Vyplývá to z dat pracovního portálu JenPráce.cz. Pod rostoucím tlakem jsou dnes pozice založené na zadávání dat, jednoduché administrativě a opakujícím se zpracováním informací.

Zájem studentů navíc často nekopíruje potřeby zaměstnavatelů. Hranice mezi perspektivní a ohroženou kariérou nevede jednoduše mezi technickými a humanitními obory. Rozhoduje konkrétní náplň práce a schopnost využít znalosti při řešení problémů.

Při hodnocení budoucnosti profesí je potřeba oddělit počet pracovních příležitostí, výši odměny, podmínky práce a možnosti dalšího růstu. Obor s dlouhodobým nedostatkem zaměstnanců nemusí automaticky patřit k nejlépe placeným.

Stejně tak vysoká nástupní mzda nezaručuje, že stejná poptávka v oboru vydrží po celou vaši pracovní kariéru. Výběr studia nebo změna zaměstnání proto vyžadují širší pohled než jen srovnání aktuálních výdělků.

Většina změn práce znamená i změnu profese, ukazuje analýza

Popularita studia nemusí odpovídat potřebám trhu

Rozdílné tempo zájmu o jednotlivé obory ukazují údaje Českého statistického úřadu. V roce 2025 se počet poprvé zapsaných studentů meziročně zvýšil u společenských věd o pětinu, u obchodu, administrativy a práva o 14 procent a u přírodních věd o 10 procent.

U informačních a komunikačních technologií byl nárůst přibližně tříprocentní. Jde o změnu počtu nově zapsaných studentů, nikoli o srovnání celkové velikosti těchto skupin nebo počtu budoucích absolventů. Přesto údaje ukazují, že studentská popularita nekopíruje oblasti, ve kterých zaměstnavatelé nejvíce hledají kvalifikované lidi.

Samotný zájem o určitý studijní směr nevypovídá o jeho kvalitě ani nezaručuje budoucí uplatnění. Pod jednou širokou skupinou oborů se mohou skrývat velmi odlišné specializace. Důležité je proto sledovat, jaké znalosti student získá, zda je dokáže využít v praxi a jak široké pracovní možnosti mu vzdělání otevře.

Perspektivu má propojení technologií s konkrétní odborností

Mezinárodní výhled World Economic Forum řadí mezi nejrychleji rostoucí profese do roku 2030 specialisty na big data, umělou inteligenci a strojové učení, vývojáře softwaru i některé technologické a energetické profese.

IT není zárukou snadného uplatnění. Rozdíl je mezi uchazečem, který ovládá základní postupy, a specialistou schopným navrhnout řešení, zabezpečit systém nebo převzít odpovědnost za jeho fungování

Michal Španěl, JenPráce.cz

Mezi dovednostmi, jejichž význam podle zaměstnavatelů poroste nejrychleji, figurují znalosti AI a big data, sítě a kyberbezpečnost či technologická gramotnost. Jde ovšem o globální průzkum očekávání zaměstnavatelů, nikoli o samostatnou prognózu pro český trh.

Význam technologických znalostí nespočívá jen ve vývoji nových nástrojů. Firmy potřebují také lidi, kteří je dokážou zavést do běžného provozu, vysvětlit jejich přínos kolegům a posoudit, zda přinášejí očekávaný výsledek. Prostor se tak otevírá pro několik odborností.

„Kdybych měl vybrat jeden širší perspektivní směr, zvolil bych technické vzdělání propojené s konkrétním odvětvím. Odborník na automatizaci, který rozumí provozu výrobní firmy, může řešit problémy, na něž samotné programátorské znalosti nestačí. Podobně zajímavá je kombinace zdravotnictví a dat nebo energetiky a digitálních technologií. Hodnotu má schopnost propojit nástroj s reálnou potřebou,“ říká Michal Španěl, manažer a datový analytik pracovního portálu JenPráce.cz.

„Samotné označení IT přitom není zárukou snadného uplatnění. Rozdíl je mezi uchazečem, který ovládá základní postupy, a specialistou schopným navrhnout řešení, zabezpečit systém nebo převzít odpovědnost za jeho fungování. Také v technologických profesích proto záleží na konkrétní specializaci a obsahu práce,“ dodává analytik.

Wellbeing Index: Co trápí české zaměstnance a jak si je firmy nejlépe udrží?

Budoucnost mají i profese založené na práci s lidmi

„Dlouhodobou perspektivu nabízejí zdravotnické a pečovatelské profese. Stárnutí populace vytváří potřebu péče, při níž se odborné znalosti spojují s osobním kontaktem, rozhodováním podle konkrétní situace a odpovědností za druhého člověka. Technologie mohou pomoci s dokumentací, předáváním informací nebo sledováním zdravotního stavu, část práce však nadále vyžaduje přítomnost kvalifikovaného pracovníka. Výrazný růst pečovatelských, ošetřovatelských a některých vzdělávacích profesí předpokládá také globální výhled World Economic Forum,“ sděluje Viktor Kubát, zakladatel organizace Dohled na dosah.

Ve vzdělávání samotná dostupnost informací nenahrazuje schopnost něco vysvětlit, rozpoznat chybu v porozumění a přizpůsobit výuku konkrétnímu člověku. Digitální nástroje mohou práci učitelů proměňovat, jejich smysluplné použití však vyžaduje pedagogické dovednosti.

Perspektiva se navíc neomezuje jen na vysokoškolské vzdělání. Praktická technická kvalifikace spojená s diagnostikou, instalací nebo servisem zařízení může být pro konkrétního člověka vhodnější cestou než studium vybrané pouze kvůli titulu. Důležitá je kvalita přípravy a možnost průběžně doplňovat znalosti.

Problém pro firmy: Zaměstnanci se chtějí vzdělávat, ale není prostor a čas

Pod tlakem je rutina, nikoli celý obor

Opačný vývoj očekává World Economic Forum u administrativních a sekretářských pozic, u nichž do roku 2030 předpokládá největší pokles v absolutním počtu pracovních míst. Mezi rychle ubývající profese řadí například pracovníky zadávání dat, bankovní přepážkové pracovníky či administrativní asistenty.

Tlak se přitom neomezuje pouze na jednoduché kancelářské práce. Mezi ohroženými se objevují i některé kvalifikovanější znalostní role. Společným znakem bývá vyšší podíl opakujících se činností, jejichž postup lze standardizovat. Automatizace přitom nemusí zrušit celou pozici. Může omezit počet lidí potřebných ke stejnému objemu práce nebo výrazně změnit jejich povinnosti.

„Za obor v krizi bych neoznačil celé humanitní vzdělání ani celé IT. Největší tlak vidím u pozic, jejichž hlavní náplní je mechanické zpracování informací. Firmy budou dál potřebovat účetní, asistenty i pracovníky zákaznické podpory, může se však měnit to, za co je platí. Méně za přepisování podkladů, více za řešení nestandardních situací, komunikaci a kontrolu správnosti výsledků,“ vysvětluje Michal Španěl.

Sedláček: Lídrem v AI Česko nikdy nebude. Spolupracujme s umělou inteligencí na tom, co umíme

„Pro zaměstnance z toho plyne praktická otázka: kterou část jejich práce lze popsat přesným postupem a kde je naopak potřeba zkušenost, úsudek nebo znalost souvislostí? Právě druhou skupinu schopností má smysl rozvíjet. Ani kvalitně vytvořený text či tabulka totiž nemusí být dostatečným výsledkem, pokud pracovník nedokáže vysvětlit jejich význam a doporučit další postup,“ doplňuje analytik.

AI může změnit cestu k prvnímu zaměstnání

Proměna práce zasahuje také absolventy. Jednoduché rešerše, příprava podkladů nebo první návrhy výstupů tradičně sloužily jako úkoly, na nichž se nováčci učili.

Pokud jejich část převezmou digitální nástroje, školy i zaměstnavatelé budou muset hledat další způsoby, jak začínajícím pracovníkům předat zkušenosti. Zvládnutí základních úkolů totiž bývá předpokladem pro pozdější samostatné rozhodování.

Za obor v krizi bych neoznačil celé humanitní vzdělání ani celé IT. Největší tlak vidím u pozic, jejichž hlavní náplní je mechanické zpracování informací.

Michal Španěl, JenPráce.cz

„Student by se neměl ptát jen na to, zda jeho profesi nahradí AI, ale které úkoly převezme a co bude muset umět on sám. Používání nástroje ještě neznamená porozumění oboru. Právník, marketér, účetní i programátor potřebují posoudit správnost výsledku. Bez odborných základů může člověk chybný výstup pouze rychleji předat dál. Výhodou proto může být praxe už během studia. Umožňuje poznat pracovní postupy, získat zpětnou vazbu a pochopit, jak se školní znalosti používají v konkrétní organizaci. Zároveň pomáhá zjistit, zda studentovi vyhovuje skutečná náplň profese,“ upozorňuje Jan Dvořák, výkonný ředitel Počítačové školy GOPAS.

Při výběru školy se vyplatí začít pracovním dnem

Zájem o téma a spokojenost s jeho profesním využitím nejsou totéž. Člověka může bavit psychologie, ale nemusí mu vyhovovat každodenní práce s klienty. Podobně nadšení pro biologii nemusí znamenat zájem o laboratorní rutinu. Vedle obsahu výuky je proto užitečné zkoumat také konkrétní pracovní možnosti, podmínky nástupu a požadované dovednosti.

„Doporučil bych projít několik desítek pracovních nabídek, mluvit s absolventy a vyzkoušet stáž nebo brigádu. Uchazeč rychle zjistí, zda firmy očekávají jazyky, konkrétní software či zkušenosti, které samotná výuka neposkytne. Dobrá volba nemusí být obor s nejmódnějším názvem. Měla by odpovídat schopnostem člověka a dát mu základ, na němž může stavět, i když se jeho původně vysněná pozice promění,“ dodává Michal Španěl z JenPráce.cz.

Redakčně upravená tisková zpráva JenPráce.cz