Státní energetická společnost MVM připravuje výstavbu tří nových paroplynových bloků o celkovém výkonu až 1650 MW. Jeden blok o výkonu až 650 MW by měl být postaven v prostorách staré hnědouhelné elektrárny v Mátře a dva bloky o výkonu až 500 MW by měly být postaveny v již odstavené elektrárně v Tiszaújvárosi. Dle odhadů by výstavba dotyčných paroplynových bloků mohla trvat cca 3-3,5 roku. EPC kontraktoři byli vybráni v první polovině roku 2025.

Čtyři jaderné bloky VVER-440 elektrárny Paks, připojené k elektrické síti v letech 1982-1987, měly být odstaveny v průběhu let 2032-2037, nicméně maďarský parlament schválil další prodloužení jejich životnosti, což v případě realizace projektu může znamenat příležitost pro české energetické firmy. Co se týče projektu výstavby dalších bloků jaderné elektrárny, maďarská vláda deklaruje, že projekt bude pokračovat i přes současnou mezinárodní situaci.

Maďarsko přijalo v roce 2020 zákon se závazkem dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality, přičemž prostředkem jak tohoto kroku dosáhnout je mj. doplnit nové jaderné zdroje silnými solárními kapacitami. Produkce solárních kapacit v posledních letech dramaticky rostla. Pro další rozvoj je však potřeba posílit kapacity elektroenergetické sítě, což je proces, který již probíhá. Vláda v tomto směru vypsala i finanční podporu pro technologie skladování elektřiny. Rovněž dochází k realizaci prvních vodíkových projektů a začíná se rozvíjet segment geotermální energetiky, ve které má Maďarsko díky geologickým specifikům Panonské pánve značný potenciál. Geotermální energie se již nyní používá mj. pro vytápění domácností ve městech Szeged a Győr.

V rámci programu Zrínyi 2026 by mělo dojít ke kompletní modernizaci maďarské armády. Maďarsko tak v posledních letech podepsalo významné akvizice, které se dotýkají téměř všech složek maďarských ozbrojených sil. 

V posledních letech došlo k oznámení akvizice nových tanků, samohybných houfnic, bojových vozidel pěchoty, obrněných vozů, armádních vrtulníků, armádních letadel, radarů, protivzdušného raketového systému apod., přičemž lze očekávat, že další akvizice budou následovat.

Klíčovou součástí programu Zrínyi 2026 je však i výstavba nových výrobních závodů s cílem, aby maďarská strana mohla zbraně (resp. munici) vyrábět přímo na svém území. 

V Maďarsku se počítá s obnovou vozového parku veřejné dopravy. Maďarská vláda v souvislosti se závazkem dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 vyhlásila tzv. program zelený autobus, v jehož rámci mohou maďarská města s počtem obyvatel nad 25 000 kupovat pouze autobusy na elektrický, resp. nízkoemisní pohon. Do budoucna je ve hře i možnost využití  vodíkových autobusů, prozatím se však jednalo pouze o testovací provoz v okolí Budapešti.

Modernizace se však týká dalších segmentů maďarské veřejné dopravy, jako např. oblasti tramvajové a trolejbusové dopravy ve velkých maďarských městech či výhledově historické linky budapešťského metra. V městské dopravě se začínají uplatňovat i digitální řešení např. pro analýzu dopravních toků, zlepšení bezpečnosti chodců či elektronické nákupy jízdenek.

V oblasti dopravní infrastruktury jde zejména o projekty železniční dopravy, neboť Maďarsko usiluje o celkovou modernizaci železniční infrastruktury, přičemž modernizace tratí se již postupně realizuje. Spolu s tím se rozšiřuje i síť tramvajové dopravy a existují plány na modernizaci hojně využívané sítě budapešťské příměstské dráhy HÉV. Zároveň se rozšiřuje infrastruktura pro cyklistiku.

Digitální řešení začínají kromě státní správy využívat i maďarské municipality. Některá velká města mají ambiciózní plány, např. města Budapešť, Miskolc a Pécs byla vybrána Evropskou komisí mezi 100 evropských měst, kterým byly alokovány evropské prostředky na to, aby se do roku 2030 stala klimaticky neutrálními a chytrými městy. Velká města začínají využívat digitální technologie např. pro analýzu dopravy, vytíženost parkování či větší bezpečnost. Příležitosti se však nacházejí i v menších obcích, jež využívají digitální řešení např. pro komunikaci se svými občany.

Digitální technologie pronikají čím dál více i do dalších sektorů, jako je např. zdravotnictví, kde byla spuštěna národní digitální zdravotnická infrastruktura, která navzájem propojuje zdravotnická zařízení, lékárny a pacienty. Vznikají i různé digitální inovace např. s využitím umělé inteligence, ve kterých je tahounem zejm. Semmelweisova univerzita v Budapešti. 

Pandemie koronaviru rovněž vedla k výraznému rozvoji online prodeje zboží, což s sebou přináší příležitosti i pro české firmy z oblasti e-commerce.

Maďarsko je sice tradiční zemědělský stát se silným potravinářským sektorem, nicméně existují i možnosti pro český export. Nad rámec tradičního vývozu, jako je např. české pivo, jde zejména o zpracované potraviny a speciální produkty s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou potraviny zaměřené na zdravou výživu, biopotraviny apod. 

Vzhledem k široké konkurenci v oblasti potravinářství platí, že při sestavování exportního portfolia je dobré si předem zmapovat lokální konkurenci a rovněž vzít v potaz maďarské daňové zatížení pro jednotlivé druhy potravin.

Vývoj spojený s pandemií koronaviru ukázal i velké příležitosti v sektoru online prodeje. Pro české vývozce potravinářských produktů se tak otevírají nové distribuční kanály nad rámec tradičních kamenných prodejen.

Automobilový sektor tvoří do značné míry páteř maďarského průmyslu. Kromě velkých závodů na výrobu automobilů firem Audi, Mercedes a Suzuki existuje v Maďarsku i celá řada firem dodávajících automobilové součásti i díly. 

Maďarský automobilový průmysl se zároveň v poslední době značně posouvá směrem k elektromobilitě. V Debrecenu se buduje velký závod na výrobu elektrických aut firmy BMW, v Szegedu závod firmy BYD a výroba elektrických aut již byla zahájena ve výrobním závodu firmy Mercedes v Kecskemétu. Spolu s tím vznikají v Maďarsku velké závody na výrobu lithiových baterií. Podobně jako v případě automobilového průmyslu vzniká kolem těchto velkých výrobních závodů i velmi široký dodavatelský řetězec bateriových dílů a součástí, jako jsou např. bateriové separátory, bateriové katody či bateriové elektrolyty.

V Maďarsku jsou rovněž v provozu dva výrobní závody na výrobu elektrických autobusů (BYD, Ikarus) a nově i minibusů (Ganz_SOR).

Výdaje na vědu a výzkum činily v roce 2023 1,38 % HDP. Páteří maďarského VVI sektoru je kromě soukromých firem síť HUN-REN, organizace Bay Zoltán a maďarské univerzity. Ty jsou situovány zejm. v Budapešti a hlavních regionálních centrech. Na rozdíl od ČR je v Maďarsku samostatná lékařská vysoká škola – Semmelweisova univerzita. 

 

V Maďarsku se nachází druhý pilíř výzkumné infrastruktury evropského laserového projektu Extreme Light Infrastructure (první je v ČR). Jedná se o ELI-ALPS se zaměřením na výzkum v oblasti ultrakrátkých laserových pulsů. V sousedství ELI-ALPS bylo nově postaveno i Maďarské centrum excelence molekulární medicíny, které bylo vybudováno mj. ve spolupráci s Evropskou laboratoří molekulární biologie a které se zaměřuje na molekulární poruchy, jež jsou příčinou chronických nemocí a předčasného úmrtí. 

Dalším velkým mezinárodním projektem v oblasti life-sciences je i Centrum pro výzkum molekulárních otisků prstů, kde ve spolupráci s Ústavem Maxe Plancka pro kvantovou optiku v Mnichově a LMU univerzitou v Mnichově probíhá výzkum molekulární analýzy krevní plazmy pomocí ultrakrátkých laserových paprsků. Při univerzitě v Debrecenu byl spuštěn superpočítač o výkonu pěti petaflopů.

Co se týče firemního výzkumu, aktivní jsou v oblasti R&D zejm. firmy z automobilového průmyslu, které spolupracují i s maďarskými univerzitami. 

Vláda se snaží technologický rozvoj moderních automobilových technologií podpořit i výstavbou testovací polygonu tzv. ZalaZONE v Zalaegerszegu, kde mohou zástupci soukromých společností a maďarských univerzit vyvíjet a testovat různé technologie. V druhé části polygonu je pak společný podnik maďarského státu a německé firmy Rheinmetall na výrobu bojových vozidel pěchoty Lynx, přičemž se počítá s tím, že v areálu bude probíhat i testování a vývoj různých obranných/duálních technologií. Jako třetí pilíř polygonu ZalaZONE pak vzniká testovací centrum pro technologie bezpilotních letadel.

V r. 2023 byl založen Výzkumný ústav obranných inovací (VIKI) spadající pod Ministerstvo obrany Maďarska. Aktivní spolupráce v obranném R&D je např. s firmami Rheinmetall a nově SAAB.

V rámci vesmírné strategie přijaté v roce 2021 byl vytvořen národní program výzkumného kosmonauta Hungarian to Orbit (HUNOR). Součástí je spolupráce vědeckého státního a univerzitního sektoru a firem. Maďarský kosmonaut by se měl vydat na ISS v r. 2025.

Důležitou roli hrají ministerstva, maďarská výzkumná síť HUN-REN  Maďarská astronautická společnost (MANT), Výzkumný ústav atomového jádra (Atommagkutató Intézet), univerzity a samozřejmě firmy.