Filipíny: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

17. 9. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Manile (Filipíny)

Filipíny jsou nejstarší demokracií v regionu jihovýchodní Asie s nadějně se rozvíjející ekonomikou s prozápadní kulturou. Země je jediným asijským státem s dominantním křesťanstvím (katolická církev, značný zájem o Pražské Jezulátko).

Blízkost kultur, potenciál Filipín stát se v dohledné době jednou z 20 největších ekonomik světa a také schopnost ČR se v zemi prosazovat lépe než v tradičních asijských tygrech předjímá intenzitu vztahů a silný vzájemný zájem o spolupráci. MZV ČR proto podporuje rozšiřování spolupráce s Filipínami i na ostatní resorty mimo obvyklou zahraniční politiku, obchod a cestovní ruch. V současnosti se tak již rozvíjí spolupráce v resortech obchodu, financí, obrany, zemědělství, životního prostředí a školství.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu:

  • Filipínská republika (česky)
  • Republic of the Philippines (anglicky)
  • Republika ng Pilipinas (filipínština)
  • Zkrácený název: Filipíny

Složení vlády 

Novým prezidentem země byl ve volbách 9. května 2016 zvolen Rodrigo Roa DUTERTE.

  • Prezident republiky: Rodrigo Roa Duterte
  • Úřad vice-prezidenta: Maria Leonor G. Robredo
  • Úřad výkonného ministra (Executive Secretary): Salvador Medialdea
  • Úřad ministra pro tisk a prezidentský mluvčí (Office of the Press Secretary and Presidential Spokesperson): Ernesto Abella
  • Presidential Management staff: Christopher Go
  • Secretary - Presidential Communications Operations Office: Martin Andanar 
  • Presidential Legal Counsel: Salvador Panelo
  • Presidential Adviser on Peace Process: Jesus Dureza
  • Ministr zemědělství (Department of Agriculture): Emmanuel Piňol
  • Ministr pro rozpočet a řízení (Department of Budget and Management): Benjamin Diokno
  • Ministr školství (Department of Education): Leonor Briones 
  • Ministr energetiky (Department of Energy): Alfonso Cusi
  • Ministr životního prostředí a přírodních zdrojů (Department of Environment and Natural Resources): Roy Cimatu
  • Ministr financí (Department of Finance): Carlos Dominguez
  • Ministr zahraničních věcí (Department of Foreign Affairs): Alan Peter Cayetano
  • Ministr vnitra a vnitřní správy (Department of Interior and Local Government): Eduardo Aňo
  • Ministr zdravotnictví (Department of Health): Paulyn Jean Russel-Ubial
  • Ministr spravedlnosti (Department of Justice): Vitaliano Aguirre II
  • Ministr práce a zaměstnanosti (Department of Labor and Employment): Silvestre Bello III
  • Ministr pro zemědělskou reformu (Department of Land/Agrarian Reform): Rafael V.Mariano
  • Ministr národní obrany (Department of National Defence): Delfin Lorenzana
  • Ministr veřejných prací a dálnic (Department of Public Works and Highways): Mark Villar 
  • Ministryně pro vědu a technologie (Department of Science and Technology): Fortunato de la Peňa
  • Ministryně sociálních věcí a rozvoje (Department of Social Welfare and Development): Judy Taguiwalo
  • Ministr cestovního ruchu (Department of Tourism): Wanda Corazon Teo
  • Ministr obchodu a průmyslu (Department of Trade and Industry): Ramón Lopez
  • Ministr dopravy a spojů (Department of Transportation and Communications): Arthur Tugade
  • Úřad pro národní ekonomický rozvoj (NEDA - National Economic and Development Authority): Ernesto Pernia

Legislativa

  • Předseda Senátu: Aquilino Pimentel III.
  • Předseda Sněmovny reprezentantů: Pantaleon Alvarez

Protokolární pořadí

  1. Prezident republiky (President)
  2. Viceprezident (Vice President)
  3. Předseda senátu (Senate President)
  4. Předseda poslanecké sněmovny (Speaker of the House)

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel: 102,4 mil ( filipínská Commission on Population)

Složení populace

  • 33% - 0–14 let   
  • 57,4% - 15–64 let 
  • 4,4% - 64 let a více

Očekávaná délka života

  • muži 69,52 let
  • ženy 75,59 let

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva:

  • počet registrovaných pracovních sil: 42 108795   osob
  • nezaměstnanost – oficiálně vykazovaná: 5,3 % (leden 2018)

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení:

  • roční přírůstek : 1,84 %
  • počet narozených: 24,62 nar./1.000 obyv.
  • počet úmrtí: 4,95 úmrtí /1.000 obyv.

Národnostní složení:

  • Filipínci 91,5% (malajského původu a smíš.)
  • Číňané 1,5%
  • ostatní 7%

Náboženské složení:

  • 92% křesťané, z toho:
  • 81% : římsko-katoličtí
  • 2,8 %: protestanti a další
  • 2, 3 %: Iglesia ni Christo (filipínská křesťanská denominace)
  • 2%:  Aglipayan (místní unitářská církev)
  • 3,9 %: ostatní křesťané
  • 6 % - muslimové
  • 2 % - jiná náboženství

Úřední jazyk a používané jazyky

  • Dva úřední jazyky: angličtina a filipínština (tagalština).

Komise pro filipínský jazyk zaznamenala v zemi celkem asi 175 jazyků a řadu dalších dialektů.

Tři největší jazyky: tagalština (Tagalog - hlavní ostrov Luzon, Mindoro a Panay a okolí) cebuánština (Cebuano nebo také Visaya - ostrovy Cebu a Bohol, jih Negrosu, východ Mindanaa a okolí) ilokánština (Ilocano: sever ostrova Luzon).

Většina filipínských jazyků patří do skupiny Malajsko-polynéských jazyků, tj. jedné z hlavních větví austronéské jazykové rodiny a jednou z nerozšířenějších jazykových skupin světa vůbec. Zahrnují většinu jazyků ostrovů jihovýchodní Asie, Madagaskaru, Nového Zélandu a Oceánie. Největším z nich - tagalština či tagalog je mateřským jazykem asi třetiny Filipínců. V zemi je dále 13 jazyků s nejméně 1 milionem rodilých mluvčích: Tagalog, Cebuano, Ilokano a dále Hiligaynon (Ilongo), Waray-Waray, Kapampangan, Bikol, Pangasinan, Maranao, Maguindanao, Kinaray-a a Tausug.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Hlavní ukazatele:

 

2011

2012

2013

2014

2015

2016 

2017

2018 Q1

Růst HDP, % 3,7 6,7 7,1 6,1 5,8 7,10 6,5 6,8
HDP/obyvatele, USD 2 364 2 591 2 769 2 851 2 875  2 858 3 022  -
Nominální HDP, mld. USD 224,1 250,1 271,8 284,6 292,8 304,9  313,6 76,2
Nezaměstnanost % 7 7 7,1 6,8 6,5 6,3 5,4 5,7
Inflace, % 4,3 3,2 3,0 4,1 1,4 2.6 3,2 4,5
Bilance běž. účtu, mld. USD 5 643 6 949 11 384 10 756 7 266 -1 199 -2 518  -

NSCB National Statistical Coordination Board, WB, Philippine Central Bank

V ekonomické oblasti se Filipínám daří. V posledních 7 letech došlo k výraznému snížení zahraničního dluhu. Meziroční ekonomický růst přes 6 % HDP je jeden z největších na světě. Ve 3. čtvrtletí 2017 HDP Filipín rostlo dokonce o 6,9% a přiblížilo se 310 miliardám USD - a to i přes slabou zahraniční poptávku a snížení zemědělské produkce kvůli extrémnímu suchu. Ekonomický růst je tažen především silnou domácí spotřebou, rozvojem outsourcingu podnikových procesů (BPO), zvýšením výdajů na infrastrukturu a stabilním přílivem zahraničních plateb téměř 10 mil. Filipínců pracujících v zahraničí. Počet osob pracujících v zahraničí se Filipíny řadí na 3. místo z hlediska velikosti HDP po Indonésii a Thajsku. Je však nutno upozornit, že jde sice o silný růst 5,4% HDP na obyvatele, nicméně v tomto ukazateli se Filipíny s pouhými 3020 USD naopak řadí mezi nejnižší v rámci členských zemí ASEAN. Inflace, která se v r. 2017 ustálila na 3,5 %, je způsobena zejmána růstem cen potravin, nemovitostí, služeb, dopravy, vzdělávání, alkoholu, tabáku a služeb ve zdravotnictví. Od roku 2016 se země těší minimálnímu investičnímu ratingu tzv. Velké trojky.

Filipíny letos uzavřely FTA s EFTA, díky čemuž dojde k posílení obchodu s Islandem, Lichtenštejnskem, Norskem a Švýcarskem (Filipíny mají dále FTA pouze s Japonskem).

Země však má dobrý ekonomický základ a nadále patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky regionu. Růst je podložen solidní makroekonomickou politikou, rostoucími vládními příjmy a tedy velmi nízkým rozpočtovým deficitem na úrovni 0,9 %. Přední mezinárodní organizace tento odhad potvrzují:

Odhad růstu HDP:
 20162017
MMF (IMF) 6.0% 6.2%
Světová banka (World Bank) 6.4% 6.2%
Asijská rozvojová banka ADB 6.0% 6.1%
S&P 6,0%  
Vláda Filipín 6.8 -7.8% 6.6-7.6%

Zlepšení obchodního klimatu

Dlouhodobý růst Filipín je reflektován i opakovanými zlepšení pozice v mezinárodních hodnoceních, ratingu, růstem zahraničních investic v zemi, posilováním diplomatických misí v Manile či otevíráním nových.

Světové ekonomické fórum WEF tak opakovaně zlepšilo index konkurenceschopnosti, ve kterém jsou Filipíny aktuálně na 57 místě. Pozitivně jsou hodnoceny změny v oblasti vládnutí a to i přes setrvalé masivní korupční skandály. Omezení WEF spatřuje nadále ve slabé infrastruktuře, pracovním trhu a bezpečnostní situaci. Před Filipínami je v žebříčku Indonésie a za Filipínami Vietnam .

Na jednoznačný ekonomický růst zareagovaly všechny ratingové agentury, které Filipíny loni postupně přeřadily do vysněného investičního pásma a např. Standard and Poor‘s zemi opakovaně upgradovala až na aktuální BBB Stable. Dle Moody’s (Baa2) je ekonomika dostatečně odolná tlakům v regionu a tlakům na rozvojové země obecně.

Růst ekonomické váhy země reflektují cizí vlády otevíráním nových velvyslanectví v zemi. 

V roce 2014 své velvyslanectví otevřelo Dánsko,roce 2016  Švédsko a v roce 2017  také Maďarsko . Poslední otevřenou ambasádou je v roce  2018 je velvyslanectví Polské republiky. Všechny tak činí s jedinou hlavní prioritou – podchytit ekonomický růst a nově nalezený význam Filipín.

Pozice Filipín v mezinárodních žebříčcích 2011–2015
 2011201220132014201520162017
Index konkurenceschopnosti Global Competitiveness Report 75/142 65/144 59/148 52/144 47/140 57/138 57/138
Ekonomická svoboda Economic Freedom 115/179 107/179 97/177 89/186 76/179 58/180 61/180
Index snadnosti podnikání Ease of Doing Business 136/183 138/185 108/189 97/189 103/189 99/190 113/190
Indexu vnímání korupce  Corruption Perceptions Index 129/183 105/176 94/177 85/175 95/168 101/176 111/180
Exportní riziko OECD 4/7 4/7 3/7 3/7 3/7 3/7 3/7

Na chvostu hodnocení naopak Filipíny stojí v indexu Doing Business 2018 Světové banky, který poukazuje na trvající problémy pro zahraniční investory v zemi. Filipíny zde jsou na 113. místě, tedy ve spodní polovině hodnocených zemí a stále se zhoršují. Problematická je především kategorie „Starting Business“, což potvrzuje řada zkušeností podnikatelů. Spuštění firmy a podnikání na Filipínách je totiž tak náročné, že nejrůznějšíbyrokratické požadavky podnikatele doslova „mumifikují“ v síti nařízení, požadavků či korupce.

I přes jednoznačná ocenění ekonomického úspěchu, Filipíny nadále zůstávají zemí s největšími rozdíly mezi chudými a bohatými v regionu. Giniho koeficient měřící tyto rozdíly má na Filipínách hodnotu 42.98, tedy dvojnásobek oproti ČR. Nedostatečný podíl většinové, tj. chudé, populace na ekonomickém růstu je ostatně jedna z příčin volebního propadu Manuela Roxase, prezidentského kandidáta vládní Liberální strany ve volbách 9.května2016.

I přesto, že „nediplomatická“ rétorika prezidenta Duterteho neutichla, Filipíny i nadále zůstávají atraktivním teritoriem pro zahraniční investory, tvrdí závěry analýzy BMI Research spadající pod Fitch Group Company. Analýza poukazuje na sektory dopravy a energetiky jako primární ukazatele rostoucího trendu atraktivity filipínského trhu.  Výsledky analýzy přichází v době, kdy pokračuje zahraniční politika „odklonu“ Filipín od USA společně s intenzivním sbližováním s Čínou.

Zpráva z 1. listopadu 2016 označuje budování infrastruktury za hlavní zdroj příležitostí pro zahraniční investory, a to i přes riziko spojené s výroky prezidenta Rodriga Duterteho a jeho avízované diversifikaci zahraniční politiky, především odklonu od USA. I přesto, že filipínský trh je v tomto ohledu velice saturovaný domácími konglomeráty (podstatná část infrastrukturálních projektů a přibližně 30% veškerých projektů v oboru stavebnictví). Dle BMI spravuje korporace Ayala Group 10 infrastrukturálních projektů a další giganti jako San Miguel Corp,.SM investments Corp.a DMCI Holding,Inc. každý po 7 projektech. V těsném závěru se drží pobočky First Pacific Company Ltd., jenž spravuje 5 projektů na Filipínách, nicméně se jedná o firmu se sídlem v Hong Kongu. l navzdory této sktruktuře velkých hráčů BMI předpokládá, že současná regulace trhu a legislativní rámec jsou stále atraktivní pro zahraniční investory.

Dle zprávy jsou současné regulační mechanismy otevřené a předchozí administrativa prezidenta Aquina  průřezově nastartovala podporu projektů typu PPP. BMI také připomíná, že státní instituce a podniky jsou stále omezeny na financování a spravování méně výnosných a více regulovaných projektů. Od 30. června 2016, kdy prezident Duterte převzal úřad, je neustále podporováno budování infrastruktury jako hlavní překážky ekonomického růstu. V roce 2017 se počítalo v státním rozpočetu PH s investicemi do veřejné infrastruktury v hodnotě 860,7 miliardy PHP, což představuje ekvivalent 5,4 % HDP. Dle současného ministra pro rozpočet a řízení Benjamina Diokna by tato hodnota měla stoupnout na 7 % do roku 2022. Dle ministra financí Carlose Domingueze bude současná vláda pokračovat v projektech PPP započatých za vlády prezidenta Aquina.

BMI poukazuje na fakt, že zahraniční firmy mají komparativní výhodu technické znalosti a zázemí, jež se ukázala jako klíčová pří realizaci velkých infrastrukturálních projektů v rámci dopravy a energetiky. BMI explicitně jmenuje korejský Hyundai a německý Siemens AG zapojené do projektů kolejové dopravy a budování elektráren. Především nedostatek elektrické energie podporuje plány navýšení kapacity na 25 800 MW do roku 2030. Tyto ambice by měly i nadále zaujmout výrobce technologií, kteří by měli PH považovat za zájmové teritorium v nastávající dekádě i navzdory tzv. velkým hráčům místního trhu. Stabilní ekonomický růst také rozšiřuje městské aglomerace a umožnuje tak firmám účastnit se jak rezidentních, tak i komerčních projektů. V návaznosti vzniká poptávka po konzultačních a externích finančních službách, které dosud byly dodávány hlavně regionálními subjekty – Asijská rozvojová banka, Japonská rozvojová agentura (JAICA) a US Millennium Challenge Corp.  Zpráva také poukazuje na místní firmy spíše jako realizátory staveb a samotného provozu, nežli tvůrce technologického zázemí.

 Meziroční míra inflace za rok 2017 dosáhla hodnoty 0,8 %. V prvním čvrtletí roku 2018 se inflace dostala až na hodnotu 4,4 %. Na růstu inflace v předchozím letech se podílely hlavně tlaky na ceny potravin, způsobené vážnými škodami při supertajfunu Hayian/Yolanda z konce roku 2013 na rýžových polích, kokosových plantážích a rybářských lodích. Vláda řešila zvyšování již tak druhých nejvyšších cen elektřiny v Asii.

Míra nezaměstnanosti se na konci roku 2017 zhoršila na 5,7 % ze 5,4 % v předchozím roce. V dlouhodobějším pohledu analytici dosud upozorňovali, že se vládě nedařil dodržet proklamovaný záměr využít silný růst země ke zlepšení situace chudých Filipínců v kontrastu s rostoucí bohatstvím největších filipínských rodinných dynastií a současně při rapidně bobtnající pracovní síle. Současně je třeba brát v potaz, že Filipíny jsou pravděpodobně zemí s procentuálně největším počtem obyvatel pracujících mimo území vlastní země. V zahraničí pracuje cca 10 miliónů Filipínců (především jako námořníci, pracovnice v domácnosti či ošetřovatelky), což je někde mezi čtvrtinou a třetinou pracovní síly země. Tato vysoká hodnota ovlivňuje dlouhodobě i výši nezaměstnanosti. Median věku pracovní síly Filipín je pouhých 22,3 roku a místní pracující jsou tedy vůbec nejmladší v Jihovýchodní Asii. Růst počtu mladých pracujících může být pro zemi výhodou, ovšem jen do té míry pokud se jim podaří najít zaměstnání.

Modernizace ekonomické legislativy patří mezi další úspěchy vlády prezidenta Aquina, když parlament schválil Zákon o hospodářské soutěži a zřídil Komisi pro hospodářskou soutěž, dále Zákon o modernizaci cel a tarifů, zákon o kabotáži stejně jako zákon o PPP (Public Private Partnership). Filipínský prezident také ratifikoval WTO Trade Facilitation Agreement. Naopak se nedařilo uvést v život navrženou ekonomickou změnu ústavy, tzv. Charter Change (ChaCha), která měla usnadnit zahraničním zájemcům vlastnit filipínské firmy a proti které se vyslovila řada nejmocnějších podnikatelů filipínského původu a nakonec i kandidát vládní Liberální strany Roxas.

K výhodám Filipín patří demografická dividenda, velký a rychle rostoucí trh o téměř 101 mil. obyvatel, angličtina jako oficiální a všeobecně užívaný jazyk země a od konce roku 2015 i společný trh států ASEAN. Řadí se sem i relativně nízká inflace, rychlý růst sektoru služeb (především BPO/outsourcing služeb a turistika), přebytek na běžném účtu a do jisté míry i nevyužitý potenciál v důlním, zemědělském a turistickém sektoru.

Zlepšení kvality vládnutí, fiskálního managementu, stability veřejných financí, pokroku ve výběru daní a ekonomické reformy přinášejí první pozitivní výsledky. To vše se odráží jak ve zvýšení příjmů do státní pokladny, navýšení vládních investic i ve zlepšení hodnocení mezinárodních organizací. Vláda rovněž podniká kroky ke zlepšení podnikatelského prostředí, zvláště prostřednictvím podpory větší transparentnosti a omezením byrokracie. Úsilí zlepšit regulatorní prostředí přináší první plody.

Ekonomický potenciál země, která se koncem roku 2015 stala součástí Ekonomického společenství ASEAN (ASEAN Economic Community) je zřejmý. Spojený trh ASEAN má již větší HDP než Indie. Do roku 2018 se očekává, že trh ASEAN překročí i HDP Japonska. Sama filipínská ekonomika má do roku 2028 patřit mezi 30 největších ekonomik světa, na čemž se vedle ekonomického růstu podílí i rychlý růst počtu obyvatel země. Horizont ambicí narýsovala analýza HSBC, která předpovídá, že Filipíny se do roku 2050 stanou 16. největší ekonomikou světa.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 

2013

2014

2015

2016

2017*

saldo

-23,00 -18,84 -16,30 -1,20 8,75

příjmy

56,63 49,78 56,74 69,99 75,62

výdaje

79,62 68,62 73,05 71,19 66,87

Hodnoty v mil. PHP
*bez dopočtů
Zdroj: statistiky centrální banky (BSP)

Filipínský rozpočet 2018

Zákon č. 10964 (Republic Act No. 10964-General Appropriations Act of 2018) má za úkol podpořit rozvoj infrastruktury, bezplatné vzdělání na státních vysokých školách, všeobecnou zdravotní péči a dostupné zavlažovaní pro zemědělský sektor. Prezident Duterte podoktl, že nový rozpočet také počítá se zdvojnásobením základního platu příslušníků silových složek, tedy policie a armády. Ministerstvo veřejných prací a dálnic (DPWH) obdrželo největší část rozpočtu, tedy 637,86 miliard PHP, vzhledem ke své roli jako hlavního realizátora infrastrukturálního programu Build Build Build. Druhým největším příjemcem je Ministerstvo školství (DepEd), které obdrželo 553,31 miliard PHP, jenž mají být primárně využity k vybudování nového zázemí, údržbě, náboru nových pedagogů, podpůrného personálu a vzdělávacích materiálů. Ministerstvo vnitra obdrželo alokaci 170,76 miliard na zefektivnění policejních operací po celé zemi, kdy 334 milionů bude využito na nákup kamer pro složky Národní filipínské police (PNP) a dalších 850 milionů je určeno na údržbu a další nevyhnutelné výdaje pro policejní složky.

V obecné rovině DPWH obdrželo největší finanční navýšení  v podobě 183,14 miliardy PHP, tedy o 40,28 % více než v r. 2017. Z vládních úřadů nejvíce vzrostl rozpočet Komise pro volby (Comelec), jež nově má pětinásobný rozpočet (12,81 miliardy PHP z 3,12 miliard PHP v roce 2017, tedy navýšení o astronomických 411 %). Hlavním zdůvodněním je příprava na parlamentní volby v roce 2019. Rozpočet Úřadu pro Národní ekonomický rozvoj (NEDA) dosáhl na 70 % navýšení na 8,93 miliardy PHP pro implementaci socioekonomického programu současné vlády.

Pouze šest vládních institucí zažije v roce 2018 finanční škrty. Kancelář prezidenta obdrží 14,14 miliard PHP proti 20,17 miliard PHP v roce 2017 (vysoké výdaje byly dány předsednictvím v ASEAN v 2017). Ministerstvo financí přijde o přibližně 10 % svého rozpočtu společně s Komisí pro lidská práva (CHR), který se snížil rozpočet o 4% na 695 milionu PHP.

V rámci přímého dopadu v roce 2018 lze poukázat na následující alokace: zvýšení platů pedagogických pracovníků na státních školách, minimální alokace 10 milionů PHP pro všechny státní Vysoké školy, více než 40 miliard PHP na zkvalitnění terciálního vzdělávaní, 327 milionů PHP na WIFI připojení zdarma v areálech státních vysokých škol, 62 miliard  na navýšení základních platů police a armády, 451 milionů na nákup dvou jednomotorových helikoptér pro filipínskou armádu, 850 milionů na údržbu a provoz policejních stanic, 3,6 miliardy na podporu zdravotní péče pro státní zaměstnance.

Prezident Duterte zároveň vetoval čtyři ustanovení zákona 10964 a to konkrétně uhrazení výdajů za účelem monitoringu pro členy Filmové a Televizní rady, kteří dle prezidenta již pobírá diety při výkonu oficiálních funkcí. Ustanovení zákazu ukládaní a výběru poplatků v souvislosti se znovunabytím filipínského občanství. Dle Duterteho argumentace nemohou být státní instituce zbaveny pravomocí vyhodnocovat přiměřené poplatky za své služby. V neposlední řadě to je zrušení ustanovení o využití příjmů Energetické regulační komise k rozšíření provozních nákladů. Toto ustavení Duterte považuje za neoprávněné vzhledem k tomu, že zdroje pro Komisi jsou zahrnuty do fiskálního programu na rok 2018.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

(v mld.USD) 2013 2014 2015 2016 2017 2018*
platební bilance 5 085 -2 858 2 616 -420 -863 -105,4
běžný ú. 11 384 10 756 7 266 -1 199 -2 518 -110
kapitálový ú. 134 108 84 62 57 -8,7
finanční účet 2 230 9 631 2 301

175

-2 208 -1 361,6

Hodnoty v mil. USD
* bez dopočtů
Zdroj: statistiky centrální banky (BSP)

(v mld.USD) 2014 2015 2016 2017 2018*
devizové rezervy 79 539 80 665 80 689 81 567 80 047
věřejný dluh vůči HDP 284 830 292 451      
zahraniční zadluženost 77 674 77 474 74 763 73 098 -
dluhová služba 6 354 5 584      

Hodnoty v mil. USD
* bez dopočtů
Zdroj: statistiky centrální banky (BSP)

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Filipínský bankovní sektor se nevyvíjí tak rychle, jako v ostatních asijských zemích. V čele bankovního systému stojí Centrální banka Filipín – Bangko Sentral ng Pilipino (BSP), která plní tradiční úlohu centrální banky a určuje monetární politiku.

Bankovní systém je jedním z mála sektorů ekonomiky otevřený zahraničním investorům, resp. umožňující nadpoloviční vlastnický podíl při investici v zemi. To mj. v roce 2013 umožnilo i vstup české firmy Home Credit na Filipíny.

Bankovní systém

  • Centrální banka – slouží jako regulátor finančního systému
  • obchodní banky – mají rozhodující postavení v bankovním systému a poskytují plný rozsah bankovních služeb. Bankami s největším počtem poboček jsou BDO (Banco de Oro) a Bank of the Philippine Islands.
  • místní banky (rural banks) – mají významné postavení v ostatních regionech, kde zajišťují fungování bankovního systému a slouží též pro financování sektoru zemědělství
  • spořitelny (savings' banks) vznikly počátkem 70. let a slouží hlavně jako místo pro poskytování úvěrů
  • zahraniční banky – jsou zaměřeny především na provádění zahraničních finančních a obchodních transakcí. Podle současného zákona může mít zahraniční banka max. 9 poboček. Některé zahraniční banky se snaží sloučením s místní bankou o snadnější proniknutí na filipínský trh.
  • rozvojové banky (development banks) – jedná se o 2 specializované banky:
  • the Development Bank of the Philippines sloužící k financování rozvoje infrastruktury, zemědělské produkce, výroby elektrické energie a na podporu exportu
  • the Land Bank sloužící k realizaci vládních nákupů půdy pro jejich další přerozdělování v rámci programu agrární reformy

Bankovní sektor Filipín je ze strany IMF považován za stabilní díky mírnému klesání podílu špatných úvěrů a vysoké kapitalizaci bank i nad rámec povinnosti stanovené Centrální bankou.

Problémem zůstává velký počet finančních institucí a roztříštěnost bankovního systému. Kapitálový trh je relativně dobře rozvinut.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Vybíráním daní a poplatků je pověřen státní daňový úřad tzv. Bureau of Internal Revenues (BIR) pod dohledem a řízením ministerstva financí. Tým prezidenta, zvoleného nově v květnu 2016 připravuje reformu daňového systému, dosud bez upřesnění podrobností.

Zákon stanoví daně z příjmu, majetku, darovací daň, DPH (VAT), ostatní procentuální daně, spotřební daň, kolkovné a daně dodatečně uplatněné a vybírané BIR. Jsou uplatňovány na osoby a korporace prostřednictvím regionálních výběrčích míst, která zřizuje BIR nebo za které mohou sloužit příslušné vládní kanceláře nebo i banky k tomu zmocněné. Vybírání cla přísluší celnímu úřadu (BOC – Bureau of Customs).

Místní radnice (tzv. lokální správní jednotky - Local Government Units – LGU) jsou oprávněny v místech své pravomoci vybírat z některých činností další daně. Kromě toho jsou oprávněny vybírat daně z cen nemovitostí, ze strojů a dalších rekonstrukcí, stejně tak jako z prodejů, darů, výměnných obchodů nebo z jakéhokoliv způsobu převodu nemovitosti.

Filipínští občané a domácí podniky odvádějí daň z příjmu, pocházející z činnosti na Filipínách i mimo území Filipín, pokud nestanoví zákon jinak. Cizinci a zahraniční firmy odvádějí daně pouze z činnosti na území Filipín na základě příslušných mezistátních bilaterálních dohod. Každý cizinec, který během kalendářního roku přijede a žije na Filipínách úhrnem 180 dní v roce, je považován za osobu provádějící obchodní činnost a podléhá proto daňové povinnosti.

Daň z přidané hodnoty (VAT) činí 12 %.

Daně z kapitálových výnosů se pohybují okolo 7,5 %.

Daňová reforma

Program TRAIN (Tax Reform for Acceleration and Inclusion Bill) je prvním balíčkem z tzv. „Comprehensive Tax Reform Program-CTRP“, jenž patří k ekonomickým pilířům vlády prezidenta Duterteho. Hlavním účelem této daňové reformy je úprava nevyrovnaného daňového systému, který se má stát jednoduchým, spravedlivým, ale především efektivním. Zároveň by tato nová daňová struktura měla redistribuovat prostředky k méně privilegovaným v rámci filipínské sociální struktury. TRAIN by měl také sloužit k efektivnímu přispívání na rozvoj infrastruktury (pozn. ZÚ: Pod záštitou programu Build Build Build hodlá současná vláda navýšit své infrastrukturální investice na 1,899 bilionů PHP, tedy ekvivalent 7,45% HDP Filipín, do konce prezidentského mandátu v roce 2022) a sociálním službám, jenž následně přispějí k eliminaci chudoby a snížení nerovnosti ve společnosti.

V obecné rovině se jedná především o snížení a zjednodušení daně z příjmů fyzických osob, zjednodušení daně z nemovitostí a darů, rozšíření základu daně z přidané hodnoty (DPH), úpravu spotřební daně z ropy a automobilů a zavedení spotřební daně na cukr a slazené nápoje. Nicméně odhadovaný příjem z TRAIN bude dle Ministerstva financí v této fázi nižší, nežli jsou prvotní očekávaní. Nový zákon upraví sazby daně z příjmů fyzických osob tak, aby se současné zatížení přesunulo k „ultra-bohatým“, zatímco předpokládaná ztráta z příjmů fyzických osob bude dorovnána vyššími spotřebními daněmi z ropy a automobilů. Nový zákon osvobozuje osoby, jejichž zdanitelný příjem se rovná nebo je nižší než 250 000 PHP od placení daně z příjmů fyzických osob a zároveň zahrnuje 13. plat a další bonusy do výše 90 000 PHP. Dle vyjádření filipínského Ministerstva zdravotnictví by toto opatření mělo ulehčit daňové zátěži pro 83% všech plátců.

Pro palivo a ropné látky zákon navýšil zdanění 1PHP na každý kilogram ropy (zkapalněného ropného plynu) s tím, že v roce 2019 půjde o navýšení o 2 PHP a v roce 2020 o 3 PHP. Motorová nafta bude zdaněna 2,5 PHP za litr v roce 2018 a následně 4,5 PHP v roce 2019 v roce 2020 na 6 PHP. Všechny varianty pohonných hmot budou zdaněny 7PHP na litr v roce 2018, v roce 2019 9 PHP a v roce 2020 to bude celých 10PHP na litr. Zákon také obsahuje ustanovení o ochraně, která by pozastavila daň, pokud dubajská ropa překročí 80 dolarů za barel.

TRAIN také ukládá daň 6PHP na litr u nápojů s použitím kalorického a nekalorického sladidla a 12 PHP na litr u nápojů s vysokým obsahem kukuřičného sirupu z fruktózy. Osvobozené od daně jsou mléko, káva formátu „3 v 1“, přírodní ovocné a zeleninové šťávy s obsahem 100%, náhražky stravy a léčebné nápoje. Nápoje, které používají kakaový cukr a sladidlo stevia, jsou také osvobozeny. TRAIN také zvýšil spotřební daně z místního i dováženého uhlí, a to navzdory pokusům některých zákonodárců osvobodit producenty uhlí od povinností kvůli obavám, že zákon by mohl vyvolat rapidní nárůst cen energie.

TRAIN také zásadně navýší spotřební daně při nákupu nových automobilů, avšak levnější vozy budou nadále zdaněny při nižších sazbách, zatímco dražší automobily budou zdaněny vyššími sazbami. Smyslem této spotřební daně je zvýšit příjmy progresivním způsobem, neboť bohatší kupci mají tendenci vlastnit více a dražších aut ve srovnání s méně vydělávající populací.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: