Finsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Helsinskách (Finsko)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název země: Finská republika, finsky: Suomen tasavalta, švédsky: Republiken Finland

Státní zřízení:

  • republika

Hlavní politické strany (pořadí dle zisku hlasů ve volbách v r. 2015):

  • Strana středu
  • Praví Finové
  • Národní koaliční strana
  • Sociálně demokratická strana
  • Strana zelených
  • Levicový svaz
  • Švédská lidová strana
  • Křesťansko demokratická strana

Struktura ústředních orgánů státní správy:

  • Úřad předsedy vlády, 13 ministerstev (některé budovy jsou sdílené společně)

Parlament:

  • 200členný jednokomorový parlament
  • mandát poslanců na 4 roky
  • poslední volby: 19. duben 2015
  • předsedkyně parlamentu Maria LOHELA (Praví Finové) od 29. 5. 2015

Hlava státu:

  • Sauli NIINISTÖ (Národní koaliční strana) od 1. 3. 2012
  • volen v přímých dvoukolových volbách
  • funkční období šestileté
  • dělí se o výkonnou moc s předsedou vlády

Složení vlády:

  • Předseda vlády Juha SIPILÄ (Strana středu)
  • Ministr zahraničních věcí a místopředseda vlády Timo Soini (Praví Finové)
  • Ministryně pro zahraniční obchod a rozvoj - Lenita Toivakka (Národní koaliční strana)
  • Ministr spravedlnosti a zaměstnanosti – Jari Lindström (Praví Finové)
  • Ministr vnitra – Petteri Orpo (Národní koaliční strana)
  • Ministr obrany – Jussi Niinistö (Praví Finové)
  • Ministr financí - Alexander Stubb (Národní koaliční strana)
  • Ministryně pro regionální vládu a veřejnou reformu – Anu Vehviläinen (Strana Středu)
  • Ministryně pro vzdělávání a kulturu – Sanni Grahn-Laasonen (Národní koaliční strana)
  • Ministr zemědělství a životního prostředí – Kimmo Tiilikainen (Strana středu)              
  • Ministryně dopravy a komunikací – Anne Berner (Strana středu)
  • Ministr pro ekonomické záležitosti – Olli Rehn (Strana středu)
  • Ministryně sociálních věcí a zdraví – Hanna Mäntylä (Praví Finové)
  • Ministr pro rodinné záležitosti a sociální služby – Juha Rehula (Strana středu)

Poslední volby do finského parlamentu Eduskunty proběhly v dubnu 2015. Ve volbách zvítězila opoziční Strana středu, následována stranou Praví Finové a vládní stranou Národní koalice. Přestože Národní koalice získala více procent hlasů než Praví Finové, složitá volební matematika jí přisoudila až třetí místo a o jedno parlamentní křeslo méně. V korespondenčních volbách před vlastním dnem voleb odevzdalo svůj hlas 31,9 % voličů, tj. 1,3 miliónu finských občanů. V minulých parlamentních volbách v roce 2011 volilo předem 31,2 % oprávněných voličů.  Celková volební účast letos činila 70,1%. Před čtyřmi lety byla celková volební účast 70,5 %.

Konečné výsledky voleb a rozložení mandátů v parlamentu (pozn. jedno křeslo tradičně připadá na zástupce autonomní oblasti ostrovů Ålandy):

Název strany

Výsledek 2015 (v %)

Rozdíl oproti 2011   

Počet mandátů

Rozdíl v počtu mandátů

Strana středu

21,1

+5,3

49

+14

Praví Finové

17,6

-1,4

38

-1

Národní koaliční strana

18,2

-2,2

37

-7

Sociálně dem. strana

16,5

-2,6

34

-8

Strana zelených

8,5

+1,3

15

+5

Levicový svaz

7,1

-1,0

12

-2

Švédská lidová strana

4,9

+0,6

9

0

Křesťansko dem. strana

3,5

-0,5

5

-1

Ålandy

0,6

 

1

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Demografické ukazatele:

  • Počet obyvatel 5 488 543 (2 702 755 mužů, 2 775 788 žen), stav k 3/2016
  • Hustota obyvatelstva 18 obyv./1 km2

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva (15–74 let)

  • zaměstnaní 58 %
  • důchodci 14 %
  • nezaměstnaní 10 %
  • studující 8 %
  • invalidní 5 %
  • ostatní 5 %

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva (2015) je 0,3 %.

Z celkového počtu obyvatelstva je 49,2 % mužů a 50,8 % žen. Ve městech pobývá 67 % obyvatelstva, zatímco 33 % žije trvale na venkově.

Národnostní složení:

  • 91,3 % Finů
  • 5,4 % Finů švédskojazyčných
  • 0,5 % Finů ruskojazyčných
  • 0,03 % laponská menšina (cca 6500 lidí)

Náboženské složení (2015):

  • protestantské (luteránské) - 72,9 % obyvatelstva
  • pravoslavné - 1,1 % obyvatelstva
  • katolické a jiné - 1,7 % obyvatelstva
  • bez náboženství - 24,3 % obyvatelstva

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky:

  • finština, švédština
  • ostatní nejčastěji používané jazyky: angličtina, ruština

Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města:

Helsinky (Helsinki, švédsky Helsingfors): 629 512 obyvatel (v aglomeraci hl. města žije cca 1 mil. obyv.)

Další velká města:

  • Espoo 270 416 obyvatel
  • Tampere 225 485 obyvatel
  • Vantaa 215 813 obyvatel
  • Turku 198 804 obyvatel
  • Oulu 186 030 obyvatel  

(K 3/2016 - průběžná aktualizace viz webové stránky Finského statistického úřadu - www.stat.fi)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Finské hospodářství setrvává i v první polovině roku 2016 ve složité situaci. Finsko je po Řecku druhou nejpomaleji rostoucí ekonomikou v EU (pro rok 2016 se odhaduje růst finského HDP na 0,4 procenta; pro rok 2017 se předpokládá růst o 0,9 procenta). Hlavními překážkami hospodářského růstu jsou pokles produktivity práce, nedostatek investic a snížení kupní síly. Export se dále propadá, podle předběžných srovnání klesl finský vývoz meziročně o 10 procent na 3,6 miliardy euro. Ze statistiky vyplývá, že finský export zaznamenal pokles do všech klíčových zemí (Nizozemí, Británie, Rusko). Vývoz zboží se ve Finsku tradičně opírá o dřevařský a elektronický průmysl, obě odvětví se potýkají se strukturální krizí a procházejí reformami.

Nezaměstnanost roste a na začátku dubna 2016 dosáhla 10,1 procenta. Finský statistický úřad předpokládá v příštím roce mírný pokles nezaměstnanosti, zároveň však predikuje nárůst počtu dlouhodobé nezaměstnaných. Podle analytiků se finské vládě premiéra Sipily nedaří nastartovat reformní proces hospodářství, jednou z hlavních brzd je absence společenské dohody zaměstnavatelů a zaměstnanců, jejíž přijetí zdržuje vleklé vyjednávání s odborovými centrálami. Společenská dohoda, která by měla otevřít prostor k omezení zaměstnaneckých benefitů a přivést zaměstnanecký trh k větší flexibilitě, je podle finského kabinetu jedním ze základních pilířů ozdravení ekonomiky.

Ekonomické problémy Finska se odrazily i na jeho ratingu. Společnost Fitch snížila rating o jeden stupeň na AA+, společnost Standard & Poor´s snížila rating na AA+ již dříve a pouze Moody´s dává Finsku nadále nejlepší rating AAA.

Výdaje veřejného hospodářství musí být zvýšeny, protože oživování se neukázalo jako správný lék pro strukturální problémy hospodářství. Několik let trvající pokles ekonomiky a po něm následující období pomalého růstu jsou historicky a mezinárodně výjimečné. Rozdíly v příjmech rostou, Finsko je v přední řadě zemí, kde rozdíly v příjmech vzrostly nejvíce během necelých 30 let. Naději vidí finští představitelé v sofistikované ekonomice. FI udělalo v posledních letech mnoho kroků na podporu start-upů, výsledky nejsou sice zatím ještě moc vidět, jde ovšem o střednědobou strategii. Ozdravení finského hospodářství však bude komplikované a potrvá zhruba deset let, než se Finsku podaří obnovit jeho konkurenceschopnost, která jen od roku 2007 poklesla v porovnání s Německem o 20 procent. Finsko se vypořádá se svými ekonomickými potížemi, když zvýší zaměstnanost a zlepší produktivitu práce. Zvláště opatrně by dle odborníků mělo Finsko postupovat v otázce mzdové politiky; růst platů by měl být podstatně pozvolnější než u jiných srovnatelných zemí.

Indikátor

2011

2012

2013

2014

2015
(předběžný údaj)

HDP v trž. cenách (mil. EUR)

196 869

199 793

203 338

205 268

207 220

HDP v tržních cenách na obyvatele (EUR)

36 536

36 903

37 385

37 576

37 819

Změna objemu HDP (v %)

2,6

- 1,4

- 0,8

- 0,7

0,5

Míra nezaměstnanosti (v %)

7,8

7,7

8,2

8,7

9,4

Index spotř. cen - změna (v %)

3,4

2,8

1,5

1,0

- 0,2

Běžný účet (v mil. EUR)

 - 3 502

-3 864

-3 366

-1 777

- 131

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Příjmy, výdaje a saldo za posledních 5 let (v mld. EUR)

Rok 

Příjmy

Výdaje

Saldo

2011

43,2

50,4

- 7,2

2012

45,3

54,4

- 9,1

2013

52,5

54,6

- 2,1

2014

53,2

54,2

-1,0

2015*

53,9

 53,9

 0,0

* předběžný odhad
Zdroj: Statistický úřad

Veřejné finance Finska vykazují od roku 2009 deficit.  Ke konci roku 2015 představoval akumulovaný vládní dluh 131 miliard eur, což představuje přes 63 % HDP. Na pozadí slabého ekonomického vývoje se očekává, že deficit zůstane vysoký a veřejný dluh se bude v letech 2014 – 2016 nadále akumulovat, pokud nebudou urychleně přijata dodatečná konsolidační opatření.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance za posledních 5 let, devizové rezervy (v mil. EUR)

Rok

Běžný účet

Kapitálový účet

Finanční účet

Devizové rezervy

2011

- 3 050

198

10 200

- 320

2012

- 3 200

206

16 400

- 494

2013

- 2 100

212

- 698

768

2014

- 3 800

202

- 9 300

- 207

2015 

- 130

 17

 2 936

- 38

 Zdroj: Statistics Finland, Bank of Finland

Celkový vládní dluh

Rok

Výše dluhu (mld. eur)

Výše z HDP (%)

2011

93

48,6

2012

106

52,9

2013

113

55,8

2014

121

59,3

2015

131

63,1

*odhad
Zdroj: Statistics Finland

Zahraniční zadluženost

 Rok

 Hrubá zahr. zadluženost (mld. EUR)

2011

418

2012

455

2013

424

2014

451

2015

442

Zdroj: Statistics Finland

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Na rozdíl od ostatních průmyslových zemí, finské finanční trhy byly v celé své dlouhodobé historii velmi úzké a byly ovládané bankami. Úspory domácností byly směrovány na bankovní deposita a prostor pro ukládání úspor do cenných papírů byl relativně omezený. V 80. letech došlo k deregulaci finančních trhů a liberalizaci kapitálových toků a byl vytvořen prostor pro zahájení činnosti zahraničních bank. Tím se finský finanční trh internacionalizoval a tento vývoj trvá dodnes. Deregulace přinesla i snížení přímých úvěrů obchodnímu sektoru, které poskytovala centrální banka.

Hlavní komerční banky a pojišťovny :

Banky:

NORDEA BANK FINLAND PLC (Nordea Pankki Suomi Oyj)
Aleksanterinkatu 36 B
FI-00020 NORDEA
tel. + 358.9.1651 /ústředna/, + 358 9 16554471
fax. + 358.9.1655 4500, + 358 9 16354471
www.nordea.fi

OKO BANK (Osuuspankkien Keskuspankki Oyj)
P.O.Box 308
FI-00101 Helsinki
tel. + 358.10.252 011 /ústředna/
fax. + 358.10.252 2002
www.oko.fi

SAMPO PLC (SAMPO Oyj)
Unioninkatu 22
FI-00075 SAMPO
tel. + 358.10 515 15 /ústředna/
fax. + 358.10 516 0051
www.sampo.com

SAVINGS BANK OF AKTIA LTD (Aktia Säästöpankki Oyj)
Mannerheimintie 14
FI-00100 Helsinki
tel. + 358.10.2475.000 /ústředna/
fax. + 358.10.2476.356
www.aktia.fi

BANK OF ÄLAND LTD (Älandsbanken Abp)
Nygatan 2
FI-22101 Marienhamn
tel. + 358 204 29 011
fax + 358 204 291 228
www.alandsbanken.fi

Pojišťovny:

FENNIA
Televisiokatu 1, 00017 FENNIA
tel. + 00358 10 5031
fax: + 358 10 503 7900
www.fennia.fi

KALEVA
Bulevardi 56, 00101 Helsinki
tel. + 358 10 515 225
fax: + 358 10 516 7454
www.mandatumlife.fi

TAPIOLA
Revontulentie 7, 02010 TAPIOLA
tel.: + 358 9 4531
fax: + 358 9 453 2146
www.tapiola.fi

ILMARINEN
Porkkalankatu 1, 00018 ILMARINEN
tel.: + 358 10 284 11
fax: + 358 10 284 3445
www.ilmarinen.fi   

VARMA
Salmisaarenranta 11, PL 1, 00098 VARMA
tel.: + 358 10 2440
fax: + 358 10 244 752
www.varma.fi       

IF
Niittyportti 4, Espoo, 00025 IF
tel.: + 358 10 515 10
fax: + 358 10 514 4028
www.if.fi

POHJOLA
Lapinmäentie 1, 00013 POHJOLA
tel.: + 358 10 253 000
fax: + 358 10 559 3275
www.pohjola.fi      

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Ve Finsku správa daňového systému spadá do kompetence ministerstva financí. Vedle úřadu Daňové správy vybírá daně a poplatky také Celní správa (spotřební a dovozní daně), Centrum pro správu vozidel (daně týkající se vozidel) a pojišťovny (důchodové a sociální pojištění).

Osobní příjmy se dělí na výdělečné příjmy (např. mzda, důchod a sociální požitky) a kapitálové příjmy (např. příjmy z pronájmu nebo z prodeje majetku). Kapitálové příjmy jsou zdaněny pevnou sazbou 28 % a výdělečné příjmy progresivně podle daňové stupnice. Právnické osoby odvádějí daň podle pevné procentuální sazby. Všichni daňoví poplatníci jsou oprávněni k daňovému odpočtu výdajů vynaložených na získávání nebo udržování svých příjmů.

Daňové správě (Tax Administration) jsou odváděny tyto daně a poplatky:

  • Daň z příjmu se odvádí z výdělečného příjmu jak obci (komunální daň), tak státu (státní daň). Obce každý rok potvrzují výši své komunální daně, která se pohybuje v rozmezí 16,50 – 22,50 %. Legislativa upravující stupnici pro odvod státní daně je vydávána rovněž každý rok.
  • Příspěvek na základní důchodové zabezpečení je odváděn z výdělečného příjmu současně s daní z příjmu. Daňová správa převádí tento příspěvek dále Ústavu sociálního zabezpečení (KELA). Důchodové zabezpečení se řídí sedmi důchodovými zákony v závislosti na charakteru pracovního poměru a sektoru vykonávané práce. Příspěvek na zdravotní pojištění je taktéž odváděn z výdělečného příjmu současně s daní z příjmu a je dále převáděn Daňovou správou Ústavu sociálního zabezpečení (KELA).
  • Církevní daň platí z výdělečného příjmu členové evangelicko-luteránské a ortodoxní církve. Daň činí 1–2 % a je převáděna Daňovou správou církevním obcím.
  • Kapitálová daň je odváděna státu z kapitálových příjmů. Od roku 2015 tato daň činí 30 % do výše příjmu 30 000 eur, z převyšující části pak 33 %.
  • Tzv. daň odváděna u zdroje (Tax withheld at source) je daň, kterou odvádí cizinec pracující ve Finsku maximálně 6 měsíců, ve výši 35 % z příjmu. Tuto daň zadržuje zaměstnavatel a odvádí státu. Tento druh daně se platí také z úrokových příjmů ve výši 30 %, kdy daň zadržuje plátce úroků a odvádí státu.
  • Daň z přidané hodnoty se platí při nákupu zboží nebo služeb. Podnikatel odvádí DPH státu měsíčně. Nejběžněji uplatňovaná výše DPH ve Finsku je 24 % (od 1. 1. 2013), u potravin, krmiva a restauračních služeb 14 % a některých druhů zboží a služeb (např. knihy, vstupenky na kulturní akce, léky apod.) 10 %.
  • Korporativní daň z příjmu právnických osob ve výši 20 % je Daňovou správou odváděna státu, obcím a církvi podle jim náležících podílů.
  • Poplatek za péči o les je forma daně vybíraná od majitelů lesů na základě rozlohy lesa. Daňová správa převádí dále tento poplatek lesním sdružením.  
  • Daň z nemovitosti je placena jednou ročně obci na základě hodnoty nemovitosti. Procentuální výši daně stanoví obecní zastupitelstvo.
  • Dědická daň se odvádí státu z dědictví, jehož hodnota je minimálně 20 000 EUR. Výše této daně je stanovena na základě hodnoty zděděného majetku a příbuzenského vztahu.
  • Darovací daň se odvádí státu z daru, který byl získán od jednoho dárce v průběhu tří let a jehož hodnota je minimálně 4000 EUR. Totéž se týká předem darovaného dědictví. Daň se vyměřuje za každý dar zvlášť podle daňové stupnice.
  • Převodní daň je daň placená státu při převodu nemovitosti nebo cenných papírů.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: