V praxi je řeší hlavně ti, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 korun. Kdo odvedl méně, zálohy na daň z příjmu neplatí. Povinnost se zároveň nevztahuje na první rok podnikání. Právě poslední známá daňová povinnost je tedy údaj, od kterého se všechno odvíjí.

Jestliže poslední daňová povinnost činí více než 30 000 korun a současně nepřesáhne 150 000 korun, platí se zálohy na daň z příjmu dvakrát ročně. Každá z nich odpovídá 40 procentům poslední daně. Splatnost bývá 15. června a 15. prosince. Pokud poslední daňová povinnost přesáhne 150 000 korun, odvádějí se zálohy čtyřikrát ročně, vždy ve výši 25 procent poslední daně. Částky se zaokrouhlují na stokoruny nahoru.

Důležitý je i souběh podnikání a zaměstnání. Pokud příjmy ze zaměstnání tvoří alespoň polovinu celkového základu daně, zálohy se neplatí. Jestliže představují více než 15 procent a méně než 50 procent, hradí se v poloviční výši. Zálohy na daň z příjmu se pak započtou do výsledné daňové povinnosti v daňovém přiznání.