Převzato z knihy „Mezinárodní ekonomie“ vydané nakladatelstvím Grada Publishing v roce 2010.
Významnou úlohu v ekonomickém vývoji země hraje její vnitřní a vnější ekonomická rovnováha. Zatímco vnitřní rovnováha je charakterizována zejména cenovou stabilitou, plnou zaměstnaností v ekonomickém smyslu a rovnovážným tempem růstu HDP, vnější rovnováha se posuzuje především dle platební bilance státu. Vnitřní a vnější rovnováha země spolu vzájemně souvisejí.
Platební bilance
Platební bilance je statistický záznam ekonomických transakcí subjektů dané země (rezidentů) s ekonomickými subjekty ze zbytku světa (nerezidenty) za určité období, zpravidla jednoho roku.
Horizontální struktura platební bilance
Platební bilance má následující horizontální strukturu (viz box 5.1):
A. Běžný účet
Běžný účet tvoří:
- obchodní bilance,
- bilance služeb,
- bilance výnosů,
- běžné převody.
Obchodní bilance zahrnuje vývozy a dovozy zboží ze země a do země.
Bilance služeb zahrnuje vývoz a dovoz služeb (např. doprava, cestovní ruch) ze země a do země.
Bilance výnosů zachycuje důchody z výrobních faktorů ve vlastnictví domácí země, jež jsou zapojeny v zahraničí, a důchody z výrobních faktorů ve vlastnictví zahraničních subjektů, jež jsou zapojeny v domácí ekonomice, tj. mzdy, zisky, dividendy, úroky.
Běžné převody zachycují jednostranné transfery jako příspěvky mezinárodním organizacím, dary a další.
Příklad 1
| vývoz 111 mld. CZK | dovoz –120 mld. CZK | saldo –9 mld. CZK |
V daném roce bylo ze země vyvezeno zboží v hodnotě 111 mld. CZK a do země dovezeno zboží v hodnotě 120 mld. CZK. Saldo obchodní bilance tak činilo –9 mld. CZK.
Příklad 2
| výnosy 14 mld. CZK | náklady –118 mld. CZK | saldo –104 mld. CZK |
V daném roce přišly do země důchody z domácích výrobních faktorů zapojených v zahraničí ve výši 14 mld. CZK a ze země odešly důchody v hodnotě 118 mld. CZK ze zahraničních výrobních faktorů zapojených v domácí ekonomice. Saldo bilance výnosů tak činilo –104 mld. CZK.
B. Kapitálový účet
Na kapitálovém účtu jsou zachycovány například transakce související s obchodem nehmotnými statky (ochranné známky, patenty), odpuštění pohledávek apod.
C. Finanční účet
Finanční účet tvoří:
- přímé investice,
- portfoliové investice,
- finanční deriváty,
- ostatní investice.
Přímé investice zachycují jednak přímé domácí investice v zahraničí, jednak zahraniční přímé investice v domácí ekonomice. Jedná se o takové investice, které zakládají určitou míru kontroly a řízení podniku. V České republice jsou definovány jako deseti a více procentní podíl investora na základním kapitálu společnosti. Kromě tohoto podílu se do přímých investic zahrnuje též reinvestovaný zisk a ostatní kapitál.
Portfoliové investice představují majetkové cenné papíry a účasti, jež nespadají do kategorie přímých investic (v případě České republiky se jedná o podíl vlastnictví do 10 %), a dluhové cenné papíry.
Finanční deriváty představují např. forwardy, futures a opce.
Ostatní investice zahrnují především přijímání a poskytování úvěrů. V platební bilanci jsou ostatní investice dále členěny z hlediska časového (na dlouhodobé a krátkodobé) a dle subjektů (centrální banka, obchodní banky, vláda, ostatní sektory).
Příklad 3
| v zahraničí –20 mld. CZK | zahraniční v tuzemsku 170 mld. CZK | saldo +150 mld. CZK | |
V daném roce došlo k odlivu přímých investic do zahraničí ve výši 20 mld. CZK (záznam je v platební bilanci proveden se znaménkem minus, jak bude vysvětleno později v textu) a k přílivu přímých investic do domácí ekonomiky ve výši 170 mld. CZK. Saldo bilance přímých investic tvoří +150 mld. CZK.
D. Saldo chyb a opomenutí,kurzové rozdíly
Saldo chyb a opomenutí, kurzové rozdíly zahrnuje veškeré nepřesnosti v evidenci, metodické problémy, kurzové rozdíly atp.
E. Změna devizových rezerv
Devizové rezervy zahrnují zlato, zvláštní práva čerpání, devizy atd.
Vertikální struktura platební bilance
Každá transakce je v platební bilanci zachycena dvakrát, jednou jako kreditní položka, jednou jako debetní položka. Jedná se tedy o podvojný účetní zápis. Díváme-li se na platební bilanci z tohoto úhlu pohledu, hovoříme o vertikální struktuře platební bilance.
Kreditní položky se zachycují se znaménkem plus a představují takové transakce, v jejichž důsledku dochází k příjmu plateb od nerezidentů. Jedná se například o vývoz zboží a služeb, příliv důchodů z výrobních faktorů dané země zapojených v zahraničí, příjmy z běžných převodů, příliv přímých investic do země, přijaté úvěry ze zahraničí apod. Kreditní položkou je rovněž snížení devizových rezerv (viz dále v textu).
Debetní položky se zachycují se znaménkem minus a představují naopak takové transakce, v jejichž důsledku jsou poskytovány platby nerezidentům. Jedná se například o dovoz zboží a služeb, odliv důchodů ze zahraničních výrobních faktorů zapojených v domácí ekonomice, výdaje na běžných převodech, přímé investice v zahraničí, splácení úvěrů do zahraničí apod. Debetní položkou je rovněž zvýšení devizových rezerv (viz dále v textu).
| 2008 | ||||
|---|---|---|---|---|
| I. Q | II. Q | III. Q | IV. Q | |
| A. Běžný účet | 30 296,0 | –55 882,0 | –30 096,5 | –58 175,9 |
| Obchodní bilance | 42 914,3 | 39 639,7 | 27 470,3 | –6 792,2 |
| vývoz | 643 864,2 | 652 273,8 | 601 586,7 | 567 675,7 |
| dovoz | 600 949,9 | 612 634,1 | 574 116,4 | 574 467,9 |
| Bilance služeb | 22 294,6 | 22 107,9 | 19 504,9 | 18 085,3 |
| příjmy | 89 394,9 | 95 846,8 | 95 564,9 | 96 537,1 |
| výdaje | 67 100,3 | 73 738,9 | 76 060,0 | 78 451,8 |
| Bilance výnosů | –36 052,9 | –119 741,9 | –69 848,8 | –63 198,7 |
| výnosy | 33 890,0 | 34 006,7 | 34 144,2 | 33 570,3 |
| náklady | 69 942,9 | 153 748,6 | 103 993,0 | 96 769,0 |
| Běžné převody | 1 140,0 | 2 112,3 | –7 222,9 | –6 270,3 |
| příjmy | 25 077,1 | 19 237,9 | 14 033,6 | 16 891,9 |
| výdaje | 23 937,1 | 17 125,6 | 21 256,5 | 23 162,2 |
| B. Kapitálový účet | 6 953,2 | 12 778,7 | 1 862,6 | 9 432,5 |
| příjmy | 7 200,2 | 13 034,0 | 2 473,6 | 23 702,5 |
| výdaje | 247,0 | 255,3 | 611,0 | 14 270,0 |
| C. Finanční účet | –15 916,3 | 67 119,1 | 46 765,8 | 53 218,7 |
| Přímé investice | 21 519,4 | 53 158,8 | 41 436,3 | 34 323,7 |
| v zahraničí | –7 541,9 | –6 185,0 | –9 592,7 | –9 038,7 |
| základní kapitál a reinvestovaný zisk | –5 487,9 | –7 429,8 | –9 054,2 | –8 505,0 |
| ostatní kapitál | –2 054,0 | 1 244,8 | –538,5 | –533,7 |
| zahraniční v tuzemsku | 29 061,3 | 59 343,8 | 51 029,0 | 43 362,4 |
| základní kapitál a reinvestovaný zisk | 43 442,0 | 44 607,1 | 38 734,1 | 48 894,7 |
| ostatní kapitál | –14 380,7 | 14 736,7 | 12 294,9 | –5 532,3 |
| Portfoliové investice | –13 033,3 | 39 306,2 | 8 466,6 | –43 884,9 |
| aktiva | 1 311,8 | –18 673,4 | –6 692,2 | 19 597,4 |
| majetkové cenné papíry a účasti | –9 441,4 | –9 101,1 | –5 190,8 | 12 629,8 |
| dluhové cenné papíry | 10 753,2 | –9 572,3 | –1 501,4 | 6 967,6 |
| pasiva | –14 345,1 | 57 979,6 | 15 158,8 | –63 482,3 |
| majetkové cenné papíry a účasti | –10 948,4 | 6 832,4 | –2 014,7 | –15 171,4 |
| dluhové cenné papíry | –3 396,7 | 51 147,2 | 17 173,5 | –48 310,9 |
| Finanční deriváty | –3 940,1 | –1 837,3 | –2 872,2 | –5 351,1 |
| aktiva | 6 385,4 | 9 576,8 | 9 928,2 | 10 141,0 |
| pasiva | –10 325,5 | –11 414,1 | –12 800,4 | –15 492,1 |
| Ostatní investice | –20 462,3 | –23 508,6 | –264,9 | 68 131,0 |
| aktiva | –73 266,8 | –116 912,6 | 10 504,6 | 95 346,6 |
| dlouhodobá | –17 319,1 | –22 844,7 | –9 916,7 | –17 579,5 |
| ČNB | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 |
| obchodní banky | –16 736,7 | –23 326,3 | –9 614,3 | –19 605,6 |
| vláda | –670,6 | 30,5 | –480,3 | 1 443,2 |
| ostatní sektory | 88,2 | 451,1 | 177,9 | 582,9 |
| krátkodobá | –55 947,7 | –94 067,9 | 20 421,3 | 112 926,1 |
| obchodní banky | –31 081,6 | –69 111,9 | 33 444,0 | 94 321,5 |
| vláda | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 |
| ostatní sektory | –24 866,1 | –24 956,0 | –13 022,7 | 18 604,6 |
| pasiva | 52 804,5 | 93 404,0 | –10 769,5 | –27 215,6 |
| dlouhodobá | 2 006,3 | 19 673,9 | 21 276,0 | –7 974,8 |
| ČNB | –8,6 | 0,0 | 0,0 | 0,0 |
| obchodní banky | 47,5 | 3 004,3 | 14 901,4 | 172,9 |
| vláda | –4 187,0 | 3 847,2 | 6 891,1 | 1 305,0 |
| ostatní sektory | 6 154,4 | 12 822,4 | –516,5 | –9 452,7 |
| krátkodobá | 50 798,2 | 73 730,1 | –32 045,5 | –19 240,8 |
| ČNB | –706,0 | –303,5 | 528,6 | 800,9 |
| obchodní banky | 56 163,4 | 47 377,6 | –31 983,3 | –16 449,1 |
| vláda | 0,0 | 0,0 | 0,0 | 0,0 |
| ostatní sektory | –4 659,2 | 26 656,0 | –590,8 | –3 592,6 |
| D. Saldo chyb a opomenutí, kurzové rozdíly | –1 943,9 | –6 498,2 | –17 097,4 | –2 705,1 |
| Celkem A, B, C a D | 19 389,0 | 17 517,6 | 1 434,5 | 1 770,2 |
| E. Změna devizových rezerv (–nárůst) | –19 389,0 | –17 517,6 | –1 434,5 | –1 770,2 |
Zdroj: Zpráva o vývoji platební bilance [on-line]. 2009-06-08 [cit. 2009-06-11]. Dostupný na http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/platebni_bilance_q/BOP_CS.XLS
Příklad 4
Z České republiky bylo do Německa vyvezeno zboží v hodnotě 5 000 000 CZK na krátkodobý úvěr. Jak bude transakce z hlediska kreditních a debetních položek zachycena v platební bilanci?
Řešení:
Transakce bude zachycena jako kreditní položka v obchodní bilanci běžného účtu a jako debetní položka na ostatních investicích (bilance krátkodobého kapitálu) v bilanci finančního účtu. V důsledku vývozu zboží dojde k příjmu platby od zahraničního subjektu, proto se jedná o kreditní transakci, která bude zaznamenána se znaménkem plus. Tím, že byl z České republiky do Německa poskytnut úvěr, se vlastně jedná o dovoz zahraničního finančního aktiva, tedy transakci debetní, která bude zaznamenána se znaménkem minus.
Vzhledem k podvojnosti zápisu je platební bilance vždy z účetního hlediska ex post vyrovnaná. Platí tedy, že součet položek běžného účtu (BÚ), kapitálového účtu (KÚ), finančního účtu (FÚ), chyb a opomenutí (CH) a změny devizových rezerv (DR) je roven nule: BÚ + KÚ + FÚ + CH + DR = 0.
Celkové saldo položek A.–D. platební bilance (BÚ + KÚ + FÚ + CH) se odráží v položce E., tj. ve změně devizových rezerv (DR). Skončí-li platební bilance v přebytku, tj. s aktivním saldem, o tuto sumu se zvýší devizové rezervy. Skončí-li ve schodku, dojde k poklesu devizových rezerv ve stejné výši. Zvýšení devizových rezerv se zachycuje v platební bilanci se znaménkem minus, snížení těchto rezerv se znaménkem plus.
Příklad 5
| růst devizových rezerv | pokles devizových rezerv | |
|---|---|---|
| Položka A. BÚ | +36 mld. CZK | –62 mld. CZK |
| Položka B. KÚ | +3 mld. CZK | –2 mld. CZK |
| Položka C. FÚ | –29 mld. CZK | +48 mld. CZK |
| Položka D. CH | 0 | 0 |
| Položky A.–D. | +10 mld. CZK | –16 mld. CZK |
| Položka E. (DR) | –10 mld. CZK | +16 mld. CZK |
| 0 | 0 |