Pracovní cesta, běžně označovaná jako služební cesta, znamená časově omezené vyslání zaměstnance k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel před cestou určuje zejména místo a čas nástupu a ukončení, místo výkonu práce, dobu trvání a způsob dopravy.

Ne každá hodina strávená na cestě je pracovní dobou. Pokud zaměstnanec během rozvržené směny například cestuje vlakem a neplní pracovní úkol, nejde o výkon práce, jeho mzda se však kvůli cestě nemá krátit. Cestování mimo směnu se zpravidla do pracovní doby nezapočítává a samo o sobě není prací přesčas. Jiná situace nastává, pokud zaměstnanec během cesty skutečně pracuje.

Služební cesta autem či vlakem: Kdy se čas na cestě započítává do pracovní doby?

U řízení automobilu záleží na zadání zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec dostane za úkol řídit vozidlo, přepravovat kolegy či materiál, může jít o výkon práce. Nelze však automaticky považovat každou jízdu služebním vozem za pracovní dobu.

Od pracovní doby je třeba odlišovat cestovní náhrady. Zaměstnanci může vzniknout nárok zejména na jízdní výdaje, ubytování, stravné a nutné vedlejší výdaje, a to i za část cesty mimo pracovní dobu.