Obchodní korporace - založení a vznik

1. 1. 2014 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kapitoly článku

Obchodními korporacemi jsou podle zákona o obchodních korporacích obchodní společnosti a družstva. Obchodními společnostmi pak jsou veřejná obchodní společnost, komanditní společnost (osobní společnosti), společnost s ručením omezeným, akciová společnost (kapitálové společnosti), evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Družstvy jsou družstvo a evropská družstevní společnost. Všechny společnosti a družstva se povinně zapisují do obchodního rejstříku, bez tohoto zápisu žádná společnost nevznikne. Je tak potřeba rozlišit vznik obchodní korporace od jejího založení, které celému procesu zápisu předchází. Účelem dokumentu je popsat základní kroky při založení a vzniku obchodních společností a družstev a upozornit na rozdíly při jejich zakládání.

Tento článek reflektuje právní stav ke dni 1. ledna 2014, tedy stav po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „ZOK“) a doprovodné legislativy vztahující se k rekodifikaci soukromého práva.

Podrobný obsah

  • Založení a vznik obchodních společností a družstev obecně
    • Založení (společenská smlouva, vklady, podnikatelská oprávnění, obchodní firma, sídlo)
    • Vznik
  • Založení a vznik společnosti s ručením omezeným (s. r. o.)
    • Základní charakteristika s. r. o.
    • Uzavření a podepsání společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny
    • Splácení vkladů před vznikem s. r. o.
    • Získání podnikatelského oprávnění s. r. o
    • Návrh na zápis s. r. o. do obchodního rejstříku
    • Internetové stránky
  • Založení a vznik akciové společnosti (a. s.)
    • Základní charakteristika a. s.
    • Založení společnosti
    • Splacení vkladů před vznikem a. s.
    • Struktura společnosti
    • Získání podnikatelského oprávnění a. s.
    • Návrh na zápis a.s. do obchodního rejstříku
    • Internetové stránky
  • Založení a vznik veřejné obchodní společnosti (v. o. s.)
    • Základní charakteristika v. o. s.
    • Uzavření a podepsání společenské smlouvy
    • Splácení vkladů před vznikem v. o. s.
    • Získání podnikatelského oprávnění v. o. s.
    • Návrh na zápis v.o.s. do obchodního rejstříku
  • Založení a vznik komanditní společnosti (k. s.)
    • Základní charakteristika k. s.
    • Uzavření a podepsání společenské smlouvy
    • Splácení vkladů před vznikem k. s.
    • Komanditní suma
    • Získání podnikatelského oprávnění k. s.
    • Návrh na zápis k.s. do obchodního rejstříku
  • Založení a vznik družstva
    • Základní charakteristika družstva
    • Ustavující schůze družstva
    • Splácení vkladu před vznikem družstva
    • Podnikatelské oprávnění družstva
    • Návrh na zápis družstva do obchodního rejstříku


Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Založení a vznik obchodních společností a družstev obecně

Obchodní společnosti a družstva vznikají ve dvou etapách. V první etapě dochází k založení společnosti a v druhé etapě dochází k jejímu vzniku jako právnické osoby, a to ke dni jejího zápisu do obchodního rejstříku. Samotné založení společnosti neznamená její právní existenci. V období mezi svým založením a vznikem obchodní společnost nemá právní osobnost (nemůže nabývat práva a povinnosti, a to ani vlastním jednáním, ani jednáním jiných osob) a neexistují ani její orgány. Společníci společnosti jsou jenom v postavení zakladatelů, ne společníků.

V případě, že někdo (zakladatelé nebo jakékoli jiné osoby) jedná za společnost před jejím vznikem, je z tohoto jednání oprávněn a zavázán (např. jednání o uzavření pracovní smlouvy mezi zakladateli společnosti a zaměstnanci ohledně vykonávání práce pro společnost, uzavření nájemní smlouvy k pronájmu prostorů, kde bude společnost vykonávat svoji činnost, apod.). Pokud jedná více osob, jsou tyto oprávněny a zavázány společně a nerozdílně.

V případě, že společnost účinky těchto jednání pro sebe do tří měsíců od svého vzniku převezme, platí, že společnost byla oprávněna a zavázána z těchto jednání od počátku. V takovém případě dá dalším zúčastněným najevo, že tak učinila. V opačném případě zůstanou z těchto jednání zavázány osoby, které jménem společnosti před jejím vznikem jednaly. Zákon však nevylučuje, aby tyto osoby postoupily pohledávky (podle ustanovení § 1879 a násl. NOZ) z takových jednání společnosti nebo aby společnost převzala takto vzniklé závazky či aby k nim přistoupila podle příslušných ustanovení NOZ.

Založení a vznik obchodních společností a družstev je v zásadě složitý proces na sebe navazujících právních a souvisejících jednání a je obvyklé, že zakladatelé tuto činnost svěřují do rukou svých právních zástupců, advokátů, kteří připraví veškeré nutné dokumenty, řídí celý proces založení a vzniku obchodní společnosti či družstva a komunikují s příslušnými soudy a úřady.

Právní jednání týkající se založení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku obchodní korporace vyžadují písemnou formu s úředně ověřenými podpisy, jinak jsou tato jednání neplatná. Neplatnost není třeba před soudem namítat, jelikož je k ní přihlédnuto i bez návrhu.

Založení

Společenská smlouva (zakladatelská listina)

Obchodní společnosti se v případě, že jsou zakládány více než jednou osobou, zakládají společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli. V případě, že je zakládána kapitálová společnost, tedy společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost, musí mít společenská smlouva formu veřejné listiny. Jedním z typů veřejné listiny je notářský zápis. Notářský zápis musí obsahovat:

  1. místo, den, měsíc a rok právního jednání,
  2. jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,
  3. jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo (není-li, tak datum narození) účastníků a jejich zástupců,
  4. prohlášení účastníků o tom, že jsou svéprávní,
  5. údaj, jakým způsobem byla ověřena totožnost účastníků,
  6. obsah právního jednání,
  7. údaj o tom, že byl zápis po přečtení účastníky schválen,
  8. podpisy účastníků nebo jejich zástupců,
  9. otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.

Notářský zápis vyhotoví každý notář na základě podkladů a skutečností, které mu sdělí a doloží zakladatel či jeho právní zástupce. Za vyhotovení notářského zápisu je účtována cena dle notářského tarifu (cena se odráží od výše tarifní hodnoty úkonu). Společenská smlouva, kterou se zakládá družstvo, se uzavírá přijetím ustavující schůzí.

Zakladatel může zmocnit na základě speciální plné moci i svého obecného zmocněnce či advokáta k založení společnosti. Takovou plnou moc nemůže nahradit generální plná moc (ledaže by obsahovala výslovné zmocnění k uzavření konkrétní společenské smlouvy) ani prokura. Na plné moci však musí být úředně ověřen podpis zmocnitele - tedy zakladatele - a tato plná moc je přílohou společenské smlouvy.

V případě, že je společnost zakládána jediným zakladatelem (zákon tuto možnost připouští u společnosti s ručením omezením a u akciové společnosti) je společenská smlouva nahrazena zakladatelskou listinou, která musí být pořízena ve formě veřejné listiny.

Pro zakladatelské právní jednání se tedy vždy vyžaduje písemná forma.

Splacení vkladů a správce vkladů

Vkladem je peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu obchodní korporace. U akciové společnosti se vklad označuje jako jmenovitá nebo účetní hodnota akcie.

Za předmět vkladu zákon označuje věc, kterou se společník nebo budoucí společník zavazuje vložit do obchodní korporace za účelem nabytí nebo zvýšení účasti v ní. Vkladovou povinnost lze splnit splacením v penězích (peněžní vklad) nebo vnesením jiné penězi ocenitelné věci (nepeněžitý vklad). Nepeněžitým vkladem nesmí být práce nebo služby. Po dobu trvání obchodní korporace ani po jejím zrušení nemá společník právo na vrácení předmětu vkladu.

Před vznikem společnosti nemůže společnost nabývat svůj majetek, protože nemá právní osobnost. Z toho důvodu musí zakladatelé ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině pověřit konkrétní osobu správou splacených nebo vnesených předmětů vkladů nebo jejich částí. Správcem vkladů může být pověřen i zakladatel nebo některý ze zakladatelů. ZOK stanoví požadavky pro splacení peněžitých vkladů a vnesení nepeněžitých vkladů jen pro kapitálové společnosti, tedy pro společnost s ručením omezením a akciovou společnost.

Zatímco peněžitý vklad se u těchto společností splácí na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, přičemž banka s těmito prostředky neumožní nakládat dříve, než kapitálová společnost vznikne, nepeněžité vklady se do kapitálové společnosti vnáší ještě před jejím vznikem. Správce vkladů provádí svou činnost na základě ustanovení o příkazu podle NOZ, tzn., že musí jednat poctivě a pečlivě podle svých schopností.

Jestliže je nepeněžitým vkladem nemovitá věc, jsou k jeho splacení nezbytné dva úkony vkladatele. Vkladatel musí předat správci vkladů písemné prohlášení o vnesení nemovité věci s úředně ověřeným podpisem a musí mu rovněž nemovitou věc předat. Společnost nabývá vlastnické právo k této nemovité věci okamžikem svého vzniku. V případě, že je nemovitá věc, která je předmětem vkladu, zapsaná do veřejného seznamu, nabývá k ní společnost vlastnické právo zápisem vlastnického práva do veřejného seznamu na základě výše zmíněného prohlášení.

Je-li předmětem vkladu věc movitá, je nepeněžitý vklad vnesen předáním věci správci vkladů, pokud není společenskou smlouvou stanoveno jinak. Pokud není z povahy věci možné movitou věc fakticky předat, je dle zákona předána odevzdáním datových nebo jiných nosičů a dokumentace.

V případě, že je nepeněžitým vkladem závod nebo jeho část, případně pohledávka, je předmět vkladu vnesen účinností smlouvy o vkladu závodu nebo jeho části či pohledávky.

U ostatních nepeněžitých vkladů je vklad vnesen účinností smlouvy o vkladu, kterou uzavírá správce vkladů s vkladatelem.

Správce vkladu je povinen vydat písemné prohlášení o splnění vkladové povinnosti nebo její části jednotlivými vkladateli, které je přílohou k návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Jestliže správce vkladů uvede v prohlášení vyšší částku, než ke které byla vkladová povinnost splněna, ručí věřitelům společnosti za její dluhy až do výše tohoto rozdílu, a to po dobu pěti let od zápisu společnosti do obchodního rejstříku.

Po vzniku společnosti jsou jí správcem vkladů předány předměty vkladů i s plody a užitky, ledaže ohledně plodů a užitků určí společenská smlouva jinak. Pokud společnost nevznikne, správce vkladů předměty vkladů nebo jejich části i s plody a užitky bez zbytečného odkladu vrátí vkladatelům.

Získání podnikatelského oprávnění

Ještě před vznikem společnosti musí společnost získat podnikatelské oprávnění (za předpokladu, že je založena za účelem podnikání), a to buď živnostenské či jiné podnikatelské oprávnění. Právnické osobě zapsané do obchodního rejstříku vzniká živnostenské oprávnění dnem ohlášení, a to v rozsahu zapsaného předmětu podnikání. Průkazem živnostenského oprávnění je ve smyslu živnostenského zákona výpis z živnostenského rejstříku a do vydání výpisu stejnopisem ohlášení s prokázaným doručením živnostenskému úřadu. Průkazem jiné podnikatelské činnosti je pak oprávnění vydané příslušným orgánem podle jiných právních předpisů.

Obchodní firma

Pojem obchodní firmy upravuje NOZ. Obchodní firma je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Dle vyvratitelné zákonné domněnky je podnikatelem osoba zapsaná v obchodním rejstříku a osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle zákona. Jelikož se všechny obchodní společnosti zapisují do obchodního rejstříku, musí mít obchodní firmu. Podnikatel nesmí mít více obchodních firem. Každá forma obchodní společnosti má zákonem stanoven dodatek označující její právní formu (např. s.r.o. nebo a.s.) Tento dodatek je ze zákona součástí obchodní firmy společnosti.

Obchodní firma především nesmí působit klamavě a nesmí být zaměnitelná s jinou (ani foneticky), a to v rámci celého státu, přičemž k odlišení nestačí dodatek označující právní formu. Obecně závazné právní předpisy neurčují, kolik písmen má obchodní firma obsahovat. Pokud by firma byla nezaměnitelná, teoreticky nic nebrání tomu, aby obsahovala třeba jen dvě písmena (takovou firmu však nelze dohledat ve veřejně přístupném elektronickém obchodním rejstříku).

Z praktických zkušeností je však nutno poukázat na skutečnost, že rejstříkové soudy zpravidla vyžadují minimálně tři znaky, neboť dva a méně znaků neposkytují dostatečnou záruku výlučnosti firmy. Jako zaměnitelnou pak často posuzují takovou obchodní firmu, která obsahuje zkratku nebo jiný výrazný prvek shodný s obchodní firmou jiné společnosti. Současně ale platí, že je-li více obchodních závodů několika podnikatelů spojeno do podnikatelského seskupení, mohou jejich jména nebo obchodní firmy obsahovat shodné prvky, pokud je veřejnost bude schopna odlišit.

Při přeměně společnosti přejde obchodní firma na právního nástupce, pokud s tím tento souhlasí. V případě, že má společnost více právních nástupců a není-li určeno, na kterého z nich obchodní firma přechází, nepřejde obchodní firma na žádného z nich.

Sídlo

Každá společnost musí mít již při svém ustavení určeno sídlo. To může být i v bytě, za podmínky, že to nenaruší klid a pořádek v domě. Postačí, pokud bude v zakladatelském právním jednání uveden jen název obce, plná adresa sídla se pak zapisuje do obchodního rejstříku.

Každý se může dovolat skutečného sídla společnosti a společnost nemůže namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě proti tomu, kdo se dovolá sídla zapsaného v obchodním rejstříku.

Vznik

Obchodní společnosti a družstva vznikají až ke dni zápisu do obchodního rejstříku. Až tímto dnem se založená společnost stane právnickou osobou. Od účinnosti NOZ není právnická osoba nadána svéprávností, tj. není způsobilá samostatně právně jednat, a musí být proto zastupována statutárním orgánem nebo zmocněncem. Jestliže ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině není uvedeno, na jakou dobu je společnost ustavena, platí, že je ustavena na dobu neurčitou.

Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být podán k příslušnému rejstříkovému soudu nejpozději do šesti měsíců (nestanoví-li společenská smlouva lhůtu jinou) od založení společnosti, jinak platí, že nastávají tytéž účinky jako při odstoupení od smlouvy. V případě družstva platí, že po marném uplynutí lhůty vzali všichni uchazeči o členství své přihlášky zpět.

Dle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, je navrhovatel zápisu povinen doložit, že osobě, jíž se zápis týká, vznikne nejpozději dnem zápisu živnostenské nebo jiné oprávnění k činnosti, která má být jako předmět činnosti nebo podnikání do veřejného rejstříku zapsána. Toto neplatí, je-li tato skutečnost zjistitelná z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem nebo stanoví-li jiný zákon jinak.

Navrhovatel je povinen doložit také právní důvod užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo osoby, jíž se zápis týká, ledaže je tento údaj, jako u předmětu činnosti, známý z informačního systému. K doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti nebo jednotky, kde jsou prostory umístěny, popřípadě prohlášení osoby oprávněné s nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním sídla osoby souhlasí. Toto prohlášení nesmí být starší než tři měsíce a podpisy na něm musí být úředně ověřeny.

Příslušným rejstříkovým soudem k řízení o návrhu na zápis společnosti je soud, v jehož obvodu je obecný soud osoby, jíž se zápis týká. Obecným soudem v rejstříkových věcech je vždy krajský soud (Městský soud v Praze pro Prahu a Středočeský kraj, Krajský soud v Českých Budějovicích, Krajský soud v Plzni, Krajský soud v Ústí nad Labem, Krajský soud v Hradci Králové, Krajský soud v Brně a Krajský soud v Ostravě).

Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být podán na speciálním formuláři, který je k dispozici na serveru www.justice.cz. Lze jej podat v listinné nebo elektronické podobě a musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do veřejného rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin v souvislosti s tímto zápisem.

Nově je možný i tzv. přímý zápis notářem dle § 108 – 118 zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Notář provede zápis do veřejného rejstříku po splnění podmínek pro zápis požadovaných zapisovaných skutečností dálkovým přístupem. Zákon ukládá notáři splnit tuto povinnost bez zbytečného odkladu po podání žádosti o zápis.

Dne 1. ledna 2014 nabyla účinnosti vyhláška č. 323/2013 Sb., o náležitostech formulářů na podávání návrhů na zápis, změnu nebo výmaz údajů do veřejného rejstříku a o zrušení některých vyhlášek, která stanoví náležitosti formulářů na podávání návrhů na zápis, změnu nebo výmaz údajů do veřejného rejstříku podle zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Dle této vyhlášky je povinností Ministerstva spravedlnosti uveřejnit na svých internetových stránkách formuláře na zápis, změnu nebo výmaz údajů o:

  • spolku,
  • pobočném spolku,
  • zahraničním pobočném spolku,
  • nadaci,
  • nadačním fondu,
  • ústavu,
  • společenství vlastníků jednotek,
  • fyzické osobě – podnikateli,
  • obchodních společnostech,
  • družstvech,
  • evropských společnostech,
  • závodu zahraniční osoby nebo odštěpném závodu zahraniční osoby,
  • odštěpném závodu,
  • obecně prospěšné společnosti.

 Je tak s ohledem na NOZ rozšířen výčet subjektů, jejichž zápis je vyhláškou upraven.

Soudní poplatky za zápis obchodní korporace do obchodního rejstříku ke dni účinnosti NOZ činí 6000 Kč, za zápis akciové společnosti činí soudní poplatek 12 000 Kč. Tento poplatek nelze zaplatit v kolcích, jelikož částka určená zákonem za první zápis společnosti převyšuje 5000 Kč, musí být tedy zaplacen bankovním převodem na příslušný účet rejstříkového soudu. Rejstříkový soud musí dodržet obecnou lhůtu pěti pracovních dnů k provedení zápisu společnosti do obchodního rejstříku. V případě, že rejstříkový soud v této lhůtě neprovede přímý zápis nebo nerozhodne ve věci usnesením, začíná běžet fikce zápisu a faktická realizace zápisu, tedy přenesení údajů do databáze, musí proběhnout v zákonné lhůtě dvou dnů ode dne, kdy fikce zápisu nastala.

Rejstříkový soud zapíše společnost ke dni určenému v návrhu na zápis, nejdříve však ke dni jeho provedení. Rozhodne-li rejstříkový soud o zápisu usnesením, provede se zápis až ke dni právní moci takového usnesení. Po provedeném zápisu nelze již zrušit rozhodnutí, jímž rejstříkový soud povolil zápis společnosti, ani se nelze domáhat určení, že společnost nevznikla. Lze se pouze domáhat prohlášení neplatnosti společnosti, a to jenom v zákonem stanovených případech.

Ode dne zápisu společnosti do obchodního rejstříku – tedy ode dne vzniku společnosti začínají společnostem plynout následující lhůty:

  • 8 kalendářních dnů k zaregistrování u Okresní správy sociálního zabezpečení za předpokladu, že společnost má zaměstnance,
  • 8 dnů k zaregistrování u zdravotních pojišťoven za předpokladu, že společnost má zaměstnance,
  • 15 dnů k zaregistrování u správce daně.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Založení a vznik společnosti s ručením omezeným

Základní charakteristika společnosti s ručením omezeným (s.r.o.)

nejnižší počet zakladatelů 1 fyzická nebo 1 právnická osoba
nejvyšší počet společníků neomezeno
minimální výše základního kapitálu 1 Kč
nejnižší možný vklad 1 Kč
nejvyšší možný vklad neomezen
rozsah splacení vkladu při vzniku 30 % na peněžitý vklad a 100 % na nepeněžitý vklad
lhůta splacení vkladu určena společenskou smlouvou, nejpozději do 5 let od vzniku společnosti nebo převzetí vkladové povinnosti
počet hlasů ke vkladu na každou 1 Kč 1 hlas (společenská smlouva může určit jinak)
ručení společníka za závazky spol. společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v OR v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění
předmět činnosti podnikání, lze založit i za jiným účelem
orgány společnosti valná hromada, statutární orgán – jednatelé, dozorčí rada (nepovinná), další dle společenské smlouvy
zakladatelský dokument společenská smlouva nebo zakladatelská listina ve formě veřejné listiny

Uzavření a podepsání společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny

Společnost s ručením omezeným (dále jen „s. r. o.“) se zakládá podepsáním společenské smlouvy, jestliže je založena dvěma nebo více zakladateli. Zakladateli s. r. o. mohou být jak osoby fyzické, tak osoby právnické, a to jak osoby české, tak i zahraniční.

Společnost s ručením omezeným lze založit i jediným zakladatelem, který sepisuje zakladatelskou listinu. Jediným zakladatelem může být jak fyzická, tak i právnická osoba.

Zákon nově nevylučuje, aby společnost s ručením omezeným, která má jen jednoho společníka (a to jak fyzickou nebo právnickou osobu), byla jediným zakladatelem jiné společnosti s ručením omezeným.

Znázornění řetězení společností:

OPU_zakazane_retezeni_spolecnosti

Společenská smlouva nebo zakladatelská listina s. r. o. musí mít formu veřejné listiny. Nedostatek této předepsané formy způsobuje neplatnost smlouvy.

Společenská smlouva (zakladatelská listina) musí obsahovat minimálně tyto náležitosti:

  1. firmu a sídlo společnosti,
  2. určení společníků uvedením jména a bydliště nebo sídla,
  3. předmět podnikání (činnosti),
  4. určení druhů podílů každého společníka a práv a povinností s nimi spojených, dovoluje-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů,
  5. výši základního kapitálu a výši vkladu nebo vkladů připadajících na podíl nebo podíly každého společníka,
  6. počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost.

Při založení společnosti společenská smlouva obsahuje také tyto údaje, které lze po jejím vzniku a po splnění vkladové povinnosti ze společenské smlouvy vypustit:

  1. vkladovou povinnost zakladatelů, včetně lhůty pro její splnění,
  2. údaj o tom, koho zakladatelé určují jednatelem nebo jednateli, popřípadě členy jiných orgánů společnosti, kteří mají být voleni valnou hromadou,
  3. určení správce vkladů a
  4. u nepeněžitého vkladu jeho popis, jeho ocenění, částku, kterou se započítává na emisní kurs, a určení osoby znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu.

Společenská smlouva může být měněna dohodou všech společníků, pro kterou se vyžaduje forma veřejné listiny. V případě, že tak stanoví společenská smlouva, může být měněna i rozhodnutím valné hromady.

Splacení vkladů před vznikem s. r. o.

Před podáním návrhu na zápis s. r. o. do obchodního rejstříku musí být splaceno celé vkladové ážio (rozdíl mezi cenou nepeněžitého vkladu určenou posudkem znalce a výší vkladu společníka) a na každý peněžitý vklad nejméně jeho 30 %. Zákon tedy stanoví pouze minimální rozsah splacení vkladů před zápisem společnosti do obchodního rejstříku.

Společenská smlouva, kterou je určena výše základního kapitálu a výše vkladu každého společníka včetně lhůty splacení vkladu, může založit povinnost splatit vklady před zápisem do obchodního rejstříku ve větším rozsahu, popřípadě splatit všechny vklady před zápisem.

Nepeněžitý vklad ocení znalec, který je vybrán při založení společnosti zakladateli, jinak jednatelem ze seznamu znalců. Odměna znalci za zpracování znaleckého posudku se určí dohodou a hradí ji společnost. Vedle odměny náleží znalci náhrada za účelně vynaložené náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku. Pokud by společnost nevznikla, hradí odměnu společně a nerozdílně zakladatelé.

Vkladová povinnost musí být splněna ve lhůtě určené společenskou smlouvou, nejpozději do pěti let ode dne vzniku společnosti nebo od převzetí vkladové povinnosti za trvání společnosti. Této povinnosti nemůže být společník zproštěn, ledaže jde o snížení základního kapitálu.

Je-li společník v prodlení se splacením peněžitého vkladu, uhradí společnosti úrok z prodlení ve výši dvojnásobku úroku z prodlení stanovené jiným právním předpisem z dlužné částky, ledaže společenská smlouva stanoví jinak.

Pokud je společník v prodlení se splněním vkladové povinnosti, hrozí mu, že bude ze společnosti vyloučen valnou hromadou. Má-li společník více podílů, týká se vyloučení jen toho podílu, ohledně něhož je v prodlení s plněním vkladové povinnosti.

Získání podnikatelského oprávnění s. r. o.

V případě, že je s. r. o. založena za účelem podnikání, musí jednatelé s. r. o. požádat o vydání živnostenského nebo jiného podnikatelského oprávnění.

Návrh na zápis s. r. o. do obchodního rejstříku

Návrh na zápis založené společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku podávají všichni jednatelé. V případě, že se návrh na zápis podává v listinné podobě, pravost podpisů všech jednatelů musí být úředně ověřena. Návrh na zápis v elektronické podobě musí být podepsán uznávaným elektronickým podpisem nebo zaslán prostřednictvím datové schránky osoby, jež návrh na zápis podává.

Návrh na zápis se podává a zápis ve veřejném rejstříku se provádí v českém jazyce. Navrhovatel však může požádat, aby zápis ve veřejném rejstříku byl proveden také v jakémkoliv cizím jazyce. Jednatelé mohou zmocnit k vypracování a podání návrhu na zápis i jiné osoby, například advokáta, a pravost podpisů na plné moci musí být rovněž úředně ověřena.

Internetové stránky

ZOK sice pro společnost s ručením omezeným neukládá povinnost založit internetové stránky (na rozdíl od akciové společnosti), ale pokud si je s. r. o. založí, platí pro ni stejné povinnosti jako pro akciovou společnost, tedy že musí na těchto stránkách uveřejnit údaje, které je povinna uvádět na obchodních listinách. Uvádí-li na internetových stránkách údaj o výši základního kapitálu, musí se tento údaj týkat pouze jeho splacené části.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Založení a vznik akciové společnosti

Základní charakteristika akciové společnosti (a.s.)

nejnižší počet zakladatelů 1 fyzická nebo 1 právnická osoba
nejvyšší počet společníků neomezeno
minimální výše základního kapitálu 2 000 000 Kč nebo 80 000 EUR
nejnižší možný vklad takový, aby součet byl nejméně 2 000 000 Kč
nejvyšší možný vklad neomezen
rozsah splacení vkladu při vzniku 30 % jmenovité nebo účetní hodnoty upsaných akcií a případné emisní ážio
doba splacení vkladu určená stanovami, nejpozději do okamžiku podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku
počet hlasů ke vkladu hlas spojen s akcií (na akcie se stejnou jmenovitou hodnotou stejný počet hlasů)
ručení akcionáře za závazky spol. neručí
předmět činnosti podnikání, lze založit i za jiným účelem
orgány společnosti valná hromada, statutární orgán – představenstvo, dozorčí rada, další dle stanov
zakladatelský dokument stanovy

Akciová společnost již nemůže být založena na základě veřejné nabídky akcií (tzv. sukcesivní založení), ale pouze bez veřejné nabídky k upsání akcií (tzv. simultánní založení).

Založení společnosti

Akciová společnost může být založena i jediným zakladatelem, a tento jediný zakladatel může být fyzická i právnická osoba. Tímto zakladatelem může být i stát.

K založení společnosti postačuje pouhé přijetí stanov, není již nutné přijmout i zakladatelskou smlouvu nebo listinu. Ten, kdo stanovy přijal a podílí se na úpisu akcií, je zakladatel. Stanovy obsahují:

  1. firmu, sídlo a předmět podnikání (činnosti),
  2. výši základního kapitálu,
  3. počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu, určení, zda a kolik akcií bude znít na jméno nebo na majitele, anebo zda budou vydány jako zaknihované cenné papíry, popřípadě údaj o omezení převoditelnosti akcí, popřípadě údaj, zda jsou akcie imobilizovány,
  4. mají-li být vydány akcie různých druhů, jejich název a popis práv s nimi spojených,
  5. počet hlasů spojených s jednou akcií a způsob hlasování na valné hromadě; mají-li být vydány akcie o různé jmenovité hodnotě, obsahují stanovy také počet hlasů vztahujících se k té které výši jmenovité hodnoty akcií a celkový počet hlasů ve společnosti,
  6. údaj o tom, který ze systémů vnitřní struktury společnosti byl zvolen, a pravidla určení počtu členů představenstva nebo dozorčí rady,
  7. jiné údaje, pokud tak stanoví zákon.

Při založení společnosti obsahují stanovy také:

  1. údaje o tom, kolik akcií který zakladatel upisuje, za jaký emisní kurs, způsob a lhůtu pro splácení emisního kursu, jakým vkladem bude emisní kurs splacen,
  2. v jaké výši musí být splacen základní kapitál k okamžiku vzniku společnosti,
  3. tehdy, bude-li emisní kurs akcií plněn nepeněžitými vklady, jméno vkladatele, popis nepeněžitých vkladů, jakož i počet, jmenovitou hodnotu a druh akcií, které se za tento nepeněžitý vklad vydají, jejich formu nebo údaj, že budou vydány jako zaknihované cenné papíry a určení znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu,
  4. určení ceny nepeněžitých vkladů při založení společnosti,
  5. alespoň přibližnou výši nákladů, které v souvislosti se založením společnosti vzniknou,
  6. údaj o tom, koho zakladatelé určují členy orgánů společnosti, kteří mají být podle stanov voleni valnou hromadou,
  7. určení správce vkladů a
  8. tehdy, mají-li být vydány akcie jako zaknihované cenné papíry, čísla majetkových účtů, na které mají být zaknihované akcie vydány.

Tyto údaje mohou být po vzniku společnosti a po splnění vkladové povinnosti ze stanov vypuštěny.

Splacení vkladů před vznikem a. s.

Vkladovou povinnost lze splnit vnesením nepeněžitého vkladu. Jeho cena je určena na základě posudku zpracovaného znalcem, nesmí být však vyšší, než kolik činí částka určená znalcem. Znalec je vybrán při zakládání společnosti zakladateli, jinak představenstvem.

Založení společnosti je účinné, je-li každým zakladatelem splaceno případné emisní ážio a v souhrnu alespoň 30 % jmenovité nebo účetní hodnoty upsaných akcií na účet banky a v době určené ve stanovách, nejpozději do okamžiku podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku.

Vkladové povinnosti nemůže být akcionář zproštěn, ledaže se jedná o snížení základního kapitálu. Akcionář má povinnost splatit emisní kurs jím upsaných akcií v době určené ve stanovách nebo v rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu, nejpozději však do jednoho roku ode dne vzniku společnosti nebo od účinnosti zvýšení základního kapitálu.

V případě, že se akcionář dostane do prodlení se splacením emisního kursu, musí společnosti uhradit úrok z prodlení z dlužné částky ve výši dvojnásobku sazby úroku z prodlení, ledaže stanovy určí jinak.

Je-li akcionář v prodlení s plněním vkladové povinnosti nebo její části, vyzve jej představenstvo, aby ji splnil v dodatečné lhůtě, kterou určí stanovy, jinak ve lhůtě do 60 dnů ode dne doručení výzvy. Představenstvo po marném uplynutí lhůty prodlévajícího akcionáře pro akcie, ohledně nichž nesplnil vkladovou povinnost, vyloučí, a vyzve jej, aby v přiměřené lhůtě odevzdal zatímní list, byl-li vydán, ledaže představenstvo přijme jiné opatření. Jestliže nebyl zatímní list vydán, přechází marným uplynutím dodatečné lhůty nesplacená akcie na společnost. Vyloučený akcionář ručí za placení emisního kursu jím upsaných akcií.

Pokud vyloučený akcionář neodevzdá zatímní list ve stanovené době, prohlásí představenstvo tento zatímní list za neplatný a oznámí to písemně akcionáři. Společnost následně vydá akcie tomu, kdo byl schválen valnou hromadou a splatil emisní kurs. Pokud toto není možné, sníží základní kapitál o jmenovitou nebo účetní hodnotu zatímního listu nebo nesplacené akcie.

Plnění, které společnost získá prodejem vrácených akcií, je plněním za plnění poskytnuté vyloučeným akcionářem na splacení emisního kursu a společnost mu ho bez zbytečného odkladu vyplatí, přičemž společnost je oprávněna započíst si na toto plnění pohledávky, které má za vyloučeným akcionářem z důvodu porušení jeho povinností, a účelně vynaložené náklady, které vznikly v souvislosti s prohlášením zatímního listu za neplatný.

Struktura společnosti

ZOK zavádí možnost založit společnost nejen jako dualistickou, nýbrž též jako monistickou. Zatímco dualistický model řízení, známý již z obchodního zákoníku, je založen na dualitě řídícího (představenstvo) a kontrolního (dozorčí rada) orgánu, monistický systém řízení předpokládá zřízení pouze jednoho orgánu - správní rady - a vedle ní statutárního ředitele, který může být zároveň jejím předsedou.

Obchodní zákoník umožňoval, aby představenstvo bylo jednočlenné pouze v případě, že společnost měla jediného akcionáře, a i tehdy musela společnost zřídit nejméně tříčlennou dozorčí radu. Podle ZOK je možné bez ohledu na počet akcionářů stanovit, že správní rada je pouze jednočlenná, a tento jediný člen může být současně statutárním ředitelem společnosti.

Správní rada určuje základní zaměření obchodního vedení společnosti a dohlíží na jeho řádný výkon. Není však oprávněna za společnost jednat vůči třetím osobám. Statutárním orgánem oprávněným za společnost jednat navenek je statutární ředitel, kterého jmenuje správní rada.

Společnost může zvolený systém své vnitřní struktury měnit změnou stanov.

Získání podnikatelského oprávnění a. s.

V případě, že je akciová společnost založena za účelem podnikání, musí zakladatelé nebo členové představenstva požádat o vydání živnostenského nebo jiného podnikatelského oprávnění na firmu a.s. V případě, kdy předmětem podnikání a.s. bude činnost, kterou mohou podle zvláštních předpisů vykonávat jenom fyzické osoby (např. činnost makléře), musí představenstvo a.s. před zápisem do obchodního rejstříku prokázat, že a.s. bude vykonávat tuto činnost prostřednictvím oprávněných osob - musí jmenovitě uvést, pomocí kterých osob bude a.s. tuto činnost provádět, na základě jakého vztahu budou tyto osoby tuto činnost provádět (mandátní smlouva apod.) a doložit příslušné podnikatelské oprávnění těchto osob.

V případě, že akciová společnost není založená za účelem podnikání (což není v praxi moc časté), tak představenstvo prokazuje rejstříkovému soudu vznik oprávnění k takové činnosti jen v případech, že to zvláštní zákon pro tuto činnost předepisuje (např. jestliže cílem a.s. bude vydávat neziskový časopis, tak musí představenstvo prokázat, že společnost získala příslušné oprávnění).

Návrh na zápis a. s. do obchodního rejstříku

Návrh na zápis do obchodního rejstříku podávají všichni členové představenstva nebo statutární ředitel. Podpis na návrhu na zápis v listinné podobě musí být úředně ověřen, návrh na zápis v elektronické podobě musí být podepsán uznávaným elektronickým podpisem nebo zaslán prostřednictvím datové schránky.

Internetové stránky

Akciové společnosti jsou od 1. ledna 2014 povinny bez zbytečného odkladu po svém vzniku a dále průběžně uveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje, které je povinna uvádět na obchodních listinách, tedy údaje týkající se obchodní firmy, sídla, identifikačního čísla, zápisu do obchodního rejstříku, pozvánku na valnou hromadu a další údaje, o kterých to stanoví zákon.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Založení a vznik veřejné obchodní společnosti

Základní charakteristika veřejné obchodní společnosti (v.o.s.)

nejnižší počet zakladatelů 2 fyzické nebo 2 právnické osoby nebo kombinace, vždy nejméně 2 osoby
nejvyšší počet společníků neomezeno
minimální výše základního kapitálu 0 (pokud není tvořen na základě společenské smlouvy)
nejnižší možný vklad není určen
nejvyšší možný vklad Neomezen
rozsah splacení vkladu při vzniku 0
doba splacení vkladu 0 (může být určen společenskou smlouvou, pokud byla dohodnuta vkladová povinnost, jinak bez zbytečného odkladu po vzniku účasti)
počet hlasů ke vkladu není vázán ke vkladu – každý společník 1 hlas (společenská smlouva může určit jiný počet hlasů)
ručení společníka za závazky ručí neomezeně
předmět činnosti podnikání, správa vlastního majetku
orgány společnosti statutární orgán – všichni společníci (společenská smlouva může určit, že statutárním orgánem jsou pouze někteří společníci nebo jeden z nich)
zakladatelský dokument písemná společenská smlouva s úředně ověřenými podpisy společníků

Uzavření a podepsání společenské smlouvy

Veřejná obchodní společnost se zakládá uzavřením společenské smlouvy, kterou uzavírají a podepisují minimálně dva společníci, a to buď dvě fyzické osoby nebo dvě právnické osoby nebo jejich kombinace. Společník v.o.s., kterým je fyzická osoba, nemusí splňovat všeobecné podmínky provozování živnosti a podmínkou nebude ani neexistence překážky provozování živnosti, nepůjde-li o společníka, který je statutárním orgánem. Je-li společníkem právnická osoba, společenská práva a povinnosti společníka vykonává vždy jí pověřený zmocněnec, kterým může být pouze fyzická osoba.

Společníkem nemůže být ten, na jehož majetek byl v posledních třech letech prohlášen konkurs, nebo byl návrh na zahájení insolvenčního řízení zamítnut pro nedostatek majetku, nebo byl konkurs zrušen proto, že je jeho majetek zcela nepostačující. V případě, že je tento zákaz porušen, osoba se společníkem nestane, i když společnost vznikne.

Společník, který nebude statutárním orgánem, nově nebude povinen jednat s péčí řádného hospodáře. Nový zákon zavádí ve vztahu k těm společníkům, kteří jsou statutárním orgánem společnosti, informační povinnost při hrozícím střetu zájmů nebo při záměru uzavřít se společností smlouvu.

Společenská smlouva veřejné obchodní společnosti musí obsahovat minimálně tyto náležitosti:

  1. firmu a sídlo společnosti,
  2. určení společníků uvedením jména nebo jmen a příjmení, v případě právnické osoby názvu a bydliště nebo sídla,
  3. předmět podnikání společnosti nebo údaj, že byla založena za účelem správy vlastního majetku.

Společenskou smlouvu lze měnit pouze dohodou všech společníků. V případě, že má být změnou společenské smlouvy zasaženo do práv společníků, je třeba ke změně souhlasu těch společníků, do jejichž práv se zasahuje.

Splácení vkladu v. o. s.

U veřejné obchodní společnosti není dána povinnost tvorby minimálního základního kapitálu, a tedy není ani dána povinnost vkladu každého společníka. V případě, že se společníci ve společenské smlouvě rozhodnou o povinnosti společníka vložit do společnosti určitý vklad, zákon stanoví, že společník je povinen splnit svoji vkladovou povinnost ve lhůtě, způsobem a v rozsahu určených společenskou smlouvou. Jestliže společenská smlouva lhůtu pro splnění vkladové povinnosti nestanoví, musí ji společník splnit v penězích bez zbytečného odkladu po vzniku své účasti ve společnosti.

V případě, že je společník v prodlení se splacením peněžitého vkladu, zákon stanoví, že společník je povinen platit úrok z prodlení ve výši dvojnásobku úroku z prodlení z dlužné částky. Společenská smlouva však může tento úrok snížit nebo ho nemusí vůbec stanovit.

Společník, který je v prodlení se splněním vkladové povinnosti, může být ze společnosti jejím nejvyšším orgánem po marném uplynutí dodatečné lhůty určené ke splnění vyloučen, a to jen tehdy, určuje-li tak společenská smlouva. Takto nelze postupovat v případě, že jsou ve společnosti jen dva společníci. K rozhodnutí zákon vyžaduje souhlas všech společníků, přičemž k hlasu vylučovaného společníka se při rozhodování nepřihlíží.

Zákon stanoví, že každý společník se může domáhat za společnost u soudu splnění vkladové povinnosti proti společníkovi, který je s jejím splněním v prodlení, a v tomto řízení ji zastupovat. Takto nelze postupovat, jestliže před podáním návrhu již bylo zahájeno jednání o vyloučení společníka ze společnosti.

Pokud to připouští společenská smlouva, může společník za podmínek stanovených společenskou smlouvou a se souhlasem všech společníků splnit svou vkladovou povinnost také provedením nebo prováděním práce nebo poskytováním služby. Bude-li společník pro společnost pracovat nebo jí poskytovat služby, aniž by tím plnil svou vkladovou povinnost, bude mít právo na podíl na zisku, ledaže společenská smlouva určí jiný způsob vypořádání.

Ti, kdo splní svou vkladovou povinnost, budou mít právo na podíl zisku ve výši 25 % z částky, v níž splnil svou vkladovou povinnost.

Získání podnikatelského oprávnění v. o. s.

Společníci veřejné obchodní společnosti, která je založena za účelem podnikání, musí ještě před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku požádat o vydání živnostenského nebo jiného podnikatelského oprávnění. V případě, že činnost může být podle zvláštních předpisů vykonávána jenom fyzickými osobami s oprávněním, zapíše se tato činnost do předmětu podnikání společnosti jen když společnost prokáže, že tato činnost bude vykonávána pomocí osob, které jsou k tomu oprávněny.

Návrh na zápis v. o. s. do obchodního rejstříku

Návrh na zápis v. o. s. do obchodního rejstříku podávají všichni společníci. Podpisy všech společníků musí být úředně ověřeny. Společníci mohou zmocnit k vypracování a podání návrhu na zápis i jiné osoby, například advokáta, a pravost popisů společníků na plné moci musí být rovněž úředně ověřena.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Založení a vznik komanditní společnosti

Základní charakteristika komanditní společnosti (k.s.)

nejnižší počet zakladatelů 2 osoby
nejvyšší počet společníků neomezeno
minimální výše základního kapitálu neomezen
nejnižší možný vklad neomezen
nejvyšší možný vklad neomezen
rozsah splacení vkladu při vzniku podle společenské smlouvy
lhůta splacení vkladu podle společenské smlouvy, jinak bez zbytečného odkladu
počet hlasů ke vkladu každý společník 1 hlas (společenská smlouva může určit jiný počet hlasů)
ručení společníka za závazky spol. komplementář ručí neomezeně, komanditista ručí do výše svého nesplaceného vkladu podle stavu zápisu v OR
předmět činnosti podnikání, správa vlastního majetku
orgány společnosti statutární orgán – všichni komplementáři, společenská smlouva může určit, že statutárním orgánem společnosti jsou pouze někteří z komplementářů nebo jeden z nich
zakladatelský dokument písemná společenská smlouva s úředně ověřenými podpisy společníků

Uzavření a podepsání společenské smlouvy

Komanditní společnost se zakládá uzavřením společenské smlouvy, kterou uzavírají a podepisují minimálně 2 společníci, a to nejméně jeden komplementář (společník, který ručí neomezeně) a nejméně jeden komanditista (společník, který ručí omezeně). Komplementář v k.s., kterým je fyzická osoba, nemusí splňovat všeobecné podmínky provozování živnosti a podmínkou nebude ani neexistence překážky provozování živnosti, nepůjde-li o komplementáře, který je statutárním orgánem. Je-li komplementářem právnická osoba, společenská práva a povinnosti spojené s její účastí v k.s. vykonává jí pověřený zmocněnec, kterým může být pouze fyzická osoba.

Komplementářem však nemůže být ten, na jehož majetek byl v posledních třech letech prohlášen konkurs, nebo byl návrh na zahájení insolvenčního řízení zamítnut pro nedostatek majetku, nebo byl konkurs zrušen proto, že je jeho majetek zcela nepostačující. V případě, že je tento zákaz porušen, osoba se komplementářem nestane, i když společnost vznikne.

Stejně jako ve v.o.s. může být společenskou smlouvou stanoveno, aby byla vkladová povinnost splněna provedením práce nebo poskytnutím služby. To však platí pouze pro komplementáře, nestanoví-li společenská smlouva jinak.

Komplementář, který nebude statutárním orgánem, nově nebude povinen jednat s péčí řádného hospodáře. Nový zákon zavádí ve vztahu k těm komplementářům, kteří jsou statutárním orgánem společnosti, informační povinnost při hrozícím střetu zájmů nebo při záměru uzavřít se společností smlouvu.

ZOK oproti původní právní úpravě neobsahuje obecné subsidiární použití ustanovení o společnosti s ručením omezeným na právní postavení komanditistů. Dle ZOK se budou přiměřeně používat jen ustanovení týkající se výše vypořádacího podílu komanditisty a převoditelnosti podílu.

Společenská smlouva komanditní společnosti musí obsahovat minimálně tyto náležitosti:

  1. firmu a sídlo společnosti,
  2. určení společníků uvedením jména nebo jmen a příjmení, v případě právnické osoby názvu a bydliště nebo sídla,
  3. předmět podnikání nebo údaj, že byla založena za účelem správy vlastního majetku,
  4. určení, kteří ze společníků jsou komplementáři, a kteří komanditisté,
  5. výši vkladu každého komanditisty.

Splacení vkladu před vznikem k. s.

ZOK vypouští ustanovení o výši minimálního základního kapitálu a o minimálním vkladu komanditisty. Komanditista je povinen splnit svou vkladovou povinnost ve výši a způsobem určeným společenskou smlouvou, jinak v penězích a bez zbytečného odkladu po vzniku své účasti ve společnosti.

Komanditní suma

Zákon stanoví nový pojem komanditní suma coby částku, do jejíž výše ručí komanditisté za dluhy společnosti, určí-li tak společenská smlouva. Komanditní suma nesmí být nižší, než kolik činí vklad komanditisty.

Získání podnikatelského oprávnění k. s.

Komplementáři komanditní společnosti, která je založena za účelem podnikání, musí ještě před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku požádat o vydání živnostenského nebo jiného podnikatelského oprávnění. V případě, že činnost může být podle zvláštních předpisů vykonávaná jenom fyzickými osobami s oprávněním, zapíše se tato činnost do předmětu podnikání společnosti jen když společnost prokáže, že tato činnost bude vykonávána pomocí osob, které jsou k tomu oprávněny.

Návrh na zápis k. s. do obchodního rejstříku

Návrh na zápis k.s. do obchodního rejstříku podávají všichni společníci (jak komplementáři, tak i komanditisté) a jejich podpisy musí být úředně ověřeny, je-li návrh podáván v listinné podobě. Návrh na zápis v elektronické podobě musí být podepsán uznávaným elektronickým podpisem nebo zaslán prostřednictvím datové schránky osoby, jež návrh na zápis podává. Společníci mohou zmocnit k vyhotovení a podání návrhu na zápis i jiné osoby, například advokáta, a pravost popisů společníků na plné moci musí být rovněž úředně ověřena.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Založení a vznik družstva

Základní charakteristika družstva

nejnižší počet zakladatelů 3 osoby
nejvyšší počet členů neomezeno
minimální výše základního kapitálu není určen
nejnižší možný vklad není určen
nejvyšší možný vklad neomezen
splnění vkladové povinnosti k základnímu (vstupnímu) vkladu do 15 dnů ode dne konání ustavující schůze
doba splacení vkladu dle stanov
počet hlasů ke vkladu každý člen 1 hlas
ručení společníka za závazky neručí
předmět činnosti vzájemná podpora členů nebo třetích osob, podnikání
orgány společnosti členská schůze, statutární orgán – představenstvo, kontrolní komise, jiné orgány zřízené stanovami (u malého družstva jen členská schůze a předseda)
zakladatelský dokument ustavující schůze

Ustavující schůze družstva

Na rozdíl od obchodních společností se k založení družstva nevyžaduje sepsání společenské smlouvy. Družstvo se zakládá konáním ustavující schůze, která:

  • přijme stanovy,
  • zvolí členy orgánů družstva (představenstvo a kontrolní komisi),
  • schválí způsob splnění základního členského vkladu, případně i vstupního vkladu.

Zájemci o založení družstva písemně pověří fyzickou osobu – svolavatele k vypracování návrhu stanov. Tento následně svolá zájemce o založení k ustavující schůzi. Ustavující schůze se může zúčastnit pouze osoba, která podala přihlášku do zakládaného družstva a nevzala ji zpět do zahájení ustavující schůze, popřípadě i jiné osoby, ledaže je jim účast zakázána ustavující schůzí.

Poté, co svolavatel nebo pověřená osoba zahájí ustavující schůzi, zjistí se podle listiny přítomných počet přítomných. Svolavatel seznámí s jednáními, které již učinil a navrhne ustavující schůzi pravidla pro její jednání a volbu předsedajícího. Před dalším jednáním dojde ke schválení přijetí přihlášek jednotlivých zájemců o založení družstva. Pouze ti, jejichž přihlášky byly schváleny, jsou oprávněni účastnit se jednání ustavující schůze.

Osoba, která podala přihlášku do družstva, ji může vzít zpět, a to až do zahájení ustavující schůze. Každá osoba, která je oprávněna se zúčastnit ustavující schůze, má na této schůzi jeden hlas. Zákon stanoví, že o stanovách se hlasuje vždy veřejně. Ten, kdo nehlasoval pro přijetí stanov, může vzít zpět svou přihlášku ihned po oznámení výsledků hlasování, jinak se ke zpětvzetí přihlášky nepřihlíží. Po schválení stanov se schvaluje seznam zakladatelů.

Průběh ustavující schůze a rozhodnutí o přijetí stanov se osvědčuje veřejnou listinou, která musí obsahovat schválený text stanov a jejíž přílohou je seznam zakladatelů a písemné prohlášení zakladatelů o převzetí vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu, není-li takové prohlášení zakladatelů již osvědčeno ve veřejné listině o osvědčení průběhu ustavující schůze.

Jestliže se nemůže zakladatel z vážných důvodů účastnit ustavující schůze, může osvědčení o převzetí vkladové povinnosti učiněné ve formě veřejné listiny nebo písemné prohlášení o převzetí této povinnosti ve formě veřejné listiny nebo s úředně ověřeným podpisem doručit statutárnímu orgánu založeného družstva do 15 dnů ode dne konání ustavující schůze.

Stanovy družstva musí obsahovat:

  1. firmu a sídlo družstva,
  2. předmět podnikání (činnosti),
  3. výši základního členského vkladu, popřípadě i výši vstupního vkladu,
  4. způsob a lhůtu splacení členských vkladů přistupujícím členem,
  5. způsob svolání členské schůze a pravidla jejího rozhodování,
  6. počet členů představenstva a kontrolní komise a délku jejich funkčního období,
  7. podmínky vzniku členství v družstvu a
  8. práva a povinnosti člena družstva a družstva.

Stanovy mohou určit, že podmínkou členství v družstvu je pracovní poměr člena k družstvu. Členství v družstvu pak vzniká dnem vzniku pracovního poměru a končí dnem zániku pracovního poměru. Stanovy mohou také určit, že členství nezaniká zánikem pracovního poměru.

Změny stanov nabývají účinnosti dnem, kdy je členská schůze schválila, ledaže plyne z usnesení členské schůze, že nabývají účinnosti později.

Pokud dojde ke změně stanov na základě právní skutečnosti, představenstvo družstva vyhotoví úplné znění stanov bez zbytečného odkladu poté, co se některý z členů představenstva o této skutečnosti dozví.

Informační deska

Zákon stanoví družstvu povinnost zřídit ve svém sídle informační desku, která bude přístupná každý pracovní den v běžnou pracovní dobu všem členům. Stanovy mohou určit, že se informační deska zpřístupní členům družstva prostřednictvím internetových stránek.

Splácení vkladu před vznikem družstva

Každý člen družstva se podílí na základním kapitálu družstva základním členským vkladem. Stanovy mohou určit, že se člen může podílet na základním kapitálu jedním nebo více dalšími členskými vklady, přičemž výše těchto dalších členských vkladů může být pro jednotlivé členy různá.

Členský vklad je tvořen součtem základního členského vkladu a všech dalších členských vkladů. Pokud má dojít k převzetí povinnosti k dalšímu členskému vkladu, uzavře družstvo se členem písemnou smlouvu obsahující údaj o výši peněžitého vkladu nebo o tom, jaká věc tvoří předmět nepeněžitého vkladu a jeho ocenění, způsob jeho ocenění a lhůtu pro splnění vkladové povinnosti. Není-li vypořádání dalšího členského vkladu za trvání členství dohodnuto ve smlouvě, není možné za trvání členství další členský vklad nebo jeho část vracet ani jinak vypořádávat.

Člen může splnit svou vkladovou povinnost prostřednictvím nepeněžitého vkladu. Ten musí být oceněn znalcem zapsaným v seznamu znalců určeným dohodou družstva a vkladatele, nebo pokud družstvo dosud nevzniklo, dohodou zakladatelů. Nepeněžitý vklad však nelze započíst na členský vklad vyšší částkou, než na jakou byl oceněn. Před vložením nepeněžitého vkladu musí dojít k jeho schválení členskou schůzí nebo ustavující schůzí. Stanovy mohou určit, že nepeněžitým vkladem může být také provedení nebo provádění práce nebo poskytnutí nebo poskytování služby členem.

Zákon podmiňuje vznik členství písemným prohlášením a splněním vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu, popřípadě též vznik pracovního poměru. Stanovy mohou dále určit, že podmínkou vzniku členství je pouze splnění vkladové povinnosti ke vstupnímu vkladu ve výši určené stanovami. Tento vstupní vklad je částí základního členského vkladu, jehož výše je pro všechny členy družstva stejná.

Vkladová povinnost v rozsahu rozdílu mezi základním členským vkladem a vstupním vkladem musí být splněna ve lhůtě určené stanovami, ne však delší než tři roky.

Podnikatelské oprávnění družstva         

Jestliže je družstvo zakládáno za účelem podnikání, musí představenstvo získat živnostenské či jiné podnikatelské oprávnění. V případě, že činnost může být podle zvláštních předpisů vykonávaná jenom fyzickými osobami s oprávněním, zapíše se tato činnost do předmětu podnikání družstva jen když družstvo prokáže, že tato činnost bude vykonávána pomocí osob, které jsou k tomu oprávněny.

Návrh na zápis družstva do obchodního rejstříku

Návrh na zápis družstva do obchodního rejstříku podávají všichni členové představenstva nebo předseda družstva. Podpisy členů představenstva musí být úředně ověřeny. Členové představenstva mohou zmocnit k vypracování a podání návrhu na zápis i jiné osoby, například advokáta, a pravost popisů společníků na plné moci musí být rovněž úředně ověřena.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Tento článek reflektuje právní stav ke dni 1. ledna 2014, tedy stav po nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „ZOK“) a doprovodné legislativy vztahující se k rekodifikaci soukromého práva.

Přehled všech témat Právního průvodce

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek