Uruguay: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Buenos Aires (Argentina)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2015

2016

2017

 2018

2019

Export (mil. USD)

8 906

8 301

9 068

9 088 9 146

Import (mil. USD)

8 391

7 387

7 395

7 635 7 201

Saldo

515

914

1 673

1 453 1 945

Zdroj: https://www.presidencia.gub.uy/comunicacion/comunicacionnoticias/exportaciones-uruguay-carne-soja-comercio
http://www.inac.uy/innovaportal/file/17900/1/comercioexterior.pdf

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Čína jako velký a stále rostoucí spotřebitel potravin je největším zákazníkem pro uruguayské vývozce. V roce 2018 tam směřovalo zboží za 2,872 mld. USD (31 %). Evropská unie jako obchodní blok byla druhou nejdůležitější destinací: 1,532 mld. USD. Sousední Brazílie koupila zboží za 1,198 mld. USD, USA za 628 mil. USD a Argentina za 369 mil. USD.

Brazílie, Argentina a Čína jsou největšími dodavateli zboží pro Uruguay s podíly od 22 % do 12 %. Následují Spojené státy a Mexiko (6-7 %). Země Evropské unie jsou zastoupeny nejvíce Německem, Itálií, Francií a Španělskem.

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Vývoz zboží z Uruguaye v roce 2019 dosáhl 9,146 mld. USD (+0,7 % ve srovnání s rokem 2018). Jako tradičně jsou hlavními položkami uruguayského vývozu položky spojené se zemědělství a přírodními surovinami:

  • Maso – 1,789 mld. USD
  • Sója – 1 mld. USD
  • Celulóza – 1,527 mld. USD
  • Mléčné výrobky – 649 mil. USD
  • Nápojové koncentráty – 524 mil. USD.

Dovoz zboží do Uruguaye v roce 2019 dosáhl 7,201 mld. USD, což je o 7 % méně než v roce 2018. Hlavními položkami byly automobily, oblečení a obuv, plasty, mobilní telefony a léky.
Zdroj: Informe Comercio Exterio Uruguay XXI
http://www.inac.uy/innovaportal/file/17900/1/comercioexterior.pdf

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V současnosti existuje na území Uruguaye 8 zón volného obchodu – 6 soukromých, 1 státní (Nueva Palmira) a 1 smíšená (Colonia). Jde o vnitrostátní celní zóny, které jsou využívány k dlouhodobému uskladnění zboží předtím, než je toto zboží uvolněno pro uruguayský trh nebo pro export.

Jejich status upravuje zákon č. 15 921 z prosince 1987. Celní úřad (v Uruguayi je jím tzv. Národní ředitelství cel) nemá uvnitř uruguayských zón volného obchodu žádné kompetence, což je rozdílná praxe oproti jiným zemím Latinské Ameriky. Kompetence celního úřadu je omezena pouze na kontrolu vstupu a výstupu zboží. Vlastní kontrolu činnosti jednotlivých zón má na starosti Ministerstvo ekonomie a financí.

Na uživatele zón volného obchodu se nevztahuje povinnost platit daň z přidané hodnoty za služby poskytnuté uvnitř zóny. V uruguayských zónách volného obchodu smí být zaměstnán zahraniční personál, počet zahraničních pracovníků však nesmí překročit čtvrtinu celkového počtu zaměstnanců.

Přehled volných zón:

Státní:

  • Zona Franca Nueva Palmira S.A.

Smíšené (vlastněná státem, provozována soukromou společností):

  • Zona Franca Colonia

Soukromé:

  • ZONAMERICA S.A. (dříve Zona Franca Montevideo S.A)
  • Zona Franca Florida S.A.
  • Zona Franca Rivera S.A.
  • Zona Franca San José S.A.
  • Zona Franca Libertad S.A.
  • Zona Franca Rio Negro S.A.
  • Parque de las Ciencias
  • Punta Pereyra.
  • WTC FreeZone
  • Aguada Park
  • Nueva Palmira
  • Zona Franca Libertad
  • Zona Franca Florida
  • Zona Franca Colonia
  • Zona Franca Fray Bentos
  • Zona Franca Colonia Suiza
  • Zona Franca Zonamerica.

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahr. investice (mil. USD)

2015

2016

2017

 2018

2019

-827

1 117

-837

-486

*

Uruguay se při lákání zahraničních investic koncentruje na tři oblasti: zemědělství a navazující proces, infrastrukturu a logistiku a globální, především sdílené služby. Tyto obory jsou také největšími příjemci zahraničních investic. Otevřenost vůči Číně se odráží v konkrétních aktivitách čínských firem i státu v zemi. V roce 2019 však byly hlavními investory Španělsko, Argentina, Švýcarsko a Finsko. To souvisí s výstavbou finské továrny UPM a navazujících činností (železnice, infrastruktura).
Zdroj: https://www.uruguayxxi.gub.uy/uploads/informacion/fb6c59e4f3cf4e7cc208809340069e8c8cfaa94d.pdf
Záporné číslo znamená, že Uruguay má více závazků se zbytkem světa, zatímco kladné číslo naznačuje, že zbytek světa má více závazků s Uruguayí.

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Neexistují v zásadě žádná omezení pro vstup zahraničního kapitálu do země. Zahraniční investoři jsou motivováni platným systémem investičních pobídek zakotveným v zákoně č. 16 906, který platí od 30. ledna 1998 (upravenými návaznými dekrety 455/007 a 002/012). Zákon se vztahuje na investiční projekty v průmyslu, zemědělství, službách a turistice.

Zákon:

  • prohlašuje podporu a ochranu zahraničních investic za národní zájem;
  • určuje několik prioritních oborů: obnovitelné zdroje energie, námořní průmysl, elektronický průmysl, dálkové poskytování služeb, turistika, hotelová kondominia, biotechnologie, sdílené služby;
  • staví zahraniční a domácí investice na stejnou úroveň;
  • poskytuje zahraničním investicím úplnou svobodu, pokud jde o přístup na uruguayský trh;
  • zaručuje spravedlivé a nediskriminační zacházení se zahraničními investicemi a zavazuje se k jejich udržování a nepoškozování;
  • stanoví zahraničním investorům vymezený okruh daňových výhod;
  • zajišťuje neomezenou možnost převodu kapitálu (zisku) do zahraničí;
  • umožňuje udělit investorovi daňové úlevy ve výši 20 – 100 % z hodnoty jeho investice.

Není stanoven limit pro účast zahraničního kapitálu ve firmách nebo joint-ventures, rovněž není stanoven limit počtu zahraničních zaměstnanců ve firmě. Převod zisku do zahraničí není ničím omezen. Investoři, kteří chtějí využít daňových a jiných výhod specifikovaných v zákoně, musí předložit investiční záměr v souladu s dekretem č. 92/98 ze dne 28. dubna 1998 na adresu Comisión de Aplicación, Avenida Libertador Brigadier Gral. Lavalleja 1409, piso 6, Montevideo. Dekret stanoví 75-denní lhůtu pro vyřízení žádosti o povolení investice.

V Uruguayi funguje tzv. COMAP – Komise pro dohled nad dodržováním zákona o investicích. Funguje při Ministerstvu financí, zde.

Od června 2003 existuje při ministerstvu cestovního ruchu proinvestiční agentura, tzv. „Ventanilla única“, kde si zájemce o přímou investici v Uruguayi vyšší jak 1 mil. USD podá žádost a příslušná agentura mu pomáhá vyřešit všechna administrativní a organizační náležitosti.
Byla podepsána řada dohod o podpoře a ochraně investic se zeměmi, odkud investice přicházejí nejvíce (USA, Velká Británie, Německo). S Českou republikou byla tato dohoda podepsána v roce 1996, avšak v platnost vstoupila až dnem 29. 12. 2000 po zdlouhavém ratifikačním procesu v Uruguayi. V současné době byla dojednána její úprava s ohledem na unijní legislativu, pozměněný renegociační dokument vstoupil v platnost v únoru 2012.

Na konci roku 2017 se schválil zákon, který zjednodušuje dovoz vzorků, prototypů a malých sérií výrobků směřujících do odvětví elektroniky a robotiky.

Hlavní organizací, které se jménem Uruguaye zabývá investiční propagací, je Uruguay XXI. Ta je hlavním kontaktním místem a průvodcem pro zahraniční investory, kteří se rozhodnou v zemi investovat.

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Buenos Aires (Argentina) ke dni 1. 6. 2020

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem