Maďarsko

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Maďarsko je středoevropskou zemí hraničící s Rakouskem a Slovinskem na západě, se Slovenskem na severu, Ukrajinou na severovýchodě, Rumunskem na jihovýchodě, Srbskem a Chorvatskem na jihu. Jedná se o vnitrozemský stát bez přístupu k moři. Z hlediska politicko ekonomického systému je Maďarsko stejně jako Česká republika parlamentní demokracií s tržním hospodářstvím.

Hlavou státu je prezident, jehož role je však především reprezentativní, hlavní moc leží v rukou vlády vedené premiérem. Maďarsko je jak členem Evropské unie, tak i NATO stejně jako téměř všech hlavních mezinárodních organizací.

Maďarsko je exportní ekonomikou, jejíž páteř tvoří do velké míry automobilový průmysl. V zemi se vyrábí automobily značky Audi, Mercedes a Suzuki, ve výstavbě je i výrobní závod BMW. Většina produkce se exportuje. Na výrobní závody je navázán i velmi široký dodavatelský řetězec, včetně např. výroby baterií. Relativně novým fenoménem maďarské ekonomiky je rozvoj obranného průmyslu souvisejícího s komplexní modernizací maďarské armády v rámci programu Zrínyi 2026, kdy v zemi postupně vznikají velké závody na výrobu zbraní. Hlavní investicí v zemi je projekt výstavby dvou nových bloků na jaderné elektrárně Paks.

Před pandemií mělo Maďarsko jeden z nejvyšších růstů HDP v EU. Díky pandemii zaznamenalo HDP v roce 2020 propad o 5,1 %, v roce 2021 došlo k nárůstu o 7,1 % a maďarská vláda počítá se s tím, že v roce 2022 HDP v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině poroste jen o 4,3 %.

Obchodní jednání vychází u Maďarů z evropských norem chování. Na jednání je potřeba se dobře připravit, znát situaci na trhu, mít připravené všechny potřebné certifikáty, výhodou jsou reference. Specifikem je maďarský jazyk, který není příbuzný žádnému jinému jazyku v regionu Střední Evropy. Při jednáních bývá jednacím jazykem maďarština, nicméně pro mladší generaci obchodníků většinou není problémem angličtina.

Co se týče bilaterálních vztahů, Maďarsko patří mezi země, která jsou jak počtem obyvatel, tak i rozlohou relativně podobné České republice. S Maďarskem Českou republiku pojí jak společná historie v rámci Habsburské monarchie či společný osud poválečného začlenění do tzv. východního bloku, tak v současné době i členství v Evropské unii, NATO a tzv. Visegrádské skupině.

Pro Českou republiku patří Maďarsko tradičně do první desítky největších obchodních partnerů, přičemž vzájemnému obchodu pomáhá i značná geografická blízkost. V Maďarsku působí celá řada českých firem, z nichž některé mají v zemi i vlastní výrobní kapacity. České firmy jsou podporovány jak Velvyslanectvím České republiky v Budapešti, tak zahraniční kanceláří CzechTrade v Budapešti.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Maďarsko (390.31 KB)Mapa globálních oborových příležitostí – Maďarsko (MZV) (3 MB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Maďarsko (do roku 2012 zněl oficiální název státu Maďarská republika) je parlamentní republikou, kdy výkonnou moc vykonává vláda v čele s ministerským předsedou. Od roku 2010 vládne v zemi premiér Viktor Orbán, jenž je předsedou strany Fidesz – Maďarská občanská unie (Slovo Fidesz je zkratkou pro spojení Svaz mladých demokratů). Viktor Orbán je v pozici premiéra již popáté, naposledy se premiérem stal po dubnových volbách v roce 2022.

Volby do jednokomorového parlamentu se konají každé čtyři roky. Příští parlamentní volby by se měly uskutečnit na jaře 2026. Prezidentka, jíž je od 10. května 2022 Katalin Novák, má v Maďarsku především reprezentativní roli. Z administrativního hlediska se Maďarsko dělí na 19 krajů a 23 měst se statutem kraje. Hlavní město Budapešť je samostatnou správní jednotkou.

Ministerstva – ministři a politické strany:

• Místopředseda vlády zodpovědný za národní politiku, vztah s církvemi a etnickými komunitami – Dr. Zsolt Semjén
• Ministr Úřadu vlády – Gergely Gulyás
• Ministr v Kabinetu premiéra – Antal Rogán
• Ministryně spravedlnosti – Judit Varga
• Ministr financí – Mihály Varga
• Ministr obrany – Kristóf Szalay-Bobrovniczky
• Ministr kultury a inovací – János Csák
• Ministr výstavby a investic – János Lázár
• Ministr technologií a průmyslu – László Palkovics
• Ministr ekonomického rozvoje – Márton Nagy
• Ministr zemědělství – Dr. István Nagy
• Ministr zahraničních věcí a obchodu – Péter Szijjártó
• Ministr vnitra – Dr. Sándor Pintér
• Ministr místního rozvoje a unijních zdrojů – Tibor Navracsics

Aktuální informace:

• Úřad prezidenta
• Parlament
• Úřad vlády

1.2. Zahraniční politika země

Zahraničněpolitickou orientaci Maďarska určuje zj. členství v Evropské unii (od roku 2004), a Severoatlantické alianci (od roku 1999). V ekonomické oblasti spolupracuje Maďarsko s širokým spektrem aktérů, včetně Ruska (např. výstavba dvou nových bloků na jaderné elektrárně v Paksi) či s východoasijskými zeměmi, včetně Číny. Maďarsko je mj. i pozorovatelem v tzv. Turkické radě. Co se týče Evropské Unie, maďarským členem Evropské komise je Olivér Várhelyi, komisař pro politiku sousedství a rozšíření. Radě Evropské unie Maďarsko předsedalo v roce 2011, další předsednictví se uskuteční v druhé polovině roku 2024.

1.3. Obyvatelstvo

Maďarsko se potýká s postupným poklesem počtu obyvatel. Vláda se snaží podporovat zvýšení porodnosti aktivní rodinou politikou.

Počet obyvatel v Maďarsku k 1. 1. 2021 byl 9 730 772 a oproti roku  2020 se snížil o 38 754 osob. Počet mužů k 1. 1. 2021 činil 4 663 794 a žen 5 066 978. Za období leden až prosinec 2021 se dle předběžných údajů narodilo 93 000 dětí, což je o 662 dětí více, tj. o 0,7 %  více než v roce 2020. Celková míra plodnosti se zvýšila, a to s odhadovanou hodnotou 1,56 na ženu ve srovnání s 1,56 v roce 2020. Za leden až prosinec 2020 zemřelo 155 000 osob, tj. o 9,9 % (o 13 998 osob) více než v roce 2020. Za toto období došlo k přirozenému úbytku obyvatel ve výši 62 000 obyvatel. V roce 2021 činil podíl osob do 14 let 14,6 % (od roku 2015 do roku 2020 = 14,5 %), věková skupina od 15 do 64 let 65,1 % (dlouhodobě klesající tendence) a věková skupina od 65 let 20,3 % (dlouhodobě se zvyšující tendence). 

Hustota obyvatel je 104,6 na 1 km² (k 1. 1. 2021). V Budapešti k 1. 1. 2021 žilo 1 723 836 osob, v ostatních městech 5 102 987 osob a na venkově 2 903 949 osob, tj. ve městě žilo 70,2 % obyvatelstva a na venkově 29,8 % obyvatelstva.

Pracovní aktivita věkové skupiny mezi 15 až 74 lety byla v roce 2021 65,6 % (dlouhodobě se zvyšující tendence), míra zaměstnanosti populace ve věkové skupině 15-64 let 73,1 % (do roku 2019 měla zvyšující se tendenci, ale v roce 2020 klesla o 0,3 % na úroveň 71,9 %, ale v roce 2021 opět vzrostla).

Průměrný věk populace byl v roce 2021 42,9 let, 40,8 let muži, 44,9 let ženy. Jedná se o dlouhodobou mírně vzrůstající tendenci. Na tisíc mužů připadlo v roce 2021 1086 žen (dlouhodobá mírně klesající tendence).

Národnostní složení:

Maďaři 98,6 % a ostatní 1,4 % (ve velké skupině jsou zastoupeni Romové, Němci, Slováci a Rumuni. Údaje vycházejí z posledního sčítání lidu v roce 2011.

Náboženské složení:

Mezi významné církve patří římskokatolická, ke které se hlásí 51,0 % obyvatelstva, reformovaná (15,9 %), evangelická (3,0 %), pravoslavná (0,2 %) a řeckokatolická (2,5 %). K judaismu (Izraelité) se hlásilo 0,2 %. Ateistů bylo 2,0 %. Vyjádření, ke které církvi či náboženské společnosti se osoby hlásí, se při sčítání lidu zdrželo 27,2 % obyvatelstva. Údaje vycházejí ze sčítání lidu v roce 2011.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Před pandemií mělo Maďarsko jeden z nejvyšších růstů HDP v EU. Díky pandemii zaznamenalo HDP v roce 2020 propad o 5,1 %, v roce 2021 došlo k nárůstu o 7,1 % a maďarská vláda počítá se s tím, že v roce 2022 HDP v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině poroste jen o 4,3 %. Co se týče míry vládního zadlužení,na konci roku 2021 dosahovala hodnoty 76,8 % HDP. V zemi je dlouhodobě relativně nízká míra nezaměstnanosti, která se pohybuje okolo 3-4 %. Inflace v roce 2021 dosáhla 5,1 %, v roce 2022 se očekává její zvýšení na 8,9 %.

Maďarsko je exportní ekonomikou, jejíž páteř tvoří do velké míry automobilový průmysl. V zemi se vyrábí automobily značky Audi, Mercedes a Suzuki, ve výstavbě je i výrobní závod BMW. Většina produkce se exportuje. Na výrobní závody je navázán i velmi široký dodavatelský řetězec, včetně např. výroby baterií. V blízké době se počítá i s výstavbou několika nových výrobních závodů v oboru obranného průmyslu. Maďarsko naopak dováží téměř veškeré energetické suroviny s výjimkou hnědého uhlí.

Co se týče nejvýznamnějších položek dovozu a vývozu, bylo pořadí na prvních deseti místech v roce 2021 následující:

Dovoz:

• elektrické stroje, přístroje a nástroje,
• silniční vozidla, 
• telekomunikační zařízení, přístroje pro záznam a reprodukci zvuku,
• průmyslové stroje pro všeobecné účely,
• léky, farmaceutické výrobky, 
• stroje a zařízení na výrobu energie, 
• ropa a ropné produkty, 
• ostatní kovové výrobky, 
• ostatní zpracované výrobky, 
• kancelářské stroje a zařízení pro zpracování dat

Vývoz:

• silniční vozidla, 
• elektrické stroje, přístroje a nástroje, 
• telekomunikační zařízení, přístroje pro záznam a reprodukci zvuku, 
• stroje a zařízení na výrobu energie, 
• léky, farmaceutické výrobky, 
• průmyslové stroje pro všeobecné účely, 
• kancelářské stroje a zařízení pro zpracování dat,
• ostatní zpracované výrobky, 
• odborné, vědecké, kontrolní přístroje, 
• ostatní kovové výrobky.

Zdroj: EIU, OECD, IMD, KSH

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

V roce 2021 činil schodek veřejných financí podle předběžných údajů 3 743 mld. HUF, což představuje 6,8 % HDP. Přičemž příjmy vládního sektoru činily 22 735 mld. HUF a výdaje 26 478 mld. HUF. Oproti roku 2020 vzrostly příjmy o 8,5 % příjmy a výdaje o 7,1 %. Podle údajů Maďarské centrální banky (MNB) činil dluh sektoru vládních institucí na konci roku 2021 42 414 mld. HUF, tj. 76,8 % HDP. 

Maďarská vláda v tzv. Konvergenčním programu na období 2022-2026 (vydaný v dubnu 2022) uvedla, že na rok 2022 počítá s cílovým rozpočtovým schodkem ve výši 4,9 % HDP (2021 = schodek ve výši 6,8 %), inflací ve výši 8,9 % (2021 = 6,3 %), ekonomickým růstem ve výši 4,3 % (2021 = 7,1 %) a snižováním veřejného dluhu na úroveň 76,1 %. Prioritou zůstává snižování státního dluhu (2021 = 76,8 % HDP, 2022 = 76,1 %, 2023 = 73,8 %, 2024 = 70,4 %, 2025 = 66,9 %, 2026 = 63,1 %). Předpokládaný schodek na rok 2023 je ve výši 3,5 % ( 2024 = 2,5 %, 2025 = 1,5 %, 2026 = 1,0 %), zadlužení ve výši 73,8 % (2024 = 70,4 %, 2025 = 66,9 %, 2026 = 63,1 %), ekonomický růst 4,1 % (2024 = 4,2 %, 2025 = 4,3 %, 2026 = 4,3 %) a inflace ve výši 5,2 % (2024 = 3,0 %, 2025 = 3,0 %, 2026 = 3,0 %). 

Dluhová služba v devizách (TDS) činila 10,0 % HDP v roce 2020 (novější údaje nejsou k dispozici). Hrubá zadluženost v devizách v roce 2020 činila 56,4 mld. EUR a čistá zadluženost v devizách -8,6 mld. EUR . HDP bylo v roce 2020 ve výši 136,7 mld. EUR. Roční údaje na daný rok budou zveřejněny v září následujícího roku.

HDP v roce 2021 bylo v běžných cenách podle předběžných údajů 55 257 mld. HUF.

Hodnocení Maďarska hlavními ratingovými agenturami ke 4. 5. 2022 (na dlouhodobý dluh v zahraničních měnách):

• Standard and Poor’s: BBB, stabilní
• Moody’s:  Baa2, stabilní
• FITCH Ratings: BBB, stabilní

2.3. Bankovní systém

Finanční a pojišťovací sektor se na tvorbě HDP v roce 2021 podílel 3,2 %, což je od roku 1995 nejnižší podíl (pohybuje se od 3,2 % do 5,0 %). V počtu registrovaných podnikání podle odvětví činil finanční a pojišťovací sektor jen 1,6 %.

Maďarská národní banka – Magyar Nemzeti Bank – je centrální bankou a jejím úkolem je např. určování kursu deviz a valut v Maďarsku a za pomoci prostředků monetární politiky podporovat hospodářskou politiku maďarské vlády. Se vstupem Maďarska do EU se od roku 2004 stala MNB členem Evropského systému centrálních bank (ESCB). Na stránkách MNB je možno vyhledávat účastníky trhu. Hlášení ohledně hospodářského růstu, procesů půjček jsou na stránkách MNB v angličtině pod oddílem Reports. MNB ročně vydává tzv. „Zlatou knihu“ (Golden Book) obsahující informace o údajích dohlížejících institucí.

Z hlediska úvěrových bankovních skupin byly v roce 2020 (zdroj: Golden Book) nejsilnější (dle velikosti prostředků) skupina OTP Bank (maďarská banka), Magyar Bankholding (maďarský holding), K&H, Unicredit Bank a Erste Bank.

K právní fúzi dvou členských bank Magyar Bankholdingu, tj. Budapest Bank a MKB Bank, došlo 31. 3. 2022. Sloučený finanční ústav bude nadále dočasně působit pod názvem MKB Bank Nyrt. Znamenalo to další milník v trojité bankovní fúzi řízené Magyar Bankholding, jejímž cílem je vytvořit druhou největší banku v Maďarsku integrací Budapest Bank, MKB Bank a do května 2023, skupiny Takarék.

Mezi významné pojišťovny v Maďarsku patří např. Allianz Hungária Biztosító , AEGON Magyarország Általános Biztosító Zrt. a Generali Biztosító Zrt.

Seznam pojišťovacích sektorů a účastníků trhu najdete také na stránkách MNB.

V Maďarsku se postupně navyšuje základní úroková míra. Od 23. 6. 2021, kdy došlo k navýšení na 0,90 % se míra postupně navyšovala až na současných 5,4 %.

Kvůli pandemii bylo v Maďarsku zavedeno od 19. 3. 2020 moratorium na splátky. Vláda, MNB a Maďarské sdružení bank jednalo o jeho restrukturalizaci a bylo prodlouženo do 30. 6. 2022.

2.4. Daňový systém

Ve snaze podpořit maďarskou ekonomiku zasaženou pandemií covidu-19 došlo v Maďarsku k četným daňovým změnám. Pro přesné aktuální informace se proto doporučuje kontaktovat finanční úřad (National Tax and Customs Administration; Nemzeti Adó- és Vámhivatal – NAV) či využít služby některého z profesionálních daňových poradců – např. firmy Gordia (firma poskytuje daňové a účetní poradenství), (mluví česky, maďarsky, anglicky) či firmu Accace Hungary. Na jejich stránkách najdete např. i kalkulátor mezd.

Co se týče daně z příjmů fyzických osob (SZJA), ta je rovná pro všechny, a to 15 %. Základní sazba DPH je v Maďarsku nejvyšší z členských zemí EU a to 27 %. Jsou zavedeny i dvě snížené sazby DPH ve výši 18 % a 5 %. Pod 5 % DPH spadají např. papírové knihy (v případě elektronických knih činí DPH 27 %) či určité potraviny. 18 % DPH se vztahuje např. na určité výrobky z mléka. DPH se týká zákon č. CXXVII z roku 2007. Odvody z hrubého platu (obecně): za zaměstnance celkem 33,5 % (15 + 18,5), za zaměstnavatele 13 %. Korporátní daň pro firmy je 9 % (jedná se o nejnižší sazbu korporátní daně v Evropě).

Daně pro malé firmy:

• „KATA“ – paušální daň pro malých podnikatelů
• „KIVA“ – daň malých podniků
• „TAO“ – daň z příjmů právnických osob

Některé daňové zákony lze objednat ve třech jazykových mutacích na stránkách Jogtár.

Vláda nedávno přistoupila ke snížení a zjednodušení některých daní (např. od roku 2022 neplatí osoby do 25 let do určité výše daň z příjmu fyzických osob).

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Dle předběžných údajů činil v roce 2021 celkový vývoz z Maďarska do EU 76,6 % z celkového vývozu, v případě importu šlo o 71,2 %. V obchodováním s EU má Maďarsko aktivní bilanci.

Zdroj: KSH (Centrální statistický úřad HU)

Obchodní vztahy s ČR

Obrat (pohyb zboží) mezi Českou republikou a Maďarskem dosáhl v r. 2021 hodnoty 279,7 mld. CZK. Maďarsko bylo pro Českou republiku v loňském roce 9. největším obchodním partnerem ve ve vývozu a obratu (279,8 mld. CZK), v dovozu bylo 10. největším partnerem. Česká republika má s Maďarskem tradičně kladnou obchodní bilanci.

Mezi nejdůležitější položky vývozu z České republiky do Maďarska v roce 2021 patřily:

• zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku, 
• elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n.,
• stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n., 
• kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat, 
• kovové výrobky, .n., 
• různé výrobky, j.n., 
• železo a ocel, 
• silice a vonné látky, leštící a čistící přípravky,
• ropa, ropné výrobky a příbuzné materiály, 
• organické chemikálie.

Mezi nejdůležitější položky dovozu z Maďarsko do České republiky v roce 2021 patří:

• elektrická zařízení,přístroje a spotřebiče, j.n.,
• silniční vozidla,
• stroje a zařízení k výrobě energie, 
• různé výrobky, j.n., 
• stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n., 
• léčiva a farmaceutické výrobky,
• železo a ocel, 
• zařízení pro telekomunikaci a pro záznam a reprodukci zvuku, 
• plasty v prvotní formě, 
• kovové výrobky, j.n.
  

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Maďarsko se zeměmi mimo EU zápornou obchodní bilanci, což je dáno mj. dovozem energetických surovin ze zemí mimo EU.

Zdroj: KSH (Centrální statistický úřad HU)

3.2. Přímé zahraniční investice

Stav přímých zahraničních investic v Maďarsku (údaje z Maďarské centrální banky) :

Celková výše PZI v Maďarsku činila v roce 2020 83 583,7 mil. EUR, přičemž více než 86,8 % PZI pocházelo z evropských zemí (1. místo Německo = 16 067,3 mil. EUR, 2. místo Nizozemsko = 15 718,6 mil. EUR, 3. místo Rakousko = 10 094,8 mil. EUR, ČR je na 17. místě), 8,2 % z Asie, 2,1 % z Afiky a 2,0 % Ameriky atd.

Odvětvová struktura celkové hodnoty PZI v roce 2020 podle důležitých odvětví:

• zemědělství, lov, lesnictví = 517,5 mil. EUR, 
• těžba a dobývání kamene = 281,0 mil. EUR, 
• zpracovatelský průmysl celkem = 37 122,7 mil. EUR, 
• dodávky elektřiny, plynu, klimatizace = 997,0 mil. EUR, 
• dodávky vody, kanalizace, odpadové hospodářství = 70,2 mil. EUR, 
• stavebnictví = 961,6 mil. EUR, G/služby celkem = 38 275,2 mil. EUR.

V Maďarsku funguje systém investičních pobídek realizovaný agenturou HIPA. V roce 2018 byl vyhlášen zákon týkající se kontroly zahraničních investic porušujících bezpečnostní zájmy Maďarska.Pro české investory může být Maďarsko zajímavé kvůli kombinaci několika faktorů jako je systém investičních pobídek, geografická blízkost ČR, rozsáhlá dálniční síť, či blízkost jihovýchodní Evropy.

České investice v Maďarsku (dle údajů České národní banky):

Podle údajů ČNB činily k 31.12. 2020 přímé investice z ČR do HU celkem 363,1 mil. EUR. V Maďarsku v minulosti investovala celá řada českých firem jako např. skupina PPF, Škoda Transportation, Ravak, Alza, CPI Property Group, či Škoda Transportation. Některé firmy jako Agrofert, Alukov či Cerva Group zde investovaly i do výrobních závodů. Firma Nymwag CS nyní plánuje v Maďarsku postavit velký závod na výrobu železničních vagonů.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s ČR

>Maďarsko i ČR jsou členskými zeměmi Evropské unie a velká část jejich vzájemných vztahů je tak upravena právními normami EU. V rámci bilaterální smluvní základny jsou hlavními normami v ekonomické oblasti následující dohody:

• Smlouva o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsaná v Praze 14. 1. 1993 (po vnitrostátních ratifikačních procedurách vstoupila v platnost 27. 12. 1994) a 
• Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsaná v Praze 14. 1. 1993 (po  vnitrostátních ratifikačních procedurách vstoupila v platnost 25. 5. 1995).

V návaznosti na povinnost členských států EU uvést mezinárodněprávní závazky do souladu s unijním právem, probíhá proces ukončování platnosti této dvoustranné dohody a její nahrazení legislativou EU.

Více informací o stávající bilaterální smluvní základně naleznete na internetových stránkách Ministerstva zahraničních vztahů ČR v sekci Zahraniční vztahy a oddíle Mezinárodní smlouvy.

3.4. Rozvojová spolupráce

Rozvojová pomoc mezi Českou republikou a Maďarskem vzájemně poskytovaná ani přijímaná není. Obě země jsou donory rozvojové pomoci, proto možnosti spolupráce existují maximálně na třetích trzích, které jsou příjemci rozvojové pomoci.

Rozvojovou pomoc má v Maďarsku na starosti Ministerstvo zahraničních věcí a obchodu, konkrétně Odbor pro mezinárodní rozvoj. Tento odbor vypracoval i Maďarskou strategii pro mezinárodní rozvojovou spolupráci pro roky 2020–2025, jejíž shrnutí lze nalézt zde. Kontaktní e-mail pro případné dotazy je: nefero@mfa.gov.hu.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Energetický průmysl

Maďarsko počítá s rozvojem jaderné energetiky, což s sebou přináší příležitosti přímé spolupráce s maďarskou stranou v oblasti dodávek inženýrských služeb, tak i příležitosti zapojení se do projektu skrze subdodávky pro vybrané dodavatele. Příležitostí pro české inženýrské firmy je i plánovaná konverze velké hnědouhelné elektrárny v Mátře. Pro české dodavatele solárních řešení je v obecné rovině i příležitostí velký rozvoj maďarské solární energetiky, který však v současné době naráží na otázku kapacity pro připojování nových zdrojů do sítě.

▶ Obranný průmysl

V Maďarsku probíhá ambiciózní program modernizace armády s názvem „Zrínyi 2026“. Předmětem zájmu z maďarské strany je široká řada výrobků z obranného průmyslu. Spolu s tím dochází i k výstavbě nových zbrojovek, což přináší příležitost pro strojírenské firmy z oblasti obranného průmyslu.

▶ Zdravotnicví a farmaceutický průmysl

Maďarská vláda plánuje výstavbu veliké nemocnice na jižním okraji Budapešti s kapacitou až 1200 lůžek, která by měla být schopná poskytovat služby pro cca 1,2 milionu obyvatel. Spolu s tím dochází k rozvoji soukromých zdravotnických zařízení včetně soukromých nemocnic s operačními sály. Realizuje se i projekt národního závodu na výrobu vakcín.

▶ Dopravní průmysl a infrastruktura

V rámci maďarských měst dochází k modernizaci vozového parku, nově jsou poptávány např. nové ekologické autobusy, modernizace se ale týká i flotily trolejbusů a tramvají. Plánována je modernizace letišť. Na východě Maďarska rovněž probíhá modernizace překládkové infrastruktury ze širokorozchodné tratě u hranic s Ukrajinou.

▶ ICT

V Maďarsku roste zájem o tzv. technologie chytrých měst (smart cities). Města postupně vypracovávají smart city strategie či již realizují konkrétní investice. Příležitosti pro využití smart city technologií jsou však např. i v energetice (řízení sítí apod.). Vývoj spojený s pandemií ukázal i velké příležitosti v sektoru online prodeje.

▶ Stavební průmysl

Dochází k výstavbě nových budov, rovněž jako k rekonstrukci starých památek, a to jak v Budapešti, tak po celém Maďarsku. Vznikají i velké stavební projekty jako např. výstavba národního atletického stadionu. Velké příležitosti jsou i v oblasti modernizace bytových interiérů – např. dodávky koupelnového vybavení apod.

▶ Zemědělský a potravinářský průmysl

Příležitosti leží zj. v segmentu zpracovaných potravin, kde kromě tradičních českých vývozních komodit jako je české pivo jde např. i o potraviny zaměřené na vyšší přidanou hodnotu. Nové příležitosti se otevírají i v oblasti online prodeje a v oblasti potravinářských technologií pro nově budované zpracovatelské závody.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Obchodní jednání vychází u Maďarů z evropských norem chování. Na jednání je potřeba se dobře připravit, znát situaci na trhu, mít připravené všechny potřebné certifikáty, výhodou jsou reference.

4.2. Oslovení

Oslovení partnerů na trhu je třeba věnovat velkou pozornost a dobře se připravit. Doporučujeme oslovit nejvyšší vedení firmy včetně odpovědných pracovníků za nákup zboží či služby. Oslovení partnerů by v prvním kroku mělo být emailem. Doporučujeme přiložit prezentaci služby či výrobku (v angličtině či maďarštině), ceníky, vyjmenování získaných referencí atd. Pokud během 1–2 týdnů nereagují, můžete se připomenout.

V Budapešti funguje česká agentura na podporu exportu CzechTrade aktivně vyhledává exportní příležitosti, může přeložit oslovující dopis, případně jednostránkové představení společnosti, oslovit vybrané obchodní partnery, dokáže získat ověřené obchodní kontakty, ověří zájem o nabízený výrobek, pomůže s prezentací produktu, poskytne pomoc při založení firmy, organizuje účast na vybraných výstavách apod. CzechTrade se zaměřuje na oblast B2B.

Klientské centrum pro export vzniklo v říjnu 2014 jako společný projekt Ministerstva zahraničních věcí ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu a agentury CzechTrade s cílem poskytnout českým podnikatelům rychlou a praktickou pomoc s jejich expanzí na zahraniční trhy. Mezi poskytované služby patří např. konzultace investičních a exportních záměrů, informace o exportních novinkách a příležitostech, plánovaných odborných a teritoriálních seminářích a akcích přímo na zahraničních trzích atd.

Jednotlivé české společnosti se mohou obracet na velvyslanectví s požadavkem pomoci při přípravě jednání, zprostředkování příslušných kontaktů, získání potřebných informací od různých úřadů, poskytování asistence při jednání se státní správou apod. Velvyslanectví se zaměřuje na oblast B2G.

Pro jednodušší postup doporučujeme kontaktovat místního prověřeného zástupce, který dobře zná trh a navázal již širší vztahy.

4.3. Obchodní schůzka

Pro úspěšné obchodování je potřeba profesionální přístup, flexibilita a nabídka zboží či služby nejvyšší úrovně. Pokud již proběhla úspěšná emailová komunikace českých obchodníků s maďarskými partnery, můžete přistoupit k první schůzce. Místo první schůzky doporučujeme kancelář obchodního partnera, popř. je možno ho pozvat na oběd do restaurace. Výměna vizitek je samozřejmostí. Pokud mu přinesete dárek, bude potěšen.

Pro obchodní jednání Maďarů je charakteristická dobrá připravenost, promyšlená strategie a houževnatost. Pokud si Maďar sedne k obchodnímu jednání, očekává, že s partnerem dosáhne dohody. Je ochoten dělat kompromisy, které má ve variantách předem připravené. Maďarští obchodníci mají přehled o situaci na trhu, cenách a konkurenčních firmách. Otevřeně mluví o problémech. Je třeba počítat s tím, že často požadují poskytnutí na exkluzivitu.

Dochvilnost pro Maďara při jednání bývá zpravidla samozřejmostí. Pokud by dané slovo z různých důvodů nemohlo být dodrženo, Maďar raději podá informaci nebo vysvětlení, eventuálně včas vyvolá nové jednání.

Pro Maďary jsou důležité osobní kontakty a návštěvy. Jsou otevření, ale důvěru si je třeba zasloužit. Používání titulů v oslovování není v Maďarsku příliš rozšířené.

Doporučujeme dodržovat čas vyhrazený k jednání.

V Maďarsku nebývá zvykem zvát obchodního partnera domů.

4.4. Komunikace

Při jednáních bývá jednacím jazykem maďarština. Nicméně pro mladší generaci obchodníků většinou není problémem angličtina. Pokud víte, že druhá strana neovládá plně angličtinu (je používanější než němčina), pak doporučujeme, abyste s sebou vzali tlumočníka do maďarštiny.

Pracovní doba firem, bank i prodejní doba v obchodech je v zásadě obdobná jako v ČR. V  rámci státní správy je využíván zkrácený pátek, tj. pracovní doba cca do 14 hodin, s čímž je třeba počítat při potřebě komunikace s úřady.

Nedoporučujeme mluvit o politice.

4.5. Doporučení

Doporučujeme se poctivě připravit na jednání, neboť budete odpovídat např. i na technické dotazy.

Ve většině podniků je direktivní způsob řízení, proto o výsledku jednání rozhodují vedoucí.

Při vstupu na trh budete určitě potřebovat podklady a marketingové materiály v maďarštině.

Při uzavírání dohod doporučujeme písemnou formu.

Doporučujeme prověřit bonitu obchodního partnera.

4.6. Státní svátky

Maďarsko má celkem 13 státních svátků, kdy je poskytováno pracovní volno. V případě, že státní svátek připadá např. na úterý či čtvrtek, existuje praxe poskytnout další den pracovní volno a dojde ke spojení s víkendem do 4 dnů volna. Následně bývá tento den volna napracováván o pracovní sobotě. Maďarská vláda tyto přesuny volných dní vyhlašuje v Maďarském věstníku v první polovině předchozího roku.

V praxi se lze setkat s tím, že období od 24. prosince do 1. ledna větší množství zaměstnanců čerpá dovolenou. Štědrý den není státním svátkem, ale bývá poskytnut den pracovního volna, které se napracuje o pracovní sobotě.

Státní svátky, kdy se poskytuje pracovní volno:

• Nový rok – 1. ledna
• Vypuknutí revoluce (1848, zvykem bývá nošení trikolory) – 15. března
• Svátek práce – 1. května
• Den Svatého Štěpána (prvního maďarského krále, 10.–11. století) – 20. srpna
• Povstání proti Sovětskému svazu (1956) a vznik Maďarské republiky (1989) – 23. října
• Svátek Všech svatých – 1. listopadu
• První svátek vánoční – 25. prosince
• Druhý svátek vánoční – 26. prosince.

Velikonoční svátky jsou pohyblivé (připadají na stejné datum jako v ČR) a skládají se z Velkého pátku, Velikonoční neděle a Velikonočního pondělí.

Pohyblivé svátky Letnice: 50 dnů po Velikonocích se slaví Svatodušní neděle a následně Svatodušní pondělí.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Maďarsko je podobně jako Česká republika členem Evropské unie, resp. Evropského jednotného trhu a ve vzájemném obchodě se neuplatňují tarifní ani netarifní překážky. Maďarská vláda si však nechává určité pravomoci v případě zahraničních investic do strategických sektorů.

Distribuce a prodej spotřebního zboží v Maďarsko probíhá obdobným způsobem jako v České republice. Maďarsko disponuje rozsáhlou sítí maloobchodů, supermarketů a hypermarketů. Nákupní a zábavní centra zde mají delší tradici než v České republice. Oproti České republice je v Maďarsku více rozšířen klasický prodej na tržištích, především v rámci prodeje potravinářských a zemědělských výrobků. Dodávky do maloobchodů se dějí buď přes síť velkoobchodů nebo některé maloobchodní řetězce mají vlastní distribuci a zboží nakupují do svých prodejen přímo od výrobců a dovozců (např. CBA, Reál a Coop).

Dodávky do supermarketů a hypermarketů do vstupu Maďarska do EU se prováděly centrálně přímo od výrobců. Zboží ze zahraničí se nakupovalo centrálně, ovšem přes podnik (velkoobchod, nebo zástupce) se sídlem v HU. Po vstupu HU do EU dochází ke spolupráci mezi řetězci v sousedních zemích, např. stejné řetězce v ČR a HU si vzájemně vyměňují zboží vyrobené v obou zemích.

Dodávky do nákupních zábavných center mají spíše charakter dodávek do maloobchodů. Zde ale převažují obchody se značkovým zbožím. Tyto obchody dostávají zboží buď přímo od výrobce, nebo od distributora s oprávněním obchodovat se značkou.

Dodávky spotřebního zboží z České republiky je možno realizovat přímo maďarskému partnerovi (prodejci) nebo prostřednictvím obchodního zástupce. Další možností je založit v Maďarsku dceřinou společnost. Při vyhledávání maďarského partnera lze též využít služeb velvyslanectví České Republiky v Budapešti, zahraniční kanceláře CzechTrade v Budapešti.

Další možnosti jak uplatnit české zboží na trhu je pověřit jeho distribucí existující společnost, která již distribuuje jiné zboží z ČR na zdejším trhu a má kapacity k rozšíření nabídky (výhoda je, že v tomto případě je možné si vyžádat reference). Případného partnera je možno hledat i mezi členy Česko-maďarského obchodního klubu, který působí v Maďarsku.

V důsledku pandemie v Maďarsku značně narostla poptávka po online prodeji zboží. Mezi maďarské e-shopy s největším obratem patří EMAG, EXTREM DIGITAL, MEDIAMARKT, ALZA, 220 Volt, IPON, TELEKOM, TESCO, AQUA a LIBRI BOOKLINE.

České zboží se dostává do Maďarska i díky proexportních akcí MZV ČR, MPO ČR, agentury CzechTrade aj. České velvyslanectví v Budapešti organizuje v rámci projektů ekonomické diplomacie setkávání maďarských subjektů s českými subjekty, pořádá podnikatelské mise a webináře pro české podnikatele, navazuje regionální obchodní vztahy apod.

V Budapešti je i zahraniční kancelář CzechTrade, která poskytuje exportní poradenství, pomáhá s prezentací českých výrobků apod.

Klientské centrum pro export poskytuje služby českým podnikatelům ohledně exportních a investičních záměrů. Katalog služeb je k dispozici na webu BusinessInfo.cz.

Co se týče limitování zahraničně-obchodních aktivit v Maďarsku je od 1.5.2004 směrodatná legislativa Evropské unie, které musí odpovídat i legislativa země.

Po vstupu obou zemí do EU se česko-maďarský obchod stal v EU vnitřním obchodem a se zbožím původem z ČR se obchoduje do HU volně. Při obchodních „dovozech“ z ČR do HU musí být pohyb zboží podchycen dokumenty pro vnitřní obchod v EU. Samozřejmě to platí i pro „vývozy“ z HU do ČR. Pro statistiku vnitřního obchodu EU je nutné při obchodě ČR-HU vyplnit dokument tzv. Intrastat. Podrobnosti o statistickém systému Intrastat lze najít na stránkách Centrálního statistického úřadu.

Po vstupu Maďarska do EU jsou pro Maďarsko platné kvóty jen u specifických komodit jako např. zemědělských výrobků.

Dostupnost maďarských vyhlášek, zákonů a nařízení (včetně překladů): Úřad předsedy vlády HU sestavuje Magyar Közlöny (obdoba našeho Věstníku), ve kterém jsou zveřejněny všechny zákony, nařízení a opatření HU. Další možností získání informací o maďarských zákonech je služba firmy Wolters Kluwer Kft., která nabízí znění platných maďarských právních předpisů a vládních rozhodnutí. Některé zákony je možno zakoupit v německém i anglickém překladu. (bližší informace na https://shop.wolterskluwer.hu/).

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Pro zřízení obchodního zastoupení existují v Maďarsku dvě základní možnosti:

Zahraniční firma pověří tuzemskou hospodářskou organizaci zahraničního obchodu, která na základě smlouvy o zastoupení bude tyto aktivity vykonávat. K uzavření této smlouvy není nutné žádné jiné schválení, za předpokladu, že jsou splněny ze strany maďarského partnera podmínky vládního nařízení 112/1990 (23.10.1990). Další podmínkou je registrace zahraničně-obchodní činnosti maďarského partnera u Maďarské národní banky (MNB).

Přímé zastoupení, tj. zřízení informační a servisní kanceláře – Rejstříkový soud HU (Cégbíróság).

Při registraci uvedených forem podnikatelského subjektu je požadována povinná spoluúčast právníka. Obvyklou formou obchodního zastoupení je s.r.o. („korlátolt felelősségű társaság“ nebo „kft.“). Předepsaná minimální hodnota základního jmění nového s.r.o. v tomto případě je 3 mil. HUF. V případě uzavřené a.s. („részvénytársaság“ nebo „rt.“) je základní kapitál 5 mil. HUF a v případě veřejné a.s., tj. je zalistovaná na burze („közkereseti társaság“ nebo „kkt.“) 20 mil. HUF.

Rozšířenou formou podnikání jsou v Maďarsku i komanditní společnosti („betéti társaság“ nebo „bt.“). Zahraniční firmy zde s oblibou zřizují i svoje filiálky nebo zastoupení (zákaz obchodní činnosti) za účelem marketingu, propagace a přípravy svých investic do maďarské ekonomiky.

V současnosti v HU převládá forma přímého obchodního zastoupení českých firem, která umožňuje provádět obchodování.

Kontaktní instituce k založení podnikatelského subjektu jsou:

• Nemzeti Adó- és Vámhivatal/Tax and Financial Audit Office (DIČ)
• Központi Statisztikai Hivatal/Central Statistical Office (statistické číslo)
• Társadalombiztosítási Igazgatóság/Social Security Directorate (reg. číslo)
• Cégbíróság/Court of Registration (IČO)
• Banka pro podnikatele (bankovní účet)
• Komora (obchodní a průmyslová, agrárně hospodářská) (reg.číslo)

Úřady (zastoupení mají ve všech župách):

• Központi Statisztikai Hivatal (Centrální statistický úřad) – www.ksh.hu
• Nemzeti Egészségbiztosítási Alapkezelő (Správce fondu národního zdravotního pojištění) – www.neak.gov.hu
• Nemzeti Adó-és Vámhivatal – (Daňový a finanční úřad) – www.nav.gov.hu
• Budapesti Cégbíróság (Rejstříkový soud pro Budapešť) – fovarositorvenyszek.birosag.hu

Velvyslanectví ČR v Budapešti s agenturou CzechTrade jsou ve spojení s právními kancelářemi, jejichž služeb je možno využít při zakládání firmy (viz níže – kapitola 5.6).

5.3. Marketing a komunikace

Cílená propagace je na maďarském trhu nevyhnutelná. V oblasti celoplošných televizních a  rozhlasových reklam jsou zastoupeny hlavně nadnárodní společnosti, které vedou tvrdý a nákladný boj o zákazníka. Typické je to zejména v případě spotřebního zboží, kde je situace obdobná jako v České republice (reklamy na prací prášky, hygienické potřeby, jogurty, krmiva pro kočky a psy, atd.).

Mezi firmy zabývající se průzkumem trhu v Maďarsku patří např.  Ipsos Média-, Reklám-, Piac- és Véleménykutató Zrt. a GFK Hungária Kft.

Kromě deníků s celostátní působností se výrobci z České republiky vyplatí soustředit se také na  inzerci v odborných periodikách a současně na inzerci ve vysílání regionálních rozhlasových a TV stanic. Z výstav vystupuje do popředí význam účasti na specializovaných výstavách se speciálním odborným zaměřením. Základní význam má příprava reklamních materiálů a prospektů v maďarštině zejména u spotřebního zboží. Internetová reklama je čím dál důležitější.

Marketing v Maďarsku funguje velice dobře i přes sociální sítě – hlavně Facebook a Instagram. 

Webové stránky zabývající se zprostředkováním práce – např. Prohuman, Profession, Trenkwalder, Adecco, Job.

V Maďarsku funguje Asociace maďarských komunikačních agentur – MAKSZ , Maďarská marketingová asociace – Magyar Marketing Szövetség, Maďarská reklamní asociace – Magyar Reklámszövetség.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Velvyslanectví ČR v Budapešti nejsou známy případy porušování práv duševního vlastnictví ve vztahu k českým subjektům působícím v Maďarsku. Stav ochrany duševního vlastnictví odpovídá úrovni v EU a středoevropském regionu.

V Maďarsku vstoupila dnem 29. září 2002 v platnost Smlouva o ochraně autorských práv vytvořená a podepsaná v Ženevě v prosinci 1996 WIPO (World Intellectual Property Organization), v Maďarsku ohlášená zákonem XLIX. z roku 2004.

Podle předpisů EU funguje od května 2004 při regionálním velitelství Celní a finanční správy pro střední Maďarsko Oddělení pro ochranu práv duševního vlastnictví, který má také oprávnění zavést řízení v případě zjištění porušení práv na ochrannou značku.

V září 2013 vláda přijala tzv. “Národní strategii HU“, která se orientuje na ochranu duševního vlastnictví. Existuje Národní úřad duševního vlastnictví (Szellemi Tulajdon Nemzeti Hivatal) (stránky mají i anglickou verzi).

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejnými zakázkami se zabývá Úřad pro veřejné zakázky. Webové stránky jsou i v anglické a německé verzi. Úlohou úřadu je přispívat k rozvoji politiky zadávání veřejných zakázek, rozvoji a šíření legitimních postupů při zadávání veřejných zakázek s přihlédnutím k veřejnému zájmu, zájmům zadavatelů a uchazečů a usnadňovat vynakládání veřejných prostředků veřejným a transparentním způsobem.

Veřejné zakázky v Maďarsku upravuje Zákon o veřejných zakázkách a předpisy upravující veřejné zakázky č. CLXIII. z roku 2015. Aktuální verze zákonu o veřejných zakázkách je na stránkách Národní legislativy. Anglická verze zákona z roku 2015 je v tomto dokumentu.

Plné znění textu vypisované zakázky se vyhlašuje v on-line věstníku Közbeszerzési Értesítő (Zpravodaj veřejných zakázek). Znění vypisované zakázky (v maďarštině) může Velvyslanectví ČR v Budapešti zaslat zájemci na požádání. Veřejné zakázky bývají vypisovány v maďarštině. V češtině jsou zakázky na úrovni EU k dispozici na následujících internetových stránkách (ve velmi zkrácené verzi). Jedná se o „Dodatek k Úřednímu věstníku EU vyhrazený pro veřejné zakázky“.

Další webovou stránkou zabývající se veřejnými zakázkami je Palyazat.gov.hu (včetně anglické verze).

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Platební podmínky jsou obdobné jako v České republice. Kvůli kolísání bankovního kurzu je pro firmy obvyklé uzavírat smlouvy v EUR. Datum splatnosti faktur bývá prodloužená na 60–90 dní. Doporučujeme zjistit bonitu partnera např. přes databázi Opten nebo přes CzechTrade. 

Maďarská strana má při uzavírání obchodních dohod snahu prosadit do dohody zásadu řešení případných sporů u maďarského soudu.

Zákon, obdobně jako v dalších zemích EU umožňuje i použití instrumentu mimosoudního vyrovnání spotřebitelských sporů. Základní podmínkou jeho použití je existence možnosti použití mimosoudního vyrovnání ve smlouvě mezi oběma stranami.

Tématikou zřízení podniku, kanceláře v HU se zabývají např. následující právnické či účetní kanceláře:

• Peterka& Partners Iroda (název právní kanceláře, mluví maďarsky, anglicky, německy)
• Visegrad Legal (název právní kanceláře, mají vazby na české právníky – mluví maďarsky, anglicky)
• Dr.Finta Gábor (právník, mluví slovensky a maďarsky)
• Dr. Varga Bernadett (právnička, mluví slovensky)
• Balázs & Kovátsists Ügyvédi Társulás (název právní kanceláře), (mluví maďarsky, anglicky, německy, italsky, francouzsky, rusky a španělsky)
• Földes-Kővári-Zilai (název právní kanceláře), (mluví anglicky, francouzsky a rusky)
• Gordia (firma poskytuje daňové a účetní poradenství – mluví česky, maďarsky, anglicky)
• Freya Corporation (firma nabízí pomoc se založením pobočky v Maďarsku – mluví mj. česky i maďarsky)
• ASB Hungary Kft. (daňové a účetní poradenství)
• Polipins-Renomia (pojišťovací služby)

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Občané České republiky mohou cestovat do Maďarska na základě platného občanského průkazu nebo cestovního pasu a to na dobu maximálně 3 měsíců bez jakýchkoliv osobních podmínek a dalších formálních požadavků.

Při cestách služebním vozem je doporučeno mít s sebou ověřenou plnou moc potvrzující, že řidič je oprávněn s tímto vozem vycestovat do zahraničí.

Používání bankovních karet je obdobné jako v České republice.

Více informací viz rovněž internetové stránky Velvyslanectví ČR v Budapešti – v sekci Konzulární informace. V období pandemie jsou pravidla pro vstup v osobní dopravě uvedena na stránce MZV ČR.

Další informace:

• Hotely je možno objednat např. přes www.booking.com nebo přes maďarskou stránku www.szallas.hu.
• Půjčovny aut jsou např. na stránkách www.avis.com nebo www.hertz.hu.
• Interaktivní jízdní řády maďarských železnic: www.mav-start.hu
• Stránka MHD Budapešť: www.bkv.hu
• Stránky meziměstské autobusové dopravy: www.volan.hu
• Informace o leteckých spojích: www.csa.cz, www.bud.hu/en

Míra kriminality je obdobná jako v České republice.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Český občan, který chce pracovat v Maďarsku, nepotřebuje k práci pracovní povolení a platí pro něho stejné podmínky jako při zaměstnávání maďarského občana. Po příjezdu do Maďarska nemá občan České republiky přihlašovací povinnost. Může se zdržovat na území Maďarska bez dalšího povolení 3 měsíce. Po tomto termínu musí požádat o „registrační potvrzení” (Regisztrációs Igazolás) podle místa pobytu – více stránky Národního ředitelství cizinecké policie, oddíl „Residence in Hungary“. Registrace občanů EU je podrobně rozepsaná zde.

Ohledně zaměstnávání českých občanů v Maďarsku jsou podrobné informace pod „Residence Permit for the Purpose of Employment“ .

Národní ředitelství cizinecké policie:
Budafoki út 60., 1117 Budapest XI.
Tel.: 00 36 1/463 9100, Call Center: +36 1 463 9292
E-mail: migracio@oif.gov.hu
Web: www.bmbah.hu

Na příslušném úřadě práce podle sídla firmy je třeba vyplnit oznamovací formulář s údaji o maďarském zaměstnavateli, zaměstnanci apod. a přiložit fotokopii osobního průkazu s úředním překladem do maďarštiny.

Při přijímání maďarského občana do zaměstnaneckého poměru v obchodním zastoupení zahraničního subjektu v HU platí pro obchodní zastoupení stejné předpisy jako pro ryze maďarské zaměstnavatelské organizace. Povinností zaměstnavatele, obdobně jako je tomu v České republice, je nahlásit přijetí nového zaměstnance na sociální a zdravotní pojišťovnu.

Vyslaný pracovník musí ještě před zahájením výkonu práce požádat o daňový identifikační znak (adóazonosító jel) na místně příslušném daňovém úřadě (NAV, tel. +36 1 250 9500). U tohoto úřadu je pak třeba pracovníka zaregistrovat, pokud jeho předpokládaná délka vyslání přesáhne 183 dní.

Praktické informace, které se týkají životních a pracovních podmínek v Maďarsku najdete na stránkách Úřadu práce.

Povinnost archivace: V Maďarsku je v oblasti sociálního pojištění zaměstnavatel povinen schraňovat dokumenty související s placením příspěvků sociálního pojištění a přiznáváním příspěvků po dobu pěti let.

Platí zákoník práce přijatý v roce 2012, v mezidobí byl však aktualizován. Aktuální verze Zákoníku práce je k dispozici v maďarštině.

Průvodce pracovním právem a zaměstnaností v HU najdete na stránkách Accace.

Minimální mzda:

Výše minimální mzdy od 1. 1. 2022 činí 200 000 HUF (cca 539 EUR – počítáno deviz. kurzem ke 22. 4. 2022). a v roce 2021 činila 167 400 HUF (cca 451 EUR – počítáno v.u.deviz. kurzem). Výše zaručené minimální mzda je v roce 2022 260 000 HUF(cca 700 EUR – počítáno v.u. deviz. kurzem) a v roce 2021 byla 219 000 HUF (cca 590 EUR – počítáno v.u. deviz. kurzem). Výpočet hrubé a čisté mzdy v angličtině je k dispozici např. na stránkách firmy Accace.

Existuje zákon č. XCIII z roku 1996, který se zabývá vyhlášením Dohody o zabránění dvojího zdanění v oblasti příjmových a majetkových daní mezi ČR a Maďarskou republikou ze 14. ledna 1993, v Praze.

Sociální a zdravotní péče:

Občané České republiky, tj. turisté, návštěvníci a podobně, se mají při vyhledání neodkladného lékařského ošetření ve zdravotnickém zařízení prokázat Evropským průkazem zdravotního pojištění. Je nutné počítat s tím, že léky, stomatologickou péči a služby optiky si pacienti v Maďarsku hradí. Pro dlouhodobé, např. pracovní pobyty v Maďarsku, se doporučuje zařídit si v Maďarsku přímo místní kartičku zdravotního pojištění ((TAJ kartu/číslo = číslo sociálního zabezpečení) vydávanou na základě potvrzení vydaného příslušným českým úřadem.

Národní fond zdravotního pojištění v HU (NEAK), Oddělení mezinárodních vztahů a právních vztahů, tel.: +36-1-298-2568, web: www.neak.gov.hu.

Více informací na stránkách Úřadu práce.

Další důležité informace:

K vykonávání práce českým občanem v Maďarsku není třeba povolení, existuje pouze ohlašovací povinnost. Ohlášení je povinen učinit zaměstnavatel a to v Pracovním centru (Munkaügyi Központ), který je kompetentní dle místa vykonání práce. Obsah ohlášení: počet zaměstnaných, jejich věk, jejich školní vzdělání, státní příslušnost, číslo FEOR pracovního okruhu, formu právního vztahu zaměstnání, v případě rodinného příslušníka označení jeho právního postavení, informaci o tom, zda právní vztah zaměstnání vznikl či zanikl. Pracovní centrum potvrzuje ohlášení a oznámené údaje eviduje. Vynechání povinnosti nahlášení se postihuje sankcemi.

5.9. Veletrhy a akce

Nejvýznamnější veletrhy jsou převážně soustředěny v Budapešti. Existují i některé další veletrhy v dalších městech, spíše regionální povahy. Akce se průběžně doplňují, proto je třeba si vždy najít nejaktuálnější stav webových stránek. Vzhledem k pandemii může dojít ke změně v programu.

Prezentace na zahraničních veletrzích pod hlavičkou CzechTrade je možná formou osobní či katalogová prezentace českých firem v rámci společného stánku agentury CzechTrade včetně asistenčních služeb (networkingové akce, společný propagační materiálu) a celkového zajištění expozice.

Seznam hlavních veletržních firem a jimi organizovaných veletrhů a výstav v roce 2022:

HUNGEXPO Vásár és Reklám Zrt. (největší veletržní společnost). Aktuální program v angličtině lze stáhnout zde.

• AGROMASHEXPO – mezinárodní výstava zemědělství a zemědělských strojů, 26.–29. 1. 2022
• FEHOVA – mezinárodní výstava zbraní, rybaření a myslivectví, 17.–20. 2. 2022
• BUDAPEST BOAT SHOW – mezinárodní výstava lodí, 3.–6. 3. 2022
• UTAZÁS – mezinárodní výstava cestovního ruchu, 3.–6. 3. 2022
• SIRHA BUDAPEST – mezinárodní potravinová výstava, 22.–24. 5. 20022
• CONSTRUMA – mezinárodní odborná výstava stavebního průmyslu a technického zařízení, 6.–10. 4. 2022
• OTTHONDESIGN – mezinárodní výstava zařízení bytu, 6.–10. 4. 2022
• MACH-TECH – mezinárodní veletrh strojírenství a svařovací techniky, 10.–13. 5. 2022
• IPAR NAPJAI – Dny průmyslu, 10.–13. 5. 2022
• AUTOMOTIVE HUNGARY – mezinárodní odborná výstava dodavatelů automobilového průmyslu, 10.–13. 5. 2022
• OTTHONDESIGN ŐSZ – podzimní mezinárodní výstava zařízení bytu, 7.–9. 10. 2022

Některé výstavy a veletrhy plánované na rok 2023:

• AGROMASHEXPO – mezinárodní výstava zemědělství a zemědělských strojů, 25.–28. 1. 2023
• FEHOVA – mezinárodní výstava zbraní, rybaření a myslivectví, 9.–12. 2. 2023
• BUDAPEST BOAT SHOW – mezinárodní výstava lodí, 23.–26. 2. 2023
• KARAVÁN SZALON – mezinárodní výstava a obytných vozidel, 23.–26. 2. 2022
• UTAZÁS – mezinárodní výstava cestovního ruchu, 23.–26. 2. 2023
• HUNGAROTHERM – mezinárodní veletrh vytápění, ventilace, klimatizace a sanity, 29. 3.–2. 4. 2023

Mimo výše uvedené veletrhy se v Maďarsku koná řada dalších regionálních a lokálních výstav zaměřených např. na oblast turistiky, zemědělství atd. Viz V-Trade Kiállítások Kft. (město Debrecín, východní Maďarsko).

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Maďarsku:
Adresa: Rózsa u. 61., 1064, Budapešť VI.
Tel.: +36 1 462 50 11
E-mail: budapest@embassy.mzv.cz
Web: www.mzv.cz/budapest
Pracovní doba: po-pá 7.45–16.15 hod
Ekonomický úsek – tel. +36 1 462 50 38, 462 50 15
e-mail: commerce_budapest@mzv.cz
Konzulární oddělení – tel. +36 1 462 50 24, +36 1 462 50 26, +36 1 462 50 14
e-mail: consulate_budapest@mzv.cz
úřední hodiny pondělí a středa 9.00–11.00 hod.

Zahraniční kancelář CzechTrade v Budapešti:
Adresa: Rózsa u. 61., 1064 Budapest
Mobil: +36 70 673 55 80, +36 30 244 57 62
E-mail: dora.egressy@czechtrade.cz
Web: www.czechtrade.cz/czechtrade-svet/evropska-unie/madarsko

České Centrum Budapešť:
Adresa: Szegfű utca 4.,1063 Budapest VI.
Tel.: +36 1 462 50 66
E-mail: ccbudapest@czech.cz
Web: https://budapest.czechcentres.cz/

Konzulární oddělení se spolu s velvyslanectvím a CzechTrade nachází v jedné budově. Z letiště je možno se tam dopravit tzv. Airport Minibusem, případně taxíkem či MHD. Taxíky nejsou v Budapešti drahé a cena za letištní minibus (cena za osobu) se pohybuje ve výši ceny taxíku (cena za trasu). Z centra je možné se na velvyslanectví dopravit metrem M1 (tzv. Földalatti), které je označeno žlutou barvou. Je potřeba vystoupit na zastávce Vörösmarty utca (nesplést si s Vörösmarty tér), nebo na Kodály körönd. V prvním případě se jde po směru metra na náměstí Mexikói tér, přičemž druhá ulice napravo od stanice metra vede přímo k velvyslanectví. V případě, že se vystoupí na Kodály körönd, je potřeba se vydat proti směru příjezdu metrem ke křižovatce Oktogon. Od stanice Kodály körönd je to také druhá ulice, ale vlevo. Vlajku České republiky je vidět už z křižovatky.

Pro hledání lokalizace ZÚ či adres v Budapešti je možno využít na internetu např. Google Maps a budapešťský plánovač trasy (HSP, autem i pěšky) www.bkk.hu. Upozorňujeme, že je třeba zadat i příslušné číslo obvodu či směrovací číslo – velvyslanectví je např. v VI. obvodu – 1064 Budapešť.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Doporučujeme si zařídit Evropský průkaz zdravotního pojištění (European Health Insurance Card nebo EHIC), která ve zdravotnickému zařízení v Maďarsku v případě potřeby dokládá pacientovo zdravotní pojištění v EU. V takovém případě poskytnutou potřebnou zdravotní péči během krátkodobých pobytů (dovolená, služební cesta či studijní pobyt) v zahraničí uhradí příslušná zdravotní pojišťovna. Zaručuje přístup k veřejným zdravotním službám (např. služby lékaře, lékárenské, nemocniční nebo středisek zdravotní péče) na stejné úrovni a za stejných podmínek jako občanům navštívené země. Je důležité si uvědomit, že tento průkaz nenahrazuje cestovní pojištění (nevztahuje se např. na zdravotní péči poskytovanou soukromými subjekty), nevztahuje se na situaci, kdy se jedete do zahraničí s cílem léčit se a nezaručuje ošetření zdarma.

Důležitá telefonní čísla:

• Integrovaný záchranný systém 112
• Záchranka 104
• Policie 107
• Požárníci 105

Konzulární odbor MZV Budapešť – v případě nouze občana ČR v Maďarsku volejte v pracovní době (7.45–16.15 hod.) telefony konzulárního oddělení – tel.: +36 1  462 50 25, 462 50 26, 462 50 27, 462 50 14. V mimopracovní době, o víkendech a ve svátky – pouze občanům ČR, kteří se ocitli v nouzi či ohrožení zdraví a života, je k dispozici nouzový mobilní telefon konzulární služby: +36 30 924 70 81.

Hlavní správa pro otázky migrace Ministerstva vnitra HU – Národní generální ředitelství cizinecké policie – Országos Idegenrendészeti Főigazgatóság (National Directorate-General for Aliens Policing) sídlí na adrese Budafoki út 60., 1117 Budapest. K zákaznickému servisu Generálního ředitelství a regionální ředitelství Budapešti a Pešťské župy se dostanete autobusy č. 33 a 133E z ulice Budafoki, autobusem č. 103 z nádraží Kelenföld (konec metra M4) a tramvají č. 1 ze směru ulice Szerémi. Zákaznický servis je na telefonním čísle +36 1 463 9292 (pondělí až čtvrtek 8.00–16.00 hod, pátek 8.00–13.30 hod). Webové stránky v angličtině – www.bmbah.hu .

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Vláda a ministerstva:

• Parlament
• Úřad prezidenta
• Úřad předsedy vlády
• Kabinet předsedy vlády
• Úřad premiéra
• Vláda

Další významné instituce:

• Hungarian Export Promotion Agency
• Hungarian Investment Promotion Agency
• Centrální statistický úřad
• Maďarská národní banka
• Budapešťská burza cenných papírů
• Národní daňový a celní úřad
• Maďarská státní pokladna
• Vládní agentura pro správu dluhu
• Maďarská obchodní a průmyslová komora
• Národní agrárně hospodářská komora
• Národní úřad pro duševní vlastnictví
• Agrární marketingové centrum
• Soudy v HU
• Národní informačně-komunikační služba
• Maďarská tisková agentura
• Veřejné zakázky
• Aliance maďarských dopravních a logistických služeb

Turistika:

• Maďarská turistická agentura
• Průvodce pro Maďarsko
• Oficiální stránka o Budapešti a přilehlém okolí – Budapest Info
• Interaktivní jízdní řády maďarských železnic – MÁV
• Stránka MHD Budapešť – Budapest Közlekedési Központ
• Stránky meziměstské autobusové dopravy – VOLÁNBUSZ
• Informace o leteckých spojích – Budapest Airport

Zpravodajské zdroje v anglickém jazyce:

• Budapest Business Journal
• About Hungary
• Hungary Today
• Daily News Hungary

Webové stránky zastupitelského úřadu ČR, CzechTrade a Česko-maďarského obchodního klubu:

• Velvyslanectví ČR v Budapešti
• CzechTrade
• Česko-maďarský obchodní klub