Výši odvodů a pojistného v Česku ovlivňuje především průměrná mzda, která slouží jako základ pro výpočty v oblasti daní a pojistného. Na průměrnou mzdu jsou navázány minimální vyměřovací základy i hranice pro uplatnění vyšší sazby daně z příjmů fyzických osob.

Průměrná mzda se stanovuje každoročně a z její výše se odvozují limity, které mají přímý dopad na odvody podnikatelů. U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) se z průměrné mzdy počítá minimální vyměřovací základ pro sociální pojištění. Ten se v dalších letech postupně zvyšuje, což vede k růstu povinných minimálních záloh i při nezměněných příjmech.

Průměrná mzda se používá také pro stanovení hranice, od které se uplatňuje vyšší sazba daně z příjmů. Posun této hranice může znamenat, že část příjmů podléhá vyššímu zdanění.

Vedle průměrné mzdy hraje roli i minimální mzda, která se promítá do některých zákonných výpočtů a limitů. Změny těchto hodnot se mohou projevit u zaměstnanců i podnikatelů.