Obchodní korporace – založení a vznik



Založení a vznik obchodních společností a družstev obecně

Obchodní společnosti a družstva vznikají ve dvou etapách. V první etapě dochází k založení společnosti a v druhé etapě dochází k jejímu vzniku jako právnické osoby, a to ke dni jejího zápisu do obchodního rejstříku. Samotné založení společnosti neznamená její právní existenci. V období mezi svým založením a vznikem obchodní společnost nemá právní osobnost (nemůže nabývat práva a povinnosti, a to ani vlastním jednáním, ani jednáním jiných osob) a neexistují ani její orgány. Společníci společnosti jsou jenom v postavení zakladatelů, ne společníků.

V případě, že někdo (zakladatelé nebo jakékoli jiné osoby) jedná za společnost před jejím vznikem, je z tohoto jednání oprávněn a zavázán (např. jednání o uzavření pracovní smlouvy mezi zakladateli společnosti a zaměstnanci ohledně vykonávání práce pro společnost, uzavření nájemní smlouvy k pronájmu prostorů, kde bude společnost vykonávat svoji činnost, apod.). Pokud jedná více osob, jsou tyto oprávněny a zavázány společně a nerozdílně.

V případě, že společnost účinky těchto jednání pro sebe do tří měsíců od svého vzniku převezme, platí, že společnost byla oprávněna a zavázána z těchto jednání od počátku. V takovém případě dá dalším zúčastněným najevo, že tak učinila. V opačném případě zůstanou z těchto jednání zavázány osoby, které jménem společnosti před jejím vznikem jednaly. Zákon však nevylučuje, aby tyto osoby postoupily pohledávky (podle ustanovení § 1879 a násl. NOZ) z takových jednání společnosti nebo aby společnost převzala takto vzniklé závazky či aby k nim přistoupila podle příslušných ustanovení NOZ.

Založení a vznik obchodních společností a družstev je v zásadě složitý proces na sebe navazujících právních a souvisejících jednání a je obvyklé, že zakladatelé tuto činnost svěřují do rukou svých právních zástupců, advokátů, kteří připraví veškeré nutné dokumenty, řídí celý proces založení a vzniku obchodní společnosti či družstva a komunikují s příslušnými soudy a úřady.

Právní jednání týkající se založení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku obchodní korporace vyžadují písemnou formu s úředně ověřenými podpisy, jinak jsou tato jednání neplatná. Neplatnost není třeba před soudem namítat, jelikož je k ní přihlédnuto i bez návrhu.

Založení

Společenská smlouva (zakladatelská listina)

Obchodní společnosti se v případě, že jsou zakládány více než jednou osobou, zakládají společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli. V případě, že je zakládána kapitálová společnost, tedy společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost, musí mít společenská smlouva formu veřejné listiny. Jedním z typů veřejné listiny je notářský zápis. Notářský zápis musí obsahovat:

  • místo, den, měsíc a rok právního jednání,
  • jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,
  • jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo (není-li, tak datum narození) účastníků a jejich zástupců,
  • prohlášení účastníků o tom, že jsou svéprávní,
  • údaj, jakým způsobem byla ověřena totožnost účastníků,
  • obsah právního jednání,
  • údaj o tom, že byl zápis po přečtení účastníky schválen,
  • podpisy účastníků nebo jejich zástupců,
  • otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.

Notářský zápis vyhotoví každý notář na základě podkladů a skutečností, které mu sdělí a doloží zakladatel či jeho právní zástupce. Za vyhotovení notářského zápisu je účtována cena dle notářského tarifu (cena se odráží od výše tarifní hodnoty úkonu). Společenská smlouva, kterou se zakládá družstvo, se uzavírá přijetím ustavující schůzí.

Zakladatel může zmocnit na základě speciální plné moci i svého obecného zmocněnce či advokáta k založení společnosti. Takovou plnou moc nemůže nahradit generální plná moc (ledaže by obsahovala výslovné zmocnění k uzavření konkrétní společenské smlouvy) ani prokura. Na plné moci však musí být úředně ověřen podpis zmocnitele – tedy zakladatele – a tato plná moc je přílohou společenské smlouvy.

V případě, že je společnost zakládána jediným zakladatelem (zákon tuto možnost připouští u společnosti s ručením omezením a u akciové společnosti) je společenská smlouva nahrazena zakladatelskou listinou, která musí být pořízena ve formě veřejné listiny.

Pro zakladatelské právní jednání se tedy vždy vyžaduje písemná forma.

Splacení vkladů a správce vkladů

Vkladem je peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu obchodní korporace. U akciové společnosti se vklad označuje jako jmenovitá nebo účetní hodnota akcie.

Za předmět vkladu zákon označuje věc, kterou se společník nebo budoucí společník zavazuje vložit do obchodní korporace za účelem nabytí nebo zvýšení účasti v ní. Vkladovou povinnost lze splnit splacením v penězích (peněžní vklad) nebo vnesením jiné penězi ocenitelné věci (nepeněžitý vklad). Nepeněžitým vkladem nesmí být práce nebo služby. Po dobu trvání obchodní korporace ani po jejím zrušení nemá společník právo na vrácení předmětu vkladu.

Před vznikem společnosti nemůže společnost nabývat svůj majetek, protože nemá právní osobnost. Z toho důvodu musí zakladatelé ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině pověřit konkrétní osobu správou splacených nebo vnesených předmětů vkladů nebo jejich částí. Správcem vkladů může být pověřen i zakladatel nebo některý ze zakladatelů. ZOK stanoví požadavky pro splacení peněžitých vkladů a vnesení nepeněžitých vkladů jen pro kapitálové společnosti, tedy pro společnost s ručením omezením a akciovou společnost.

Zatímco peněžitý vklad se u těchto společností splácí na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, přičemž banka s těmito prostředky neumožní nakládat dříve, než kapitálová společnost vznikne, nepeněžité vklady se do kapitálové společnosti vnáší ještě před jejím vznikem. Správce vkladů provádí svou činnost na základě ustanovení o příkazu podle NOZ, tzn., že musí jednat poctivě a pečlivě podle svých schopností.

Jestliže je nepeněžitým vkladem nemovitá věc, jsou k jeho splacení nezbytné dva úkony vkladatele. Vkladatel musí předat správci vkladů písemné prohlášení o vnesení nemovité věci s úředně ověřeným podpisem a musí mu rovněž nemovitou věc předat. Společnost nabývá vlastnické právo k této nemovité věci okamžikem svého vzniku. V případě, že je nemovitá věc, která je předmětem vkladu, zapsaná do veřejného seznamu, nabývá k ní společnost vlastnické právo zápisem vlastnického práva do veřejného seznamu na základě výše zmíněného prohlášení.

Je-li předmětem vkladu věc movitá, je nepeněžitý vklad vnesen předáním věci správci vkladů, pokud není společenskou smlouvou stanoveno jinak. Pokud není z povahy věci možné movitou věc fakticky předat, je dle zákona předána odevzdáním datových nebo jiných nosičů a dokumentace.

V případě, že je nepeněžitým vkladem závod nebo jeho část, případně pohledávka, je předmět vkladu vnesen účinností smlouvy o vkladu závodu nebo jeho části či pohledávky.

U ostatních nepeněžitých vkladů je vklad vnesen účinností smlouvy o vkladu, kterou uzavírá správce vkladů s vkladatelem.

Správce vkladu je povinen vydat písemné prohlášení o splnění vkladové povinnosti nebo její části jednotlivými vkladateli, které je přílohou k návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Jestliže správce vkladů uvede v prohlášení vyšší částku, než ke které byla vkladová povinnost splněna, ručí věřitelům společnosti za její dluhy až do výše tohoto rozdílu, a to po dobu pěti let od zápisu společnosti do obchodního rejstříku.

Po vzniku společnosti jsou jí správcem vkladů předány předměty vkladů i s plody a užitky, ledaže ohledně plodů a užitků určí společenská smlouva jinak. Pokud společnost nevznikne, správce vkladů předměty vkladů nebo jejich části i s plody a užitky bez zbytečného odkladu vrátí vkladatelům.

Získání podnikatelského oprávnění

Ještě před vznikem společnosti musí společnost získat podnikatelské oprávnění (za předpokladu, že je založena za účelem podnikání), a to buď živnostenské či jiné podnikatelské oprávnění. Právnické osobě zapsané do obchodního rejstříku vzniká živnostenské oprávnění dnem ohlášení, a to v rozsahu zapsaného předmětu podnikání.

Průkazem živnostenského oprávnění je ve smyslu živnostenského zákona výpis z živnostenského rejstříku a do vydání výpisu stejnopisem ohlášení s prokázaným doručením živnostenskému úřadu. Průkazem jiné podnikatelské činnosti je pak oprávnění vydané příslušným orgánem podle jiných právních předpisů.

Obchodní firma

Pojem obchodní firmy upravuje NOZ. Obchodní firma je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Dle vyvratitelné zákonné domněnky je podnikatelem osoba zapsaná v obchodním rejstříku a osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle zákona. Jelikož se všechny obchodní společnosti zapisují do obchodního rejstříku, musí mít obchodní firmu. Podnikatel nesmí mít více obchodních firem. Každá forma obchodní společnosti má zákonem stanoven dodatek označující její právní formu (např. s.r.o. nebo a.s.) Tento dodatek je ze zákona součástí obchodní firmy společnosti.

Obchodní firma především nesmí působit klamavě a nesmí být zaměnitelná s jinou (ani foneticky), a to v rámci celého státu, přičemž k odlišení nestačí dodatek označující právní formu. Obecně závazné právní předpisy neurčují, kolik písmen má obchodní firma obsahovat. Pokud by firma byla nezaměnitelná, teoreticky nic nebrání tomu, aby obsahovala třeba jen dvě písmena (takovou firmu však nelze dohledat ve veřejně přístupném elektronickém obchodním rejstříku).

Z praktických zkušeností je však nutno poukázat na skutečnost, že rejstříkové soudy zpravidla vyžadují minimálně tři znaky, neboť dva a méně znaků neposkytují dostatečnou záruku výlučnosti firmy. Jako zaměnitelnou pak často posuzují takovou obchodní firmu, která obsahuje zkratku nebo jiný výrazný prvek shodný s obchodní firmou jiné společnosti. Současně ale platí, že je-li více obchodních závodů několika podnikatelů spojeno do podnikatelského seskupení, mohou jejich jména nebo obchodní firmy obsahovat shodné prvky, pokud je veřejnost bude schopna odlišit.

Při přeměně společnosti přejde obchodní firma na právního nástupce, pokud s tím tento souhlasí. V případě, že má společnost více právních nástupců a není-li určeno, na kterého z nich obchodní firma přechází, nepřejde obchodní firma na žádného z nich.

Sídlo

Každá společnost musí mít již při svém ustavení určeno sídlo. To může být i v bytě, za podmínky, že to nenaruší klid a pořádek v domě. Postačí, pokud bude v zakladatelském právním jednání uveden jen název obce, plná adresa sídla se pak zapisuje do obchodního rejstříku.

Každý se může dovolat skutečného sídla společnosti a společnost nemůže namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě proti tomu, kdo se dovolá sídla zapsaného v obchodním rejstříku.

Vznik

Obchodní společnosti a družstva vznikají až ke dni zápisu do obchodního rejstříku. Až tímto dnem se založená společnost stane právnickou osobou. Od účinnosti NOZ není právnická osoba nadána svéprávností, tj. není způsobilá samostatně právně jednat, a musí být proto zastupována statutárním orgánem nebo zmocněncem. Jestliže ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině není uvedeno, na jakou dobu je společnost ustavena, platí, že je ustavena na dobu neurčitou.

Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být podán k příslušnému rejstříkovému soudu nejpozději do šesti měsíců (nestanoví-li společenská smlouva lhůtu jinou) od založení společnosti, jinak platí, že nastávají tytéž účinky jako při odstoupení od smlouvy. V případě družstva platí, že po marném uplynutí lhůty vzali všichni uchazeči o členství své přihlášky zpět.

Dle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, je navrhovatel zápisu povinen doložit, že osobě, jíž se zápis týká, vznikne nejpozději dnem zápisu živnostenské nebo jiné oprávnění k činnosti, která má být jako předmět činnosti nebo podnikání do veřejného rejstříku zapsána. Toto neplatí, je-li tato skutečnost zjistitelná z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem nebo stanoví-li jiný zákon jinak.

Navrhovatel je povinen doložit také právní důvod užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo osoby, jíž se zápis týká, ledaže je tento údaj, jako u předmětu činnosti, známý z informačního systému. K doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti nebo jednotky, kde jsou prostory umístěny, popřípadě prohlášení osoby oprávněné s nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním sídla osoby souhlasí. Toto prohlášení nesmí být starší než tři měsíce a podpisy na něm musí být úředně ověřeny.

Příslušným rejstříkovým soudem k řízení o návrhu na zápis společnosti je soud, v jehož obvodu je obecný soud osoby, jíž se zápis týká. Obecným soudem v rejstříkových věcech je vždy krajský soud (Městský soud v Praze pro Prahu a Středočeský kraj, Krajský soud v Českých Budějovicích, Krajský soud v Plzni, Krajský soud v Ústí nad Labem, Krajský soud v Hradci Králové, Krajský soud v Brně a Krajský soud v Ostravě).

Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být podán na speciálním formuláři, který je k dispozici na serveru www.justice.cz. Lze jej podat v listinné nebo elektronické podobě a musí být doložen listinami o skutečnostech, které mají být do veřejného rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin v souvislosti s tímto zápisem.

Nově je možný i tzv. přímý zápis notářem dle § 108 – 118 zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Notář provede zápis do veřejného rejstříku po splnění podmínek pro zápis požadovaných zapisovaných skutečností dálkovým přístupem. Zákon ukládá notáři splnit tuto povinnost bez zbytečného odkladu po podání žádosti o zápis.

Dne 1. ledna 2014 nabyla účinnosti vyhláška č. 323/2013 Sb., o náležitostech formulářů na podávání návrhů na zápis, změnu nebo výmaz údajů do veřejného rejstříku a o zrušení některých vyhlášek, která stanoví náležitosti formulářů na podávání návrhů na zápis, změnu nebo výmaz údajů do veřejného rejstříku podle zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Dle této vyhlášky je povinností Ministerstva spravedlnosti uveřejnit na svých internetových stránkách formuláře na zápis, změnu nebo výmaz údajů o:

  • spolku,
  • pobočném spolku,
  • zahraničním pobočném spolku,
  • nadaci,
  • nadačním fondu,
  • ústavu,
  • společenství vlastníků jednotek,
  • fyzické osobě – podnikateli,
  • obchodních společnostech,
  • družstvech,
  • evropských společnostech,
  • závodu zahraniční osoby nebo odštěpném závodu zahraniční osoby,
  • odštěpném závodu,
  • obecně prospěšné společnosti.

 Je tak s ohledem na NOZ rozšířen výčet subjektů, jejichž zápis je vyhláškou upraven.

Soudní poplatky za zápis obchodní korporace do obchodního rejstříku ke dni účinnosti NOZ činí 6000 Kč, za zápis akciové společnosti činí soudní poplatek 12 000 Kč. Tento poplatek nelze zaplatit v kolcích, jelikož částka určená zákonem za první zápis společnosti převyšuje 5000 Kč, musí být tedy zaplacen bankovním převodem na příslušný účet rejstříkového soudu.

Rejstříkový soud musí dodržet obecnou lhůtu pěti pracovních dnů k provedení zápisu společnosti do obchodního rejstříku. V případě, že rejstříkový soud v této lhůtě neprovede přímý zápis nebo nerozhodne ve věci usnesením, začíná běžet fikce zápisu a faktická realizace zápisu, tedy přenesení údajů do databáze, musí proběhnout v zákonné lhůtě dvou dnů ode dne, kdy fikce zápisu nastala.

Rejstříkový soud zapíše společnost ke dni určenému v návrhu na zápis, nejdříve však ke dni jeho provedení. Rozhodne-li rejstříkový soud o zápisu usnesením, provede se zápis až ke dni právní moci takového usnesení. Po provedeném zápisu nelze již zrušit rozhodnutí, jímž rejstříkový soud povolil zápis společnosti, ani se nelze domáhat určení, že společnost nevznikla. Lze se pouze domáhat prohlášení neplatnosti společnosti, a to jenom v zákonem stanovených případech.

Ode dne zápisu společnosti do obchodního rejstříku – tedy ode dne vzniku společnosti začínají společnostem plynout následující lhůty:

  • 8 kalendářních dnů k zaregistrování u Okresní správy sociálního zabezpečení za předpokladu, že společnost má zaměstnance,
  • 8 dnů k zaregistrování u zdravotních pojišťoven za předpokladu, že společnost má zaměstnance,
  • 15 dnů k zaregistrování u správce daně.

Evidence skutečných majitelů

Novelou zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, která vstoupila v účinnost 1. 1. 2018, byla do českého právního řádu transponována tzv. čtvrtá AML (Anti-Money-Laundering) směrnice.

Novela zavádí povinnou evidenci údajů o skutečných majitelích právnických osob zapsaných do veřejných rejstříků a svěřenských fondů zapsaných do evidence svěřenských fondů.

Pojem skutečných majitelů se zavádí zejména pro účely zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, přičemž skutečným majitelem může být pouze fyzická osoba, která má právně nebo fakticky možnost vykonávat přímo či nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, svěřenském fondu či jiném právním uspořádání bez právní osobnosti. V § 4 zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu jsou též dále uvedeny domněnky, které blíže upravují, kdo se při splnění výše uvedených podmínek za skutečného majitele považuje.

O skutečném majiteli budou podle § 118f zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob v evidenci zaznamenány údaje o jménu a adrese místa pobytu, popřípadě také bydlišti (liší-li se od adresy místa pobytu), datu narození a rodném číslu (bylo-li přiděleno), státní příslušnosti, ale také o podílu na hlasovacích právech (zakládá-li se postavení skutečného majitele na přímé účasti v právnické osobě), podílu na rozdělovaných prostředcích v předmětném subjektu (zakládá-li se postavení skutečného majitele na tom, že je jejich příjemcem), nebo se do evidence budou zapisovat jiné skutečnosti, je-li postavení skutečného majitele založeno jinak.

Evidence skutečných majitelů je informačním systémem veřejné správy, do kterého nebude mít přístup veřejnost, ale pouze oprávněné subjekty. Vést evidenci budou příslušné rejstříkové soudy.

Právnické osoby a svěřenské fondy mají povinnost ve lhůtě do 1 roku od účinnosti novely skutečného majitele do evidence zapsat.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Pravidelné novinky e-mailem