový základ nelze snížit kapitálovými výdaji, které vedou k navýšení jmění společnosti a výdaji, které jsou odměnou pro management společnosti.
Ochranné prostředky

Obecně může být daňová povinnost subjektem ochranných (opravných) prostředků prostřednictvím soudních nebo správních opatření, které spadají do kompetence Ministerstva financí nebo správních či trestních soudů, které mohou rozhodnout o nezákonnosti uložené daně nebo o jejím snížení. Plátce daně může být vyzván k zaplacení dočasné daně a má právo vznést vůči výměru daně protest do 30 dní. Zdanění a opravné prostředky jsou předmětem častých sporů týkajících se správnosti a spravedlnosti výkladu pravidel. Z tohoto důvodu byly ustanoveny opravné a smírčí instituce s cílem napravit pochybení ve výměře daní.
Nerezidenti – právnické i fyzické osoby jsou povinni platit příslušné daně i ze základu, který pochází z obchodního vztahu s jiným nerezidentem působícím v Sýrii.
Zákonem č. 25/2003 zaměřeným na boj s daňovými úniky mají jmenovaní zástupci Ministerstva financí právo vyšetřovat podezření z daňových úniků a pod podmínkou utajení prověřovat informace využité při vyměření daňového základu.
Dohody o zamezení dvojího zdanění

Sýrie má uzavřené dohody o zamezení dvojího zdanění s následujícími zeměmi: Itálie, Francie, Polsko, Bulharsko, Ruská federace, Malta, Kypr, Bělorusko, KLDR, Indie, SAE, Alžírsko, Tunis, Irán, Pákistán, Jordánsko, Kuvajt, Súdán. Dohoda o zamezení dvojímu zdanění mezi SAR a ČR byla podepsána v květnu 2008 a účinnosti nabyla v prosinci 2009.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Damašku (Sýrie) ke dni 15. 5. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem