Finsko

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoHelsinky
Počet obyvatel5,56 mil.
Jazykfinština, švédština
Náboženstvíevangelické luteránské (68 %), řecké pravoslavné (1 %)
Státní zřízeníparlamentní republika
Hlava státuSauli Niinistö
Hlava vládySanna Marin
Název měnyEuro (EUR)
Cestování
Časový posun+ 1 hodina
Kontakty ZÚ
VelvyslanecMgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA
Ekonomický úsekIng. Daniel Horák
Konzulární úsekIng. Martin Skládal
CzechTradeMgr. Tomáš Rousek
Czechinvestne
Ekonomika 2021
Nominální HDP (mld. USD) 294,3
Hospodářský růst (%) 3,5
Inflace (%) 2,2
Nezaměstnanost (%) 7,7

Finsko je parlamentní demokracií, kde je výkonná moc soustředěna do rukou vlády, prezident má výraznější roli pouze v zahraniční politice. V čele současné vlády stojí od konce roku 2019 premiérka Sanna Marin, prezidentem je od března 2018 již podruhé Sauli Niinistö. V jednokomorovém parlamentu se tradičně ustavují široké koalice napříč politickým spektrem. Pro politický proces je typická snaha dosáhnout konsenzu, zejména v základních bezpečnostních otázkách, stejně jako maximální transparentnost směrem k veřejnosti, jež stojí za všeobecnou důvěrou v instituce i v politiku jako takovou.

Finsko patří do vnitřního trhu EU a řadí se mezi vysoce rozvinuté, industrializované a inovativní ekonomiky s volným trhem. Svou ekonomickou výkonností se Finsko řadí ke světové špičce. Klíčovými ekonomickými sektory jsou telekomunikace, elektronika, průmyslová výroba (zpracování dřeva a kovů) a strojírenství. Zásadní je silná orientace na inovace, zelenou technologickou transformaci a digitalizaci. Finsko musí i nadále čelit tlaku na udržitelnost veřejných financí zejména v důsledku nepříznivého demografického vývoje a potýkat se s některými již chronickými problémy jako např. dlouhodobě nízkým růstovým potenciálem, nízkou produktivitou práce, strukturální nezaměstnaností, nedostatečnými investicemi, neefektivním trhem práce apod. Pod tlakem je také exportně orientovaný průmysl, který čelí jak mezinárodní konkurenci, tak i vysoké úrovni mezd.

Finská ekonomika přestála koronavirovou pandemii relativně dobře, a to zejména díky minimálním restrikcím obchodu, masivní digitalizaci společnosti, specifickému systému dočasného propouštění či menší závislosti na turismu. V roce 2020 došlo k relativně nízkému propadu HDP (-2,3 %) a v roce 2021 došlo podle posledních odhadů k nárůstu o 3,5 %. HDP v roce 2022 a v letech následujících zřejmě zásadním způsobem ovlivní konflikt na Ukrajině, v jehož důsledku se očekává zpomalení růstu na 0,5 – 2 %. Prorůstovými faktory budou soukromá spotřeba i veřejné a soukromé investice, zejména v oblasti zelené transformace, infrastruktury a inovací.

V rámci obchodních jednání je velmi důležitá transparentnost, věcnost, strukturovanost, spolehlivost a dochvilnost. České podnikatele může někdy u finských partnerů překvapit přímočarost, neformálnost, uvolněnost, smysl pro humor, nedávání najevo společenského a finančního statutu či důsledná snaha o rovnováhu mezi soukromým a pracovním životem.

ČR má s Finskem poměrně výrazně kladné saldo obchodní bilance (export je téměř dvakrát větší než import). Největší položkou českého vývozu do Finska, a také tahounem příznivého salda, jsou motorová vozidla. Nejvíce se vzájemně obchodují mechanické stroje a přístroje (vč. elektronických). Další dominantní exportní komoditou ČR jsou výrobky ze železa a oceli; obdobně úspěšnou komoditou Finska v ČR je papír a karton.

Perspektivními obory pro český export jsou energetika, ICT, obranný, stavební, zdravotnický a farmaceutický průmysl a železniční a kolejová doprava. Příležitosti je však kromě uvedených sektorů potřeba hledat i v řadě dalších oborů, kde je ve Finsku silná poptávka po inovativních produktech a řešeních s vysokou přidanou hodnotou (např. cirkulární ekonomika, recyklace, likvidace a upcyklace odpadu, inovativní zpracování a využití dřeva aj.).


Souhrnná teritoriální informace (STI) Finsko (425.15kB) Mapa globálních oborových příležitostí – Finsko (MZV) (63.46kB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Finská republika (Suomen tasavalta, Republiken Finland)

Prezident: Sauli Niinistö (ve funkci od 1. 3. 2012, druhý mandát od 1. 3. 2018)

Složení vlády:

Současná vláda byla jmenována prezidentem dne 10. 12. 2019. Většinovou vládu tvoří koalice pěti stran: Sociálnědemokratická strana (SDP), Střed, Zelení, Levicový svaz a Švédská lidová strana (ŠLS).

  • Sanna Marin (SDP), předsedkyně vlády
  • Tytti Tuppurainen (SDP), ministryně pro evropské záležitosti a správu státního majetku
  • Annika Saarikko (Střed), ministryně financí
  • Pekka Haavisto (Zelení), ministr zahraničních věcí
  • Ville Skinnari (SDP), ministr rozvojové spolupráce a zahraničního obchodu
  • Krista Mikkonen (Zelení), ministryně vnitra
  • Tuula Haatainen (SDP), ministryně práce
  • Mika Lintilä (Střed), ministr pro ekonomické záležitosti
  • Anna-Maja Henriksson (ŠLS), ministryně spravedlnosti
  • Thomas Blomqvist (ŠLS), ministr pro rovnost a severskou spolupráci
  • Antti Kaikkonen (Střed), ministr obrany
  • Li Andersson (Levicový svaz), ministryně školství
  • Petri Honkonen (Střed), ministr kultury a vědy
  • Emma Kari (Zelení), ministryně životního prostřední a klimatu
  • Sirpa Paatero (SDP), ministryně pro municipality
  • Aki Lindén (SDP), ministr pro rodinu a základní služby
  • Timo Harakka (SDP), ministr dopravy a komunikací
  • Antti Kurvinen (Střed), ministr zemědělství a lesnictví
  • Hanna Sarkkinen (Levicový svaz), ministryně zdravotnictví

Systém vládnutí a politické tendence:

Finsko je posledních dvacet let parlamentní demokracií (byť směřování od poloprezidentského systému k parlamentnímu začalo již v 80. letech) s velmi omezenými pravomocemi prezidenta, který má zásadní roli pouze v zahraniční politice (mimo EU záležitostí).

Typickým znakem politického systému Finska je fungování většinových vlád založených na koalicích. Koaliční spolupráce není ve Finsku otázkou dělení na pravicové a levicové bloky – naopak, pravicové a levicové strany spolupracovaly v mnoha vládách. Současná vláda je tvořená 3 levicovými stranami (SDP, Zelení, Levicový svaz) a dvěma středovými či středo-pravicovými (Střed, ŠLS).

Politickou stabilitu čas od času naruší spory mezi levicovými stranami a centristy (dříve agrárníci, tradičně jedna z nejsilnějších finských stran). Střed má s vládou neshody ohledně hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti. Problémem jsou také některá environmentální opatření vlády, která jsou nepopulární u venkovských voličů Středu. V posledním roce výrazně posílila opoziční Národní koaliční strana, která si drží pozici nejsilnější strany od komunálních voleb v červnu 2021. Naopak opoziční strana Pravých Finů, která se od roku 2019 těšila stoupající popularitě, po neúspěšných komunálních a regionálních volbách výrazně oslabila.

Příští řádný termín parlamentních voleb je 2. dubna 2023.

1.2. Zahraniční politika země

Zahraniční politiku Finska definuje členství v EU, partnerství s NATO, sousedství s Ruskem, tradiční partnerství se Švédskem a historická (vznik Finské republiky) i současná role Německa (vstup Finska do EU a politické a obchodní partnerství v rámci členství v EU). Finská demokratická tradice a samotná existence sahají do dob vzniku Československa. Tematicky se finská zahraniční politika zaměřuje na bezpečnost, multilateralismus, lidská práva a ochranu klimatu.

EU je pro Finsko hospodářským i bezpečnostním společenstvím a základním rámcem pro zahraniční politiku. Na citlivá zahraničně-politická témata (např. přijímání sankcí či porušování lidských práv) reaguje Finsko spíše na úrovni EU než bilaterálně. Mezi finské priority v zahraničně-bezpečnostní politice EU patří posílení akceschopnosti a globální role EU, prosazení rozhodování kvalifikovanou většinou v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, posílení významu společné bezpečnostní a obranné politiky a v neposlední řadě dodržování společných hodnot a respektování principů právního státu při vědomí existujících rozdílů např. v oblasti migrace, lidských práv či blízkovýchodní problematiky.

Dlouhodobá důležitost bezpečnostního rozměru EU plyne z faktu, že Finsko zatím není členem NATO, byť v tomto směru aktuálně probíhá zcela zásadní debata vycházející z prudké změny bezpečnostního prostředí a na ní navazující radikální proměny postoje veřejnosti. V průzkumech veřejného mínění se podpora členství v NATO po zahájení ruské agreese proti Ukrajině prakticky zdvojnásobila a historicky poprvé přesáhla 50 % a dále roste. K podobně zásadní změně došlo i na politické scéně, kde nadstranická shoda i vyjádření jednotlivých politiků a ústavních činitelů signalizují, že již nadále není otázkou zda, ale spíše kdy a jakým způsobem vstup Finska do NATO proběhne. Nejdůležitějším bilaterálním bezpečnostním a obranným partnerem Finska je Švédsko, zcela klíčovou roli však hrají i bezpečnostní vazby na USA, které dále prohloubilo rozhodnutí o nákupu bojových letounů F-35. Významná je take spolupráce s UK, např. v rámci JEF, v poslední době nabývá na významu trojstranná spolupráce Finsko-Švédsko-Norsko.

Sousedství s Ruskem dlouhodobě ovlivňuje zahraniční politiku Finska, v důsledku čehož zaujímala země k otázkám, jež by mohly být Ruskem vnímány jako provokativní, veřejně velmi opatrný postoj. Finští představitelé doposud zastávali názor, že s Ruskem je nutné mluvit a Finsko bylo jediným severským státem, jehož představitelé se na vysoké (zejm. na prezidentské) úrovni pravidelně setkávali a jednali se svými ruskými protějšky. V důsledku útoku na Ukrajinu však Finsko nejen plně podpořilo protiruské sankce, ale přistoupilo i k vyhoštění omezeného počtu ruských diplomatů a k bezprecedetnímu kroku dodávek zbraní Ukrajině. V rámci bilaterálních vztahů s Ruskem se Finsko tradičně zaměřovalo na témata dopravy, životního prostředí a jaderné energetiky, v současné situaci však došlo ve většině oblastí ke zmražení spolupráce, přičemž je nepravděpodobné, že by v budoucnu mohlo dojít k obnově vazeb na předchozí úrovni.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel a hustota zalidnění:

Finsko má 5 550 066 obyvatel (údaj z února 2022), přičemž ubývá obyvatel, jejichž mateřským jazykem je finština, švédština nebo sámština a přibývá cizojazyčného obyvatelstva. Průměrný roční přírůstek byl 0,3 % (2021) a hustota obyvatel 16,3 obyvatel na km2. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva (18-64 let) na celkové finské populaci je 62 % (2021). Ve městech žije 71 % obyvatelstva, na venkově pak trvale 29 % (2020). Zásadní horizontální výzvou pro Finsko je nejrychleji stárnoucí populace v Evropě a hned po Japonsku i na světě.

Složení obyvatelstva:

Finští občané tvoří 94,9 % obyvatelstva Finska. Postavení tradičních menšin a s tím související jazyková práva mají švédsky hovořící Finové (5 %) a Sámové (asi 1,8 %), kteří jsou jedinou evropskou skupinou původních obyvatel. Ve Finsku žije celkem cca 300 tisíc občanů jiných zemí, z toho nejvíce z Estonska, Ruska, Iráku, Číny, Thajska a Afghánistánu.

Náboženství:

K luteránské evangelické církvi se hlásí 68 %, k pravoslavné 1 %, k islámu 0,40 % a k římskokatolické církvi 0,2 %. Bez vyznání je cca 30 % obyvatel.

Úřední jazyk:

Finsko má dva úřední jazyky – finštinu (86,9 %) a švédštinu (5 %). Zvláštní právní postavení mají sámské jazyky (0,03 %).

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Svou ekonomickou výkonností se Finsko řadí ke světové špičce – HDP země na hlavu je srovnatelný s Kanadou, Japonskem, Francií či Velkou Británií. Z ekonomické recese se Finsko zotavovalo 10 let: nad úroveň HDP roku 2009 se země dostala i díky reformám ekonomiky až v roce 2019. Finsko musí i nadále čelit tlaku na udržitelnost veřejných financí zejména v důsledku nepříznivého demografického vývoje a rostoucího zadlužení. Finské ekonomice se v době koronavirové pandemie vedlo překvapivě dobře v porovnání s výsledky ostatních zemí EU. Důvodem byly zejm. minimální restrikce obchodu, masivní digitalizace společnosti, specifický systém dočasného propouštění či menší závislost na turismu. V roce 2021 došlo k růstu HDP na úrovni 3,5 %, přičemž v roce 2022 se očekává jeho růst o cca 0,5 – 2 % v závislosti na dopadech vývoje války na Ukrajině. Růst v letošním roce opět potáhne soukromá spotřeba i veřejné a soukromé investice zejména v oblasti zelené transformace, infrastruktury a inovací. Válka na Ukrajině v kombinaci s geopolitickou situací Finska sice zahraniční investory trochu znejistěla, nicméně případný vstup do NATO by měl opět investiční důvěru posílit. Poměr státního dluhu k HDP v roce 2020 poměrně prudce vzrostl až na 70 %, v roce 2021 se pak stabilizoval na úrovni 69 %. Očekávaný pozvolný pokles v letošním roce a letech následujících se však zřejmě neuskuteční, a to v důsledku navýšení výdajů na obranu, bezpečnost a další oblasti spojené s reakcí na krizi na Ukrajině. Nezaměstnanost měla rostoucí trend i na počátku roku 2021, kdy v lednu míra nezaměstnanosti vzrostla na 8,7 %, do konce roku však došlo ke zvrácení tohoto trendu a v prosinci již nezaměstnanost klesla pod 7 %, kde se držela i v únoru 2022. Dlouhodobě nezaměstnaných je ve FI cca 30 tis., v roce 2021 došlo k téměř trojnásobnému meziročnímu navýšení počtu dočasně propuštěných osob. I vzhledem k postupnému zotavení sektoru služeb se však dá očekávat také v této oblasti výhledové zlepšení situace. Finsko i nadále čelí některým chronickým problémům (např. dlouhodobě nízký růstový potenciál na úrovni cca 1,5 %, nízká produktivita práce, obtížná udržitelnost veřejných financí, nedostatečné investice, neefektivní trh práce), které pandemie pouze umocnila.

Finsko patří do vnitřního trhu Evropské unie a řadí se mezi vysoce rozvinuté, industrializované a konkurenceschopné ekonomiky (11. pozice na světě) s volným trhem. Finská ekonomika je silně závislá na exportu: cca 40 % HDP je generováno vývozem, ze kterého 40 % směřuje do členských států EU. Klíčovými ekonomickými sektory jsou: telekomunikace, elektronika, průmyslová výroba (zpracování dřeva a kovů) a strojírenství. Zásadním ekonomickým jmenovatelem je silná orientace na inovace, zelenou technologickou transformaci a digitalizaci. Nejvýznamnější exportní příjmy plynou Finsku z dřevařského průmyslu, v němž pracuje značná část venkovského obyvatelstva. Země je dále úspěšná v exportu strojírenských výrobků, ICT služeb, automobilů, minerálních paliv a olejů, elektroniky či dopravních služeb. Exportně orientovaný průmysl je pod značným tlakem, neboť musí čelit jak mezinárodní konkurenci, tak i vysoké úrovni mezd. Finská ekonomika je silně závislá na dovozu surovin a části energií.


Ukazatel 20192020202120222023
Růst HDP (%) 1,1-2,33,52,01,5
HDP/obyv. (USD/PPP) 53 041,0050 514,0053 880,0057 600,0059 880,0
Inflace (%) 1,10,32,22,21,5
Nezaměstnanost (%) 6,77,77,76,66,5
Export zboží (mld. USD) 72,768,283,584,685,5
Import zboží (mld. USD) 70,164,880,681,382,0
Saldo obchodní bilance (mld. USD) 2,63,42,93,33,5
Průmyslová produkce (% změna) 1,9-3,23,43,62,2
Populace (mil.) 5,55,55,55,65,6
Konkurenceschopnost 15/6313/63XI.64N/AN/A
Exportní riziko OECD N/AN/AN/AN/AN/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD, Statistics of Finland, Bank of Finland

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2021
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -4,4
Veřejný dluh (% HDP) 69
Bilance běžného účtu (mld. USD) 2,6
Daně 2022
PO20 %
FO 16,5 – 57 %
DPH 24 %, 14 %, 10 %

Tlak na udržitelnost veřejných financí je ve Finsku poměrně velký, přičemž příčinou je kromě demografických důvodů a dopadů pandemie COVID 19 zejména nízký růstový potenciál, nízká produktivita, roztříštěnost investic a rostoucí nedostatek kvalifikované pracovní síly. Od roku 2009 vykazují finské veřejné finance deficit, který se v roce 2019 podařilo snížit na 1,1 %. V roce 2020 deficit v důsledku pandemie COVID 19 skokově narostl na 5,5 % HDP, na rok 2021 byl schválen rozpočet s deficitem 11,7 mld. EUR (4,4 % HDP, dlouhodobě udržitelný deficit je cca 3 % HDP). Ve schváleném rozpočtu pro rok 2022 došlo ke snížení deficitu na 6,9 mld. EUR, tedy cca 2,4 % HDP, nicméně lze očekávat jeho navyšování v důsledku rostoucích vládních výdajů spojených s krizí na Ukrajině.

V roce 2020 vyskočil veřejný dluh v důsledku pandemie z cca 60 % HDP na rekordních 70 %, v roce 2021 klesl pouze mírně na 69 %. S ohledem na rostoucí výdaje na obranu a bezpečnost lze očekávat pravděpodobně další růst dluhu. Zahraniční zadlužení Finska výrazněji rostlo od poloviny roku 2018, přičemž svého vrcholu (580 mld. EUR) dosáhlo ve druhé polovině roku 2020, aby pak počátkem roku 2021 kleslo na 530 mld. EUR. Na konci roku 2021 vnější zadlužení opět rekordně narostlo, a to dokonce až na 608 mld. EUR.

Bilance běžného účtu si v roce 2021 udržela kladné saldo ve stejné výši jako v roce 2020, kterému předcházela řada let záporné bilance. Saldo obchodní bilance zůstalo v roce 2021 kladné, i když oproti předchozímu roku zaznamenalo mírný pokles, a to zejména kvůli nárůstu záporné bilance obchodu se službami. Příznivě se vyvíjely primární i druhotné příjmy (tyto však stále zůstávaly v záporných hodnotách). V roce 2022 lze nejspíše očekávat citelnější pokles salda běžného účtu, které se opět dostane do záporných hodnot.

Centrální banka se v reakci na pandemii v roce 2020 uchýlila k některým nouzovým a nestandardním monetárním řešením a ve větší míře nakupovala vládní dluhopisy i cenné papíry soukromého sektoru, za které utratila téměř 2 mld. EUR. Program spojený s těmito mimořádnými nákupy ve vazbě na pandemii byl ukončen v březnu 2022. Mezinárodní rezervní aktiva byla v druhé polovině roku 2021 Centrální bankou navýšena na 14,7 mld. EUR.

2.3. Bankovní systém

Finský finanční a pojišťovací sektor je poměrně malý a na tvorbě HDP se podílí pouze cca 2,6 %. Finsko je součástí evropské měnové unie, a jeho tři největší banky jsou tak pod přímým dohledem Evropské centrální banky. Ostatní banky jsou regulovány místní centrální bankou a Finančním dohledovým úřadem.

Finský bankovní trh je efektivní, ziskový, technologicky vyspělý a s propracovanými a moderními službami. Zároveň jde o trh vysoce saturovaný s malou možností pro uplatnění nových hráčů. Finsko je třetí na světě ve využívání on-line bankovních služeb. V mezinárodním srovnání má Finsko velké množství bankovních domů i jednotlivých poboček (cca 230), což je do značné míry dáno existencí specifických a nezávislých družstevních a spořitelních bank. Finský bankovní sektor byl na začátku pandemie COVID 19 ve velmi solidní kondici a začátkem roku 2022 se díky zlepšujícím ekonomickým podmínkám podařilo opět navyšovat oslabenou ziskovost.

Tři největší komerční banky na trhu (Nordea, OP a Danske) mají v rámci podnikatelského sektoru i soukromé klientely dominantní pozici se 70 % podílem na úvěrech a 80 % podílem na vkladech. Největší banka Nordea přestěhovala v říjnu 2018 své vedení ze Stockholmu do Helsinek, jde o banku působící ve všech nordických zemích i celosvětově. Skupina OP, která je největším ryze finským poskytovatelem bankovních a pojišťovacích služeb, je vlastněna cca 150 nezávislými menšími družstevními bankami. Třetí největší banka MuniFin (Kuntarahoitus) není komerční bankou, nicméně jde o jednu z největších finských úvěrových institucí zaměřenou na financování veřejného sektoru a bytových družstev, jež je vlastněna vládou, municipalitami a veřejným penzijním fondem Keva. Řada finských spořitelních bank je součástí širší skupiny, která se soustředí na bankovní služby, spoření, investice a pojistné služby pro domácnosti, SMEs a podnikatele v zemědělství.

2.4. Daňový systém

Finský daňový systém je transparentní, zejména spotřební daně (alkohol, fosilní paliva aj.) však pro zahraniční subjekty mohou být předmětem určité nesrozumitelnosti a nestability, často v zájmu ochrany domácích spotřebitelů či výrobců. Kromě daní z příjmů fyzických a právnických osob a DPH jsou odváděny daně z kapitálových příjmů (30 – 34 %), z příjmů krátkodobě pracujících cizinců (35 %), z nemovitosti (stanovuje obec), z dědictví a z darů (až 33 %), z dividend (7,5 – 28 %), z převodu nemovitosti (4 %), z převodu podílu v bytových družstvech (2 %), z převodu cenných papírů (1, %) aj.

Příjmy fyzických osob jsou daněny progresivně (maximální sazba až 56,95 %) a daně jsou odváděny jednak státu (až 31,25 %), jednak obci (až 23,5%) a v určitých případech i církvi. Příspěvky na základní důchodové zabezpečení (7,15 – 8,65 %), pojištění v nezaměstnanosti (1,4 %) a zdravotní pojištění (2,04 %) jsou odváděny z výdělečného příjmu současně s daní z příjmu. Jednotnou daň z příjmů právnických osob ve výši 20 % daňová správa rozděluje mezi stát, obce a církve. Základní sazba DPH je stanovena na 24 %, snížená sazba na 14 % (potraviny, krmiva a restaurační služby), nejnižší sazba pak na 10 % (knihy, noviny, léky, osobní doprava, sportovní aktivity, ubytovací služby, kulturní akce aj.). Podnikatelé se musí registrovat k platbě DPH při ročním obratu již od 15 tis. EUR.

Do budoucna lze očekávat relativně předvídatelný vývoj daňového systému. Hlavní změny budou probíhat v oblasti zelené transformace (daňové incentivy a vyšší zatížení méně ekologických aktivit, příkladem může být nedávno schválené zrušení daně z motorových vozidel pro elektrické automobily). Vláda se zřejmě bude snažit alespoň mírně snížit vysoké zdanění příjmů fyzických osob, tlak ovšem bude na navyšování pojistných plateb a platby státu do veřejného zdravotního systému. S ohledem na navyšování výdajů na obranu a bezpečnost a rostoucí náklady na zdravotní, sociální a další veřejné služby bude velmi obtížné snižovat daňovou zátěž.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Finsko vyváží cca 57 % své produkce do EU. V roce 2021 došlo k nárůstu exportu (o cca 24 %) i importu (cca 19 %) zboží do/z EU. V rámci EU vzrostl export do všech členských států. Podobně tomu bylo i s importem, s výjimkou Francie. Za dlouhodobě záporným saldem s EU, které v roce 2021 dosáhlo téměř 3,2 mld EUR, stojí záporná bilance s hlavními obchodními partnery Finska v rámci EU, tedy Švédskem a Německem, ale i s těmi méně významnými jako je Polsko, Dánsko či Estonsko. Kladné saldo mělo Finsko naopak např. s Nizozemím, Belgií, Norskem či nově i s Itálií.


20172018201920202021
Export do EU (mil. EUR) 35 854,237 883,535 918,231 379,638 956,9
Import z EU (mil. EUR) 37 900,839 718,638 191,635 565,042 150,3
Saldo s EU (mil. EUR) -2 046,6-1 835,1-2 273,4-4 185,4-3 193,4

Zdroj: Finnish Customs

Obchodní vztahy s ČR

V roce 2021 po poklesu způsobeném pandemií začal obrat vzájemného obchodu opět růst. Růst obratu ke konci roku 2021 (meziročně o cca 10 %) byl tažen výhradně posilováním dovozu z Finska, který meziročně vzrostl až o 40 %. CZ si sice i na přelomu let 2021 a 2022 udržela výrazně kladné saldo obchodní bilance, nicméně jeho výše meziročně poklesla o 32 %. Celkově však bilance mezi lety 2020 a 2021 narostla o 6,5 % a překonala i hodnotu z r. 2019. Kromě motorových vozidel se do Finska nejvíce vyvážejí mechanické stroje a přístroje, elektronické přístroje a výrobky ze železa a oceli. Hlavními importovanými položkami jsou z pohledu ČR papír, karton a lepenka, elektronické přístroje, mechanické stroje a přístroje, plasty a výrobky z nich a železo a ocel.


20172018201920202021
Export do ČR (mld. CZK) 10,511,711,911,613,8
Import z ČR (mld. CZK) 23,525,024,122,925,9
Saldo s ČR (mld. CZK) -13-13,2-12,3-11,3-12,1

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Podobně jako i o rok dříve byly v roce 2021 země mimo EU cílem 43 % finského exportu, což je oproti roku 2019 značný nárůst, ke kterému přispěl i odchod Spojeného království z EU. Dlouhodobě nejvýznamnějšími obchodními partnery mimo EU jsou však pro Finsko zejména Čína a Spojené Státy (u Ruska došlo k zásadní změně po invazi na Ukrajinu). Saldo obchodní bilance Finska se třetími zeměmi bylo v letech 2019 a 2020 poměrně výrazně kladné, v roce 2021 se pak vrátilo k záporným hodnotám. V případě Ruska a Číny je saldo záporné dlouhodobě. To je znát zejména na příkladu Ruska, které i přes markantní pokles o rok dříve zůstalo i v roce 2021 pro Finsko hlavním zdrojem dovozu mimo EU, a to primárně vlivem pohonných hmot, které tvořily přes 50 % importu z Ruska. Rostoucí význam má pro Finsko z hlediska importu i exportu Čína, což reflektoval i loňský Akční plán pro Čínu. Ve vztahu k USA si Finsko naopak udržuje dlouhodobě významně kladné saldo, což v podobném měřítku, jen nižších absolutních hodnotách, platí také pro obchodní bilanci se Spojeným královstvím.


20172018201920202021
Export do zemí mimo EU (mil. EUR)23 857,125 798,529 135,726 060,429 804,4
Import ze zemí mimo EU (mil. EUR)24 568,326 866,727 659,624 203,130 556,4
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR)-711,2-1 068,21 476,11 857,3-752

Zdroj: Finnish Customs

3.2. Přímé zahraniční investice

V roce 2020 se konečné stavy PZI z Finska do zahraničí i ze zahraničí do Finska oproti předchozímu roku snížily. Na konci roku 2020 činila hodnota příchozích PZI 73,8 mld. EUR, zatímco o rok dříve odpovídala tato hodnota 76,4 mld. EUR. K poklesu došlo i v oblasti odchozích PZI, které byly na konci roku 2021 na úrovni 117,1 mld. EUR. Tento pokles ze 130,4 mld. EUR v předchozím roce je však z velké části způsoben změnami v klasifikačním systému, nešlo tedy nutně o zásadní snížení finských zahraničních investic. Čisté výnosy z přímých investic v roce 2021 naopak dosáhly rekordní hodnoty 5,8 mld. EUR. Na konci roku 2020 pocházela většina příchozích PZI z EU (81 %), a to zejména ze států eurozóny (47 %). Největším přímým zahraničním investorem je ve Finsku tradičně Švédsko, následováno Nizozemím a Lucemburskem, jejichž investice se dlouhodobě pohybují na stabilní úrovni kolem 20 mld. EUR v případě Švédska a přes 10 mld. EUR v případě Nizozemí a Lucemburska. Třebaže jsou tyto státy zdrojem bezprostředních investic, koneční investoři častěji pocházejí spíše z USA, Německa nebo Číny. Zejména v případě Číny dochází od roku 2018 k nárůstu bezprostředních i konečných PZI. Znatelně se však od roku 2019 zvýšil i objem PZI s původem v Norsku. Z hlediska typu průmyslu nejvíce příchozích PZI směřuje do oblasti finančnictví a pojišťovnictví, ale významné jsou i investice do technologického, informačního a komunikačního či chemického průmyslu. Finské odchozí PZI směřují nejvíce do Švédska, Nizozemí, Irska, Norska a Dánska.

V současné době dosahují celkové PZI s původem v ČR 29 mil. EUR. Dlouhodobě absolutní objem těchto investic spíše roste, současný stav odpovídá téměř trojnásobku objemu v letech 2014 či 2015, kdy PZI dosahovaly 11, resp. 10 mil. EUR, a téměř třicetinásobku PZI ČR v roce 2009, kdy jen lehce přesáhly 1 mil. EUR. Přední evropský výrobce kolejových vozidel, nízkopodlažních tramvají a dvoupodlažních vagónů či náročných strojírenských výrobků, finská společnost Škoda Transtech je od roku 2015 členem skupiny Škoda Transportation. V současné době Škoda Transtech dodává tramvaje pro finskou metropoli, město Tampere a vozy pro finské železnice. Český soukromý kapitálový investor Green Horizon Renewables (součást skupiny BHM založené a většinově vlastněné Tomášem Krskem) investující do obnovitelných zdrojů energie v Evropě vstoupil v r. 2017 na finský trh prostřednictvím akvizice většinového podílu ve společnosti Winda Energy Oy, která vyvíjí, staví a provozuje větrné parky všech velikostí převážně v západním a středním Finsku. V roce 2020 dokončila česká společnost VAFO úspěšnou akvizici společnosti Prima Pet Premium Oy, finského lídra, výrobce a distributora prémiových krmiv a produktů pro domácí zvířata, a stala se tak jejím 100% vlastníkem (hodnota akvizice činila 30 mil. EUR). V současnosti investuje společnost VAFO 20 mil. EUR ve městě Nokia do nového největšího finského závodu na výrobu suchých krmiv, který bude dokončen v březnu 2023. Příležitostmi pro další české PZI by mohly být zejména sektory spojené se zelenou tranzicí, infrastrukturou nebo inovacemi (energetika, elektromobilita aj.), ICT zejména v kontextu dlouhodobé orientace Finska na digitalizaci (fintech, cleantech, healthtech aj.), zdravotnickým a farmaceutickým průmyslem s důrazem na biotechnologie nebo nanotechnologie či modernizací a další výstavbou železniční a kolejové dopravy.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

S ohledem na členství obou států v EU se vztahy řídí EU acquis, relevantními dokumenty jsou proto přístupové smlouvy obou států: Smlouva o podmínkách přistoupení Norského království, Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království k EU z 29. 8. 1994, platná od 1. 1. 1995 a Smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii, podepsaná 16. 4. 2003 v Athénách a platná od 1. 5. 2004.

Smlouvy s ČR

Aktuálně je stále platná Smlouva mezi Českou republikou a Finskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, podepsaná 2. 12. 1994 a platná od 12. 12. 1995 (zákon č. 43/96). Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Finské republiky o podpoře a ochraně investic, podepsaná 6. 11. 1990 a platná od 23. 10. 1991 (zákon č. 478/91) přestala být v září 2020 na základě vzájemné dohody aplikována a následně byla schválena dohoda o jejím ukončení.

3.4. Rozvojová spolupráce

Finská rozvojová pomoc se soustřeďuje především na multilaterální spolupráci (EU, WB, BAD, UNFPA, UN Women, UNICEF, OECD) se zaměřením na bezpečnost, lidská práva, obchod, zemědělství a lesnictví, vzdělávání, zaměstnanost, zdravotnictví a sociální politiku, životní prostředí a přistěhovalectví. Prostřednictvím EU (cca 20 % rozvojové pomoci) může Finsko přispívat ke zlepšení situace v regionech, které by za normálních okolností byly mimo jeho kapacitní možnosti. Partneři v rámci této spolupráce zahrnují přibližně 160 zemí, regionů a mezinárodních agentur. Od nástupu současné levicové vlády v roce 2019 rozvojová pomoc po předchozích výraznějších poklesech opět postupně narůstá a v roce 2022 by měla dosáhnout hodnoty 1,275 mld. EUR (0,49 % HDP).

Nejvíce bilaterální rozvojové pomoci směřuje v Africe do Etiopie, Keni, Mozambiku, Somálska a Tanzánie, v Asii pak do Nepálu. V rámci Blízkého východu Finsko podporuje palestinskou samosprávu, Sýrii a Irák. Finská rozvojová spolupráce se zaměřuje na humanitární pomoc, mediaci, podporu bezpečnosti a dobré správy, rozvoj občanské společnosti a vzdělávací projekty či podporu zemědělství a vodohospodářství. Finsko klade zvláštní důraz na práva žen a dívek, mladých lidí a osob ve zranitelném postavení.

Možnosti spolupráce českých a finských firem v rámci rozvojové spolupráce jsou omezené, protože Finsko se soustřeďuje zejm. na multilaterální spolupráci a podporu neziskových organizací (např. Finn Church Aid). Určitá možnost dílčích synergií mezi soukromými subjekty obou zemí se v některých sektorech a zemích přeci jen nabízí (např. vodohospodářské rozvojové projekty v Etiopii). Veřejné zakázky související s rozvojovou spoluprací jsou společně s ostatními zakázkami zveřejňovány na portálu Hilma.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Energetický průmysl

Finsko plánuje dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2035 a zcela bezuhlíkové ekonomiky do roku 2050. Již v roce 2020 pocházelo celkem 40 % vyprodukované energie z obnovitelných zdrojů (v případě elektřiny se jednalo dokonce o více jak 50 %, u tepla jde o více jak 60 %), do roku 2030 by se pak celkový podíl měl zvýšit na 50 %. Mimořádný důraz je kladen na navyšování podílu větrné energie, přičemž jen mezi lety 2020 a 2023 se má podíl větrné energie v energetickém mixu více než zdvojnásobit. Kromě stovek větrných elektráren na pevnině se připravuje obří projekt autonomní finské provincie Ålandy, v rámci kterého se očekává výstavba až 500 větrných elektráren v Baltském moři. Kromě větrných parků jsou příležitosti pro české firmy a investory v oblasti výstavby a modernizace jaderných elektráren, vodíkového ekosystému, sítí dobíjecích stanic pro elektromobily, biospaloven, bioplynových stanic, malých modulárních reaktorů či energetických úprav budov.

▶ ICT

Finsko se velmi silně orientuje na komplexní digitalizaci napříč sektory (software má potenciál tvořit až třetinu exportu). Poptávána jsou inovativní softwarová/digitální řešení zejména v oblasti healthtech, fintech, edtech, sociálních služeb, veřejné správy, procesního managementu, logistiky či optimalizace dodavatelských řetězců. Příležitosti lze hledat i v oblasti herního průmyslu, zpracování „velkých dat“ či aplikaci umělé inteligence např. v oblasti dopravního plánování, lékařské diagnostiky, internetu věcí či kybernetické bezpečnosti, včetně ochrany osobních údajů. Řadu nových příležitostí zejména v následujících patnácti letech nabídne oblast komplexních ekologických řešení se silnými ICT prvky (cleantech), kde se do roku 2050 předpokládá roční tržní obrat cca 65 bil. Kč, např. v oblasti elektromobility (automobilové i letecké), obnovitelné energie, recyklace či ukládání energie.

▶ Obranný průmysl

Finsko reaguje na změny bezpečnostního prostředí v Evropě posilováním ozbrojených sil a zásadním navyšováním výdajů na obranu. Zároveň má silný zájem prohlubovat obrannou spolupráci se zeměmi EU i NATO. Během tohoto desetiletí by měla finská armáda kromě jiných akvizic realizovat projekt v hodnotě cca 50 mld. Kč na komplexní zlepšení své mobility. Příležitosti pro české firmy jsou např. v oblasti vojenské dopravní techniky, obrněných vozidel, radiolokační techniky, protiletadlové obrany, ručních zbraní či optických systémů.

▶ Stavební průmysl

V návaznosti na nad očekávání silný ekonomický růst dosáhla v roce 2021 rezidenční výstavba rekordních objemů (zahájena výstavba 44 tis. bytů), přičemž trend bezprecedentního růstu stavebního sektoru by měl pokračovat i do budoucna s tím, že mírné oslabení bytové a infrastrukturní výstavby by měl více než kompenzovat očekávaný boom výstavby komerčních budov. Otázkou je, jaký dopad na tento sektor bude mít válka Ruska proti Ukrajině. Pouze město Helsinky nicméně hodlá v roce 2022 investovat téměř 30 mld. Kč do městské výstavby. Příležitosti pro české firmy jsou zejména v subdodávkách pro největší finské stavební společnosti v oblasti výstavby a energetických úprav rezidenčních i komerčních budov. Nové příležitosti pro uplatnění inovativních řešení souvisejí s implementací konceptu cirkulární ekonomiky a využitím stavebních a odpadních materiálů (Finsko se zavázalo k opětovnému využití 70 % stavebního a demoličního odpadu).

▶ Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Zdravotnický a farmaceutický průmysl se ve Finsku zaměřuje na využití nejmodernějších technologií při diagnostice, léčbě a péči o pacienty. Exportní potenciál mají zejména inovativní softwarová řešení v oblasti online medicíny, využití umělé inteligence při diagnostice, dále pak nanotechnologie, biotechnologie či 3D tisk. S ohledem na plánovanou výstavbu několika tzv. 5G nemocnic (jedním z největších projektů je stavba helsinské nemocnice Laakso za cca 20 mld. Kč) lze mimo tyto high-tech segmenty počítat s řadou příležitostí i v tradičnějších oblastech jako je zdravotnické vybavení, nábytek, infrastruktura apod. Ve vztahu k právě probíhající reformě systému zdravotní a sociální péče se nabízí mimořádná příležitost v oblasti dodání nových informačních systémů pro některé nemocniční okrsky. České firmy mají ve Finsku šanci uplatnit rovněž své know-how v oblasti HealthTech nanotechnologií a jejich medicínského i farmaceutického využití.

▶ Železniční a kolejová doprava

V rámci zelené transformace finská vláda zintenzivnila modernizaci a výstavbu železničních a tramvajových tratí, které představují významné příležitosti i pro české firmy a jsou spolufinancovány soukromými, státními i EU penězi. Řada příležitostí pro české firmy bude i ve výstavbě související infrastruktury (např. tramvajová depa) a v digitalizaci, posílení zabezpečení a automatizaci stávajících tratí a provozu na nich. V oblasti tramvajové dopravy se příležitosti budou koncentrovat zejm. v metropolitní oblasti Helsinek a v Tampere, nové vysokorychlostní vlakové tratě vyrostou mezi Helsinkami a Tampere (předpokládané náklady: 145 mld. Kč) a Helsinkami a Turku (předpokládané náklady: 96 mld. Kč).

Mapa globálních oborových příležitostí

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Při obchodním jednání s finskými partnery je potřeba udělat dobrý první dojem zejména perfektní připraveností a transparentností. I přes kulturní blízkost je potřeba respektovat finská specifika. K navázání obchodní spolupráce velmi pomohou relevantní reference, ideálně z jiných severských zemí, případně ze západní Evropy. České výrobky mají ve Finsku dlouhou tradici a dobrou pověst, stejně jako čeští exportéři, kteří jsou vnímáni jako spolehliví partneři.

4.2. Oslovení

Pro prvotní identifikaci obchodních partnerů a získání základních informací o nich lze využít standardních mezinárodních komerčních databází (např. Hoovers od Dun & Bradstreet), či veřejně přístupných informací z finských portálů, které jsou v drtivé většině dostupné i v angličtině. Dále lze využít služeb poskytovaných Velvyslanectvím ČR v Helsinkách, jež disponuje obsáhlými znalostmi teritoria a ověřenými kontakty. Ve vybraných případech může velvyslanectví poskytnout českým firmám širší asistenci formou individuální služby, a urychlit tak s využitím kontaktů na významné místní hráče přístup k relevantním obchodním partnerům a „decision-makerům“, jakož i zvýšit kredibilitu českých subjektů a nabízených řešení. Velvyslanectví může rovněž v případě potřeby pomoci českým podnikatelům v jakékoliv fázi obchodního procesu vhodným řešením, koncipovaným na míru konkrétním potřebám a okolnostem. Doporučujeme rovněž zvážit získání agenta s expertízou na lokálním trhu a se znalostí finštiny, která je pro získání přístupu k partnerovi a překonávání bariér stěžejní.

4.3. Obchodní schůzka

Klíčovým momentem obchodní schůzky je první dojem, kde největší roli hrají komplexní připravenost na jednání, dochvilnost, velmi dobrá znalost angličtiny, věcnost, strukturovanost projevu, spolehlivost, vytrvalost a naprostá transparentnost. S ohledem na fakt, že Finsko je velmi nehierarchická země, není zde ani v obchodní sféře kladen důraz na společenský status. Finové si velmi zakládají na rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, a proto si velmi cení svého volného času. Schůzku je proto vhodné sjednat během běžné pracovní doby mezi 9:00 a 16:00 s tím, že je potřeba plně respektovat mimopracovní závazky partnerů. V době oběda není zvykem nabízet alkohol, obvyklé je pít pouze kohoutkovou vodu, jež je v restauracích běžně nabízena. Pokud vás finský protějšek pozve do sauny, což lze jednoznačně považovat za projev ocenění či přímo důvěry, je konzumace vychlazeného piva a někdy i tvrdého alkoholu téměř jistá. Pozvání obchodního partnera domů není zejména na začátku navazování obchodních vztahů obvyklé, nicméně po několikaletém obchodním partnerství se vám této cti může dostat. Je potřeba mít na paměti, že během letních školních prázdnin, které ve Finsku trvají od začátku června do poloviny srpna, se celé Finsko prakticky „uzavře“, resp. většina obyvatel odjede na své chaty u jezer a obvykle není k zastižení. Vizitky se vyměňují zcela běžným způsobem, ale vzhledem k „zelenému“ myšlení Finů se od klasických vizitek upouští a partneři se raději propojují přes profesní sociální síť LinkedIn. Statut dárků je poměrně neutrální, určitě jím obchodního partnera neurazíte, ani jeho předáním nezpůsobíte faux-pas, není však považován za nezbytnost.

Českého obchodníka často při jednání překvapí finská dochvilnost, přímočarost, kdy se po úvodním představení a výměně pár úvodních frází přechází rovnou k byznysu, neformálnost, v rámci které se často poměrně brzy přechází k oslovování křestním jménem, a smysl pro humor. Finský partner očekává od svého protějšku respekt ke stejným hodnotám a principům, jaké vyznává on sám. Tedy perfektní připravenost, absolutní dochvilnost, naprostou spolehlivost, plnou transparentnost obchodních aktivit, prokázání jedinečnosti zboží či služby a vysoké kvality (samotná cena není ve Finsku hlavním faktorem úspěchu). Finové jsou zvyklí partnerům pozorně naslouchat, přičemž to samé očekávají od nich. Finský obchodník v žádném případně neakceptuje nedodržení dohodnutých obchodních podmínek v jakékoliv oblasti (dodací lhůty, kvalita, změna ceny apod.). Typický Fin je patriot, a proto ho budete muset přesvědčit o přidané hodnotě svého výrobku vůči místní konkurenci, a to na malém trhu se značně omezenou absorpcí. Finové jsou obecně uvolnění, nepředpojatí, rovnostářští a v dobrém slova smyslu konsenzuální, což se projevuje i v uvolněném stylu jejich oblékání během obchodních jednání, kde nedávají prvoplánově najevo svůj společenský či finanční statut. Na jednání proto není nutné přijít v obleku s kravatou, zcela dostačující je vkusný a spíše decentní „casual“ oděv (sako, košile, společenské kalhoty/sukně, neformální šaty). Tradice týmové spolupráce je ve Finsku velmi zažitá. Finský partner uvítá, pokud i vy jste součástí funkčního a složením vyrovnaného týmu, nejen jeho šéfem.  Na věku členů týmu příliš nezáleží. Zároveň od vás finský partner bude očekávat, že jste pro dané jednání plně vybaveni potřebnými pravomocemi.

Většina byznysu je koncentrována do aglomerace kolem hlavního města a do větších finských měst jako Tampere, Turku, Vaasa a Oulu. Rozdíly mezi Helsinkami, Espoo a Vantaa, jež tvoří tzv. „metropolitní oblast“, a regiony kolem Tampere a Turku se stírají, avšak značné odlišnosti nalezneme v oblastech s převahou švédsky mluvícího obyvatelstva v regionu Vaasa na západním pobřeží či v odlehlejších regionech střední, východní a severní části země. Finsko je při polovičním počtu obyvatel svou rozlohou více jak čtyřikrát větší než Česká republika a regionální identita je zde často poměrně silná. Málokterý cizinec např. ví, že Espoo, které je běžně považováno za součást Helsinek, je druhým největším samostatným městem, kde mimo jiné sídlí nejvýznamnější finské korporace a žijí zde nejbohatší obyvatelé Finska.

4.4. Komunikace

Pro překonání prvotní bariéry a získání přístupu k obchodnímu partnerovi je znalost finštiny poměrně zásadní komparativní výhodou, následná komunikace během samotného obchodního jednání již může bez problémů probíhat v angličtině. Finsko je bilingvní země, kde je oficiálním jazykem kromě finštiny také švédština (používá se zejména na západním pobřeží, ale i v jednotlivých municipalitách v jižním Finsku). Velmi dobrá znalost angličtiny napříč celou společností je pro Finsko typická, a proto i místní obchodníci ovládají angličtinu minimálně na dobré komunikační úrovni.

Finové na počátku schůzky neočekávají dlouhou zdvořilostní konverzaci, která nesouvisí s vlastním předmětem jednání. Naopak ocení, pokud jde protějšek rovnou k věci. To platí i o písemné komunikaci, kde jsou Finové často velmi struční a neformální, což může z českého pohledu někdy působit odměřeně, ale není tomu tak – jde pouze o věcnost a úsporu času.

Při prezentaci a jednání je třeba dodržovat určitá pravidla jako jednoduchost, strukturovanost a střídmost co do formy i obsahu. Je potřeba počítat s tím, že ve Finsku je rovnostářství jednou ze základních společenských hodnot. Projevuje se to mimo jiné v netoleranci ke každému pokusu o zesměšňování jakýchkoliv menšin (etnických, náboženských, genderových). Dokonce i některé u nás běžné formy projevů galantnosti vůči ženám jsou v severských zemích, včetně Finska, nevhodné. Komunikačním tabu je nepatřičné pojetí některých citlivých momentů finské historie.

V zemi proslulé digitalizací a informačními technologiemi je možné komunikovat jakýmkoli způsobem s důrazem na moderní komunikační prostředky v čele se sociálními sítěmi, např. zasláním zprávy prostřednictvím Messengeru či Whatsappu. Během pandemie COVID 19 se komunikace a jednání prostřednictvím videokonferencí, stejně jako všude jinde, stala ještě běžnější. Pokud máte skutečně co nabídnout, neostýchejte se a klidně napište přímo CEO společnosti, či jiné konkrétní osobě ve vybrané firmě, buďte v přístupu inovativní.

4.5. Doporučení

Finský trh není vhodný pro exportéry začátečníky. Finové vyžadují reference z jiných severských zemí či západní Evropy. Zároveň jsou však čeští dodavatelé na místním trhu tradičně vnímáni jako spolehliví partneři s kvalitními výrobky a službami ze „střední“ Evropy, nikoliv té „východní“, jak tomu často bývá zvykem jinde v zahraničí. Pokud nabízíte vhodný, unikátní a inovativní produkt s dostatečnou přidanou hodnotou, dejte rozhodně finskému trhu šanci.

Udělejte perfektní první dojem a buďte dochvilní (na jednání přijďte raději o deset minut dříve, než o jednu minutu později), buďte transparentní (ohledně svých exportních záměrů, obchodní strategie i minulosti firmy), mějte strukturovaný projev, buďte spolehliví, věcní, přímočaří, struční a skromní. Překvapte vašeho partnera znalostí specifik regionu, ze kterého pochází. Dejte svému finskému partnerovi dostatečný prostor a pozorně mu naslouchejte. Pokud váš partner přejde k neformálnějšímu přístupu, tak ho, pokud možno, opětujte. Při jednání se nebojte odlehčit atmosféru vtipkováním, avšak empatickým, na úrovni, s citem a taktem. A v neposlední řadě nezapomeňte na finskou inspirativní národní vlastnost „sisu“, jejíž osvojení pro obchodní spolupráci s Finskem lze jen doporučit a již lze nejlépe přeložit jako houževnatost, která Finům společně s jejich bojovností, odhodlaností, statečností a výdrží umožňuje překonávat ty nejtěžší překážky a nepřízně osudu.

4.6. Státní svátky

  • 1. ledna – Nový rok, uudenvuodenpäivä
  • 6. ledna – Zjevení Páně, loppiainen
  • pohyblivé datum – Velký pátek, pitkäperjantai
  • pohyblivé datum – Velikonoční neděle, pääsiäispäivä
  • pohyblivé datum – Velikonoční pondělí, 2. pääsiäispäivä
  • 1. května – 1. Máj, vappu/suomalaisen työn päivä
  • pohyblivé datum (vždy čtvrtek) – Nanebevstoupení Páně, helatorstai
  • pohyblivé datum (vždy neděle) – Hod boží svatodušní, helluntai
  • pohyblivé datum (vždy pátek) – předvečer Svatojánské noci, juhannusaatto*
  • pohyblivé datum (vždy sobota) – Svatojánská noc, juhannuspäivä
  • pohyblivé datum (vždy sobota) – Svátek Všech svatých, pyhäinpäivä
  • 6. prosince – Den nezávislosti, itsenäisyyspäivä
  • 24. prosince – Štědrý den, jouluaatto*
  • 25. prosince – 1. svátek vánoční, joulupäivä
  • 26. prosince – 2. svátek vánoční, tapaninpäivä

* nejde o oficiální svátky Finska, ale dny volna – školy a úřady jsou zavřené a většina lidí má volno

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Zahraniční společnost může zahájit svou činnost ve Finsku zřízením samostatné dceřiné společnosti, zaregistrováním pobočky v obchodním rejstříku či prohlášením o založení předloženém daňové správě, na základě kterého bude společnost zapsána v nezbytných registrech (registr zálohových plateb, registr zaměstnavatelů a registr plátců DPH).

Finsko má smluvní úvěrové hodnocení od dvou ratingových agentur: Fitch Ratings a S&P Global Ratings (poslední ratingy z podzimu 2021 a dubna 2022 jsou od obou společností AA+, stabilní výhled). Kromě toho vydávají nevyžádané ratingy vládě další ratingové agentury jako např. Scope Ratings (AA+) a DBRS Morningstar (AA).

Finská legislativa neobsahuje žádná zvláštní ustanovení týkající se vztahu k dalšímu prodeji. Prodej přímo do maloobchodu či koncovému zákazníkovi může být vzhledem k patriotismu finských spotřebitelů náročný, zejména pak bez znalosti specifik místního, poměrně uzavřeného a kapacitně omezeného trhu, a proto doporučujeme využít služeb obchodních zástupců. Činnost obchodních zástupců upravuje zákon o obchodních zástupcích a prodejcích (pouze ve finštině). Některé místní firmy mohou představovat dobrý mezičlánek pro reexporty zboží do pobaltských zemí.

Při vstupu na finský trh je třeba se řídit zákonem o ochraně spotřebitele (Consumer Protection Act), Směrnicí Evropského parlamentu a Rady o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a zákonem o hospodářské soutěži (Competition Act). Více informací ohledně praktického výkonu obchodní činnosti na finském trhu lze rovněž nalézt na stránkách Finnish Competition and Consumer Authority.

Finsko je od roku 1995 členem EU, a v rámci volného trhu tedy nejsou zboží a služby importované z ČR zatěžovány cly. Pouze dovoz určitého typu zboží (např. léky, živá zvířata, rostliny a potraviny živočišného původu, výletní lodě, vodní skútry a přívěsné motory, ohrožená zvířata a rostliny a zboží z nich vyrobené, střelné zbraně a střelivo aj.) ze zemí EU podléhá dovozním omezením, a vyžaduje proto zvláštní povolení, které musí být vydáno předem. Více informací pro firmy mající zájem vyvážet do Finska naleznete na stránkách Finského celního úřadu.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Převládajícími formami podnikatelských entit jsou ve Finsku živnosti (toiminimi, 49 %) a podílové společnosti (osakeyhtiö, 42 %). Podílová společnost je kombinací české s.r.o. a a.s. Pokud je podílová společnost zapsaná na burze, jsou její podíly (akcie) volně k prodeji. Další formy obchodních společností (komanditní společnost, otevřená společnost a družstvo) jsou zastoupeny jen minimálně. Pro Finsko je typické, že ve významných společnostech má podíl stát. I přes malé početní zastoupení družstev mají tato ve Finsku přes 4 mil. členů (90 % dospělých Finů je členy nějakého družstva), produkují cca 20 % HDP a zaměstnávají cca 100 tis. lidí. Nejznámějšími družstvy ve Finsku jsou družstevní banky a pojišťovny (např. skupina OP s cca 1,4 mil. členů) a družstevní obchody (např. S-Group s cca 2 mil. členů).

Živnost (toiminimi) je na rozdíl od právní úpravy v ČR osobní obchodní korporací. Její nevýhodou je odpovědnost živnostníka za závazky korporace. Živnost je z hlediska daňové zátěže méně výhodnou formou než podílová společnost. Založení živnosti je administrativně nenáročné a levné (poplatek za založení je 60 EUR).

Podílová společnost (osakeyhtiö) je kapitálovou obchodní korporací. Společníci neodpovídají za závazky společnosti a jediné riziko je spojeno s investicí do podílu ve společnosti. Od roku 2019 je zrušen požadavek na minimální výši základního kapitálu. Poplatek za založení společnosti je 275 EUR.

Velké obchodní společnosti dávají obvykle přednost tradičním finským dodavatelům. Českým firmám majícím zájem dodávat své výrobky velkým prodejním řetězcům se proto doporučuje vyhledat nejprve finského obchodního zástupce, který vstoupí do jednání s nákupčími významných distribučních firem. Zástupci pracují za běžnou provizi, většinou zastupují více firem nebo mají exkluzivitu i pro jiná teritoria.

Zřízení pobočky, společnosti či zastoupení nenaráží na žádné neobvyklé překážky. Je třeba znát legislativu upravující pracovněprávní vztahy k místním zaměstnancům. Vzhledem ke komplikovanosti daňového systému a značným právům zaměstnanců (kolektivní smlouvy, závodní zdravotní péče), je vhodné obrátit se na zkušenou právní kancelář zabývající se obchodním nebo pracovním právem či využít právního poradenství oborových organizací.

Poradenství se založením společnosti poskytuje Patentový a registrační úřad. Relevantní informace je rovněž možné najít na stránkách celostátního informačního portálu Suomi.fi či na stránkách Business Finland.

5.3. Marketing a komunikace

Mezi největší reklamní agentury ve Finsku se řadí skupina Salomaa-Yhtiöt (Salomaa Group), která sdružuje řadu společností působících v oblasti marketingové komunikace (Dagmar, SEK, Yuru, Kaski Agency, Proof a RADLY). Při potřebě využít služeb PR agentury se české firmy mohou obracet např. na tyto společnosti: PING Helsinki, Harkonsalo & Vesa (H & V) Public RelationsKing Street Public Relations či finskou pobočku TBWA, jejímiž klienty jsou finští giganti ze všech oborů (např. Fortum, Atria, S Market, Prima Pet Premium aj.).

Největší finskou personální agenturou se během posledních dvou let stala společnost Duunitori s 8 mil. přečtených inzerátů měsíčně, více než 500 tis. návštěvníky týdně a více než 600 tis. lidmi sledujícími společnost na sociálních sítích. Agentura nabízí různé balíčky zaměstnavatelům hledajícím nové pracovníky, jež cíleně oslovuje zejména na FB, Instagramu, LinkedInu, pomocí Google Ads, Smartly.io či RTB House. Ceny za služby agentury začínají na 400 EUR za lepší viditelnost inzerátu ve vyhledávání na stránkách Duunitori a na sociálních sítích společnosti; nejdražší balíček za 2 600 EUR je pak určen pro náročné nábory specialistů, přičemž Duunitori garantuje zhlédnutí poptávky určitým počtem uchazečů o zaměstnání. Mezi další významné HR agentury můžeme zařadit např. BaronaAIMS Finland (specializace na náročné vyhledávání vedoucích pracovníků) či InHunt Group.

Firmy ve Finsku ročně investují cca 3 mld. EUR do marketingové komunikace, z čehož reklama v novinách, televizi, rozhlase a internetu představuje cca 40 % celkového obratu tohoto odvětví. V rámci internetu se firmy nejvíce zaměřují na digitální reklamu, resp. služby efektivního SEM marketingu (Search Engine Marketing) a optimalizace pro vyhledávače (Search Engine Optimization). Přibližně čtvrtina nákladů je vynakládána na přímý marketing a pětina pak na propagaci ve formě tištěných materiálů a účasti na veletrzích. Ze sociálních médií významné finské společnosti využívají nejvíce profesní síť LinkedIn.

Marketing alkoholu je omezen legislativou, která zakazuje reklamu, nepřímou reklamu a další propagační aktivity na lihoviny o objemu vyšším než 22 % alkoholu. Reklama na alkoholické nápoje do 22 % alkoholu je zakázána na veřejných místech, jako jsou autobusové zastávky, billboardy atd. V televizi a rádiu se reklamy na jakýkoli druh alkoholu (i nízkoprocentní) mohou objevit až po 22. hodině.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Práva duševního vlastnictví chrání ve Finsku rozsáhlá domácí legislativa, právo EU (směrnice 2001/29/ES) a mezinárodní smlouvy (Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví a smlouvy v rámci WIPO). Úřadem zabývajícím se problematikou ochrany duševního vlastnictví je Finnish Patent and Registration Office (PRH). PRH nabízí na svých stránkách bezplatnou servisní příručku pro ochranu duševního vlastnictví v anglickém jazyce. Tento manuál pomůže rozpoznat duševní vlastnictví společnosti, chránit ho, spravovat a využívat. Je potřeba být aktivní a duševní vlastnictví chránit v dostatečném předstihu před uvedením produktu na trh. Držitel patentu může například zaslat písemnou výzvu s požadavkem zastavení porušování svých práv. Pokud není držiteli patentu vyhověno, může podat žalobu k soudu a požadovat náhradu škody. Ve vztahu k českým subjektům nebylo dosud zaznamenáno porušení ochrany práv duševního vlastnictví.

5.5. Trh veřejných zakázek

Finsko jako člen EU oznamuje významné veřejné zakázky prostřednictvím Úředního věstníku EU. O významných výběrových řízeních informuje Velvyslanectví České republiky v Helsinkách prostřednictvím portálu www.businessinfo.cz. Informace o jednotlivých připravovaných a probíhajících tendrech, jakož i o výsledcích výběrových řízení je možné nalézt v angličtině na webových stránkách finského Ministerstva financí Hilma. Na tomto portálu je možné se zaregistrovat a nastavit si avíza pro nové zakázky dle zvolených specifik. Vláda oznamuje na webu Hansel plánované tendry až 18 měsíců dopředu. Většina tendrů je ovšem k dispozici pouze ve finštině, ve které je obvykle také potřeba dodat veškerou potřebnou dokumentaci. Řada tendrů je „šitá na míru“ finským firmám, a proto je jejich úspěšnost vysoká. Přesto má rozhodně smysl, aby české firmy věnovaly veřejným zakázkám větší pozornost – Velvyslanectví ČR v Helsinkách je připraveno poskytnout další informace k jednotlivým tendrům a podporu při podávání nabídek.

Na základě výše uvedeného lze českým firmám pro případ zájmu o účast v konkrétním tendru doporučit vytvoření společné obchodně-právní entity s finským subjektem a podání nabídky jménem tohoto joint venture. Před vypsáním tendru se organizují tzv. „tržní konzultace“, kterých se mohou české firmy zajímající se o zakázku zúčastnit a v jejich rámci do určité míry ovlivnit zadání tendru. Po zveřejnění výzvy k podávání nabídek následuje období, ve kterém může jakýkoli subjekt vznášet různé typy dotazů na vypisovatele veřejné zakázky. Po uplynutí této doby a uzavření podávání nabídek nastává tzv. období mlčenlivosti, ve kterém zadavatel tendru z důvodu ochrany citlivých údajů nepodává žádné informace. Pokud je český subjekt nespokojen s procesním průběhem tendru, může se odvolat ke správnímu soudu. Proti rozhodnutí správního soudu se lze odvolat k Nejvyššímu správnímu soudu, pokud Nejvyšší správní soud odvolání povolí.

Důkazem zájmu finských firem o spolupráci se zahraničními subjekty v rámci tendrů, a specificky pak i s českými společnostmi, je fakt, že např. největší finská stavební společnost YIT během dřívější spolupráce informovala Velvyslanectví ČR v Helsinkách o otevřenosti ke spolupráci s českými subdodavateli, u nichž oceňují kvalitní zboží i služby, přičemž cca 10 % hodnoty všech tendrů, kterých se YIT účastnila, bylo realizováno ve spolupráci se zahraničním subjektem. YIT nabízí bezplatné konzultace k situaci na finském stavebním trhu, k založení pobočky i veškerým souvisejícím administrativním záležitostem a je ochotna sdílet znalosti a zkušenosti s českými subdodavateli v případě finančních, logistických či jiných problémů. Na webových stránkách YIT v rámci sekce určené potenciálním partnerům lze vyplnit údaje o firmě ucházející se o subdodavatelskou spolupráci, které jsou automaticky zaslány oddělení zakázek společnosti.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Běžnou platební podmínkou pro zahraniční obchod je platební příkaz, dokumentární inkaso a dokumentární akreditiv. Nejběžnější dobou splatnosti faktur je 14 dní, mezi podnikateli může být splatnost faktury delší než 30 dní pouze v případě, že se tak strany výslovně dohodly.

Platební morálka finské klientely je velmi vysoká. Ze zkušeností obchodně-ekonomického úseku jsou z minulých let známy ojedinělé případy, kdy se finské firmy dostaly do finančních potíží a následně české firmě nezaplatily za dodané zboží či služby. Proto je i ve Finsku třeba při obchodních operacích zákazníka důkladně prověřit a placení vhodným instrumentem zabezpečit.

Finské firmy dávají přednost smírnému řešení obchodních sporů. Případné právní kroky proti finským firmám je nejlépe vést prostřednictvím finských advokátních kanceláří, případně firem specializujících se na vymáhání pohledávek. Výrazně levnější a rychlejší alternativou řešení sporů je rozhodčí řízení. Ve Finsku působí stálý rozhodčí orgán The Arbitration Institute of the Finland Chamber of Commerce, který nabízí kromě rozhodčího řízení také mediační služby.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Finsko je součástí EU a Schengenského prostoru a lze sem z ČR přicestovat s platným cestovním pasem nebo občanským průkazem. Délka pobytu není omezena, avšak při pobytu delším než 90 po sobě jdoucích dní se občané EU musí registrovat na Migračním úřadu (Migri/Finnish Immigration Service).

Finsko je velmi bezpečnou zemí, kde se lze pohybovat všude a všemi způsoby a dopravními prostředky. Města mají kvalitní síť MHD a mezi jednotlivými městy funguje spolehlivá vlaková a autobusová doprava. Doprava je na české poměry drahá (jízdenka MHD platná po dobu 80 minut stojí v přepočtu cca 75 Kč). Z letiště je přímé a velmi rychlé vlakové spojení přímo z podzemí terminálu 2 na Hlavní nádraží v centru Helsinek (27 min.). K přepravě je nutné zakoupit si jízdenku na pásma A-C v hodnotě 4,10 EUR. Tramvaj č. 3 jede od nádraží přímo na zastávku Eiran sairaala (12 min.), od níž je Velvyslanectví ČR vzdáleno cca 150 m.

Placení kartou je ve Finsku velmi rozšířené a existuje už jen naprosté minimum míst, kde kartou platit nelze. Kohoutková voda je ve Finsku kvalitní a je zdarma dostupná ve všech restauracích a kavárnách.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Občané ČR nepotřebují jako občané EU pracovní povolení pro práci ve Finsku. Ze zkušenostní ZÚ si ne všichni finští zaměstnavatelé jsou této skutečnosti vědomi nebo chybně zaměňují registraci občanů EU s žádostí o povolení k pobytu, a proto je dobré je na to případně upozornit. Při pobytu delším než 3 měsíce se občané EU musí registrovat na Migračním úřadu (Migri/Finnish Immigration Service). Pokud přijede občan ČR do Finska na delší dobu, doporučujeme provést registraci co nejdříve vzhledem k tomu, že na registraci je vázáno přidělení osobního čísla (henkilötunnus), které je základem pro fungování ve Finsku a bez kterého je velmi obtížné uzavírat smlouvy např. s telefonními operátory, pojišťovnami nebo bankami. Osobní číslo lze získat zapsáním do Registru obyvatel (Digital and Population Data Service Agency).

Využívání zdravotní péče občany EU, tedy včetně občanů ČR, se ve Finsku jakožto členské zemi EU řídí standardními mechanismy. Podrobné informace poskytuje Kancelář zdravotního pojištění. Je důležité si před odjezdem do Finska od své zdravotní pojišťovny obstarat Evropský průkaz zdravotního pojištění, který občanům ČR zaručuje poskytnutí nezbytné lékařské péče v síti veřejných zdravotnických zařízení, a to za stejných podmínek a za stejnou cenu jako občanům Finska. S ohledem na relativně vysokou spoluúčast a kapacitní omezení veřejného zdravotního systému je pro pobyt ve Finsku vhodné uzavřít i doplňkové komerční pojištění léčebných výloh.

Občané ČR pracující ve Finsku se stávají součástí finského systému sociálního a zdravotního zabezpečení a na požádání jim místní instituce sociálního zabezpečení a zdravotní péče Kela vystaví tzv. „kela-kartu“. S kela-kartou mají občané ČR přístup k veškerým zdravotnickým službám za stejných podmínek jako občané Finska. Výkony v soukromém zdravotnictví propláceny nejsou a je třeba brát zřetel na to, že jsou velmi drahé (v některých případech lze žádat o refundaci části nákladů od státní pojišťovny Kela dle ceníku výkonů, obvykle tak však lze pokrýt pouze velmi malou část těchto nákladů). Zaměstnanci mají ve Finsku obvykle rovněž přístup ke smluvně zajištěné závodní zdravotní péči.

Ve finské legislativě není minimální mzda určena, její výše je stanovena na základě všeobecně závazné kolektivní smlouvy v daném sektoru. Odkazy na kolektivní smlouvy jsou uvedeny na stránkách největší finské odborové centrály SAK, kde je u jednotlivých odborových svazů uvedeno propojení na příslušné kolektivní smlouvy. V oborech a firmách, které nespadají pod kolektivní smlouvy, mají zaměstnavatelé povinnost vyplácet zaměstnancům obvyklou a přiměřenou mzdu dle druhu vykonávané práce a zkušeností pracovníka. Pro obecnou představu lze uvést několik příkladů průměrného měsíčního výdělku (čerpáno z údajů Finského statistického úřadu): prodavač/ka v supermarketu: 2 700 EUR, nákupčí: 4 000 EUR, skladník: 2 500 EUR, mechanik:  3 800 EUR, učitel: 4 500 EUR, vedoucí pracovník: 6 000 EUR, specialista: 4 500 EUR, lékař: 7 500 EUR, dělník ve stavebnictví: 3 000 EUR.

Zvláštní kategorií jsou vyslaní pracovníci, tj. zaměstnanci českých firem, kteří jsou do Finska vysláni za účelem výkonu práce v rámci subdodávky a jejich obvyklé pracoviště se nachází v jiné zemi než ve Finsku. Vysílající firma musí v případě vyslání dodržovat finské pracovněprávní a daňové předpisy. Pro obor stavebnictví jsou navíc stanoveny zvláštní povinnosti. Práva a povinnosti zaměstnavatelů jsou shrnuty na stránkách Inspektorátu práce (Occupation Safety and Health Administration in Finland).

5.9. Veletrhy a akce

květen 2022:

červen 2022:

srpen 2022:

září 2022:

říjen 2022:

listopad 2022:

prosinec 2022:

leden 2023:

únor 2023:

březen 2023:

duben 2023:

květen 2023:


6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví České republiky v Helsinkách

  • Adresa: Armfeltintie 14, 00150 Helsinki
  • Tel.: +358 9 6120 880
  • E-mail: helsinki@embassy.mzv.cz
  • Web: www.mzv.cz/helsinki
  • Úřední hodiny konzulárního úseku: úterý a čtvrtek 9:00-11:30 hod (schůzku mimo úřední hodiny je třeba domluvit předem)
  • Jak se k nám dostanete: Nejbližší zastávka veřejné dopravy je „Eiran sairaala“ nebo „Eira“. Jezdí k nám tramvaje č. 1 a 3 a autobusy č. 20 a 30. Z letiště lze použít taxi nebo vlak a na jeho konečné přesednout na tramvaj č. 3.

Honorární konzulát ČR Tampere

  • Honorární konzul: Tero Luoma
  • Adresa: Rinnekatu 16, 33250 Tampere
  • Tel.: +358 503 449 993
  • E-mail: tampere@honorary.mzv.cz
  • Úřední hodiny: po – pá 09.00 – 15.00 po předchozí domluvě

Honorární konzulát ČR Oulu

  • Honorární konzul: Juha Laakkonen
  • Adresa: Solistinkatu 4, 90140 Oulu
  • Tel.: +358 5 377 111
  • E-mail: oulu@honorary.mzv.cz
  • Úřední hodiny: po předchozí domluvě

Honorární konzulát ČR Vaasa

  • Honorární konzulka: Marja-Riitta Vest
  • Adresa: Koivulahdentie 218 A, 66530 Koivulahti, 66530 Vaasa
  • Tel.: +358 405 396 695
  • E-mail: marja-riitta.vest@vamk.fi
  • Úřední hodiny: po předchozí domluvě

CzechTrade – zahraniční zástupce pro Švédsko, Dánsko, Norsko, Finsko

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

  • Centrální nouzové telefonní číslo (záchranka, hasiči, policie): 112
  • Pomoc na moři: 0294 1000
  • Pomoc obětem trestných činů: 0203 16116
  • Krizová linka: 09 2525 0111

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Vláda a prezident:

Hospodářské komory:

Ekonomické kontakty:

Hlavní média:





• Témata: Podpora exportu
• Teritorium: Finsko