Usnadňování obchodu ve WTO

Usnadňování obchodu (Trade Facilitation) je ve Světové obchodní organizaci (WTO) součástí Rozvojové agendy z Doha (Doha Development Agenda; DDA). Tato problematika byla původně společně se vztahem obchodu a investic, obchodu a hospodářské soutěže a veřejnými zakázkami součástí tzv. singapurských témat.



Hlavní okruhy otázek patřících do problematiky usnadňování obchodu:

  • zlepšení a vyjasnění článků dohody WTO a GATT 1994 Svoboda tranzitu, Poplatky a formality při dovozu a vývozu a zveřejňování a provádění obchodních předpisů;
  • posílení technické pomoci a budování kapacit, efektivní spolupráce mezi celními správami a příslušnými úřady na problematice usnadňování obchodu;
  • zvláštní a rozdílné zacházení vůči rozvojovým a nejméně rozvinutým zemím;
  • identifikace potřeb a priorit v oblasti usnadňování obchodu, otázka nákladů spojených s prováděním navrhovaných opatření;
  • rozsah a formy spolupráce s ostatními mezinárodními organizacemi zvláště MMF, OECD, UNCTAD, WCO.

Jedná se o velmi rozsáhlou problematiku, náročnou i po finanční stránce, zejména v případě rozvojových zemí, na budování nových kapacit (celnice, vybavení výpočetní technikou, příprava odborných pracovníků apod.).

Dohoda o usnadňování obchodu – Trade Facilitation Agreement

Dne 22. února 2017 vstoupila v platnost Dohoda o usnadňování obchodu (TFA – Trade Facilitation Agreement). Dohoda byla podepsána již na IX. Konferenci ministrů členů WTO na Bali v roce 2013, následně do doby vstupu v platnost probíhal ratifikační proces. TFA je první multilaterální obchodní dohodou, která byla od vzniku WTO v roce 1995 sjednána. EU (Rada a Parlament) dohodu ratifikovala již v roce 2015.

TFA se skládá ze tří oddílů.

První oddíl obsahuje dvanáct článků zaměřených na zvýšení transparentnosti, zjednodušení, modernizaci a sjednocení pravidel, urychlení a zlevnění celních procedur.

Druhý oddíl obsahuje ustanovení o zvláštním a rozdílném zacházení, která umožňují rozvojovým a nejméně rozvinutým členům, aby si sami stanovili, kdy budou jednotlivá ustanovení z prvního oddílu dohody implementovat. Tito členové zmíněná ustanovení rozdělí do tří kategorií a zaváží se tak k implementaci jednotlivých ustanovení podle termínů, případně podmínek vztahujících se k těmto kategoriím:

  • Kategorie A obsahuje ustanovení, která rozvojová členská země bude implementovat k datu vstupu této Dohody v platnost nebo v případě nejméně rozvinuté členské země do jednoho roku po vstupu Dohody v platnost.
  • Kategorie B obsahuje ustanovení, která rozvojová členská země nebo nejméně rozvinutá členská země bude implementovat v den po skončení přechodného období po vstupu této Dohody v platnost.
  • Kategorie C obsahuje ustanovení, která rozvojová členská země nebo nejméně rozvinutá členská země bude implementovat v den po skončení přechodného období po vstupu této Dohody v platnost, a která vyžadují získání prováděcí kapacity poskytnutím pomoci a podpory při budování kapacit.

Vyspělí členové musí splnit všechny závazky ke dni vstupu Dohody v platnost.

Třetí oddíl ustavuje stálý výbor na usnadňování obchodu ve WTO a řeší organizační a technické záležitosti implementace TFA.

Dohoda má potenciál přispět 1 bil. USD k světovému HDP a vytvořit až 21 milionů pracovních míst (z toho 18 milionů v rozvojových zemích). Očekává se nárůst přeshraničních transakcí u malých a středních podniků o 60–80 % spolu s rychlejším proclením zboží v průměru o dva dny (pokles o 91 %). Obchodní náklady by se měly snížit o 13,9–21,4 %.

Od roku 2014 funguje nástroj (TFAF – Trade Facilitation Agreement Facility) pro poskytování technické pomoci rozvojovým a nejméně rozvinutým členům WTO při implementaci TFA.

Další informace:

Doporučujeme