MZV: Souhrnná teritoriální informace

Turkmenistán je země ve Střední Asii s rozlohou 488,1 tisíc km², asi 80 % země pokrývá poušť (390 tisíc km²). Podnebí je mírně kontinentální, země je převážně pouštní s intenzivním zemědělstvím v zavlažovaných oázách (1,3 mil. ha) a se značným nerostným bohatstvím v podobě zemního plynu a ropy. Mezi hlavní zemědělské plodiny patří bavlna (převážně na vývoz) a pšenice (pro vnitřní spotřebu). Ačkoli zemědělství tvoří přibližně 10% HDP, i nadále zaměstnává téměř polovinu práceschopného obyvatelstva.

Jedná se o nejvíce uzavřenou zemi Střední Asie, kde byl od roku 2006 hlavou státu autoritářský prezident Gurbanguly Berdymuchammedov. V únoru 2022 oznámil, že nastal čas předat moc mladší generaci a vyhlásil mimořádné volby. Podle očekávání expertů se hlavním kandidátem stal jeho syn Serdar Berdymuchammedov, který ve volbách 12. března 2022 získal 97 % hlasů a stal se novým prezidentem Turkmenistánu. Žádné zásadní změny v kurzu turkmenské politiky se však nestaly, nebo spíše naopak změnily k horšímu.

Turkmenistán vede zahraniční politiku „pozitivní neutrality“ – vyhýbá se spojení s velmocemi, ale aktivně se zapojuje do řady mezinárodních a regionálních iniciativ. Země zaujímá kritický geografický styčný bod, sdílí dlouhé hranice s Afghánistánem a Íránem a působí jako dopravní, humanitární a ekonomické spojení s Afghánistánem a jihoasijským subkontinentem, čímž podporuje regionální stabilitu. Turkmenistán poskytuje provinciím severního Afghánistánu silně dotované potraviny, elektřinu a zemní plyn na podporu stability.

Země je uzavřená a působí zde autoritářský politický režim s centralizovanou ekonomikou. Hrubý domácí produkt země je silně závislý na exportu zemního plynu – Čína je v současnosti jeho primárním spotřebitelem. Masivní příjmy země z prodeje zemního plynu však nedochází do průměrných Turkmenů a korupce je rozšířená prakticky ve všech vrstvách společnosti.  Vyhlídky na zlepšení ekonomické svobody v zemi také nejsou zatím příliš povzbuzující, a to zejména kvůli přetrvávající korupci, omezenému vzdělávacímu systému, vládnímu zneužívání příjmů z těžby zemního plynu a ropy a v neposlední řadě kvůli neochotě Ašchabadu přijmout tržně orientované reformy. Značná část ekonomických statistik Turkmenistánu není dostupná. Vláda zřídila státní agenturu pro statistiku, nicméně údaje o HDP a další zveřejňované údaje jsou výrazně zkreslené. 

Přestože jsou zahraniční investice podporovány a v dlouhodobém horizontu k jistému zlepšení makroekonomické politiky přeci jenom dochází, silné byrokratické překážky a izolovanost země brání většímu povzbuzení zahraničních obchodních aktivit. Turkmenská vláda byla k ekonomickým a dalším reformám doposud velmi opatrná a do jisté míry spoléhající na to, že příjmy z vývozu zemního plynu a bavlny pomohou k udržení neefektivní a značně zkorumpované ekonomiky. 

Tato souhrnná teritoriální informace je zpracována pro zemi, která je tzv. přiakreditovaná. Informace je poskytovaná ve zkráceném rozsahu.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Turkmenistán (294.34 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Hlavou státu je prezident Serdar Berdymuchammedov, který zároveň předsedá vládě (Kabinetu ministrů) a je vrchním velitelem ozbrojených sil. Poslední prezidentské volby se konaly 12. března 2022. Prezidentských voleb se zúčastnili kandidáti ze tří politických stran a nestraníci. S. Berdymuchammedov získal ve volbách 97,01 % hlasů a byl zvolen prezidentem na 7 let (do roku 2029). Prezident vydává výnosy a nařízení mající platnost na celém území země, podepisuje, popř. zamítá, zákony přijaté parlamentem, jmenuje a odvolává představitele státní správy, řídí realizaci zahraniční politiky atd.

Prezidentské volby proběhly jako dokončení procesu formálního generačního předání moci otcem synovi bez problémů, předchozí prezident se nechal zvolit do čela horní komory Parlamentu, která byla vytvořena speciálně pro něho v roce 2021. Po pandemii COVID-19 se ekonomická situace v zemi vyhrotila a bylo třeba ji okamžitě řešit: důsledky pandemie, výpadky v dodávkách základního zboží do státních obchodů, rostoucí nezaměstnanost (více než 5 % podle oficiálních údajů a 60 % podle neoficiálních údajů) a inflace (podle oficiálních odhadů přesáhla 14 %). Jako formální prezident země se Berdymuchammedov mladší ujal řízení domácí i zahraniční politiky. Ve skutečnosti zůstává moc do značné míry v rukách jeho otce Gurbanguly Berdymuchammedova, který za tímto účelem učinil z horní komory Parlamentu nadnárodní orgán zákonodárné i výkonné moci Lidovou radu, kterému je de facto podřízen i sám prezident.

Vláda:

Kabinet ministrů Turkmenistánu – Türkmenistanyň ministrler kabineti

Prezident a Předseda Kabinetu ministrů – Serdar BERDYMUCHAMMEDOV

Místopředsedové Kabinetu ministrů:

• Rashid MEREDOV (považován za 1. místopředsedu)
• Guwanc AGAJANOV
• Baymyrat ANNAMAMMEDOV
• Batyr ANNAYEV
• Nokerguly ATAGULYYEV
• Tanryguly ATAHALLYYEV
• Hojamyrat GELDIMYRADOV
• Batyr MAMMEDOV
• Bahar SEYIDOVA

Ministři:

• Begenc ANNADURDYYEV – Ministr dopravy
• Hajymyrat HUDAYGULYYEV – Ministr komunikací
• Abdulla GELDIYEV – Ministr stavebnictví a architektury
• Atageldy ŠAMURADOV – Ministr
  kultury
• Begenč GUNDOGDYJEV – Ministr
  obrany
• Annageldy SAPAROV –
  Ministr energetiky
• Owezgeldi GOSJANOV – Ministr ochrany životního prostředí
• Mammetguly ASTANAGULOV – Ministr financí a ekonomiky
• Rašid MEREDOV – Ministr
  zahraničních věcí
• Myratberdi GAYYPOV – Ministr zdravotnictví a zdravotnického průmyslu
• Hangeldi KERIMOV – Ministr dálnic
• Tojkuli NUROV – Ministr průmyslu a stavebnictví
• Muchammed CHYDYROV – Ministr
  vnitra
• Meredtagan TAGANOV – Ministr
  spravedlnosti
• Muchammedsejid SILAPOV – Ministr
  práce a sociální ochrany
• Dowletgeldi MEREDOW – Ministr
  národní bezpečnosti
• Mammet AKMAMMEDOV – Ministr železniční dopravy
• Nurmuhammed ORAZGELDYEV – Ministr
  textilního průmyslu
• Nazar AGAHANOV – Ministr obchodu a vnějších ekonomických vztahů

1.2. Zahraniční politika země

1.3. Obyvatelstvo

K 30. květnu 2025 byl počet obyvatel odhadován na cca 7,56 milionu. Roční přírůstek obyvatelstva v roce 2023 dosáhnul 1,7 %, hustota obyvatelstva činila 15,9 osob/m². Podíl městského obyvatelstva v r. 2024 dosáhl 54,8 %. V Turkmenistánu žije více než 100 národností, z toho je  84,0 % Turkmenů, 9,0 % Uzbeků, 2,3 % Rusů, 1,0 % Kazachů, po 0,8 % Arménů, Ázerbájdžánců a Tatarů, 0,2 % Ukrajinců. Turkmeni se dělí na 7 velkých a 24 malých kmenů:

• Tekke – střední Turkmenistán
• Ersary –  jihovýchodní Turkmenistán
• Yomud –  západní Turkmenistán
• Göklen – jihozápadní Turkmenistán
• Salor – východní Turkmenistán
• Saryk – jižní Turkmenistán
• Čoudor – severní Turkmenistán

Náboženské složení:

• Islám – převážně sunité hanafitského ritu – 93 %
• pravoslavní 6,5 %
• ostatní 0,5 %

V souladu s ústavou je státním jazykem turkmenština, která patří k turkotatarské skupině indoevropských jazyků. Dalším nejpoužívanějším jazykem je ruština (jazyk etnického styku – používaný 38 % obyvatelstva). Cílem státního programu „Jazyk“ je dosáhnout ovládání turkmenštiny, ruštiny a angličtiny.

Turkmenistán se dělí na 5 administrativně-ekonomických oblastí (velájátů):  

• Achalský (administrativní centrum Eněv)
• Balkánský (Turkmenbaši)
• Dašoguzský (Dašoguz)
• Lebapský (Turkmenabad)
• Maryjský (Mary).

Velajáty se dále dělí na etrapy (okresy, resp. rajóny). V zemi je 20 měst a 46 menších sídelních útvarů.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Ačkoliv má Turkmenistán od 12. března 2022 nového prezidenta – Serdara Berdimuchammedova (syna předchozího autoritářského prezidenta Gurbangulyho), žádná výrazná změna hospodářské politiky nebyla pozorována. Ekonomika je i přes uzavřenost země ovlivněna vývojem na světových trzích, konfliktem na Ukrajině, Blízkém Východě a dalšími globálními trendy. 

Turkmenská ekonomika je založena na intenzivním zemědělství v zavlažovaných oázách, značných ropných zdrojích a zásobách zemního plynu (4. místo na světě podle zásob). V podnikatelské sféře dominují státní monopolní podniky. Statistické údaje o výkonnosti ekonomiky jsou dlouhodobě nejasné a výrazně se liší mezi oficiálními zdroji a mezinárodními institucemi.

Zatímco podle mezinárodních organizací byl růst HDP země v roce 2025 na úrovni 3,1 %, turkmenské statistiky uvedly téměř dvojnásobný (6,3 %), se kterým počítají i pro rok 2026. Dovoz se v roce 2025 mírně snížil, stejně jako vývoz, který obnáší především prodeje plynu do Číny a dalšího vývozu do Ázerbájdžánu a Íránu v rámci stávajících dohod o výměně plynu.

Inlface dosáhla v roce 2025 úrovně 8 %, což představuje opětovný nárůst po letech 2023 a 2024, kdy byla nižší, ale stále poměrně vysoká. Pro zajištění potravinové bezpečnosti dodávaly státní obchody obyvatelům poukázky na základní potraviny (rostlinný olej, kuřecí maso, mouka, vejce a cukr) za dotované ceny. Pokud jde o jednotlivé sektory ekonomiky, růst v průmyslovém sektoru tvořil 7,4 %, v obchodním sektoru 8,8 %, ve službách – 6,1 %, v dopravním sektoru 4,0 %, v zemědělství 3,2 %.

Země je poměrně aktivní v zahraničním obchodě, na počátku roku 2024 rostl především vývoz do Číny. Oproti prognózám mezinárodních expertů se turkmenská ekonomika oživila kvůli zvýšení objemu plynu exportovaného do Číny a Ruska a zlepšení obchodních vztahů s Čínou a Ruskem.

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Podle údajů Mezinárodního měnového fondu vládní výdaje dosáhly za 2024 rok 11,3 % HDP, příjmy – 11,5 % a přebytek rozpočtu činil v průměru 0,32 % HDP. Veřejný dluh se zvýšil na 14,5 % HDP v roce 2022. Hrubý zahraniční dluh činil na konci roku 2024 4,6 % HDP. Podle Světové investiční zprávy UNCTAD 2023 se příliv přímých zahraničních investic do Turkmenistánu v roce 2022 meziročně snížil o 27,3 % v celkové výši 936 mln. USD, což je mnohem méně než tříletý průměr zaznamenaný v letech 2018–20 (1,63 mld. USD).

Oficiální směnný kurz zůstává fixován na úrovni 3,5 TMM/USD a směnný kurz na černém trhu se v roce 2022 stabilizoval na úrovni 19 TMM/USD. V první polovině roku 2023 vykázal státní rozpočet přebytek 2,3 procenta HDP. V srpnu Fitch přidělila Turkmenistánu rating BB- se stabilním výhledem s odkazem na silnou fiskální pozici za přítomnosti strukturálních problémů. Veřejný dluh je velmi nízký, hluboko pod úrovní ve stejných ekonomikách.

Běžný účet zlepšuje oživení objemů a cen vývozu plynu a také to, že byla v loňském roce splacena podle plánu velká půjčka Číně prostřednictvím smlouvy o odběru. Za období leden-září 2022 byl zaznamenán přebytek běžného účtu ve výši 6,0 % HDP díky vyšším příjmům z uhlovodíků a rozsáhlým splácením externích půjček. Zpožděný přenos zakotvený ve smlouvách o vývozu uhlovodíků způsobil další nárůst vývozu v roce 2022. Příjmy z vývozu vzrostly o 43,6 %, zejména z vývozu plynu do Číny, ale také s dodatečným vývozem do Íránu a Ázerbájdžánu na základě dohod o výměně plynu.

Na světovém rejstříku ekonomické svobody získal Turkmenistán 46,3 bodů, což ho řadí až na 162. místo indexu svobodných ekonomik v roce 2024. Turkmenistán je na 37. místě (před Severní Koreou a Barmou) v asijsko-pacifickém regionu a jeho celková pozice je pod regionálním a světovým průměrem. Při absenci silného soukromého sektoru a ekonomické svobody stát udržuje monopolní kontrolu v celé ekonomice.

2.3. Bankovní systém

2.4. Daňový systém

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Zahraničí obchod ČR s Turkmenistánem je na velmi nízké úrovni, avšak má velký potenciál. Export z ČR do Turkmenistánu dlouhodobě převažuje nad importem. V roce 2025 došlo ke zvýšení českého exportu na hodnotu 0,54 mld. Kč, dovoz z TM se pohyboval okolo 10 mil. Kč. Růst exportu z TM do ČR v 2025 byl dán diverzifikací dodávek v nesurovinovém sektoru a zintenzivněním bilaterálních meziresortních dohod v oblasti logistiky a průmyslu.

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

EU dováží z Turkmenistánu především minerální paliva a chemické látky, zatímco do země dováží stroje a zařízení do nejrůznějších odvětví.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Hlavním partnerem je Čína, kam TM dodává zemní plyn. Na druhém místě z hlediska celkového obratu je Turecko, pak EU a země Střední Asie. Kladné saldo obchodu TM se zeměmi mimo EU je dáno právě především exportem zemního plynu do Číny.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Podle UNCTAD dosáhl příliv přímých zahraničních investic (FDI) do Turkmenistánu v roce 2023 cca 1,3–1,4 mld. USD. V roce 2024 dále vzrostl na přibližně 1,6 mld. USD.

Investice jsou dlouhodobě silně koncentrovány do energetického sektoru (zemní plyn a ropa), který dominuje ekonomice. Vedle toho směřují v menší míře do infrastruktury a stavebnictví. Klíčovým investorem je Čína, která zároveň zůstává hlavním odběratelem turkmenského plynu. Čína stále více investuje do plynárenského sektoru, spolufinancuje potrubí a rafinérie a zůstává největším odběratelem plynu v zemi.

Většina investic směřuje do sektoru těžby ropy a zemního plynu, dále pak do dopravního sektoru a těžby kovů. Hlavními investory v zemi jsou kromě Číny Rusko, Kazachstán a Uzbekistán. Turkmenistán disponuje významným surovinovým potenciálem, investiční prostředí je však nadále vysoce rizikové. Mezi hlavní překážky patří silná role státu v ekonomice, netransparentní rozhodování, administrativní náročnost, přísná devizová regulace a slabá vymahatelnost práva.

Celkový objem investic do různých výrobních zařízení a sociální infrastruktury v rámci programu prezidenta pro socioekonomický rozvoj v letech 2022–2028 výrazně roste a pokrývá přes pětinu HDP. V roce 2024 byl plně realizován plán rozvoje kapitálových investic ze všech zdrojů financování. Ve srovnání s rokem 2023 se tento ukazatel zvýšil o 9,1 %.

V Turkmenistánu nejsou evidovány významnější české přímé investice.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Bilaterální vztahy mezi Turkmenistánem a Evropskou unií se řídí prozatímní Dohodou o obchodu a otázkách s obchodem souvisejících (vstoupila v platnost v srpnu 2010), jejíž platnost by měla být ukončena ratifikací dohody o partnerství a spolupráci (PCA) v jednotlivých ČS EU a v závěru Evropským parlamentem. V rámci dohody se pořádají každoroční zasedání dvoustranného společného výboru za účelem projednání klíčových aspektů vztahů EU-TM. Dohoda zahrnuje široké spektrum otázek, jako je obchod, ekonomika, realizace strategie EU pro SA, politický a ekonomický rozvoj.

Memorandum o porozumění mezi EU a Turkmenistánem o spolupráci v oblasti energetiky usnadňuje výměnu informací o energetických politikách, diverzifikaci tranzitních tras a prosazování obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti. 

Smlouvy s ČR

Smlouva mezi Českou republikou a Turkmenistánem o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku z 18. 3. 2016

Protokol o spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a Ministerstvem ekonomiky a financí Turkmenistánu z 9. 9. 1993

3.4. Rozvojová spolupráce

Rozvojová spolupráce pro TM směřuje jak z EU, UNDP, Asijské rozvojové banky (ADB), Islámské rozvojové banky a dalších. Vzhledem k omezení rozpočtu pro tuto kapitolu ustupuje role organizací z USA. CZ firmy se mohou do rozvojové spolupráce zapojit prostřednictvím jednotlivých programů realizovaných uvedenými organizacemi. Prioritními sektory jsou dopravní infrastruktura, zdravotnictví, vzdělávání, rozvoj zemědělství/venkovských oblastí, zelené technologie a energetika, kultivace podnikatelského prostředí aj.

V rámci víceletého indikativního programu (MIP) na období 2021–2027, podporovaného nástrojem sousedství, rozvoje a mezinárodní spolupráce (NDICI-Global Europe), vyčlenila EU 18 milionů EUR na posílení svého partnerství s Turkmenistánem.

Turkmenistán také těží z řady regionálních programů a investic EU v rámci Evropského fondu pro udržitelný rozvoj Plus (EFSD+), hlavního finančního nástroje Global Gateway.

Projekty regionální spolupráce EU a Turkmenistánu (včetně všech 5 středoasijských zemí) se zaměřují na dopravní infrastrukturu, vzdělávání, právní stát, vodu a životní prostředí, správu hranic, boj proti obchodu s drogami, rozvoj soukromého sektoru, podporu investic, konkurenceschopnost a obchod ve Střední Asii a další oblasti. 

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Turkmenistán není pro aktuální období zařazen do MOP.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Turkmenistán je jednou z nejvíce izolovaných zemí světa a důvěryhodné informace o tom, co se v zemi skutečně děje, jsou velmi omezené. Některé „západní“ zprávy a názory je ale potřeba brát s určitou rezervou. Země má však mnoho charakteristických rysů společných pro všechny země Střední Asie. Obchod je založen především na osobních kontaktech, vymahatelnost práva je problematická, soudní procesy trvají dlouhé roky, úroveň byrokracie je enormní a rozsáhlá korupce je přítomná na všech výkonných úrovních. 

4.2. Oslovení

Internet je v Turkmenistánu silně cenzurován, je velmi pomalý, špatně dostupný, drahý a většina webů a aplikací je blokována. Místní velmi aktivně fungují přes zahraniční VPN, ale i tak je stabilní připojení velkým problémem. Z tohoto důvodu není možné očekávat efektivní komunikaci prostřednictvím mailu, Whatsappu (a podobných kanálů), a vyhledávání kontaktů a informací na internetu nemá význam, protože málokterý subjekt má webové stránky.

V případě prvotního oslovení je efektivnější zaslání emailem naskenovaného oficiálního dopisu např. prostřednictví ZÚ Taškent (s doprovodnou oficiální nótou) a následné telefonické prověření, zda partner korespondenci obdržel. Telefonická urgence odpovědi je možná a často nutná. 

V následné komunikaci s turkmenskou stranou je velmi důležitý osobní kontakt. Bez osobního jednání obtížně dojde k výraznějšímu posunu při navázání obchodních vztahů nebo projednání kontraktu. Standardním způsobem sjednání schůzky je formální oslovení v dostatečném předstihu, následné zjištění telefonního kontaktu na osobu, která má organizaci schůzky na starosti. S danou osobou pak dojednat termín a místo schůzky. Je nutné počítat s možností změny místa a času schůzky na poslední chvíli. Klíčovým zadáním přípravy na schůzku je zjištění, se kterou konkrétní osobou má smysl jednat.

4.3. Obchodní schůzka

Turkmeni jsou převážné muslimové sunnitského vyznání. Význam víry zesiluje a vytlačuje dřívější relaxovaný post-sovětský přístup. Nedoporučujeme plánovat jednání s TM partnery v době Ramadánu, který dodržuje stále více Turkmenů. Stejně tak není vhodné směřovat jednání na páteční poledne/brzké odpoledne z důvodu páteční modlitby. Pracovní doba začíná cca od devíti, polední pauza trvá přes hodinu, ale na druhou stranu se často pracuje až do pozdních večerních hodin a i o víkendech.

Opakované přesunutí hodiny a dne schůzky je naprosto běžné, jednání často bývají potvrzována na poslední chvíli.

Specifickou kategorií je hlavní město Ašchabad, jehož nová část je v podstatě nově vybudovaným administrativním centrem země. Jsou v něm koncentrovány ministerstva, jiné státní instituce, vedení polostátních firem, které se vyznačují direktivním přístupem v rozhodování. Vyjednávání s Turkmeny se v mnohém odlišuje od středoevropských zvyklostí. Není vhodné přeceňovat případné projevy přátelství (někdy spojené se společnou konzumací alkoholu).

TM partneři se na jednání připravují především v rovině zjištění, s kým budou jednat, výrazně méně pak zjišťují záležitosti, spojené s technickými parametry nabízeného zboží/služeb. Jednání usnadňuje, pokud je na české straně muž. Při klíčových jednáních je na české straně důležitá přítomnost CEO nebo zástupce nejvyššího managementu. Starší věk je vnímán uctivěji, nicméně s příchodem mladé a vzdělané generace se začíná prosazovat větší věková rovnost.

Místo schůzky: pokud ke schůzce dochází v kanceláři, může se jednat o čistě formální jednání, pokud TM strana navrhne jednání v jiných prostorách, často jde o pozitivní signál a významný posun vpřed. Co se týče nabízení alkoholu během jednání, velice záleží na národnosti a religiozitě partnera, nicméně pokud se jednání odehrává v administrativní budově, není to zvykem. Pokud dojde k setkání v restauraci, pak zatímco v některých případech je to téměř vyžadováno, v jiných by to pravověrný muslim považoval za urážku. Tuto otázku doporučujeme nechat na rozhodnutí partnera, jehož rozhodnutí bude také značně ovlivňovat, zda se z TM strany účastní sám, nebo je přítomno více osob. Pouze pokud dojde k navázání dlouhodobé spolupráce, může výjimečně dojít k pozvání domů (za předpokladu obdrženého souhlasu státní bezpečnosti).

Dresscode je obdobný jako v ČR, dámy by měly volit konzervativnější oblečení.

Vizitky: zejména pracovníci TM státní správy poskytují své vizitky, na druhé straně od Vás budou očekávat poskytnutí Vašich kontaktů (vizitku). Komunikace přes email je v zemi dosti problematická.

Nabídku služby, daru, často i běžného pohostinství, je normální nejprve „skromně“ odmítat, a přijmout až na naléhání nabízejícího; teprve opakované odmítnutí je obvykle bráno jako vážně míněné, v případě oficiálních jednání je dobré tuto otázku předem projednat.

4.4. Komunikace

Komunikačním jazykem je ruština, angličtina výrazně méně. Řada výše postavených Turkmenů, např. v soukromém sektoru, angličtinu na určité úrovni ovládá. Pokud neovládáte plynnou ruštinu, je přítomnost tlumočníka nutná. Při komunikaci se státní správou se dokumenty vypracovávají hlavně v turkmenštině a poté v ruštině. 

Při dlouhodobé přítomnosti je lepší, pokud komunikaci s koncovými zákazníky zajišťuje místní zástupce. V komunikaci s Turkmeny doporučujeme dávat přednost osobnímu kontaktu, případně telefonátu. E-mailové komunikaci je přikládán menší význam (z důvodu cenzury internetu), i když se to postupně mění. Veškerá elektronická či písemná komunikace by měla mít za cíl dosáhnout osobní schůzky. První jednání většinou proběhne v Turkmenistánu, následně je vhodné pozvat partnery do ČR.

Co se týče komunikačních tabu, jednoznačně není vhodné se kriticky vyjadřovat ke státnímu zřízení v Turkmenistánu a zejména k osobě prezidenta. Dále doporučujeme vyhnout se otevírání politických otázek, jako např. transparentnost prezidentských voleb, vztahů se sousedními zeměmi. Citlivá jsou také témata islámského extremismu.

V obchodní komunikaci si Turkmeni velmi cení upřímnosti a odsuzují tajnůstkářství, upovídanost či dokonce pomluvy. Dalším charakteristickým rysem Turkmenů je jejich uctivý přístup ke starším a rodičům. Nesmí se s nimi hádat, neplnit jejich požadavky či vyjadřovat nesouhlas. V obchodní komunikaci jim imponuje poctivost, skromnost, vděčnost, odvaha.

4.5. Doporučení

V Turkmenistánu neočekávejte rychlý a bezproblémový průběh, je nezbytná notná dávka tolerance a trpělivosti. Při jednáních je nutno počítat s tím, že korupce a nepotismus, složitý byrokratický systém a nepřehledné předpisy budou příčinou častých zdržení, změn činěných na poslední chvíli bez předchozího ujednání, a průtahů ve vyřizování i velice běžných záležitostí. Čas nemá pro Turkmeny zvláštní důležitost; na přesné dodržování termínů, plnění dohod nebo časů schůzek se nelze spoléhat. V průběhu jednání je třeba zachovávat trpělivost; nenechat se odradit dílčím neúspěchem, důležité je udržování stálého kontaktu s partnerem. Je nutno mít na paměti, že Turkmeni dávají přednost osobnímu jednání před korespondencí. Místní tlumočník, je-li důvěryhodný, může na partnera působit pozitivním dojmem.

Krátce po nástupu nového prezidenta byla zavedena striktní pravidla omezující tamní ženy. Podle nich je ženám v Turkmenistánu zakázáno nosit přiléhavé oblečení, barvit si vlasy, používat umělé řasy, nehty či podstupovat plastické operace nebo botox. Zároveň ženy nesmí sedět v přední části vozidla vedle řidiče nebo jezdit v autě s jinými muži, než jsou jejich příbuzní, řidičské oprávnění mohou získat až po dovršení 40 let věku. V praxi je možné vidět, že uvedená pravidla nejsou až tak dodržována, a nebudou vyžadována od cizinců, i tak ale doporučujeme v některých situacích obezřetnost. 

Na rozdíl od okolních středoasijských zemí, není běžné, ba naopak je zakázané, jíst koňské maso. Achaltekinské koně jsou v Turkmenistánu národní hrdostí a říká se, že „Kůň je plnoprávným členem turkmenské rodiny“, proto nedoporučujeme vtipy na toto téma.

4.6. Státní svátky

Státní svátky:

Hlavní státní svátek – 27. říjen – Den nezávislosti Turkmenistánu

další významné svátky:

1. 1. Nový rok

12. 1. Den památky

19. 2. Den státní vlajky

8. 3. Mezinárodní den žen

21. – 22. 3. Svátek jara „Novruz bajram“

8. 5. Den obrody a jednoty

9. 5. Den vítězství

6. 10. Den vzpomínek na zemřelé

27.- 28. 10. Den nezávislosti Turkmenistánu

12. 12. Den neutrality Turkmenistánu

pohyblivé svátky:

Ramadan – v závislosti od islámského lunárního kalendáře

„Kurban bajramy“ – každý rok přesné datum určuje Kabinet ministrů Turkmenistánu v závislosti od islámského lunárního kalendáře

„Oraza bajramy“ – přesné datum se určuje na základě prezidentského výnosu

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Na počátku obchodování s Turkmenistánem může být jednou z klíčových překážek získání víza a samotná návštěva země. V tomto případě je nutné postupovat ve spolupráci s turkmenskými partnery, kteří by měli umět zajistit Váš vstup do země.

Je možné navazovat kontakty s celou řadou obchodních firem, s největší pravděpodobností však všechny budou ve vlastnictví státu, případně ve vlastnictví někoho napojeného na vedení země. Na oslovení emailem s největší pravděpodobností neobdržíte reakci. Vhodnější oslovení je např. prostřednictvím ZÚ Taškent.

Využívání místních zástupců je nezbytné, protože jedině tak udrží kontakt na trhu a získáte relevantní informace, vazby a know-how, jak na trhu fungovat. Pro prosazení nabízeného zboží v Turkmenistánu jsou klíčové osobní kontakty. Nelze stavět své obchodní aktivity pouze na zasílání e-mailů a odkazech na internetové stránky. Pokud turkmenský obchodník o nabídku či kontakt nemá zájem, nereaguje. Obdobně se chová, jestli zaslané nabídce nerozumí. Pro komunikaci s partnerem je nutná dobrá znalost ruštiny, používání jiných jazyků, jak v písemném, tak ústním projevu, může způsobit problémy.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Podrobnější informace o postupu: How to Start a Company in Turkmenistan?

5.3. Marketing a komunikace

Reklamní a propagační činnost lze provádět v Turkmenistánu zcela standardními postupy, tj. s využitím tisku, rozhlasu, televize, reklamních ploch na veřejných prostranstvích – billboardů, bannerů atp. V Turkmenistánu jsou běžné plakátové nebo elektronické poutače atd. Kromě toho zde působí několik reklamních, marketingových a consultingových společností.

Část informací je možné získat zde: Turkmenistan, an Internet portal on cultural, business and entertainment life in Turkmenistan

Efektivní reklamou a propagací v TM je pro české firmy jejich účast na specializovaných výstavách i veletrzích. Přehled těchto propagačních akcí na příslušný rok je publikován na internetových stránkách Obchodně-průmyslové komory TM. Také velvyslanectví podporuje české firmy v případě jejich zájmu o účast na veletrzích. Ideální cestou, jak se seznámit s potenciálními turkmenskými kontakty je např. na mezinárodních výstavách a veletrzích, kterého se představitelé TM stále častěji zúčastňují. 

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Turkmenistán v oblasti ochrany duševního vlastnictví přijal několik zákonů odpovídajících mezinárodním standardům. Kromě Ústavy, občanského zákoníku a mezinárodních smluv přijal Turkmenistán zvláštní předpisy upravující tuto problematiku. Patří sem zákony „o vynálezech“, „o průmyslových vzorech“ a „o ochranných známkách“. Turkmenistán se připojil k následujícím mezinárodním smlouvám:

• Úmluva o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví
• Pařížská úmluva na ochranu duševního vlastnictví
• Smlouva o patentové spolupráci
• Euroasijská patentová úmluva
• Protokol k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek

Praktické dodržování, příp. vymáhání ochrany práv duševního vlastnictví však v Turkmenistánu může být velmi problematické.

5.5. Trh veřejných zakázek

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební morálka v Turkmenistánu může být nepředvídatelná, proto doporučujeme chtít po partnerovi platbu předem nebo některý ze zajištěných platebních prostředků (např. dokumentární akreditiv). Doporučujeme k obchodu využít pojištění EGAP, která však aktuálně řadí dle Konsenzu OECD Turkmenistán do nejrizikovější kategorie zemí (7/7). Je nutné počítat s tím, že se jedná o velmi netransparentní prostředí.

Soudní systém Turkmenistánu se řídí zákonem „O soudech“ (aktuálně ve znění z roku 2025) a tvoří jej:

• Nejvyšší soud Turkmenistánu
• soudy velajatů (regionální úroveň)
• městské a okresní soudy (nižší instance)
• specializované soudy, včetně ekonomických (arbitrážních)

Ekonomické spory řeší soustava arbitrážních soudů, které rozhodují mj. o obchodních sporech a úpadku a postupují podle turkmenského práva. Tyto soudy jsou příslušné pro řešení hospodářských sporů mezi podnikatelskými subjekty jako soud první instance, pokud zákon nestanoví jinak. 

Arbitrážní soud ve své činnosti:

• posuzuje a řeší spory vyplývající z hospodářských a právních vztahů v oblasti řízení a dalších záležitostí, které patří do jeho působnosti; zvažuje případy úpadku právnických a fyzických osob;
• studuje a shrnuje praxi aplikace soudních a jiných normativních právních aktů upravujících vztahy v oblasti podnikatelské a jiné ekonomické činnosti;
• zpracovává návrhy na zlepšení zákonů a dalších normativních právních předpisů upravujících vztahy v oblasti podnikatelských a jiných ekonomických aktivit;
• rozhoduje v rámci své působnosti o otázkách vyplývajících z mezinárodních smluv Turkmenistánu.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Na české občany se vztahuje vízová povinnost. Vzhledem k tomu, že v Česku není zastupitelský úřad Turkmenistánu, podává se žádost o vízum obvykle na Velvyslanectví Turkmenistánu v Berlíně nebo Vídni. V Turkmenistánu neexistuje kategorie turistických víz, vždy musí být vízum vyřizováno na základě pozvání. Získání víza může být bez pomoci turkmenských partnerů složité a bez nejistého výsledku.

Podrobné informace o vízech TM je na webové stránce MZV TM: https://www.mfa.gov.tm/en 

Z hlediska obecné kriminality lze Turkmenistán charakterizovat jako bezpečnou zemi. Bezpečnostní situace v Ašchabadu je velmi stabilizovaná, pohyb po městě na větších osvětlených ulicích je i v noci bezpečný, což je dáno mj. vysokým počtem policistů v ulicích.

Při cestování mimo hlavní město je nutné počítat s velmi špatnou kvalitou silnic, nerozvinutostí infrastruktury, značení, nedodržováním dopravních předpisů apod. Z hlediska kriminality by však ani pohyb mimo hlavní město neměl být rizikový.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

5.9. Veletrhy a akce

Mezinárodní veletrhy v Turkmenistánu v roce 2026

• Oil and Gas of Turkmenistan, 21. – 23. 10. 2026 https://ogt-turkmenistan.com/en
  klíčová konference a veletrh zaměřený na ropný a plynárenský sektor, organizovaný státními podniky Turkmennebit, Turkmengas a Turkmengeology
  
• TurkmenTel, 24. – 26. 11. 2026 https://www.turkmentel.net/ sítě a spoje, IT technologie, informační bezpečnost, komunikační technologie
  
• Turkmen Construction, 3. – 5. 11. 2026 https://www.turkmenconstruction.com/ stavebnictví, stavební materiály, zařízení
  
• Turkmen Energetika, 3. – 5. 11. 2026 https://www.turkmenenergetika.com/ energetika, energetická bezpečnost, elektrická energie, zařízení

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Pro Turkmenistán je akreditováno Velvyslanectví České republiky v Taškentu:

Embassy of the Czech Republic

3-Navnihol ko’chasi, 6-uy Mirzo-Ulug’bek tumani

Toshkent shahri, 100041

Тashkent / Uzbekistan

e-mail: tashkent@mzv.gov.cz  

web: www.mzv.gov.cz/tashkent

česky:

Velvyslanectví České republiky

Třetí ulice Navnichol 6

Mirzo-Ulugbekský rajon

100041 Taškent, Uzbekistán

tel.: +998 711 206 071

e-mail: tashkent@mzv.gov.cz  

web: www.mzv.gov.cz/tashkent

rusky:

Посольство Чешской Республики

3-я ул. Навнихол, 6

Мирзо-Улугбекский район

100041 Ташкент, Узбекистан  

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Hasiči – 01

Policie – 02

Záchranka – 03

tísňová linka – 911 nebo 112

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

www.turkmenistan.gov.tm – zprávy, komentáře, ekonomika

www.mfa.gov.tm  – Ministerstvo zahraničních věcí Turkmenistánu

www.cbt.tm – Centrální banka Turkmenistánu

www.cci.gov.tm – Obchodně-průmyslová komora Turkmenistánu

https://turkmenportal.com/