Ekonomický profil kanadské provincie Alberta



Zemědělství

Na tvorbě HDP se zemědělství podílí 1,8 % a zaměstnává 56,2 tis. lidí. Alberta je v kanadském měřítku:

• největší producent hovězího masa
• největší producent medu
• 3. největší producent obilovin

Zemědělská půda má rozlohu 20,4 mil. hektarů, přičemž obdělávaná půda zabírá 62 %, pastviny 31,5 % a ostatní půda 6,5 %. V Albertě je v provozu 43 230 farem, což ji řadí na 2. místo v Kanadě po Ontariu. Průměrná velikost farmy dosahuje 476 hektarů. Největší zastoupení mají hovězí farmy (27,8 %), následují obilné a olejnaté farmy (24,5 %), ostatní plodinové farmy (19 %) a ostatní zvířecí farmy (18,2 %).

Zemědělské tržby v roce 2011 dosáhly rekordních 10,5 mld. CAD, což představuje 21 % kanadské primární zemědělské produkce. Hlavní zásluhu na tom měl vysoký růst cen některých plodin (např. sušený hrách, oves, cukrová řepa, ječmen, řepka olejka, pšenice) a zvířat (např. jehňata, drůbež, prasata). Zhruba 53 % zemědělských tržeb připadá na rostlinnou produkci (řepka olejka, pšenice, ječmen) a dalších 30 % na hovězí dobytek.

Alberta se podílí téměř polovinou na kanadské produkci hovězího masa a je klíčovým producentem bizoního masa. V provincii se chová hovězí dobytek (5,5 mil. ks), prasata (1,5 mil. ks), ovce (183 tis. ks), drůbež. Hlavní zemědělskou plodinou podle tržeb je řepka olejka; následují pšenice a ječmen. Dále se pěstují krmná kukuřice, hrách, cukrovka a oves.

Producenti mléka, vajec a drůbeže (kuřata, krůty) v Albertě jsou součástí kanadského systému supply management. Jedná se o systém státem kontrolované produkce uvedených komodit, jehož cílem je vytvoření rovnováhy mezi nabídkou (produkcí) a poptávkou. Systém je založen na třech pilířích: plánovaná produkce (tj. výrobní kvóty), stanovené výkupní ceny a kontrola dovozu (tj. minimální bezcelní množstevní kvóty a následná vysoká dovozní cla až 300 %). Kanadská vláda je v zahraničí silně kritizována za vysoce ochranářský systém pro producenty mléčných výrobků a drůbeže.

Energetika

Provincie Alberta je energetická provincie Kanady. Energetický sektor se podílí 27 % na tvorbě HDP a 71 % na celkovém exportu Kanady. V roce 2011 vyprodukovala Alberta v kanadském měřítku 74 % ropy, 71 % zemního plynu a 50 % uhlí.

Alberta je v kanadském měřítku:

• největší producent ropy, zemního plynu a uhlí
• 4. největší výrobce elektřiny (po Quebecu, Ontariu a British Columbia)
• 3. největší výrobce elektřiny z větrné energie (po Ontariu a Quebecu)

Hlavními zdroji výroby elektřiny jsou uhlí (45 %) a zemní plyn (40 %). Dalšími zdroji jsou voda, vítr, biomasa a odpadní teplo. Uhlí má nízký obsah síry, a proto je jeho pálení čistší než jinde ve světě. Alberta má bohaté zdroje biomasy díky rozvinutému zemědělství a lesnictví. Instalovaná výrobní kapacita elektrické energie dosahuje téměř 14 000 MW, přičemž polovina kapacit byla vybudována po roce 1998.

Elektrická přenosová síť měří 21 000 km. Dodávky elektřiny zákazníkům v Albertě se uskutečňují jiným systémem než v ostatních kanadských provinciích. Výroba a maloobchodní ceny elektřiny jsou otevřené konkurenci. Spotřeba elektřiny roste ročním tempem vyšším než 3 % a odpovídá růstu obyvatel v provincii a energeticky náročnějšímu životnímu stylu. Do roku 2027 bude Alberta potřebovat dvojnásobek elektřiny než spotřebovává v současné době.

Největším energetickým projektem je výstavba ropovodu Keystone XL firmy TransCanada v hodnotě 7 mld. CAD o délce 2 673 km. Ropovod povede z oblasti ropných písků v Hardisty u Edmontonu jihovýchodně přes provincii Saskatchewan a americké státy Montana a South Dakota do Steele City ve státě Nebraska. Keystone XL poté začlení část existujícího ropovodu Keystone vedoucí přes Nebrasku a Kansas do rafinérie Cushing v Oklahomě a bude pokračovat na jih státem Oklahoma až do rafinérií v Port Arthur a Houstonu v Texasu. Přepravní kapacita Keystone XL má činit 850 000 barelů ropy denně.

Dalším významným energetickým projektem je ropovod Northern Gateway firmy Enbridge v hodnotě 6 mld. CAD o délce 1 172 km. Ropovod povede z Bruderheim u Edmontonu do Kitimat (British Columbia) na západním pobřeží Kanady. Ropovod bude mít dvě linie – jedna bude dopravovat do Kitimat 550 tis. barelů těžké ropy (bitumen) denně určené na export do rafinerií v Kalifornii a Asii a druhá linie bude zpět dopravovat kondenzát pro zajištění snazší přepravy bitumenu v ropovodu. Northern Gateway čelí protestům od ochránců životního prostředí a původních obyvatel (First Nations). Ropovod by mohl být uveden do provozu nejdříve v roce 2016. 

V roce 2002 přijala Alberta zákon „The Climate Change and Emmissions Management Act“, kterým se zavázala ke snižování emisí skleníkových plynů (GHG). V roce 2003 bylo schváleno nařízení „Specified Gas Reporting Regulation“, které požaduje od všech provozů emitujících více než 100 000 tun CO₂ ročně hlásit jejich emise. Od roku 2010 musí hlásit emise všechny provozy vypouštějící více než 50 000 tun CO₂ ročně.

Alberta se stala v roce 2007 první jurisdikcí v Severní Americe, která uzákonila snižování emisí GHG pro velké průmyslové provozy schválením nařízení „Specified Gas Emitters Regulation“. Nařízení požaduje, že všechny provozy emitující více než 100 000 tun CO₂ ročně musí snížit emise o 12 % pod úroveň emisí v letech 2003–2005. V opačném případě platí uhlíkovou daň (carbon tax) 15 CAD/tuna CO₂ nad povolený limit do provinčního fondu „Climate Change and Emissions Management Fund“ (CCEMF).

Uhlíková daň dosud vynesla 312 mil. CAD. Fond CCEMF podporuje projekty a technologie zaměřené na snižování emisí GHG v Albertě. Největší část celkových emisí GHG (38,2 %) v roce 2010 připadla v Albertě na sektor ropných písků, který zahrnuje těžbu a zpracování ropných písků v tzv. upgraders. V těsném závěsu byli výrobci elektřiny (37,4 %).

Zachycování a skladování uhlíku (carbon capture and storage – CCS) je technologie používaná ke snížení emisí CO₂ v řadě průmyslových sektorů včetně zpracování bitumenu. V roce 2008 se provinční vláda zavázala investovat 2 mld. CAD na podporu velkých projektů CCS. V roce 2009 schválila provinční vláda spolufinancování 2 velkých projektů CCS v celkové hodnotě 2,55 mld. CAD, přičemž provinční vláda přispívá částkou 1,3 mld. CAD během 15 let. Zbytek hradí kanadská vláda a partneři projektů.

Prvním projektem je Alberta Carbon Trunk Line – 240 km dlouhé potrubí pro dopravu CO₂ z továrny na výrobu umělých hnojiv a rafinerie bitumenu ve Fort Saskatchewan do produkujících ropných polí ve střední Albertě. Druhým projektem je Shell Quest – zachycování a skladování hluboko v podzemí 1,2 mil. tun CO₂ ročně vyprodukovaného při zpracování bitumenu v závodě firmy Shell ve Strotford u Fort Saskatchewan. Uvedené projekty sníží emise CO₂ o 2,76 mil. tun počínaje rokem 2016.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Ottawě (Kanada).