Filipíny: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

20. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Manile (Filipíny)

Filipíny jsou nejstarší demokracií v regionu jihovýchodní Asie s nadějně se rozvíjející ekonomikou s prozápadní kulturou. Země je jediným asijským státem s dominantním křesťanstvím (katolická církev, značný zájem o Pražské Jezulátko).

Blízkost kultur, potenciál Filipín stát se v dohledné době jednou z 20 největších ekonomik světa a také schopnost ČR se v zemi prosazovat lépe než v tradičních asijských tygrech předjímá intenzitu vztahů a silný vzájemný zájem o spolupráci. MZV ČR proto podporuje rozšiřování spolupráce s Filipínami i na ostatní resorty mimo obvyklou zahraniční politiku, obchod a cestovní ruch. V současnosti se tak již rozvíjí spolupráce v resortech obchodu, financí, obrany, zemědělství, životního prostředí a školství.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Filipínská republika (česky)
  • Republic of the Philippines (anglicky)
  • Republika ng Pilipinas (filipínština)
  • Zkrácený název: Filipíny

Složení vlády 

Novým prezidentem země byl ve volbách 9. května 2016 zvolen Rodrigo Roa DUTERTE.

  • Prezident republiky: Rodrigo Roa Duterte
  • Úřad vice-prezidenta: Maria Leonor G. Robredo
  • Úřad výkonného ministra (Executive Secretary): Salvador Medialdea
  • Úřad ministra pro tisk a prezidentský mluvčí (Office of the Press Secretary and Presidential Spokesperson): Salvador Panelo
  • Presidential Management staff: Acting Head Undersecretary Ferdinand B. Cui Jr.
  • Secretary-Presidential Communications Operations Office-Martin Andanar
  • Presidential Legal Counsel: Salvador Panelo
  • Presidential Adviser on Peace Process: Sec. Carlito G. Galvez Jr.,
  • Ministr zemědělství (Department of Agriculture): Emmanuel Piňol
  • Ministr pro rozpočet a řízení (Department of Budget and Management): Janet Abuel
  • Ministr školství (Department of Education): Leonor Briones 
  • Ministr energetiky (Department of Energy): Alfonso Cusi
  • Ministr životního prostředí a přírodních zdrojů (Department of Environment and Natural Resources): Roy Cimatu
  • Ministr financí (Department of Finance): Carlos Dominguez III
  • Ministr zahraničních věcí (Department of Foreign Affairs): Teodoro "Teddy Boy" Lopez Locsin Jr.
  • Ministr vnitra a vnitřní správy (Department of Interior and Local Government): Eduardo Aňo
  • Ministr zdravotnictví (Department of Health): Francisco T. Duque III
  • Ministr spravedlnosti (Department of Justice): Menardo I. Guevarra
  • Ministr práce a zaměstnanosti (Department of Labor and Employment): Silvestre Bello III
  • Ministr pro zemědělskou reformu (Department of Land/Agrarian Reform): John R. Castriciones
  • Ministr národní obrany (Department of National Defence): Delfin Lorenzana
  • Ministr veřejných prací a dálnic (Department of Public Works and Highways): Mark Villar 
  • Ministryně pro vědu a technologie (Department of Science and Technology):  Fortunato T.De La Peňa
  • Ministryně sociálních věcí a rozvoje (Department of Social Welfare and Development): Rolando Joselito Delizo Bautista
  • Ministr cestovního ruchu (Department of Tourism): Bernadette Romulo-Puyat
  • Ministr obchodu a průmyslu (Department of Trade and Industry): Ramón Lopez
  • Ministr dopravy a spojů (Department of Transportation and Communications): Arthur Tugade
  • Úřad pro národní ekonomický rozvoj (NEDA - National Economic and Development Authority): Ernesto Pernia

Legislativa

  • Předseda Senátu: Tito Sotto
  • Předseda Sněmovny reprezentantů: Gloria Macapagal Arroyo

Protokolární pořadí

  1. Prezident republiky (President)
  2. Viceprezident (Vice President)
  3. Předseda senátu (Senate President)
  4. Předseda poslanecké sněmovny (Speaker of the House)

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 104,3 mil

Složení populace

  • 33,39% - 0–14 let   
  • 62,12% - 15–64 let 
  • 4,49% - 65 let a více

Očekávaná délka života

  • muži 65,9 let
  • ženy 73,1 let

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva:

  • počet registrovaných pracovních sil: 43 421 700   osob
  • nezaměstnanost – oficiálně vykazovaná: 5,2 % (leden 2019)

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení:

  • roční přírůstek : 1,57 %
  • počet narozených: 23,7 nar./1.000 obyv.
  • počet úmrtí: 6,1 úmrtí /1.000 obyv.

Národnostní složení:

  • Filipínci 91,5% (malajského původu a smíš.)
  • Číňané 1,5%
  • ostatní 7%

Náboženské složení:

  • 92% křesťané, z toho:
  • 81% : římsko-katoličtí
  • 2,8 %: protestanti a další
  • 2, 3 %: Iglesia ni Christo (filipínská křesťanská denominace)
  • 2%:  Aglipayan (místní unitářská církev)
  • 3,9 %: ostatní křesťané
  • 6 % - muslimové
  • 2 % - jiná náboženství

Úřední jazyk a používané jazyky

  • Dva úřední jazyky: angličtina a filipínština (tagalština).

Komise pro filipínský jazyk zaznamenala v zemi celkem asi 175 jazyků a řadu dalších dialektů.

Tři největší jazyky: tagalština (Tagalog - hlavní ostrov Luzon, Mindoro a Panay a okolí) cebuánština (Cebuano nebo také Visaya - ostrovy Cebu a Bohol, jih Negrosu, východ Mindanaa a okolí) ilokánština (Ilocano: sever ostrova Luzon).

Většina filipínských jazyků patří do skupiny Malajsko-polynéských jazyků, tj. jedné z hlavních větví austronéské jazykové rodiny a jednou z nerozšířenějších jazykových skupin světa vůbec. Zahrnují většinu jazyků ostrovů jihovýchodní Asie, Madagaskaru, Nového Zélandu a Oceánie. Největším z nich - tagalština či tagalog je mateřským jazykem asi třetiny Filipínců. V zemi je dále 13 jazyků s nejméně 1 milionem rodilých mluvčích: Tagalog, Cebuano, Ilokano a dále Hiligaynon (Ilongo), Waray-Waray, Kapampangan, Bikol, Pangasinan, Maranao, Maguindanao, Kinaray-a a Tausug.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Hlavní ukazatele:

 

2011

2012

2013

2014

2015

2016 

2017

2018

 2019 Q1

Růst HDP, % 3,7 6,7 7,1 6,1 5,8 7,10 6,5 6,3 5,6
HDP/obyvatele, USD 2 364 2 591 2 769 2 851 2 875  2 858 3 022  3 104 3 302
Nominální HDP, mld. USD 224,1 250,1 271,8 284,6 292,8 304,9  313,6 330,9 80, 4
Nezaměstnanost % 7 7 7,1 6,8 6,5 6,3 5,4 5,2 5,2
Inflace, % 4,3 3,2 3,0 4,1 1,4 2.6 3,2 6,0 3,8
Bilance běž. účtu, mld. USD 5 643 6 949 11 384 10 756 7 266 -1 199 -2 518  -7 8799 -

NSCB National Statistical Coordination Board, WB, Philippine Central Bank

 

V roce 2018 Měnová rada Centrální banky Filipín zvýšila úrokové sazby pětkrát po sobě  175 bodů, kdy inflace v tomto roce dosáhla nejvyšší úrovně za poslední desetiletí. V současné době činí úroková sazba 4,75 %. Ke zřetelnému poklesu došlo v rámci inflace, která v lednu klesla na 4,4 % a završila tak konsekutivními tříměsíční pokles z podzimního maxima 6,7%.  BSP vidí inflační rizika jako vyvážená pro rok 2019 s tím, že se očekává další zpomalení tempa růstu cen v roce 2020. Centrální Banka očekává pokles inflace pod 4 % již v letošním roce a to i přes nejistoty na globálních trzích. Prezidentský palác v reakci na vývoj inflace již vydal čtyři doporučení, jenž zadávají Národnímu potravinovému úřadu (National Food Authority), Regulační radě pro cukr (Sugar Regulatory Administration) a Ministerstvu zemědělství, aby zrušili celní procesy a zjednodušili dovoz klíčových potravin, jako jsou rýže, cukr, maso a ryby. Inflace potravin dosáhla svého vrcholu v září 2018, kdy inflace činila 9,7 %, tedy nejvýše cenové navýšení za posledních 9 let.

 

Odhad růstu HDP:
 20182019
MMF (IMF) 6,5% 6,5%
Světová banka (World Bank) 6,7% 6,4%
Asijská rozvojová banka ADB 6,8% 6,4%
S&P 6,5%  6,3%
Vláda Filipín 7-8% 6,5-6,9%

 

Rok 2018 poznamenán vysokou inflací

Dlouhodobý růst Filipín je reflektován i opakovanými zlepšení pozice v mezinárodních hodnoceních, ratingu, růstem zahraničních investic v zemi, posilováním diplomatických misí v Manile či otevíráním nových.

Světové ekonomické fórum WEF tak opakovaně zlepšilo index konkurenceschopnosti, ve kterém jsou Filipíny aktuálně na 56. místě. Pozitivně jsou hodnoceny změny v oblasti vládnutí a to i přes setrvalé masivní korupční skandály. Omezení WEF spatřuje nadále ve slabé infrastruktuře, pracovním trhu a bezpečnostní situaci. Před Filipínami je v žebříčku Indonésie a za Filipínami Vietnam .

Na jednoznačný ekonomický růst zareagovaly všechny ratingové agentury, které Filipíny loni postupně přeřadily do vysněného investičního pásma a např. Standard and Poor‘s zemi opakovaně upgradovala až na aktuální BBB+ Stable. Dle Moody’s (Baa2) je ekonomika dostatečně odolná tlakům v regionu a tlakům na rozvojové země obecně.

Už méně optimistický výhled vyplývá z žebříčku indexu Ekonomické svobody (Economic Freedom index) institutu „The Heritage Foundation“. I přesto, že Filipíny obsadily nelichotivé 61. místo v roce 2018, tak dále poklesly i pro rok 2019 na 70. místo. Dle amerického think tanku je pokles daný především značným poklesem skóre v rámci peněžní svobody, celistvosti vlády a daňového zatížení. Filipíny získaly také nižší skóre v oblasti efektivity soudnictví, vládních výdajů, svobody podnikání a svobody obchodu. The Heritage foundation poukazuje především na nutnost hlubší institucionální reformy v propojení oblasti svobody podnikání, investic a právního státu.

 

Pozice Filipín v mezinárodních žebříčcích 2011–2018
 20112012201320142015201620172018
Index konkurenceschopnosti Global Competitiveness Report 75/142 65/144 59/148 52/144 47/140 57/138 57/138 56/140
Ekonomická svoboda Economic Freedom 115/179 107/179 97/177 89/186 76/179 58/180 61/180 70/180
Index snadnosti podnikání Ease of Doing Business 136/183 138/185 108/189 97/189 103/189 99/190 113/190 124/190
Indexu vnímání korupce  Corruption Perceptions Index 129/183 105/176 94/177 85/175 95/168 101/176 111/180 99/180
Exportní riziko OECD 4/7 4/7 3/7 3/7 3/7 3/7 3/7 3/7

Na chvostu hodnocení naopak Filipíny stojí v indexu Doing Business 2018-19 Světové banky, který poukazuje na trvající problémy pro zahraniční investory v zemi. Filipíny zde jsou na 124. místě, tedy ve spodní polovině hodnocených zemí a stále se zhoršují. Problematická je především kategorie „Starting Business“, což potvrzuje řada zkušeností podnikatelů. Spuštění firmy a podnikání na Filipínách je totiž tak náročné, že nejrůznější byrokratické požadavky podnikatele doslova „mumifikují“ v síti nařízení, požadavků či korupce.

 

Inflace se v červenci 2018 zvýšila na 5,7 %, tažená růstem cen potravin a nealkoholických nápojů, jejichž ceny narostly o 7,1 %. Vedle nárůstu cen alkoholických nápojů a tabáku (21,5 %) došlo také k nárůstu nájmů, vody, elektřiny, plynu, jiných paliv (5,6 %) a dopravy (7,9 %). Ceny rýže vzrostly o 5 %, což je o 0,3 % vyšší než v červnu 2018. V rámci tzv. hlavního národního regionu (kam patří i hlavní město Manila) se jednalo o celkový růst 6,5 %. Nejvyšší inflace 7,5 % byla zaznamenána v rámci Autonomního regionu muslimského Mindanaa.

Jak ADB, tak i Mezinárodní měnový fond (MMF) snížily prognózy hospodářského růstu Filipín s odkazem na stále rostoucí inflaci. V tomto ohledu vláda ujistala veřejnost, že dodrží strop rozpočtového deficitu ve výši 3 % HDP, a to i přes názor MMF, který doporučuje fiskální deficit 2,4 % HDP na rok 2018 a 2,5 % v roce 2019. Dle MMF by zmíněný deficit „podpořil růstové investice do infrastruktury, aniž by docházelo k přetížení měnové politiky a zároveň se omezí riziko přehřátí ekonomiky a následného oslabení proti neočekávaným šokům“. Na druhou stranu vláda prosazuje vyšší deficit vzhledem k plnění ambiciózního infrastrukturálního programu „Build Build Build“, který vyžaduje zásadní vládní investice. Vzhledem k tomu, že prezident již patrně nebude usilovat o další volební období, lze předpokládat, že se tento infrastrukturální „trend“ bude nadále těšit vysoké prioritě. BD daný přístup potvrdil prohlášením, že předchozí vlády a přebujelá byrokracie již několikrát zastavily celou řadu důležitých projektů. Tato vláda chce tento trend zvrátit a hodlá klíčové projekty dokončit.

Rostoucí inflace a zpomalení růstu HDP do značné míry vyvíjí tlak na současnou vládu k zachování či zrychlení kapitálových investic, které musí přebrat roli hnacího motoru ekonomiky vzhledem k faktu, že výdaje domácností značně zpomalují. Ceny obvyklého zboží se ve 3. čtvrtletí zvýšily o 6,2 % oproti 2017, čímž se snížila kupní síla filipínských domácností, neboť nyní musí vynakládat více peněz na základní položky jako rýže, zelenina, veřejné služby a doprava. Lze předpokládat, že vláda si bude i nadále půjčovat z místních i zahraničních zdrojů zejména na infrastrukturální projekty.

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2014

2015

2016

2017

2018 

saldo

-18,84 -16,30 -1,20 9,2 2,07

příjmy

49,78 56,74 69,99 75,56 68,27

výdaje

68,62 73,05 71,19 66,40 66,20

Hodnoty v mil. PHP
*bez dopočtů
Zdroj: statistiky centrální banky (BSP)

Filipínský rozpočet 2019

Po několika měsících nejistoty podepsal 15. dubna 2019 filipínský prezident Rodrigo Duterte statní rozpočet Filipín na rok 2019.  Dosud filipínská vláda fungovala na základě rozpočtu z roku 2018 a podpis prezidenta byl dlouho očekáváným krokem, aby se z diskutovaného návrhu konečně stal tzv. „General Appropriations Act. Zákon alokuje státní rozpočet na rok 2019 ve výši 3, 757 bilionu PHP.PVláda si v roce 2019 klade za cíl přivést více než 8,2 bilionů PHP do svého vlajkového infrastrukturálního programu „Build, Build, Build“ do roku 2022. Cíle tzv. BBB jsou zejména budování přístavů, letišť, silnic, železnic, energetických zařízení, zavlažovacích systémů a protipovodňových zařízení.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

(v mld.USD) 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
platební bilance 5 085 -2 858 2 616 -420 -863 -2,306 3170
běžný ú. 11 384 10 756 7 266 -1 199 -2 518 -110  
kapitálový ú. 134 108 84 62 57 -8,7  
finanční účet 2 230 9 631 2 301

175

-2 208 -1 361,6  

Hodnoty v mil. USD
* bez dopočtů
Zdroj: statistiky centrální banky (BSP)

(v mld.USD) 2014 2015 2016 2017 2018 2019 Q1
devizové rezervy 79 539 80 665 80 689 81 567 78 140 82 960
věřejný dluh vůči HDP 284 830 292 451    -  - -
zahraniční zadluženost 77 674 77 474 74 763 73 098 78 960 -
dluhová služba 6 354 5 584      7704 -

Hodnoty v mil. USD
* bez dopočtů
Zdroj: statistiky centrální banky (BSP)

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Filipínský bankovní sektor se nevyvíjí tak rychle, jako v ostatních asijských zemích. V čele bankovního systému stojí Centrální banka Filipín – Bangko Sentral ng Pilipino (BSP), která plní tradiční úlohu centrální banky a určuje monetární politiku.

Bankovní systém je jedním z mála sektorů ekonomiky otevřený zahraničním investorům, resp. umožňující nadpoloviční vlastnický podíl při investici v zemi. To mj. v roce 2013 umožnilo i vstup české firmy Home Credit na Filipíny.

Bankovní systém

  • Centrální banka – slouží jako regulátor finančního systému
  • obchodní banky – mají rozhodující postavení v bankovním systému a poskytují plný rozsah bankovních služeb. Bankami s největším počtem poboček jsou BDO (Banco de Oro) a Bank of the Philippine Islands.
  • místní banky (rural banks) – mají významné postavení v ostatních regionech, kde zajišťují fungování bankovního systému a slouží též pro financování sektoru zemědělství
  • spořitelny (savings' banks) vznikly počátkem 70. let a slouží hlavně jako místo pro poskytování úvěrů
  • zahraniční banky – jsou zaměřeny především na provádění zahraničních finančních a obchodních transakcí. Podle současného zákona může mít zahraniční banka max. 9 poboček. Některé zahraniční banky se snaží sloučením s místní bankou o snadnější proniknutí na filipínský trh.
  • rozvojové banky (development banks) – jedná se o 2 specializované banky:
  • the Development Bank of the Philippines sloužící k financování rozvoje infrastruktury, zemědělské produkce, výroby elektrické energie a na podporu exportu
  • the Land Bank sloužící k realizaci vládních nákupů půdy pro jejich další přerozdělování v rámci programu agrární reformy

Bankovní sektor Filipín je ze strany IMF považován za stabilní díky mírnému klesání podílu špatných úvěrů a vysoké kapitalizaci bank i nad rámec povinnosti stanovené Centrální bankou.

Problémem zůstává velký počet finančních institucí a roztříštěnost bankovního systému. Kapitálový trh je relativně dobře rozvinut.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Vybíráním daní a poplatků je pověřen státní daňový úřad tzv. Bureau of Internal Revenues (BIR) pod dohledem a řízením ministerstva financí.

Zákon stanoví daně z příjmu, majetku, darovací daň, DPH (VAT), ostatní procentuální daně, spotřební daň, kolkovné a daně dodatečně uplatněné a vybírané BIR. Jsou uplatňovány na osoby a korporace prostřednictvím regionálních výběrčích míst, která zřizuje BIR nebo za které mohou sloužit příslušné vládní kanceláře nebo i banky k tomu zmocněné. Vybírání cla přísluší celnímu úřadu (BOC – Bureau of Customs).

Místní radnice (tzv. lokální správní jednotky - Local Government Units – LGU) jsou oprávněny v místech své pravomoci vybírat z některých činností další daně. Kromě toho jsou oprávněny vybírat daně z cen nemovitostí, ze strojů a dalších rekonstrukcí, stejně tak jako z prodejů, darů, výměnných obchodů nebo z jakéhokoliv způsobu převodu nemovitosti.

Filipínští občané a domácí podniky odvádějí daň z příjmu, pocházející z činnosti na Filipínách i mimo území Filipín, pokud nestanoví zákon jinak. Cizinci a zahraniční firmy odvádějí daně pouze z činnosti na území Filipín na základě příslušných mezistátních bilaterálních dohod. Každý cizinec, který během kalendářního roku přijede a žije na Filipínách úhrnem 180 dní v roce, je považován za osobu provádějící obchodní činnost a podléhá proto daňové povinnosti.

Daň z přidané hodnoty (VAT) činí 12 %.

Daně z kapitálových výnosů se pohybují okolo 6 %.

Daňová reforma

Program TRAIN (Tax Reform for Acceleration and Inclusion Bill) je prvním balíčkem z tzv. „Comprehensive Tax Reform Program-CTRP“, jenž patří k ekonomickým pilířům vlády prezidenta Duterteho. Hlavním účelem této daňové reformy je úprava nevyrovnaného daňového systému, který se má stát jednoduchým, spravedlivým, ale především efektivním. Zároveň by tato nová daňová struktura měla redistribuovat prostředky k méně privilegovaným v rámci filipínské sociální struktury. TRAIN by měl také sloužit k efektivnímu přispívání na rozvoj infrastruktury (pozn. ZÚ: Pod záštitou programu Build Build Build hodlá současná vláda navýšit své infrastrukturální investice na 1,899 bilionů PHP, tedy ekvivalent 7,45% HDP Filipín, do konce prezidentského mandátu v roce 2022) a sociálním službám, jenž následně přispějí k eliminaci chudoby a snížení nerovnosti ve společnosti.

V obecné rovině se jedná především o snížení a zjednodušení daně z příjmů fyzických osob, zjednodušení daně z nemovitostí a darů, rozšíření základu daně z přidané hodnoty (DPH), úpravu spotřební daně z ropy a automobilů a zavedení spotřební daně na cukr a slazené nápoje. Nicméně odhadovaný příjem z TRAIN bude dle Ministerstva financí v této fázi nižší, nežli jsou prvotní očekávaní. Nový zákon upraví sazby daně z příjmů fyzických osob tak, aby se současné zatížení přesunulo k „ultra-bohatým“, zatímco předpokládaná ztráta z příjmů fyzických osob bude dorovnána vyššími spotřebními daněmi z ropy a automobilů. Nový zákon osvobozuje osoby, jejichž zdanitelný příjem se rovná nebo je nižší než 250 000 PHP od placení daně z příjmů fyzických osob a zároveň zahrnuje 13. plat a další bonusy do výše 90 000 PHP. Dle vyjádření filipínského Ministerstva zdravotnictví by toto opatření mělo ulehčit daňové zátěži pro 83% všech plátců.

Pro palivo a ropné látky zákon navýšil zdanění 1PHP na každý kilogram ropy (zkapalněného ropného plynu) s tím, že v roce 2019 půjde o navýšení o 2 PHP a v roce 2020 o 3 PHP. Motorová nafta bude zdaněna 2,5 PHP za litr  následně 4,5 PHP v roce 2019 v roce 2020 na 6 PHP. Všechny varianty pohonných hmot budou zdaněny 7PHP na litr v roce 2018, v roce 2019 9 PHP a v roce 2020 to bude celých 10PHP na litr. Zákon také obsahuje ustanovení o ochraně, která by pozastavila daň, pokud dubajská ropa překročí 80 dolarů za barel.

TRAIN také ukládá daň 6PHP na litr u nápojů s použitím kalorického a nekalorického sladidla a 12 PHP na litr u nápojů s vysokým obsahem kukuřičného sirupu z fruktózy. Osvobozené od daně jsou mléko, káva formátu „3 v 1“, přírodní ovocné a zeleninové šťávy s obsahem 100%, náhražky stravy a léčebné nápoje. Nápoje, které používají kakaový cukr a sladidlo stevia, jsou také osvobozeny. TRAIN také zvýšil spotřební daně z místního i dováženého uhlí, a to navzdory pokusům některých zákonodárců osvobodit producenty uhlí od povinností kvůli obavám, že zákon by mohl vyvolat rapidní nárůst cen energie.

TRAIN také zásadně navýší spotřební daně při nákupu nových automobilů, avšak levnější vozy budou nadále zdaněny při nižších sazbách, zatímco dražší automobily budou zdaněny vyššími sazbami. Smyslem této spotřební daně je zvýšit příjmy progresivním způsobem, neboť bohatší kupci mají tendenci vlastnit více a dražších aut ve srovnání s méně vydělávající populací.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: