Finsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

5. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Helsinskách (Finsko)

     

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název země: Finská republika, finsky: Suomen tasavalta, švédsky: Republiken Finland

Státní zřízení:

  • republika

Hlavní politické strany (pořadí dle zisku hlasů v parlamentních volbách v r. 2015):

  • Strana středu
  • Praví Finové
  • Národní koaliční strana
  • Sociálně demokratická strana
  • Strana zelených
  • Levicový svaz
  • Švédská lidová strana
  • Křesťansko demokratická strana

Struktura ústředních orgánů státní správy:

  • Úřad předsedy vlády, 16 ministerstev (na počátku května 2017 bylo vládou rozhodnuto o zvýšení počtu ministerstev z původních 13 na 16)

Parlament:

  • 200členný jednokomorový parlament
  • mandát poslanců na 4 roky
  • poslední volby: 19. duben 2015
  • předsedkyně parlamentu Maria LOHELA (Praví Finové) od 29. 5. 2015

Hlava státu:

  • Sauli NIINISTÖ (Národní koaliční strana) od 1. 3. 2012
  • volen v přímých dvoukolových volbách
  • funkční období šestileté
  • dělí se o výkonnou moc s předsedou vlády

Složení vlády:

  • Předseda vlády                                               –          Juha Sipilä (Strana středu)
  • Ministr zahraničních věcí                                –          Timo Soini (Praví Finové)
  • Ministr zahraničního obchodu a rozvoje       –          Kai Mykkänen (Národní koalice)
  • Ministr práce                                                  –          Jari Lindström (Praví Finové)
  • Ministryně vnitra                                            –          Paula Risikko (Národní koalice)
  • Ministr spravedlnosti                                     –          Antti Häkkänen (Národní koalice)
  • Ministr kultury a sportu                                 –          Sampo Terho (Praví Finové)
  • Ministr zemědělství a lesního hospodářství   –          Jari Leppä (Strana středu)
  • Ministr obrany                                               –          Jussi Niinistö (Praví Finové)
  • Ministr financí                                                –          Petteri Orpo (Národní koalice)
  • Ministryně obcí a reforem                             –          Anu Vehviläinen (Strana středu)
  • Ministryně pro vzdělání                                 –          Sanni Grahn-Laasonen (Národní koalice)
  • Ministr životního prostředí                            –          Kimmo Tiilikainen (Strana středu)
  • Ministryně dopravy a komunikací                 –          Anne Berner (Strana středu)
  • Ministr hospodářství                                      –          Mika Lintilä (Strana středu)
  • Ministryně sociálních a zdravotních věcí       –          Pirkko Mattila (Praví Finové)
  • Ministr pro rodinu a základní služby             –          Juha Rehula (Strana středu)

Poslední volby do finského parlamentu Eduskunty proběhly v dubnu 2015. Ve volbách zvítězila opoziční Strana středu, následována stranou Praví Finové a vládní stranou Národní koalice. Přestože Národní koalice získala více procent hlasů než Praví Finové, složitá volební matematika jí přisoudila až třetí místo a o jedno parlamentní křeslo méně. V korespondenčních volbách před vlastním dnem voleb odevzdalo svůj hlas 31,9 % voličů, tj. 1,3 miliónu finských občanů. V minulých parlamentních volbách v roce 2011 volilo předem 31,2 % oprávněných voličů.  Celková volební účast v roce 2015 činila 70,1%. 

Výsledky posledních parlamentních voleb (2015) a rozložení mandátů v parlamentu:

Název strany Výsledek 2015 (v %) Rozdíl oproti 2011 Počet mandátů Rozdíl mandátů
 Strana středu 21,1 +5,3 49 +14
 Praví Finové 17,6 -1,4 38 -1
 Národní koaliční strana 18,2 -2,2 37 -7
 Sociálně dem. strana 16,5 -2,6 34 -8
 Strana zelených 8,5 +1,3 15 +5
 Levicový svaz 7,1 -1,0 12 -2
 Švédská lidová strana 4,9 +0,6 9 0
 Křesťansko dem. strana 3,5 -0,5 5 -1
 Ålandy 0,6   1  

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Demografické ukazatele:

  • počet obyvatel 5 503 879 (2 713 171 mužů, 2 790 708 žen), stav k 3/2017
  • hustota obyvatelstva 18,1 obyv./km
  • průměrný roční přírůstek obyvatelstva (2016) 0,3 %.

Struktura ekonomicky činného obyvatelstva (18–64 let)

  • zaměstnaní 68 %
  • nezaměstnaní 11 %
  • důchodci 8 %
  • studující 7 %
  • ostatní 6 %

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva (18-64 let) na celkové populaci je 62,9 %.  Z celkového počtu obyvatelstva je 49,2 % mužů a 50,8 % žen. Ve městech pobývá 69 % obyvatelstva, zatímco 31 % žije trvale na venkově.

Národnostní složení:

  • 95,6 % Finů, z toho:
    • 5,3 % Finů švédskojazyčných
    • 0,04 % laponská menšina
  • 4,4 % cizinců, z toho:
    • 21,1 % občanů Estonska (0,9 % z celkové populace)
    • 12,7 % občanů Ruska (0,6 % z celkové populace)
    • 4,1 % občanů Iráku
    • 3,5 % občanů Číny
    • 3,3 % občanů Švédska
    • 3,2 % občanů Somálska.

Náboženské složení (2016):

  • protestantské (luteránské) - 71,9 % obyvatelstva
  • pravoslavné - 1,1 % obyvatelstva
  • Svědci Jehovovi - 0,32 % obyvatelstva (18 tis. osob)
  • islám - 0,25 % obyvatelstva (15 tis. osob)
  • římskokatolické - 0,24 % obyvatelstva (13 tis. osob)
  • ostatní - 0,9 % obyvatelstva
  • bez vyznání - 25,3 % obyvatelstva

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky:

  • finština, švédština
  • ostatní nejčastěji používané jazyky: angličtina, ruština

Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města:

  • Helsinky (Helsinki, švédsky Helsingfors): 636 576 obyvatel (v aglomeraci hl. města žije cca 1 mil. obyv.)

 Další velká města:

  • Espoo 274 904 obyvatel
  • Tampere 228 621 obyvatel
  • Vantaa 219 783 obyvatel
  • Oulu 200 664 obyvatel
  • Turku 187 784 obyvatel.

(K 3/2017 - průběžná aktualizace viz webové stránky Finského statistického úřadu - www.stat.fi)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Finsko patří do vnitřního trhu Evropské unie a řadí se mezi vysoce industrializované ekonomiky s volným trhem. Na hlavu vyprodukuje zhruba stejně jako Velká Británie, Francie, Japonsko či Kanada. Životní standard ve Finsku je proto vysoký. Mezi klíčové ekonomické sektory se řadí průmyslová výroba, hlavně zpracování dřeva a kovů, strojírenství a odvětví telekomunikací a elektroniky. Důležitost obchodu podtrhuje fakt, že se vyváží téměř třetina HDP. Až na dřevo a několik nerostů závisí hospodářství Finska na dovozu surovin a části energií. Zemědělství je soběstačné v základních produktech, přestože ho omezuje podnebí. Značná část venkovského obyvatelstva pracuje v lesnictví, které patří mezi důležité exportní příjmové zdroje.

Finské hospodářství se v posledním období nacházelo ve složité situaci, jejímž výsledkem byl pokles HDP v letech 2012-2014 . První známky oživení byly zaznamenány v roce 2015, avšak i přesto bylo Finsko v roce 2015 po Řecku druhou nejpomaleji rostoucí ekonomikou v EU. V roce 2016 pak již země zaznamenala slušný růst HDP ve výši 1,4 %, byť stále mnohem pomalejší, než byl průměr zemí EU (1,9 %). Pro rok 2017 počítá Výzkumný ústav hospodářství ETLA s růstem celkové produkce o 1,7 %. V letech 2018-2019 bude růst kolem 1,5 %. ETLA se domnívá, že recese je nyní překonána a Finsko dostihne tempo růstu ostatních zemí eurozóny. Danske Bank zvýšila svou prognózu letošního růstu na 1,5 % a banka NORDEA opravila prognózu na 1,6 %. Největší rizika souvisí podle ETLA s politickými rozhodnutími USA a eurozóny a s tím, jaká mzdová řešení budou ve Finsku přijata v letech 2018 a 2019. ETLA se domnívá, že konkurenceschopnost FI není ještě na dostatečné úrovni. Podle předpovědi vývoz poroste letos dvouprocentním tempem a bude podporován poptávkou, zlepšenou konkurenceschopností a investicemi. Růst se zrychlí na 2,5 % v příštím roce a překročí 3 % v roce 2019. Problémem zůstane nezaměstnanost, která se bude snižovat jen velmi pomalu. Letošní míra nezaměstnanosti bude činit 8,4 % a poté bude klesat o 0,3 procentního bodu za rok. 

Hlavními překážkami rychlejšího hospodářského růstu jsou pokles produktivity práce, nedostatek investic a snížení kupní síly. Export se dále propadá, v porovnání s rokem 2012 se obrat vzájemného obchodu snížil do roku 2016 o cca 10 mld. EUR  (o téměř 9 %), k obratu by mělo dojít až v roce 2017. Vývoz zboží se ve Finsku tradičně opírá o dřevařský a elektronický průmysl, obě odvětví se potýkají se strukturální krizí a procházejí reformami. Výdaje veřejného hospodářství musí být zvýšeny, protože oživování se neukázalo jako správný lék pro strukturální problémy hospodářství. Několik let trvající pokles ekonomiky a po něm následující období pomalého růstu jsou historicky a mezinárodně výjimečné. Rozdíly v příjmech rostou, Finsko je v přední řadě zemí, kde rozdíly v příjmech vzrostly nejvíce během necelých 30 let. Naději vidí finští představitelé v sofistikované ekonomice. FI udělalo v posledních letech mnoho kroků na podporu start-upů, výsledky nejsou sice zatím ještě moc vidět, jde ovšem o střednědobou strategii. Ozdravení finského hospodářství však bude komplikované a potrvá zhruba deset let, než se Finsku podaří obnovit jeho konkurenceschopnost, která jen od roku 2007 poklesla v porovnání s Německem o 20 procent. Finsko se vypořádá se svými ekonomickými potížemi, když zvýší zaměstnanost a zlepší produktivitu práce. Zvláště opatrně by dle odborníků mělo Finsko postupovat v otázce mzdové politiky, růst platů by měl být podstatně pozvolnější než u jiných srovnatelných zemí. 

Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let:

 Indikátor 2012 2013 2014 2015 2016
 HDP v trž. cenách (mil. EUR) 199 793 203 338 205 268 209 520 214 062
 HDP v tržních cenách na obyvatele (EUR) 36 903 37 385 37 602 37 819 38 892
 Změna objemu HDP (v %) - 1,4 - 0,8 - 0,7 0,3 1,4
 Míra nezaměstnanosti (v %) 7,7 8,2 8,7 9,4 8,8
 Index spotř. cen - změna (v %) 2,8 1,5 1,0 - 0,2 1,1
 Běžný účet (v mil. EUR) -3 864 -3 259 -2 587 - 1 244 - 2 290

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Veřejné finance Finska vykazují od roku 2009 deficit.  Ke konci roku 2016 představoval akumulovaný vládní dluh 136 miliard eur, což představuje téměř 64 % HDP.

Příjmy, výdaje a saldo státního rozpočtu za posledních 5 let (v mld. EUR):

Rok  Příjmy Výdaje Saldo
2012 45,3 54,4 - 9,1
2013 52,5 54,6 - 2,1
2014 53,2 54,2 - 1,0
2015 53,4 53,7 - 0,3
2016 54,4 54,4   0,0

Zdroj: Statistický úřad

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance za posledních 5 let, devizové rezervy (v mil. EUR):

Rok Běžný účet Kapitálový účet Finanční účet Devizové rezervy
2012 - 3 864 204 - 16 950 8 397
2013 - 3 259 231 - 7 210 8 171
2014 - 2 587 189 - 7 990 8 782
2015  - 1 244 162 - 2 180 9 197
2016 - 2 290 180 - 5 160 9 941

Zdroj: Statistics Finland

Celkový vládní dluh (v mld. EUR):

Rok Výše dluhu Výše z HDP (%)
2012 107,7 53.9
2013 114.8 56.5
2014 123.7 60.2
2015 133.4 63.7
2016 136.1 63.6

Zdroj: Statistics Finland

Zahraniční zadluženost (v mld. EUR):

 Rok  Hrubá zahr. zadluženost
2012 455
2013 422
2014 449
2015 441
2016 420

Zdroj: Statistics Finland

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Na rozdíl od ostatních průmyslových zemí, finské finanční trhy byly v celé své dlouhodobé historii velmi úzké a byly ovládané bankami. Úspory domácností byly směrovány na bankovní deposita a prostor pro ukládání úspor do cenných papírů byl relativně omezený. V 80. letech došlo k deregulaci finančních trhů a liberalizaci kapitálových toků a byl vytvořen prostor pro zahájení činnosti zahraničních bank. Tím se finský finanční trh internacionalizoval a tento vývoj trvá dodnes. Deregulace přinesla i snížení přímých úvěrů obchodnímu sektoru, které poskytovala centrální banka.

Hlavní komerční banky a pojišťovny :

Banky:

NORDEA BANK FINLAND PLC (Nordea Pankki Suomi Oyj)
Aleksanterinkatu 36 B
FI-00020 NORDEA
tel. + 358.9.1651 /ústředna/, + 358 9 16554471
fax. + 358.9.1655 4500, + 358 9 16354471
www.nordea.fi

OKO BANK (Osuuspankkien Keskuspankki Oyj)
P.O.Box 308
FI-00101 Helsinki
tel. + 358.10.252 011 /ústředna/
fax. + 358.10.252 2002
www.oko.fi

SAMPO PLC (SAMPO Oyj)
Unioninkatu 22
FI-00075 SAMPO
tel. + 358.10 515 15 /ústředna/
fax. + 358.10 516 0051
www.sampo.com

SAVINGS BANK OF AKTIA LTD (Aktia Säästöpankki Oyj)
Mannerheimintie 14
FI-00100 Helsinki
tel. + 358.10.2475.000 /ústředna/
fax. + 358.10.2476.356
www.aktia.fi

BANK OF ÄLAND LTD (Älandsbanken Abp)
Nygatan 2
FI-22101 Marienhamn
tel. + 358 204 29 011
fax + 358 204 291 228
www.alandsbanken.fi

Pojišťovny:

FENNIA
Televisiokatu 1, 00017 FENNIA
tel. + 00358 10 5031
fax: + 358 10 503 7900
www.fennia.fi

KALEVA
Bulevardi 56, 00101 Helsinki
tel. + 358 10 515 225
fax: + 358 10 516 7454
www.mandatumlife.fi

TAPIOLA
Revontulentie 7, 02010 TAPIOLA
tel.: + 358 9 4531
fax: + 358 9 453 2146
www.tapiola.fi

ILMARINEN
Porkkalankatu 1, 00018 ILMARINEN
tel.: + 358 10 284 11
fax: + 358 10 284 3445
www.ilmarinen.fi   

VARMA
Salmisaarenranta 11, PL 1, 00098 VARMA
tel.: + 358 10 2440
fax: + 358 10 244 752
www.varma.fi       

IF
Niittyportti 4, Espoo, 00025 IF
tel.: + 358 10 515 10
fax: + 358 10 514 4028
www.if.fi

POHJOLA
Lapinmäentie 1, 00013 POHJOLA
tel.: + 358 10 253 000
fax: + 358 10 559 3275
www.pohjola.fi      

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Ve Finsku správa daňového systému spadá do kompetence ministerstva financí. Vedle úřadu Daňové správy vybírá daně a poplatky také Celní správa (spotřební a dovozní daně), Centrum pro správu vozidel (daně týkající se vozidel) a pojišťovny (důchodové a sociální pojištění).

Osobní příjmy se dělí na výdělečné příjmy (např. mzda, důchod a sociální požitky) a kapitálové příjmy (např. příjmy z pronájmu nebo z prodeje majetku). Kapitálové příjmy jsou zdaněny pevnou sazbou 30 % a výdělečné příjmy progresivně podle daňové stupnice (maximální sazba u nejvyyších příjmů je 52 %). Právnické osoby odvádějí daň podle pevné procentuální sazby. Všichni daňoví poplatníci jsou oprávněni k daňovému odpočtu výdajů vynaložených na získávání nebo udržování svých příjmů.

Daňové správě (Tax Administration) jsou odváděny tyto daně a poplatky:

  • Daň z příjmu se odvádí z výdělečného příjmu jak obci (komunální daň), tak státu (státní daň). Obce každý rok potvrzují výši své komunální daně, která se pohybuje v rozmezí 16,5 – 22,5 %. Legislativa upravující stupnici pro odvod státní daně je vydávána rovněž každý rok.
  • Příspěvek na základní důchodové zabezpečení je odváděn z výdělečného příjmu současně s daní z příjmu. Daňová správa převádí tento příspěvek dále Ústavu sociálního zabezpečení (KELA). Důchodové zabezpečení se řídí sedmi důchodovými zákony v závislosti na charakteru pracovního poměru a sektoru vykonávané práce. Příspěvek na zdravotní pojištění je taktéž odváděn z výdělečného příjmu současně s daní z příjmu a je dále převáděn Daňovou správou Ústavu sociálního zabezpečení (KELA).
  • Církevní daň platí z výdělečného příjmu členové evangelicko-luteránské a ortodoxní církve. Daň činí 1–2 % a je převáděna Daňovou správou církevním obcím.
  • Kapitálová daň je odváděna státu z kapitálových příjmů. Od roku 2015 tato daň činí 30 % do výše příjmu 30 000 eur, z převyšující části pak 33 %.
  • Tzv. daň odváděna u zdroje (Tax withheld at source) je daň, kterou odvádí cizinec pracující ve Finsku maximálně 6 měsíců, ve výši 35 % z příjmu. Tuto daň zadržuje zaměstnavatel a odvádí státu. Tento druh daně se platí také z úrokových příjmů ve výši 30 %, kdy daň zadržuje plátce úroků a odvádí státu.
  • Daň z přidané hodnoty se platí při nákupu zboží nebo služeb. Podnikatel odvádí DPH státu měsíčně. Nejběžněji uplatňovaná výše DPH ve Finsku je 24 % (od 1. 1. 2013), u potravin, krmiva a restauračních služeb 14 % a některých druhů zboží a služeb (např. knihy, vstupenky na kulturní akce, léky apod.) 10 %.
  • Korporativní daň z příjmu právnických osob ve výši 20 % je Daňovou správou odváděna státu, obcím a církvi podle jim náležících podílů.
  • Poplatek za péči o les je forma daně vybíraná od majitelů lesů na základě rozlohy lesa. Daňová správa převádí dále tento poplatek lesním sdružením.  
  • Daň z nemovitosti je placena jednou ročně obci na základě hodnoty nemovitosti. Procentuální výši daně stanoví obecní zastupitelstvo.
  • Dědická daň se odvádí státu z dědictví, jehož hodnota je minimálně 20 000 EUR. Výše této daně je stanovena na základě hodnoty zděděného majetku a příbuzenského vztahu.
  • Darovací daň se odvádí státu z daru, který byl získán od jednoho dárce v průběhu tří let a jehož hodnota je minimálně 4 000 EUR. Totéž se týká předem darovaného dědictví. Daň se vyměřuje za každý dar zvlášť podle daňové stupnice.
  • Převodní daň je daň placená státu při převodu nemovitosti nebo cenných papírů.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: