Ekonomický profil kanadské provincie Alberta



Zemědělství

Na tvorbě HDP se zemědělství podílí 1,8 % a zaměstnává 56,2 tis. lidí. Alberta je v kanadském měřítku:

  • největší producent hovězího masa
  • největší producent medu
  • 3. největší producent obilovin

Zemědělská půda má rozlohu 20,4 mil. hektarů, přičemž obdělávaná půda zabírá 62 %, pastviny 31,5 % a ostatní půda 6,5 %. V Albertě je v provozu 43 230 farem, což ji řadí na 2. místo v Kanadě po Ontariu. Průměrná velikost farmy dosahuje 476 hektarů. Největší zastoupení mají hovězí farmy (27,8 %), následují obilné a olejnaté farmy (24,5 %), ostatní plodinové farmy (19 %) a ostatní zvířecí farmy (18,2 %).

Zemědělské tržby v roce 2011 dosáhly rekordních 10,5 mld. CAD, což představuje 21 % kanadské primární zemědělské produkce. Hlavní zásluhu na tom měl vysoký růst cen některých plodin (např. sušený hrách, oves, cukrová řepa, ječmen, řepka olejka, pšenice) a zvířat (např. jehňata, drůbež, prasata). Zhruba 53 % zemědělských tržeb připadá na rostlinnou produkci (řepka olejka, pšenice, ječmen) a dalších 30 % na hovězí dobytek.

Alberta se podílí téměř polovinou na kanadské produkci hovězího masa a je klíčovým producentem bizoního masa. V provincii se chová hovězí dobytek (5,5 mil. ks), prasata (1,5 mil. ks), ovce (183 tis. ks), drůbež. Hlavní zemědělskou plodinou podle tržeb je řepka olejka; následují pšenice a ječmen. Dále se pěstují krmná kukuřice, hrách, cukrovka a oves.

Producenti mléka, vajec a drůbeže (kuřata, krůty) v Albertě jsou součástí kanadského systému supply management. Jedná se o systém státem kontrolované produkce uvedených komodit, jehož cílem je vytvoření rovnováhy mezi nabídkou (produkcí) a poptávkou. Systém je založen na třech pilířích: plánovaná produkce (tj. výrobní kvóty), stanovené výkupní ceny a kontrola dovozu (tj. minimální bezcelní množstevní kvóty a následná vysoká dovozní cla až 300 %). Kanadská vláda je v zahraničí silně kritizována za vysoce ochranářský systém pro producenty mléčných výrobků a drůbeže.

Energetika

Provincie Alberta je energetická provincie Kanady. Energetický sektor se podílí 27 % na tvorbě HDP a 71 % na celkovém exportu Kanady. V roce 2011 vyprodukovala Alberta v kanadském měřítku 74 % ropy, 71 % zemního plynu a 50 % uhlí.

Alberta je v kanadském měřítku:

  • největší producent ropy, zemního plynu a uhlí
  • 4. největší výrobce elektřiny (po Quebecu, Ontariu a British Columbia)
  • 3. největší výrobce elektřiny z větrné energie (po Ontariu a Quebecu)

Hlavními zdroji výroby elektřiny jsou uhlí (45 %) a zemní plyn (40 %). Dalšími zdroji jsou voda, vítr, biomasa a odpadní teplo. Uhlí má nízký obsah síry, a proto je jeho pálení čistší než jinde ve světě. Alberta má bohaté zdroje biomasy díky rozvinutému zemědělství a lesnictví. Instalovaná výrobní kapacita elektrické energie dosahuje téměř 14 000 MW, přičemž polovina kapacit byla vybudována po roce 1998.

Elektrická přenosová síť měří 21 000 km. Dodávky elektřiny zákazníkům v Albertě se uskutečňují jiným systémem než v ostatních kanadských provinciích. Výroba a maloobchodní ceny elektřiny jsou otevřené konkurenci. Spotřeba elektřiny roste ročním tempem vyšším než 3 % a odpovídá růstu obyvatel v provincii a energeticky náročnějšímu životnímu stylu. Do roku 2027 bude Alberta potřebovat dvojnásobek elektřiny než spotřebovává v současné době.

Největším energetickým projektem je výstavba ropovodu Keystone XL firmy TransCanada v hodnotě 7 mld. CAD o délce 2 673 km. Ropovod povede z oblasti ropných písků v Hardisty u Edmontonu jihovýchodně přes provincii Saskatchewan a americké státy Montana a South Dakota do Steele City ve státě Nebraska. Keystone XL poté začlení část existujícího ropovodu Keystone vedoucí přes Nebrasku a Kansas do rafinérie Cushing v Oklahomě a bude pokračovat na jih státem Oklahoma až do rafinérií v Port Arthur a Houstonu v Texasu. Přepravní kapacita Keystone XL má činit 850 000 barelů ropy denně.

Dalším významným energetickým projektem je ropovod Northern Gateway firmy Enbridge v hodnotě 6 mld. CAD o délce 1 172 km. Ropovod povede z Bruderheim u Edmontonu do Kitimat (British Columbia) na západním pobřeží Kanady. Ropovod bude mít dvě linie – jedna bude dopravovat do Kitimat 550 tis. barelů těžké ropy (bitumen) denně určené na export do rafinerií v Kalifornii a Asii a druhá linie bude zpět dopravovat kondenzát pro zajištění snazší přepravy bitumenu v ropovodu. Northern Gateway čelí protestům od ochránců životního prostředí a původních obyvatel (First Nations). Ropovod by mohl být uveden do provozu nejdříve v roce 2016. 

V roce 2002 přijala Alberta zákon „The Climate Change and Emmissions Management Act“, kterým se zavázala ke snižování emisí skleníkových plynů (GHG). V roce 2003 bylo schváleno nařízení „Specified Gas Reporting Regulation“, které požaduje od všech provozů emitujících více než 100 000 tun CO2 ročně hlásit jejich emise. Od roku 2010 musí hlásit emise všechny provozy vypouštějící více než 50 000 tun CO2 ročně.

Alberta se stala v roce 2007 první jurisdikcí v Severní Americe, která uzákonila snižování emisí GHG pro velké průmyslové provozy schválením nařízení „Specified Gas Emitters Regulation“. Nařízení požaduje, že všechny provozy emitující více než 100 000 tun CO2 ročně musí snížit emise o 12 % pod úroveň emisí v letech 2003–2005. V opačném případě platí uhlíkovou daň (carbon tax) 15 CAD/tuna CO2 nad povolený limit do provinčního fondu „Climate Change and Emissions Management Fund“ (CCEMF).

Uhlíková daň dosud vynesla 312 mil. CAD. Fond CCEMF podporuje projekty a technologie zaměřené na snižování emisí GHG v Albertě. Největší část celkových emisí GHG (38,2 %) v roce 2010 připadla v Albertě na sektor ropných písků, který zahrnuje těžbu a zpracování ropných písků v tzv. upgraders. V těsném závěsu byli výrobci elektřiny (37,4 %).

Zachycování a skladování uhlíku (carbon capture and storage – CCS) je technologie používaná ke snížení emisí CO2 v řadě průmyslových sektorů včetně zpracování bitumenu. V roce 2008 se provinční vláda zavázala investovat 2 mld. CAD na podporu velkých projektů CCS. V roce 2009 schválila provinční vláda spolufinancování 2 velkých projektů CCS v celkové hodnotě 2,55 mld. CAD, přičemž provinční vláda přispívá částkou 1,3 mld. CAD během 15 let. Zbytek hradí kanadská vláda a partneři projektů.

Prvním projektem je Alberta Carbon Trunk Line – 240 km dlouhé potrubí pro dopravu CO2 z továrny na výrobu umělých hnojiv a rafinerie bitumenu ve Fort Saskatchewan do produkujících ropných polí ve střední Albertě. Druhým projektem je Shell Quest – zachycování a skladování hluboko v podzemí 1,2 mil. tun CO2 ročně vyprodukovaného při zpracování bitumenu v závodě firmy Shell ve Strotford u Fort Saskatchewan. Uvedené projekty sníží emise CO2 o 2,76 mil. tun počínaje rokem 2016.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Ottawě (Kanada).

Pravidelné novinky e-mailem