Finsko v roce 2025 vydalo novou národní vesmírnou strategii pro následujících 5 let, která stanovuje ambiciózní cíle pro finské kosmické aktivity, podle nichž se Finsko má stát světově nejpokročilejším podnikatelským prostředím s důrazem na udržitelnost vesmírných aktivit. Vesmírné aktivity mají být co nejšíře využitelné napříč celou společností a podpořeny adekvátním rozvojem souvisejících schopností. Finsko má díky svým silným stránkám v oblasti výzkumu, technologií, software a hardware velmi příznivé prostředí pro vesmírné inovace a rostoucí komerční kosmický sektor.

Finské kompetence dosáhly v posledních několika letech mezinárodně konkurenceschopné úrovně. Nová kosmická ekonomika se stala jedním z nejslibnějších odvětví, které nabízí nové příležitosti jak pro malé a středně velké podniky, tak pro velké globální společnosti. Finsko se stalo jedním z nejdůležitějších evropských investičních cílů pro podnikání v oblasti tzv. “nového vesmíru”. Během posledních let byly založeny desítky nových společností, z nichž mnohé využily podnikatelský inkubátor Evropské kosmické agentury ESA BIC. Novinkou z ledna 2025 je inovační program Phi-Lab založený a kofinancovaný ESA ve spolupráci s Aaltovou univerzitou, Univerzitou Vaasa a dalšími finskými subjekty, který se má soustředit na komercionalizaci vesmírných aktivit, vývoj navigačních technologií, environmentální monitoring a snímací technologie. ESA se také podílela na založení nového Arktického vesmírného centra v Sodankylä, které se na špičkové světové úrovni zaměří na validaci satelitních dat a kalibraci.

Finský vesmírný sektor udržuje vzestupnou trajektorii a Finsko je silné zejména v oblastech zaměřených na počasí: Finský meteorologický institut a společnost Vaisala vyrábějí jedny z nejlepších přístrojů na měření tlaku a vlhkosti vzduchu na světě, které se používají i na amerických a evropských sondách k Marsu. Například americký Národní úřad pro oceán a atmosféru využívá finskou technologii firmy Isaware ke sledování kosmického počasí, mj. rentgenových erupcí vznikajících při výronech sluneční koronální hmoty.

Helsinská univerzita a její Centrum excelence pro výzkum udržitelného vesmíru je světovou špičkou v oblasti simulace kosmického prostředí a udržitelného využívání vesmíru. Centrum vyvíjí mj. technologie pro deorbitalizaci. Pozadu nezůstává ani Aaltova univerzita, která před osmi lety dala vzniknout dvěma spinoffům, z nichž se postupně staly lídři finské vesmírné ekonomiky: společnostem ICEYE a Kuva Space. Univerzita v Turku má vynikající znalosti na poli fyziky a astronomie, zatímco odborníci na ionosféru působí na univerzitě v Oulu a kosmickému právu se věnuje Ústav leteckého a kosmického práva na Laponské univerzitě. Spolupráci nabízí rovněž Kvarken Space Center, které se komplexně zaměřuje na vesmírný ekosystém s důrazem na obchodní oblast, rozvoj dlouhodobě udržitelného inovačního ekosystému a regionální budování kapacit.

Ve vesmíru se uplatňují i další finské kompetence, které byly primárně určeny pro jiné sektory, jako jsou umělá inteligence a datová analytika vhodná pro analýzu velkého množství informací ze satelitů (např. společnost Collective Crunch využívá AI k rozboru družicových dat). Poptávka po družicových datových a bezpečných telekomunikačních řešeních celosvětově násobně vzrostla a aplikovaný obchod s družicovými službami je objemově mnohem větší než navrhování a konstrukce vesmírných technologií.

Miniaturní družice jsou také jednou ze silných stránek Finska. Finsko má několik komerčních společností specializujících se na mikrosatelity, mezi nimiž vyniká v současnosti největší evropský kosmický startup ICEYE (měřeno objemem soukromých finančních prostředků, které pouze v roce 2024 činily 158 mil. USD, celkově pak jde o 500 mil. USD), který dnes provozuje portfolio 44 satelitů. Finské společnosti se dále soustředí na kompozitní materiály, optický hardware a robotiku. Například Technické výzkumné středisko VTT vyvíjí vše od senzorů až po systémové mikrosatelitní skupiny (na tzv. mikrosatelitní konstelace se specializuje firma Kuva Space).

V roce 2024 se ve Finsku podíl obnovitelných zdrojů v celkové spotřebě energie dostal na 44 % a poměrně výrazně překonal podíl fosilních paliv, který byl na úrovni 29 %. Elektřina se v roce 2024 vyráběla z obnovitelných zdrojů z 57 %, přičemž 95 % elektřiny pocházelo z nefosilních zdrojů. Produkce větrných elektráren (23,5 %) historicky poprvé předstihla výrobu hydroelektráren (16,5 %). Velmi významným zdrojem energie s celkovým podílem 27,7 % byla i nadále dřevěná paliva. Spotřeba fosilních paliv se meziročně snížila o jeden procentní bod na 28,8 %, přičemž spotřeba uhlí klesla o 17,4 %. Spotřeba zemního plynu mírně vzrostla na úroveň 3,5 %. Země bude z dlouhodobého hlediska čelit vysokému energetickému deficitu, jenž je výkonově odhadován až na 5 GW, což mimo jiné znamená, že i do budoucna musí počítat s jadernou energií, která je aktuálně v energetickém mixu zastoupena 26,3 %, její podíl na výrobě elektřiny pak činí 37,6 %. V roce 2024 se větrná energie v rámci výroby elektřiny posunula na 24 % (meziroční nárůst o 37,3 %), rozvíjí se i výroba solární energie (1,4 % elektřiny, meziroční nárůst o 61 %). Finsko je silně závislé na dovozu fosilních paliv. Aktuálně se dováží cca 3,8 % elektřiny, přičemž Finsko chce být ve výrobě elektřiny co nejdříve plně soběstačné.

Jsme svědky pokračujícího boomu větrných parků a zcela zásadního navyšování významu větrné energie, která se v roce 2024 podílela na výrobě elektřiny z 24 %, a přiblížila se tak ke svému aktuálnímu celkovému potenciálu mezi 25 – 30 % energetického mixu. Očekává se, že větrné elektrárny by do roku 2040 mohly ve Finsku produkovat celkem 200 TWh elektřiny (100 TWh onshore a 100 TWh offshore). Za rok 2024 se podařilo kapacitu větrných elektráren navýšit o cca 20 %, bylo instalováno 235 nových turbín s výkonem 1414 MW a investice jen za tento rok dosáhly 1,8 mld. EUR. Celkově tak ke konci roku 2024 bylo ve Finsku instalováno 1835 větrných turbín s výkonem 8358 MW. Celkově nyní existují projekty na výkon 134 tis. MW, pouze 11 tis. MW kapacity jde však za projekty, které již mají alespoň stavební povolení. Finsko již od roku 2020 neposkytuje žádné dotace na větrné elektrárny, jejich ziskovost je zajišťována na tržním principu. Finské obce se k výstavbě větrných parků stavějí vesměs příznivě, i přesto jsou však regiony, kde je veřejnost z různých důvodů spíše odmítá. Výstavba elektráren také může narazit na řadu technickobezpečnostních překážek – vždy je proto zásadní velmi detailní příprava a dobrá znalost místních podmínek.

Aktuální podíl jádra na produkci elektřiny je cca 38 %. Třetí blok jaderné elektrárny Olkiluoto začal v roce 2023 po opakovaných odkladech vyrábět elektřinu ve standardním provozu. Chystá se rovněž rekonstrukce a modernizace jaderné elektrárny Loviisa za účelem prodloužení její životnosti z roku 2030 na rok 2050: plánují se investice do modernizace v celkové výši cca 1 mld. EUR v rámci více jak 200 postupně fázovaných jednotlivých projektů, včetně výrazného posílení automatizace řízení elektrárny a modernizace celkové infrastruktury elektrárny. Finská společnost Steady Energy vyvíjí malý modulární nízkoteplotní a nízkotlaký reaktor LDR-50 pro dálkové městské vytápění (Finsko zatím nemá potřebu z SMRs získávat elektřinu). Finsko je i prostřednictvím platformy EcoSMR otevřeno mezinárodní spolupráci ve všech souvisejících oblastech. Příležitosti se zde tak nabízí i pro české firmy a instituce. Široké využití těchto reaktorů pro vytápění plánují i dvě největší finské aglomerace Helsinky a Espoo.

Čistá energetická řešení, včetně inovativních energetických úložišť zažívají ve Finsku v posledních pěti letech mimořádný rozvoj a jsou zde příležitosti i pro zahraniční subjekty, včetně českých firem. Finsko se intenzivně věnuje rozvoji vlastního bateriového ekosystému a chce mít co možná nejkomplexnější dodavatelský řetězec bateriového průmyslu na vlastním území (bateriové klastry vznikají např. ve Vaase, Harjavaltě, Hamině nebo Kotce či v rámci automobilových továren). Aby byla výroba udržitelná a v souladu s principy cirkulární ekonomiky, vznikají ve Finsku i bateriová recyklační centra. Objevuje se i řada velmi inovativních projektů typu ukládání energie do tzv. “pískových baterií” (firma Polar Night Energy).

Finsko již v roce 2020 ztrojnásobilo své cíle pro toto desetiletí v oblasti elektromobility: do roku 2030 by v provozu měl být až milion dobíjecích osobních automobilů, do roku 2040 se pak plánuje až 1,5 milionu (aktuálně jich je v provozu cca 291 tis.), z nichž minimálně polovinu mají tvořit plně elektrická vozidla. Vláda chystá řadu investic do infrastruktury a cílených opatření pro rozvoj elektromobility. S probíhajícím boomem elektromobility se otevírá řada příležitostí i pro české firmy, a to nejen v oblasti dobíjecích stanic a souvisejících produktů a služeb (propojení s platebními aplikacemi, on-line služby a údržba spojená s provozem stanic, interaktivní mapy dobíjecích bodů apod.), ale i bateriových systémů a dalších komponentů potřebných pro elektromobilitu. Dalšími příležitostmi jsou digitalizace dopravy či rozvoj regionálního elektrického letectví.

Ve Finsku začal vodíkový boom ve srovnání s řadou dalších evropských států s určitým zpožděním, a i proto je zde prostor pro širší spolupráci s českým vodíkovým klastrem v celé řadě oblastí. Aktuálně má Finsko velké ambice v oblasti produkce a využití modrého a zeleného vodíku, a to jak v oblasti energetiky, tak na poli mobilních palivových článků v rámci elektromobility. Do roku 2030 chce Finsko produkovat 10 % veškerého zeleného vodíku v Evropě. Finské společnosti a výzkumné instituce se zaměřují na výrobu zeleného vodíku z obnovitelných zdrojů, výrobu palivových článků a turbín, výrobu metanu z CO2 a zeleného vodíku, produkci vodíku termokatalýzou či světelnou katalýzou. Ve městě Naantali má v následujících letech za 600 mil. EUR vzniknout výrobna vodíku sloužícího jako palivo pro námořní a těžkou dopravu, přičemž odpadní teplo vzniklé při výrobě by mělo sloužit pro vytápění. V Harjavaltě počátkem roku 2025 firma P2X spustila první výrobnu zeleného vodíku v zemi o kapacitě 20 MW. Společnost Ren-Gas bude od roku 2026 dodávat synteticky vyrobený e-metan jako palivo pro námořní a silniční nákladní dopravu. Výzkum probíhá i na poli komercializace výroby elektrických pohonných hmot z CO2 a vody, při níž by jako důležitý meziprodukt měl vznikat právě vodík.

Klíčovými oblastmi rozvoje ICT v současné dekádě budou ve Finsku zejména bezdrátové/komunikační sítě, vývoj softwaru, kybernetická bezpečnost, umělá inteligence a kvantové technologie. Finsko má silné postavení ve výzkumu a komercializaci technologií 5G (Nokia, Telia, Elisa), technologických a obchodních znalostech rádiových systémů 4G a 5G, v technologiích Beyond 5G a ve výzkumu a budoucí komercializaci 6G. V poslední době se také daří přitahovat investice do datových center, podnikatelských akcelerátorů a testovacích center (síťové technologie 6G, kyberneticky bezpečná komunikace a kvantové a vesmírné technologie) s ohledem na profilování se Finska jako průkopníka v oblasti komunikačních technologií dvojího užití.

Software má ve Finsku potenciál stát se největším vývozním artiklem, jenž by mohl představovat až třetinu finského exportu, avšak k dosažení takového úspěchu je nutné vytvářet atraktivní a experimentální prostředí pro přilákání zahraničních hightech firem. Do kategorie špičkového finského softwarového průmyslu experti řadí škálovatelné softwarové exportní produkty, dále pak průmyslové tahouny napříč sektory, jejichž cílem je silný růst až 10 % ročně a zlepšení uživatelských zkušeností pomocí softwaru, poté produkci vysoce kvalitních a inovativních digitálních služeb (vč. správy daní, centra evidence obyvatel a státních sociálních institucí) či rozvoj a údržbu provozních činností.

K navázání spolupráce s českými subjekty se dále nabízí silné finské softwarové ekosystémy v oblasti finančního řízení, bankovního sektoru, veřejného sektoru, internetu věcí, herního, zábavního a bezpečnostního softwaru a open source dat. Tržní mezery, a tedy i další příležitosti pro české firmy, lze identifikovat např. na poli blockchainových technologií, kde je Finsko ve srovnání s řadou dalších zemí poměrně výrazně pozadu, herního průmyslu, IoT či vestavěných a cloudových systémů. Silná potřeba zapojení partnerů a hledání nové přidané hodnoty pro praktické využití jsou očekávány v rámci digitalizace a vývoje real-time systémů ekonomického řízení propojeného s e-governmentem, vývoje zdravotnických technologií a potřeb osobní péče, rozvoje konkurenceschopnosti výrobních zařízení, rozvoje digitálních služeb pro města a další aktéry a monitorování změn klimatu a posouzení jejich dopadů. Veškeré uvedené oblasti skýtají příležitosti pro inovativní řešení českých firem, a to ať formou technologické a vývojové spolupráce, či produktových subdodávek.

V oblasti zelených inovativních technologií se do roku 2050 odhaduje nárůst ročního tržního obratu na 3 biliony USD. Investice do cleantechu mají zásadní význam pro dosažení ambiciózního cíle Finska stát se do roku 2035 uhlíkově neutrální ekonomikou, což je meta, které se Finsku podaří dosáhnout pouze ve spolupráci se zahraničními partnery a dodavateli. Příležitostmi pro české firmy jsou pak zejména prioritní oblasti stanovené národním akčním plánem jako např. obnovitelné energetické zdroje, recyklace materiálů, ukládání zdrojů, energeticky úsporné technologie a inovace pro úpravu vody.

V oboru fintech, ve kterém ve Finsku působí přes 200 firem, dosahují roční příjmy téměř 1,5 mld. EUR a investice okolo 0,5 mld. EUR. Důraz je kladen na finanční software, backend technologie a financování plateb. Nejúspěšnějšími fintech produkty jsou softwarové služby pro živnostníky (faktury, administrativa, daně), peer to peer bitcoinový trh pro mimoburzovní obchodování či největší služba skupinového financování v severských zemích poskytující tržiště pro spotřebitele a podniky hledající půjčky i investory zaměřující se na úrokové výnosy.

Finsko je také jednou z nejsilnějších ekonomik v oblasti healthtech na světě. Finský ekosystém pro výzkum v oblasti zdraví a vývoje produktů patří mezi špičku a rozvoj tohoto oboru spadá do vládní strategie již zhruba deset let. Jako nejperspektivnější odvětví pro spolupráci se nabízejí diagnostika a využívání znalostí o genomech (technologie bio-IT, laboratorní služby DNA, AI) či vzdálené služby (telemedicína).

Finsko také patří mezi průkopníky v oblasti edtech (vzdělávacích technologií) díky pedagogickému a technologickému know-how (3D technologie pro vzdálenou výuku s využitím AR, VR, skenování a 360° fotografií či výuka jazyků založená na hlasovém uživatelském rozhraní a AI).

Mezi hlavní problémy ICT sektoru ve Finsku se řadí neustálý nedostatek kvalifikované pracovní síly, riziko přílišného zaměření se na vývoj AI, namísto budování softwaru jako vysoce efektivního zdroje s přidanou hodnotou, nedostatek potenciálu generovat škálovatelné obchodní modely pro služby náročné na software a omezení výzkumu v oblasti softwaru jako samostatné oblasti R&D.

Kromě historického nákupu nových stíhacích letounů F-35 za 10 mld. EUR finská armáda chystá rozsáhlou výměnu obrněných transportérů. Projekt na komplexní zlepšení mobility armády je v oblasti akvizic vlajkovou lodí a měl by být realizován přibližně deset let, přičemž cena realizovaných zakázek bude kolem 2 mld. EUR. Očekává se nákup stovek nových kolových obrněných transportérů 6×6, které budou vyrobené ve spolupráci s Lotyšskem, Švédskem, Německem a Dánskem. Program Common Armoured Vehicle System (CAVS) je příležitostí pro konkrétní spolupráci: jde o společný vývoj, výrobu a dodávky obrněných vozidel založených na platformě 6×6 společnosti Patria, přičemž program zůstává otevřen i dalším státům a jednou z jeho priorit je maximální využití lokálních průmyslových kapacit. Armáda chce rovněž nahradit současné pásové transportéry, jejichž životnost se blíží ke konci, a mimo jiné tak posílit i mobilitu svých jednotek v Arktidě. Finsko vede konsorcium obranného průmyslu, které bylo vybráno jako součást projektu pro rozvoj pozemních bojových schopností v rámci EU Programu rozvoje evropského obranného průmyslu (EDIDP), jehož cílem je za přispění evropských peněz vyvinout nová technologická řešení, která zlepší výkon nových i stávajících obrněných vozidel. V rámci posílení mobility se řeší i otázky související s výrobou energie, rozvojem situačního povědomí, autonomií, vývojem zbraňových systémů a zlepšováním údržby. Aktuálně se projektu účastní devět členských zemí EU a je zde příležitost i pro zapojení dalších subjektů.

V následujících deseti letech se finské ozbrojené síly hodlají zaměřit na maximální využití potenciálu AI, robotické a autonomní systémy, multiplikaci kapacit v rámci společných platforem, kybernetické schopnosti či SoS (systémová propojení, multiplikace a synergie systémových řešení). Finsko chce v oblasti rozvoje schopností ještě více akcentovat mezinárodní spolupráci v rámci EU, NATO, NORDEFCO, ale i bilaterálně a multilaterálně mimo tato uskupení, a to zejména za účelem dosažení synergií a úspor z rozsahu při realizaci nákladných projektů a R&D v oblasti nových technologií. Kromě již uvedených letounů a obrněných transportérů se během tohoto desetiletí plánuje nákup vybavení pro noční operace, nákup bezpilotních letounů, obměna odstřelovacích pušek, akvizice protiletadlových střel, nahrazení současných protitankových zbraní APILAS a TOW novými, vybudování obranných kapacit proti bezpilotním leteckým prostředkům, nákup munice pro obrněné samohybné raketové systémy či posílení schopností v oblasti C4ISR.

Mezi Ministerstvy obrany České republiky a Finska bylo v roce 2018 aktivováno memorandum o spolupráci z roku 1996 a potenciál průmyslové spolupráce byl dále posílen v roce 2021 podpisem memoranda o spolupráci mezi Asociací obranného a bezpečnostního průmyslu a Asociací finského obranného a leteckého průmyslu. Příležitosti pro české firmy jsou např. v oblasti vojenské dopravní techniky (nákladní vozidla), obrněných vozidel, radiolokační techniky (pasivní sledovací systémy a radary obecně), protiletadlové obrany, ručních a palných zbraní či optických systémů, cvičných letadel, chemické, biologické, radiologické a jaderné ochrany, kybernetické bezpečnosti či C4ISR. Ruční zbraně české výroby mají ve Finsku velmi dobrou pověst. Českými poloautomatickými zbraněmi jsou vyzbrojeny mimo jiné mobilní hlídky finské policie na letištích. Příslušníci finské celní správy zase používají české samonabíjecí pistole. Příležitosti pro české společnosti se nabízejí také v možnosti vytváření konsorcií s finskými protějšky za účelem zvýšení šancí na úspěch při získávání kofinancování výzkumných a vývojových projektů z Evropského obranného fondu, o jejichž vznik projevují finské firmy činné v obranném a bezpečnostním průmyslu značný zájem a kde pro zvýšení šance na úspěch hledají relevantní partnery z menších a středních členských států EU.

Důležitým milníkem byl vstup Finska do NATO v dubnu 2023, který dále posiluje obranně-průmyslovou spolupráci země se spojenci v rámci navyšování interoperability a zároveň dochází k nárůstu bezpečnostní spolupráce obecně, a to i mimo obrannou techniku. Obranné síly zahájily mimořádná opatření k zajištění bezpečnosti dodávek v nebývalém rozsahu –  Finsko např. intenzivně pracuje na masivním navýšení muničních výrobních kapacit, čímž se Finsko stane jedním z největších výrobců těžké munice v Evropě. Země se také soustředí na těžbu vzácných minerálů, a to pro vlastní zbrojní výrobu i pro export.

Finsko má jednu z nejrychleji stárnoucích populací na světě. V oblasti zdravotnictví se snaží najít řešení pomocí inovativních technologií, robotiky a umělé inteligence se zaměřením na vzdálenou senzoriku životních funkcí a celkového zdravotního stavu. Potenciál využití robotů je i v oblasti posílení sociální interakce osamocených starých lidí. České firmy mohou nabídnout např. své know-how v rozpoznávání a verifikaci hlasu či v oblasti dialogových systémů. Aplikace umělé inteligence a robotizace pak dále mohou napomoci snížit přetížení ošetřovatelského personálu a zvýšit psychickou pohodu seniorů.

Systém poskytování zdravotních a sociálních služeb po téměř dvaceti letech neúspěšných pokusů o prosazení jeho modernizace přešel v roce 2023 velkou změnou spočívající v přechodu správy a financování zdravotních služeb z obcí na nově zřízené regiony, a nabízí se tak zde řada příležitostí (např. na poli inovativních řešení zdravotnických informačních systémů a jejich optimalizace). V dřívějších letech se zadávání zakázek na dodávky informačních systémů zaměřovalo na množství jimi poskytovaných dat a lékaři a zdravotnický personál si dlouhodobě stěžují na jejich nepraktičnost a příliš velkou administrativní zátěž. Řada nemocničních regionů proto zvažuje nákup nových informačních systémů, které by omezily administrativní náročnost při zachování dostupnosti všech potřebných informací pro zdravotnický personál i pacienty. Zároveň se musí jednat o systémy nové generace, které zajistí vysokou bezpečnost pacientů spolehlivým zpracováním informací v reálném čase.

Finsko je průkopníkem ve využívání genetických informací a světovou jedničkou v rámci správy těchto informací. V roce 2017 založila finská asociace Healthtech Finland divizi genového inženýrství za účelem realizace největšího mapování svého druhu v odvětví genetiky na světě. Tento obří výzkumný projekt s názvem FinnGen zaměřený na shromáždění biologických vzorků od 500 tisíc dárců představujících 10 % finské populace poskytuje finskému genovému průmyslu několikaletý náskok před ostatními zeměmi. Projekt je jedním z klíčů k finské strategii růstu zdravotnického sektoru pro výzkumné a inovační aktivity. Datové úložiště anonymně za použití kódu propojí získané genetické informace se zdravotními údaji, a umožní tak lepší pochopení mechanismů onemocnění a vývoj nových terapií. Projekt vzbudil svým jedinečným konceptem a záběrem široký zájem světového farmaceutického průmyslu a v současnosti se na něm podílí třináct předních světových společností.

V rámci celého Finska probíhá, či se během tohoto desetiletí chystá výstavba několika supermoderních, tzv. chytrých nemocnic. V Helsinkách má být do roku 2030 postavena nová obří nemocnice Laakso za cca 900 mil. EUR pro více než 900 pacientů, jejíž výstavba byla zahájena v roce 2022 a která polovinu své kapacity věnuje psychiatrickým diagnózám. Kromě Helsinek a Oulu se nemocnice staví např. v Espoo, Hämeenlinně, Kotce, Salu či Turku. Velké nemocniční projekty se připravují i v Tampere nebo Kuopiu. V průběhu realizace uvedených projektů vzniknou příležitosti v řadě oborů od high-tech segmentů po běžné nemocniční vybavení.

V roce 2024 vydalo Finsko celkem cca 3,1 % HDP na vědu, výzkum a inovace. Soukromý sektor se na financování vědy, výzkumu a inovací podílí cca z 69 % (přes 2 % HDP), vláda a neziskový sektor dávají kolem 8 % a cca 23 % pak financuje stát prostřednictvím nezávislých akademických institucí. Finsko si stanovilo cíl dosáhnout do roku 2030 výdajů na vědu a výzkum na úrovni 4 % HDP. I přes výrazné fiskální škrty vláda od roku 2023 na základě nové legislativy finance pro R&D kontinuálně navyšuje: v roce 2024 o 7 % na 2,5 mld. EUR, v roce 2025 je pak vyčleněno dokonce 2,9 mld. EUR, což představuje 1 % HDP. Do roku 2030 vláda plánuje dávat na výzkum a vývoj 1,2 % HDP ze státního rozpočtu. Kromě navyšování peněz vláda cílí na posílení efektivity vynakládaných prostředků s cílem zajištění udržitelného růstu. Pro dosažení stanovených cílů musí Finsko výrazně navýšit kvalifikovanou pracovní sílu, včetně té vědecké, a to zejména posílením nejvyšších stupňů vzdělávacího systému, ale i uvolněním pravidel pro zaměstnávání zahraničních expertů a prohloubením mezinárodní spolupráce. Jednou z priorit je zajistit zahraniční financování finským výzkumným institutům a navýšení zahraničních investic, zejm. v oblasti venture kapitálu. Dále Finsko hodlá posílit financování excelentního výzkumu prostřednictvím Finské akademie a navýšit finance pro univerzity aplikovaných věd v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a posílení spolupráce s malými a středními firmami. Nový zákon také každé budoucí vládě ukládá jednou za čtyři roky sestavit a aktualizovat plán pro využití veřejného financování R&D na dalších osm let.

Ve Finsku existuje páteřní síť dvanácti státních výzkumných institutů, mezi nimiž suverénně nejvýznamnější místo zaujímá Technické výzkumné centrum VTT, které se angažuje ve vývoji až třetiny veškerých finských inovací a snaží se minimalizovat nesoulad mezi prioritami akademického výzkumu a praktickými potřebami průmyslu a proměňovat výsledky vědy a výzkumu v ekonomicky životaschopné projekty. VTT má velmi široký záběr a je klíčovým partnerem pro firmy i akademické instituce. Zároveň je otevřeno mezinárodní vědecké i firemní spolupráci a jeho téměř 2100 zaměstnanců pochází z více než 50 různých zemí. VTT má uzavřena strategická partnerství s mnoha špičkovými evropskými univerzitami, účastní se řady společných výzkumných programů EU jako např. Horizon Europe, EIT, Euratom, Eureka a Nordic Programmes a je součástí řady evropských technologických platforem. V roce 2019 byl spuštěn VTT LaunchPad, technologický inkubátor, který sdružuje vědce VTT, podnikatele a investory z Finska i celého světa s cílem vytvořit financovatelné, udržitelné a významné spin-off společnosti. VTT má velmi široký sektorový záběr, mezi jeho priority aktuálně patří dekarbonizační technologická řešení, udržitelné produkty a materiály či digitální technologie s důrazem na mikroelektroniku, kvantové technologie, senzorová řešení a datovou ekonomiku. Prioritami spolupráce se soukromým sektorem jsou např. oblasti fotoniky, 5G, velkých dat, kybernetické bezpečnosti, robotiky, energetické efektivity budov, biotechnologického průmyslu či vodíkových palivových článků.

Na inovacích založený technologický průmysl je ve Finsku nejdůležitějším exportním odvětvím (zodpovídá za cca 65 % soukromých investic do R&D). Technologické společnosti působící na mezinárodních trzích tvoří více než 50 % veškerého finského vývozu a zaměstnávají přímo či nepřímo 670 tis. osob. Finský technologický průmysl se zakládá na digitálních kompetencích a šetrném přístupu k životnímu prostředí a zahrnuje čtyři klíčová odvětví: informační technologie, elektroniku a elektrotechnický průmysl, strojírenství a kovoprůmysl. Vedle technologického průmyslu patří k oblastem s největší inovační přidanou hodnotou kreativní design. Novinkou v hodnocení inovačního přínosu firem ze strany odborné i široké veřejnosti je od roku 2022 tzv. sociální inovační index, který udává míru příspěvku inovací pro společnost a životní prostředí a vztahuje se k širší společenské odpovědnosti, komunikaci, inkluzivitě apod.

V oblasti ICT a digitalizace se Finsko řadí ke světové špičce (z pohledu digitálních znalostí a dostupnosti digitálních technologií je v Evropě číslem jedna). Jednou z priorit je digitalizace průmyslových odvětví napříč sektory prostřednictvím cloudových služeb, konektivity a inovativních komplexních řešení internetu věcí. Země i dnes zůstává na špici softwarových a hardwarových řešení (včetně síťových prvků) pro zajištění kybernetické bezpečnosti. V lednu 2022 VTT uvedlo do provozu první finský kvantový počítač HELMI, který byl ve spolupráci se státním IT vědeckým centrem CSC a Aaltovou univerzitou propojen se superpočítačem LUMI. V Evropě bylo tak poprvé umožněno řešení těch nejsložitějších problémů v rámci aplikovaného výzkumu, ke kterému je potřeba právě toto hybridní řešení, díky němuž se tehdy LUMI stal nejvýkonnějším superpočítačem podporovaným kvantovou technologií na světě. Spektrum využití je velmi široké, včetně např. vývoje nových materiálů pro farmaceutický, chemický a bateriový průmysl, umělé inteligence, strojového učení, vývoje nových molekulárních struktur, optimalizace dodavatelských řetězců, předcházení přírodním katastrofám apod. Obrovský inovační potenciál má rovněž inteligentní řízení mobility, kde Finsko kromě jiného dává unikátní prostor pro testování pilotních řešení výrobcům a dodavatelům z celého světa. V oblasti dopravy se finský ekosystém soustředí na autonomní řízení, konektivitu, automatizaci přístavů a lodní i železniční dopravy, digitalizaci logistiky a celkovou elektrifikaci dopravy. Kromě uvedených oblastí existuje potenciál pro spolupráci v oblasti vývoje a využití 5G či 6G aplikací.

Řada finských měst náleží mezi velmi rozvinuté „smart cities“ a zároveň cíleně podporuje inovační potenciál firem v rámci nejrůznějších ekosystémů. Např. Helsinky, které patří mezi 25 nejvíce inovativních měst na světě, se soustředí na výzkum a komercionalizaci v oblasti zdravotnických technologií, umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti. Mimořádně silně také podporují startupovou komunitu (jsou domovem přední světové akce Slush a unikátní startupové komunity Maria 01) a vzniklo zde několik gigantů herního průmyslu. V Helsinkách rovněž vznikla experimentální inovační platforma Smart Kalasatama, kde více než 200 subjektů vyvíjí a testuje chytrá řešení zejm. v oblasti rozvoje podnikání, infrastruktury, služeb, sítí, odpadového hospodářství, uhlíkově neutrální energetiky a mobility. Podobný projekt „Smart and Clean – Collaborative Kera“ běží v sousedním městě Espoo.

Kromě výše uvedených oblastí existuje potenciál pro spolupráci s českými firmami v oblasti zdravotnického výzkumu a zdravotnických technologií (genetika, biochemie, molekulární biologie, histologie, imunologie, analýza velkých dat, internet věcí, rozšířená realita, telemedicína, vzdálený monitoring, biobanky aj.), biotechnologií, energetiky (malé modulární reaktory, bateriový klastr, větrná energetika aj.), cirkulární ekonomiky (včetně upcyclingu), fotoniky či vesmírných technologií (satelitní a radiové technologie, astrofyzika, analýza dat, umělá inteligence, udržitelnost).