Finsko

Finská ekonomika přestála první rok pandemie lépe než většina ostatních členských států EU. Důvodem byly zejména minimální restrikce obchodu, masivní digitalizace společnosti, specifický systém dočasného propouštění či menší závislost na turismu. Růst v roce 2021 potáhne soukromá spotřeba i veřejné a soukromé investice hlavně v oblasti zelené transformace, infrastruktury a inovací. Nepříznivý vývoj evropské i světové ekonomiky dopadl na finský vývoz, který meziročně poklesl o cca 11 %.

Finsko i nadále čelí některým chronickým problémům (např. dlouhodobě nízký růstový potenciál na úrovni cca 1,5 %, nízká produktivita práce, obtížná udržitelnost veřejných financí, nedostatečné investice, neefektivní trh práce), které pandemie pouze umocnila. Zvýšený tlak na exportně orientovaný průmysl, stejně jako stále obtížněji udržitelné veřejné finance budou jednoznačně příležitostí pro zahraniční konkurenci, jež je schopna nabídnout lepší poměr kvality a ceny, a to i v sektorech, které jsou pro ni dnes jen obtížně přístupné.

Vláda dosud na podporu ekonomiky vyčlenila cca 3,47 % HDP, vyčerpáno bylo cca 3,11 % HDP, další opatření se připravují. Pomoc směřovala do kompenzací fixních nákladů firem (0,12 % HDP), přímé podpory municipalit (1,26 % HDP), posílení regionální konkurenceschopnosti a udržitelného rozvoje (0,14 % HDP), financování inovací (0,44 % HDP), půjček a záruk firmám a emisí akcií (0,95 % HDP), podpory v nezaměstnanosti pro podnikatele (0,07 % HDP), podpory OSVČ (0,04 % HDP), pomoci firmám podnikajícím v pohostinství (0,06 % HDP) aj.

Základním kritériem pro kompenzace bylo snížení obratu v důsledku pandemie alespoň o 30 %, případně podnikání v odvětví, kde došlo k celkovému poklesu nejméně o 10 %. Na oživení se podílela i Centrální banka nákupem státních a firemních dluhopisů za 11 mld. EUR a poskytnutím výhodných úvěrů komerčním bankám v hodnotě 16 mld. EUR. Finsko získá z Evropského fondu obnovy (NGEU) cca 2,7 mld. EUR a odvede do něj cca 6,6 mld. EUR.

V rámci tzv. Finského programu udržitelného růstu chce z tohoto fondu financovat čtyři hlavní priority: zelenou transformaci, digitalizaci, zaměstnanost a kvalifikaci a sociální a zdravotnické služby, přičemž horizontálními prioritami jsou věda, výzkum a konkurenceschopnost.

Post-COVID-19 příležitosti pro české exportéry

Energetický průmysl

Finsko chce i nadále dosáhnout ambiciózního cíle karbonové neutrality do roku 2035 a zcela bezuhlíkové ekonomiky do roku 2050. Jedním ze jmenovatelů plánů finské vlády na postpandemické ekonomické oživení je zesílení úsilí o zelenou transformaci, která si mimo jiné žádá zásadní změnu energetického mixu.

Již v roce 2020 pocházelo 30 % vyprodukované energie z obnovitelných zdrojů, do roku 2030 se má tento podíl zvýšit na 50 %. Jsme svědky boomu větrných parků a zcela zásadního navyšování významu větrné energie, jež má v rámci energetického mixu jen do roku 2023 posílit ze současných 7 % na 17 %, přičemž celkový potenciál je až 25 %.

Masivně se investuje rovněž do výstavby biospaloven a bioplynových stanic, dobíjecích stanic pro elektrické automobily či energetických úprav budov. Obnovitelné zdroje ve Finsku nahradí nejen uhlí, ale i rašelinu, která je stále ještě významným energetickým zdrojem.

Země bude z dlouhodobého hlediska čelit energetickému deficitu, jenž je výkonově odhadován až na 5 GW, což mimo jiné znamená, že i do budoucna musí nutně počítat s jadernou energií. Zatímco dostavba jaderné elektrárny Olkiluoto 3 se blíží ke konci, zahájení zpožděné výstavby nové elektrárny Hanhikivi 1 se stále ještě připravuje a je příležitostí pro různé typy subdodávek.

Zajímavou oblastí a příležitostí brzy budou také malé modulární reaktory, které pravděpodobně najdou širší využití při dodávkách tepla. Finsko má nově také velké ambice v oblasti produkce a využití modrého a zeleného vodíku, a to jak v oblasti energetiky, tak na poli mobilních palivových článků v rámci elektromobility.

ICT

V oblasti ICT jsou v rámci dlouhodobě silné orientace Finska na digitalizaci napříč sektory poptávána inovativní softwarová řešení zejména pro zdravotní (healthtech) a sociální služby, vzdělávání/školení (edtech), systémy veřejné správy, procesní management, digitalizaci městských služeb, finanční, bankovní a pojišťovací služby (fintech), logistiku či optimalizaci dodavatelských řetězců. Příležitosti pro české firmy jsou i v oblasti dynamicky se rozvíjejícího herního průmyslu.

Trh technologií využívajících zpracování „velkých dat“ a aplikaci umělé inteligence nabízí nové příležitosti např. v oblasti dopravního plánování, lékařské diagnostiky, internetu věcí či kybernetické bezpečnosti, včetně ochrany osobních údajů.

Řadu nových příležitostí zejména v následujících patnácti letech nabídne oblast komplexních ekologických řešení se silnými ICT prvky (cleantech) např. v oblasti elektromobility (automobilové i letecké), obnovitelné energie, recyklace či ukládání energie.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Zdravotnický a farmaceutický průmysl se ve Finsku zaměřuje na využití nejmodernějších technologií při diagnostice, léčbě a péči o pacienty. Díky tomuto trendu mají v oboru potenciál např. inovativní softwarová řešení, nanotechnologie a biotechnologie či 3D tisk. S ohledem na plánovanou výstavbu několika tzv. 5G nemocnic lze však mimo tyto high-tech segmenty počítat s řadou příležitostí i v tradičnějších oblastech, jako je zdravotnické vybavení, nábytek, infrastruktura apod.

Pandemie posílila již dříve silný trend on-line medicíny a zapojení umělé inteligence do diagnostiky, který je ve Finsku podtržen značnými geografickými vzdálenostmi a demografickým vývojem. Jedna z nejstarších populací v Evropě je pro Finsko sice poměrně náročnou výzvou, na druhou stranu znamená řadu příležitostí pro nová inteligentní řešení, a to nejen v oblasti zdravotnictví.

Železniční a kolejová doprava

V rámci zelené transformace finská vláda zintenzivnila modernizaci a výstavbu železničních a tramvajových tratí, které představují významné příležitosti i pro české firmy a jsou spolufinancovány soukromými, státními i EU penězi. Finsko by již do konce roku 2023 mělo realizovat následující projekty: vysokorychlostní tratě mezi Helsinkami a Turku a Helsinkami a Tampere, novou městskou dráhu v Espoo, opravu a modernizaci železnice v úseku Pasila–Riihimäki, trať Kouvola–Kotka–Hamina a rozvoj trasy Oulu–Laurila–Tornio–Haaparanta.

V letošním roce má být také zahájena druhá fáze výstavby tramvajových tratí v Tampere na trasách Pyynikitori–Santalahti a Santalahti–Lentävänniemi. Ve fázi pokročilého projektového plánování je pak výstavba tzv. „Východní železnice“ mezi Lentorata, Porvoo a Kouvola. Výhledově pokračuje diskuze a plánování tzv. „Arktické železnice“ v délce 460 km, jež by mohla být zprovozněna kolem roku 2030.

Velvyslanectví ČR v Helsinkách
e-mail: helsinki@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/helsinki