Kazachstán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

11. 7. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Nur-Sultanu (Kazachstán)

Kazachstán je hospodářsky i sociálně nejvyspělejší země ve střední Asii, která svou rozlohou patří mezi 10 největších států světa. V žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové ekonomické fórum (WEF), se Kazachstán umístil na 57. pozici ze 137 srovnávaných ekonomik. Země má obrovské zásoby ropy, minerálů a kovů. Má také značný zemědělský potenciál díky rozsáhlým stepím, které poskytují prostor jak pro produkci hospodářských zvířat, tak i pro pěstování obilovin. Kazachstánský průmysl spočívá především v těžbě a zpracování přírodních zdrojů. Má však též poměrně rozvinuté strojírenské odvětví se specializací na stavební materiály, traktory, zemědělské stroje, kosmickou infrastrukturu a vojenskou techniku.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

  • Republika Kazachstán (KZ). Ústava KZ připouští též Kazachstán.
  • Kazakstan Republikasy - kazašský název
  • Republic of Kazakhstan - anglický název
  • Rozloha Kazachstánu - 2 724 902 km2
  • Celková délka obvodu hranic činí 13 349,9 km. Délka hranic s Ruskem – 7 548,1 km, Uzbekistánem - 2 351,4 km, ČLR 1 782,8 km, Kyrgyzstánem – 1 241,6 km, Turkmenistánem - 426 km.

Od 23. března 2019 bylo hlavní město Astana přejmenováno na Nur-Sultan.

Politické uspořádání Kazachstánu vychází z Ústavy. Na jejím základě v zemi funguje demokracie prezidentského typu s množstvím pravomocí, soustředěných do rukou prezidenta. Prezident je volen na období 5 let s omezením na dva mandáty. Toto omezení se však nevztahuje na prvního prezidenta Kazachstánu Nursultana. Nazarbajeva, který byl prezidentem nepřetržitě od roku 1991 až do 20. 3. 2019, kdy sám dobrovolně odstoupil. Povinnosti prezidenta Kazachstánu od 20. března 2019 vykonával předseda Senátu Parlamentu Kasym-Zhomart Tokayev, který byl dne 9. června 2019 v mimořádných volbách zvolen druhým prezidentem nezávislého Kazachstánu.
V roce 2017 došlo k částečnému přerozdělení moci v zemi, kdy na ministerského předsedu a vládu přešla odpovědnost za ekonomický a sociální rozvoj země. Prezident nadále rozhoduje o zahraniční politice, obraně a vnitřní bezpečnosti. První prezident N. Nazarbajev (Elbasy - vůdce národa) se stal doživotním předsedou bezpečnostní rady států a stále uplatňuje významný vliv na zahraničně-politické a bezpečnostní směřování země.

Současné složení vlády Kazachstánu:

  1. Askar Mamin - předseda vlády
  2. Alichan Smailov - 1. místopředseda vlády a ministr financí
  3. Ženis Kassymbek - místopředseda vlády
  4. Gulshara Abdykalikova - místopředsedkyně vlády
  5. Beibut Atamkulov - ministr zahraničních věcí
  6. Nurlan Ermekbaev - ministr obrany
  7. Erlan Turgumbaev - ministr vnitra
  8. Dauren Abayev - ministr informací a sociálního rozvoje
  9. Marat Beketaev - ministr spravedlnosti
  10.   Elzhan Birtanov - ministr zdravotnictví
  11.   Aktoty Raimkulova - ministryně kultury a sportu
  12.   Askar Zhumagaliev - ministr digitálního rozvoje, obranného a kosmického průmyslu
  13.   Kanat Bozumbaev - ministr energetiky
  14.   Berdibek Saparbaev - ministr práce a sociální ochrany obyvatelstva
  15.   Saparchan Omarov - ministr zemědělství
  16.   Ashat Aimagambetov - ministr školství a vědy
  17.   Roman Sklyar - ministr průmyslu a infrastrukturního rozvoje
  18.   Ruslan Dalenov - ministr ekonomiky
  19.   Bakhyt Sultanov - ministr obchodu a integrace
  20.   Magzum Mirzagalijev - ministr ekologie, geologie a přírodních zdrojů

Parlament je nejvyšším orgánem Kazachstánu, který plní zákonodárné funkce. Sestává se ze dvou komor - Senátu a Mažilisu. Poslanci Senátu - 47 senátorů (osm jmenuje přímo prezident) - jsou voleni na šest let, Mažilisu - 107 poslanců - na 5 let. Parlament na základě návrhů prezidenta schvaluje změny v Ústavě, schvaluje státní rozpočet, dává souhlas na obsazení pozic předsedy vlády, předsedy Národní banky, rozhoduje o otázkách války a míru. Parlament má dále pravomoc iniciativy na vyhlášení referenda, může vyjádřit nedůvěru vládě. Dne 20. 3. 2016 proběhly mimořádné volby do dolní komory, ve kterých zvítězila prezidentská strana Nur Otan, která získala 82,15 % hlasů. V parlamentu jsou zastoupeny tři politické strany, a to Nur-Otan, Národní komunistická strana a podnikatelsko-nacionalistická  strana Ak-Zhol.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Dle www.stat.gov.kz. bylo v Kazachstánu ke dni 16. dubna 2018 evidováno 18 223,2 tis. obyvatel, Hustota obyvatelstva je 6,68 obyv./km2. V 90. letech v Kazachstánu klesal přirozený roční přírůstek obyvatel (1993-2003). Významnou skutečnost v celkovém poklesu počtu obyvatel KZ představovalo zejména v devadesátých letech minulého století kromě uvedeného faktoru i vystěhovalectví. Šlo zejména o vystěhovalectví ne kazašského etnika (Rusů, Ukrajinců, Němců) do zemí bývalého SSSR a Německa, kdy počet vystěhovaného obyvatelstva výrazně převyšoval imigraci. Trvale nejvyšší počet vystěhování je registrován do Ruské federace, největší počet přistěhování je z Uzbekistánu. Tento proces se podle Statistické agentury KZ zastavil a v současné době se do Kazachstánu stěhuje více lidí, než zemi opouští.

Od devadesátých let docházelo k přesídlování krajanů z Kazachstánu rovněž do České republiky. Na základě usnesení Vlády ČR ze dne 1. listopadu 2006, č. 1248, bylo rozhodnuto o „Postupu při dokončování přesídlení osob s prokázaným českým původem (krajanů) z Kazachstánu". Celkem bylo v této etapě přesídleno 157 krajanů. Prvních 57 bylo přepraveno koncem července 2007, další letadlo přistálo s krajany z Kazachstánu začátkem září a poslední let se uskutečnil koncem října 2007.

Na městské obyvatelstvo připadá cca 57,0 % s tím, že pokračuje dlouhodobý trend přesunu obyvatel z venkova do měst.

V Kazachstánu žije cca 147 národností a etnických skupin a etnické složení obyvatel je následující (údaje k začátku roku 2017, celkový počet obyv. 17 918,2 tis.):

  • Kazaši - 12 000 tis. (67 %)
  • Rusové - 3 619 tis. (20,2 %)
  • Uzbeci - 563 tis. (3,1 %)
  • Ukrajinci - 284 tis. (1,6 %)
  • Ujguři - 261 tis. (1,4 %)
  • Tataři – 202 tis. (1,1 %
  • Němci - 180 tis. (1 %)
  • zbytek – ostatní (Korejci, Ázerbájdžánci, Bělorusové, Turci, Poláci, Baškiři atd.)

Ve stalinském období došlo k násilnému přesídlení příslušníků mnoha národností do Kazachstánu, jako např. Čečenců, Ingotů, Peršanů, Poláků, Ujgurů, Kurdů, Korejců atd. Kromě etnické strukturalizace společnosti hraje stejně důležitou úlohu i strukturalizace klanová a dělení na kmenové svazy, tzv. Starší, Střední a Mladší žuzy. Ty představují specifické formy sociálně-politické organizace kazašského národa. Postupně vznikly tři klanová společenství - Uly žuz (Starší, nebo Největší), který se identifikuje s jižním Kazachstánem, Orta žuz (Střední) se identifikuje se středním a východním Kazachstánem a Kiši žuz (Mladší nebo Malý) se identifikuje se západní a severní částí Kazachstánu. Každý žuz se skládá z několika rodů a plemen. Rodově nejpočetnější je Orta žuz, skládající se z 12 rodů a plemen. Cháni, kteří stáli v čele společenství, měli různou autoritu a moc nad územím, které spravovali. Nejvíce autoritativní ze žuzů se jeví Uly - Starší-Největší, jehož příslušníci se cítí být nejbližšími potomky Čingischána.

Náboženské složení:

  • Kazaši - islám sunitské odnože (okolo 75 %)
  • obyvatelé evropského původu - křesťanství různých směrů - zejména pravoslavní, katolíci, protestanti (okolo 27 %)
  • budhisté
  • židé
  • ateisté

První Prezident Kazachstánu N. Nazarbajev a kazachstánská vláda prosazují politiku náboženské, etnické a národnostní snášenlivosti. V hlavním městě  Nur-Sultanu každé tři roky scházejí lídři všech světových i tradicionalistických náboženství. Mezi religiózní dialog rozebírá roli a odpovědnost náboženských lídrů v uspořádání světa, založeného na toleranci, vzájemné úctě a spolupráci. Každoročně se v hlavním městě koná také sjezd Shromáždění národů Kazachstánu.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

  2014 2015 2016 2017 2018
HDP (mil. USD) 221 417,7 184 387,0 137 278,3 162 887,4 170 536,8
Růst HDP (%) 4,2 1,2 1,1 4,1 4,1
Míra inflace 7,4 13,6 8,5 7,1 5,3
Míra nezaměstnanosti 5,0 5,1 5,0 4,9 4,8

Zdroj: Statistická agentura KZ, Národní banka KZ

Kazachstán je zemí s obrovskou plochou, rovnající se oblasti západní Evropy, s jednou z nejnižších hustot obyvatelstva na světě. Strategicky spojuje velké a rychle rostoucí trhy v Číně a Jižní Asii s Ruskem a Evropou. V méně než dvou desetiletích země dokázala přejít ze statusu zaostalé země do země s vyššími příjmy (2006). Od roku 2002 HDP na obyvatele vzrostlo šestkrát a výskyt chudoby prudce klesl. V posledních 5 letech HDP meziročně stoupal o 1-4 % (růst HDP vyjádřeného v Tenge, HDP v USD bylo ovlivněno kurzovou fluktuací). V roce 2018 HDP na obyvatele dle PPP (parity kupní síly) dosáhlo v Kazachstánu úrovně 26 072 USD v nominální výši 9 330,9 USD

Průměrná měsíční mzda dosáhla v roce 2018 úrovně 162 267 Tenge. Průměrná mzda kolísá podle jednotlivých oblastí Kazachstánu a též podle zaměstnaneckých odvětví. Např. ve čtvrtém kvartálu 2018 dosahovala průměrná mzda v Atyrauské oblasti 320 tisíc Tenge, v Mangystauské oblasti 279 tisíc Tenge, v Nur-Sultanu úrovně 268 tisíc Tenge a v Almaty 221 tisíc Tenge. Nejnižší průměrné mzdy jsou v Turkestánské oblasti, tj. 110 tisíc Tenge, dále v Žambylské oblasti 115 tisíc Tenge. Nejvyšší jsou mzdy ve finančním sektoru, v důlním a zpracovatelském sektoru, v dopravě a spojích a ve stavebnictví, nejnižší mzda je v oblasti stravování, vzdělávání a zemědělství.

Od 1. ledna 2015 byla vytvořena Euroasijská hospodářská unie (EEU) s tím, že bude pokračovat trend integrace ekonomik jednotlivých zemí EEU. Počátkem května 2015 byly podepsány dokumenty o vstupu Kyrgyzstánu do EEU. Rozšíření EEU povede k dalšímu růstu konkurence na trhu EEU a vstup Kyrgyzstánu do EEU mj. ovlivní situaci na KZ trhu potravin a zemědělského zboží.

Trendy ve světové ekonomice a vývoj v rámci Celní unie (zejména nízké ceny ropy a oslabený rubl) vedly KZ v srpnu 2015 ke zrušení omezení rozpětí pohybu měny. V důsledku došlo k oslabení kurzu ze 188 Tenge za USD na cca 380 Tenge za USD v průběhu 5 měsíců. Vedlejším výsledkem bylo srovnání hodnot kurzu vůči rublu, což zkorigovalo předchozí zlevnění výrobků na ruském trhu pro Kazachstánce a rozsáhlé nákupy KZ občanů spotřebního zboží z Ruska zejména v pohraničních oblastech. Po jistém posílení v roce 2017 se Tenge vrátilo na hodnoty kolem 380 KZT za 1 USD. Měna je stále velmi citlivá na výkyvy sousedního rublu (v souvislosti se sankcemi, které na Rusko uvaluje USA.

V prosinci 2015 se KZ stal členem WTO. Tento krok mimo jiné znamenal snížení celních sazeb u některých položek, na což Kazachstánu poskytla EEU výjimku. Zboží dovezené do KZ za snížených celních sazeb nelze ovšem rexportovat do dalších států EEU.

Dne 21. 12. 2015 byla v Nur-Sutanu podepsána nová Dohoda EU – Kazachstán k partnerství a spolupráci (nová PCA), která by měla vytvořit kvalitnější rámec pro rozvoj politických a ekonomických vztahů mezi KZ a EU a pro růst úrovně obchodu a investic. V současnosti probíhá ratifikace členských států EU (ze strany České republiky již dokončena).

Dalším nástrojem pro boj s nepříznivou ekonomickou situací byla nová hospodářská politika země, přijatá v únoru 2015. Nová politika „Nurly žol“ je zaměřena na vytváření efektivní dopravně - logistické infrastruktury v jednotlivých směrech od hlavního města Nur-Sultanu, dále na energetické projekty, výstavbu bytového fondu apod. V rámci programu „Nurly žol“  se budou realizovat další doplňující opatření včetně podpory domácího strojírenství a exportujících společností, rozvoje infrastruktury pro SMEs, opatření k ochraně vnitřního trhu apod.

V roce 2017 se Kazachstán postupně zotavil z předchozí stagnace a sociálně-ekonomické ukazatele KZ se postupně zkorigovaly vůči výkyvům předchozích let. HDP roste 4%-ním tempem, inflace se snižuje, nezaměstnanost se stabilně drží na 5 %. Z hlediska žebříčku „Doing Business Report“ sestavovaného Světovou bankou, Kazachstán zaujímá v roce 2019 28. příčku ze 190 zemí světa. Stupeň exportního rizika dle OECD byl zlepšen ze šesté skupiny (ze 7) na pátou. Má se za to, že velkou roli v této stabilizaci KZ sehrálo i EXPO 2017, které přilákalo zájem mezinárodního společenství i zahraničních investorů, na které KZ vláda klade velký akcent. K investičním podmínkám více v kapitole 2.6.

Očekávaný vývoj

V roce 2019 se předpokládá další růst ekonomiky KZ, doprovázený poklesem inflace, také v souvislosti se stabilizací kurzu Tenge. Nezaměstnanost by měla zůstat na stejné úrovni.

V průběhu roku 2019 budou v Kazachstánu pokračovat velké infrastrukturní projekty, zejména kazachstánská část mezinárodního dopravního koridoru Západní Evropa – Západní Čína a další dopravní infrastrukturní stavby. Areál EXPO Nur-Sultan se mění ve finanční centrum, které bude čelit konkurenci centra v Almaty. Probíhá modernizace tří rafinérií, stavba továrny na zpracování niklu a postupné zvýšení produkce Kašaganské ropné plošiny. Exportu budou stále vévodit hydrokarbonáty a kovy, avšak potřeba rozvoje infrastruktury si vyžádá větší import zařízení a investičních celků.

KZ vláda si je vědomá rostoucího sociálního napětí v zemi. Proto dojde, s účinností od 1. června 2019, ke zvýšení minimální mzdy, platů (zejména ve školství) a také penzí.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

(v mld. tenge) 2014 2015 2016 2017 2018
Příjmy 7 321,3 7 634,8 9 308,5 11 567,7 9 985,5
Příjmy % HDP 18,4 % 18,6 % 19,8 % 22,4 % 25,0 %
Výdaje 7 791,8 8 227,1 9 433,7 12 485,8 10 025,4
Výdaje % HDP 19,6 % 20,1 % 20 % 24,2 % 25,1 %
Saldo ** - 1 086,6 - 915,7 - 737,7 - 1 455,3 - 365

Zdroj: Statistická agentura KZ, Ministerstvo financí KZ
*vč. poskytnutých úvěrů

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

(mil. USD) 2014 2015 2016 2017 2018
Běžný účet 6 113,7 -6 011,6 -8 132,1 -5 101,9 -51,7
Běžný účet
(v % k HDP)
2,8 -3,3 -5,9 -3,1 0,0
Obchodní bilance
(v % k HDP)
16,5 6,3 6,7 10,3 15,5
Kapitálový účet 29,3 131,7 269,6 346,8 203,4
Finanční účet -6 704,8 -9 655,7 -7 894,2 -5 478,4 2 558,6
Mezinárodní rezervy 29 208,5 27 871,3 29 710,2 30 996,6 30 927
Veřejný dluh (v % k HDP) 14,5 21,9 19,7 20,8 21,9

Zdroj: Statistická agentura KZ, Národní banka KZ, IMF

Zahraniční zadluženost, dluhová služba (v mil. USD)

(údaje ke konci roku) 2014 2015 2016 2017 2018

Vládní dluhy a vládou garantované závazky

8 702,5 12 877,7 13 676,7 14 307,9 13 915,4

Nevládní dluhy (vč. firemních)

148 410,80 140 128,9 149 631,8 152 910,0 144 871,9
Celkem vnější dluh 157 114,5 153 006,6 163 308,5 167 217,9 158 787,3

vnější dluh bez mezifiremních úvěrů (v %)

35,2 % 30,8 % 42,9 % 38,7 % 33,9 %

Zdroj: Národní banka Kazachstánu

I přes pokles výnosů z ropy (z 50 na 35 % příjmů do státního rozpočtu), zvýšení výdajů na podporu podnikání, nákladnou sanaci některých bankovních institucí a depreciaci, veřejný dluh (napůl v devizách) zůstává mírný. To se vysvětluje použitím prostředků v Národního fondu KZ. Po odečtení aktiv z tohoto fondu má stát věřitelskou pozici ve výši 22 % HDP.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Kazachstán má dvouúrovňový bankovní systém.
Národní (centrální) banka a představuje vrchní úroveň systému. Všechny ostatní banky jsou druhé úrovně.
Základním normativním dokumentem pro činnost bankovního sektoru je zákon № 2444 o „Bankách a bankovní činnosti“ z roku 1995. V roce 2014 byla vládou utvrzena Koncepce rozvoje finančního sektoru Kazachstánu do roku 2030 (№954).

V dubnu 2018 bylo v Kazachstánu registrováno celkem 32 bank a 14 organizací s licencí na provádění některých forem bankovních operací včetně 2 společností zabývajících se hypotékami. K největším bankám v Kazachstánu patří Kazkommertzbank, National Bank of Kazakhstan, CesnaBank, SberBank, ATF Bank, BankCenterCredit, Forte Bank, apod. V Kazachstánu též působí pobočky několika velkých zahraničních bank včetně The Royal Bank of Scotland Group, Citibank a HSBC. Probíhá konsolidace bankovního sektoru a některé menší banky se buď slučují s většími konkurenty, nebo zcela opouštění trh. V Kazachstánu je též 32 pojišťovacích společností.

V Kazachstánu již poskytuje finanční služby člen Home Credit Group, a to AO Home Credit Kazachstán a zejména Home Credit Bank. Za necelých deset let působení se více než 900 000 Kazachstánců stalo jeho klienty a patří mu druhé místo v poskytování spotřebních úvěrů fyzickým osobám na kazachstánském finančním trhu. V současné době nabízí cca 30 programů spotřebního i peněžního úvěrování.

Od srpna 2017 do podzimu 2018 probíhal program na ozdravení bankovního sektoru v zemi. Programu se účastnily banky s kapitálem nejméně 45 mld. Tenge. Dle programu, dvě třetiny hodnoty rekapitalizace půjčovala Národní banka, jednu třetinu akcionář. Programu využilo 5 bank (Eurasijská banka, Cesnabank, ATF Bank, BankCenterCredit a Bank RBK) patřící do TOP 10 kazachstánských bank, co se týče hodnoty aktiv. Tím bylo, dle slov zástupců Národní banky, zajištěno 50 % ozdravení bankovního sektoru v zemi. Zahraniční zdroje uvádějí hodnotu těchto investic do výše 5 % HDP.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

V prosinci 2017 Kazachstán schválil nový Daňový kodex, který de facto kopíruje původní daňový zákon z roku 2008 (закон Республики Казахстан от 10. 12. 2008 № 99-IV – „Налоговый Кодекс РК 2009 года - Кодекс Республики Казахстан "О налогах и других обязательных платежах в бюджет" (viz. např. http://ru.wikisource.org). I z tohoto důvodu sklidil rozsáhlou vlnu kritiky, kromě toho, že obsahuje ještě více odkazů na různá ustanovení než ten původní.

Podle tohoto zákona v platnosti od 1. 1. 2018 jsou:

  • daň z příjmu právnických osob (daně z příjmů) u nesurovinového sektoru se sazbou 20 %;
  • daň z příjmu právnických osob u zemědělského sektoru se sazbou 10 %;
  • daň z příjmu fyzických osob se sazbou 10 %;
  • sociální pojištění se sazbou 9,5 % (ve výjimečných případech 0 %);
  • daň z přidané hodnoty (DPH) se sazbou 12 %.

Kazachstán má s řadou zemí (s 36-ti), včetně ČR, uzavřenou Smlouvu o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a majetku. Taková Smlouva má vyšší právní sílu, než ustanovení zákona, a její aplikace je včleněna do procedur popsaných v Části 2., Oddíl VII., Hlava 26., § 206 – § 220 zákona.

Nerezident, právnická osoba, podnikající v KZ prostřednictvím trvalého zastoupení (filiálka, spol. podnik apod.) platí kromě daně z příjmů 20 % ještě daň z čistého přijmu 15%.

Nerezident, právnická osoba, mající příjem ze zdrojů v KZ a nepodnikající prostřednictvím trvalého zastoupení, platí kromě daně z příjmu 20 % ještě:

  • daň z dividendového příjmu 15 %;
  • pojištění podnikatelských rizik 10 %;
  • připojštění 5 %;
  • daň z příjmu z mezinárodních transitů 5 %.

Postup uplatnění Smlouvy o zamezení dvojího zdanění při plném nebo částečném osvobození od placení těchto daní právnických či fyzických osob - nerezidentů je popsán v Hlavě 75 (§660 a dále), postup při vracení přeplatků daní, včetně potřebných dokladů, jsou popsány v § 217 - § 220 starého Kodexu, který v této části stále platí (v novém Kodexu §310 a 672).

DPH 12 % je uplatňována na prodej zboží a služeb, je-li místem odbytu KZ, a na zdaňované dovozy. Bez DPH je vývoz, prodej drahých kovů mezi rezidenty, příjmy z mezinárodních transitů, prodej zboží ve zvláštních zónách a některé další zvláštní případy. Firmy, i zahraniční, s obratem do 222 000 dolarů ročně (dle aktuálního kurzu), DPH neplatí.

DPH se nerezidentům - právnickým či fyzickým osobám vrací. Vracení DPH je v zákoně popsáno v Části 2., Oddíl X., Hlava 49., § 429 - § 436 (jejich znění je velmi podobné znění § 80 - § 87 zákona č. 235/2004 Sb.). Opět ale platí, že procedura vrácení je zdlouhavá.

Podle ustanovení zákona je schéma vracení daně z přidané hodnoty následující:

  • prokázání nároku na vrácení DPH;
  • podání žádosti na daňový úřad s doklady o zaplacení daně;
  • kontrola nároku na vrácení DPH daňovým úřadem;
  • vrácení daně.

V případě řešení konkrétní situace v daňové oblasti se doporučuje kontaktovat místní právnické firmy, ev. i některé větší mezinárodní auditorské firmy, které zde mají zastoupení.

 K investičním podmínkám více v kapitole 2.6.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: