Maďarsko: Zahraniční obchod a investice

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Budapešti (Maďarsko)

Aktuální informace ohledně ekonomických údajů viz rovněž stránky:

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Rok

2012

2013

2014

2015

2016 

Vývoz (v mil. EUR)

79 952

81 294

84 690

90 539

93 046 

Dovoz (v mil. EUR)

73 297

74 739

78 288

82 421

83 111 

Obrat (v mil. EUR)

153 249

153 033

162 978

172 960

176 157 

 Saldo (v mil. EUR)

6 655

6 555

6 402

8 118

9 935 

Zdroj: Centrální statistický úřad HU (KSH), www.ksh.hu

 

Celkově se dovoz HU v roce 2016 zvýšil o 0,8 % oproti roku 2015, vývoz se zvýšil o 2,8 %.

 

Pozn.: Statistické údaje zahraničního obchodu se odlišují od údajů uvedených v kapitole „5.2. Platební bilance" z důvodu rozdílů metodiky. Údaje dovozu pocházející od Celní správy jsou v hodnotě CIF (již dovezené do HU), zatímco v údajích platební bilance se započítají FOB (vyvezené ze státu dodavatele). Do údajů platební bilance se započítají i některé položky, které se účtují jinak, nebo nepatří k celní správě (např. leasingové dodávky, najímané pracovní síly atd.)

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální struktura maďarského ZO od roku 2012 (% podíl na celkovém ZO HU)

Dovoz

 

EU 28

mimo EU

Celkem

EU 15

nové ČS EU

Asie

Amerika

2012

71,2

28,8

100

52,9

18,3

12,7

3,4

2013

71,6

28,4

100

51,8

19,8

11,9

3,7

2014

75,0

25,0

100

54,1

20,9

11,7

2,4

2015

76,5

23,5

100

55,2

21,3

12,8

2,7

 2016

78,1 

21,9

100

56,5 

21,8 

12,8 

2,8 

Vývoz

 

EU 28

mimo EU

Celkem

EU 15

nové ČS EU

Asie

Amerika

2012

76,3

23,7

100

54,5

21,1

6,5

3,6

2013

77,1

22,9

100

54,2

22,8

6,0

4,4

2014

78,1

21,9

100

55,9

22,2

5,3

4,9

2015

79,1

20,9

100

56,9

22,2

5,7

5,1

2016 

79,5 

20,5 

100 

57,0 

22,4 

5,8 

4,9 

Poznámka: od 1.7.2013 má EU 28 členů místo 27

Zdroj: KSH, www.ksh.hu

Teritoriální struktura maďarského ZO od roku 2012 (v mil. EUR)

Dovoz

 

EU 28

mimo EU

Celkem

EU 15

nové ČS EU

Asie

Amerika

2012

51 592

21 675

73 267

38 278

13 314

9 553

2 575

2013

53 542

21 197

74 739

38 740

14 802

8 930

2 777

2014

58 685

19 603

78 288

42 345

16 340

9 122

1 905

2015

63 057

19 364

82 421

45 483

17 574

10 586

2 218

 2016

64 878 

18 233 

83 111 

46 922 

17 956 

10 038 

2 295 

Vývoz

 

EU 28

mimo EU

Celkem

EU 15

nové ČS EU

Asie

Amerika

2012

60 809

19 182

80 090

42 977

17 931

5 115

2 955

2013

62 639

18 655

81 294

44 079

18 560

4 903

3 599

2014

66 158

18 532

84 690

47 379

18 779

4 464

4 115

2015

71 639

18 900

90 539

51 495

20 144

5 172

4 577

 2016

73 938 

19 108 

93 046 

53 074 

20 864 

5 421 

4 538 

Poznámka: od 1.7.2013 má EU 28 členů místo 27

Zdroj: KSH (Centrální statistický úřad HU), www.ksh.hu

 

Celkový obrat ZO v roce 2016 činil 176 157 mil. EUR.


Z hlediska dovozu bylo v roce 2016 na 1. místě Německo (19 175,2 mil. EUR), dále Čína (7 954,5 mil. EUR), Polsko (3 750,0 mil. EUR), na 4. místě Francie (3 288,5 mil. EUR), dále Rakousko (3 248,2 mil. EUR). ČR byla na 6. místě s 3 134,3 mil. EUR (v roce 2015 na 7. místě).

 

Z hlediska vývozu bylo v roce 2016 na 1. místě Německo (25 590,3 mil. EUR), dále Rumunsko (4 647,9 mil. EUR), Slovensko (4 578,6 mil. EUR), Francie (4 445,7 mil. EUR), Rakousko (4 419,8 mil. EUR). ČR byla na 6. místě s 3 853,1 mil. EUR.


V březnu 2017 činil přebytek zahraničního obchodu 956 mil. EUR – hodnota dovozu byla 8,5 mld. EUR a vývozu 9,4 mld. EUR. Vývoz byl z 80 % se státy EU, u dovozu podíl činil 74 %. V období leden až březen 2017 činil vývoz 25,2 mld. EUR, dovoz 20,8 mld. EUR. Aktivum bylo 2,5 mld. EUR.


Zdroj: KSH (Centrální statistický úřad HU)

 

 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Objemové indexy zahraničního obratu v roce 2016 v případě dovozu zboží celkově činily 104,7 %: EU (EU – 28) 105,3 %, mimo EU 102,8 %, EU – 15 104,7 %, nový členové EU (EU-13) 106,7 %. Z hlediska vývozu zboží činily celkově 104,4 %: EU (EU – 28) 105,1 %, mimo EU 102,2 %, EU – 15 104,4 %, nový členové EU (EU-13) 106,7 %.

Stroje a dopravní prostředky činily v roce 2016 49,7 % (v r. 2015 49,1 %) celkového dovozu zboží. Zpracované výrobky se podílely na celkovém dovozu 36,5 % (v r. 2015 35,4 %), nositelé energie 6,4 % (v r. 2015 8,1 %), suroviny 2,1 % (v roce 2015 2,1 %) a potraviny, nápoje a tabák 5,4 % (v roce 2015 5,1 %).
V případě vývozu zboží byl následující stav: stroje a dopravní prostředky 57,7 % (v r. 2015 57,1 %), zpracované výrobky 31,2 % (v r. 2015 31,0 %), nositelé energie 1,8 % (v r. 2015 2,3 %), suroviny 2,2 % (v r. 2015 2,3 %) a potraviny, nápoje a tabák 7,1 % (v r. 2015 7,3 %).

 

Nejvýznamnějšími dovozními položkami (z hlediska objemu) byly v roce 2016: elektrické stroje, zařízení a přístroje (11 385,7mil. EUR), stroje a zařízení na rozvoj energie (4 936,8 mil. EUR), léky a léčivé produkty (3 566,3 mil. EUR), ostatní železné výrobky (3 013,7 mil. EUR) a další zpracované výrobky (2 768,1 mil. EUR).
Nejvýznamnější vývozní položky v roce 2016: dopravní silniční prostředky (16 705,9 mil. EUR), elektrické stroje, přístroje a nástroje (11 754,1 mil. EUR), stroje a zařízení na rozvoj energii (9 143,8 mil. EUR), kancelářské stroje a zařízení na strojní zpracování dat (3 794,7 mil. EUR) a léky a léčivé produkty (4 448,5 mil. EUR).

 

Obrat zahraničního obchodu HU podle skupin zboží od roku 2012 (v běžných cenách, v mil. EUR)

Rok

Potraviny, nápoje, tabák

Suroviny

Nositelé energie

Zpracované výrobky

Stroje a dopravní prostředky

Celkem

Dovoz

2012

3 881

1 855

9 514

24 526

33 522

73 297

2013

3 785

1 762

9 391

25 381

34 419

74 739

2014

4 027

1 684

9 341

26 989

36 190

78 232

2015

4 269

1 741

6 704

29 198

40 509

82 421

 2016

4 480 

1 746 

5 304 

30 294 

41 287 

83 111 

Vývoz

2012

6 526

2 733

2 234

24 852

42 606

79 952

2013

6 530

2 487

2 932

25 818

43 526

81 294

2014

6 402

2 234

2 830

26 740

46 300

84 506

2015

6 611

2 048

2 106

28 106

51 668

90 539

 2016

6 584 

284 

1 712 

28 985 

53 681 

93 046 

Bilance

2012

2 645

879

-6 280

326

9 084

6 655

2013

2 745

725

-6 459

437

9 107

6 555

2014

2 375

550

-6 512

-249

10 110

6 274

2015

2 341

307

-4 598

-1 092

11 159

8 118

 2016

2 104 

338 

-3 593 

-1 309 

12 394 

99 935 

Zdroj: KSH (Centrální statistický úřad HU)

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Po vstupu ČR a HU do EU se obě země staly součástí Evropského hospodářského prostoru (EHP). Smlouvy uzavřené na bilaterální úrovni o volném obchodě s HU byly vypovězeny k 30.4.2004.

 

Významným dílem se na průmyslové výrobě HU podílí průmyslové parky. První průmyslový park na území Maďarska byl otevřen v r. 1992. 

 

Existuje Sdružení průmyslových, vědeckých, inovačních a technologických parků (Ipari-, Tudományos-, Innovációs és Technológiai Parkok Egyesület) - http://en.ipe.hu/ (v angličtině).

GINOP (Operativní program pro rozvoj hospodářství a inovaci) - Ministerstvo národního hospodářství HU v rámci programu GINOP uskuteční výzvy k účasti na tendrech. V rámci unijního rozvojového období 2014-2020 se pro hospodářské účastníky v operativním programu na rozvoj hospodářství objeví možnost podpory ve výši 2 733 mld. HUF. Priority GINOP: 1/ zlepšení konkurenceschopnosti malých a středních podnikání, pokračování v rozvoji obchodní infrastruktury, vytvoření rozšíření kapacit malých a středních podnikání ve znevýhodněných oblastech, 2/ podpora výzkumu a vývoje, 3/ infokomunikační rozvoj, 4/ energie – podporování nákladově efektivní výroby energie a spotřeba energie v podnikatelské sféře, 5/ plná zaměstnanost, 6/ vzdělávání a odborná příprava, 7/ podpora turistických rozvojů, 8/finanční prostředky. 

 

Maďarský svaz vědecko-technických a průmyslových parků (Magyar Tudományos- Technológiai és Ipari Parkok Szövetsége) - www.mattip.hu. Průmyslové parky jsou např. v Székesfehérváru – Videoton, Alba průmyslová zóna, Sóstó prům. park, Jižní prům. park, Ikarus a Visteon prům. park.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Od června 2014 se v EU používá metodika BPM6, proto může dojít k diferenci čísel mezi údaji jednotlivých roků. 

 

Jedná se o aktuální informace ke dni 10. 4. 2017 (www.mnb.hu).

 

Celková výše PZI do Maďarska za roky 2010 - 2015

Rok

mil.   EUR

2010

67 999

2011

66 009

2012

78 892

2013

78 825

2014

81 374

 2015

 77 315

Zdroj: MNB (Maďarská národní banka), www.mnb.hu

 

Co se týče teritoriálního rozdělení investic, více než 79,5 % PZI pocházelo v roce 2014 z evropských zemí a v roce 2015 tento údaj činil 89,7 %. Postavení jednotlivých zemí ukazuje následující tabulka.

 

Celková hodnota PZI (FDI stock) podle zemí ke konci let 2014 a 2015 v mil. EUR

Země

2014

Země 

 2015

Německo

18 710,0

Nizozemsko 

21 728,7 

Nizozemsko

12 091,9

Německo 

17 313,2 

Lucembursko

9 819,5

Rakousko 

12 889,8 

Rakousko

8 418,2

Irsko 

6 246,9 

Velká Británie

3 130,5

Velká Británie 

3 960,9 

Francie

2 393,3

Belgie 

1 538,8 

Belgie

1 734,8

Kdypr 

1 260,2 

USA

1 604,8

Itálie 

938,8 

Švýcarsko

1 491,9

Francie 

852,7 

Kypr

1 315,8

Španělsko 

683,6 

Evropa

64 498,1

Evropa  

69 331,5 

Celkem

81 374,4

Celkem 

77 315,1 

Zdroj: MNB (Maďarská národní banka), www.mnb.hu

 

Odvětvová struktura PZI– viz tabulka.

 

Celková hodnoty PZI podle důležitých odvětví k r. 2014 a v roce 2015 mil. EUR:

Odvětví

2014

 2015

Zemědělství, lov, lesnictví

464,1

510,2 

Těžba a dobývání

188,3

186,1 

Zpracovatelský průmysl celkem

20 332,5

8 070,0 

- Potraviny, nápoje, tabákové výrobky

1 652,3

1 948,0 

- Farmaceutické výrobky

3 454,1

2 846,0 

-  Nekovové nerostné výrobky

1 348,2

1 863,4 

- Počítače, elektronické a optické výrobky

2 292,8

1 632,5 

- Stroje a strojní zařízení

1 212,7

-12 418,7 

- Dopravní vozidla

3 819,4

4 286,0 

Dodávky elektřiny, plynu, klimatizace

1 864,7

2 306,5 

Dodávky vody, kanalizace, odpadové hospodářství

76,7

49,5 

Stavebnictví

715,7

721,4 

Služby celkem

56 208,4

63 897,0 

- Velkoobchod a maloobchod; opravy dopr. prostředků

7 656,4

8 002,6 

- Přeprava a skladování

1 151,3

1 342,0 

- Informatika a telekomunikace

4 483,3

5 080,8 

- Finanční a pojišťovací služby

13 037,1

14 031,2 

- Realitní služby

5 000,8

5 140,3 

- Profesionální, vědecké a technické aktivity

20 616,0

18 402,8 

CELKEM

81 374,4

77 315,1 

Zdroj: MNB (Maďarská národní banka), www.mnb.hu 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

(pro širší a aktuální informace viz rovněž Národní investiční agentura - Hungarian Investment Promotion Agency/Nemzeti Befektetési Ügynökség, HIPA/ - www.hipa.hu)

 

Investičním prostředím v Maďarsku (HU) se zabývá zákon č. XXIV o všeobecných podmínkách investování zahraničních subjektů z roku 1988, který platí již od roku 1989 a zajišťuje ochranu zahraničních investic v HU.

 

HU se přidružilo k organizaci MIGA (Multilateral Investment Guarantee Agency), se kterou mohou zájemci o speciální ochranu svých investic uzavřít příslušnou smlouvu.

 

Zákon č. LIII z roku 2006 se zabývá provedením zrychlení a zjednodušení investic, které jsou z národohospodářského hlediska vyzdvižené. Modifikován byl zákonem č. XXXV z roku 2012. Mezi takové investice v roce 2014 patřily např. výstavba továrny Lego a velká investice Audi Hungária Motor Kft. 

 

Investiční prostředí v Maďarsku bylo až do roku 2008 pro zahraniční investory dlouhodobě příznivé. Maďarsko tak patřilo mezi lídry regionu a dlouhodobě dosahovalo nejvyššího přílivu přímých zahraničních investic (PZI) na jednoho obyvatele v rámci států střední Evropy. Zahraniční investice v tomto období směřovaly nejvíce do odvětví služeb a zpracovatelského průmyslu (výroba automobilů, elektrických strojů atd.). 

 

Vláda se snaží primárně podporovat především průmyslovou výrobu. Za účelem podpory investic, ekonomického růstu a pracovních míst zahájila v roce 2012 proces uzavírání strategických dohod o spolupráci s významnými firmami v HU: Coca-Cola, General Electric, Microsoft, Tesco, IBM Maďarsko, National Instruments, Nokia, Siemens Networks, Audi, Lego atd.

 

Investiční údaje

Období

celkem

z toho: soukromá sféra*

z toho: rozpočet

 

 mld. HUF

index  

 

index

mld. HUF

index

2012

4 167,7

94,8

2 282,9

97,3

516,2

87,9

2013

4 522,7

107,2

2 380,7

103,1

700,0

134,0

2014

5 463,8

119,4

2 886,8

117,5

869,3

117,4

2015

5 582,0

100,6

2 881,0

98,3

1 209,1

136,9

 2016

4 830,1 

80,0

2 808,1

91,1 

484,1 

37,3 

* na základě údajů alespoň podnikání s 50 osobami

Zdroj: KSH (Centrální statist. úřad), www.ksh.hu

 

Celkově investice v roce 2016 meziročně klesly o 20,0 % (v roce 2015 vzrostly o 0,6 %), investice strojů a zařízení klesly o 6,6 % a stavební investice klesly o 32 %. Ve většině odvětví národního hospodářství vykazovaly pokles, ale v oblastech, které nebyly pokryty fondy EU byl vykazován růst, takže v oblasti zpracovatelského průmyslu byl vykazován růst ve výši 7 % a v oblasti obchodu a oprav vozidel 10 %. Růst byl vykazován ve 4 odvětvích – nejvíce u finančních a pojišťovacích činností (růst 17 %). Dále se růst týkal umění, zábavy a volného času (9 %).  Značně klesly investice u dodávek vody, schraňování odpadních vod, hospodaření s odpady (81 %), u humánních zdravotnických služeb a sociálních služeb (75 %), veřejné správy, obchrany a povinného zdravotního pojištění (44 %) a vzdělávání (40 %).

 

Maďarsko pro investora může být stále zajímavé především z těchto důvodů:

  • výhodná poloha země v EU a blízkost trhů EU,
  • most mezi EU a jihovýchodní Evropou,
  • silné přeshraniční hospodářské a kulturní vazby do států s početnou maďarskou menšinou,
  • rozvinutá infrastruktura (zejména silniční dopravy),
  • fungující tržní hospodářství (přes aktuální dopady krize),
  • kvalifikovaná a snadno rekvalifikovatelná pracovní síla.

Některá negativa, které by měl investor vzít v úvahu:

  • zhoršená finanční a hospodářská situace země (dopady krize),
  • časté změny zákonů a měnící se ekonomické prostředí v důsledku četných vládních reforem (po nástupu vlády Fidesz v r. 2010)
  • časté změny daňových zákonů, v rámci čehož byly zavedeny například mimořádné sektorové daně (postihující především velké multinacionální společnosti) či bankovní daně;
  • ne zcela transparentní a stabilní investiční prostředí;
  • nízká mobilita pracovní síly, atd. 

Investiční pobídky a podpory:

V případě významnějších investic do konce r. 2010 působila Maďarská agentura pro investice a rozvoj obchodu - ITD Hungary jako projektový manažer, tj. zabezpečující a zprostředkovávající kontakt mezi zahraničním investorem a maďarskou vládou. Po jejím zániku byl založen nový institut Národní úřad zahraniční ekonomiky HITA, nyní HIPA (Nemzeti Befektetési Ügynökség, Hungarian Investment Promotion Agency– HIPA) působící pod Ministerstvem národního hospodářství HU.

Konkrétní informace o investičním prostředí v HU a případných investičních pobídkách:

Nemzeti Befektetési Ügynökség (Hungarian Investment Promotion Agency – HIPA)
Adresa: 1055 Budapest, Honvéd u. 20.
E-mail: info@hipa.hu 
Tel: 00 36 1 872-6666
Fax: 00 36 1 872-6699
Web: www.hipa.hu

 

Podporou investic maďarského kapitálu za hranicemi HU se zabývá státní agentura Corvinus Zrt., která finančně podporuje slibné projekty v zahraničí. Bližší informace lze najít na www.corvinus.hu.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: