MZV: Souhrnná teritoriální informace

Vládu ve Venezuele vede a jmenuje prezident. Vnitropoliticky se režim prezidenta Nicoláse Madura snažil udržet moc prostřednictvím centralizace státu, oslabení opozice a kontroly nad institucemi, přičemž v roce 2023 a 2024 čelil zvýšenému domácímu i zahraničnímu tlaku na konání svobodných a transparentních voleb. Značnou pozornost upoutaly prezidentské volby konané v červenci 2024, do kterého nebyla připuštěna hlavní opoziční kandidátka María Corina Machado, přestože předtím zvítězila v opozičních primárkách. Režim místo toho uznal kandidaturu Edmunda Gonzáleze Urrutii, který skončil na druhém místě. Maduro byl oficiálně vyhlášen vítězem, přičemž volby byly široce kritizovány jako nesvobodné a zmanipulované, což vedlo k obnovení některých sankcí ze strany USA a negativním reakcím EU i dalších latinskoamerických států.

Zahraničně Venezuela usiluje o posílení vztahů s Čínou, Ruskem, Íránem a dalšími autoritářskými režimy, zatímco její vztahy s USA, sousední Kolumbií a většinou demokratických zemí zůstávají napjaté. Hospodářsky se země nadále potýká s vysokou inflací, strukturálním úpadkem ropného sektoru a exodem milionů obyvatel, i když Caracas v roce 2023 částečně otevřel ekonomiku zahraničním investicím a povolil některé paralelní platební systémy. Humanitární situace zůstává vážná, přičemž OSN i nevládní organizace nadále upozorňují na systematické porušování lidských práv, omezení svobody tisku a pokračující represi vůči kritikům režimu.

Venezuela je zemí se zcela mimořádným nerostným bohatstvím (největší potvrzené zásoby ropy na světě) a potenciálem, který není možné zhodnotit s ohledem na omezení daná vládnoucím režimem. Bolívarovský socialismus v dobách svého zakladatele Huga Cháveze profitoval téměř výhradně z enormních příjmů z prodeje ropy, které navíc beze zbytku využíval pro své geopolitické zájmy. Země tak nemá dostatečně rozvinutou výrobní základnu a zemědělskou strukturu schopnou zajistit potravinovou soběstačnost. Po pádu světových cen ropy a v důsledky nulového financování obnovy těžby a údržby zařízení však země ztrácela rychlým tempem pravidelné příjmy. Přebujelé sociální programy umocnily ekonomický úpadek země. Mírné zlepšení makroekonomických ukazatelů bohužel neznamená zlepšování celkového stavu ekonomiky, ale vyšší toleranci systému vůči spontánní dolarizaci země, která však není kromě povolení plateb v dolarech nijak zákonně či systémově ukotvena. Hlubokou hospodářskou krizi spojenou s dramatickou degradací demokratických institucí ještě umocnila pandemická situace a drastická opatření chavistické vlády Nicoláse Madura, nemluvě o již několik let trvajícímu exodu lidí. Kvalifikované síly se tak již v zemi téměř nevyskytují. Někteří pak zůstávají pouze z obavy o zabavení nemovitostí a majetku. 

Tato Souhrnná teritoriální informace je zpracovávána pro zemi, která je tzv. přiakreditovaná. Informace je poskytovaná ve zkráceném rozsahu.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Venezuela (346.99 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název země: República Bolivariana de Venezuela (Bolívarovská republika Venezuela)

Ve Venezuele je od konce 90. let u moci ideologie tzv. Socialismu 21. století, označovaná také jako chavismus, vycházející z myšlenek Huga Cháveze a jím prezentovaného „bolívarovského socialismu“. Tento model, přetvořený za vlády jeho nástupce Nicoláse Madura v de facto autoritářský režim, nadále dominuje politickému, ekonomickému i institucionálnímu životu země. Režim postupně znárodnil klíčové sektory hospodářství, především ropný průmysl reprezentovaný společností PDVSA, jejíž výnosy byly dlouhodobě používány k financování populistických sociálních programů a zahraničněpolitických aktivit na podporu spřátelených režimů a ideologicky blízkých hnutí, včetně komunistických stran v Evropě a Latinské Americe. Zcela přitom rezignoval na reinvestice a modernizaci ropné infrastruktury, což vedlo k její chronické nefunkčnosti. Inflace v zemi, podporovaná nadměrným tiskem peněz a měnovými reformami, zůstává i přes částečné dolarizace extrémně vysoká. Státem organizované programy jako Carnet de la Patria, zavedený v roce 2016, se staly nástrojem politické kontroly a klientelismu: umožňují přístup k subvencovaným potravinám, zdravotní péči a dalším výhodám pouze loajálním občanům, přičemž systém je postaven na čínských a ruských sledovacích technologiích a propojen s volebním systémem, který nebyl nikdy nezávisle auditován.

V letech 2022–2023 došlo k pokusům o diplomatické uvolnění vztahů mezi USA a Venezuelou, podníceným potřebou diverzifikovat dodávky ropy v důsledku války na Ukrajině. Administrativa Joea Bidena umožnila společnosti Chevron zahájit omezené operace s PDVSA, což vedlo k částečnému obnovení produkce a mírnému zlepšení přístupu k devizám. Tento proces však byl v roce 2024 narušen, když Madurov režim zablokoval kandidaturu hlavní opoziční představitelky Maríe Coriny Machado ve volbách, čímž porušil dohody z jednání v Barbadosu, za což USA opětovně zavedly některé sankce. Volby konané v červenci 2024 byly široce kritizovány jako nesvobodné a zmanipulované, a přestože v nich kandidoval náhradník opozice Edmundo González Urrutia, Maduro byl oficiálně vyhlášen vítězem. Evropská unie, USA i většina demokratických zemí Latinské Ameriky výsledek neuznaly. Na mezinárodní scéně si Venezuela nadále udržuje blízké vztahy s Ruskem, Čínou, Íránem a dalšími autoritářskými státy, přičemž v roce 2023 obnovila plnohodnotné vztahy s Ruskem včetně vojenské spolupráce, a intenzivně lobbuje za přijetí do formátu BRICS (kterému prozatím brání Brazílie). Veřejná infrastruktura, zdravotní a vzdělávací systém jsou v katastrofálním stavu a OSN i lidskoprávní organizace nadále upozorňují na systematické porušování lidských práv, politickou perzekuci, věznění odpůrců režimu a rozpad právního státu. Opozice zůstává fragmentovaná a pod tlakem, přesto se i nadále těší podpoře demokratické části mezinárodního společenství, především EU, Kanady a několika latinskoamerických států. 

