Rok s covidem pohledem firem: Krize, nebo příležitost?

Tuzemské podniky prožily těžký rok s covidem-19. Tvrdě na ně dopadly samotná pandemie i vládní restrikce. Zhruba polovina hledala pro svůj byznys nové cesty, musela měnit strategii, nastartovat nové projekty.

Propouštění zaměstnanců se týkalo zejména firem v nejpostiženějších oborech. Pro řadu společností se ale krize naopak stala příležitostí k růstu.

Vyplynulo to z březnového průzkumu Podnikatelské platformy Helas mezi stovkou rozdílně velkých českých společností z různých oborů. Zástupci firem odpovídali na třináct anketních otázek.

Téměř tři pětiny českých podniků zaznamenaly během uplynulého roku propad obratu, nejčastěji kolem 10 procent (20 procent dotázaných). U patnácti procent respondentů poklesl obrat o vice než třicet procent. Čtvrtina firem ale během covidového roku zaznamenala růst (nejčastěji do 30 procent).

Graf: Zaznamenali jste v době covidu propad/růst obratu?

Zdroj: Helas

Krizi jsme překonali maximálním nasazením

Někteří respondenti prozradili, že krizi přežili jen díky maximálnímu osobnímu nasazení či výraznému šetření nákladů. Některé podniky z nejpostiženějších oborů jako cestovní ruch ale musely své podnikání přerušit a propustit většinu lidí. Stále nevědí, kdy a zda vůbec se dočkají restartu.

Hledáte pro váš byznys nové cesty? Spustili jste nový projekt? Měnili jste strategii? Na tyto otázky odpovědělo v anketě kladně 50 procent respondentů. Čtyřem procentům dotázaných pomohlo to, že našli příležitosti mimo svůj původní obor.

Téměř polovina šéfů podniků se domnívá, že pomoc státu během pandemie nebyla dostatečná. Jen 12 procent firem vládní opatření či programy podpory výslovně ocenilo.

Graf: Je z vašeho pohledu podpora státu dostatečná?

Zdroj: Helas

Průzkum Helas dále ukázal, že nálada mezi zákazníky byla během koronavirové krize buď neutrální nebo spíše negativní. Za dobrou ji označilo jen pět procent respondentů.

Jen povinné testování nepomůže

Manažeři českých firem už vidí světlo na konci tunelu, přesto si většina z nich nemyslí, že k návratu „do starých kolejí” pomůže jen povinné testování. Mnozí v anketě zmiňovali to, že je potřeba především rychlé očkování.

Firmy musely během covidového roku často řešit výpadek pracovní síly, ať už kvůli karantémě pracovníků či péči o děti.

Graf: Zavedli jste testování na pracovišti ještě před nařízením vlády?

Zdroj: Helas

„Zavedli jsem částečný home office u kancelářských profesí, důležité bylo vzájemné zastupování a přesčasy u dělníků. Dále jsme sáhli k výpomoci agenturních pracovníků či redukci zbytných aktivit,” sdělil majitel firmy Tokoz Vladimír Chládek.

Některé společnosti byly ještě vynalézavější: „Ve vlastních prostorách zajišťujeme hlídání, ale i případnou výuku dětí našich zaměstnanců. Z tohoto důvodu jsou výpadky zaměstnanců pouze v případě onemocnění v jejich rodinách,” prozradila Hana Pekárková z Pracoviště ošetřovatelské péče, s r.o.

V těch nejpostiženějších oborech naopak musely podniky propouštět a zachránil je často jen výkon manažerů či majitelů. „Výpadek řeším tak, že pracuji osmnáct hodin denně,“ uvedla Libuše Benáčková z cestovní kanceláře Bena Tour.

Nejtěžsí bylo propustit kolegy

Před jaké nejtěžší rozhodnutí byli zástupci podniků v rámci svého byznysu během pandemie postaveni?

„Zda vůbec dále pokračovat. Vláda nám znemožnila podnikat bez možnosti sáhnout si na nějaké kompenzace. Zůstali jsme bez finanční podpory státu,“ postěžovala si Radka Bláhová z UniStudies, které nabízí jazykové kurzy včetně výuky ve firmách.

Podle Libuše Benáčkové bylo nejobtížnějším rozhodnutím propouštění kolegů. „Je těžké loučit se zaměstnanci, kteří u mě pracovali 30 let, ale jinak to nešlo,“ sdělila.

„Po prvním lockdownu jsme se museli rozhodnout, zda a jak vůbec pokračovat. Trh se propadl o více než 30 procent, výhled byl nejistý. Vsadili jsme ale na naše schopné pracovníky, vybírali jsme dovolené, organizovali práci na dálku,” prozradil Jaroslav Žlábek z Toyota Material Handling CZ.

Graf: Museli jste přikročit k propouštění zaměstnanců?

Zdroj: Helas

Mnozí zmiňovali i to, že bylo obtížné nechávat lidi v jarních měsících loňského roku doma za šedesátiprocentní náhradu mzdy. Byli také nuceni hledat možnosti úspor a naučit se flexibilitě.

Během pandemie se musejí české podniky prát i s náladami pracovníků. Mnozí nákazu podceňují, a odmítají se nechat testovat, jiní mají naopak přehnané obavy z nákazy.

Radikální řešení zvolila firma B2B Partner. „Odmítače propouštíme bez rozdílu a bez pardónu, nechce-li se pracovník testovat, je to překážka na jeho straně a končí, děláme to tak už několik měsíců. Začali ještě předtím než amatéry ve vládě napadlo, že budeme testovat povinně,” říká Pavla Petrošová.

Pracoviště ošetřovatelské péče, s.r.o. naopak patřilo k desítkám podniků, kteří své zaměstnance chválí a velké problémy v komunikaci nevidí.

„Všichni zaměstnanci přistupují k nákaze zodpovědně a nemoc nepodceňují. Nemají problémy dodržovat všechna hygienická nařízení včetně pravidelného testování,“ doplnila Hana Pekárková.

Graf: Myslíte si, že povinné a pravidelné testování zaměstnanců přináší jistou naději na návrat do „starých dobrých kolejí“?

Zdroj: Helas

Přidává se k ní i Jana Mádlová z Alive: „Jsme se zaměstnanci názorově v souladu, není to chřipečka, ale není třeba obavy přehánět.“

Podle Vladimíra Chládka (Tokoz) musí jít management příkladem: „Řešíme to osobním příkladem managementu, agitací ve firemním občasníku, letáky, tlakem na absolvování testů u nás ve firmě, rychlou reakcí na zjištěné nákazy, zavedením hygienických pravidel, antibakteriálními návleky na klikách a madlech.“

Vrhli jsme se do online světa

Přestože mají podnikatelé za sebou několik velmi těžkých měsíců, snaží se hledat i v komplikované situaci něco pozitivního. „Vrhli jsme se více do online světa,“ popisuje Jana Mádlová ze společnosti Alive, co pozitivního chodu firmy přineslo období provázené covidovými opatřeními. „Zjednodušili jsme některé procesy, digitalizujeme,“ navazuje Radka Bláhová ze společnosti UniStudies.

Zátěžová situace se promítla i na fungování pracovních kolektivů. „Lidé si začali opět vážit práce,“ popisuje Václav Bervid ze společnosti Orličan. „Ukázalo se, kdo je kdo, a na koho je spolehnutí. Kolektiv se pročistil a stmelil,“ oceňuje Dana Hrabáková ze společnosti Chalk.  „Pozitivum, hlavně na počátku pandemie, jsem viděla v tom, že nikdo ze zaměstnanců nikdy neřekl: Bojím se, nejdu do toho. Ale naopak se sami nabízeli, že pomohou ještě více,“ oceňuje Hana Pekárková ze společnosti Pracoviště ošetřovatelské péče. 

Všeobecná shoda panuje také na přínosech většího používání online forem komunikace.  „Schůzování on-line šetří čas, jeví se mnohdy jako efektivnější – částečně u něj určitě zůstaneme. Řada lidí se naučila pracovat z domova – to se může hodit, ale nejsem toho příliš přítelem. I se zákazníky si zvykáme navzájem na videohovory. A to je dobré, protože e-mail je dobrý na poslání informace, určitě ne na diskusi a vyjasňování názorů – to má spíš negativní výsledky,“ zmiňuje Vladimír Chládek, ze společnosti TOKOZ.

Některé přínosy současného období se podle něj firma bude snažit zachovat i do budoucna. „Efekt šetrného chování a snad i větší sounáležitosti lidí by bylo třeba ukotvit i do postcovidové doby. Chtělo by to dostat i do státní správy, která ekonomické potíže moc neřeší,“ dodává Vladimír Chládek.

Také další firmy mohou stavět na zkušenostech, které v minulých měsících získaly. „Zjednodušil se systém řízení a rozdělení kompetencí na pracovišti, významně se zlepšily mezilidské vztahy mezi zaměstnanci, kteří také přijali větší zodpovědnost za chod firmy,“ popisuje Josef Třetina ze společnosti Top Oil Services.

Společnostem, které podnikají v online prostředí, současná situace nahrává. „Pozitivní na tom všem je, že se lidé naučili více nakupovat na internetu a toto si osvojili a budou v tom nadále pokračovat,“ konstatuje Adam Fiala, zakladatel Czech Wool company.

Změnili jsme přístup k životu

Některé podnikatele současná situace přiměla změnit přístup k životu. „Přivedla mě více ke vnímání života a radosti. Vše, co bylo, pro mě samozřejmé najednou nebylo a člověk svůj život musí přehodnotit a poděkovat za prozření a vnímat hezké okamžiky života, které dříve ve spěchu míjel,“ uvažuje Šárka Hlavičová.

Schopnost české ekonomiky vypořádat se s opatřeními ohledně koronaviru dává podle podnikatelů naději na budoucí pozitivní vývoj tuzemského hospodářství. „Český byznys prokazuje svoji adaptabilitu, maká i v covidové době, aby měl spokojené zákazníky. pokud se začne pandemická situace ve světě zlepšovat, věřím, že konjunktura nás nemine,“ očekává Vladimír Chládek. Podle dalších zástupců českého byznysu si musí vzít tuzemské hospodářství poučení. „Začít vyrábět věci které se dovážejí z Číny, Korey a podobných států. Být více samostatný jako stát,“ konstatuje Oldřich Glogar ze společnosti 2G.

S jakými nadějemi spojují nadcházející období další podnikatelé? „V návratu poctivosti. V návratu k tomu využívat šikovnosti jak rukou, tak mozků českých lidi a také v úplném odebrání moci komunistům, protože ti byznys vnímají pouze jen jako obohacení se na úkor druhého,“ podotýká Šárka Hlavičová. Další podnikatelé spojují šance na záchranu ekonomiky ve funkční podpoře státu. „Aktuálně v plošných, a hlavně reálných kompenzacích. Něco je prezentováno naší vládou v médiích a něco zcela jiného je pak realita,“ upozorňuje Radka Bláhová.

Přečtěte si k tématu: Covid-19 a změny v podnikání

O tom, zda podnikatelé již nyní vidí ze současné situace světlo na konci tunelu, často rozhoduje obor, ve kterém působí. „Podle mne už ho vidíme – průmysl díky fungujícím zahraničním zakázkám jede povětšinou dobře. A poroste s uvolňováním restrikcí spojeným s proočkovaností Evropanů. Jen do toho nesmí nikdo hodit vidle v podobě zavření fabrik. A ty hloupé nápady ještě neutichly!“ varuje Vladimír Chládek. „I když jsem neustálý optimista, zatím světlo téměř nevidím, snad na podzim,“ uvažuje Libuše Benáčková z cestovní kanceláře Bena Tour.

Podle dalších respondentů se změny k lepšímu nepodaří bez zásadní proměny české společnosti. „Po volbách? Určitě ne hned,“ přemítá Josef Třetina a navazuje: „Jen například v rychlosti vyřizování stavebního povolení jsme na 160 místě na světě. Nemůžeme se divit, že se i celkově propadáme v konkurenceschopnosti. Česko dle mého názoru musí co nejdříve udělat revizi státních úřadů a jejich výkonnosti. Poté se můžou měnit zákony, které uvolní břemena malým a středním podnikům. Ti pak pomůžou nastartovat pozitivní reformy, které nás posunou dál.“

Jiní podnikatelé jsou s předvídáním pozitivních změn opatrnější. „Bude to ještě trvat dost dlouho, musíme se s tím naučit,“ odhaduje Oldřich Glogar. Jiní považují za součást cesty ze současné krize určitou sebereflexi. „Až každý pochopí, co mu tato situace přinesla, dala a vzala – ať si každý udělá pořádek ve svém životě a světlo na konci tunelu uvidí a nemusí být ani očkovaný,“ uzavírá Šárka Hlavičová.

Jakub Procházka, Dalibor Dostál

Zpracováno na základě průzkumu, provedeného podnikatelskou platformou Helas (www.hnec.cz) mezi stovkou rozdílně velkých českých společností z různých oborů v březnu 2021. Agentura Helas byla založena v roce 1997 s cílem sdružovat české podnikatelky a podnikatele, vytvářet obchodní příležitosti a rozvíjet obchodní vztahy s důrazem na etický byznys.

Agentura je také pořadatelem podnikatelských soutěží Ocenění Českých Podnikatelek, Ocenění Českých Lídrů, a Ocenění Českých Exportérů jejichž společná vize je vyjádřená mottem „Budujeme hrdé Česko“. 

Výsledky soutěží Ocenění Českých Podnikatelek za rok 2020, Ocenění Českých Lídrů za rok 2020, a Ocenění Českých Exportérů za rok 2020. Portál BusinessInfo.cz je mediálním partnerem těchto soutěží.

Další informace hledejte na www.businessinfo.cz/koronavirus




• Teritorium: Česká republika