Kazachstán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

28. 3. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Astaně (Kazachstán)

Kazachstán je hospodářsky i sociálně nejvyspělejší země ve střední Asii, která rozlohou patří mezi 10 největších států světa. V žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové ekonomické fórum (WEF), se Kazachstán umístil na 57. pozici ze 137 srovnávaných ekonomik. Země má obrovské zásoby ropy, minerálů a kovů. Má také značný zemědělský potenciál díky rozsáhlým stepím, které poskytují prostor jak pro produkci hospodářských zvířat, tak i pěstování obilovin. Hory na jihu země jsou zas zdrojem pro pěstování divokých jablek a vlašských ořechů. Kazachstánský průmysl spočívá především na těžbě a zpracování těchto přírodních zdrojů. Má však též poměrně rozvinuté strojírenské odvětví se specializací na stavební vybavení, traktory, zemědělské stroje, vesmírnou infrastrukturu a některé vojenské předměty.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

  • Republika Kazachstán (KZ). Ústava KZ připouští též Kazachstán.
  • Kazakstan Republikasy - kazašský název
  • Republic of Kazakhstan - anglický název

Rozloha Kazachstánu - 2 724 900 km2
Celková délka obvodu hranic činí 12 187 km. Délka hranic s Ruskem - 6 467 km, Uzbekistánem - 2 300 km, ČLR 1 460 km, Kyrgyzstánem - 980 km, Turkmenistánem - 380 km.

V Kazachstánu je uplatňován prezidentský systém. Od doby vyhlášení nezávislosti v roce 1991 byl u moci téměř 30 let prezident Nursultan Nazarbajev, do funkčního pětiletého období byl zvolen pětkrát po sobě a další volby se měly konat v roce 2020. Nicméně 19. března 2019 došlo k zásadní změně, kdy Nazarbajev veřejně oznámil o své rezignaci a vedení země tak dle Ústavy přešlo bývalému předsedovi Senátu Parlamentu Kazachstánu Kassym-Žomart Tokajevovi. Nursultan Nazarbajev stále zůstává předsedou vládnoucí politické strany Nur-Otan, předsedou Bezpečnostní rady státu a členem Konstituční rady. Vedení země předání moci okomentovalo jako poklidné, národ však neregistruje větší změny s tím, že bývalý prezident má stále velké rozhodovací pravomoce.

V souvislosti s převzetím moci novým prezidentem Kazachstánu K.-Ž. Tokajevem došlo ve vedení země k následujícím změnám:
- předsedkyní Senátu Parlamentu Kazachstánu jmenována Dariga Nazarbajeva, starší dcera bývalého prezidenta;
- státním tajemníkem jmenován Marat Tažin;
- vedoucím Kanceláře prezidenta jmenován bývalý předseda vlády Bakytžan Sagintajev.

Zároveň, nový prezident Tokajev navrhnul přejmenování hlavního města Astany na „Nur-Sultan“. Rozhodnutí bylo odsouhlaseno ve všech orgánech a začalo platit 23. března 2019.

Dne 25. února 2019 byl jmenován nový předseda vlády Kazachstánu Askar Mamin (bývalý první místopředseda) v návaznosti na rozhodnutí ex-prezidenta Nazarbajeva odvolat dosavadní vládu Bakytžana Sagintajeva kvůli neplnění úkolů v sociálně-ekonomické oblasti.

Vláda KZ má v současnosti následující složení:

  • Askar Mamin - předseda vlády
  • Alichan Smailov - první místopředseda vlády a ministr financí
  • Ženis Kassymbek - místopředseda vlády
  • Gulšara Abdykalikova - místopředsedkyně vlády
  • Bejbut Atamkulov – ministr zahraničních věcí
  • Nurlan Ermekbaev – ministr obrany
  • Erlan Turgumbaev – ministr vnitra
  • Dauren Abajev - ministr informací a sociálního rozvoje
  • Marat Beketaev - ministr spravedlnosti
  • Elžan Birtanov - ministr zdravotnictví
  • Arystanbek Mukhamediuly – ministr kultury a sportu
  • Askar Žumagaliev - ministr digitálního rozvoje, obranného a aerokosmického průmyslu
  • Kanat Bozumbaev - ministr energetiky
  • Berdibek Saparbaev - ministr práce a sociální ochrany obyvatelstva
  • Saparchan Omarov - ministr zemědělství
  • Kulyash Šamšidinova - ministryně školství a vědy
  • Roman Sklyar - ministr průmyslu a infranstrukturního rozvoje
  • Ruslan Dalenov - ministr národní ekonomiky

Parlament je nejvyšším orgánem Kazachstánu, který plní zákonodárné funkce. Sestává se ze dvou komor - Senátu a Mažilisu. Poslanci Senátu - 47 senátorů (osm jmenuje přímo prezident) - jsou voleni na šest let, Mažilisu - 107 poslanců - na 5 let. Parlament na základě návrhů prezidenta schvaluje změny v Ústavě, schvaluje státní rozpočet, dává souhlas na obsazení pozic předsedy vlády, předsedy Národní banky, rozhoduje o otázkách války a míru. Parlament má dále pravomoc iniciativy na vyhlášení referenda, může vyjádřit nedůvěru vládě. Dne 20. 3. 2016 proběhly mimořádné volby do dolní komory, ve kterých zvítězila prezidentská strana Nur Otan, která získala 82,15 % hlasů.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Dle Statistické agentury Kazachstánu bylo v Kazachstánu ke dni 1. června 2018 evidováno 18 253,3 tis. obyvatel. Hustota obyvatelstva je 6,68 obyv./km2.

V 90. letech v Kazachstánu klesal přirozený roční přírůstek obyvatel (1993-2003). Významnou skutečnost v celkovém poklesu počtu obyvatel KZ představovalo zejména v devadesátých letech minulého století kromě uvedeného faktoru i vystěhovalectví. Šlo zejména o vystěhovalectví nekazašského etnika (Rusů, Ukrajinců, Němců) do zemí bývalého SSSR a Německa, kdy počet vystěhovaného obyvatelstva výrazně převyšoval imigraci. Trvale nejvyšší počet vystěhování je registrován do Ruské federace, největší počet přistěhování je z Uzbekistánu. Tento proces se podle Statistické agentury KZ zastavil a v současné době se do Kazachstánu stěhuje více lidí, než zemi opouští.
Od devadesátých let docházelo k přesídlování krajanů z Kazachstánu rovněž do České republiky. Na základě usnesení Vlády ČR ze dne 1. listopadu 2006, č. 1248, bylo rozhodnuto o „Postupu při dokončování přesídlení osob s prokázaným českým původem (krajanů) z Kazachstánu". Celkem bylo v této etapě přesídleno 157 krajanů. Prvních 57 bylo přepraveno koncem července 2007, další letadlo přistálo s krajany z Kazachstánu začátkem září a poslední let se uskutečnil koncem října 2007.

Na městské obyvatelstvo připadá cca 57,0 % s tím, že pokračuje dlouhodobý trend přesunu obyvatel z venkova do měst.

V Kazachstánu žije cca 147 národností a etnických skupin a etnické složení obyvatel je následující (údaje k začátku roku 2017, celkový počet obyv. 17 918,2 tis.):

  • Kazaši - 12 000 tis. (67 %)
  • Rusové - 3 619 tis. (20,2 %)
  • Uzbeci - 563 tis. (3,1 %)
  • Ukrajinci - 284 tis. (1,6 %)
  • Ujguři - 261 tis. (1,4 %)
  • Tataři – 202 tis. (1,1 %
  • Němci - 180 tis. (1 %)
  • zbytek – ostatní (Korejci, Ázerbájdžánci, Bělorusové, Turci, Poláci, Baškiři atd.)

Ve stalinském období došlo k násilnému přesídlení příslušníků mnoha národností do Kazachstánu, jako např. Němců, Poláků, Ujgurů, Kurdů atd. Kromě etnické strukturalizace společnosti hraje stejně důležitou úlohu i strukturalizace klanová a dělení na kmenové svazy, tzv. Starší, Střední a Mladší žuzy. Ty představují specifické formy sociálně-politické organizace kazašského národa. Postupně vznikly tři klanová společenství - Uly žuz (Starší, nebo Největší), který se identifikuje s jižním Kazachstánem, Orta žuz (Střední) se identifikuje se středním a východním Kazachstánem a Kiši žuz (Mladší nebo Malý) se identifikuje se západní a severní částí Kazachstánu. Každý žuz se skládá s několika rodů a plemen. Rodově nejpočetnější je Orta žuz, skládající se z 12 rodů a plemen. Cháni, kteří stáli v čele společenství, měli různou autoritu a moc nad územím, které spravovali. Nejvíce autoritativní ze žuzů se jeví Uly - Starší-Největší, jehož příslušníci se cítí být nejbližšími potomky Čingischána.

Náboženské složení:

  • Kazaši - islám sunitské odnože (okolo 75 %)
  • obyvatelé evropského původu - křesťanství různých směrů - zejména pravoslavní, katolíci, protestanti (okolo 27 %)
  • budhisté
  • židé
  • ateisté

Prezident KZ N. Nazarbajev a KZ vláda prosazují politiku náboženské snášenlivosti. S tímto cílem zve prezident N. Nazarbayev do Astany každé tři roky lídry všech světových i tradicionalistických náboženství. Mezireligiozní dialog rozebírá roli a odpovědnost náboženských lídrů v uspořádání světa, založeného na toleranci, vzájemné úctě a spolupráci.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

  2013 2014 2015 2016 2017 2018 (k 1.6.2018)
HDP (mil. USD) 236 633,3 221 417,7 184 387,0 137 278,3 162 887,4 163 000,0
Růst HDP (%) 6,0 4,2 1,2 1,1 4,1 5,9
Míra inflace 4,8 7,4 13,6 8,5 7,1 6,6
Míra nezaměstnanosti 5,2 5,0 5,1 5,0 4,9 4,8

Zdroj: Statistická agentura KZ, Národní banka KZ

Kazachstán je zemí s obrovskou plochou rovnající se oblasti západní Evropy s jednou z nejnižších hustot obyvatelstva na světě. Strategicky spojuje velké a rychle rostoucí trhy v Číně a Jižní Asii s Ruskem a Evropou. V méně než dvou desetiletích země dokázala přejít ze statusu zaostalé země do země s vyššími příjmy (2006). Od roku 2002 HDP na obyvatele vzrostlo šestkrát a výskyt chudoby prudce klesl. V posledních 5 letech HDP meziročně stoupal o 1-4 % (růst HDP vyjádřeného v Tenge, HDP v USD bylo ovlivněno kurzovou fluktuací). V roce 2017 HDP na obyvatele dle PPP (parity kupní síly) dosáhlo v Kazachstánu úrovně 26 072 USD (dle MMF).

Průměrná měsíční mzda dosáhla k 1. červnu 2018 úrovně 152 784 tenge. Průměrná mzda se velmi liší v závislosti od oblasti a odvětví práce. Např. v červnu 2018 dosahovala průměrná mzda v Astaně úrovně 122 533 tenge/měs., v Almaty 187 791 tenge/měs., v Mangystauské oblasti 282 009 tenge/měs., v Atyrauské oblasti 279 850 tenge/měs. Nejnižší průměrné mzdy jsou v Severokazachstánské oblasti, tj. 102 254 tenge/měs., v Turkestánské pak 102 080 tenge/měs.. Nejvyšší jsou mzdy ve důlním sektoru (přes 300 000 tenge/měs.), finančnictví a pojišťovnictví (cca 290 000 tenge/měs.), v skladování a dopravě (cca 209 000 tenge/měs.) a ve stavebnictví (cca 201 000 tenge/měs.); nejnižší jsou pak mzdy v zemědělství a lesnictví (kolem 80 000 tenge/měs.).

Od 1. ledna 2015 byla vytvořena Euroasijská hospodářská unie (EEU) s tím, že bude pokračovat trend integrace ekonomik jednotlivých zemí EEU. Počátkem května 2015 byly podepsány dokumenty o vstupu Kyrgyzstánu do EEU. Rozšíření EEU povede k dalšímu růstu konkurence na trhu EEU a vstup Kyrgyzstánu do EEU mj. ovlivní situaci na KZ trhu potravin a zemědělského zboží.

Trendy ve světové ekonomice a vývoj v rámci Celní unie (zejména nízké ceny ropy a oslabený rubl) vedly KZ v srpnu 2015 ke zrušení omezení rozpětí pohybu měny. V důsledku došlo k oslabení kurzu ze 188 Tenge za USD na cca 380 Tenge za USD v průběhu 5 měsíců. Vedlejším výsledkem bylo srovnání hodnot kurzu vůči rublu, což zkorigovalo předchozí zlevnění výrobků na ruském trhu pro Kazachstánce a rozsáhlé nákupy KZ občanů spotřebního zboží z Ruska zejména v pohraničních oblastech. V posledních měsících Tenge posilovalo a nyní (srpen 2018) činí kurz kazašské měny 348 KZT za 1 USD, ačkoli je měna stále velmi citlivá na výkyvy sousedního rublu (v souvislosti se sankcemi, které na Rusko uvaluje USA).

V prosinci 2015 se KZ stal členem WTO. Tento krok mimo jiné znamenal snížení celních sazeb u některých položek, na což Kazachstánu poskytla EEU výjimku. Zboží dovezené do KZ za snížených celních sazeb nelze ovšem rexportovat do dalších států EEU.

Dne 21. 12. 2015 byla v Astaně podepsána nová Dohoda EU – Kazachstán k partnerství a spolupráci (nová PCA), která by měla vytvořit kvalitnější rámec pro rozvoj politických a ekonomických vztahů mezi KZ a EU a pro růst úrovně obchodu a investic. V současnosti probíhá ratifikace členských států EU (ze strany České republiky již dokončena).

Dalším nástrojem pro boj s nepříznivou ekonomickou situací byla nová hospodářská politika země, přijatá v únoru 2015. Nová politika „Nurly žol“ je zaměřena na vytváření efektivní dopravně - logistické infrastruktury v jednotlivých směrech od hlavního města Astany, dále na energetické projekty, výstavbu bytového fondu apod. V rámci programu „Nurly žol“  se budou realizovat další doplňující opatření včetně podpory domácího strojírenství a exportujících společností, rozvoje infrastruktury pro SMEs, opatření k ochraně vnitřního trhu apod.

V roce 2017 se Kazachstán postupně zotavil z předchozí stagnace a sociálně-ekonomické ukazatele KZ se postupně zkorigovaly vůči výkyvům předchozích let. HDP roste 4%-ním tempem, inflace se snižuje, nezaměstnanost se stabilně drží na 5 %. Z hlediska žebříčku „Doing Business Report“ sestavovaného Světovou bankou, Kazachstán zaujímal v roce 2017 35. příčku ze 190 zemí světa. Stupeň exportního rizika dle OECD je 6 (ze 7). Má se za to, že velkou roli v této stabilizaci KZ sehrálo i EXPO 2017, které přilákalo zájem mezinárodního společenství i zahraničních investorů, na které KZ vláda klade velký akcent. K investičním podmínkám více v kapitole 2.6.

Na začátku roku 2018 byl přijat nový Plán strategického rozvoje 2025 („Strategy 2025“). Cílem je přechod země na nový ekonomický model pomocí podpory spravedlivé hospodářské soutěže, zlepšování dovedností a schopností pracujících, obnovení technologií a digitalizace, zajištění právního státu, umocnění regionálního rozvoje a urbanizace, a zefektivnění státní správy.

Očekávaný vývoj

V roce 2018 se předpokládá další stabilizace ekonomiky KZ. Podle předpovědi World Bank z konce května 2018 HDP poroste v roce 2018 na 3,7 %, hlavně díky příznivému vývoji cen ropy, a poté budou čísla klesat (3,3 % v roce 2019 a 2,8 % v 2020). To by mělo být doprovázeno poklesem inflace na 6,2 % v roce 2018, 5,5 % pro rok 2019 a 5,8 % v roce 2020, také v souvislosti ve stabilizací kurzu Tenge. Nezaměstnanost by měla zůstat na stejné úrovni.

V průběhu roku 2018 budou v Kazachstánu pokračovat velké infrastrukturní projekty, zejména kazachstánská část mezinárodního dopravního koridoru Západní Evropa – Západní Čína a další dopravní infrastrukturní stavby. Areál EXPO Astana se přemění ve finanční centrum, které bude čelit konkurenci centra v Almaty. Očekává se modernizace tří rafinérií, stavba továrny na zpracování niklu a zvýšení produkce Kašaganské ropné plošiny. Exportu budou stále vévodit hydrokarbonáty a kovy, avšak potřeba rozvoje infrastruktury si vyžádá větší import zařízení a investičních celků.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

(v mld. tenge) 2013 2014 2015 2016 2017 2018*
Příjmy 6 382,3 7 321,3 7 634,8 9 308,5 11 567,7 12 546,8
Příjmy % HDP 17,7 % 18,4 % 18,6 % 19,8 % 22,4 % 21,6
Výdaje 6 852,7 7 791,8 8 227,1 9 433,7 12 485,8 11 849,7
Výdaje % HDP 19 % 19,6 % 20,1 % 20 % 24,2 % 20,4
Saldo ** - 700,9 - 1 086,6 - 915,7 - 737,7 - 1 455,3 697,1

Zdroj: Statistická agentura KZ, Ministerstvo financí KZ
*předpověď
**vč. poskytnutých úvěrů

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

(mil. USD) 2013 2014 2015 2016 2017
Běžný účet 1 273,5 6 139,8 -5 134,9 -8 873,5 -5 352,8
Běžný účet
(v % k HDP)
0,5 2,8 -2,8 -6,5 -3,4
Obchodní bilance
(v % k HDP)
14,7 16,4 6,9 6,7 11,0
Kapitálový účet -6,4 29,3 131,7 269,6 288,1
Finanční účet -303,2 -7 094,1 -9 194,7 -8 448,8 -5 704,1
Mezinárodní rezervy 24 715 29 209 27 871 29 710 30 745
Veřejný dluh (v % k HDP) 12,2 14,1 21,6 25,1 26,18

Zdroj: Statistická agentura KZ, Národní banka KZ

Zahraniční zadluženost, dluhová služba (v mil. USD)

(údaje ke konci roku) 2013 2014 2015 2016 2017

Vládní dluhy a vládou garantované závazky

6 259,4 8 702,5 12 877,7 13 676,7 14 307,9

Nevládní dluhy (vč. firemních)

143 773,4 148 859,0 140 544,5 149 955,0 153 176,7
Celkem vnější dluh 150 032,9 157 561,5 153 422,2 163 631,7 167 484,7

vnější dluh bez mezifiremních úvěrů (v %)

51,6 % 49,5 % 37 % 36 % 37,3 %

Zdroj: Národní banka Kazachstánu

I přes pokles výnosů z ropy (z 50 na 35 % příjmů do státního rozpočtu), zvýšení výdajů na podporu podnikání, nákladnou sanaci některých bankovních institucí a depreciaci, veřejný dluh (napůl v devizách) zůstává mírný. To se vysvětluje použitím prostředků v Národního fondu KZ. Po odečtení aktiv z tohoto fondu má stát věřitelskou pozici ve výši 18% HDP. Vyjma dalších bankovních sanací by schodek státního rozpočtu měl v roce 2018 výrazně klesnout. Národní fond KZ, který představuje téměř dvojnásobek veřejného dluhu, by se měl díky zvýšení produkce uhlovodíků stabilizovat. Existuje též prostor pro zlepšení v oblasti výběru daní, který prozatím oplývá četnými výjimkami. Takové zlepšení by snížilo závislost na příjmech z ropy a současně by zvýšilo kapitálové výdaje.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Kazachstán má dvouúrovňový bankovní systém.
Národní (centrální) banka a představuje vrchní úroveň systému. Všechny ostatní banky jsou druhé úrovně.

Základním normativním dokumentem pro činnost bankovního sektoru je zákon № 2444 o „Bankách a bankovní činnosti“ z roku 1995. V roce 2014 byla vládou utvrzena Koncepce rozvoje finančního sektoru Kazachstánu do roku 2030 (№954).

V dubnu 2018 bylo v Kazachstánu registrováno celkem 32 bank a 14 organizací s licencí na provádění některých forem bankovních operací včetně 2 společností zabývajících se hypotékami. K největším bankám v Kazachstánu patří Kazkommertzbank, National Bank of Kazakhstan, CesnaBank, SberBank, ATF Bank, BankCenterCredit, Forte Bank, apod. V Kazachstánu též působí pobočky několika velkých zahraničních bank včetně The Royal Bank of Scotland Group, Citibank a HSBC. V Kazachstánu je též 32 pojišťovacích společností.

Kazachstánská komerční banka „Mezinárodní banka Alma – Ata“ (MBA) změnila název na „Home Credit Bank“. Nový název banky souvisí se změnou akcionáře banky, kdy nový akcionář Home Credit Group je členem skupiny společností PPF. V Kazachstánu již poskytuje finanční služby člen Home Credit Group, a to AO Home Credit Kazachstán. Za necelých deset let působení se více než 900 000 Kazachstánců stalo jeho klienty a patří mu druhé místo v poskytování spotřebních úvěrů fyzickým osobám na kazachstánském finančním trhu. V současné době nabízí cca 30 programů spotřebního i peněžního úvěrování.

V srpnu 2017 Národní banka Kazachstánu schválila program na ozdravení bankovního sektoru v zemi. Programu se účastnily banky s kapitálem nejméně 45 mld. tenge. Dle programu, dvě třetiny hodnoty rekapitalizace půjčovala Národní banka, jednu třetinu akcionář. Programu využilo 5 bank (Eurasijská banka, Cesnabank, ATF Bank, BankCenterCredit a Bank RBK) patřící do TOP 10 kazachstánských bank, co se týče hodnoty aktiv. Tím bylo, dle slov zástupců Národní banky, zajištěno 50 % ozdravení bankovního sektoru v zemi. Zahraniční zdroje uvádějí hodnotu těchto investic do výše 5 % HDP.

Co se týče sektoru mikroúvěrů, odhaduje se, že v roce 2018 poroste o 40 %. V lednu-březnu 2018 poskytly mikrofinanční organizace v podobě mikroúvěrů více než 61 miliard KZT, což představuje více než 41% meziroční růst. Mikropůjčky představovaly cca 5% všech půjček maloobchodníků v Kazachstánu v prvním čtvrtletí roku 2018.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

V prosinci 2017 Kazachstán schválil nový Daňový kodex, který de facto kopíruje původní daňový zákon z roku 2008 (закон Республики Казахстан от 10.12.2008 № 99-IV – „Налоговый Кодекс РК 2009 года - Кодекс Республики Казахстан "О налогах и других обязательных платежах в бюджет" (viz. např. Zde - Kodex). I z tohoto důvodu sklidil rozsáhlou vlnu kritiky, kromě toho, že obsahuje ještě více odkazů na různá ustanovení než ten původní.

Podle tohoto zákona v platnosti od 1. 1. 2018 jsou:

  • daň z příjmu právnických osob (daně z příjmů) u nesurovinového sektoru se sazbou 20 %;
  • daň z příjmu právnických osob u zemědělského sektoru se sazbou 10 %;
  • daň z příjmu fyzických osob se sazbou 10 %;
  • sociální pojištění se sazbou 9,5 % (ve výjimečných případech 0 %);
  • daň z přidané hodnoty (DPH) se sazbou 12%.

Kazachstán má s řadou zemí (s 36-ti), včetně ČR, uzavřenou Smlouvu o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a majetku. Taková Smlouva má vyšší právní sílu, než ustanovení zákona, a její aplikace je včleněna do procedur popsaných v Části 2., Oddíl VII., Hlava 26., § 206 – § 220 zákona.

Nerezident, právnická osoba, podnikající v KZ prostřednictvím trvalého zastoupení (filiálka, spol. podnik apod.) platí kromě daně z příjmů 20% ještě daň z čistého přijmu 15%.
Nerezident, právnická osoba, mající příjem ze zdrojů v KZ a nepodnikající prostřednictvím trvalého zastoupení, platí kromě daně z příjmu 20 % ještě:

  • daň z dividendového příjmu 15 %;
  • pojištění podnikatelských rizik 10 %;
  • připojštění 5 %;
  • daň z příjmu z mezinárodních transitů 5 %.

Postup uplatnění Smlouvy o zamezení dvojího zdanění při plném nebo částečném osvobození od placení těchto daní právnických či fyzických osob - nerezidentů je popsán v Hlavě 75 (§660 a dále), postup při vracení přeplatků daní, včetně potřebných dokladů, jsou popsány v § 217 - § 220 starého Kodexu, který v této části stále platí (v novém Kodexu §310 a 672). DPH 12 % je uplatňována na prodej zboží a služeb, je-li místem odbytu KZ, a na zdaňované dovozy. Bez DPH je vývoz, prodej drahých kovů mezi rezidenty, příjmy z mezinárodních transitů, prodej zboží ve zvláštních zónách a některé další zvláštní případy. Firmy, i zahraniční, s obratem do 222 000 dolarů ročně (dle aktuálního kurzu), DPH neplatí.

DPH se nerezidentům - právnickým či fyzickým osobám vrací. Vracení DPH je v zákoně popsáno v Části 2., Oddíl X., Hlava 49., § 429 - § 436 (jejich znění je velmi podobné znění § 80 - § 87 zákona č. 235/2004 Sb.). Opět ale platí, že procedura vrácení je zdlouhavá. Podle ustanovení zákona je schéma vracení daně z přidané hodnoty následující:

  • prokázání nároku na vrácení DPH;
  • podání žádosti na daňový úřad s doklady o zaplacení daně;
  • kontrola nároku na vrácení DPH daňovým úřadem;
  • vrácení daně.

V případě řešení konkrétní situace v daňové oblasti se doporučuje kontaktovat místní právnické firmy, ev. i některé větší mezinárodní auditorské firmy, které zde mají zastoupení.

K investičním podmínkám více v kapitole 2.6.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: