Arménie: Zahraniční obchod a investice

5. 6. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Jerevanu (Arménie)

Zahraniční obchod: 

   Zahraniční obchod Arménie je omezen kvůli vnitrozemské poloze a hraničním sporům s Tureckem na západě a Ázerbájdžánem na východě. V důsledku toho Arménie obvykle má vysoký obchodní deficit. Hlavním vývozem Arménie jsou kovy a drahé kameny, za nimi následuje energie, nápoje a zelenina a ovoce. Arménie dováží hlavně ropu, zemní plyn, obiloviny, gumárenské výrobky, korek a dřevo a elektrické stroje. Hlavními obchodními partnery Arménie jsou Rusko, Německo, Írán, Spojené státy, Čína, Ukrajina a Turecko.  

    Obrat zahraničního obchodu Arménie a dalších zemí v lednu až prosinci 2018 dosáhl 7,755 miliardy dolarů. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2017 se index zvýšil o 16,4%.

V obchodních vztazích s partnerskými zeměmi převýšil dovoz vývoz o 2,551 mld. USD.
    V období leden až prosinec 2018 Arménie vyvážela zboží v hodnotě 2,412 miliard USD  a dovážela  ve výši 4,963 miliardy dolarů z jiných zemí.

   Je třeba poznamenat, že ve sledovaných měsících se ve srovnání se stejným obdobím loňského roku zvýšil vývoz i dovoz. V exportním sektoru to bylo 7,8%, zatímco v importním sektoru 21,1%.

   Arménie je stále značně závislá na ruské ekonomice, která má značný podíl na celkovém obchodu se zeměmi EEU.

 

Investice: 

   Přímé zahraniční investice v Arménii se ve čtvrtém čtvrtletí roku 2018 zvýšily o 70,70 mil. USD. Přímé zahraniční investice v Arménii dosáhly v letech 1993 až 2018 průměrně 78,50 milionů USD, přičemž rekordu dosáhly již ve čtvrtém čtvrtletí roku 2008  - 425,89 milionu USD, zatímco rekordního minima. -67,53 mil. USD ve čtvrtém čtvrtletí roku 2014.

 

 

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obrat zahraničního obchodu: 

 

 

2014

2015

2016

2017

2018

Vývoz

1 519,3

1 486,9

1 782,9

2 237,7

2 411,9

Dovoz

4 424,4

3 254,0

3 292,4

4 097,1

4 963,2

Bilance

-1 094,9

-1 767,1

-1 509,5

-1 859,4

-2 551,3

Údaje v mil. USD

Zdroj: www.armstat.am

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Zahraniční obchod Arménie, 2018, v  tis. USD, zdroj: Armstat

 

 

2017

Podíl, %

2018

Podíl, %

Změna, %

 

Zahraniční obchod celkem

6 425 529,7

100

7 375 162.1

100

116.4

1

Ruská federace

1 712 912,8

26,7

1 924 443.8

26.1

111.2

2

EU28

1 564 496,7

24,3

1 830 074.3

24.8

119.0

3

Čína

604 486,6

9,4

771 077.9

10.5

129.3

4

Švýcarsko

366 769,2

5,7

465 171.6

6.3

130.0

5

Írán

263 383,2

4,1

363 620.9

4.9

140.5

6

Turecko

230 244,8

3,6

255 209.8

3.5

114.0

 

USA

204 790,5

3,2

226 067.5

3.1

113.2

7

SAE

202 789,2

3,2

179 659.0

2.4

90.4

8

Ukrajina

129 069,1

2

171 885.7

2.3

136.7

9

Irák

121 133,7

1,9

155 597.9

2.1

132.3

10

Gruzie

248 985,6

3,9

138 802.0

1.9

57.6

11

Japonsko

81 546,9

1,3

99 436.0

1.3

122.2

12

Kanada

89 941,5

1,4

63 314.8

0.9

69.1

14

Brazílie

73 475,0

1,1

61 803.8

0.8

98.8

15

Bělorusko

44 621,9

0,7

50 326.2

0.7

109.1

16

Korejská republika

24 496,7

0,4

35 436.5

0.5

148.4

17

Turkmenistán

16 270,6

0,3

30 561.4

0.4

188.0

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Vzájemný obchod, tis. USD

 

2015

2016

2017

2018

2019 I-III

Vývoz ČR

23 206

21 239

38 002

72 902

11 023

Dovoz ČR

2 185

3 099

3 587

4 507

1 859

Obrat

25 391

24 338

41 589

77 409

12 882

Saldo ČR

21 021

18 140

34 415

68 394

9 164

Zdroj: ČSÚ

Vzájemný obchod, tis. USD

 

2015

2016

2017

2018

 

Vývoz AM

1 714

2 319

2 582

453

 

Dovoz AM

34 031

23 505

46 337

6 165

 

Obrat

35 745

25 824

48 919

6 618

 

Saldo AM

-32 317

-21 186

-43 755

-5 712

 

Zdroj: ArmStat

Kód zboží

Název zboží

Stat. hodnota USD(tis.)

85171200

Telefony pro celulární sítě nebo jiné bezdrátové sítě

24 378

85023920

Turbogenerátory

8 944

90328900

Regulační nebo kontrolní přístroje a zařízení (kromě hydraulických neb

7 257

88023000

Letouny a ostatní letadla, o vlastní hmotnosti › 2 000, ale ‹= 15 000

5 477

84715000

Procesorové jednotky, též obsahující pod společným krytem jednu nebo d

3 118

90229020

Části, součásti a příslušenství rentgenových přístrojů

1 920

84713000

Přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat, o hmotnosti ‹= 10

1 672

90181300

Diagnostické zobrazovací přístroje pracující na základě magnetické rez

1 383

85071020

Elektrické akumulátory, olověné, používané pro startování pístových mo

972

90181200

Ultrazvukové snímací přístroje (sonografy)

962

Zdroj: ČSÚ

10 nejvýznamnějších položek českého dovozu 2018 leden – únor, tis. USD, SITC(4)

Kód zboží

Název zboží

Stat. hodnota USD(tis.)

72027000

Feromolybden

1 809

22082029

Destiláty z vinných matolin nebo hroznů, v nádobách o obsahu ‹= 2 litr

1 042

76071119

Hliníkové fólie, bez podložky, válcované, avšak dále neopracované, o t

524

62033310

Pánská nebo chlapecká pracovní saka a blejzry ze syntetických vláken (

245

62034311

Pánské nebo chlapecké pracovní kalhoty a krátké kalhoty ze syntetickýc

236

62034331

Pánské nebo chlapecké pracovní náprsenkové kalhoty se šlemi ze synteti

145

90321080

Termostaty (kromě elektronických)

84

62019300

Pánské nebo chlapecké větrovky, bundy, včetně lyžařských a podobné výr

81

62034211

Pánské nebo chlapecké pracovní kalhoty a krátké kalhoty z bavlny (krom

70

70200080

Výrobky skleněné j.n.

64

 

 Zdroj: ČSÚ

                                 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Arménie je spolu s dalšími státy Eurasijské hospodářské unie (Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzská republika) součástí společné obchodní zóny. V těchto zemích a v Gruzii platí režim volného obchodu.

Zóny volného obchodu byly zavedeny, aby přilákaly exportující domácí a globální společnosti. Zákon o volných ekonomických zónách byl přijat v roce 2011 a vedl k založení zón volného obchodu v Arménii. V současnosti fungují dvě zóny volného obchodu na třech místech v Jerevanu.  Výroba a export v těchto oblastech jsou zacíleny na oblasti elektroniky, přesného inženýrství, farmaceutické přípravky a biotechnologie, informační technologie, alternativní energie, průmyslový design a telekomunikace, klenoty, broušené démanty a hodinky. Obchodní společnosti fungující v těchto zónách volného obchodu získávají daňová zvýhodnění týkající se daní z příjmu, z nemovitosti, ze zisku, cel, DPH (pro služby dodávané organizátorovi a provozovateli a výrobky na území zóny volného obchodu). Pro poskytování služeb společnostem v zóně volného obchodu je v činnosti režim jednoho správního místa.

Arménie má v současné době tři volné ekonomické zóny (FEZ): Alianci a Meridian v Jerevanu a Meghri na hranicích s Íránem.

Čtvrtý FEZ byl schválen koncem srpna 2018, který má být založen v Hrazdanu a organizován společností ECOS, se zaměřením na inovační technologické podniky. Arménie přijala 25. května 2011 zákon o FEZ a na konci roku 2011 vypracovala několik důležitých předpisů, aby přilákala zahraniční investice do FEZ: osvobození od daně z přidané hodnoty (DPH), daně z příjmu právnických osob, cla a daně z nemovitostí.

Aliance FEZ -http://www.fez.am/eng/index.php - zahájila svou činnost v srpnu 2013 a v současné době hostí 12 podniků. Zaměření Alliance FEZ je na high-tech odvětví, jako jsou informační a komunikační technologie, elektronika, farmaceutika a biotechnologie, architektura a inženýrství, průmyslový design a alternativní energie. 

Společnost Meridian FEZ zahájila svou činnost v březnu 2015. Zaměřuje se na výrobu šperků, hodinářství a řezání diamantů, v němž působí šest podniků.

Meghri FEZ byl slavnostně otevřen v prosinci 2017 v nejjižnějším městě Meghri na hranici Arménie s Íránem. Cílem hraničního umístění je zintenzivnit obchodní vztahy s Íránem, které by mohly být ekonomickým mostem pro EEU a EU. Společnosti působící ve společnosti Meghri FEZ budou osvobozeny od daně z příjmu právnických osob, DPH, spotřební daně a celních poplatků a budou platit pouze daň z příjmů.

 

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

   Objem přímých zahraničních investic vzrostl o 1,8% a dosáhl hodnoty 254,3 mil. USD, portfoliové investice poklesly o 29,4%, zatímco ostatní investice vzrostly o 2,8násobek.
   Čistý příliv investic do Arménie se roku 2018 snížil o přibližně 63% na 27,6 miliardy dramů. Podle oficiálních statistik je lídrem ostrov Jersey, z něhož šly investice do těžebního průmyslu, který ovšem v porovnání s předchozím rokem klesl téměř pětkrát. Tento pokles je do značné míry způsoben ukončením projektu Amulsar, protože na něj měly jít Investice Lydian Arménia právě přes daňový ráj v Jersey. Z Německa se čistý příliv přímých zahraničních investic zaměřil především na těžbu a kovy. Čistý příliv přímých zahraničních investic dosáhl 32,8 milionu USD. Celková čistá investice v účetním období činí -64,9 mil. USD (více splátek než akvizic). V roce 2018 pak investovalo Lucembursko do ekonomiky Arménie 3,62 milionu dolarů, což je o 40% více než v předchozím roce. Saldo čistých přímých zahraničních investic je záporné - 2,2 mil. USD. Lucembursko investovali značné prostředky do výroby elektřiny, plynu, páry a klimatizace a nápojů. Stejně jako v případě Jersey jsou to investice odjinud přes daňový ráj (Zdroj: ArmStat).

    Přímé zahraniční investice přilákané do Arménie v posledních letech byly převážně investicemi na trh telekomunikací, finančních služeb, energetiky a nemovitostí, které jen malou měrou přispěly do arménské exportní základny. Arménie byla schopna přilákat přímé zahraniční investice vyhledávající vyšší efektivitu pouze v omezeném počtu sektorů, zvláště pak v oblasti informačních a komunikačních technologií. Přímé zahraniční investice vyhledávající přírodní zdroje (převážně hornictví) se přímo vztahují k exportu, ale jsou globálně spojeny s kolísavými fluktuacemi cen komodit s příslušnými následky (viz state.gov, EBA)

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Rozvojová nadace Arménie (DFA) je národní orgán Arménie pro podporu investic, vývozu a cestovního ruchu. DFA poskytuje zahraničním investorům služby a informace o podnikatelském prostředí, investičních příležitostech a legislativě, podpoře návštěv investorů a také spolupráci s vládními institucemi.
Arménie oficiálně vítá zahraniční investice a investiční a obchodní politika je poměrně otevřená. Zahraniční společnosti mají právní režim, který je opravňuje k stejnému zacházení podle zákona jako arménské společnosti. Stabilizační doložka zaručuje proti změnám právních předpisů o investicích po dobu pěti let. Neexistují žádná omezení pro převody peněz nebo v jakémkoli sektoru nebo zeměpisné poloze. Zahraniční občané mohou mít dlouhodobé nájemní smlouvy a společnosti registrované cizincem v Arménii mohou kupovat pozemky.
Zejména odvětví špičkových technologií a informačních technologií už přilákaly zahraniční investice; mnoho zahraničních firem založilo pobočky nebo dceřiné společnosti v Arménii, aby využily zdejších levných a  kvalifikovaných odborníků.
Existují určité překážky, které brání rovným podmínkám pro všechny investory. Zahraniční subjekty se musí často potýkat s netransparentními daňovými a celními postupy, které zvyšují náklady, a často dochází k uplatňování referenčních cen a nesprávnému zařazení dováženého zboží v rámci celního odbavení.
Arménie má v platnosti 35 dvoustranných smluv o investicích, se sedmi dalšími smlouvami, které však ještě nebyly v platnosti. Dne 7. května 2015 byla se Spojenými státy podepsána rámcová dohoda o obchodu a investicích. Arménie má také 44 mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovým únikům.

Zdroje: WTO - Trade Policy Review, ITA, Ministerstvo obchodu USA, Investment Policy Hub UNCTAD

 

Podepsané, avšak ještě neratifikované dohody volném obchodu

  • Arménie - EU CEPA: V dubnu 2018 Arménie ratifikovala CEPA, která je prozatímně uplatňována od června 2018, a v červenci 2018 Evropský parlament převážně hlasoval pro její ratifikaci. Očekává se, že CEPA bude plně účinná do konce roku 2019, v současné době už ji ratifikovala většina členských států EU včetně Česka.
  • Čína - dohoda o volném obchodu s Eurasijskou ekonomickou unií (EEU): Dohoda o obchodní a hospodářské spolupráci byla podepsána mezi pevninskou Čínou a EEU v květnu 2018 v rámci Astanského hospodářského fóra. Důraz je kladen na spolupráci stran v oblasti elektronického obchodu, neboť éra digitálního hospodářství vytvoří příznivé podmínky pro budoucí obchod mezi pevninskou Čínou a členy EEU.

Aktivní dohody o volném obchodu

  • EAEU: Eurasijská ekonomická unie je mnohostranná dohoda o celní unii a hospodářské integraci pro obchod se zbožím a službami, která vstoupila v platnost v lednu 2015. Jejími členskými státy jsou Arménie (ktera se připojila po náhlém odmítnutí DCFTA s EU dne 2. ledna 2015), dále Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Rusko.  
  • Dohoda o volném obchodu mezi Arménií a Kazachstánem (FTA): Dohoda o volném obchodu vstoupila v platnost dne 25. prosince 2001 a zahrnuje obchod se zbožím. V roce 2018 byl Kazachstán 18. největším obchodním partnerem Arménie.
  • Arménie - Moldavsko: Dohoda o volném obchodu: Dohoda o volném obchodu vstoupila v platnost dne 21. prosince 1995 a týká se obchodu se zbožím. Moldavsko je nicméně až 45. největším obchodním partnerem Arménie.
  • Arménie-Turkmenistán FTA: Dohoda o volném obchodu vstoupila v platnost dne 7. července 1996 a zahrnuje obchod se zbožím. Od roku 2017 byl Turkmenistán devatenáctým největším exportním partnerem Arménie.
  • Arménie - Ukrajina: Dohoda o volném obchodu: Dohoda o volném obchodu vstoupila v platnost dne 18. prosince 1996 a zahrnuje obchod se zbožím. Ukrajina je arménským osmým největším dovozním partnerem, kde Arménie dovážela 2,9% svého celkového dovozu z Ukrajiny, přičemž většina výrobků byla tabák a vyrobené tabákové náhražky.

Veškeré dalěší informace o podmínkách vstupu zahraničního kapitalu do Arménie lze najít na následujících webových stránkách:

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: