Perspektivní obory pro vývoz do Číny

15. 7. 2014 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

Dokument informuje o perspektivních oborech pro vývoz do Číny, mezi které patří především dopravní strojírenství a infrastruktura, energetika, důlní technika, strojírenství, odpadové hospodářství, chemický průmysl nebo vodní zdroje. Dokument dále obsahuje SWOT analýzu, která se zaměřuje na rozbor silných i slabých stránek a příležitosti i rizika této země.

Již ve třicátých letech minulého století dodávalo Československo do Číny např. cukrovary a pivovary. Značného objemu ve vývozu do ČLR bylo dosaženo zejména v 50. letech, kdy se Československo významnou měrou podílelo na rozvoji čínské energetiky a průmyslu, ale i zemědělství. Účast tehdejšího Československa na industrializaci Číny byla významná dodávkami a zaváděním strojírenských výrob v oblasti obráběcích a textilních strojů, v automobilovém průmyslu a v řadě dalších oborů (chemie, metalurgie). V dalším období, od 70. let minulého století, byly dále realizovány dodávky investičních celků, zejména elektrárenských bloků 4 x 200 MW a 2 x 500 MW do Shentou.

Po zrušení clearingového zúčtování plateb v 90. letech minulého století významně klesly jak dodávky investičních celků, tak i kusové strojírenské dodávky, zejména nákladních automobilů a traktorů, neboť změnou platebního režimu začalo být české zboží pro čínské odběratele příliš drahé. V souvislosti s politickými změnami v Evropě v devadesátých letech a  zlepšením vztahů mezi ČLR a Ruskem přestala být pro Čínu role ČR jako určitého prostředníka ve vztahu k východní Evropě významná. V posledních letech pokračuje tendence prohlubování (z českého pohledu) pasivní obchodní bilance a to i přes stálý růst českého exportu.

Při hodnocení celkové atmosféry obchodních a hospodářských styků, je – přes někdy dosud uváděné zmínky o tradičních dobrých vztazích – současný přístup čínských státních představitelů k českým partnerům již zcela pragmatický a vychází především z vnitřních čínských zájmů. Důležité tedy je předložit konkurenceschopnou nabídku, přičemž významné je i celkové vzájemné pojetí aktuálních politicko-ekonomických vztahů; chybí také lepší informovanost o potenciálu českých výrobců.

Více informací o vzájemných ekonomických vztazích naleznete na portálu BusinessInfo.cz.

Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby čínské obchodní relace

Při formulaci strategie přístupu k čínskému trhu je v rámcové poloze zapotřebí zvážit relevanci následujících aspektů SWOT:

Silné stránky:

  • ČLR: silná ekonomika produkující HDP ve výši 9.335 mld. USD, komplexní záběr čínské ekonomiky
  • stabilní ekonomický růst převyšující 8 %
  • politická stabilita, mírná liberalizace ve vedení země
  • fiskální stabilita
  • pokračující stabilita kurzu místní měny
  • dynamický soukromý sektor, silné státem vlastněné podniky
  • zapojení do globálních ekonomických struktur, zejména WTO
  • částečná transformace plánované ekonomiky směrem k tržnímu systému
  • pokračující růst životní úrovně obyvatel
  • liberalizace vnitřního trhu (byť váhavá)
  • zkušenosti některých českých podniků s čínským trhem a čínským prostředím

Slabé stránky:

  • přetrvávající silná ochrana vnitřního trhu (např. iniciativa Indigenous Innovations, bezpečnost IT sektoru, energetika, finančnictví, automobilový průmysl)
  • netransparentní legislativa, nekonzistentní s mezinárodními normami
  • rozpor mezi centrálním řízením a disproporcemi v sociálním rozvoji regionů
  • méně standardní pravidla obezřetného chování bank, vyšší % klasifikovaných úvěrů
  • nekonvertibilní měna a související problémy
  • relativně slabá ochrana práv duševního vlastnictví, především ve vztahu k vymáhání této ochrany

Příležitosti:

  • snaha o přeměnu čínské ekonomiky z ekonomiky tažené exportem na ekonomiku taženou domácí poptávkou
  • rychlý růst životní úrovně Číňanů, doprovázený změnou jejich spotřebitelského chování (preference konzumu „západního“ střihu)
  • rychlý růst mezd (především v pobřežních oblastech Číny) vedoucí k „prodražování“ klasického čínského exportního zboží
  • reforma sociálního a zdravotního pojištění cílená na podporu spotřeby čínských domácností na úkor kumulace úspor
  • zvýšení „hodnoty“ lidského života v pracovně-právních (hornictví, doprava, stavebnictví) a spotřebitelských (bezpečnost potravin, hraček, léků) vztazích
  • proces posilování energetického sektoru, zejména výroby elektrické energie
  • probíhající regionální rozvoj a industrializace v řadě zaostalých oblastí Číny
  • rekonstrukce nedostatečně rozvinuté infrastruktury
  • snaha o zlepšování životního prostředí
  • silný rozvoj automobilového průmyslu
  • transformace státních podniků, jejich modernizace
  • rychlý růst soukromého sektoru
  • vysoký příliv zahraničních investic do teritoria
  • zvýšené investice do výzkumu a vývoje
  • zájem bank o financování projektů v ČLR, některé banky začínají nabízet vypořádání úhrad v čínské národní měně

Hrozby:

  • zpomalení ekonomiky po vyčerpání pozitivního efektu stimulačního balíčku a poklesu ve světové ekonomice
  • strukturální nevyrovnanost čínské ekonomiky, daná selháváním vládního plánování („přeinvestování“ některých sektorů – větrná energie, cementárny, slévárny atd.)
  • tendence k podpoře domácích ekonomických subjektů na úkor zahraničních investorů a exportérů
  • dlouhodobý rozpor zájmů mezi rozvinutým pobřežím, centrální vládou a chudými západními provinciemi
  • přetrvávající rozdíly mezi rozvoji měst a venkova
  • pomalé zvyšování domácí poptávky
  • velmi náročné konkurenční prostředí
  • možnost eskalace napětí v oblasti

Perspektivní obory

  • Energetika – s ohledem na dlouhodobě vysoké tempo růstu průmyslové výroby i spotřeby domácností ČLR existuje trvalá poptávka po nových energetických zdrojích včetně obnovitelné energie. Strategickým cílem země je zajistit spolehlivost a bezpečnost dodávek pro pokrytí rostoucí spotřeby.
  • Důlní technika – potřeba zajištění surovin pro výrobu patří mezi hlavní úkoly čínského vedení, zároveň je kladen stále větší důraz na efektivitu při dobývání surovin, tj. zavádění moderních technologií, a snížení bezpečnostních rizik. Dle prohlášení State Administration of Coal Mine Safety Supervision bude Čína v následujících letech investovat 6 miliard USD do modernizace bezpečnostního vybavení ve státem vlastněných dolech.
  • Obnovitelné zdroje – Čína si v této oblasti vytyčila zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů ze 6% v roce 2006 na 15% v roce 2020. Jedná se bezpochyby o perspektivní odvětví, nicméně vzhledem k zaměření vládních investic do této oblasti (resp. na podporu výrobců zařízení sloužících k ochraně životního prostředí) a extrémní konkurenci ze strany jiných zahraničních výrobců je to také oblast, ve které se prosadí jen výrobky unikátní a s nejvyšší přidanou hodnotou.
  • Technologie na ochranu životního prostředí – potenciál mají specializovaná zařízení a technologie, které se zaměřují na řešení specifických čínských problémů (např. otázky eroze a s tím spojené zalesňování), výrobky, které jsou spojeny s prevencí katastrof nebo s následným odstraňováním a minimalizací škod (mobilní čističky vody, balírny vody, protipovodňové hráze či protipovodňové vybavení).
  • Odpadové hospodářství – řešení otázek spojených s odpadovým hospodářstvím (sběr, recyklace, likvidace, ukládání) patří ke stálým prioritám místních orgánů. Čína hledá vhodná řešení k dosažení udržitelného rozvoje i z důvodu vnějšího tlaku na zlepšení situace v ochraně životního prostředí, navíc je podporováno uplatnění vhodných technologií pro recyklaci odpadu a získávání druhotných surovin pro výrobní spotřebu.
  • Vodní zdroje – budování úpraven pitných vod a čistíren odpadních vod – to jsou s ohledem na překotný rozvoj Číny a rozměry problémů, které země řeší, klíčové sektory do budoucna. Dokládá to i zvyšující se objem investic, které proudí do běžících i nových projektů.
  • Ovzduší – čistota vzduchu nedosahuje ve více než 40 % čínských měst vládou vytyčených standardů. Obchodní příležitost pak představuje i to, že od roku 2010 musejí být všechny uhelné elektrárny, ve kterých se spaluje uhlí s vysokým podílem síry, vybaveny odsiřovacími technologiemi.
  • Dopravní strojírenství a infrastruktura – další rozvoj čínské ekonomiky a plnění stanovených úkolů ze strany vedení země není možné bez mohutných investic do budování dopravní infrastruktury a zlepšování dopravní obslužnosti. Potenciálními oblastmi pro zapojení českých firem jsou zejména železniční a silniční doprava, městská dopravní síť, spolupráce na dodávkách dopravních prostředků a systémů.
  • Letecký průmysl – čínská vláda již několik let připravuje postupné otevření leteckého prostoru v některých segmentech, kde by mohla převzít řízení provozu civilní správa od ČLOA. Zároveň se chystá investovat do budování regionálních a místních letišť, což by otevřelo cestu menším letadlům, jakož i budoucímu rozvoji soukromého létání včetně sportovních letadel, helikoptér atd. Místní trh se tak v blízké době otevře spolupráci se zahraničními výrobci a dodavateli.
  • Služby – kvalita služeb v Číně neroste ani zdaleka tak rychle, jako kvalita zboží. Kvalitně poskytnuté služby jsou tak stále vysoce poptávaným zbožím. Značný potenciál např. existuje ve službách architektů, designerů, projekčních kanceláří, poradenství. Perspektivní jsou však také audiovizuální služby (tvorba animovaných filmů) a finanční služby.
  • Potraviny – specifickým typem spotřebního zboží, které má v Číně potenciál uspět, jsou nepochybně tradiční evropské potraviny, potraviny vysokých jakostních standardů a nápoje. Nedůvěra čínských konzumentů v bezpečnost domácích potravinových produktů (mj. jako důsledek tzv. melaminové aféry a skandálu s přidávanými hormony do mléčných výrobků) představují další příležitost pro importované – byť dražší – substituty.
  • Strojírenství – ČLR je největším trhem uvedených strojů ve světě, spotřeba stále narůstá vzhledem k rozvoji ekonomiky, pro ČR je to velmi důležitá položka exportu, zájem o dovoz nebo výrobní spolupráci je trvalý.
  • Zdravotnické výrobky – podstata chystané zdravotní reformy spočívá ve zvýšení kvality zdravotní péče a lze se tak domnívat, že reforma bude mít také dopad na kvalitu vybavení nemocnic. Obrovský trh bude také představovat značný počet čínských seniorů. Konkurence v oblasti medium-tech zdravotnických výrobků je obrovská, hi-tech zdravotnické výrobky z EU však mají v Číně dobré jméno a zachovávají si konkurenceschopnost i při vyšší ceně. Vybavení (především provinčních) nemocnic bývá navíc často zastaralé – dle odhadů více než 15 procent přístrojů je starších 30 let.
  • Spotřební zboží – uplynulých pět let přineslo dramatický nárůst kupní síly průměrné čínské domácnosti. Ten se projevil mimo jiné hlubokou přeměnou v preferencích spotřebitelského chování většiny Číňanů – čínský trh s luxusním zbožím dosáhl hodnoty 9,4 miliard dolarů. Na základě současného vývoje lze očekávat, že v roce 2015 bude podíl Číny na celosvětovém trhu s luxusním zbožím činit 20 %, čímž předběhne momentálně dominující Japonsko. Další zvýšení spotřební poptávky pak nepochybně přinese také chystaná reforma sociálního a zdravotního pojištění.
  • Potřeby pro stárnoucí populaci – mezi lety 2011 a 2015 má počet čínských důchodců vzrůst ze 178 na 221 milionů. Do roku 2030 by se měl počet čínských důchodců ve srovnání s dneškem zdvojnásobit. Čína zároveň bohatne, což se týká také lidí v post-produktivním věku. Výrobky, které jsou jednoduché na obsluhu, mají inovativní řešení překonávající pohybová omezení starších občanů, střídmý až tradiční design, mají velkou šanci uspět u této kategorie spotřebitelů. 
  • Nové technologie – čínský zájem o nové, vysoce rozvinuté technologie v různých oborech představuje šanci pro inovativní české podniky a instituce, zabývající se výzkumem a praktickou aplikací. Mezi favority patří např. nanotechnologie s širokým záběrem možného využití, biotechnologie, nové materiály. Pro rozvoj těchto oborů s velkým potenciálem vyrůstají v jednotlivých provinciích a městech rozvojové a technologické zóny, které se těší podpoře jak centrální, tak i lokální administrativy.

Závěr

Nový koncept prioritních zemí vznikl v rámci Exportní strategie na roky 2012–2020 v úzké spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy, Hospodářskou komorou a Mezinárodní obchodní komorou. Seznam prioritních zemí není stálou veličinou, ale bude upravován dle potřeb české podnikatelské veřejnosti. Jedná se tedy o systém komunikace mezi státní správou a podnikatelskou sférou a společné plánování akcí.

Potřebujete-li jakékoliv informace týkající se podnikatelských aktivit souvisejících s Čínou, vstupem na její trh, překonávání překážek na hranici nebo obchodních příležitostí, je vhodným zdrojem Souhrnná teritoriální informace (publikovaná na portálu BusinessInfo.cz). K dispozici máte též bezplatnou Zelenou linku pro export na telefonním čísle 800 133 331, export@mpo.cz nebo info@czechtrade.cz. Jakýkoliv námět můžete signalizovat vedoucímu zahraniční kanceláře CzechTrade v Šanghaji shanghai@czechtrade.cz, tel.: +86 21 321 81 955, v Chengdu ladislav.graner@czechtrade.cz, tel.: +86 28 862 02 606, vedoucímu ekonomického úseku velvyslanectví ČR v Pekingu commerce_beijing@mzv.cz, tel.: +86 10 853 29 509, nebo pracovníkovi MPO – Bc. Barbora Kocourková, kocourkova@mpo.cz, tel.: +420 224 853 588.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek