Arménie: Zahraniční obchod a investice

23. 7. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Jerevanu (Arménie)

Zahraniční obchod: V období leden-únor se obrat zahraničního obchodu Arménie ve srovnání se stejným obdobím loňského roku zvýšil o 43,2 % a činil 1 098,4 mil. USD. Tento pozitivní trend trvá od roku 2016. Dovoz se mezitím zvýšil o 44,4 %, zatímco vývoz se zvýšil o 41,0 %. Dovoz však rostl rychleji než vývoz, což dále prohlubuje čistý rozdíl mezi vývozem a dovozem. Obchodní bilance činí 324 594,1 mil. USD.

Obchod se zeměmi CIS se zvýšil o 30,7 %, přičemž jeho podíl na celkovém obchodu činil 27,9 % - z toho pouze obchod s Ruskem se zvýšil o 28,7 % a dosahoval objemu 306,7 mil. USD.

Obchodní obrat se zeměmi EU má na arménském zahraničním obchodu podíl 23,8 %, jeho objem dosáhl částky více než 261,5 mil. USD, což znamená zvýšení o 53 %. Obchod s Německem, který má podíl 5,9 % na arménském zahraničním obchodu, se zvýšil o 64,1 %, obchod s Bulharskem, který má na zahraničním obchodu podíl 4,8 %, se zvýšil téměř o 30 %. Téměř všechny země vykázaly v obchodu s Arménií pozitivní dynamiku. Podle arménských statistických údajů zvýšila ČR svůj obrat s Arménií o 46,8 %, objem obchodu zde dosáhl výše 4,1 mil. USD, což znamená podíl 0,4 % na celkovém zahraničním obchodu. Obchod s Čínou (podíl 9,3 %) se zvýšil o 26 %, Švýcarskem (podíl 8,8 %) více než 2 krát, zatímco obchod s Gruzií se snížil o 38,7 %.

Obchod s Euroasijskou ekonomickou unií: Pokud jde o obchod se zeměmi EEU, Arménie svůj obrat s tímto ekonomickým blokem zvýšila. Celkový vývoz do zemí EEU dosáhl objemu 94,3 mil. USD a hodnota dovozu dosáhla částky 222,1 mil. USD, což znamená zvýšení o 40,4 % a 22,4 %. Arménie je stále značně závislá na ruské ekonomice, která má značný podíl na celkovém obchodu se zeměmi EEU.

Zahraniční obchod Arménie se zeměmi EEU, leden–únor 2016, zdroj: Eurasian Economic Commission

Celkem

315 524,6

127,4

Export

94 314,5

140,4

Import

222 099,2

122,4

Bělorusko

6 584,8

2,1krát

Export

1 311,7

3krát

Import

5 273,2

193,2

Kazachstán

2 013,1

2,7krát

Export

1 788,1

2,9krát

Import

225,0

2krát

Kyrgyzstán

226,2

190,9

Export

215,6

181,9

Import

10,6

-

Rusko

306 700,5

128,7

Export

90 110,1

136,7

Import

216 590,4

125,7

Průmyslová produkce:

V období leden-únor pokračoval průmysl ve svém pozitivním trendu, přičemž byl zaznamenán růst o 8,3 % a bylo zde dosaženo celkové hodnoty 262,4 milionu dolarů. Dynamika tohoto rozvoje však není v rovnováze; růst za leden činil 13,9 %, avšak růst v únoru činil 3,3 %. Vývoj průmyslu mohl být velice nepříznivě ovlivněn pozastavením činnosti důlní společnosti Valex, která působí v severní Arménii. K dočasnému uzavření této společnosti, jenž se zabývá těžbou kovů, přispěly problémy s ochranou životního prostředí a znečištěním, obnova a renovace. Je však jasné, že uzavření výrazným způsobem sníží celkovou výkonnost tohoto odvětví i v budoucnu. Obchod s jinými zeměmi zůstává poměrně bez významu, pokud vezmeme v úvahu existenci celní unie. Dynamika je však příznivá, jelikož Arménie zvýšila svůj obchod s Běloruskem 2,1krát, s Kazachstánem 2,7krát a s Kyrgyzstánem o 81,9 %.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2013 2014 2015 2016 2017

Export

1 478,8 1 519,3 1 486,9 1 782,9 2 242,9

Import

4 385,9

4 424,4

3 254,0

3 292,4 4 182,7

Trade balance

-2 907,1

-1 094,9

-1 767,1

-1 509,5 -1 939,8

Údaje v mil. USD
Zdroj: www.armstat.am

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Zahraniční obchod Arménie, 2017, v mil. USD, zdroj: Armstat
    2016 Podíl, % 2017 Podíl, % Změna, %
  Zahraniční obchod celkem 5 065 193,0 100 6 425 529,7 100 126,9
1 Ruská federace 1 358 306,1 26,8 1 712 912,8 26,7 126,1
2 EU28 1 218 097,9 24 1 564 496,7 24,3 128,4
3 Čína 453 586,7 9 604 486,6 9,4 133,3
4 Švýcarsko 122 007,7 2,4 366 769,2 5,7 3krát
5 Írán 239 250,8 4,7 263 383,2 4,1 110,1
6 Gruzie 245 243,8 4,8 248 985,6 3,9 101,5
7 Turecko 164 153,1 3,2 230 244,8 3,6 140,3
8 USA 121 742,6 2,4 204 790,5 3,2 168,2
9 SAE 119 308,3 2,4 202 789,2 3,2 170
10 Ukrajina 109 834,3 2,2 129 069,1 2 117,5
11 Irák 138 043,4 2,7 121 133,7 1,9 87,8
12 Kanada 152 232,8 3 89 941,5 1,4 59,1
13 Japonsko 52 040,7 1 81 546,9 1,3 156,7
14 Brazílie 52 967,6 1 73 475,0 1,1 138,7
15 Bělorusko 36 711,6 0,7 44 621,9 0,7 121,5
16 Thajsko 14 966,2 0,3 32 938,7 0,5 2,2krát
17 Korejská republika 18 568,6 0,4 24 496,7 0,4 131,9
18 Turkmenistán 11 957,8 0,2 16 270,6 0,3 136,1
19 Kazachstán 5 652,4 0,1 8 985,7 0,1 159,0
EU28 Export 2017 Změna, % Import 2017 Změna, %
Rakousko 1 893,3 124,2 21 489,3 126,4
Belgie 45 680,7 109,8 43 994,9 75,8
Bulharsko 286 204,0 187,8 40 438,6 118,9
Chorvatsko 79,3 56,7 850,7 60,6
Kypr 123,6 404,3 1 551,5 70,2
Česká republika 2 582,3 111,3 27 024,6 180,9
Dánsko 816,0 337,9 5 844,9 104,3
Estonsko 697,1 157,0 14 143,3 142,6
Finsko 1 784,8 1 170,1 24 379,9 136,0
Francie 4 497,8 117,0 77 650,9 146,6
Německo 132 483,5 95,3 206 523,3 110,8
Řecko 183,6 32,2 49 656,5 272,6
Maďarsko 1 683,8 214,6 12 963,7 119,1
Irsko 12,6 89,8 10 110,8 99,3
Itálie 37 425,3 117,4 163 322,1 126,8
Lotyšsko 2 964,6 193,1 2 733,8 177,3
Litva 2 009,1 66,9 5 404,5 126,0
Lucembursko 1 268,0 142,7 758,3 94,6
Malta 18,2 77,5 237,4 101,6
Nizozemsko 90 755,0 178,5 36 397,3 127,4
Polsko 8 142,6 43,3 50 510,0 139,8
Portugalsko 413,9 2 142,8 6 608,4 112,8
Rumunsko 3 542,9 13,3 9 414,5 62,4
Slovensko 106,5 56,0 9 089,2 206,8
Slovinsko 19,3 53,3 8 387,9 115,3
Španělsko 1 736,4 1 295,9 36 322,5 143,3
Švédsko 796,4 519,3 29 218,4 214,9

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Vzájemný obchod, tis. USD

 

2015

2016

2017

2018 I-II

2017 I-II

Vývoz ČR

23 206

21 239

38 002

8 448

2 666

Dovoz ČR

2 185

3 099

3 587

355

284

Obrat

25 391

24 338

41 589

8 803

2 950

Saldo ČR

21 021

18 140

34 415

8 093

2 382

Zdroj: ČSÚ

Vzájemný obchod, tis. USD

 

2015

2016

2017

2018 I-II

2017 I-II

Vývoz AM

1 714

2 319

2 582

453

189

Dovoz AM

34 031

23 505

46 337

6 165

4 725

Obrat

35 745

25 824

48 919

6 618

4 914

Saldo AM

-32 317

-21 186

-43 755

-5 712

-4 536

Zdroj: ArmStat

10 nejvýznamnějších položek českého vývozu 2018 leden – únor, tis. USD, SITC(4)

Kód zboží

Název zboží

Stat. hodnota, USD (tis.)

7 641

Telef. přístroje (vč. mob.);ost. přístr.k vysílání, přijímání hlasu

4 099

7165

Generátorová soustrojí

1 153

7523

Ostatní zařízení k autom.zprac.dat,dat

447

6 652

Skleněné zboží pro domácnost, kanceláře, k výzdobě

204

6 429

Výrobky z buničiny, papíru, lepenky, buničité vaty

195

7 522

Zařízení k autom. zprac. dat přenosná, ˂10kg, obs. CPU, klávesnici,displej

159

7 781

Články (baterie) a elektr. akumulátory vč. dílů

149

5 533

Přípravky pro péči o vlasy

142

7 527

Paměťové jednotky

140

7 742

Přístroje na bázi rtg. aj. záření, příslušenství, díly

124

Zdroj: ČSÚ

10 nejvýznamnějších položek českého dovozu 2018 leden – únor, tis. USD, SITC(4)

Kód

zboží

Název zboží

Stat. hodnota USD (tis.)

1 124

Lihoviny; likéry a ostatní alkoholické nápoje

100

6 842

Hliník, slitiny hliníku, tvářené

58

8 414

Pánské, chlapecké kalhoty, kombinézy, šortky ap.

38

2 789

Minerály, surové

28

8 746

Přístroje a zařízení k automatické regulaci a ovládání

22

8 215

Nábytek, dřevěný

18

6 353

Dřevo stavební tesařské a truhlářské

17

8 413

Pánská, chlapecká saka, blejzry

15

8 411

Pánské, chlapecké svrchníky, pláštěnky, větrovky apod.

12

6659

Výrobky ze skla, jinde nezařazené

10

Zdroj: ČSÚ

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Arménie je spolu s dalšími státy Eurasijské hospodářské unie (Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzská republika) součástí společné obchodní zóny. V těchto zemích a v Gruzii platí režim volného obchodu.

Zóny volného obchodu byly zavedeny, aby přilákaly exportující domácí a globální společnosti. Zákon o volných ekonomických zónách byl přijat v roce 2011 a vedl k založení zón volného obchodu v Arménii. V současnosti fungují dvě zóny volného obchodu na třech místech v Jerevanu.  Výroba a export v těchto oblastech jsou zacíleny na oblasti elektroniky, přesného inženýrství, farmaceutické přípravky a biotechnologie, informační technologie, alternativní energie, průmyslový design a telekomunikace, klenoty, broušené démanty a hodinky. Obchodní společnosti fungující v těchto zónách volného obchodu získávají daňová zvýhodnění týkající se daní z příjmu, z nemovitosti, ze zisku, cel, DPH (pro služby dodávané organizátorovi a provozovateli a výrobky na území zóny volného obchodu). Pro poskytování služeb společnostem v zóně volného obchodu je v činnosti režim jednoho správního místa.

Dne 15. prosince 2017 byla na jihovýchodě země, u arménsko-íránské hranici otevřena předsedou arménské vlády Karenem Karapetjanem Zóna volného obchodu (FEZ), a ve stejný den byly podepsány i první dohody se společností FEZ. Hlavním smyslem Zóny volného obchodu FEZ je snaha oživit obchodní a hospodářské vztahy s Íránem a dalšími zeměmi v regionu a podpořit rozvoj provincie Sjunik nacházející se na jihovýchodě země. FEZ umožní Arménii díky své geografické poloze, obchodnímu a logistickému zázemí a mnohostranným preferenčním obchodním dohodám vytvořit spojení mezi Íránem, Eurasijskou ekonomickou unií a Evropskou unií.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice přilákané do Arménie v posledních letech byly převážně investicemi vyhledávajícími trh (telekomunikace, finanční služby, energetika, nemovitosti), které jen malou měrou přispěly do arménské exportní základny. Arménie byla schopna přilákat přímé zahraniční investice vyhledávající vyšší efektivitu pouze v omezeném počtu sektorů, zvláště pak v oblasti informačních a komunikačních technologií. Přímé zahraniční investice vyhledávající přírodní zdroje (převážně hornictví) se přímo vztahují k exportu, ale jsou globálně spojeny s kolísavými fluktuacemi cen komodit s příslušnými následky (více o tomto: state.gov, EBA)

Pokles zahraničních investic v Arménii – 2017: FDI v Arménii loňského roku poklesly o 27 % a to navzdory značnému ekonomickému růstu, který zaznamenala vláda a který vykazují oficiální statistické údaje. Podle NSS příjmy FDI v roce 2017 celkem činily téměř 246 mil. USD, což znamená pokles ve srovnání s objemem 338 mil. USD v roce 2016, v roce 2015 činily 178,5 mil. USD. Arménské ministerstvo pro ekonomický rozvoj a investice odmítá komentovat důvod pro toto značné snížení FDI.

NSS se domnívá, že hlavním zdrojem zahraničních investic v Arménii loňského roku byl British Island of Jersey. Tento daňový ráj je rezidencí angloamerické společnosti Lydian International, která v současné době zakládá rozsáhlý zlatý důl v jihovýchodní provincii Vayots. Společnost Lydian se zavázala, že do amulsarského zlatého dolu bude investovat celkem 370 mil. USD.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Veškeré informace o podmínkách vstupu zahraničního kapitalu do Arménie lze najít na následujících webových stránkách:

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: