English version
Založení a vznik veřejné obchodní společnosti
| nejnižší počet zakladatelů | 2 fyzické nebo 2 právnické osoby nebo kombinace, vždy nejméně 2 osoby |
|---|---|
| nejvyšší počet společníků | neomezeno |
| minimální výše základního kapitálu | 0 (pokud není tvořen na základě společenské smlouvy) |
| nejnižší možný vklad | není určen |
| nejvyšší možný vklad | Neomezen |
| rozsah splacení vkladu při vzniku | 0 |
| doba splacení vkladu | 0 (může být určen společenskou smlouvou, pokud byla dohodnuta vkladová povinnost, jinak bez zbytečného odkladu po vzniku účasti) |
| počet hlasů ke vkladu | není vázán ke vkladu – každý společník 1 hlas (společenská smlouva může určit jiný počet hlasů) |
| ručení společníka za závazky | ručí neomezeně |
| předmět činnosti | podnikání, správa vlastního majetku |
| orgány společnosti | statutární orgán – všichni společníci (společenská smlouva může určit, že statutárním orgánem jsou pouze někteří společníci nebo jeden z nich) |
| zakladatelský dokument | písemná společenská smlouva s úředně ověřenými podpisy společníků |
Uzavření a podepsání společenské smlouvy
Veřejná obchodní společnost se zakládá uzavřením společenské smlouvy, kterou uzavírají a podepisují minimálně dva společníci, a to buď dvě fyzické osoby nebo dvě právnické osoby nebo jejich kombinace. Společník v.o.s., kterým je fyzická osoba, nemusí splňovat všeobecné podmínky provozování živnosti a podmínkou nebude ani neexistence překážky provozování živnosti, nepůjde-li o společníka, který je statutárním orgánem. Je-li společníkem právnická osoba, společenská práva a povinnosti společníka vykonává vždy jí pověřený zmocněnec, kterým může být pouze fyzická osoba.
Společníkem nemůže být ten, na jehož majetek byl v posledních třech letech prohlášen konkurs, nebo byl návrh na zahájení insolvenčního řízení zamítnut pro nedostatek majetku, nebo byl konkurs zrušen proto, že je jeho majetek zcela nepostačující. V případě, že je tento zákaz porušen, osoba se společníkem nestane, i když společnost vznikne.
Společník, který nebude statutárním orgánem, nově nebude povinen jednat s péčí řádného hospodáře. Nový zákon zavádí ve vztahu k těm společníkům, kteří jsou statutárním orgánem společnosti, informační povinnost při hrozícím střetu zájmů nebo při záměru uzavřít se společností smlouvu.
Společenská smlouva veřejné obchodní společnosti musí obsahovat minimálně tyto náležitosti:
- firmu a sídlo společnosti,
- určení společníků uvedením jména nebo jmen a příjmení, v případě právnické osoby názvu a bydliště nebo sídla,
- předmět podnikání společnosti nebo údaj, že byla založena za účelem správy vlastního majetku.
Společenskou smlouvu lze měnit pouze dohodou všech společníků. V případě, že má být změnou společenské smlouvy zasaženo do práv společníků, je třeba ke změně souhlasu těch společníků, do jejichž práv se zasahuje.
Splácení vkladu v. o. s.
U veřejné obchodní společnosti není dána povinnost tvorby minimálního základního kapitálu, a tedy není ani dána povinnost vkladu každého společníka. V případě, že se společníci ve společenské smlouvě rozhodnou o povinnosti společníka vložit do společnosti určitý vklad, zákon stanoví, že společník je povinen splnit svoji vkladovou povinnost ve lhůtě, způsobem a v rozsahu určených společenskou smlouvou. Jestliže společenská smlouva lhůtu pro splnění vkladové povinnosti nestanoví, musí ji společník splnit v penězích bez zbytečného odkladu po vzniku své účasti ve společnosti.
V případě, že je společník v prodlení se splacením peněžitého vkladu, zákon stanoví, že společník je povinen platit úrok z prodlení ve výši dvojnásobku úroku z prodlení z dlužné částky. Společenská smlouva však může tento úrok snížit nebo ho nemusí vůbec stanovit.
Společník, který je v prodlení se splněním vkladové povinnosti, může být ze společnosti jejím nejvyšším orgánem po marném uplynutí dodatečné lhůty určené ke splnění vyloučen, a to jen tehdy, určuje-li tak společenská smlouva. Takto nelze postupovat v případě, že jsou ve společnosti jen dva společníci. K rozhodnutí zákon vyžaduje souhlas všech společníků, přičemž k hlasu vylučovaného společníka se při rozhodování nepřihlíží.
Zákon stanoví, že každý společník se může domáhat za společnost u soudu splnění vkladové povinnosti proti společníkovi, který je s jejím splněním v prodlení, a v tomto řízení ji zastupovat. Takto nelze postupovat, jestliže před podáním návrhu již bylo zahájeno jednání o vyloučení společníka ze společnosti.
Pokud to připouští společenská smlouva, může společník za podmínek stanovených společenskou smlouvou a se souhlasem všech společníků splnit svou vkladovou povinnost také provedením nebo prováděním práce nebo poskytováním služby. Bude-li společník pro společnost pracovat nebo jí poskytovat služby, aniž by tím plnil svou vkladovou povinnost, bude mít právo na podíl na zisku, ledaže společenská smlouva určí jiný způsob vypořádání.
Ti, kdo splní svou vkladovou povinnost, budou mít právo na podíl zisku ve výši 25 % z částky, v níž splnil svou vkladovou povinnost.
Získání podnikatelského oprávnění v. o. s.
Společníci veřejné obchodní společnosti, která je založena za účelem podnikání, musí ještě před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku požádat o vydání živnostenského nebo jiného podnikatelského oprávnění. V případě, že činnost může být podle zvláštních předpisů vykonávána jenom fyzickými osobami s oprávněním, zapíše se tato činnost do předmětu podnikání společnosti, jen když společnost prokáže, že tato činnost bude vykonávána pomocí osob, které jsou k tomu oprávněny.
Návrh na zápis v. o. s. do obchodního rejstříku
Návrh na zápis v. o. s. do obchodního rejstříku podávají všichni společníci. Podpisy všech společníků musí být úředně ověřeny. Společníci mohou zmocnit k vypracování a podání návrhu na zápis i jiné osoby, například advokáta, a pravost popisů společníků na plné moci musí být rovněž úředně ověřena.
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.
