Obchodní korporace – založení a vznik



Založení a vznik akciové společnosti

Základní charakteristika akciové společnosti (a.s.)
nejnižší počet zakladatelů 1 fyzická nebo 1 právnická osoba
nejvyšší počet společníků neomezeno
minimální výše základního kapitálu 2 000 000 Kč nebo 80 000 EUR
nejnižší možný vklad takový, aby součet byl nejméně 2 000 000 Kč
nejvyšší možný vklad neomezen
rozsah splacení vkladu při vzniku 30 % jmenovité nebo účetní hodnoty upsaných akcií a případné emisní ážio
doba splacení vkladu určená stanovami, nejpozději do okamžiku podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku
počet hlasů ke vkladu hlas spojen s akcií (na akcie se stejnou jmenovitou hodnotou stejný počet hlasů)
ručení akcionáře za závazky spol. neručí
předmět činnosti podnikání, lze založit i za jiným účelem
orgány společnosti valná hromada, statutární orgán – představenstvo, dozorčí rada, další dle stanov
zakladatelský dokument stanovy

Akciová společnost již nemůže být založena na základě veřejné nabídky akcií (tzv. sukcesivní založení), ale pouze bez veřejné nabídky k upsání akcií (tzv. simultánní založení).

Založení společnosti

Akciová společnost může být založena i jediným zakladatelem, a tento jediný zakladatel může být fyzická i právnická osoba. Tímto zakladatelem může být i stát.

K založení společnosti postačuje pouhé přijetí stanov, není již nutné přijmout i zakladatelskou smlouvu nebo listinu. Ten, kdo stanovy přijal a podílí se na úpisu akcií, je zakladatel. Stanovy obsahují:

  • firmu, sídlo a předmět podnikání (činnosti),
  • výši základního kapitálu,
  • počet akcií a jejich jmenovitou hodnotu, určení, zda a kolik akcií bude znít na jméno nebo na majitele, anebo zda budou vydány jako zaknihované cenné papíry, popřípadě údaj o omezení převoditelnosti akcí, popřípadě údaj, zda jsou akcie imobilizovány,
  • mají-li být vydány akcie různých druhů, jejich název a popis práv s nimi spojených,
  • počet hlasů spojených s jednou akcií a způsob hlasování na valné hromadě; mají-li být vydány akcie o různé jmenovité hodnotě, obsahují stanovy také počet hlasů vztahujících se k té které výši jmenovité hodnoty akcií a celkový počet hlasů ve společnosti,
  • údaj o tom, který ze systémů vnitřní struktury společnosti byl zvolen, a pravidla určení počtu členů představenstva nebo dozorčí rady,
  • jiné údaje, pokud tak stanoví zákon.

Při založení společnosti obsahují stanovy také:

  • údaje o tom, kolik akcií který zakladatel upisuje, za jaký emisní kurs, způsob a lhůtu pro splácení emisního kursu, jakým vkladem bude emisní kurs splacen,
  • v jaké výši musí být splacen základní kapitál k okamžiku vzniku společnosti,
  • tehdy, bude-li emisní kurs akcií plněn nepeněžitými vklady, jméno vkladatele, popis nepeněžitých vkladů, jakož i počet, jmenovitou hodnotu a druh akcií, které se za tento nepeněžitý vklad vydají, jejich formu nebo údaj, že budou vydány jako zaknihované cenné papíry a určení znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu,
  • určení ceny nepeněžitých vkladů při založení společnosti,
  • alespoň přibližnou výši nákladů, které v souvislosti se založením společnosti vzniknou,
  • údaj o tom, koho zakladatelé určují členy orgánů společnosti, kteří mají být podle stanov voleni valnou hromadou,
  • určení správce vkladů a
  • tehdy, mají-li být vydány akcie jako zaknihované cenné papíry, čísla majetkových účtů, na které mají být zaknihované akcie vydány.

Tyto údaje mohou být po vzniku společnosti a po splnění vkladové povinnosti ze stanov vypuštěny.

Splacení vkladů před vznikem a. s.

Vkladovou povinnost lze splnit vnesením nepeněžitého vkladu. Jeho cena je určena na základě posudku zpracovaného znalcem, nesmí být však vyšší, než kolik činí částka určená znalcem. Znalec je vybrán při zakládání společnosti zakladateli, jinak představenstvem.

Založení společnosti je účinné, je-li každým zakladatelem splaceno případné emisní ážio a v souhrnu alespoň 30 % jmenovité nebo účetní hodnoty upsaných akcií na účet banky a v době určené ve stanovách, nejpozději do okamžiku podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku.

Vkladové povinnosti nemůže být akcionář zproštěn, ledaže se jedná o snížení základního kapitálu. Akcionář má povinnost splatit emisní kurs jím upsaných akcií v době určené ve stanovách nebo v rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu, nejpozději však do jednoho roku ode dne vzniku společnosti nebo od účinnosti zvýšení základního kapitálu.

V případě, že se akcionář dostane do prodlení se splacením emisního kursu, musí společnosti uhradit úrok z prodlení z dlužné částky ve výši dvojnásobku sazby úroku z prodlení, ledaže stanovy určí jinak.

Je-li akcionář v prodlení s plněním vkladové povinnosti nebo její části, vyzve jej představenstvo, aby ji splnil v dodatečné lhůtě, kterou určí stanovy, jinak ve lhůtě do 60 dnů ode dne doručení výzvy. Představenstvo po marném uplynutí lhůty prodlévajícího akcionáře pro akcie, ohledně nichž nesplnil vkladovou povinnost, vyloučí, a vyzve jej, aby v přiměřené lhůtě odevzdal zatímní list, byl-li vydán, ledaže představenstvo přijme jiné opatření. Jestliže nebyl zatímní list vydán, přechází marným uplynutím dodatečné lhůty nesplacená akcie na společnost. Vyloučený akcionář ručí za placení emisního kursu jím upsaných akcií.

Pokud vyloučený akcionář neodevzdá zatímní list ve stanovené době, prohlásí představenstvo tento zatímní list za neplatný a oznámí to písemně akcionáři. Společnost následně vydá akcie tomu, kdo byl schválen valnou hromadou a splatil emisní kurs. Pokud toto není možné, sníží základní kapitál o jmenovitou nebo účetní hodnotu zatímního listu nebo nesplacené akcie.

Plnění, které společnost získá prodejem vrácených akcií, je plněním za plnění poskytnuté vyloučeným akcionářem na splacení emisního kursu a společnost mu ho bez zbytečného odkladu vyplatí, přičemž společnost je oprávněna započíst si na toto plnění pohledávky, které má za vyloučeným akcionářem z důvodu porušení jeho povinností, a účelně vynaložené náklady, které vznikly v souvislosti s prohlášením zatímního listu za neplatný.

Struktura společnosti

ZOK zavádí možnost založit společnost nejen jako dualistickou, nýbrž též jako monistickou. Zatímco dualistický model řízení, známý již z obchodního zákoníku, je založen na dualitě řídícího (představenstvo) a kontrolního (dozorčí rada) orgánu, monistický systém řízení předpokládá zřízení pouze jednoho orgánu – správní rady – a vedle ní statutárního ředitele, který může být zároveň jejím předsedou.

Obchodní zákoník umožňoval, aby představenstvo bylo jednočlenné pouze v případě, že společnost měla jediného akcionáře, a i tehdy musela společnost zřídit nejméně tříčlennou dozorčí radu. Podle ZOK je možné bez ohledu na počet akcionářů stanovit, že správní rada je pouze jednočlenná, a tento jediný člen může být současně statutárním ředitelem společnosti.

Správní rada určuje základní zaměření obchodního vedení společnosti a dohlíží na jeho řádný výkon. Není však oprávněna za společnost jednat vůči třetím osobám. Statutárním orgánem oprávněným za společnost jednat navenek je statutární ředitel, kterého jmenuje správní rada.

Společnost může zvolený systém své vnitřní struktury měnit změnou stanov.

Získání podnikatelského oprávnění a. s.

V případě, že je akciová společnost založena za účelem podnikání, musí zakladatelé nebo členové představenstva požádat o vydání živnostenského nebo jiného podnikatelského oprávnění na firmu a.s. V případě, kdy předmětem podnikání a.s. bude činnost, kterou mohou podle zvláštních předpisů vykonávat jenom fyzické osoby (např. činnost makléře), musí představenstvo a.s. před zápisem do obchodního rejstříku prokázat, že a.s. bude vykonávat tuto činnost prostřednictvím oprávněných osob – musí jmenovitě uvést, pomocí kterých osob bude a.s. tuto činnost provádět, na základě jakého vztahu budou tyto osoby tuto činnost provádět (mandátní smlouva apod.) a doložit příslušné podnikatelské oprávnění těchto osob.

V případě, že akciová společnost není založená za účelem podnikání (což není v praxi moc časté), tak představenstvo prokazuje rejstříkovému soudu vznik oprávnění k takové činnosti jen v případech, že to zvláštní zákon pro tuto činnost předepisuje (např. jestliže cílem a.s. bude vydávat neziskový časopis, tak musí představenstvo prokázat, že společnost získala příslušné oprávnění).

Návrh na zápis a. s. do obchodního rejstříku

Návrh na zápis do obchodního rejstříku podávají všichni členové představenstva nebo statutární ředitel. Podpis na návrhu na zápis v listinné podobě musí být úředně ověřen, návrh na zápis v elektronické podobě musí být podepsán uznávaným elektronickým podpisem nebo zaslán prostřednictvím datové schránky.

Internetové stránky

Akciové společnosti jsou od 1. ledna 2014 povinny bez zbytečného odkladu po svém vzniku a dále průběžně uveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje, které je povinna uvádět na obchodních listinách, tedy údaje týkající se obchodní firmy, sídla, identifikačního čísla, zápisu do obchodního rejstříku, pozvánku na valnou hromadu a další údaje, o kterých to stanoví zákon.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Pravidelné novinky e-mailem