Vnější ekonomická rovnováha

Témata Analýzy a statistiky

Dotace a financování Statistiky zahraničního obchodu Zahraniční obchod

21. 02. 2011

Vnější ekonomická rovnováha země se posuzuje především dle platební bilance daného státu.Text popisuje horizontální strukturu platební bilance včetně všech jejích složek (běžný účet, kapitálový účet, finanční účet, saldo chyb a opomenutí a kurzové rozdíly, změna devizových rezerv). Vysvětlena je i vertikální struktura platební bilance, která posuzuje jednotlivé položky v rámci podvojného účetního zápisu. Text rozebírá rovněž různé pohledy na význam kladného či záporného salda jednotlivých účtů.

Převzato z knihy „Mezinárodní ekonomie“ vydané nakladatelstvím Grada Publishing v roce 2010.

Významnou úlohu v ekonomickém vývoji země hraje její vnitřní a vnější ekonomická rovnováha. Zatímco vnitřní rovnováha je charakterizována zejména cenovou stabilitou, plnou zaměstnaností v ekonomickém smyslu a rovnovážným tempem růstu HDP, vnější rovnováha se posuzuje především dle platební bilance státu. Vnitřní a vnější rovnováha země spolu vzájemně souvisejí.

Platební bilance

Platební bilance je statistický záznam ekonomických transakcí subjektů dané země (rezidentů) s ekonomickými subjekty ze zbytku světa (nerezidenty) za určité období, zpravidla jednoho roku.

Horizontální struktura platební bilance

Platební bilance má následující horizontální strukturu (viz box 5.1):

A. Běžný účet

Běžný účet tvoří:

obchodní bilance,
bilance služeb,
bilance výnosů,
běžné převody.

Obchodní bilance zahrnuje vývozy a dovozy zboží ze země a do země.

Bilance služeb zahrnuje vývoz a dovoz služeb (např. doprava, cestovní ruch) ze země a do země.

Bilance výnosů zachycuje důchody z výrobních faktorů ve vlastnictví domácí země, jež jsou zapojeny v zahraničí, a důchody z výrobních faktorů ve vlastnictví zahraničních subjektů, jež jsou zapojeny v domácí ekonomice, tj. mzdy, zisky, dividendy, úroky.

Běžné převody zachycují jednostranné transfery jako příspěvky mezinárodním organizacím, dary a další.

Příklad 1

Obchodní bilance
vývoz 111 mld. CZK	dovoz –120 mld. CZK	saldo –9 mld. CZK

V daném roce bylo ze země vyvezeno zboží v hodnotě 111 mld. CZK a do země dovezeno zboží v hodnotě 120 mld. CZK. Saldo obchodní bilance tak činilo –9 mld. CZK.

Příklad 2

Bilance výnosů
výnosy 14 mld. CZK	náklady –118 mld. CZK	saldo –104 mld. CZK

V daném roce přišly do země důchody z domácích výrobních faktorů zapojených v zahraničí ve výši 14 mld. CZK a ze země odešly důchody v hodnotě 118 mld. CZK ze zahraničních výrobních faktorů zapojených v domácí ekonomice. Saldo bilance výnosů tak činilo –104 mld. CZK.

B. Kapitálový účet

Na kapitálovém účtu jsou zachycovány například transakce související s obchodem nehmotnými statky (ochranné známky, patenty), odpuštění pohledávek apod.

C. Finanční účet

Finanční účet tvoří:

přímé investice,
portfoliové investice,
finanční deriváty,
ostatní investice.

Přímé investice zachycují jednak přímé domácí investice v zahraničí, jednak zahraniční přímé investice v domácí ekonomice. Jedná se o takové investice, které zakládají určitou míru kontroly a řízení podniku. V České republice jsou definovány jako deseti a více procentní podíl investora na základním kapitálu společnosti. Kromě tohoto podílu se do přímých investic zahrnuje též reinvestovaný zisk a ostatní kapitál.

Portfoliové investice představují majetkové cenné papíry a účasti, jež nespadají do kategorie přímých investic (v případě České republiky se jedná o podíl vlastnictví do 10 %), a dluhové cenné papíry.

Finanční deriváty představují např. forwardy, futures a opce.

Ostatní investice zahrnují především přijímání a poskytování úvěrů. V platební bilanci jsou ostatní investice dále členěny z hlediska časového (na dlouhodobé a krátkodobé) a dle subjektů (centrální banka, obchodní banky, vláda, ostatní sektory).

Příklad 3

Přímé investice
v zahraničí –20 mld. CZK	zahraniční v tuzemsku 170 mld. CZK		saldo +150 mld. CZK

V daném roce došlo k odlivu přímých investic do zahraničí ve výši 20 mld. CZK (záznam je v platební bilanci proveden se znaménkem minus, jak bude vysvětleno později v textu) a k přílivu přímých investic do domácí ekonomiky ve výši 170 mld. CZK. Saldo bilance přímých investic tvoří +150 mld. CZK.

D. Saldo chyb a opomenutí,kurzové rozdíly

Saldo chyb a opomenutí, kurzové rozdíly zahrnuje veškeré nepřesnosti v evidenci, metodické problémy, kurzové rozdíly atp.

E. Změna devizových rezerv

Devizové rezervy zahrnují zlato, zvláštní práva čerpání, devizy atd.

Vertikální struktura platební bilance

Každá transakce je v platební bilanci zachycena dvakrát, jednou jako kreditní položka, jednou jako debetní položka. Jedná se tedy o podvojný účetní zápis. Díváme-li se na platební bilanci z tohoto úhlu pohledu, hovoříme o vertikální struktuře platební bilance.

Kreditní položky se zachycují se znaménkem plus a představují takové transakce, v jejichž důsledku dochází k příjmu plateb od nerezidentů. Jedná se například o vývoz zboží a služeb, příliv důchodů z výrobních faktorů dané země zapojených v zahraničí, příjmy z běžných převodů, příliv přímých investic do země, přijaté úvěry ze zahraničí apod. Kreditní položkou je rovněž snížení devizových rezerv (viz dále v textu).

Debetní položky se zachycují se znaménkem minus a představují naopak takové transakce, v jejichž důsledku jsou poskytovány platby nerezidentům. Jedná se například o dovoz zboží a služeb, odliv důchodů ze zahraničních výrobních faktorů zapojených v domácí ekonomice, výdaje na běžných převodech, přímé investice v zahraničí, splácení úvěrů do zahraničí apod. Debetní položkou je rovněž zvýšení devizových rezerv (viz dále v textu).

Platební bilance České republiky za rok 2008 v mil. Kč (zjednodušeno)
	2008
	I. Q	II. Q	III. Q	IV. Q
A. Běžný účet	30 296,0	–55 882,0	–30 096,5	–58 175,9
Obchodní bilance	42 914,3	39 639,7	27 470,3	–6 792,2
vývoz	643 864,2	652 273,8	601 586,7	567 675,7
dovoz	600 949,9	612 634,1	574 116,4	574 467,9
Bilance služeb	22 294,6	22 107,9	19 504,9	18 085,3
příjmy	89 394,9	95 846,8	95 564,9	96 537,1
výdaje	67 100,3	73 738,9	76 060,0	78 451,8
Bilance výnosů	–36 052,9	–119 741,9	–69 848,8	–63 198,7
výnosy	33 890,0	34 006,7	34 144,2	33 570,3
náklady	69 942,9	153 748,6	103 993,0	96 769,0
Běžné převody	1 140,0	2 112,3	–7 222,9	–6 270,3
příjmy	25 077,1	19 237,9	14 033,6	16 891,9
výdaje	23 937,1	17 125,6	21 256,5	23 162,2
B. Kapitálový účet	6 953,2	12 778,7	1 862,6	9 432,5
příjmy	7 200,2	13 034,0	2 473,6	23 702,5
výdaje	247,0	255,3	611,0	14 270,0
C. Finanční účet	–15 916,3	67 119,1	46 765,8	53 218,7
Přímé investice	21 519,4	53 158,8	41 436,3	34 323,7
v zahraničí	–7 541,9	–6 185,0	–9 592,7	–9 038,7
základní kapitál a reinvestovaný zisk	–5 487,9	–7 429,8	–9 054,2	–8 505,0
ostatní kapitál	–2 054,0	1 244,8	–538,5	–533,7
zahraniční v tuzemsku	29 061,3	59 343,8	51 029,0	43 362,4
základní kapitál a reinvestovaný zisk	43 442,0	44 607,1	38 734,1	48 894,7
ostatní kapitál	–14 380,7	14 736,7	12 294,9	–5 532,3
Portfoliové investice	–13 033,3	39 306,2	8 466,6	–43 884,9
aktiva	1 311,8	–18 673,4	–6 692,2	19 597,4
majetkové cenné papíry a účasti	–9 441,4	–9 101,1	–5 190,8	12 629,8
dluhové cenné papíry	10 753,2	–9 572,3	–1 501,4	6 967,6
pasiva	–14 345,1	57 979,6	15 158,8	–63 482,3
majetkové cenné papíry a účasti	–10 948,4	6 832,4	–2 014,7	–15 171,4
dluhové cenné papíry	–3 396,7	51 147,2	17 173,5	–48 310,9
Finanční deriváty	–3 940,1	–1 837,3	–2 872,2	–5 351,1
aktiva	6 385,4	9 576,8	9 928,2	10 141,0
pasiva	–10 325,5	–11 414,1	–12 800,4	–15 492,1
Ostatní investice	–20 462,3	–23 508,6	–264,9	68 131,0
aktiva	–73 266,8	–116 912,6	10 504,6	95 346,6
dlouhodobá	–17 319,1	–22 844,7	–9 916,7	–17 579,5
ČNB	0,0	0,0	0,0	0,0
obchodní banky	–16 736,7	–23 326,3	–9 614,3	–19 605,6
vláda	–670,6	30,5	–480,3	1 443,2
ostatní sektory	88,2	451,1	177,9	582,9
krátkodobá	–55 947,7	–94 067,9	20 421,3	112 926,1
obchodní banky	–31 081,6	–69 111,9	33 444,0	94 321,5
vláda	0,0	0,0	0,0	0,0
ostatní sektory	–24 866,1	–24 956,0	–13 022,7	18 604,6
pasiva	52 804,5	93 404,0	–10 769,5	–27 215,6
dlouhodobá	2 006,3	19 673,9	21 276,0	–7 974,8
ČNB	–8,6	0,0	0,0	0,0
obchodní banky	47,5	3 004,3	14 901,4	172,9
vláda	–4 187,0	3 847,2	6 891,1	1 305,0
ostatní sektory	6 154,4	12 822,4	–516,5	–9 452,7
krátkodobá	50 798,2	73 730,1	–32 045,5	–19 240,8
ČNB	–706,0	–303,5	528,6	800,9
obchodní banky	56 163,4	47 377,6	–31 983,3	–16 449,1
vláda	0,0	0,0	0,0	0,0
ostatní sektory	–4 659,2	26 656,0	–590,8	–3 592,6
D. Saldo chyb a opomenutí, kurzové rozdíly	–1 943,9	–6 498,2	–17 097,4	–2 705,1
Celkem A, B, C a D	19 389,0	17 517,6	1 434,5	1 770,2
E. Změna devizových rezerv (–nárůst)	–19 389,0	–17 517,6	–1 434,5	–1 770,2

Zdroj: Zpráva o vývoji platební bilance [on-line]. 2009-06-08 [cit. 2009-06-11]. Dostupný na http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/platebni_bilance_q/BOP_CS.XLS

Příklad 4

Z České republiky bylo do Německa vyvezeno zboží v hodnotě 5 000 000 CZK na krátkodobý úvěr. Jak bude transakce z hlediska kreditních a debetních položek zachycena v platební bilanci?

Řešení:

Transakce bude zachycena jako kreditní položka v obchodní bilanci běžného účtu a jako debetní položka na ostatních investicích (bilance krátkodobého kapitálu) v bilanci finančního účtu. V důsledku vývozu zboží dojde k příjmu platby od zahraničního subjektu, proto se jedná o kreditní transakci, která bude zaznamenána se znaménkem plus. Tím, že byl z České republiky do Německa poskytnut úvěr, se vlastně jedná o dovoz zahraničního finančního aktiva, tedy transakci debetní, která bude zaznamenána se znaménkem minus.

Vzhledem k podvojnosti zápisu je platební bilance vždy z účetního hlediska ex post vyrovnaná. Platí tedy, že součet položek běžného účtu (BÚ), kapitálového účtu (KÚ), finančního účtu (FÚ), chyb a opomenutí (CH) a změny devizových rezerv (DR) je roven nule: BÚ + KÚ + FÚ + CH + DR = 0.

Celkové saldo položek A.–D. platební bilance (BÚ + KÚ + FÚ + CH) se odráží v položce E., tj. ve změně devizových rezerv (DR). Skončí-li platební bilance v přebytku, tj. s aktivním saldem, o tuto sumu se zvýší devizové rezervy. Skončí-li ve schodku, dojde k poklesu devizových rezerv ve stejné výši. Zvýšení devizových rezerv se zachycuje v platební bilanci se znaménkem minus, snížení těchto rezerv se znaménkem plus.

Příklad 5

Růst a pokles devizových rezerv
	růst devizových rezerv	pokles devizových rezerv
Položka A. BÚ	+36 mld. CZK	–62 mld. CZK
Položka B. KÚ	+3 mld. CZK	–2 mld. CZK
Položka C. FÚ	–29 mld. CZK	+48 mld. CZK
Položka D. CH	0	0
Položky A.–D.	+10 mld. CZK	–16 mld. CZK
Položka E. (DR)	–10 mld. CZK	+16 mld. CZK
	0	0