1.2. Zahraniční politika země

Vztahy s USA:

Vztahy se Spojenými státy se od konce roku 2022 až do poloviny roku 2024 nesly ve znamení pragmatického přiblížení, podmíněného americkým zájmem o diverzifikaci energetických zdrojů v kontextu války na Ukrajině. Bidenova administrativa tehdy částečně uvolnila sankce, povolila společnosti Chevron obnovit omezené operace v zemi a zahájila opatrný dialog s režimem Nicoláse Madura, zejména skrze jednání na Barbadosu. Tento přístup byl rámován jako pobídka k demokratickému otevření, včetně podmínek pro konání svobodných voleb. Nicméně vývoj v roce 2024, zejména zablokování kandidatury Maríi Coriny Machado a prokazatelně zmanipulovaný průběh červencových prezidentských voleb, vedl k obratu. USA opětovně zavedly sankce proti venezuelskému ropnému a těžebnímu sektoru, přičemž Donald Trump, zvolený prezidentem USA v listopadu 2024, signalizoval návrat k tvrdší linii podobné politice „maximálního tlaku“ z jeho prvního funkčního období. Americká politika zůstává silně ovlivněna postojem latinskoamerické diaspory na Floridě, která se staví proti jakémukoliv usmiřování s Madurovým režimem.

Vztahy s ostatními zeměmi:

Ve vztazích s dalšími světovými aktéry se Madurova vláda i nadále opírá o strategické spojenectví s autoritářskými režimy. Rusko a Čína zůstávají klíčovými partnery především v oblasti obranné spolupráce, zpravodajských služeb a technologií sledování obyvatelstva, a to i přes výrazné snížení jejich přímých investic do venezuelské ekonomiky. V roce 2023 Venezuela otevřeně podpořila ruské kroky na Ukrajině a zintenzivnila bezpečnostní spolupráci s Moskvou, včetně vojenské přítomnosti ruských poradců. Čína se profiluje spíše jako opatrný, ale dlouhodobý hráč – pokračuje v infrastrukturních projektech, ale v nových půjčkách je zdrženlivá. Hlavním a nejaktivnějším spojencem se stal Írán, který zajišťuje dodávky komponent potřebných ke zpracování těžké ropy a podílí se na těžbě zlata a dalších strategických surovin na jihu země. Spolupráce s Teheránem se od roku 2023 prohloubila i v oblasti bezpečnostních struktur a zpravodajských služeb.

Vztahy s EU:

EU se k vývoji ve Venezuele opakovaně vyjadřovala prostřednictvím prohlášení HR/VP J. Borrella a následně K. Kallas. EU důrazně kritizovala diskvalifikaci opozičních politiků z prezidentských voleb (prohlášení z 29. 1. 2024). Považovala tyto kroky za přímý útok na demokratické zásady a práva politické opozice. Rovněž vyzvala venezuelský režim, aby dodržoval Barbadoskou dohodu a podporoval inkluzivní dialog zaměřený na zajištění spravedlivých a konkurenceschopných voleb. Po volbách vyjádřila EU vážné znepokojení nad rozsáhlými nesrovnalostmi, včetně nedostatečné transparentnosti při vyhlašování výsledků, a zaujala silný postoj ke kontroverznímu prohlášení Madura za vítěze na základě neúplného a neověřitelného sčítání hlasů. Podpořila opozičního lídra Gonzáleze (i když v žádném momentě ho neoznačila za „zvoleného prezidenta“), a odsoudila následné represe, kterým González čelil a které ho donutily požádat o politický azyl ve Španělsku (prohlášení z 29. 7., 30. 7., 15.8. a 8.9. 2024). Dne 10. ledna 2025 prodloužila Rada EU platnost sankcí vůči Venezuele do 10. ledna 2026 v reakci na pokračující kroky podkopávající demokracii, právní stát a porušování lidských práv. Kromě toho Rada obnovila cestovní omezení pro čtyři osoby, která byla dříve pozastavena v květnu 2024 s cílem podpořit inkluzivní volby, a uložila sankce dalším 15 osobám, včetně členů CNE, soudců a bezpečnostních sil. Celkový počet sankcionovaných osob se tak zvýšil na 69, přičemž na všechny se vztahuje zmrazení majetku a zákaz cestování do EU.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel a hustota zalidnění

Podle odhadů dosahuje populace Venezuely v roce 2025 přibližně 28,5 milionu obyvatel, což představuje mírný nárůst oproti předchozím letům. Hustota zalidnění činí přibližně 32 obyvatel na km². Tento růst je však relativní, neboť od roku 2013 zemi opustilo více než 7,9 milionu obyvatel, což představuje jednu z největších migračních krizí na světě.

Migrace a diaspora

K prosinci 2024 žilo mimo Venezuelu více než 7,9 milionu jejích občanů. Z toho přibližně 6,7 milionu se nachází v Latinské Americe a Karibiku. Největší počet venezuelských migrantů s regulovaným statusem pobývá v Kolumbii, kde jich k lednu 2024 bylo přes 2,29 milionu. V USA bylo do roku 2023 uděleno dočasné ochranné postavení (TPS) více než 607 000 Venezuelanům.

Etnické složení

Venezuelská populace je etnicky pestrá. Přibližně 50 % obyvatel tvoří mestici (směs evropského a původního obyvatelstva), 43 % běloši evropského původu, 3,6 % afro-venezuelané a 2 % původní obyvatelé. Zbývajících 1,2 % zahrnuje převážně asijské a arabské komunity.

Náboženská příslušnost

Venezuela je převážně křesťanskou zemí. 71 % obyvatel hlásí k římskokatolické církvi, 17 % k protestantským církvím (zejména evangelikálním) a 8 % je bez vyznání. V posledních letech však dochází k nárůstu evangelikálních komunit, které poskytují nejen duchovní, ale i materiální podporu obyvatelstvu postiženému krizí. 

Další demografické ukazatele

Střední věk populace: 29,4 let.

Míra plodnosti: 2,06 dítěte na ženu

Průměrná délka života: 72,8 let (muži 69,1 let, ženy 76,8 let)

Dětská úmrtnost: 14,4 úmrtí na 1 000 živě narozených

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Prezident Maduro oznámil, že HDP země vzrostl v roce 2024 o více než 9 %, čímž překonal 5,5% růst vykázaný v roce 2023. Tento růst byl z velké části připsán odvětví uhlovodíků a vládnímu uvolnění kontroly soukromého sektoru, včetně neformální dolarizace zahájené v roce 2019. Nezávislí pozorovatelé však odhadují růst HDP na max. 4 %, což svědčí o (běžném a nepřekvapujícím) rozporu mezi oficiálními údaji a vnějšími hodnoceními.

Inflace ve Venezuele činila za rok 2024 85% (dle Madura 49%), a v každém případě představuje výrazný pokles oproti roku 2023.

Ropný sektor, základní kámen venezuelské ekonomiky, zaznamenal mírné oživení. Těžba ropy dosáhla přibližně 900 000 b/d, k čemuž přispěly licence udělené zahraničním společnostem, jako jsou Chevron (US) a Repsol (ES). V říjnu 2023 americká vláda zmírnila některé sankce vůči venezuelskému ropnému průmyslu, což umožnilo společnostem jako Chevron zvýšit těžbu a vyvážet venezuelskou ropu. Toto zmírnění sankcí poskytlo venezuelské vládě záchranné finanční lano a přispělo k částečné stabilizaci ekonomiky.

Navzdory hospodářskému růstu se Venezuela nadále potýkala s významnými sociálními a infrastrukturními problémy, např. s častými výpadky elektřiny, nespolehlivým přístupem k čisté vodě a zhoršujícími se dopravními systémy. Navíc, i když některá odvětví zaznamenala růst, přínosy byly nerovnoměrně rozděleny a mnoho Venezuelanů nadále žilo v chudobě s omezeným přístupem k základním službám (přes 80% populace pod hranicí chudoby).

Venezuela rovněž zůstává jednou z nejhorších zemí světa co se týče korupce (v roce 2023 se podle Transparency International umístila na 177. ze 180. míst).

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Očekává se, že vysoká úroveň neefektivních běžných výdajů v kombinaci s extrémně slabým příjmem udrží i v příštích letech rozsáhlý rozpočtový deficit a astronomický poměr veřejného dluhu k HDP. Režim bude i nadále závislý na monetizaci, aby mohl financovat své deficity. Banco Central de Venezuela (BCV, centrální banka) pokračuje v tisku peněz na financování vládních rozpočtových deficitů. I když vláda dosáhla dohody s některými ze svých věřitelů (včetně Číny) o restrukturalizaci dluhových závazků, v letech 2021-26 se stále očekává, že veřejné dluhové zatížení zůstane obrovské, zejména proto, že značné mimobilanční dluhové financování (především dluhové a rozvojové fondy vydané PDVSA) podhodnocuje skutečnou velikost celkových veřejných závazků. Příjmy státního rozpočtu jsou silně závislé na ropném sektoru, který tvoří přibližně 58 % příjmů.

2.3. Bankovní systém

Venezuelský bankovní sektor je charakterizován vysokou koncentrací a dominancí státem vlastněných bank. K roku 2024 tvořilo státní bankovnictví přibližně dvě třetiny celkových bankovních aktiv, zatímco soukromý sektor držel zbývající třetinu. Celková aktiva bankovního sektoru dosahovala přibližně 8 miliard USD, což představuje méně než 10 % HDP země. V roce 2022 bylo ve Venezuele evidováno 25 finančních institucí, z nichž 22 byly univerzální banky a 3 mikrofinanční banky. Bankovní sektor zaměstnával přibližně 45 000 lidí a provozoval kolem 2 000 poboček.

Mezi hlavní banky podle podílu na trhu patří:

• Banco de Venezuela: Státní banka s největším podílem na trhu.
• Banesco Banco Universal: Největší soukromá banka s přibližně 340 pobočkami a více než 6 miliony klientů.
• BBVA Provincial: Dceřiná společnost španělské BBVA, působící ve Venezuele od roku 1953.
• Mercantil Banco Universal: Součást skupiny Mercantil Servicios Financieros, s dlouhou historií a mezinárodní přítomností.

V roce 2022 došlo k významné konsolidaci trhu, když Banco Nacional de Crédito (BNC) převzal aktiva a pasiva Banco Occidental de Descuento (BOD), čímž se stal jedním z hlavních hráčů na trhu.

2.4. Daňový systém

Daňový systém ve Venezuele je i nadále velmi složitý a vyžaduje rozsáhlé znalosti, zejména pokud jde o právní jistotu při výkladu daňových ustanovení a jejich obtížnost, a to vzhledem k rozmanitosti daní, které tento systém tvoří. Rezidentní společnosti a podniky jsou daněné v celé šíři svých příjmu včetně zahraničních, nerezidentní pak do výše svých příjmů pocházejících z Venezuely. Zahraniční firmy jsou daněny na základě příjmů své místní pobočky, ať tento pochází odkudkoli. Progresivní daňové sazby jsou 15 %, 22 % a 34 %. Finanční instituce jsou daněné 40 %. Ropné společnosti platí 50 % z čistého zisku.

Daň ze zisku právnických osob: Maximální výše daně ze zisku právnických osob je stanovena na 34 % pro společnosti s čistým ziskem přes 3 000 daňových jednotek, 22 % pro společnosti se ziskem 2.000–3.000 daňových jednotek a 15 % pro společnosti se ziskem do 2.000 jednotek (daňová jednotka – Unidad Tributaria – je zákonem stanovovaná). Kromě obecné daně je společnost povinna odvádět městu, ve kterém sídlí, tzv. impuesto municipal.   

Daň z příjmu fyzických osob: Maximální výše této daně je 34 % (při ročním příjmu přes 6.000 daňových jednotek), minimum je 6 % (při příjmu do 1.000). Trvale bydlící (rezidenti – pobyt více než 183 dní) podléhají stejnému režimu jako místní občané, nerezidenti (do 183 dní) platí plošně daň 34 %. Některé příjmy jsou od této daně osvobozeny, např. úroky z úspor, pojistné, důchody.  

Daň z kapitálových zisků: Dle daňové reformy z roku 1994 podléhají veškeré transakce na kapitálovém trhu zdanění ve výši 1 % z každého obchodu. Transakce provedené mimo kapitálový trh podléhají jinému zdanění, soukromá osoba platí 3 %, rezidentní společnost 5 % a nerezidentní zahraniční firma 50 %.  

Daň z přidané hodnoty: Momentálně činí 16 %. 

Dohody o zamezení dvojímu zdanění: V rámci zemí EU Venezuela podepsala tyto dohody s Itálií, Francií, Nizozemskem, Německem, Belgií, Velkou Británií, Portugalskem, Švédskem i Českou republikou.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

EU je po Číně a USA třetím největším obchodním partnerem Venezuely. Celkový obchod mezi EU a Venezuelou představoval v roce 2024 2,95 mld. EUR. Do roku 2017 vyvážela EU do Venezuely více, než dovezla, avšak od té doby hodnota dovozu do EU z Venezuely převyšuje vývoz EU do Venezuely. V roce 2024 měla Venezuela se zeměmi EU kladnou obchodní bilanci ve výši přibližně 1,38 mld. EUR. Obchod EU s Venezuelou je stejně jako s ostatními zeměmi a partnery ovlivněn vleklou hospodářskou krizí ve Venezuele. Hlavními exportními položkami EU do Venezuely byly stroje a zařízení (20,9 %), minerální produkty (20,6 %) a chemické produkty (15 %). Dovoz z Venezuely do EU tvořily především minerální paliva (70,9 %) a zemědělské produkty (13,1 %).

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Obchodní výměna mezi Českou republikou a Venezuelou zůstává omezená. V roce 2024 činil český export do Venezuely přibližně 230 milionů CZK, zatímco import dosáhl 360 milionů CZK. Hlavními dovozními položkami byly nápoje, zejména venezuelský rum, a methanol. Export z ČR byl omezený kvůli nízké kupní síle a ekonomické nestabilitě ve Venezuele.

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Venezuela udržuje významné obchodní vztahy s Indií, Čínou a USA. V roce 2024 činil celkový obchod mezi USA a Venezuelou 10,2 miliardy USD, přičemž USA vyvezly zboží v hodnotě 4,2 miliardy USD a dovezly zboží za 6 miliard USD, což vedlo k obchodnímu deficitu USA ve výši 1,8 miliardy USD.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Přímé zahraniční investice (PZI) do Venezuely zůstávají omezené kvůli politické a ekonomické nestabilitě. Podle UNCTAD dosáhly PZI do Venezuely v roce 2023 hodnoty 1,1 mld. USD, což představuje mírný nárůst oproti předchozímu roku. Investice jsou nadále brzděny faktory, jako jsou porušování práv soukromého vlastnictví, měnové kontroly, rostoucí regulace a znárodňování. Mnoho nadnárodních společností opustilo zemi nebo omezilo svou činnost. Přibližně 150 společností si však zachovává přítomnost a čeká na zlepšení podmínek.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Mezi Venezuelou a EU neexistují žádná preferenční obchodní ujednání. Obchodní vztah mezi EU a Venezuelou je založen na pravidlech a clech Světové obchodní organizace (WTO).

Smlouvy s ČR

Dohoda o kulturní spolupráci mezi vládou ČSSR a vládou Venezuelské republiky z 25. 10. 1983

Základní dohoda o technické spolupráci mezi vládou ČSSR a vládou Venezuelské republiky z 3. 11.1988

Ujednání mezi vládou České a Slovenské Federativní republiky a vládou Venezuelské republiky o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pasů sjednané výměnou nót, č. j.448/1991 Sb., z 11. 7. 1991

Dohoda mezi ČR a Venezuelou o podpoře a vzájemné ochraně investic, č. 99/1998 Sb., podepsána v Caracasu dne 27. 4. 1995, v platnost vstoupila 23. 7. 1996

Smlouva mezi ČR a Venezuelou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovým únikům v oblasti daní z příjmu a majetku, č. 6/1998 Sb. podepsána v Praze dne 26. 4. 1996, v platnost vstoupila 12. 11. 1997

Memorandum o porozumění o rozvoji spolupráce v oblasti cestovního ruchu mezi Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a Ministerstvem průmyslu a obchodu Bolívarovské republiky Venezuela, č. 128/2004 Sb. mezinárodních smluv, Praha ze 4. 11. 2002

3.4. Rozvojová spolupráce

ČR nemá s Venezuelou žádné rozpracované ani dokončené projekty rozvojové spolupráce, ani žádné v dohledné době neplánuje. Venezuela není zařazena na seznam prioritních zemí rozvojové spolupráce ČR.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Za případné budoucí perspektivní obory (změní-li se podnikatelské a politické klima) by bylo možno považovat rekonstrukci silniční a železniční infrastruktury, stavební průmysl, těžební průmysl, energetiku a systémy hromadné městské a příměstské dopravy. Ve státním rozpočtu jsou zahrnuty plánované investice do těchto rámcových projektů:

• projekty v infrastruktuře
• těžba uhlí
• projekty do plynárenství
• vybudování základního střediska telekomunikací
• železniční systém národní dopravy včetně propojení s Kolumbií a Brazílií
• stavba tří milionů obydlí pro nemajetné vrstvy

Nové možnosti pro české exporty jsou závislé na budoucím politickém vývoji v zemi. Kromě výše uvedených perspektivních možností by za standardních obchodních a platebních podmínek byly možné např. dodávky pro: 

Petróleos de Venezuela (PDVSA) – možnosti vývozu bezešvých trubek na ropu a plyn, čističky průmyslových odpadů a spalovny, ropné armatury, přečerpávací stanice, vybavení opravárenských dílen aj.
Compaňía Venezolana de Guayana (CVG) – dodávky strojů a zařízení pro povrchovou těžbu, manipulaci, nakládku a vykládku železné rudy a bauxitu a jejich zpracování
Státní loděnice DIANCA – vybavení doků, opravárenských dílen apod.

Za potenciálně perspektivní lze považovat i případné akvizice nových produktů českého průmyslu, zejména strojírenství a dopravních prostředků, chemických produktů, zařízení pro potravinářský zpracovatelský průmysl (linky na chov a porážku drůbeže a skotu), hotových průmyslových výrobků a spotřebního zboží apod. Je však třeba stále upozorňovat na nebezpečí vyplývající z uzavřenosti venezuelské ekonomiky, právní nejistotu a politicky plánovanou ekonomickou strukturu státních firem často vedených vojenskými generály. Důležitým aspektem je také ručení za mnoho státních půjček státními aktivy a majetkem. Rozsah a struktura těchto záruk poskytovaných největším věřitelům – Rusku a Číně, není blíže znám.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Styl a etika obchodního jednání u soukromých firem a podniků se stále více blíží standardům platným v Evropě a USA, některé zvyklosti však na české podnikatele působit zvláštně. Pro všechna jednání je nicméně důležitá trpělivost a uhlazené jednání včetně velmi upraveného vzhledu.

4.2. Oslovení

S obyvateli Venezuely je výhodné komunikovat v jejich rodném a úředním jazyce, tedy španělsky. Jednání v angličtině je často možné, nicméně nikdy není tak srdečné a efektivní. Pro úspěch obchodu je absolutně nezbytná osobní přítomnost obchodníka v teritoriu, nelze očekávat uzavření obchodu faxem či e-mailem. Často je třeba několik telefonátů, e-mailů či dokonce osobních schůzek, aby bylo možné zjistit kontaktní údaje požadované osoby. V osobním kontaktu je na úvod důležitá výměna zdvořilostních frází: „Placer conocerle / Mucho gusto“ (rád Vás poznávám, těší mne); „Como le va?“ (jak se máte – většinou se neočekává skutečný popis stavu obchodního partnera, ale pouze poděkování a opáčení stejnou či podobnou frází). Velký důraz je kladen na vzhled obchodního partnera. Oblečení a osobní hygiena jsou obrazem společenského postavení a úspěchu jedince. Je proto vhodné se několikrát denně převlékat a úzkostlivě dodržovat osobní hygienu.

Venezuelská španělština patří k těm hůře srozumitelným a používá mnoho regionálních výrazů. Například pravý význam slova ´mañana´ znamená nejenom zítra, ale třeba i za pár let. Znatelné je to zejména u státních institucí. Vnímání času je ve Venezuele daleko volnější, než je tomu v ČR či v Evropě.

Před cestou do Venezuely je proto vhodné navštívit webové stránky některých venezuelských periodik (například El Universal, El Nacional atd.) a načerpat zde aktuální informace o dění v zemi i některé lokální výrazy.

4.3. Obchodní schůzka

Venezuelci nejsou příliš dochvilní při organizaci schůzek a není neobvyklé čekat, při dochvilnosti českého partnera, i více než půl hodiny. Dochvilnost může být lepší, pokud se jedná o venezuelskou pobočku nadnárodní společnosti. Obvyklá je výměna vizitek a partnera potěší, pokud je vizitka ve španělštině.  

Obchodní schůzky je lépe domlouvat v pracovní době (obvykle 8‑17 h) s vyloučením pátků a dnů předcházejících státním svátkům či obdobím delšího volna. Období Vánoc a konce roku je zcela vyloučené, protože většina lidí, movitějších i méně movitých, se snaží na období vánoc (a stejně tak velikonočního týdne) odcestovat za příbuznými, většinou do zahraničí.  Venezuelci nemají problém zahájit obchodní kontakty v rámci oslav či v restauraci, kavárně, ale ani v kanceláři. Výjimečně mohou pozvat své partnery i domů. V takovém případě je důležité dorazit na jednání minimálně s 15minutovým zpožděním, raději 30minutovým. Naopak pokud pozve Venezuelec svého obchodního partnera do své kanceláři či firmy, doporučuje se větší dochvilnost. 

Dárek je dobrý způsob, jak prolomit ledy. Dárky se obvykle na místě také otevírají. Den po realizaci obchodního jednání, navíc pokud bylo spojené s obdarováním ze strany partnera, se doporučuje zaslat následné poděkování, ideálně ručně psané.

4.4. Komunikace

Nejlepší je domlouvat obchody ve španělštině, nicméně větší či mezinárodní firmy a podniky většinou vzdělávají své zaměstnance v angličtině a schopnější obchodníci se anglicky domluví velmi dobře. Častá je i italština u potomků italských přistěhovalců. Ve státních podnicích, a především na úřadech, je však angličtina velmi výjimečná a nepočítá se s tím, že by se lidé nedomluvili španělsky. Doporučuje se proto pro taková jednání mít tlumočníka. Venezuelci jednoznačně preferují osobní jednání, případně telefonát, na emaily ne vždy reagují.

4.5. Doporučení

Při cestě do Venezuely je nutné se vybavit trpělivostí, nicméně přes nedochvilnost jsou Venezuelci velmi komunikativní a milí lidé. V případě nutné pěší cesty po ulicích se s ohledem na vysokou kriminalitu doporučuje neprovokující oděv a celkový vzhled. Naopak na jednání je dobré být slušně oblečen a nepodcenit ani další vjemové složky vzhledu.

4.6. Státní svátky

1. leden – Nový rok

únor – karneval

březen – duben – velikonoční týden

19. duben – Počátek hnutí za nezávislost (1810)

1. květen – Svátek práce

24. červen – Den armády – výročí bitvy u Carabobo (1821)

5. červenec – Den nezávislosti (podpis Deklarace o nezávislosti 1811)

24. červenec – Narození Simóna Bolívara (1783)

3. srpen – Den státní vlajky

12. říjen – Den domorodého odporu (objevení Ameriky 1492)

25. prosinec – Vánoce

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Obchodní výměna s Venezuelou je v současnosti omezena mnoha sankčními režimy ze strany USA. Sankce ze strany EU jsou namířené především proti jednotlivým představitelům režimu a pak na oblast obchodu se zbraněmi a speciálu obecně. Bližší specifikace vývozních omezení najdete např. na stránkách EUR-Lex.  

Prodej českých výrobků na venezuelském trhu je zásadní měrou ovlivněn současnou politickou a ekonomickou situací a devizovou politikou země (politická a právní nejistota a z toho vyplývající ekonomické následky, zdlouhavé a komplikované vyřizování dovozních povolení, certifikace a licencování dovozů, byrokracie při zahraničněobchodních operacích a odbavování zásilek aj.). Možnosti výběru distribučních kanálů nejsou omezené, možné jsou všechny formy od obchodních zástupců po přímý prodej konečnému uživateli. Venezuelské firmy nevítají požadavky zahraničních dodavatelů na minimální roční odběry nebo minimální roční prodeje. Doporučuje se uzavírat všechny dohody a smlouvy v písemné formě, u investičního zboží se zástavním právem – reserva de dominio.   

Pro provozování obchodní činnosti při dovozu není potřeba zvláštní oprávnění, mimo povinné registrace u finančního úřadu SENIAT, spravujícího i cla. V případě dovozové činnosti v některých oblastech je také nutná registrace u Úřadu pro normalizace, kvalitu a míry SENCAMER. Poměrně důležitým faktorem je zvyk venezuelských společností nakupovat zboží přímo u výrobce, namísto využívání místních zprostředkovatelů. Služeb obchodních zástupců je vhodné využít u produktů jednoduchých s minimálními nároky na poprodejní služby. Zástupce si za uzavření obchodu účtuje obvyklou provizi, jejíž výše se pohybuje mezi 5 – 25 %, a to podle povahy zboží a služeb a také času potřebného k zajištění obchodu. Nízká procenta provize se vyplácejí obvykle u objemově velkých dodávek zboží investičního charakteru, vyšší procenta pak u zboží kusového, převážně spotřebního a luxusního, jehož dovoz do země se však stále omezuje.

Obchod s Venezuelou je komplikován četnými administrativními překážkami. Vývoz z Venezuely je realizován registrovanými exportními firmami nebo přímo národním výrobcem. V platebním styku je doporučenou formou neodvolatelný dokumentární akreditiv. Dovozní licence v případě dovozu zbraní vydává Dirección Nacional de Armas y Explosivos, Ministerio de Defensa a Ministerio de Relaciones Interiores. Doklady vyžadované při dovozu do Venezuely:

• celní prohlášení (informace o původu zboží, váha, hodnota)
• faktura
• přepravní dokumenty
• podle druhu zboží příslušné potvrzení o kvalitě
• sanitární (potraviny, nápoje, léky, kosmetika)
• fytosanitární (rostlinné výrobky)
• dovozní licence, pokud je předepsána

Jelikož vyřízení celních dokladů může být s ohledem na místní podmínky složité, je vhodné zajistit tento proces prostřednictvím specializovaných firem (tzv. consignatarios). Domácí trh je chráněn vysokými cly v oblastech, které jsou v zemi rozvinuty. Naopak v oblastech, které není schopna pokrýt domácí produkce, jsou celní sazby nulové. 

Celní správu Venezuela rozděluje tzv. mezi správu cel (provozní úroveň) a ústřední správu (úroveň regulace). Provozní úroveň, kterou tvoří sedmnáct hlavních celních úřadů s příslušnými podřízenými úřady, je odpovědná za provádění percepční kontroly zboží podléhajícího prohlášení, jakož i jeho fyzického ověřování, a za záležitosti týkající se likvidace a platby daně a jeho následný výběr. Regulační úroveň je tvořena národní celní správou, řídící jednotkou, na které závisí správa tarifů, správa celních režimů, správa hodnot a správa celních kontrol. Zastřešujícím orgánem je SENIAT.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Firmy, které hodlají vstoupit na venezuelský trh, se neobejdou bez služeb místní právnické či jiné specializované firmy, která důkladně zná domácí prostředí a je schopna zajistit základní informace v otázkách pracovního práva, daňových zákonů, pořízení nemovitostí, uzavření smlouvy s obchodním zástupcem až po kupní smlouvy na zboží i služby. Venezuelské zákony nepatří mezi jednoduché, regulované oblasti nejsou upraveny jen v zákonech, ale také v mnoha prezidentských dekretech a dalších pramenech. Je proto vhodné maximálně využívat znalostí a zkušeností místních specializovaných firem. Základní podmínkou pro založení společného podniku či zakoupení podílu (max. možno vlastnit 49 %) v podniku existujícím je registrace u CENCOEX (Centro Nacional de Comercio Exterior). Registrace je nutná také u licencí.

Joint venture a pobočky mateřské společnosti mají stejné postavení jako venezuelské firmy. Podíly jsou podmíněny majoritou pro venezuelskou stranu, tedy min. 51 %. Omezení podílů se týká i neživnostenského podnikání (advokáti, architekti, zdravotnické služby – tyto profese spadají do zákona o profesích). Podnik se musí nejprve zaregistrovat ve venezuelském obchodním rejstříku (Registro Mercantil SAREN) podáním žádosti o registraci. Musí být sepsány stanovy společnosti s uvedením jména a sídla firmy, předmětu podnikání, výše základního kapitálu a jména a sídla majitele firmy. Po registraci je nutné požádat o přidělení registračního čísla plátce daně z příjmu (tzv. RIF a NIT) na Ministerstvu financí – daňovém a celnímu úřadu SENIAT. U obchodního rejstříku si firma vyzvedne účetní knihy a otevře bankovní konto. U společností, jejichž předmět podnikání podléhá zvláštním zákonům, je nutná ještě registrace u dalších institucí: například bankovnictví spadá pod bankovní dohled a kontrolu SUDEBAN (Superintendencia Bancaria), pojišťovny se registrují u Superintendencía de Seguros, firmy podnikající v petrochemickém průmyslu musí mít registraci u Ministerstva energetiky a ropy a společnosti v oblasti cestovního ruchu u Corpoturismo. Při zakládání pobočky zahraničním investorem je k registraci třeba doložit kopii rozhodnutí představenstva společnosti o zřízení pobočky, údaje o kapitálu, stanovách a specifických zákonech platných v zemi původu společnosti. Všechny tyto dokumenty musí být přeloženy autorizovaným překladatelem a úředně ověřeny. Právní jistota vlastnictví však není zaručena.

5.3. Marketing a komunikace

Jsou dostupné všechny formy propagace v hromadných sdělovacích prostředcích a v reklamě, jsou však finančně náročné. V zemi jsou využívány všechny formy marketingu (slosovací soutěže, systém slev a výprodejních akcí apod.). Bohužel většina hromadných sdělovacích prostředků je buď ve vlastnictví či pod dozorem režimu a propagace v těchto médiích může být u části zákazníků kontraproduktivní. Reklamních agentur či kanceláří věnujících se propagaci rapidně ubylo a v některých částech země vymizely zcela.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Venezuela má širokou legislativu k ochraně práv duševního vlastnictví, zejména práv autorských a práv průmyslového vlastnictví, jejich uplatňování v praxi je však problematické.

Zákony a mezinárodní dohody, které oblasti ochrany duševního vlastnictví upravují, jsou zakotveny v následující legislativě:

• Rozhodnutí č. 344 o průmyslovém vlastnictví Dohody z Cartageny (1993)
• Rezoluce o Rozhodnutí č. 313 této Dohody z Cartageny
• Rozhodnutí č. 345 cartagenské dohody o společném režimu ochrany práv o rostlinných druzích (1993)
• Rozhodnutí č. 351 Cartagenské dohody o společném režimu autorských práv
• Zákon o průmyslovém vlastnictví (1955) – v revizi
• Zákon o autorských právech (1993)
• Dohoda o aspektech práv duševního vlastnictví související s obchodem (ADPIC) OMC
• Pařížská dohoda o ochraně průmyslového vlastnictví
• Bernská dohoda o ochraně literárních děl
• Univerzální dohoda o autorských právech
• Ženevská dohoda o fonogramech aj.

Ve smyslu těchto zákonů a zákonných rozhodnutí je stanovena ochrana patentů na 20 let a využívá se kritérium ochrany značky. Je možno patentovat farmaceutické a potravinářské produkty, nápoje, biotechnologické procesy, živočišné druhy, rostlinné druhy aj. Správa těchto práv k vlastnictví je regulována autonomní registrační službou průmyslového vlastnictví – SARPI (Servicio Autónomo de Registro de la Propiedad Industrial) u Ministerstva průmyslu a obchodu.

Patenty a vynálezy pokrývají tyto segmenty: 

• Oblast technologie – užitné modely, průmyslové vzory, průmyslová tajemství
• Oblasti obchodu – ochranné známky, obchodní jména, komerční loga, popis původu

5.5. Trh veřejných zakázek

V zemi je v platnosti Zákon o soutěžích (Ley de Licitaciones), který umožňuje participovat ve veřejných soutěžích jak národním, tak mezinárodním společnostem. Výsledky soutěže a následné kontraktace musí být avizovány Národní kontraktační službě (Servicio Nacional de Contrataciones) zřízené u Ministerstva obchodu. Jedním z hlavních problémů, podle zprávy Transparency International (TI), je však značné množství výjimek z tohoto zákona, které umožňují přímé nákupy. Dle TI se takto přímými nákupy realizuje cca 95 % všech kontraktů, zatímco pouhých 5 % konkurzem. Neočekává se, že by v budoucnu došlo k nějakým konstruktivním zásahům ze strany vlády. Na veřejné zakázky mohou být vypisovány veřejné národní nebo mezinárodní soutěže, v závislosti na odvětví národního hospodářství, pro které jsou určeny. Obvyklá a v současnosti převládající je však forma přímých nákupů strojů a zařízení pro celá průmyslová odvětví, a to na základě politického rozhodnutí prezidenta (viz uzavřené rámcové dohody Venezuely s Íránem, Čínou, Běloruskem, Ruskem, Argentinou aj.).

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Pro řešení obchodních sporů ve Venezuele platí povinnost použít služeb místních advokátních kanceláří pro další arbitrážní nebo soudní řízení. Je možnost urovnání sporu formou smírčího jednání. 

Obecně nepříznivá situace v politické a ekonomické oblasti ve Venezuele se logicky promítá i do sociální oblasti, včetně osobních projevů venezuelských občanů a obchodních partnerů. Je patrný určitý posun v jejich přístupu k obchodním partnerům, především dříve nepříliš typická obezřetnost při nově navazovaných kontaktech, nebývale vysoká nedůvěra a opatrnost. V některých případech se mohou projevit následky určité šikany, která venezuelské firmě snižuje platební schopnost, nejčastěji při náhlém odejmutí dovozních licencí nebo nepřidělení devizových prostředků na dovozy.

Investice ve Venezuele jsou velkým rizikem, stejně jako zajištění jejich návratnosti, repatriace zisků, dividend apod. a to v důsledku stále se prohlubujícího nedostatku deviz. Vláda prosazuje politiku dovozu technologií, které musí zůstat v zemi. Z toho vyplývají rizika zajištění plateb takovýchto dodávek. Vývozu i dovozu jsou kladeny administrativní diskriminační překážky. Neexistuje volný prodej a pohyb deviz a jakékoliv obchodní transakce jsou rizikové a nestandardní. V platebním styku je nejvýhodnější tam, kde to jednotlivé obchodní případy dovolí, požadovat platbu předem. Nicméně obvyklou a nejpoužívanější formou je dokumentární akreditiv. Doporučuje se vyšší forma platebního zajištění, a to akreditiv neodvolatelný a potvrzený.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Česká republika byla zařazena do seznamu zemí, jejichž občané nemusí mít turistické vízum ke vstupu do země. Vstup je umožněn na základě pasu platného alespoň 6 dalších měsíců. Během pobytu v zemi nemůže turista vykonávat výdělečnou činnost a může být na území Venezuely maximálně 90 dnů. Pro jiné typy pobytů se vyžaduje vízum (více informací na strankách SAIME). Přihlašovací povinnost cizinců na území Venezuely není zavedena.

Dovoz neobchodního zboží pro osobní spotřebu je osvobozen od celních poplatků. Zastupitelské úřady Venezuely v zahraničí někdy požadují při žádosti o vízum doložit solventnost žadatele. Požadavek prokazovat zajištění finančních prostředků pro pobyt ve Venezuele je zahrnut v požadavcích k žádostem o vízum a prokazuje se formou bankovní reference. Z důvodů bezpečnostních i kvůli devizovým restrikcím se nedoporučuje přivážet větší množství hotovosti. Pokud není výpadek proudu, které jsou velmi časté a dlouhodobé, je možné platit kartami. Časté jsou platby v dolarech. Zboží se tak velmi často značně prodraží. Režim platby v dolarech umožňuje, jsou však zatížené daní 3 %.  Dálniční poplatky se vybírají pouze v některých federálních státech. Hotelové sazby se platí v místní měně. Levná ubytovací zařízení nejsou zárukou bezpečnosti. Není možno cestovat pouze s kopií dokladu. Cizinci musí mít neustále s sebou platný pas. Žádné fotokopie dokumentů nejsou místní policií ani jinými úřady akceptovány.

V zemi je vysoká kriminalita, jejíž závažnost a intenzita stále roste. Kromě častých drobných krádeží roste počet ozbrojených přepadení, únosů a vražd, a to i ve dne. V případě okradení či jiného postižení je nutno se nejprve obrátit na policii a sepsat protokol. Během pobytu v Caracasu se zásadně nedoporučuje pohybovat se pěšky po městě po setmění. Není vhodná návštěva okrajových čtvrtí Caracasu, tzv. „ranchitos“, které nemonitoruje ani místní policie. S ohledem na špatnou bezpečnostní situaci na hranici mezi Venezuelou a Kolumbií se nedoporučuje cestovat do pohraničních venezuelských oblastí Zulia, Táchira, Amazonas a především Apure. 

Roční období: doba sucha – listopad až duben; doba dešťů – květen až říjen. Se změnou klimatu však nejsou období vždy takto pravidelná.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Ve Venezuele není zákaz zaměstnávání cizinců, podle zákona je však nutno dodržovat poměr jednoho zahraničního pracovníka na 10 místních zaměstnanců. Pracovní poměr je upraven Zákoníkem práce, který stanoví veškerá práva a povinnosti pracovníků ve vztahu k zaměstnavateli a je ve volnosti výkladu velmi komplikovaný. Při uzavírání pracovního poměru se doporučuje využít služeb advokátních kanceláří specializovaných na zaměstnanecké právo. Cizinci mají stejná práva vyplývající z pracovního poměru jako místní zaměstnanci. Minimální mzdu režim navyšuje každoročně, nicméně ve státním sektoru se momentálně pohybuje v místní měně na úrovni 2 USD měsíčně. 

Zdravotní péče pro české občany a občany EU na odpovídající úrovni je poskytována soukromými zařízeními a je třeba ji platit předem. Soukromých zařízení však ubývá. Pokud zraněný nebo nemocný nemá u sebe hotovost v dolarech či platnou mezinárodní kreditní kartu, nebývá ošetřen ani v případě ohrožení života. Státní zdravotnictví je dlouhodobě na nízké úrovni a vzhledem k odchodu kvalifikovaných lékařů, akutnímu nedostatku léčiv či několikaměsíčnímu čekání na bezplatné ošetření je českým občanům jednoznačně doporučováno obracet se na soukromý sektor. I ten se však vzhledem k hluboké politické a ekonomické krizi potýká s nedostatkem materiálu i personálu. Ve státním zdravotnictví pracuje (podle údajů vlády) tisíce kubánských lékařů, kteří však často neabsolvovali delší než tříleté studium. Před cestou je tedy třeba uzavřít kvalitní zdravotní pojištění a zjistit, jak postupovat v případě úrazu.

Pandemická situace zdravotnickou krizi dále prohloubila a několik set zdravotníků za ni zaplatilo životem. Také vybavení státních zařízení hygienickými prostředky je velmi špatné s ohledem na chybějící finance ve zdravotnictví a fakt, že malá humanitární pomoc (režim nevpouští do země velké množství mezinárodní pomoci) je často rozebrána představiteli režimu či armádními představiteli.

5.9. Veletrhy a akce

Venezuela není zemí s tradicí mezinárodních a národních veletrhů a výstav. Jsou organizovány pouze některé ojedinělé specializované oborové výstavy v regionálním měřítku. 

Za nejvýznamnější lze považovat:

• Día de Comercio (Národní kongres obchodníků)
• Día de Industrias (Národní podnikatelský kongres)
• Mezinárodní průmyslový veletrh ve Valencii
• Mezinárodní veletrh v Puerto Ordaz
• Mezinárodní veletrh cestovního ruchu

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Kolumbii
EMBAJADA DE LA REPÚBLICA CHECA
Adresa: Calle 98 No. 9A – 41, oficina 602 (Edificio AB Proyectos), Bogotá, Colombia
telefon: +57 601 742 9142, 742 9143, 745 1938
web: www.mzv.gov.cz/bogota
facebook: https://www.facebook.com/embajada.checa.bogota
e-mail: bogota@mzv.gov.cz
e-mail konzulárního oddělení: bogota.consulate@mzv.gov.cz

CzechTrade Kolumbie
Adresa: Calle 98 No. 9A – 41, oficina 602 (Edificio AB Proyectos), Bogotá, Colombia
telefon: +57 312 498 2993
e-mail: nikola.palinkova@czechtrade.gov.cz
web: www.czechtrade.gov.cz

Delegace Evropské unie ve Venezuele
Adresa: Edificio Centro Bancaribe, Piso 2 Avda. Principal de Las Mercedes con intersección Calle París Urb. Las Mercedes Caracas, Venezuela
telefon: + 58 212 8210 600
Email: Delegation-Venezuela@eeas.europa.eu
web: eeas.europa.eu/delegations/venezuela_es

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• Pohotovost: 911
• Movistar *1
• Movilnet *911
• Digitel *112
• Emergencias Bolívar 171; +58 (286) 713-0279

Policie:

• Metropolitana 564-3786; 862-5871  862-5872
• Baruta 943-2855
• Chacao 264-1784
• Sucre 242-2111 ; 2211; 5920
• CICPC 508-4210; 4204
• Cuerpo Técnico de Policía Judicial 571-3533; 3844; 3266
• Fuerza Armada 168
• PoliMiranda 364-3471
• PoliSur (Mcpo. San Francisco, Zulia) (0261) 731-4777

Ambulance a záchranáři:

• Servicio Ambulancias Metropolitano 545-4545;  545-4655
• Ambulancias Silva 953-4822
• DEL ESTE tel.: +58-212-265 02 51, 267 65 29, 265 07 50
• AEROAMBULANCIA tel.: 0058-212-993 25 41
• Socorristas Cruz Roja 571-4713
• Cuerpo de emergencias, rescate y transmisiones 545-4747
• Protección Civil 0-800-558842; 631-8602; 631-9058

Hasiči:

• BOMBEROS CARACAS D.F. tel.: 911
• Metropolitanos 545-7765 ; 545-8053; 545-0331; 545-4545; 542-2321; 577-9209; 542-0066; 542-2512
• Aeronáuticos – La Carlota 993-2973; 2580
• Aeronáuticos – Maiquetía 303-1405; 1306; 1407
• Aeronáuticos – La Chinita (0261) 735-1045
• Marítimos 332-2165

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Viceprezidentský úřad: http://vicepresidencia.gob.ve/

Národní shromáždění: http://www.asambleanacional.gob.ve/

Centrální banka Banco Central de Venezuela: http://www.bcv.org.ve/

Ministerstvo ekonomiky a financí: http://www.mppef.gob.ve/

Ministerstvo ropy: http://www.minpet.gob.ve/index.php/es-es/

Ministerstvo průmyslu: https://www.industrias.gob.ve/

Finanční a celní úřad: http://declaraciones.seniat.gob.ve/portal/page/portal/PORTAL_SENIAT

Federace obchodních komor: https://www.fedecamaras.org.ve/

Národní centrum vnějšího obchodu: http://www.cencoex.gob.ve/usuarios-registrado

Venezuelská konfederace průmyslu: https://www.conindustria.org/

Státní ropná společnosti (propojená s Ministerstvem ropy): http://www.pdvsa.com/index.php?lang=es