Tádžikistán: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Taškentu (Uzbekistán)

Ekonomika země má hluboké strukturální problémy, je plně závislá na příjmech z těžby hliníku a na vnější pomoci, hlavně na remitendách pracovní migrace v Rusku, které představují zhruba 40 % HDP země. Devizové rezervy dosahují pouhých 478 mil. USD, tj. nestačí ani na pokrytí 3 měsíců dovozu.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Vývoj zahraničního obchodu Tádžikistánu za období 2015–2019
 

2015

2016

2017

2018

2019

Vývoz (mil. USD)897,6899,3983,81 073,91 115,9
Dovoz (mil. USD)3 419,43 031,52 774,43 144,33 327,7
Saldo (mil. USD)-2 521,8-2 132,1-1 790,6-2 070,5-2 221,9

Zdroj: International Trade Centre

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největší obchodní partneři Tádžikistánu z hlediska jeho vývozu v letech 2015–2019 (mil. USD)

Dovozci z Tádžikistánu

2015

2016

201720182019

Celkem

897,6 899,3 983,8 1 073,9 1 115,9
z toho:
EU 2828,438,0 46,7 61,2 55,6
Turecko 255,3 200,8233,2  276,5 233,8
Švýcarsko 167,0 99,3 1,5 1,6 225,1
Kazachstán 146,5 194,9 324,3 300,0 218,4
Uzbekistán 6,1 35,6 57,1 155,3 172,0
Čína 29,5 44,0 35,4 57,1 55,1
Rusko 87,5 50,6 32,1 55,2 44,3
Afghánistán 55,7 75,0 98,1 72,3 39,4
Belgie 0,07 0,07 0,09 2,3 21,0
Irán 60,1 39,0 30,4 35,1 18,1
Lotyšsko 3,6 5,1 2,5 8,9 12,8
Kyrgyzstán 9,4 9,0 10,5 14,3 11,3
Česká republika (31)0,090,10,0010,030,3
Největší obchodní partneři Tádžikistánu z hlediska jeho dovozu v letech 2015–2019 (mil. USD)

Vývozci do Tádžikistánu

2015

2016

2017

2018

2019

Celkem3 419,43 031,52 774,43 144,33 327,7
z toho:
EU 28217,5141,1186,3240,8188,8
Rusko1 058,6985,9903,9967,91 009,1
Kazachstán530,9481,1514,6536,6739,3
Čína764,5841,3556,2594,2605,5
Uzbekistán8,833,669,3126,3169,9
Turecko127,7114,5105,4124,9143,5
Německo106,758,4106,397,076,0
Japonsko35,411,329,164,466,9
Irán110,375,161,462,146,2
Pákistán85,925,224,652,445,9
USA38,724,923,542,344,4
Česká republika (32)3,83,83,24,94,0

 

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Nejvíce zastoupené položky v dovozu do Tádžikistánu v rocích 2015 – 2019 (mil. USD)

Kód HS2

Označení zboží dle HS

2015

2016

2017

2018

2019

 

Celkem

3 419,43 031,52 774,43 144,33 327,7

27

Nerostná paliva, minerální oleje a produkty jejich destilace; živičné látky; vosk

553,8471,8475,2563,1593,4

87

Vozidla jiná než kolejová, jejich části a součásti

199,2175,1201,7296,2300,9

84

Kotle, stroje a mechanická zařízení

312,0303,0170,3266,6252,9

10

Obiloviny

266,8242,6205,6182,3237,5

72

Železo a ocel

219,1191,3181,0273,4225,2

85

El.stroje, přístr. a zaříení pro záznam a reprodukci

203,3165,4129,3161,0170,9

28

Anorganické chemikálie; anorganické nebo organické sloučeniny drahých

155,6158,9132,5111,9134,3

44

Dřevo a dřevěné výrobky; dřevěné uhlí 

205,4131,0131,8123,8127,5

15

Tuky a oleje živočišné a rostlinné

96,092,193,783,0106,4

39

Plasty a výrobky z nich

62,370,476,084,9102,3

17

Cukr a cukrovinky

88,765,074,070,886,7

73

Výrobky ze železa nebo oceli

90,6124,772,6101,166,9

19

Přípravky z obilovin, mouky, škrobu nebo mléka

42,538,139,140,948,7

30

Farmaceutické produkty

39,435,942,743,548,5

02

Maso a jedlé droby

48,433,040,642,843,3

48

Papír, kartón a lepenka, výrobky z papírovny

33,945,943,839,837,7
Nejvíce zastoupené položky ve vývozu z Tádžikistánu v rocích 2015–2019 (mil. USD)

Kód HS2

Označení zboží dle HS

2015

2016

2017

2018

2019

 

 Celkem

897,6899,3983,81 073,91 115,9

26

Rudy kovů, strusky a popely 

152,4239,1387,3400,1296,9

71

Přírodní nebo uměle pěstované perly, drahokamy nebo polodrahokamy

168,999,31,52,0225,8

52

Bavlna

155,7137,2159,9204,9182,2

76

Hliník a výrobky z něho

221,4209,4203,1202,2180,3

25

Sůl, síra, zeminy a kameny

3,216,446,165,768,4

27

Nerostná paliva, minerální oleje a produkty jejich destilace

49,352,351,779,135,6

81

Ostatní obecné kovy, cermety 

4,611,620,526,723,1
62Oděvy doplňky oděvní, jiné než pletené háčkované12,314,619,219,515,9
72Železo a ocel3,22,64,05,610,5
87Vozidla jiná než kolejová, jejich části a součásti10,339,110,716,010,4

08

Jedlé ovoce a ořechy

20,113,513,611,49,5

07

Jedlá zelenina a některé kořeny

10,97,63,14,38,0

13

Šelak, gumy, pryskyřice

6,35,37,73,27,3

28

Anorganické chemikálie; anorganické nebo organické sloučeniny drahých

0,0061,42,06,76,2

84

Jaderné reaktory, kotle a stroje

10,714,710,09,55,7

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Tádžikistán  zřídil 4 tzv. svobodné ekonomické zóny (Free economic zones – FEZ). Jedná se o „Soghd“ v Chudžantu v regionu Soghd,  „Pyanj“ (Pandž) v oblasti Qumsangir, „Danggara“ v oblasti Danghara  v regionu Khatlon a „Ishkoshim“ v Gorno-Badakšanské autonomní oblasti.

Svobodná ekonomická zóna SUGHT leží ve městě Chudžant severu země v blízkosti hranic s Uzbekistánem. Mohou se v ní registrovat podnikatelé – fyzické osoby, společnosti a organizace všech právnických forem, stejně jako pobočky a zahraniční kanceláře firem. 

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice Tádžikistánu (FDI) se v září 2019 zvýšily o 19,0 mil. USD v porovnání s poklesem o 162,8 mil. USD v předchozím čtvrtletí. Data dosáhla historického maxima ve výši 55,1 USD mil. v prosinci 2018 a rekordního minima -162,8 USD mil. v červnu 2019. 

Celkový příliv přímých zahraničních investic do Tádžikistánu do roku 2016 představoval řádově pouze 7 mld. USD. Z toho 3,2 mld. USD byly přímé zahraniční investice a 3,8 mld. USD ostatní investice. Nejvíce se investovalo do oblastí energetiky  (596,8 mln. USD), spojů (378,3 mil. USD), stavebnictví (338,0 mil. USD), finančních služeb (320,8 mil. USD), důlního průmyslu (700,3 mil. USD) a zpracovatelského průmyslu (200,3 mil. USD).

V roce 2016 počet přímých zahraničních investic dosáhl 2,4 mld. USD, v roce 2017 – 3,1 mld. USD, v období leden-září 2018 – 3,7 mld. USD.

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Základním legislativním dokumentem je „Zákon o zahraničních investicích v Tádžikistánu“. Podniky, na jejichž základním jmění se zahraniční investor podílí aspoň 30 %, mohou bez omezení exportovat svou produkci. Majetek, který je dovážen jako vklad do základního jmění zakládané firmy, je osvobozen od cla. Firmy se zahraničním kapitálem nemohou být znárodněny, jak výslovně stanoví čl. 8 tohoto zákona. Dále se jim v článku 10 tohoto zákona zaručuje možnost vyvézt zisk a konvertovat domácí měnu na zahraniční valutu Při případném zabavení majetku firmy (vyvlastnění) bude vyplacena kompenzace ve volně směnitelné měně, kterou lze vyvézt ze země. Legislativní podmínky platné při zakládání podniku se zahraničním kapitálem platí i po 10 následujících let jeho fungování, i kdyby následně přijatá legislativa podmínky pro fungování firmy se zahraničním kapitálem zhoršovala.

Jak je výše uvedeno, zahraniční investice nepodléhají znárodnění, jak stanoví čl. 8 zákona o zahraničních investicích v Tádžikistánu. Kromě toho podle článku 10 tohoto zákona se zaručuje zahraničním investorům vývoz zisku a konverze národní měny na zahraniční měnu. Daleko podstatnější je ovšem fakt, že právní úprava není, alespoň ne v tomto směru, degenerována různými instrukcemi a pokyny, které by měnily její smysl, jako je tomu v některých sousedních zemích a legislativa je předvídatelná. Zvýšená jistota investora spočívá i v tom, že lze zcizovat i pozemky. Podíl zahraničního investora na základním kapitálu společného podniku není omezen. Firmy se zahraničním kapitálem, zabývající se materiální výrobou (ovšem kromě těch, které zpracovávají dovezené zdroje), jsou osvobozeny od placení daně ze zisku na dobu určenou podle výše vloženého zahraničního kapitálu:

  • od 50 tis. do 500 tis. USD na prvé dva roky,
  • od 500 tis. do 2 mil. USD na prvé tři roky,
  • od 2 mil. do 5 mil. USD, na prvé čtyři roky,
  • od 5 mil. USD výše, na prvých pět let.

Na území republiky mohou zahraniční investoři zakládat výrobní podniky se 100% zahraničním podílem, tj. bez účasti tádžické strany. Tádžikistán podepsal Washingtonskou konvenci pro urovnávání investičních sporů, na jejímž základě vzniklo Mezinárodní centrum pro urovnávání investičních sporů. Pojišťováním investic se zabývá státní společnost „Tadžikinvest“, založená při vládě TJ. Tato organizace je rovněž agenturou zplnomocněnou vládou TJ pro získávání zahraničních investic, vyhledávání úvěrů mezinárodních finančních institucí a spravování trhu cenných papírů.

Hlavním úkolem „Tadžikinvestu“ je realizace vládní politiky pro příliv zahraničních investic do prioritních odvětví ekonomiky země a jejich ochrana pojištěním. V oblasti pojištění spolupracuje tádžická vláda s britskou pojišťovací společností „Aon Group Limited“. 

S cílem přilákat domácí i zahraniční investice a vytvářet nové trvalé pracovní příležitosti bylo celkem 18 společnostem uděleno osvědčení o tom, že jsou subjektem volných ekonomických zón, z toho 14 společností je registrovaných ve svbodné ekonomické zóně „Sohgd“, 3 jsou společnosti registrované v FEZ Pyanj ‚a 1 společnost je zapsána v FEZ „Dangara“, Objem vyhlášených kapitálových investic registrovaných firem v investičních projektech činí více než 48 milionů dolarů.

Významné pobídky pro zahraniční investory upravuje Zákon o koncesích, který umožňuje přenechat do užívání zahraničnímu investorovi mj. půdu s právem těžit nerosty, vody a jiné přírodní zdroje. Koncese může udělovat vláda, zmocněný orgán státní správy a místní orgány státní správy. Koncese se udělují zpravidla na základě výběrového řízení nebo aukce. Koncese se mohou udělovat na dobu maximálně 50 let, v případě dobývání nerostů na dobu do 99 let.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Taškentu (Uzbekistán) ke dni

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem