Danění příjmů ze zahraničí nezačíná u sazby daně, ale u odpovědi na otázku, kde jste daňovým rezidentem. Právě daňová rezidence určuje, zda v Česku daníte jen příjmy ze zdrojů na českém území, nebo své celosvětové příjmy.

U fyzických osob se posuzuje zejména bydliště pro daňové účely, délka pobytu a v některých případech také středisko životních zájmů. Důležitá bývá i hranice 183 dní v kalendářním roce.

Danění příjmů ze zahraničí pak ovlivňuje i to, zda má Česká republika s danou zemí uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Ta určuje, který stát má právo příjem zdanit a jak se zabrání tomu, aby poplatník odváděl daň dvakrát. Nejčastěji se používá metoda vynětí příjmů nebo metoda prostého zápočtu daně. Bez smlouvy může dojít k tomu, že příjem bude zdaněn v zahraničí i v Česku.

Danění příjmů ze zahraničí proto vyžaduje i pečlivou administrativu. Hodí se mít připravené výplatní pásky, potvrzení od zaměstnavatele nebo zahraniční daňové přiznání. Pokud se příjem daní v Česku, přepočítává se na koruny podle pravidel České národní banky.