Státní energetická společnost MVM připravuje výstavbu tří nových paroplynových bloků o celkovém výkonu až 1650 MW. Jeden blok o výkonu až 650 MW bude postaven v prostorách staré hnědouhelné elektrárny v Mátře a dva bloky o výkonu až 500 MW by měly být postaveny v již odstavené elektrárně v Tiszaújvárosi. Dle odhadů by výstavba dotyčných paroplynových bloků mohla trvat cca 3-3,5 roku. EPC kontraktoři byli vybráni v první polovině roku 2025 (firmy z Maďarska, Turecka, Egypta), plánuje se vypisování tendrů.

Čtyři jaderné bloky VVER-440 elektrárny Paks, připojené k elektrické síti v letech 1982-1987, měly být odstaveny v průběhu let 2032-2037, nicméně maďarský parlament schválil další prodloužení jejich životnosti, což představuje příležitost pro české energetické firmy. Co se týče projektu výstavby dalších bloků jaderné elektrárny, došlo v únoru 2026 k prvnímu lití betonu pro základy 5. bloku; dojde nicméně k přezkoumání smluv s Rosatomem ze strany nové maďarské vlády.

Maďarsko přijalo v roce 2020 zákon se závazkem dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality, přičemž prostředkem jak tohoto kroku dosáhnout je mj. doplnit nové jaderné zdroje silnými solárními kapacitami. Produkce solárních kapacit v posledních letech dramaticky rostla. Pro další rozvoj je však potřeba posílit kapacity elektroenergetické sítě a rozvinout bateriová úložiště. Rovněž došlo k realizaci prvních vodíkových projektů a začíná se rozvíjet segment geotermální energetiky, ve které má Maďarsko díky geologickým specifikům Panonské pánve značný potenciál. Geotermální energie se již nyní používá mj. pro vytápění domácností ve městech Szeged a Győr.

V rámci programu Zrínyi 2026 dochází ke kompletní modernizaci maďarské armády. Maďarsko tak v posledních letech podepsalo významné akvizice, které se dotýkají téměř všech složek maďarských ozbrojených sil. 

V posledních letech došlo k oznámení akvizice nových tanků, samohybných houfnic, bojových vozidel pěchoty, obrněných vozů, armádních vrtulníků, armádních letadel, radarů, protivzdušného raketového systému apod., přičemž lze očekávat, že další akvizice budou následovat.

Klíčovou součástí programu Zrínyi 2026 je však i výstavba nových výrobních závodů s cílem, aby maďarská strana mohla zbraně (resp. munici) vyrábět přímo na svém území. 

V Maďarsku se počítá s obnovou vozového parku veřejné dopravy. Maďarská vláda v souvislosti se závazkem dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 vyhlásila tzv. program zelený autobus, v jehož rámci mohou maďarská města s počtem obyvatel nad 25 000 kupovat pouze autobusy na elektrický, resp. nízkoemisní pohon. Do budoucna je ve hře i možnost využití  vodíkových autobusů, prozatím se však jednalo pouze o testovací provoz v okolí Budapešti.

Modernizace se však týká dalších segmentů maďarské veřejné dopravy, jako např. oblasti tramvajové a trolejbusové dopravy ve velkých maďarských městech či výhledově historické linky budapešťského metra. V městské dopravě se začínají uplatňovat i digitální řešení např. pro analýzu dopravních toků, zlepšení bezpečnosti chodců či elektronické nákupy jízdenek.

V oblasti dopravní infrastruktury jde zejména o projekty železniční dopravy, neboť Maďarsko usiluje o celkovou modernizaci železniční infrastruktury, přičemž modernizace tratí se již postupně realizuje. Spolu s tím se rozšiřuje i síť tramvajové dopravy a existují plány na modernizaci hojně využívané sítě budapešťské příměstské dráhy HÉV. Zároveň se rozšiřuje infrastruktura pro cyklistiku.

Pokud se podaří nové maďarské vládě (od května 2026) uvolnit blokované fondy EU, dostane tento sektor významnou finanční injekci.

Automobilový sektor tvoří do značné míry páteř maďarského průmyslu. Kromě velkých závodů na výrobu automobilů firem Suzuki, Audi, Mercedes, Stellantis a BMW existuje v Maďarsku i celá řada firem dodávajících automobilové součásti i díly. 

Maďarský automobilový průmysl se zároveň v poslední době značně posouvá směrem k elektromobilitě – částečně Mercedes v Kecskemétu, nová továrna BMW v Debrecenu, v Szegedu se staví závod firmy BYD. Spolu s tím vznikají v Maďarsku velké závody na výrobu lithiových baterií (funkční je Samsung, staví se CATL). Podobně jako v případě automobilového průmyslu vzniká kolem těchto velkých výrobních závodů i velmi široký dodavatelský řetězec bateriových dílů a součástí, včetně recyklace.

V Maďarsku jsou rovněž v provozu dva výrobní závody na výrobu elektrických autobusů (BYD, Ikarus) a nově i minibusů (Ganz_SOR).

Výdaje na vědu a výzkum činily v roce 2024 1,32 % HDP. Páteří maďarského VVI sektoru je kromě soukromých firem vědecká síť HUN-REN, organizace Bay Zoltán a maďarské univerzity. Ty jsou situovány zejm. v Budapešti a hlavních regionálních centrech. Na rozdíl od ČR je v Maďarsku samostatná lékařská vysoká škola – Semmelweisova univerzita. 

V Maďarsku se nachází druhý pilíř výzkumné infrastruktury evropského laserového projektu Extreme Light Infrastructure (první je v ČR). Jedná se o ELI-ALPS se zaměřením na výzkum v oblasti ultrakrátkých laserových pulsů. V sousedství ELI-ALPS bylo postaveno i Maďarské centrum excelence molekulární medicíny, které bylo vybudováno mj. ve spolupráci s Evropskou laboratoří molekulární biologie a které se zaměřuje na molekulární poruchy, jež jsou příčinou chronických nemocí a předčasného úmrtí. 

Dalším velkým mezinárodním projektem v oblasti life-sciences je i Centrum pro výzkum molekulárních otisků prstů, kde ve spolupráci s Ústavem Maxe Plancka pro kvantovou optiku v Mnichově a LMU univerzitou v Mnichově probíhá výzkum molekulární analýzy krevní plazmy pomocí ultrakrátkých laserových paprsků. Při univerzitě v Debrecenu byl spuštěn superpočítač o výkonu pěti petaflopů.

Co se týče firemního výzkumu, aktivní jsou v oblasti R&D zejm. firmy z automobilového průmyslu, které spolupracují i s maďarskými univerzitami. 

Vláda se snažila technologický rozvoj moderních automobilových technologií podpořit i výstavbou testovací polygonu tzv. ZalaZONE v Zalaegerszegu, kde mohou zástupci soukromých společností a maďarských univerzit vyvíjet a testovat různé technologie. V druhé části polygonu je pak společný podnik maďarského státu a německé firmy Rheinmetall na výrobu bojových vozidel pěchoty Lynx, přičemž se počítá s tím, že v areálu bude probíhat i testování a vývoj různých obranných/duálních technologií a testovací centrum pro technologie bezpilotních letadel.

V r. 2023 byl založen Výzkumný ústav obranných inovací (VIKI) spadající pod Ministerstvo obrany Maďarska. Aktivní spolupráce v obranném R&D je např. s firmami Rheinmetall a nově SAAB.

V rámci vesmírné strategie přijaté v roce 2021 byl vytvořen národní program výzkumného kosmonauta Hungarian to Orbit (HUNOR). Maďarský kosmonaut T. Kapu se vydal na ISS v r. 2025, mise proběhla ve spolupráci s Axiom Space, SpaceX a NASA. Maďarský zástupce realizoval 25 experimentů připravených maďarskými univerzitami, výzkumnými ústavy a firmami.

Důležitou roli hrají ministerstva, maďarská výzkumná síť HUN-REN Maďarská astronautická společnost (MANT), Výzkumný ústav atomového jádra (Atommagkutató Intézet), univerzity a samozřejmě soukromý sektor. 

Hlavním firemním tahounem je společnost 4iG, která by v r. 2026 měla dokončit výstavbu REMTECH Space Center v Mártonvásáru, tedy závodu na výrobu a testování vesmírných satelitů. V r. 2024 pak 4iG SDT zahájila program HUSAT, jehož cílem je vyslat do r. 2032 a nadále provozovat jeden geostacionární (HUGEO) a osm satelitů na nízké oběžné dráze (HULEO). 

Příležitosti existují i ve společných projektech agentury ESA.