MZV: Souhrnná teritoriální informace

Venezuela se po roce 2024 nachází ve fázi mimořádně nestabilní a sporné politické tranzice. Prezidentské volby z 28. července 2024 se staly bodem zlomu: režimem kontrolovaná Národní volební rada vyhlásila vítězem Nicoláse Madura, avšak bez zveřejnění úplných výsledkových protokolů, zatímco domácí opozice i část mezinárodního společenství poukazovaly na kopie volebních zápisů, podle nichž měl výrazně zvítězit opoziční kandidát Edmundo González Urrutia. Hlavní opoziční lídryně María Corina Machado, vítězka opozičních primárek, nebyla k volbám připuštěna; po volbách následovala rozsáhlá represe proti demonstrantům, opozičním aktérům, médiím a občanské společnosti. EU konstatovala, že Venezuelané podle dostupných volebních zápisů podpořili Gonzáleze významnou většinou, a mise OSN pro zjišťování faktů následně popsala povolební represi jako pokračování systematického potlačování odpůrců režimu.

Po zásahu USA z 3. ledna 2026, který vedl k odstranění Nicoláse Madura z výkonu moci, se faktickou hlavou státu stala dočasná prezidentka Delcy Rodríguez. Její vláda se opírá o část bývalého chavistického aparátu a současně o pragmatickou dohodu s Washingtonem, zejména v oblasti stabilizace, energetiky a otevírání ekonomiky. Tento vývoj však nezaložil plnohodnotnou demokratickou legitimitu: opozice vedená Maríou Corinou Machado a Edmundem Gonzálezem v tzv. Panamském manifestu prosazuje jednání o nových svobodných prezidentských volbách, ustavení nezávislé volební rady, propuštění politických vězňů, obnovení politických svobod a bezpečný návrat exulantů. Přestože došlo k určitému uvolnění a návratu některých opozičních osobností, represivní aparát nebyl demontován a otázka nových voleb zůstává otevřená.

Zahraničně Venezuela nadále balancuje mezi dědictvím chavistických vazeb na Rusko, Čínu, Írán a Kubu a novou, výrazně pragmatičtější linií vůči USA a západním investorům. Vztahy s USA se po lednu 2026 částečně normalizovaly, zejména v souvislosti s postupným uvolňováním sankcí a obnovením přístupu Venezuely na ropné trhy. Vztahy s Kolumbií se rovněž posunuly k užší praktické spolupráci: prezident Gustavo Petro a Delcy Rodríguez jednali v Caracasu o bezpečnosti hranice, výměně zpravodajských informací, obchodu a energetické spolupráci. Přesto zůstává situace regionálně citlivá, neboť zásah USA, přítomnost ozbrojených skupin v pohraničí, migrační tlak a otázka legitimity nové vlády vyvolávají rozdílné reakce v Latinské Americe.

Hospodářsky zůstává Venezuela zemí s mimořádným nerostným bohatstvím, zejména největšími potvrzenými zásobami ropy na světě, avšak její potenciál je dlouhodobě limitován rozvratem institucí, právní nejistotou, špatným stavem infrastruktury, korupcí a dědictvím zestátnění a expropriací. Bolívarovský model v éře Huga Cháveze a Nicoláse Madura stál převážně na ropných příjmech, klientelistické redistribuci a geopolitickém využívání energetických zdrojů, nikoli na diverzifikaci ekonomiky. Výsledkem je slabá výrobní základna, nedostatečná potravinová soběstačnost a dlouhodobě podfinancovaný ropný sektor. V roce 2026 sice dochází k určitému oživení: MMF projektuje růst HDP, ale zároveň stále extrémně vysokou inflaci, a venezuelské ropné exporty v květnu 2026 vzrostly na zhruba 1,25 mil. barelů denně díky vyšším dodávkám do USA, Indie a Evropy.

Toto oživení však nelze zaměňovat za strukturální obnovu ekonomiky. Spontánní dolarizace, otevření některých sektorů a obnovený zájem o ropu mohou krátkodobě stabilizovat makroekonomické ukazatele, avšak bez právní jistoty, obnovy infrastruktury, transparentního hospodaření PDVSA, návratu kvalifikovaných pracovních sil a obnovy demokratických institucí zůstává investiční prostředí vysoce rizikové. Humanitární a migrační dopady krize přetrvávají: podle UNHCR dosáhl počet venezuelských uprchlíků a migrantů ve světě téměř 7,9 milionu a značná část z nich nadále čelí chudobě, nedostatečnému přístupu k bydlení, potravinám a formálnímu zaměstnání. 

Souhrnná teritoriální informace (STI) Venezuela (277.65 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název země: República Bolivariana de Venezuela (Bolívarovská republika Venezuela)

Ve Venezuele od konce 90. let dominovala ideologie tzv. socialismu 21. století, označovaná též jako chavismus, vycházející z politického odkazu Huga Cháveze a jím prosazovaného „bolívarovského socialismu“. Za vlády jeho nástupce Nicoláse Madura se tento model proměnil v autoritářský režim založený na kontrole institucí, bezpečnostního aparátu, soudnictví, volebních orgánů, státních médií a klíčových částí hospodářství. Zásadní zlom nastal dne 3. ledna 2026, kdy byl Nicolás Maduro spolu s Cilií Flores zadržen v rámci americké vojenské operace v Caracasu a následně dopraven do USA k trestnímu řízení. Operace vedla k jeho faktickému odstranění z výkonu moci, avšak současně vyvolala zásadní otázky ohledně mezinárodněprávní legality amerického postupu, suverenity Venezuely a charakteru následného přechodného uspořádání.

Po odstranění Madura se faktickou hlavou státu stala dosavadní viceprezidentka a ropná ministryně Delcy Rodríguez, kterou venezuelský Nejvyšší soud určil k výkonu prezidentských pravomocí s odůvodněním nutnosti zachovat kontinuitu státu. Rodríguez byla následně formálně uvedena do funkce prozatímní prezidentky. Její vláda však nevznikla na základě svobodného volebního mandátu a její legitimita zůstává sporná: na jedné straně se opírá o část chavistického institucionálního a bezpečnostního aparátu, na straně druhé o pragmatickou dohodu se Spojenými státy, které v postmadurovském uspořádání sehrávají mimořádně silnou roli.

Nové uspořádání proto nelze charakterizovat jako plnohodnotnou demokratickou transformaci. Spíše jde o řízenou postmadurovskou stabilizaci, v níž došlo k oslabení osobní moci Madura a jeho nejbližšího okruhu, nikoli však k úplné demontáži chavistického systému. Delcy Rodríguez se snaží konsolidovat vlastní mocenskou základnu, vytlačovat část starých madurovských loajalistů a prezentovat vládu jako pragmatickou, stabilizační a technokraticky orientovanou. Zároveň však čelí rostoucí kritice jak ze strany demokratické opozice, tak ze strany tvrdého chavistického jádra, které jí vyčítá ústup od antiamerické linie a přílišnou závislost na Washingtonu.

Vnitropoliticky došlo po lednu 2026 k částečnému uvolnění. V rámci amnestijních a distenzních opatření byli propuštěni někteří političtí vězni a část opozičních představitelů v exilu se začala vracet do země. Návrat se týká především nižší a střední úrovně opozičního vedení; návrat nejvýznamnějších opozičních osobností, zejména Maríe Coriny Machado či Leopolda Lópeze, zůstává politicky citlivý a nejistý. Režim se těmito kroky snaží vytvořit obraz otevření, avšak občanská společnost i opozice nadále upozorňují na přetrvávající riziko selektivní represe, právní nejistoty a kontroly politického prostoru.

1.2. Zahraniční politika země

Vztahy s USA

Vztahy se Spojenými státy prošly po lednu 2026 zásadní proměnou. Zatímco do roku 2024 byly charakterizovány kombinací sankčního tlaku, omezeného energetického pragmatismu a diplomatických jednání o volebních podmínkách, americká operace z 3. ledna 2026 fakticky odstranila Nicoláse Madura z výkonu moci a učinila z Washingtonu hlavního vnějšího aktéra postmadurovského uspořádání. USA tím dosáhly odstranění osoby, kterou dlouhodobě považovaly za nelegitimního autoritářského lídra a spojovaly ji s narkoterorismem a korupcí, zároveň však převzaly vysokou míru odpovědnosti za další vývoj ve Venezuele.

Americká politika vůči Venezuele je nyní dvojí. Na jedné straně Washington podporuje stabilizaci země, obnovení energetické produkce a omezení ruského, čínského, íránského a kubánského vlivu. Na straně druhé čelí kritice, že místo okamžité demokratické tranzice fakticky umožnil pokračování části chavistického aparátu pod vedením Delcy Rodríguez. Tato pragmatická dohoda sice snížila riziko bezprostředního kolapsu státu, ale zároveň vyvolala pochybnosti, zda nejde spíše o výměnu vrcholného představitele režimu než o skutečnou demokratickou změnu.

Energetika zůstává jádrem amerického zájmu. Postmadurovská vláda se snaží obnovit důvěru ropných investorů a přilákat kapitál do PDVSA a souvisejících sektorů, avšak investoři zůstávají opatrní kvůli právní nejistotě, stavu infrastruktury a nevyřešeným sporům z období znárodňování a expropriací. Americká podpora tedy zvyšuje šanci na určitou ekonomickou stabilizaci, ale sama o sobě nestačí k obnovení důvěry bez hlubších právních a institucionálních reforem.

Vztahy s ostatními zeměmi

Odstranění Madura oslabilo dosavadní zahraničněpolitickou osu Caracas–Moskva–Peking–Teherán–Havana, nikoli však automaticky ukončilo její význam. Rusko, Čína, Írán a Kuba si ve Venezuele zachovávají vazby vybudované během chavistické éry, zejména v bezpečnostním, technologickém, energetickém a zpravodajském sektoru. Nová vláda Delcy Rodríguez se však snaží vystupovat pragmatičtěji a méně ideologicky než Maduro, což vyvolává napětí uvnitř chavistického hnutí i mezi tradičními zahraničními partnery.

Regionálně je situace citlivá. Kolumbie a další sousední státy sledují vývoj především optikou bezpečnosti hranic, migrace, obchodu a stability. Americká operace sice odstranila Madura, ale současně vytvořila precedens, který část latinskoamerických vlád vnímá jako problematický zásah do suverenity státu. Venezuela tak zůstává regionálním tématem s vysokým polarizačním potenciálem: jedni aktéři zdůrazňují konec Madurovy osobní diktatury, druzí varují před návratem otevřeného amerického intervencionismu.

Vztahy s EU

EU po odstranění Madura zaujímá opatrnou pozici. Na jedné straně dlouhodobě neuznávala demokratickou legitimitu Madurova mandátu po volbách z července 2024 a podporovala venezuelskou demokratickou opozici, občanskou společnost a požadavek svobodných voleb. Na straně druhé EU nemůže považovat americkou vojenskou operaci za náhradu demokratického procesu. Hlavní evropský důraz proto směřuje k tomu, aby postmadurovské uspořádání vedlo k inkluzivní tranzici, obnovení právního státu, propuštění politických vězňů, návratu exulantů a konání nových svobodných voleb.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel a hustota zalidnění

Podle odhadů dosahuje populace Venezuely v roce 2026 přibližně 28,6 milionu obyvatel, což představuje mírný nárůst oproti předchozím letům. Hustota zalidnění činí přibližně 32 obyvatel na km². Tento růst je však relativní, neboť od roku 2013 zemi opustilo více než 7,9 milionu obyvatel, což představuje jednu z největších migračních krizí na světě.

Migrace a diaspora

Venezuelská migrační krize zůstává jednou z největších na světě, přestože odstranění Madura změnilo psychologický i politický rámec návratové debaty. Část venezuelské diaspory začala po lednu 2026 zvažovat návrat, zejména v případě osob politicky pronásledovaných v době Madurovy vlády. Někteří opoziční představitelé v exilu se již začali vracet do země v rámci amnestijních a distenzních opatření. Tento trend však zatím nelze považovat za masový návrat obyvatelstva: návrat brzdí nejistá bezpečnostní situace, nízké mzdy, špatný stav zdravotnictví a školství, nedůvěra ve státní instituce a obava, že politické uvolnění může být pouze dočasné.

Pro velkou část venezuelských migrantů tak zůstává rozhodující nikoli samotný pád Madura, ale otázka, zda se novému uspořádání podaří obnovit právní stát, bezpečnost, pracovní příležitosti a veřejné služby. Dokud tyto podmínky nebudou splněny, bude návratová migrace pravděpodobně selektivní a omezená, zatímco většina diaspory zůstane v Kolumbii, Peru, Chile, Ekvádoru, USA, Španělsku a dalších zemích.

Etnické složení

Venezuelská populace je etnicky pestrá. Přibližně 50 % obyvatel tvoří mestici (směs evropského a původního obyvatelstva), 43 % běloši evropského původu, 3,6 % afro-venezuelané a 2 % původní obyvatelé. Zbývajících 1,2 % zahrnuje převážně asijské a arabské komunity.

Náboženská příslušnost

Venezuela je převážně křesťanskou zemí. 71 % obyvatel hlásí k římskokatolické církvi, 17 % k protestantským církvím (zejména evangelikálním) a 8 % je bez vyznání. V posledních letech však dochází k nárůstu evangelikálních komunit, které poskytují nejen duchovní, ale i materiální podporu obyvatelstvu postiženému krizí. 

Další demografické ukazatele

Střední věk populace: 29,4 let.

Míra plodnosti: 2,06 dítěte na ženu

Průměrná délka života: 72,8 let (muži 69,1 let, ženy 76,8 let)

Dětská úmrtnost: 14,4 úmrtí na 1 000 živě narozených

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Venezuelská ekonomika vstoupila po lednu 2026 do nové fáze. Odstranění Nicoláse Madura z výkonu moci v rámci americké operace a nástup přechodné vlády Delcy Rodríguez změnily politické i ekonomické parametry země, avšak neodstranily základní strukturální slabiny venezuelské ekonomiky. Nové vedení se snaží prezentovat jako pragmatické, stabilizační a otevřené zahraničním investicím, zejména v ropném, plynárenském, petrochemickém, těžebním, farmaceutickém a logistickém sektoru. Přesto zůstává Venezuela vysoce rizikovou ekonomikou s poškozenými institucemi, nízkou právní jistotou, špatným stavem infrastruktury, rozsáhlou korupcí a nevyřešenými důsledky znárodňování a expropriací z období chavismu.

Růst HDP v letech 2024–2026 je třeba interpretovat opatrně. Oficiální údaje Madurovy vlády za rok 2024 uváděly růst přes 9 %, zatímco nezávislé odhady byly výrazně nižší. Pro rok 2026 MMF odhaduje růst reálného HDP Venezuely, což odráží zejména oživení ropného sektoru, částečné uvolnění sankčního režimu, vyšší exporty a efekt nízké srovnávací základny. Nejde však o důkaz plnohodnotné strukturální obnovy ekonomiky. MMF zároveň uvádí pro rok 2026 inflaci ve výši kolem 380 %, což potvrzuje, že Venezuela zůstává zemí s extrémně nestabilním měnovým a cenovým prostředím. Ropný sektor zůstává hlavním pilířem ekonomiky a zároveň hlavním nástrojem postmadurovské stabilizace. 

Tento vývoj je zásadní změnou oproti období před lednem 2026. Ropa se opět stává hlavním zdrojem deviz, nástrojem obnovení vazeb na mezinárodní trhy a potenciálním základem fiskální stabilizace. Zároveň však platí, že venezuelský ropný sektor trpí dlouhodobým podinvestováním, ztrátou kvalifikovaných pracovníků, korupcí, technickým zastaráním infrastruktury a nízkou důvěrou zahraničních investorů. Investoři sice sledují nové podnikatelské reformy podporované USA, ale podle agentury Reuters zůstávají zdrženliví kvůli slabému právnímu systému, nedostatečné nezávislosti soudů, nevyřešeným expropriačním sporům, špatné infrastruktuře a obavám z arbitrárního jednání státních orgánů.

Spontánní dolarizace, tolerovaná již od roku 2019, pokračuje i po změně vlády. V praxi zůstává americký dolar klíčovým prostředkem uchování hodnoty, oceňování zboží a služeb i vypořádání transakcí v soukromém sektoru. Bolívar však formálně zůstává národní měnou a měnový systém není plně dolarizován po vzoru Ekvádoru či Panamy. Výsledkem je hybridní měnové prostředí, v němž dolar snižuje transakční chaos v části ekonomiky, ale neřeší institucionální problémy, inflaci, fiskální nerovnováhu ani nízké mzdy.

Venezuela zůstává také jednou z nejkorumpovanějších zemí světa. 

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance Venezuely jsou po lednu 2026 v přechodném stavu. Nová vláda zdědila stát s dlouhodobě rozvrácenými veřejnými financemi, minimální důvěrou věřitelů, nízkou daňovou kapacitou, rozsáhlými závazky PDVSA, dluhy vůči zahraničním věřitelům, nevyřešenými arbitrážemi a závazky vzniklými po letech expropriací. Veřejné rozpočty byly v minulosti závislé na monetizaci deficitu centrální bankou, mimorozpočtových příjmech z ropy a netransparentním financování přes PDVSA a zvláštní fondy.

Zásadní změnou je obnovený pokus o normalizaci finančních vztahů se zahraničím. V květnu 2026 oznámila vláda Delcy Rodríguez formální zahájení procesu restrukturalizace zahraničního dluhu státu a PDVSA, čímž Venezuela učinila nejkonkrétnější krok k řešení platební neschopnosti trvající od roku 2017. Celková nominální hodnota nesplacených dluhopisů se uvádí přibližně kolem 60 mld. USD, zatímco celkové závazky včetně úroků, soudních sporů, arbitráží a bilaterálních půjček mohou dosahovat 150–170 mld. USD.

Tento krok je významný, ale zatím nepředstavuje plné vyřešení dluhové krize. Není dosud jasné, za jakých podmínek bude restrukturalizace probíhat, kteří věřitelé se jí zúčastní, jak budou řešeny závazky PDVSA, pohledávky držitelů dluhopisů, čínské a ruské půjčky či arbitrážní nároky vyplývající z expropriací. Věřitelé budou rovněž sledovat, zda bude nová vláda mezinárodně dostatečně uznána a zda bude mít politický mandát uzavírat dlouhodobé závazky.

Fiskální situace se může v krátkodobém horizontu zlepšit díky vyšším ropným exportům a částečnému obnovení přístupu k mezinárodnímu finančnímu systému. MMF v roce 2026 uvádí, že ekonomická a humanitární situace Venezuely zůstává „velmi křehká“, přičemž obnovení vztahů s MMF by mohlo otevřít přístup ke zhruba 4,9 mld. USD ve zvláštních právech čerpání, která byla zmrazena od přerušení vztahů s MMF v roce 2019.

2.3. Bankovní systém

Venezuelský bankovní systém zůstává malý, koncentrovaný a dlouhodobě deformovaný ekonomickou krizí, hyperinflací, kapitálovými kontrolami, nízkou úvěrovou aktivitou a dominancí státu. Státem vlastněné banky, zejména Banco de Venezuela, nadále hrají klíčovou roli při obsluze veřejného sektoru, sociálních programů a státních plateb. Soukromé banky, včetně Banesco, Mercantil, BBVA Provincial a Banco Nacional de Crédito, zůstávají významné v retailovém a korporátním bankovnictví, ale fungují v prostředí výrazných regulatorních omezení.

Po odstranění Madura se bankovní sektor může stát jedním z hlavních testů ekonomické normalizace. Klíčové bude, zda dojde k postupnému obnovení korespondenčních bankovních vztahů, zlepšení compliance standardů, snížení reputačního rizika a větší integraci Venezuely do mezinárodního platebního systému. Zahraniční banky i investoři budou zároveň vyžadovat právní jistotu, ochranu vlastnictví, transparentní původ finančních prostředků a jasné oddělení bankovního systému od sankcionovaných osob a korupčních sítí.

Mezi hlavní banky nadále patří:

2.4. Daňový systém

Základní parametry daňového systému zůstávají v roce 2026 v zásadě beze změny. Rezidentní společnosti podléhají dani ze svých celosvětových příjmů, zatímco nerezidentní společnosti jsou daněny z příjmů ze zdrojů ve Venezuele. Zahraniční společnosti s místní pobočkou jsou zdaňovány z příjmů přičitatelných této pobočce. Podle přehledu PwC pro Venezuelu z ledna 2026 platí progresivní sazby daně z příjmů právnických osob, přičemž obecná maximální sazba činí 34 %. Ropné a plynárenské společnosti podléhají zvláštnímu režimu, tradičně se sazbou až 50 %.

Orientační přehled:

DPH činí standardně 16 %, což potvrzuje i aktuální přehled PwC k venezuelskému daňovému systému. Daň z příjmu fyzických osob zůstává progresivní, přičemž rezidenti podléhají dani z celosvětových příjmů a nerezidenti jsou zdaňováni z venezuelských příjmů podle zvláštního režimu. Trvalý pobyt či daňová rezidence se obvykle posuzují podle délky pobytu přesahující 183 dní.

Daň ze zisku právnických osob je stanovena progresivně podle výše zdanitelného příjmu. Nadále platí, že kromě celostátní daně mohou podniky podléhat také místním municipalním daním, zejména dani z ekonomické činnosti v obci, kde působí. To zvyšuje administrativní náročnost podnikání a vytváří prostor pro rozdílný výklad a lokální svévoli.

Dohody o zamezení dvojímu zdanění zůstávají důležité pro případný návrat evropských investorů. Venezuela má uzavřeny dohody s řadou evropských států, včetně Itálie, Francie, Nizozemska, Německa, Belgie, Spojeného království, Portugalska, Švédska a České republiky. V praxi však jejich využití závisí na obnovení důvěry v právní prostředí, bankovní kanály a schopnost venezuelských orgánů předvídatelně aplikovat daňová pravidla.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Obchodní vztahy mezi EU a Venezuelou jsou i po změně politických poměrů v lednu 2026 určovány především energetikou, nízkou diverzifikací venezuelského exportu a opatrností evropských firem vůči místnímu podnikatelskému prostředí. EU zůstává po USA a Číně jedním z hlavních obchodních partnerů Venezuely, avšak objem vzájemného obchodu je ve srovnání s předkrizovým obdobím stále nízký a silně kolísá podle vývoje ropných exportů, sankčního rámce a platebních možností venezuelských subjektů.

V roce 2024 dosáhl obchod mezi EU a Venezuelou přibližně 2,7–3,0 mld. EUR a Venezuela vykázala vůči EU výrazný přebytek díky vývozu ropy a dalších komodit. V roce 2025 se podle údajů Evropské komise celkový obchod EU–Venezuela snížil na přibližně 1,7 mld. EUR, přičemž obchodní bilance zůstala ve prospěch Venezuely. Dovoz EU z Venezuely byl nadále tvořen zejména ropou, dále rybími produkty, především krevetami, a některými základními kovy. Vývoz EU do Venezuely tvořily zejména stroje a zařízení, potraviny a chemické produkty.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

V roce 2025 činil český export do Venezuely přibližně 110 milionů CZK, zatímco import dosáhl 280 milionů CZK. Hlavními dovozními položkami byly nápoje, zejména venezuelský rum, a methanol. Export z ČR byl omezený kvůli nízké kupní síle a ekonomické nestabilitě ve Venezuele.

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Venezuela udržuje významné obchodní vztahy zejména s USA, Čínou a Indií. Struktura obchodu je nadále výrazně ovlivněna ropným sektorem. USA se po lednu 2026 staly klíčovým ekonomickým aktérem postmadurovského období, a to nejen jako odběratel venezuelské ropy, ale i jako hlavní vnější politický garant stabilizačních kroků přechodné vlády. V roce 2025 činil podle amerických údajů obchod se zbožím mezi USA a Venezuelou přibližně 6,7 mld. USD, z toho americký export do Venezuely 3,0 mld. USD a americký import z Venezuely 3,7 mld. USD.

Po lednu 2026 došlo k dalšímu posílení ropného obchodu. V květnu 2026 dosáhly venezuelské ropné exporty přibližně 1,25 mil. barelů denně, přičemž hlavními odběrateli byly USA, Indie a Evropa. Dodávky do USA směřují zejména do rafinerií uzpůsobených ke zpracování těžké venezuelské ropy. Indie zůstává významným odběratelem ropy, včetně nákupů prostřednictvím společností Reliance a mezinárodních obchodníků. Čína si udržuje dlouhodobý vliv, ale její obchodní a investiční angažmá je opatrnější než v době největší úvěrové expanze. Rusko, Írán a Kuba si zachovávají vybudované vazby v energetice, bezpečnosti a technických službách, avšak jejich relativní váha se po americké operaci a částečné normalizaci vztahů s USA snížila.

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Přímé zahraniční investice do Venezuely zůstávají omezené, a to navzdory změně politického uspořádání po odstranění Nicoláse Madura. Země má značný investiční potenciál díky zásobám ropy, plynu, zlata, bauxitu, železné rudy, hydroenergetickému potenciálu, geografické poloze a potřebě rozsáhlé rekonstrukce infrastruktury. Tento potenciál je však dlouhodobě limitován právní nejistotou, korupcí, slabou nezávislostí soudů, nevyřešenými expropriacemi, sankčním rizikem, špatným stavem infrastruktury a nízkou důvěrou v institucionální kontinuitu.

Po lednu 2026 se přechodná vláda Delcy Rodríguez snaží prezentovat Venezuelu jako zemi znovu otevřenou zahraničnímu kapitálu. Byly přijaty či připravovány podnikatelsky vstřícnější reformy v energetice, těžbě, logistice, farmacii, chemickém průmyslu a infrastruktuře. Významný zájem vykazují zejména americké energetické společnosti, mezinárodní obchodníci s ropou a firmy působící v těžbě strategických surovin. V dubnu 2026 byl schválen nový těžební zákon, který má otevřít sektor domácím i zahraničním investorům, umožnit dlouhodobé koncese a zavést mechanismy řešení sporů.

Navzdory těmto krokům zůstává ochota investorů reálně vstupovat na trh omezená. Investoři sledují, zda budou reformy vynutitelné v praxi, zda bude chráněno vlastnické právo, jak budou řešeny staré arbitráže a expropriační nároky a zda bude bezpečnostní aparát skutečně pod civilní kontrolou. Zvláštní pozornost je věnována také PDVSA, jejíž finanční a provozní stav je po letech podinvestování, korupce a sankcí velmi obtížný. Přítomnost americké podpory sice zvyšuje důvěru části investorů, ale sama o sobě nenahrazuje právní stát.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Mezi Venezuelou a EU neexistují žádná preferenční obchodní ujednání. Obchodní vztah mezi EU a Venezuelou je založen na pravidlech a clech Světové obchodní organizace. Venezuela není součástí platné obchodní dohody EU–Mercosur; její členství v Mercosuru je od roku 2016 suspendováno. Ani po změně politického uspořádání v lednu 2026 nelze v krátkodobém horizontu očekávat rychlé uzavření preferenční obchodní dohody s EU. Případné prohloubení obchodního rámce by bylo podmíněno politickou stabilizací, obnovením právního státu, respektováním lidských práv, vyřešením otázky demokratické legitimity přechodné vlády a schopností Venezuely plnit technické a regulatorní standardy.

Smlouvy s ČR

Dohoda o kulturní spolupráci mezi vládou ČSSR a vládou Venezuelské republiky z 25. 10. 1983

Základní dohoda o technické spolupráci mezi vládou ČSSR a vládou Venezuelské republiky z 3. 11.1988

Ujednání mezi vládou České a Slovenské Federativní republiky a vládou Venezuelské republiky o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pasů sjednané výměnou nót, č. j.448/1991 Sb., z 11. 7. 1991

Dohoda mezi ČR a Venezuelou o podpoře a vzájemné ochraně investic, č. 99/1998 Sb., podepsána v Caracasu dne 27. 4. 1995, v platnost vstoupila 23. 7. 1996

Smlouva mezi ČR a Venezuelou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovým únikům v oblasti daní z příjmu a majetku, č. 6/1998 Sb. podepsána v Praze dne 26. 4. 1996, v platnost vstoupila 12. 11. 1997

Memorandum o porozumění o rozvoji spolupráce v oblasti cestovního ruchu mezi Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a Ministerstvem průmyslu a obchodu Bolívarovské republiky Venezuela, č. 128/2004 Sb. mezinárodních smluv, Praha ze 4. 11. 2002

3.4. Rozvojová spolupráce

ČR nemá s Venezuelou žádné rozpracované ani dokončené projekty rozvojové spolupráce, ani žádné v dohledné době neplánuje. Venezuela není zařazena na seznam prioritních zemí rozvojové spolupráce ČR.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Za perspektivní obory lze po odstranění Madura a zahájení postmadurovské stabilizace považovat zejména oblasti spojené s obnovou základní infrastruktury, energetiky, těžby, dopravy, zdravotnictví, vodohospodářství a potravinářské výroby. Změna politického uspořádání otevřela určitý prostor pro obchodní a investiční příležitosti, avšak podnikatelské klima zůstává rizikové a je nutné rozlišovat mezi potenciálem země a reálnou proveditelností projektů.

Za nejperspektivnější lze považovat tyto oblasti:

• rekonstrukce silniční, železniční a přístavní infrastruktury;
• energetika, včetně oprav přenosové soustavy, turbín, transformátorů, rozvoden a záložních zdrojů;
• ropný a plynárenský sektor, včetně zařízení pro těžbu, přepravu, údržbu a ekologickou sanaci;
• vodohospodářství, úpravny vody, čističky odpadních vod a systémy pro průmyslové odpady;
• těžební průmysl, zejména stroje a zařízení pro legální a kontrolovanou těžbu;
• systémy hromadné městské a příměstské dopravy;
• zdravotnická technika, nemocniční vybavení a farmaceutická logistika;
• potravinářský a zemědělský zpracovatelský průmysl;
• telekomunikace, digitalizace a zabezpečená veřejná infrastruktura.

Ve státních a sektorových plánech mohou být relevantní zejména projekty v infrastruktuře, těžbě, plynárenství, telekomunikacích, železniční dopravě včetně propojení s Kolumbií a Brazílií, výstavbě dostupného bydlení a obnově energetické sítě. Je však nutné přistupovat k těmto plánům opatrně, neboť venezuelský stát má omezenou realizační kapacitu, vysoké dluhové zatížení a značnou část závazků vázanou na PDVSA a další státní podniky.

Nové možnosti pro české exporty jsou závislé na budoucím politickém vývoji, právní stabilizaci a schopnosti přechodné vlády obnovit důvěru investorů. Za standardních obchodních a platebních podmínek by byly možné například dodávky pro:

Petróleos de Venezuela (PDVSA) – bezešvé trubky pro ropu a plyn, ropné armatury, přečerpávací stanice, čističky průmyslových odpadů, spalovny, vybavení opravárenských dílen, technologie pro údržbu a modernizaci provozů;

Compañía Venezolana de Guayana (CVG) – stroje a zařízení pro povrchovou těžbu, manipulaci, nakládku a vykládku železné rudy a bauxitu a jejich zpracování;

Státní loděnice DIANCA – vybavení doků, opravárenských dílen, svařovací technika, jeřáby, náhradní díly a modernizační technologie.

Za potenciálně perspektivní lze považovat i akvizice nových produktů českého průmyslu, zejména strojírenských zařízení, dopravních prostředků, chemických produktů, zařízení pro potravinářský zpracovatelský průmysl, linek na chov a porážku drůbeže a skotu, zdravotnické techniky, ekologických technologií a vybraného spotřebního zboží.

Přes částečné zlepšení výhledu je nutné nadále upozorňovat na rizika vyplývající z právní nejistoty, slabé vymahatelnosti smluv, korupce, politického vlivu na státní podniky, nejasného vlastnictví aktiv, možných sankčních omezení a zadlužení státních firem. Mnohé státní podniky byly v minulosti řízeny politicky či vojensky a jejich závazky, záruky a majetkové vazby na zahraniční věřitele, zejména Čínu a Rusko, nejsou plně transparentní. Rozsah a struktura těchto záruk zůstávají nejasné a mohou ovlivnit bezpečnost případných dodávek, investic i financování projektů.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Styl a etika obchodního jednání u soukromých firem a podniků se stále více blíží standardům platným v Evropě a USA, některé zvyklosti však na české podnikatele působit zvláštně. Pro všechna jednání je nicméně důležitá trpělivost a uhlazené jednání včetně velmi upraveného vzhledu.

4.2. Oslovení

S obyvateli Venezuely je výhodné komunikovat v jejich rodném a úředním jazyce, tedy španělsky. Jednání v angličtině je často možné, nicméně nikdy není tak srdečné a efektivní. Pro úspěch obchodu je absolutně nezbytná osobní přítomnost obchodníka v teritoriu, nelze očekávat uzavření obchodu faxem či e-mailem. Často je třeba několik telefonátů, e-mailů či dokonce osobních schůzek, aby bylo možné zjistit kontaktní údaje požadované osoby. V osobním kontaktu je na úvod důležitá výměna zdvořilostních frází: „Placer conocerle / Mucho gusto“ (rád Vás poznávám, těší mne); „Como le va?“ (jak se máte – většinou se neočekává skutečný popis stavu obchodního partnera, ale pouze poděkování a opáčení stejnou či podobnou frází). Velký důraz je kladen na vzhled obchodního partnera. Oblečení a osobní hygiena jsou obrazem společenského postavení a úspěchu jedince. Je proto vhodné se několikrát denně převlékat a úzkostlivě dodržovat osobní hygienu.

Venezuelská španělština patří k těm hůře srozumitelným a používá mnoho regionálních výrazů. Například pravý význam slova ´mañana´ znamená nejenom zítra, ale třeba i za pár let. Znatelné je to zejména u státních institucí. Vnímání času je ve Venezuele daleko volnější, než je tomu v ČR či v Evropě.

Před cestou do Venezuely je proto vhodné navštívit webové stránky některých venezuelských periodik (například El Universal, El Nacional atd.) a načerpat zde aktuální informace o dění v zemi i některé lokální výrazy.

4.3. Obchodní schůzka

Venezuelci nejsou příliš dochvilní při organizaci schůzek a není neobvyklé čekat, při dochvilnosti českého partnera, i více než půl hodiny. Dochvilnost může být lepší, pokud se jedná o venezuelskou pobočku nadnárodní společnosti. Obvyklá je výměna vizitek a partnera potěší, pokud je vizitka ve španělštině.  

Obchodní schůzky je lépe domlouvat v pracovní době (obvykle 8‑17 h) s vyloučením pátků a dnů předcházejících státním svátkům či obdobím delšího volna. Období Vánoc a konce roku je zcela vyloučené, protože většina lidí, movitějších i méně movitých, se snaží na období vánoc (a stejně tak velikonočního týdne) odcestovat za příbuznými, většinou do zahraničí.  Venezuelci nemají problém zahájit obchodní kontakty v rámci oslav či v restauraci, kavárně, ale ani v kanceláři. Výjimečně mohou pozvat své partnery i domů. V takovém případě je důležité dorazit na jednání minimálně s 15minutovým zpožděním, raději 30minutovým. Naopak pokud pozve Venezuelec svého obchodního partnera do své kanceláři či firmy, doporučuje se větší dochvilnost. 

Dárek je dobrý způsob, jak prolomit ledy. Dárky se obvykle na místě také otevírají. Den po realizaci obchodního jednání, navíc pokud bylo spojené s obdarováním ze strany partnera, se doporučuje zaslat následné poděkování, ideálně ručně psané.

4.4. Komunikace

Nejlepší je domlouvat obchody ve španělštině, nicméně větší či mezinárodní firmy a podniky většinou vzdělávají své zaměstnance v angličtině a schopnější obchodníci se anglicky domluví velmi dobře. Častá je i italština u potomků italských přistěhovalců. Ve státních podnicích, a především na úřadech, je však angličtina velmi výjimečná a nepočítá se s tím, že by se lidé nedomluvili španělsky. Doporučuje se proto pro taková jednání mít tlumočníka. Venezuelci jednoznačně preferují osobní jednání, případně telefonát, na emaily ne vždy reagují.

4.5. Doporučení

Při cestě do Venezuely je nutné se vybavit trpělivostí, nicméně přes nedochvilnost jsou Venezuelci velmi komunikativní a milí lidé. V případě nutné pěší cesty po ulicích se s ohledem na vysokou kriminalitu doporučuje neprovokující oděv a celkový vzhled. Naopak na jednání je dobré být slušně oblečen a nepodcenit ani další vjemové složky vzhledu.

4.6. Státní svátky

1. leden – Nový rok

únor – karneval

březen – duben – velikonoční týden

19. duben – Počátek hnutí za nezávislost (1810)

1. květen – Svátek práce

24. červen – Den armády – výročí bitvy u Carabobo (1821)

5. červenec – Den nezávislosti (podpis Deklarace o nezávislosti 1811)

24. červenec – Narození Simóna Bolívara (1783)

3. srpen – Den státní vlajky

12. říjen – Den domorodého odporu (objevení Ameriky 1492)

25. prosinec – Vánoce

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Prodej českých výrobků na venezuelském trhu je zásadní měrou ovlivněn současnou politickou a ekonomickou situací a devizovou politikou země (politická a právní nejistota a z toho vyplývající ekonomické následky, zdlouhavé a komplikované vyřizování dovozních povolení, certifikace a licencování dovozů, byrokracie při zahraničněobchodních operacích a odbavování zásilek aj.). Možnosti výběru distribučních kanálů nejsou omezené, možné jsou všechny formy od obchodních zástupců po přímý prodej konečnému uživateli. Venezuelské firmy nevítají požadavky zahraničních dodavatelů na minimální roční odběry nebo minimální roční prodeje. Doporučuje se uzavírat všechny dohody a smlouvy v písemné formě, u investičního zboží se zástavním právem – reserva de dominio.   

Pro provozování obchodní činnosti při dovozu není potřeba zvláštní oprávnění, mimo povinné registrace u finančního úřadu SENIAT, spravujícího i cla. V případě dovozové činnosti v některých oblastech je také nutná registrace u Úřadu pro normalizace, kvalitu a míry SENCAMER. Poměrně důležitým faktorem je zvyk venezuelských společností nakupovat zboží přímo u výrobce, namísto využívání místních zprostředkovatelů. Služeb obchodních zástupců je vhodné využít u produktů jednoduchých s minimálními nároky na poprodejní služby. Zástupce si za uzavření obchodu účtuje obvyklou provizi, jejíž výše se pohybuje mezi 5 – 25 %, a to podle povahy zboží a služeb a také času potřebného k zajištění obchodu. Nízká procenta provize se vyplácejí obvykle u objemově velkých dodávek zboží investičního charakteru, vyšší procenta pak u zboží kusového, převážně spotřebního a luxusního, jehož dovoz do země se však stále omezuje.

Obchod s Venezuelou je komplikován četnými administrativními překážkami. Vývoz z Venezuely je realizován registrovanými exportními firmami nebo přímo národním výrobcem. V platebním styku je doporučenou formou neodvolatelný dokumentární akreditiv. Dovozní licence v případě dovozu zbraní vydává Dirección Nacional de Armas y Explosivos, Ministerio de Defensa a Ministerio de Relaciones Interiores. Doklady vyžadované při dovozu do Venezuely:

• celní prohlášení (informace o původu zboží, váha, hodnota)
• faktura
• přepravní dokumenty
• podle druhu zboží příslušné potvrzení o kvalitě
• sanitární (potraviny, nápoje, léky, kosmetika)
• fytosanitární (rostlinné výrobky)
• dovozní licence, pokud je předepsána

Jelikož vyřízení celních dokladů může být s ohledem na místní podmínky složité, je vhodné zajistit tento proces prostřednictvím specializovaných firem (tzv. consignatarios). Domácí trh je chráněn vysokými cly v oblastech, které jsou v zemi rozvinuty. Naopak v oblastech, které není schopna pokrýt domácí produkce, jsou celní sazby nulové. 

Celní správu Venezuela rozděluje tzv. mezi správu cel (provozní úroveň) a ústřední správu (úroveň regulace). Provozní úroveň, kterou tvoří sedmnáct hlavních celních úřadů s příslušnými podřízenými úřady, je odpovědná za provádění percepční kontroly zboží podléhajícího prohlášení, jakož i jeho fyzického ověřování, a za záležitosti týkající se likvidace a platby daně a jeho následný výběr. Regulační úroveň je tvořena národní celní správou, řídící jednotkou, na které závisí správa tarifů, správa celních režimů, správa hodnot a správa celních kontrol. Zastřešujícím orgánem je SENIAT.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Firmy, které hodlají vstoupit na venezuelský trh, se neobejdou bez služeb místní právnické či jiné specializované firmy, která důkladně zná domácí prostředí a je schopna zajistit základní informace v otázkách pracovního práva, daňových zákonů, pořízení nemovitostí, uzavření smlouvy s obchodním zástupcem až po kupní smlouvy na zboží i služby. Venezuelské zákony nepatří mezi jednoduché, regulované oblasti nejsou upraveny jen v zákonech, ale také v mnoha prezidentských dekretech a dalších pramenech. Je proto vhodné maximálně využívat znalostí a zkušeností místních specializovaných firem. Základní podmínkou pro založení společného podniku či zakoupení podílu (max. možno vlastnit 49 %) v podniku existujícím je registrace u CENCOEX (Centro Nacional de Comercio Exterior). Registrace je nutná také u licencí.

Joint venture a pobočky mateřské společnosti mají stejné postavení jako venezuelské firmy. Podíly jsou podmíněny majoritou pro venezuelskou stranu, tedy min. 51 %. Omezení podílů se týká i neživnostenského podnikání (advokáti, architekti, zdravotnické služby – tyto profese spadají do zákona o profesích). Podnik se musí nejprve zaregistrovat ve venezuelském obchodním rejstříku (Registro Mercantil SAREN) podáním žádosti o registraci. Musí být sepsány stanovy společnosti s uvedením jména a sídla firmy, předmětu podnikání, výše základního kapitálu a jména a sídla majitele firmy. Po registraci je nutné požádat o přidělení registračního čísla plátce daně z příjmu (tzv. RIF a NIT) na Ministerstvu financí – daňovém a celnímu úřadu SENIAT. U obchodního rejstříku si firma vyzvedne účetní knihy a otevře bankovní konto. U společností, jejichž předmět podnikání podléhá zvláštním zákonům, je nutná ještě registrace u dalších institucí: například bankovnictví spadá pod bankovní dohled a kontrolu SUDEBAN (Superintendencia Bancaria), pojišťovny se registrují u Superintendencía de Seguros, firmy podnikající v petrochemickém průmyslu musí mít registraci u Ministerstva energetiky a ropy a společnosti v oblasti cestovního ruchu u Corpoturismo. Při zakládání pobočky zahraničním investorem je k registraci třeba doložit kopii rozhodnutí představenstva společnosti o zřízení pobočky, údaje o kapitálu, stanovách a specifických zákonech platných v zemi původu společnosti. Všechny tyto dokumenty musí být přeloženy autorizovaným překladatelem a úředně ověřeny. Právní jistota vlastnictví však není zaručena.

5.3. Marketing a komunikace

Jsou dostupné všechny formy propagace v hromadných sdělovacích prostředcích a v reklamě, jsou však finančně náročné. V zemi jsou využívány všechny formy marketingu (slosovací soutěže, systém slev a výprodejních akcí apod.). Bohužel většina hromadných sdělovacích prostředků je buď ve vlastnictví či pod dozorem režimu a propagace v těchto médiích může být u části zákazníků kontraproduktivní. Reklamních agentur či kanceláří věnujících se propagaci rapidně ubylo a v některých částech země vymizely zcela.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Venezuela má širokou legislativu k ochraně práv duševního vlastnictví, zejména práv autorských a práv průmyslového vlastnictví, jejich uplatňování v praxi je však problematické.

Zákony a mezinárodní dohody, které oblasti ochrany duševního vlastnictví upravují, jsou zakotveny v následující legislativě:

• Rozhodnutí č. 344 o průmyslovém vlastnictví Dohody z Cartageny (1993)
• Rezoluce o Rozhodnutí č. 313 této Dohody z Cartageny
• Rozhodnutí č. 345 cartagenské dohody o společném režimu ochrany práv o rostlinných druzích (1993)
• Rozhodnutí č. 351 Cartagenské dohody o společném režimu autorských práv
• Zákon o průmyslovém vlastnictví (1955) – v revizi
• Zákon o autorských právech (1993)
• Dohoda o aspektech práv duševního vlastnictví související s obchodem (ADPIC) OMC
• Pařížská dohoda o ochraně průmyslového vlastnictví
• Bernská dohoda o ochraně literárních děl
• Univerzální dohoda o autorských právech
• Ženevská dohoda o fonogramech aj.

Ve smyslu těchto zákonů a zákonných rozhodnutí je stanovena ochrana patentů na 20 let a využívá se kritérium ochrany značky. Je možno patentovat farmaceutické a potravinářské produkty, nápoje, biotechnologické procesy, živočišné druhy, rostlinné druhy aj. Správa těchto práv k vlastnictví je regulována autonomní registrační službou průmyslového vlastnictví – SARPI (Servicio Autónomo de Registro de la Propiedad Industrial) u Ministerstva průmyslu a obchodu.

Patenty a vynálezy pokrývají tyto segmenty: 

• Oblast technologie – užitné modely, průmyslové vzory, průmyslová tajemství
• Oblasti obchodu – ochranné známky, obchodní jména, komerční loga, popis původu

5.5. Trh veřejných zakázek

V zemi je v platnosti Zákon o soutěžích (Ley de Licitaciones), který umožňuje participovat ve veřejných soutěžích jak národním, tak mezinárodním společnostem. Výsledky soutěže a následné kontraktace musí být avizovány Národní kontraktační službě (Servicio Nacional de Contrataciones) zřízené u Ministerstva obchodu. Jedním z hlavních problémů, podle zprávy Transparency International (TI), je však značné množství výjimek z tohoto zákona, které umožňují přímé nákupy. Dle TI se takto přímými nákupy realizuje cca 95 % všech kontraktů, zatímco pouhých 5 % konkurzem. Neočekává se, že by v budoucnu došlo k nějakým konstruktivním zásahům ze strany vlády. Na veřejné zakázky mohou být vypisovány veřejné národní nebo mezinárodní soutěže, v závislosti na odvětví národního hospodářství, pro které jsou určeny. Obvyklá a v současnosti převládající je však forma přímých nákupů strojů a zařízení pro celá průmyslová odvětví, a to na základě politického rozhodnutí prezidenta (viz uzavřené rámcové dohody Venezuely s Íránem, Čínou, Běloruskem, Ruskem, Argentinou aj.).

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Pro řešení obchodních sporů ve Venezuele platí povinnost použít služeb místních advokátních kanceláří pro další arbitrážní nebo soudní řízení. Je možnost urovnání sporu formou smírčího jednání. 

Obecně nepříznivá situace v politické a ekonomické oblasti ve Venezuele se logicky promítá i do sociální oblasti, včetně osobních projevů venezuelských občanů a obchodních partnerů. Je patrný určitý posun v jejich přístupu k obchodním partnerům, především dříve nepříliš typická obezřetnost při nově navazovaných kontaktech, nebývale vysoká nedůvěra a opatrnost. V některých případech se mohou projevit následky určité šikany, která venezuelské firmě snižuje platební schopnost, nejčastěji při náhlém odejmutí dovozních licencí nebo nepřidělení devizových prostředků na dovozy.

Investice ve Venezuele jsou velkým rizikem, stejně jako zajištění jejich návratnosti, repatriace zisků, dividend apod. a to v důsledku stále se prohlubujícího nedostatku deviz. Vláda prosazuje politiku dovozu technologií, které musí zůstat v zemi. Z toho vyplývají rizika zajištění plateb takovýchto dodávek. Vývozu i dovozu jsou kladeny administrativní diskriminační překážky. Neexistuje volný prodej a pohyb deviz a jakékoliv obchodní transakce jsou rizikové a nestandardní. V platebním styku je nejvýhodnější tam, kde to jednotlivé obchodní případy dovolí, požadovat platbu předem. Nicméně obvyklou a nejpoužívanější formou je dokumentární akreditiv. Doporučuje se vyšší forma platebního zajištění, a to akreditiv neodvolatelný a potvrzený.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Česká republika byla zařazena do seznamu zemí, jejichž občané nemusí mít turistické vízum ke vstupu do země. Vstup je umožněn na základě pasu platného alespoň 6 dalších měsíců. Během pobytu v zemi nemůže turista vykonávat výdělečnou činnost a může být na území Venezuely maximálně 90 dnů. Pro jiné typy pobytů se vyžaduje vízum (více informací na strankách SAIME). Přihlašovací povinnost cizinců na území Venezuely není zavedena.

Dovoz neobchodního zboží pro osobní spotřebu je osvobozen od celních poplatků. Zastupitelské úřady Venezuely v zahraničí někdy požadují při žádosti o vízum doložit solventnost žadatele. Požadavek prokazovat zajištění finančních prostředků pro pobyt ve Venezuele je zahrnut v požadavcích k žádostem o vízum a prokazuje se formou bankovní reference. Z důvodů bezpečnostních i kvůli devizovým restrikcím se nedoporučuje přivážet větší množství hotovosti. Pokud není výpadek proudu, které jsou velmi časté a dlouhodobé, je možné platit kartami. Časté jsou platby v dolarech. Zboží se tak velmi často značně prodraží. Režim platby v dolarech umožňuje, jsou však zatížené daní 3 %.  Dálniční poplatky se vybírají pouze v některých federálních státech. Hotelové sazby se platí v místní měně. Levná ubytovací zařízení nejsou zárukou bezpečnosti. Není možno cestovat pouze s kopií dokladu. Cizinci musí mít neustále s sebou platný pas. Žádné fotokopie dokumentů nejsou místní policií ani jinými úřady akceptovány.

V zemi je vysoká kriminalita, jejíž závažnost a intenzita stále roste. Kromě častých drobných krádeží roste počet ozbrojených přepadení, únosů a vražd, a to i ve dne. V případě okradení či jiného postižení je nutno se nejprve obrátit na policii a sepsat protokol. Během pobytu v Caracasu se zásadně nedoporučuje pohybovat se pěšky po městě po setmění. Není vhodná návštěva okrajových čtvrtí Caracasu, tzv. „ranchitos“, které nemonitoruje ani místní policie. S ohledem na špatnou bezpečnostní situaci na hranici mezi Venezuelou a Kolumbií se nedoporučuje cestovat do pohraničních venezuelských oblastí Zulia, Táchira, Amazonas a především Apure. 

Roční období: doba sucha – listopad až duben; doba dešťů – květen až říjen. Se změnou klimatu však nejsou období vždy takto pravidelná.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Ve Venezuele není zákaz zaměstnávání cizinců, podle zákona je však nutno dodržovat poměr jednoho zahraničního pracovníka na 10 místních zaměstnanců. Pracovní poměr je upraven Zákoníkem práce, který stanoví veškerá práva a povinnosti pracovníků ve vztahu k zaměstnavateli a je ve volnosti výkladu velmi komplikovaný. Při uzavírání pracovního poměru se doporučuje využít služeb advokátních kanceláří specializovaných na zaměstnanecké právo. Cizinci mají stejná práva vyplývající z pracovního poměru jako místní zaměstnanci. Minimální mzdu režim navyšuje každoročně, nicméně ve státním sektoru se momentálně pohybuje v místní měně na úrovni 2 USD měsíčně. 

Zdravotní péče pro české občany a občany EU na odpovídající úrovni je poskytována soukromými zařízeními a je třeba ji platit předem. Soukromých zařízení však ubývá. Pokud zraněný nebo nemocný nemá u sebe hotovost v dolarech či platnou mezinárodní kreditní kartu, nebývá ošetřen ani v případě ohrožení života. Státní zdravotnictví je dlouhodobě na nízké úrovni a vzhledem k odchodu kvalifikovaných lékařů, akutnímu nedostatku léčiv či několikaměsíčnímu čekání na bezplatné ošetření je českým občanům jednoznačně doporučováno obracet se na soukromý sektor. I ten se však vzhledem k hluboké politické a ekonomické krizi potýká s nedostatkem materiálu i personálu. Ve státním zdravotnictví pracuje (podle údajů vlády) tisíce kubánských lékařů, kteří však často neabsolvovali delší než tříleté studium. Před cestou je tedy třeba uzavřít kvalitní zdravotní pojištění a zjistit, jak postupovat v případě úrazu.

Pandemická situace zdravotnickou krizi dále prohloubila a několik set zdravotníků za ni zaplatilo životem. Také vybavení státních zařízení hygienickými prostředky je velmi špatné s ohledem na chybějící finance ve zdravotnictví a fakt, že malá humanitární pomoc (režim nevpouští do země velké množství mezinárodní pomoci) je často rozebrána představiteli režimu či armádními představiteli.

5.9. Veletrhy a akce

Venezuela není zemí s tradicí mezinárodních a národních veletrhů a výstav. Jsou organizovány pouze některé ojedinělé specializované oborové výstavy v regionálním měřítku. 

Za nejvýznamnější lze považovat:

• Día de Comercio (Národní kongres obchodníků)
• Día de Industrias (Národní podnikatelský kongres)
• Mezinárodní průmyslový veletrh ve Valencii
• Mezinárodní veletrh v Puerto Ordaz
• Mezinárodní veletrh cestovního ruchu

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Kolumbii
EMBAJADA DE LA REPÚBLICA CHECA
Adresa: Calle 98 No. 9A – 41, oficina 602 (Edificio AB Proyectos), Bogotá, Colombia
telefon: +57 601 742 9142, 742 9143, 745 1938
web: www.mzv.gov.cz/bogota
facebook: https://www.facebook.com/embajada.checa.bogota
e-mail: bogota@mzv.gov.cz
e-mail konzulárního oddělení: bogota.consulate@mzv.gov.cz

CzechTrade Kolumbie
Adresa: Calle 98 No. 9A – 41, oficina 602 (Edificio AB Proyectos), Bogotá, Colombia
telefon: +57 312 498 2993
e-mail: nikola.palinkova@czechtrade.cz
web: www.czechtrade.cz

Delegace Evropské unie ve Venezuele
Adresa: Edificio Centro Bancaribe, Piso 2 Avda. Principal de Las Mercedes con intersección Calle París Urb. Las Mercedes Caracas, Venezuela
telefon: + 58 212 8210 600
Email: Delegation-Venezuela@eeas.europa.eu
web: eeas.europa.eu/delegations/venezuela_es

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

• Pohotovost: 911
• Movistar *1
• Movilnet *911
• Digitel *112
• Emergencias Bolívar 171; +58 (286) 713-0279

Policie:

• Metropolitana 564-3786; 862-5871  862-5872
• Baruta 943-2855
• Chacao 264-1784
• Sucre 242-2111 ; 2211; 5920
• CICPC 508-4210; 4204
• Cuerpo Técnico de Policía Judicial 571-3533; 3844; 3266
• Fuerza Armada 168
• PoliMiranda 364-3471
• PoliSur (Mcpo. San Francisco, Zulia) (0261) 731-4777

Ambulance a záchranáři:

• Servicio Ambulancias Metropolitano 545-4545;  545-4655
• Ambulancias Silva 953-4822
• DEL ESTE tel.: +58-212-265 02 51, 267 65 29, 265 07 50
• AEROAMBULANCIA tel.: 0058-212-993 25 41
• Socorristas Cruz Roja 571-4713
• Cuerpo de emergencias, rescate y transmisiones 545-4747
• Protección Civil 0-800-558842; 631-8602; 631-9058

Hasiči:

• BOMBEROS CARACAS D.F. tel.: 911
• Metropolitanos 545-7765 ; 545-8053; 545-0331; 545-4545; 542-2321; 577-9209; 542-0066; 542-2512
• Aeronáuticos – La Carlota 993-2973; 2580
• Aeronáuticos – Maiquetía 303-1405; 1306; 1407
• Aeronáuticos – La Chinita (0261) 735-1045
• Marítimos 332-2165

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Viceprezidentský úřad: http://vicepresidencia.gob.ve/

Národní shromáždění: http://www.asambleanacional.gob.ve/

Centrální banka Banco Central de Venezuela: http://www.bcv.org.ve/

Ministerstvo ekonomiky a financí: http://www.mppef.gob.ve/

Ministerstvo ropy: http://www.minpet.gob.ve/index.php/es-es/

Ministerstvo průmyslu: https://www.industrias.gob.ve/

Finanční a celní úřad: http://declaraciones.seniat.gob.ve/portal/page/portal/PORTAL_SENIAT

Federace obchodních komor: https://www.fedecamaras.org.ve/

Národní centrum vnějšího obchodu: http://www.cencoex.gob.ve/usuarios-registrado

Venezuelská konfederace průmyslu: https://www.conindustria.org/

Státní ropná společnosti (propojená s Ministerstvem ropy): http://www.pdvsa.com/index.php?lang=es