Maďarsko: Zahraniční obchod a investice

17. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Budapešti (Maďarsko)

Aktuální informace ohledně ekonomických údajů viz rovněž stránky:

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

Rok

2013

2014

2015

2016 

2017* 

Vývoz (v mil. EUR)

81 294

84 506

90 460

92 990

100 581

Dovoz (v mil. EUR)

74 739

78 232

81 865

83 265

92 499

Obrat (v mil. EUR)

153 033

162 738

172 325

176 255

193 080

 Saldo (v mil. EUR)

6 555

6 274

8 595

9 725

8 082

Zdroj: Centrální statistický úřad HU (KSH), www.ksh.hu

 

Celkově se dovoz HU v roce 2017 zvýšil o 2,3 % (v roce 2016 o 0,8 %) oproti předchozímu roku, vývoz se zvýšil o 2,5 % (v roce 2016 o 2,8 %).

 

Pozn.: Statistické údaje zahraničního obchodu se odlišují od údajů uvedených v kapitole „5.2. Platební bilance" z důvodu rozdílů metodiky. Údaje dovozu pocházející od Celní správy jsou v hodnotě CIF (již dovezené do HU), zatímco v údajích platební bilance se započítají FOB (vyvezené ze státu dodavatele). Do údajů platební bilance se započítají i některé položky, které se účtují jinak, nebo nepatří k celní správě (např. leasingové dodávky, najímané pracovní síly atd.)

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální struktura maďarského ZO od roku 2013 (% podíl na celkovém ZO HU)

Dovoz

 

EU 28

mimo EU

Celkem

EU 15

nové ČS EU

Asie

Amerika

2013

71,6

28,4

100

51,8

19,8

11,9

3,7

2014

75,0

25,0

100

54,1

20,9

11,7

2,4

2015

76,5

23,5

100

55,2

21,3

12,8

2,7

2016

78,1

21,9

100

56,5

21,8

12,8 

2,8

2017 

76,6

23,4

100

55,0

21,5

12,2

2,6

Vývoz

 

EU 28

mimo EU

Celkem

EU 15

nové ČS EU

Asie

Amerika

2013

77,1

22,9

100

54,2

22,8

6,0

4,4

2014

78,1

21,9

100

55,9

22,2

5,3

4,9

2015

79,1

20,9

100

56,9

22,2

5,7

5,1

2016 

79,5

20,5

100

57,0

22,4

5,8

4,9

2017 

79,5

20,5

100

56,7

22,8

5,8

4,5

Poznámka: od 1.7.2013 má EU 28 členů místo 27

Zdroj: KSH, www.ksh.hu

 

Teritoriální struktura maďarského ZO od roku 2013 (v mil. EUR)

Dovoz

 

EU 28

mimo EU

Celkem

EU 15

nové ČS EU

Asie

Amerika

2013

53 542

21 197

74 739

38 740

14 802

8 930

2 777

2014

58 901

19 331

78 232

42 586

16 315

8 890

1 905

2015

62 920

18 944

81 865

45 502

17 419

10 163

2 218

2016

65 056

18 209

83 265

47 070

17 986

10 029

2 297

2017 

70 836

21 663

92 499

50 911

19925

11 272

2 443

Vývoz

 

EU 28

mimo EU

Celkem

EU 15

nové ČS EU

Asie

Amerika

2013

62 639

18 655

81 294

44 079

18 560

4 903

3 599

2014

66 136

18 369

84 506

47 416

18 720

4 461

4 112

2015

71 509

18 951

90 460

51 442

20 067

5 168

4 566

2016

73 930

19 060

92 990

53 062

20 868

5 403

4 509

2017 

79 925

20 656

100 581

57 023

22 902

5 873

4 572

Poznámka: od 1.7.2013 má EU 28 členů místo 27

Zdroj: KSH (Centrální statistický úřad HU), www.ksh.hu

 

Celkový obrat ZO v roce 2017 činil 193 080 mil. EUR, přebytek ZO činil 8 082mil. EUR.


Z hlediska dovozu bylo v roce 2017 na 1. místě Německo (20 815,5 mil. EUR), dále Čína (8 525,3 mil. EUR), Polsko (4 168,2 mil. EUR), na 4. místě Slovensko (3 731,4 mil. EUR), dále Rusko (3 691,3 mil. EUR). ČR byla na 9. místě s 3 502,5 mil. EUR (v roce 2016 byla 6. v pořadí s 3 134,3 mil. EUR).


Z hlediska vývozu bylo v roce 2017 na 1. místě Německo (27 447,8 mil. EUR), dále Rumunsko (5 187,3 mil. EUR), Itálie (5 135,1 mil. EUR) a Rakousko (4 858,0 mil. EUR), Rakousko (4 419,8 mil. EUR). ČR byla v roce 2017na 7. místě s 4 311,9 mil. EUR. na (v roce 2016 byla na 6. místě s 3 853,1 mil. EUR).


V lednu 2018 činil přebytek zahraničního obchodu 697,6 mil. EUR – hodnota dovozu byla 7,8 mld. EUR a vývozu 8,5 mld. EUR.


Zdroj: KSH (Centrální statistický úřad HU)

 

 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Objemové indexy zahraničního obratu v roce 2017 v případě dovozu zboží celkově činily 108,2 %: EU (EU – 28) 106,7 %, mimo EU 113,7 %, EU – 15 106,5 %, nový členové EU (EU-13) 107,0 %. Z hlediska vývozu zboží činily celkově 105,8 %: EU (EU – 28) 105,9 %, mimo EU 105,7 %, EU – 15 105,9 %, nový členové EU (EU-13) 105,7 %.

 

Stroje a dopravní prostředky činily v roce 2017 48,3 % (v r. 2016 49,7 %) celkového dovozu zboží. Zpracované výrobky se podílely na celkovém dovozu 36,3 % (v r. 2016 36,5 %), nositelé energie 7,8 % (v r. 2016 6,4 %), suroviny 2,2 % (v roce 2016 2,1 %) a potraviny, nápoje a tabák 5,4 % (v roce 2016 5,4 %).
V případě vývozu zboží byl následující stav: stroje a dopravní prostředky 57,8 % (v r. 2016 57,7 %), zpracované výrobky 31,2 % (v r. 2016 31,2 %), nositelé energie 2,4 % (v r. 2016 1,8 %), suroviny 2,4 % (v r. 2016 2,2 %) a potraviny, nápoje a tabák 7,2 % (v r. 2016 7,1 %).

 

Nejvýznamnějšími dovozními položkami (z hlediska objemu) byly v roce 2017: elektrické stroje, zařízení a přístroje (12 805,4 mil. EUR), dopravní prostředky (9 740,1 mil. EUR), všeobecné průmyslové stroje (5 595,4 mil. EUR), telekomunikační přístroje a stroje zachycující zvuk a přehrávání (5 126,3 mil. EUR), stroje a zařízení na rozvoj energie (4 825,0 mil. EUR), léky a léčivé produkty (3 823,5 mil. EUR.
Nejvýznamnější vývozní položky v roce 2017 patří: dopravní silniční prostředky (17 078,8 mil. EUR), elektrické stroje, přístroje a nástroje (12 523,1 mil. EUR), stroje a zařízení na rozvoj energii (8 946,9 mil. EUR), telekomunikační přístroje a stroje zachycující zvuk a přehrávání (6 927,9 mil. EUR), léky a léčivé produkty (4 812,4 mil. EUR), všeobecné průmyslové stroje (4 662,4 mil. EUR).

 

Obrat zahraničního obchodu HU podle skupin zboží od roku 2013 (v běžných cenách, v mil. EUR)

Rok

Potraviny, nápoje, tabák

Suroviny

Nositelé energie

Zpracované výrobky

Stroje a dopravní prostředky

Celkem

Dovoz

2013

3 785

1 762

9 391

25 381

34 419

74 739

2014

4 027

1 684

9 341

26 989

36 190

78 232

2015

4 226

1 739

6 698

29 093

40 109

81 865

 2016

4 498

1 731

5 306

30 274

41 456

83 265

 2017

4 972

2 052

7 193

33 612

44 670

92 499

Vývoz

2013

6 530

2 487

2 932

25 818

43 526

81 294

2014

6 402

2 234

2 830

26 740

46 300

84 506

2015

6 585

2 054

2 079

28 075

51 666

90 460

 2016

6 568

2 074

1 696

28 100

53 552

92 990

 2017 

7 256

2 382

2 512

32 325

56 106

 100 581

Bilance

2013

2 745

725

-6 459

437

9 107

6 555

2014

2 375

550

-6 512

-249

10 110

6 274

2015

2 359

316

-4 619

-1 017

11 157

8 595

2016

2 070

343

-3 610

-1 174

12 394

99 935

2017

2 284

330

-4 681

 -1 287

11 436

8 082

Zdroj: KSH (Centrální statistický úřad HU)

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Po vstupu ČR a HU do EU se obě země staly součástí Evropského hospodářského prostoru (EHP). Smlouvy uzavřené na bilaterální úrovni o volném obchodě s HU byly vypovězeny k 30. 4. 2004.


Významným dílem se na průmyslové výrobě HU podílí průmyslové parky. První průmyslový park na území Maďarska byl otevřen v r. 1992.


Existuje Sdružení průmyslových, vědeckých, inovačních a technologických parků (Ipari-, Tudományos-, Innovációs és Technológiai Parkok Egyesület) - http://en.ipe.hu/ (v angličtině).
GINOP (Operativní program pro rozvoj hospodářství a inovaci) - Ministerstvo národního hospodářství HU v rámci programu uskuteční výzvy k účasti na tendrech. V rámci unijního rozvojového období 2014-2020 se pro hospodářské účastníky v operativním programu na rozvoj hospodářství objeví možnost podpory. Priority GINOP: 1/ zlepšení konkurenceschopnosti malých a středních podnikání, pokračování v rozvoji obchodní infrastruktury, vytvoření rozšíření kapacit malých a středních podnikání ve znevýhodněných oblastech, 2/ podpora výzkumu a vývoje, 3/ infokomunikační rozvoj, 4/ energie – podporování nákladově efektivní výroby energie a spotřeba energie v podnikatelské sféře, 5/ plná zaměstnanost, 6/ vzdělávání a odborná příprava, 7/ podpora turistických rozvojů, 8/finanční prostředky. Podrobnosti na stránkách: www.palyazat.gov.hu (v maďarštině), www.palyazat.gov.hu/evaluation (v angličtině).


Maďarský svaz vědecko-technických a průmyslových parků (Magyar Tudományos- Technológiai és Ipari Parkok Szövetsége) - www.mattip.hu. Průmyslové parky jsou např. v Székesfehérváru – Videoton, Alba průmyslová zóna, Sóstó prům. park, Jižní prům. park, Ikarus a Visteon prům. park.

 

 

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Od června 2014 se v EU používá metodika BPM6, proto může dojít k diferenci čísel mezi údaji jednotlivých roků. 

 

Jedná se o aktuální informace ke dni 10. 4. 2018 (www.mnb.hu).

 

Celková výše PZI do Maďarska za roky 2011 - 2016

Rok

mil.   EUR

2011

66 009

2012

78 892

2013

78 870

2014

81 941

2015

77 646

2016

76 062

Zdroj: MNB (Maďarská národní banka), www.mnb.hu

 

Co se týče teritoriálního rozdělení investic, více než 89,7 % PZI pocházelo v roce 2015 z evropských zemí a v roce 2016 tento údaj činil 88,3 %. Postavení jednotlivých zemí ukazuje následující tabulka.

 

Celková hodnota PZI (FDI stock) podle zemí ke konci let 2015 a 2016 v mil. EUR

Země

2016

Země 

 2015

Německo

20 283,7

Nizozemsko

21 835,5

Nizozemsko

11 910,7

Německo

17 050,9

Rakousko

7 755,7

Rakousko

12 971,1

Švýcarsko

4 922,3

Irsko

6 248,4

Lucembursko

3 252,0

Velká Británie

3 981,5

Velká Británie

3057,3

Belgie

1 543,7

Irsko

2 728,2

Kypr

1 256,2

Francie

2 674,6

Itálie

1 125,5

Itálie

2 440,0

Francie

905,5

Belgie

2 114,6

Španělsko

754,0

Evropa

67 420,2

Evropa

69 661,9

Celkem

76 061,3

Celkem

77 645,6

Zdroj: MNB (Maďarská národní banka), www.mnb.hu

 

Odvětvová struktura PZI– viz tabulka.

 

Celková hodnoty PZI podle důležitých odvětví k r. 2015 a v roce 2016 mil. EUR:

Odvětví

2015

 2016

Zemědělství, lov, lesnictví

507,6

509,3

Těžba a dobývání

186,1

214,9

Zpracovatelský průmysl celkem

8 503,8

32 204,9

- Potraviny, nápoje, tabákové výrobky

2 000,7

2 121,9

- Farmaceutické výrobky

2 850,8

3 097,8

-  Nekovové nerostné výrobky

1 354,2

1 396,7

- Počítače, elektronické a optické výrobky

2 628,1

2 828,9

- Stroje a strojní zařízení

-12 435,1

-180,6

- Dopravní vozidla

4 391,1

14 056,9

Dodávky elektřiny, plynu, klimatizace

2 478,6

2 259,1

Dodávky vody, kanalizace, odpadové hospodářství

49,5

59,3

Stavebnictví

701,7

879,3

Služby celkem

63 644,2

38 301,8

- Velkoobchod a maloobchod; opravy dopr. prostředků

7 944,9

7 609,4

- Přeprava a skladování

1 344,0

1 817,4

- Informatika a telekomunikace

5 080,3

4 843,2

- Finanční a pojišťovací služby

14 029,8

6 093,8

- Realitní služby

5 194,5

5 382,7

- Profesionální, vědecké a technické aktivity

56,8

5 734,3

CELKEM

77 645,6

76 061,5

Zdroj: MNB (Maďarská národní banka), www.mnb.hu 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

(pro širší a aktuální informace viz rovněž Národní investiční agentura - Hungarian Investment Promotion Agency/Nemzeti Befektetési Ügynökség, HIPA/ - www.hipa.hu)

 

Investičním prostředím v Maďarsku (HU) se zabývá zákon č. XXIV o všeobecných podmínkách investování zahraničních subjektů z roku 1988, který platí již od roku 1989 a zajišťuje ochranu zahraničních investic v HU.

 

HU se přidružilo k organizaci MIGA (Multilateral Investment Guarantee Agency), se kterou mohou zájemci o speciální ochranu svých investic uzavřít příslušnou smlouvu.

 

Zákon č. LIII z roku 2006 se zabývá provedením zrychlení a zjednodušení investic, které jsou z národohospodářského hlediska vyzdvižené. Modifikován byl zákonem č. XXXV z roku 2012. Mezi takové investice v roce 2014 patřily např. výstavba továrny Lego a velká investice Audi Hungária Motor Kft. 

 

Investiční prostředí v Maďarsku bylo až do roku 2008 pro zahraniční investory dlouhodobě příznivé. Maďarsko tak patřilo mezi lídry regionu a dlouhodobě dosahovalo nejvyššího přílivu přímých zahraničních investic (PZI) na jednoho obyvatele v rámci států střední Evropy. Zahraniční investice v tomto období směřovaly nejvíce do odvětví služeb a zpracovatelského průmyslu (výroba automobilů, elektrických strojů atd.). 

 

Vláda se snaží primárně podporovat především průmyslovou výrobu. Za účelem podpory investic, ekonomického růstu a pracovních míst zahájila v roce 2012 proces uzavírání strategických dohod o spolupráci s významnými firmami v HU: Coca-Cola, General Electric, Microsoft, Tesco, IBM Maďarsko, National Instruments, Nokia, Siemens Networks, Audi, Lego atd.

 

Investiční údaje

Období

celkem

z toho: soukromá sféra*

z toho: rozpočet

 

 mld. HUF

index  

 

index

mld. HUF

index

2013

4 510,0

106,9

2 422,4

104,9

729,8

139,7

2014

5 463,8

119,4

2 886,8

117,5

869,3

117,4

2015

6 027,7

108,6

3 037,1

103,6

1 277,7

144,7

 2016

5 353,7

88,7

3 059,5

99,2

507,0

39,0

 2017

6 439,6

116,7

3 588,8

113,8

832,2

159,2

* na základě údajů alespoň podnikání s 50 osobami

Zdroj: KSH (Centrální statist. úřad), www.ksh.hu

 

Celkově u investice v roce 2017 meziročně došlo k nárůstu o 16,7 % (v roce 2016 klesly o 20 %). Kromě investic napomáhajících administrativě a službám (99,6 %), byl ve všech ostatních investicích zaznamenán nárůst. Nejvyšší procentuální nárůst byl zaznamenán u vzdělávání (o 67,1 %), humánních zdravotnických služeb a sociálních služeb (o 66,1 %) a veřejné správy, ochrany a povinného zdravotního pojištění (o 65,2 %). Stavební investice se zvýšily o 11,2 %, v oblasti obchodu a oprav vozidel se zvýšily jen o 0,4 %. Hodnotově byly nejvyšší investice u zpracovatelského průmyslu (1 883 450 mil. HUF), nemovitostí (1 056 439 mil. HUF) a dopravy a skladování (872 174 mil. HUF). Nejmenší byly u dolů a těžby kamene (30 232 mil. HUF), ostatních služeb (47 349 mil. HUF) a finančních a pojišťovacích činností (48 502 mil. HUF).

 

Maďarsko pro investora může být stále zajímavé především z těchto důvodů:

  • výhodná poloha země v EU a blízkost trhů EU,
  • most mezi EU a jihovýchodní Evropou,
  • silné přeshraniční hospodářské a kulturní vazby do států s početnou maďarskou menšinou,
  • rozvinutá infrastruktura (zejména silniční dopravy),
  • fungující tržní hospodářství (přes aktuální dopady krize),
  • kvalifikovaná a snadno rekvalifikovatelná pracovní síla.

Některá negativa, které by měl investor vzít v úvahu:

  • zhoršená finanční a hospodářská situace země (dopady krize),
  • časté změny zákonů a měnící se ekonomické prostředí v důsledku četných vládních reforem (po nástupu vlády Fidesz v r. 2010)
  • časté změny daňových zákonů, v rámci čehož byly zavedeny například mimořádné sektorové daně (postihující především velké multinacionální společnosti) či bankovní daně;
  • ne zcela transparentní a stabilní investiční prostředí;
  • nízká mobilita pracovní síly, atd. 

Investiční pobídky a podpory:

V případě významnějších investic do konce r. 2010 působila Maďarská agentura pro investice a rozvoj obchodu - ITD Hungary jako projektový manažer, tj. zabezpečující a zprostředkovávající kontakt mezi zahraničním investorem a maďarskou vládou. Po jejím zániku byl založen nový institut Národní úřad zahraniční ekonomiky HITA, nyní HIPA (Nemzeti Befektetési Ügynökség, Hungarian Investment Promotion Agency – HIPA) působící pod Ministerstvem národního hospodářství HU.

Konkrétní informace o investičním prostředí v HU a případných investičních pobídkách:

Nemzeti Befektetési Ügynökség (Hungarian Investment Promotion Agency – HIPA)
Adresa: 1055 Budapest, Honvéd u. 20.
E-mail: info@hipa.hu 
Tel: 00 36 1 872-6520
Web: www.hipa.hu

 

Podporou investic maďarského kapitálu za hranicemi HU se zabývá státní agentura Corvinus Zrt., která finančně podporuje slibné projekty v zahraničí. Bližší informace lze najít na www.corvinus.hu.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: