V roce 2025 se ve Finsku podíl obnovitelných zdrojů v celkové spotřebě energie dostal na 44,17 % a poměrně výrazně překonal podíl fosilních paliv, který byl na úrovni 26,9 %, přičemž spotřeba uhlí klesla o 12,4 % a spotřeba zemního plynu o 13 %. Velmi významným zdrojem energie s celkovým podílem 27,65 % byla i nadále dřevěná paliva. Z důvodu prudkého růstu spotřeby elektřiny (kvůli rychlému rozvoji datových center, výroby vodíku a e-paliv ad.), bude Finsko v budoucnu potřebovat masivní posílení výrobních i přenosových kapacit, a to i přes to, že může do roku 2035 dosáhnout přebytků výroby elektřiny.  Hlavním motorem růstu výroby elektřiny je větrná energie (v roce 2025 27,9 % vyrobené elektřiny), počítá se také s nárůstem solární energie, jejíž výstavba má v letošním roce poprvé překonat energii větrnou, a s jadernou energií (39,6 %). Produkce hydroelektráren zůstane zhruba na stejné úrovni jako v roce 2025 (15,6 %). Celkově se elektřina v roce 2025 vyráběla z obnovitelných zdrojů z 57 %, přičemž 96 % elektřiny pocházelo z nefosilních zdrojů. Dováží se aktuálně 6,6 % elektřiny, přičemž Finsko chce být ve výrobě elektřiny co nejdříve plně soběstačné.

Očekává se, že by větrné elektrárny do roku 2035 mohly ve Finsku produkovat celkem 95 TWh elektřiny, z toho z převážné většiny onshore. Realizace prvních offshore projektů se plánuje na 30. léta. Za rok 2025, bylo instalováno 158 nových turbín s výkonem 1023 MW a ke konci roku tak bylo ve Finsku instalováno celkem 2002 větrných turbín s výkonem 9433 MW. Celkově nyní existují projekty na výkon 107 tis. MW, z čehož je však drtivá většina pouze ve fázi plánování. 1138 MW kapacity je ve výstavbě a další 4168 MW má finální stavební povolení. Finsko již od roku 2020 neposkytuje žádné dotace na větrné elektrárny, jejich ziskovost je zajišťována na tržním principu. Finské obce se k výstavbě větrných parků stavějí vesměs příznivě, i přesto jsou však regiony, kde je veřejnost z různých důvodů spíše odmítá. Solární energie se nyní buduje ohromnou rychlostí. Zatímco v roce 2020 byla její kapacita nula megawattů, letos se vybuduje téměř 500 MW nové solární kapacity.

Ve Finsku je v současné době pět jaderných reaktorů, dva v jaderné elektrárně v Loviise a tři v elektrárně Olkiluoto. Již započala rekonstrukce a modernizace nízkotlakých turbín jaderné elektrárny Loviisa za účelem prodloužení její životnosti do roku 2050 prováděná českou společností Doosan Škoda Power a plánují se investice do modernizace v celkové výši cca 1 mld. EUR v rámci více než 300 postupně fázovaných projektů. Velký potenciál mají ve Finsku také malé modulární reaktory (SMRs), a to zejména v regionu Helsinek. V roce 2026 zde zahájila finská společnost Steady Energy výstavbu plnorozměrového pilotního zařízení svého SMR LDR-50 pro dálkové městské vytápění. Finsko je také otevřeno mezinárodní spolupráci ve všech souvisejících oblastech například prostřednictvím platformy EcoSMR.

Finsko se intenzivně věnuje rozvoji vlastního bateriového ekosystému a chce mít co možná nejkomplexnější dodavatelský řetězec bateriového průmyslu na vlastním území (bateriové klastry vznikají např. ve Vaase, Harjavaltě, Hamině nebo Kotce či v rámci automobilových továren). Aby byla výroba udržitelná a v souladu s principy cirkulární ekonomiky, vznikají ve Finsku i bateriová recyklační centra. Objevuje se také řada inovativních projektů – jako ukládání energie do tzv. „pískových baterií“ nebo velkokapacitní úložiště energie v Haapajärvi.

Finsko již v roce 2020 ztrojnásobilo své cíle pro toto desetiletí v oblasti elektromobility. Do roku 2030 by měl být v provozu až milion dobíjecích osobních automobilů. Aktuálně jich je v provozu cca 351 tis.), přičemž jejich počet rychle roste. Vláda zavádí řadu cílených opatření pro rozvoj elektromobility, mezi něž patří podpora elektrifikace těžké dopravy, daňové zvýhodnění firemních elektromobilů a dotace na budování dobíjecí infastruktury. S probíhajícím boomem elektromobility se otevírají příležitosti také pro české firmy, a to v oblasti dobíjecích stanic a souvisejících produktů a služeb, v oblasti bateriových systémů a dalších komponentů potřebných pro elektromobilitu, v digitalizaci dopravy či v rozvoji regionálního elektrického letectví.

Vodíkový boom začal ve Finsku ve srovnání s řadou dalších evropských států s určitým zpožděním, což vytváří prostor pro širší spolupráci s českým vodíkovým klastrem. Aktuálně má Finsko velké ambice v oblasti produkce a využití zeleného vodíku, a to zejména v energetice, průmyslu a dopravě. Do roku 2030 chce Finsko produkovat 10 % veškerého zeleného vodíku v EU. Finské společnosti a výzkumné instituce se zaměřují na výrobu zeleného vodíku z obnovitelných zdrojů, výrobu P2X paliv, metanu a na nové katalytické procesy. Počínaje rokem 2025 Finsko postupně spouští více než 55 vodíkových projektů, mezi nejvýznamnější patří: první výrobna zeleného vodíku v zemi o kapacitě 20 MW firmy P2X Solutions (v plném komerčním provozu od roku 2025); výrobna vodíku jako paliva pro námořní a těžkou dopravu v Naantali (ve fázi studie proveditelnosti pro rok 2026); projekty společnosti Ren-Gas vyrábějící palivo z e-metanu pro stejná odvětví (od roku 2028). 

Koncem roku 2024 byla zveřejněna Finská národní minerální strategie s cílem reagovat na rostoucí poptávku po minerálech, zajistit zásobování průmyslu surovinami a podporovat udržitelnou a odpovědnou minerální ekonomiku. Vizí strategie je, že Finsko se stane globálním průkopníkem, partnerem a rozvíjejícím subjektem v udržitelném a odpovědném využívání minerálů. Cílem je zvýšit přidanou hodnotu v rámci minerálního klastru efektivním využíváním zdrojů a zároveň zajistit dostupnost strategicky důležitých minerálů. 

Klíčovými oblastmi rozvoje ICT v současné dekádě jsou ve Finsku zejména bezdrátové a komunikační sítě (5G Advanced, Beyond 5G, 6G), vývoj softwaru, kybernetická bezpečnost, umělá inteligence a kvantové technologie. Finsko má silné postavení ve výzkumu   technologií 6G. Národní roadmapa 6G (2025–2028) klade důraz na secure-by-design sítě, AI-řízené radiové stanice, edge computing, technologie dvojího užití a energetickou efektivitu. V poslední době roste také význam datových center, podnikatelských akcelerátorů a testovacích center (zaměřených na 6G, kyberbezpečné komunikační, kvantové a vesmírné technologie), přičemž Finsko otevřeně podporuje jejich dvojí užití.

Software patří mezi nejrychleji rostoucí exportní oblasti Finska, avšak stále je nutné vytvářet atraktivní experimentální prostředí pro přilákání zahraničních high-tech firem. Nedostatek talentů a kvalifikované pracovní síly zůstává jedním z hlavních problémů sektoru. Do kategorie špičkového finského softwarového průmyslu experti řadí globálně škálovatelné produkty, průmyslové digitalizační platformy   a kvalitní a inovativní digitální řešení ve finančním, bankovním a veřejném sektoru, internetu věcí, herním, bezpečnostním a open-source softwaru. Tržní mezery, a tedy i další příležitosti pro české firmy, lze identifikovat např. na poli blockchainových technologií (zejména v komerční adopci), v oblastech IoT či vestavěných a cloudových systémů, digitalizace a real-time systémů ekonomického řízení propojeného s e-governmentem, zdravotnických technologií, digitalizace průmyslu   digitálních služeb pro města, a monitorování změn klimatu a posouzení jejich dopadů. Uvedené oblasti skýtají příležitosti pro inovativní řešení českých firem, a to ať formou technologické a vývojové spolupráce, či produktových subdodávek.

V oblasti zelených inovativních technologií se do roku 2035 odhaduje ztrojnásobení objemu světového obchodu. Investice do cleantechu mají zásadní význam pro dosažení ambiciózního cíle Finska stát se do roku 2035 uhlíkově neutrální ekonomikou, k čemuž je třeba spolupráce se zahraničními partnery a dodavateli. Příležitostmi pro české firmy jsou pak zejména prioritní oblasti vymezené v národních strategických a implementačních dokumentech jako např. obnovitelné energetické zdroje, cirkulární ekonomika, technologie pro ukládání energie, vodíková a P2X řešení a nízkouhlíkové průmyslové technologie.

V oboru fintech, ve kterém ve Finsku působí přes 200 firem, dosahují roční příjmy téměř 2 mld. EUR a kumulované investice více než 1,8 mld. EUR. V posledních letech se obor rychle vyvíjí, přičemž důraz se přesunul od kvantity ke kvalitě. Důraz je kladen na finanční software, backend technologie a platební infrastrukturu, rychle roste nabídka služeb pro živnostníky (faktury, administrativa, daně). Další příležitosti se otevírají v oblasti umělé inteligence a blockchainových technologií pro zvyšování efektivity, stejně jako v segmentu kryptoaktiv, podpořeném zavedením jednotného evropského regulačního rámce. Finský fintech ekosystém je podporován příznivým regulatorním prostředím a spoluprací tradičních institucí s inovativními startupy.      

Finsko je také jednou z nejsilnějších ekonomik v oblasti healthtech na světě. Finský ekosystém pro výzkum v oblasti zdraví a vývoje produktů patří mezi špičku a rozvoj tohoto oboru spadá do vládní strategie již více než deset let. Jako nejperspektivnější odvětví pro spolupráci se nabízejí AI a pokročilá analytika v diagnostice, technologie bio-IT, vzdálené služby (telemedicína) či workflow systémy a AI asistenti.

Finsko také patří mezi průkopníky v oblasti edtech (vzdělávacích technologií) díky pedagogickému a technologickému know-how. Edtech inovace se zaměřují zejména na 3D technologie s využitím AR/VR pro specializovanou výuku a odborný trénink, výuku jazyků založenou na hlasovém uživatelském rozhraní a AI a datově řízenou personalizaci výuky.

Mezi hlavní problémy ICT sektoru ve Finsku se řadí neustálý nedostatek kvalifikované pracovní síly, riziko přílišného zaměření se na vývoj AI, namísto budování softwaru jako vysoce efektivního zdroje s přidanou hodnotou, nedostatek potenciálu generovat škálovatelné obchodní modely pro služby náročné na software a omezení výzkumu v oblasti softwaru jako samostatné oblasti R&D. 

Finsko má jednu z nejrychleji stárnoucích populací na světě, což vytváří rostoucí tlak na zdravotní i sociální systém, který je motorem poptávky po řešeních v oblastech inovativních technologií, robotiky, internetu lékařských věcí (IoMT) a umělé inteligence se zaměřením na vzdálenou senzoriku životních funkcí a celkového zdravotního stavu. AI umožňuje analýzu rozsáhlých dat, personalizaci léčby a včasné odhalování rizik, zatímco telemedicína a nositelné senzory zajišťují průběžné sledování pacientů i v odlehlých regionech. Nedostatek kvalifikovaného personálu navíc posiluje význam využití robotických a automatizovaných systémů v sociální a asistenční oblasti, mimo jiné k posílení sociální interakce osamocených seniorů, ale také v chirurgii a nemocniční logistice, kde pomáhají snížit přetížení personálu a zvýšit kvalitu péče. České firmy mohou nabídnout např. své know-how v oblasti rozpoznávání a verifikace hlasu či dialogových systémů.

Klíčovým faktorem, který od roku 2023 proměnil finský trh, je reforma systému poskytování zdravotních a sociálních služeb. Po téměř dvaceti letech neúspěšných pokusů přešla správa a financování zdravotních služeb z více než 300 obcí na 21 nově zřízených regionů blahobytu a město Helsinky. Tím došlo k centralizaci, a nabízí se tak řada příležitostí např. na poli unifikace a optimalizace zdravotnických informačních systémů, které musí být nově schopny komunikovat napříč celými regiony. To otevírá prostor pro systémy nové generace s důrazem na kybernetickou bezpečnost, práci s daty v reálném čase a snížení administrativní zátěže. Dochází také ke standardizaci péče, což umožňuje plošnější nasazení osvědčených technologií, ale také k tlaku na nákladovou efektivitu a řešení s výhodným poměrem ceny a výkonu.

Finsko je průkopníkem ve využívání a správě genetických informací. Již v roce 2017 založila finská asociace Healthtech Finland divizi genového inženýrství za účelem realizace největšího genetického mapování svého druhu na světě. Projekt FinnGen, který do roku 2023 shromáždil biologické vzorky od 500 tisíc dárců představujících 10 % finské populace, poskytuje finskému genovému průmyslu několikaletý náskok před ostatními zeměmi. Genotypová data byla propojena s údaji ze zdravotních registrů a následně využita k objevení již více než 20 tisíc souvislostí mezi genetickými variantami a nemocemi. V současnosti se FinnGen zaměřuje na hlubší porozumění tomu, jak tyto genetické varianty ovlivňují vznik, vývoj a průběh běžných nemocí, a na jejich využití při hledání nových léčebných postupů. Projekt je tak jedním z klíčových pilířů finské strategie růstu farmaceutického a biotechnologického sektoru pro výzkumné a inovační aktivity. Na tento ekosystém navazují i iniciativy, jako je program Founding Pharma Partners aliance Health Capital Helsinki, který vyhledává mezinárodní partnery pro spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem a umožňuje zapojit se do helsinského výzkumného prostředí a využívat data z reálné klinické praxe. Pro české subjekty se zde otevírají možnosti spolupráce ve vývoji nových léků, zejména v oblastech onkologie, neurologie a vzácných onemocnění.

Přestože domácí farmaceutická výroba v minulosti částečně klesla, země si udržuje špičkové know-how v úzce specializovaných segmentech, jako jsou aseptické přípravky, hormonální systémy či pokročilé technologie doručování léčiv, přičemž výrobní a výzkumné kapacity zde provozují společnosti jako Orion, Bayer, Santen nebo Pfizer.

V rámci celého Finska probíhá, či se během tohoto desetiletí chystá, výstavba několika supermoderních tzv. chytrých nemocnic, které využívají 5G a 6G sítě, AI a maximální automatizaci. Celkové náklady na výstavbu nové univerzitní nemocnice v Oulu, která má ambici stát se nejchytřejší nemocnicí světa, přesahují 1,6 mld. EUR. V Helsinkách má být do roku 2030 postavena nemocnice Laakso za cca 900 mil. EUR a kapacitou přes 900 pacientů. Kromě Helsinek a Oulu se nemocnice staví např. v Espoo, Hämeenlinně, Kotce, Salu či Turku, přičemž další velké nemocniční projekty se připravují i v Tampere a Kuopiu. Realizace uvedených projektů vytváří široké spektrum příležitostí v řadě oborů od high-tech segmentů po běžné nemocniční vybavení a infrastrukturu. 

V roce 2025 vydalo Finsko celkem cca 3,22 % HDP na vědu, výzkum a inovace. Soukromý sektor se na financování podílí cca z 68 % (přes 2 % HDP), vláda a neziskový sektor dávají kolem 8 % a cca 24 % financuje stát prostřednictvím nezávislých akademických institucí. Finsko si stanovilo cíl dosáhnout do roku 2030 výdajů na R&D na úrovni 4 % HDP. Na základě nové legislativy vláda i přes fiskální škrty prostředky na R&D kontinuálně navyšuje: v roce 2026 již na 3,1 mld. EUR (více než 1 % HDP), s cílem dosáhnout 1,2 % HDP do roku 2030. Kromě navyšování peněz vláda cílí na jejich efektivní využití, udržitelný růst, posílení kvalifikované pracovní síly, přilákání zahraničních investic a podporu excelentního výzkumu, univerzit aplikovaných věd a spolupráce s malými a středními firmami. Nový zákon také vládě ukládá jednou za čtyři roky aktualizovat plán využití veřejného financování R&D na dalších osm let.

Ve Finsku existuje páteřní síť dvanácti státních výzkumných institutů, mezi nimiž nejvýznamnější místo zaujímá Technické výzkumné centrum VTT, které se angažuje ve vývoji až třetiny finských inovací. VTT spolupracuje s firmami i akademickou sférou, přičemž je otevřeno i mezinárodní spolupráci – udržuje strategická partnerství se špičkovými evropskými univerzitami, účastní se výzkumných programů EU a severských zemí a je součástí řady evropských technologických platforem. Od roku 2019 provozuje technologický inkubátor VTT LaunchPad s cílem vytvářet významné spin-off společnosti. Priority VTT zahrnují dekarbonizační technologie, udržitelné materiály či digitální technologie s důrazem na mikroelektroniku, kvantové technologie, senzorová řešení a datovou ekonomiku.

Na inovacích založený technologický průmysl je ve Finsku nejdůležitějším exportním odvětvím (zodpovídá za cca 65 % soukromých investic do R&D). Technologické společnosti působící na mezinárodních trzích tvoří více než 50 % veškerého finského vývozu a zaměstnávají přímo či nepřímo 720 tis. osob. Finský technologický průmysl se zakládá na digitálních kompetencích a šetrném přístupu k životnímu prostředí a zahrnuje pět klíčových odvětví: informační technologie, elektroniku a elektrotechnický průmysl, strojírenství, kovoprůmysl a design a poradenské služby.

V oblasti ICT a digitalizace se Finsko řadí ke světové špičce. Jednou z priorit je digitalizace průmyslových odvětví napříč sektory prostřednictvím cloudových služeb, konektivity a inovativních komplexních řešení IoT. Země zůstává na špici také v oblasti řešení pro zajištění kybernetické bezpečnosti. V lednu 2022 VTT uvedlo do provozu první finský kvantový počítač HELMI, který byl ve spolupráci se státním IT vědeckým centrem CSC a Aaltovou univerzitou propojen se superpočítačem LUMI (nejvýkonnější superpočítač podporovaný kvantovou technologií na světě). V roce 2025 byl uveden do provozu první plně využitelný kvantový počítač VTT Q50. Spektrum využití je velmi široké, včetně např. vývoje nových materiálů pro farmaceutický, chemický a bateriový průmysl, umělé inteligence, strojového učení, vývoje nových molekulárních struktur, optimalizace dodavatelských řetězců, předcházení přírodním katastrofám apod.

Obrovský inovační potenciál má rovněž inteligentní řízení mobility, kde se Finsko soustředí na testování pilotních řešení, autonomní řízení, konektivitu, automatizaci přístavů a lodní i železniční dopravy, digitalizaci logistiky a celkovou elektrifikaci dopravy. Kromě uvedených oblastí existuje potenciál pro spolupráci v oblasti vývoje a využití 5G či 6G aplikací.

Řada finských měst náleží mezi velmi rozvinuté „smart cities“ a zároveň cíleně podporuje inovační potenciál firem v rámci nejrůznějších ekosystémů. Např. Helsinky, které patří mezi nejvíce inovativní města na světě, se soustředí na výzkum a komercionalizaci v oblasti zdravotnických technologií, umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti. Mimořádně silně také podporují startupovou komunitu (jsou domovem přední světové akce Slush a unikátní startupové komunity Maria 01) a vzniklo zde několik gigantů herního průmyslu. V Helsinkách rovněž vznikla experimentální inovační platforma Smart Kalasatama, kde více než 200 subjektů vyvíjí a testuje chytrá řešení.

Kromě výše uvedených oblastí existuje potenciál pro spolupráci s českými firmami v oblasti zdravotnického výzkumu a zdravotnických technologií (genetika, biochemie, molekulární biologie, histologie, imunologie, analýza velkých dat, IoT , rozšířená realita, telemedicína, vzdálený monitoring, biobanky aj.), biotechnologií, energetiky (malé modulární reaktory, bateriový klastr, větrná energetika, vodíková řešení aj.), cirkulární ekonomiky, fotoniky či vesmírných technologií (satelitní a radiové technologie, astrofyzika, analýza dat, umělá inteligence, udržitelnost).