Tádžikistán: Zahraniční obchod a investice
© Zastupitelský úřad ČR v Taškentu (Uzbekistán)
Ekonomika země má hluboké strukturální problémy, je plně závislá na příjmech z těžby hliníku a na vnější pomoci, hlavně na remitendách pracovní migrace v Rusku, které představují zhruba 40 % HDP země. Devizové rezervy dosahují pouhých 478 mil. USD, tj. nestačí ani na pokrytí 3 měsíců dovozu.
- 2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
- 2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 2.3. Komoditní struktura
- 2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
- 2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
|
Vývoz (mil. USD) | 897,6 | 899,3 | 983,8 | 1 073,9 | 1 115,9 |
Dovoz (mil. USD) | 3 419,4 | 3 031,5 | 2 774,4 | 3 144,3 | 3 327,7 |
Saldo (mil. USD) | -2 521,8 | -2 132,1 | -1 790,6 | -2 070,5 | -2 221,9 |
Zdroj: International Trade Centre
2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Dovozci z Tádžikistánu |
2015 |
2016 |
2017 | 2018 | 2019 |
Celkem |
897,6 | 899,3 | 983,8 | 1 073,9 | 1 115,9 |
z toho: | |||||
EU 28 | 28,4 | 38,0 | 46,7 | 61,2 | 55,6 |
Turecko | 255,3 | 200,8 | 233,2 | 276,5 | 233,8 |
Švýcarsko | 167,0 | 99,3 | 1,5 | 1,6 | 225,1 |
Kazachstán | 146,5 | 194,9 | 324,3 | 300,0 | 218,4 |
Uzbekistán | 6,1 | 35,6 | 57,1 | 155,3 | 172,0 |
Čína | 29,5 | 44,0 | 35,4 | 57,1 | 55,1 |
Rusko | 87,5 | 50,6 | 32,1 | 55,2 | 44,3 |
Afghánistán | 55,7 | 75,0 | 98,1 | 72,3 | 39,4 |
Belgie | 0,07 | 0,07 | 0,09 | 2,3 | 21,0 |
Irán | 60,1 | 39,0 | 30,4 | 35,1 | 18,1 |
Lotyšsko | 3,6 | 5,1 | 2,5 | 8,9 | 12,8 |
Kyrgyzstán | 9,4 | 9,0 | 10,5 | 14,3 | 11,3 |
Česká republika (31) | 0,09 | 0,1 | 0,001 | 0,03 | 0,3 |
Vývozci do Tádžikistánu |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
Celkem | 3 419,4 | 3 031,5 | 2 774,4 | 3 144,3 | 3 327,7 |
z toho: | |||||
EU 28 | 217,5 | 141,1 | 186,3 | 240,8 | 188,8 |
Rusko | 1 058,6 | 985,9 | 903,9 | 967,9 | 1 009,1 |
Kazachstán | 530,9 | 481,1 | 514,6 | 536,6 | 739,3 |
Čína | 764,5 | 841,3 | 556,2 | 594,2 | 605,5 |
Uzbekistán | 8,8 | 33,6 | 69,3 | 126,3 | 169,9 |
Turecko | 127,7 | 114,5 | 105,4 | 124,9 | 143,5 |
Německo | 106,7 | 58,4 | 106,3 | 97,0 | 76,0 |
Japonsko | 35,4 | 11,3 | 29,1 | 64,4 | 66,9 |
Irán | 110,3 | 75,1 | 61,4 | 62,1 | 46,2 |
Pákistán | 85,9 | 25,2 | 24,6 | 52,4 | 45,9 |
USA | 38,7 | 24,9 | 23,5 | 42,3 | 44,4 |
Česká republika (32) | 3,8 | 3,8 | 3,2 | 4,9 | 4,0 |
2.3. Komoditní struktura
Kód HS2 |
Označení zboží dle HS |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
|
Celkem |
3 419,4 | 3 031,5 | 2 774,4 | 3 144,3 | 3 327,7 |
27 |
Nerostná paliva, minerální oleje a produkty jejich destilace; živičné látky; vosk |
553,8 | 471,8 | 475,2 | 563,1 | 593,4 |
87 |
Vozidla jiná než kolejová, jejich části a součásti |
199,2 | 175,1 | 201,7 | 296,2 | 300,9 |
84 |
Kotle, stroje a mechanická zařízení |
312,0 | 303,0 | 170,3 | 266,6 | 252,9 |
10 |
Obiloviny |
266,8 | 242,6 | 205,6 | 182,3 | 237,5 |
72 |
Železo a ocel |
219,1 | 191,3 | 181,0 | 273,4 | 225,2 |
85 |
El.stroje, přístr. a zaříení pro záznam a reprodukci |
203,3 | 165,4 | 129,3 | 161,0 | 170,9 |
28 |
Anorganické chemikálie; anorganické nebo organické sloučeniny drahých |
155,6 | 158,9 | 132,5 | 111,9 | 134,3 |
44 |
Dřevo a dřevěné výrobky; dřevěné uhlí |
205,4 | 131,0 | 131,8 | 123,8 | 127,5 |
15 |
Tuky a oleje živočišné a rostlinné |
96,0 | 92,1 | 93,7 | 83,0 | 106,4 |
39 |
Plasty a výrobky z nich |
62,3 | 70,4 | 76,0 | 84,9 | 102,3 |
17 |
Cukr a cukrovinky |
88,7 | 65,0 | 74,0 | 70,8 | 86,7 |
73 |
Výrobky ze železa nebo oceli |
90,6 | 124,7 | 72,6 | 101,1 | 66,9 |
19 |
Přípravky z obilovin, mouky, škrobu nebo mléka |
42,5 | 38,1 | 39,1 | 40,9 | 48,7 |
30 |
Farmaceutické produkty |
39,4 | 35,9 | 42,7 | 43,5 | 48,5 |
02 |
Maso a jedlé droby |
48,4 | 33,0 | 40,6 | 42,8 | 43,3 |
48 |
Papír, kartón a lepenka, výrobky z papírovny |
33,9 | 45,9 | 43,8 | 39,8 | 37,7 |
Kód HS2 |
Označení zboží dle HS |
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
|
Celkem |
897,6 | 899,3 | 983,8 | 1 073,9 | 1 115,9 |
26 |
Rudy kovů, strusky a popely |
152,4 | 239,1 | 387,3 | 400,1 | 296,9 |
71 |
Přírodní nebo uměle pěstované perly, drahokamy nebo polodrahokamy |
168,9 | 99,3 | 1,5 | 2,0 | 225,8 |
52 |
Bavlna |
155,7 | 137,2 | 159,9 | 204,9 | 182,2 |
76 |
Hliník a výrobky z něho |
221,4 | 209,4 | 203,1 | 202,2 | 180,3 |
25 |
Sůl, síra, zeminy a kameny |
3,2 | 16,4 | 46,1 | 65,7 | 68,4 |
27 |
Nerostná paliva, minerální oleje a produkty jejich destilace |
49,3 | 52,3 | 51,7 | 79,1 | 35,6 |
81 |
Ostatní obecné kovy, cermety |
4,6 | 11,6 | 20,5 | 26,7 | 23,1 |
62 | Oděvy doplňky oděvní, jiné než pletené háčkované | 12,3 | 14,6 | 19,2 | 19,5 | 15,9 |
72 | Železo a ocel | 3,2 | 2,6 | 4,0 | 5,6 | 10,5 |
87 | Vozidla jiná než kolejová, jejich části a součásti | 10,3 | 39,1 | 10,7 | 16,0 | 10,4 |
08 |
Jedlé ovoce a ořechy |
20,1 | 13,5 | 13,6 | 11,4 | 9,5 |
07 |
Jedlá zelenina a některé kořeny |
10,9 | 7,6 | 3,1 | 4,3 | 8,0 |
13 |
Šelak, gumy, pryskyřice |
6,3 | 5,3 | 7,7 | 3,2 | 7,3 |
28 |
Anorganické chemikálie; anorganické nebo organické sloučeniny drahých |
0,006 | 1,4 | 2,0 | 6,7 | 6,2 |
84 |
Jaderné reaktory, kotle a stroje |
10,7 | 14,7 | 10,0 | 9,5 | 5,7 |
2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
Tádžikistán zřídil 4 tzv. svobodné ekonomické zóny (Free economic zones – FEZ). Jedná se o „Soghd“ v Chudžantu v regionu Soghd, „Pyanj“ (Pandž) v oblasti Qumsangir, „Danggara“ v oblasti Danghara v regionu Khatlon a „Ishkoshim“ v Gorno-Badakšanské autonomní oblasti.
Svobodná ekonomická zóna SUGHT leží ve městě Chudžant severu země v blízkosti hranic s Uzbekistánem. Mohou se v ní registrovat podnikatelé – fyzické osoby, společnosti a organizace všech právnických forem, stejně jako pobočky a zahraniční kanceláře firem.
2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
Přímé zahraniční investice Tádžikistánu (FDI) se v září 2019 zvýšily o 19,0 mil. USD v porovnání s poklesem o 162,8 mil. USD v předchozím čtvrtletí. Data dosáhla historického maxima ve výši 55,1 USD mil. v prosinci 2018 a rekordního minima -162,8 USD mil. v červnu 2019.
Celkový příliv přímých zahraničních investic do Tádžikistánu do roku 2016 představoval řádově pouze 7 mld. USD. Z toho 3,2 mld. USD byly přímé zahraniční investice a 3,8 mld. USD ostatní investice. Nejvíce se investovalo do oblastí energetiky (596,8 mln. USD), spojů (378,3 mil. USD), stavebnictví (338,0 mil. USD), finančních služeb (320,8 mil. USD), důlního průmyslu (700,3 mil. USD) a zpracovatelského průmyslu (200,3 mil. USD).
V roce 2016 počet přímých zahraničních investic dosáhl 2,4 mld. USD, v roce 2017 – 3,1 mld. USD, v období leden-září 2018 – 3,7 mld. USD.
2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Základním legislativním dokumentem je „Zákon o zahraničních investicích v Tádžikistánu“. Podniky, na jejichž základním jmění se zahraniční investor podílí aspoň 30 %, mohou bez omezení exportovat svou produkci. Majetek, který je dovážen jako vklad do základního jmění zakládané firmy, je osvobozen od cla. Firmy se zahraničním kapitálem nemohou být znárodněny, jak výslovně stanoví čl. 8 tohoto zákona. Dále se jim v článku 10 tohoto zákona zaručuje možnost vyvézt zisk a konvertovat domácí měnu na zahraniční valutu Při případném zabavení majetku firmy (vyvlastnění) bude vyplacena kompenzace ve volně směnitelné měně, kterou lze vyvézt ze země. Legislativní podmínky platné při zakládání podniku se zahraničním kapitálem platí i po 10 následujících let jeho fungování, i kdyby následně přijatá legislativa podmínky pro fungování firmy se zahraničním kapitálem zhoršovala.
Jak je výše uvedeno, zahraniční investice nepodléhají znárodnění, jak stanoví čl. 8 zákona o zahraničních investicích v Tádžikistánu. Kromě toho podle článku 10 tohoto zákona se zaručuje zahraničním investorům vývoz zisku a konverze národní měny na zahraniční měnu. Daleko podstatnější je ovšem fakt, že právní úprava není, alespoň ne v tomto směru, degenerována různými instrukcemi a pokyny, které by měnily její smysl, jako je tomu v některých sousedních zemích a legislativa je předvídatelná. Zvýšená jistota investora spočívá i v tom, že lze zcizovat i pozemky. Podíl zahraničního investora na základním kapitálu společného podniku není omezen. Firmy se zahraničním kapitálem, zabývající se materiální výrobou (ovšem kromě těch, které zpracovávají dovezené zdroje), jsou osvobozeny od placení daně ze zisku na dobu určenou podle výše vloženého zahraničního kapitálu:
- od 50 tis. do 500 tis. USD na prvé dva roky,
- od 500 tis. do 2 mil. USD na prvé tři roky,
- od 2 mil. do 5 mil. USD, na prvé čtyři roky,
- od 5 mil. USD výše, na prvých pět let.
Na území republiky mohou zahraniční investoři zakládat výrobní podniky se 100% zahraničním podílem, tj. bez účasti tádžické strany. Tádžikistán podepsal Washingtonskou konvenci pro urovnávání investičních sporů, na jejímž základě vzniklo Mezinárodní centrum pro urovnávání investičních sporů. Pojišťováním investic se zabývá státní společnost „Tadžikinvest“, založená při vládě TJ. Tato organizace je rovněž agenturou zplnomocněnou vládou TJ pro získávání zahraničních investic, vyhledávání úvěrů mezinárodních finančních institucí a spravování trhu cenných papírů.
Hlavním úkolem „Tadžikinvestu“ je realizace vládní politiky pro příliv zahraničních investic do prioritních odvětví ekonomiky země a jejich ochrana pojištěním. V oblasti pojištění spolupracuje tádžická vláda s britskou pojišťovací společností „Aon Group Limited“.
S cílem přilákat domácí i zahraniční investice a vytvářet nové trvalé pracovní příležitosti bylo celkem 18 společnostem uděleno osvědčení o tom, že jsou subjektem volných ekonomických zón, z toho 14 společností je registrovaných ve svbodné ekonomické zóně „Sohgd“, 3 jsou společnosti registrované v FEZ Pyanj ‚a 1 společnost je zapsána v FEZ „Dangara“, Objem vyhlášených kapitálových investic registrovaných firem v investičních projektech činí více než 48 milionů dolarů.
Významné pobídky pro zahraniční investory upravuje Zákon o koncesích, který umožňuje přenechat do užívání zahraničnímu investorovi mj. půdu s právem těžit nerosty, vody a jiné přírodní zdroje. Koncese může udělovat vláda, zmocněný orgán státní správy a místní orgány státní správy. Koncese se udělují zpravidla na základě výběrového řízení nebo aukce. Koncese se mohou udělovat na dobu maximálně 50 let, v případě dobývání nerostů na dobu do 99 let.
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Taškentu (Uzbekistán) ke dni