Kypr: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

20. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Nikósii (Kypr)

Ekonomická charakteristika země

Kyperská republika je hospodářsky vyspělým státem s otevřenou ekonomikou, s drtivou převahou terciálního sektoru v hospodářství, malým objemem vlastní průmyslové výroby a zemědělské produkce. Kypr dlouhá desetiletí působil coby významné regionální offshore daňové centrum. Významným impulsem pro rozvoj hospodářství byl vstup Kyperské republiky do EU v květnu 2004 a vstup do eurozóny v r. 2008.  Dlouhodobou ambicí Kyperské republiky je těžit ze své geografické polohy a fungovat jako most mezi EU a zejména Blízkým východem.  Kypr se dlouhodobě vyznačuje všeobecně příznivým podnikatelským prostředím, dobrými obchodními a daňovými službami (v současnosti jako určitá podoba EU "daňového ráje"), relativně moderní infrastrukturou, vzdělanou pracovní sílou, právním systémem přizpůsobeným pro podnikání a nízkým stupněm kriminality. S ohledem na malý počet obyvatel (na konci roku 2016: 855 tisíc, z nichž je cca 47% ekonomicky činných), představuje kyperská ekonomika relativně omezený trh, jeho potenciál však znásobuje každoročně kolem 3 milionů turistů, kteří na ostrově převážně pobývají v období od dubna do listopadu. Vzhledem ke své limitované výrobní základně Kypr představuje určitý potenciál pro dovoz zboží a surovin ze zahraničí. Kvůli závislosti na turistickém ruchu a poskytování profesionálních a finančních služeb zůstává kyperské hospodářství mimořádně citlivé na vnější ekonomické a politické vlivy.

Celý hospodářský, finanční, fiskální i sociální systém země od roku 2011 prošel hlubokou krizí, která eskalovala na jaře 2013 bezprecedentní bankovní krizí, kdy byly v zemi na 12 dnů uzavřeny veškeré bankovní instituce. Jako východisko z krize tehdy uzavřela vláda Kyperské republiky dohodu o půjčce v celkové výši 10 mld. euro s tzv. finanční trojkou mezinárodních věřitelů (EK, ECB a MMF). Součástí dohody o půjčce byly i podmínky nápravného programu pro kyperskou ekonomiku. Na základě jejich plnění ze strany Kyperské republiky (reforem v oblasti veřejných a sociálních výdajů, veřejné správy, hospodářského systému a dalších oblastech) docházelo k postupnému uvolňování prostředků ze schváleného úvěru. Program byl plánovitě ukončen v březnu 2016. Kyperská strana celý úvěrový rámec nevyužila, ze schválených 10 mld. euro bylo vyčerpáno 7,25 mld. euro, které budou Kypřané splácet za horizont roku 2030. Díky nápravnému programu a reformnímu úsilí kyperské strany došlo ke stabilizaci hospodářského a fiskálního systému v zemi. V roce 2015 byl znovu nastartovaný ekonomický růst 1,6%, v roce 2016 již stoupl HDP o 2,8% a za rok 2017 dokonce o 3,9%. Některé strukturální problémy v zemi nicméně nadále přetrvávají, zejména vysoký objem nesplácených úvěrů (přes 40%).

Mezi hlavní odvětví kyperského hospodářství dlouhodobě patří především finanční a korporátní služby, služby spojené s turistickým sektorem, obchod s nemovitostmi a zprostředkovatelské služby v námořní dopravě.  Nemalý podíl na HDP pak má činnost veřejného sektoru. Z výrobního sektoru pak zpracování potravin a výroba nápojů, zpracování cementu a sádry,  produkty farmaceutického průmyslu a energetika. V tradiční zemědělské oblasti jde především o pěstování citrusů, zeleniny, ječmene, vinné révy a oliv. V oblasti živočišné výroby o chov drůbeže, prasat, ovcí a produkci mléčných výrobků, zvláště sýrů z ovčího a kozího mléka (tzv. halumi). Jako perspektivní odvětví se jeví těžba zemního plyny z podmořských nalezišť ve výlučné ekonomické zóně na jih od ostrova. Skutečný potenciál rozvoje těžebního průmyslu a nových příjmů do rozpočtu potvrdí nadcházející období, doposud potvrzené zásoby v objemu 10-12tcf ve dvou nalezištích nejsou dostatečné k výstavbě potřebné infrastruktury pro těžbu a dopravu plynu na zahraniční trhy. Zatím proběhla tři licenční kola na průzkum a testovací těžbu v oblasti operují firmy ExxonMobil, Total, ENI a Noble Energy. Na jaře 2018 turecké námořnictvo zabránilo firmě ENI provést průzkumný vrt a turecká vláda avizovala, že nedopustí jednostrannou těžbu plynu ze strany vlády Kyperské republiky, do které by nebyla zapojena turecko-kyperská komunita, ať už prostřednictvím sjednocení ostrova nebo na základě dohody o dělbě zisků. Zahájení těžby plynu tak bude úzce spjaté s politickými jednáními mezi oběma komunitami ostrova rozděleného od roku 1974 na dvě části.

Rozhodující podíl na tvorbě kyperského HDP skoro 80% měl v roce 2017 terciární sektor (prodej a oprava motorových vozidel, realitní trh, finanční a pojišťovací služby, profesionální a technické služby, ubytovací a restaurační služby, doprava vč. mezinárodní lodní, vzdělávání a další). Výroba tvoří 5% kyperského HDP, stavebnictví 4,5%, zemědělství přispívá k tvorbě HDP v rozsahu 2%. Necelých 10% HDP představují výdaje veřejné správy.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • Kyperská republika, Kypriaki Dimokratia (řecky), Kibris Cumhuriyeti (turecky), Republic of Cyprus (anglicky)

Složení vlády:

  • předseda vlády (prezident republiky): Nicos ANASTASIADES
  • ministr zahraničních věcí: Nikos CHRISTODOULIDES
  • ministr financí: Haris GEORGIADES 
  • ministr vnitra: Constantinos PETRIDES
  • ministr obrany: Savvas AGGELIDES
  • ministryně práce a sociálních věcí: Zeta EMILIANIDOU
  • ministr spravedlnosti a veřejného pořádku: Ionas NICOLAOU
  • ministr školství a kultury: Costas HAMPIAOURIS
  • ministr energetiky, obchodu, průmyslu a turistiky: Georgias LAKKOTRYPIS
  • ministr zdravotnictví:  Constantinos IOANNOU
  • ministryně dopravy, komunikace a veřejných prací: Vasiliki ANASTASIADOU
  • ministr zemědělství, přírodních zdrojů a životního prostředí: Costas KADIS
  • tiskový mluvčí: Prodromos PRODROMOU

Poznámka:

  • 43 % území ostrova se nachází mimo jurisdikci vlády Kyperské republiky.
  • 3 % rozlohy ostrova tvoří tzv. British Sovereign Base Areas in Cyprus, resp. dvě suverénní vojenské základny Velké Británie.  

Každodenní život na Kypru je po několik desetiletí negativně ovlivněn nevyřešenou tzv. kyperskou otázkou.

  • 37 % území je od roku 1974 obsazeno tureckou armádou, kde působí mezinárodně neuznávaná (s výjimkou Turecka) tzv. „Severokyperská turecká republika“.
  • 3 % území zabírá tzv. nárazníkové pásmo, které spravuje mise OSN – UNFICYP.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel:

Poslední sčítání lidu se uskutečnilo v říjnu 2011. Podle údajů z kyperského statistického úřadu z listopadu 2017, žije v Kyperské republice 854 800 obyvatel.

V okupované severní části ostrova žije podle údajů tamních úřadů 352 tis. osob (bez započtení tureckých vojáků), z toho 230 tis. je považováno za občany tzv. Severokyperské turecké republiky a něco přes 100 tis. tvoří zahraniční studenti. Poměr tureckých Kypřanů a přistěhovalců po roce 1974 (převážně z Turecka, nově s občanstvím SKTR) je však velmi těžké stanovit.

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: +0,8%

Demografické složení obyvatelstva:

    • podle pohlaví: 48,8% mužů, 51,2% žen
    • věkové složení: 0–14 let: 16,3%, 15–64: 68,1%, nad 65 let: 15,6%
    • podle bydliště: 67,2% ve městech, 32,8% na venkově

Národnostní složení v rámci celého ostrova:

  • řečtí Kypřané 77% (včetně Maronitů, Arménů a Latinů)
  • turečtí Kypřané 18%
  • cizinci s trvalým pobytem na Kypru 5%

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Základní makroekonomické ukazatele 

 

20132014201520162017

 nominální HDP na obyvatele (v EUR)

21 000 

20 400 

20 600

21 314 22 410

 HDP (v mil. EUR)

18 065 

17 394 

17 420

18 219

19 214

 roční míra inflace (%)

0,4

-0,3

-1,5

-1,2

0,7

 roční míra nezaměstnanosti (%)

16,4

16,7

13

13,3

11,2

Očekávaný vývoj kyperského hospodářství v roce 2018

Na konci března 2016 Kyperská republika formálně vystoupila z ekonomického nápravného programu a ukončila čerpání záchranné půjčky z dubna 2013 dojednané mezi kyperskou vládou a tzv. Trojkou mezinárodních věřitelů (EK, ECB a MMF). Postupně čerpaná půjčka a nápravný program odvrátily tehdy bezprostředně hrozící kolaps kyperského bankovního systému a zásadním způsobem stabilizovaly státní pokladnu. Zavedení nápravného programu a dohledu věřitelů na Kypru předcházely několikaletá nezdravá fiskální politika a rizikové investice do zahraničních dluhopisů. V březnu 2013 došlo ke krizi likvidity bank, jejich dočasnému uzavření a přerušení veškerých finančních transakcí. Bezprecedentním krokem se stalo přistoupení ke krácení bankovních vkladů (a určitých vlastnických podílů) u dvou nejvíce postižených finančních domů s cílem jejich sanace (tzv. bail-in) jako podmínky poskytnutí záchranného úvěru.

Během tří let nápravného programu kyperská ekonomika prošla silnou recesí. HDP ve stálých cenách za rok 2013 poklesl o 5,9% a v roce 2014 o 2,5%, ostrov se potýkal až do začátku roku 2017 s vleklou deflací. Krize na několik let paralyzovala do té doby spekulativně rostoucí stavební a realitní sektor. Finanční krize a následné reformy výrazně zredukovaly velikost bankovního sektoru v zemi (z někdejších 550% HDP na současných 270%), který se podařilo díky razantním krokům stabilizovat. Ohrožení bankovního sektoru ve střednědobé perspektivě však přetrvává, zejména v důsledku vysokého podílu nesplácených úvěrů, které se stále představují 44% půjčených peněz. Jejich celkový objem v prosinci 2017 dosahoval 21,1 mld. euro, což odpovídá 110% kyperského HDP.

Kyperská vláda dokázala prosadit některé důležité reformní kroky a úsporná opatření. Od roku se jí daří pravidelně vytvářet primární fiskální přebytek (také díky klesajícím úrokům a tím i nákladům na dluhovou službu), v roce 2017 dokonce v objemu 4,4% HDP. Z původně dohodnutého záchranného úvěru ve výši 10 mld. euro bylo kyperskou vládou nakonec vyčerpáno 7,25 mld. Podíl celkového veřejného zadlužení vůči HDP klesl v roce 2017 zpět pod psychologickou hranici 100% na úroveň 97,5%. Jeho další snižování bude záviset na kondici hospodářství a rozsahu intervence vlády při snižování podílu nesplácených úvěrů, bez které se asi bankovní sektor neobejde.

Od roku 2015 ekonomika Kyperské republiky opět roste, v roce 2017 tempem 3,9%. Růst HDP je očekávaný i v dalších letech, zejména díky rozvoji turistického ruchu, oživení ve stavebnictví a obnovené spotřebě domácností, pravděpodobně ale tempo růst zmírní na úroveň 2-3% ročně. Nedaří se zatím výrazněji snížit nezaměstnanost, která byla v roce 2017 s 11,2% jedna z nejvyšších v EU. Všechny hlavní ratingové agentury řadily Kypr na jaře 2018 v hodnocení úvěrové spolehlivosti jeden stupeň těsně pod investiční pásmo. Upgrade Kypru podmiňují řešením problému s nesplácenými úvěry a pokračujícím snižováním veřejného dluhu.

Evropský stabilizační mechanismus (ESM) na Kypru přešel do fáze tzv. post-programového dohledu do doby, než bude splaceno alespoň 75% poskytnutého záchranného úvěru, což při zákazu předčasných splátek znamená minimálně do roku 2029.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Výsledky hospodaření s konsolidovanými účty vlády Kyperské republiky

 

2013

2014

2015

2016

2017

Příjmy celkem (v mil. euro)

6 452

6 661

6 802

7 028

7 618

Výdaje a čisté půjčky (v mil. euro)

7 295

6 589

6 884

6 946

7 258

Celková bilance (v mil. euro)

-843

72

-82

82

360

Bilance / HDP (v %)

-4,7

+0,4

-0,5

+0,5

+1,9

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance (v mil. euro, metodologie BPM6)

 

2013

2014

2015

2016

2017

 1. Běžný účet platební bilance

-552,3

-885,3

-634,2 

-941,8

-1 291,0

     Obchodní bilance (zboží)

-2 892,8

-2 664,9

-3 178,5 

-3 846,3

-4 519,5

     Bilance služeb

2 912,4

2 634,6

2 933,7 

3 846,7

4 143,4

     Primární výnosy

-227,0

-459,3

60,5 

-482,6

-489,8

     Sekundární výnosy

-344,9

-395,7

-449,9 

-459,6

-425,1

 2. Kapitálový účet

245,3

143,9

49,5 

36,6

103,6

 3. Finanční účet

-830,9

-3,0

90,0 

-1 060,3

-397,5

     Přímé investice

-18,8

1 128,0

4 674,4 

1 036,6

-4 447,1

     Portfoliové investice

-12 707,0

-2 641,8

-2 179,6 

-4 000,6

233,3

     Finanční deriváty

57,1

-37,0

-1 196,6 

344,8

58,2

     Ostatní investice

11 874,3

1 541,8

-1 203,1 

1 582,2

3 763,7

Pozn.: Kyperská centrální banka (CBC) přešla při zpracování platební bilance na metodologii BPM6 v roce 2013.

Pozn.: N/A (C) = primary confidentiality (počet jednotek je menší než 3 a podíl 1-2 z nich je více než 90%)

Hrubý vládní konsolidovaný dluh (konec roku, EDP koncept) 

 

2013

2014

2015

2016

2017

v mil. euro

18 519

18 819

18 964

19 418

18 725

k HDP v %

102,2

108,2

108,9

106,6

97,5

Zahraniční vládní zadluženost*

 

2013

2014

2015

2016

2017

v mil. euro

11 207

13 202

14 705

15 361

15 567

k HDP v %

61,9

75,2

83,4

79,1

83,1

* bez započtení mezivládních půjček a závazků kyperské centrální banky vůči MMF

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém - hlavní banky a pojišťovny:

Za posledních 25 let na Kypru došlo k významnému rozvoji v oblasti služeb přesahujícímu tradiční aktivity související s cestovním ruchem. Podíl finančních služeb na tvorbě HDP se zvýšil ze 4% HDP v roce 1995 na 8% HDP v roce 2017.

Kyperský bankovní sektor před propuknutím finanční krize v polovině roku 2012 ovládaly tři největší místní banky - Bank of Cyprus, Marfin Popular (Laiki) Bank a Hellenic Bank spolu s dceřinou pobočkou řecké banky Alpha Bank. V průběhu roku 2011 a 2012 utrpěla většina kyperských bank významné ztráty finančních aktiv v souvislosti s odpisem řeckých dluhopisů, jejich finanční situace navíc byla významně podlomena vysokým podílem nesplácených úvěrů (cca 50% objemu). Do konce června 2012 kyperská vláda poskytla druhé největší Popular Bank dodatečný kapitál ve výši 1,79 mld. euro výměnou za 84 % akcií, čímž banku de facto znárodnila. Navýšit kapitál potřebovaly i další kyperské banky a finanční instituce, a proto vláda požádala o půjčku z Evropského nástroje finanční stability (EFSF) a Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Jednání byla dokončena až s nástupem konzervativní vlády prezidenta Anastasiadese v březnu 2013, kdy se země dostala na pokraj hospodářského kolapsu.

Zejména Popular Bank, která, jak se později ukázalo, byla uměle udržována při životě a bylo do ní „napumpováno“ prostřednictvím centrální banky více než 9 mld. euro tzv. emergency liquidity assistance. Ani to však nakonec banku před likvidací nezachránilo, naopak zkomplikovalo řešení bankovní krize v roce 2013. Potřebný objem prostředků pro refinancování kyperského bankovního sektoru přesáhl 20 mld. euro, tedy podstatně převýšil kyperské HDP.

Komplexní krize kyperského hospodářského systému a následné reformy v letech 2013 až 2015 výrazně zredukovaly velikost bankovního sektoru v zemi z neudržitelných 550% HDP na současných 270%. Díky podniknutým razantním krokům, několika soukromým přímým zahraničním investicím (zejména do BoC) a použití části prostředků z bail-out programu na kapitalizaci vybraných kyperských bank (Coop a Helenic Bank) se podařilo kyperský bankovní systém během roku 2015 stabilizovat. Banky však ve střednědobé perspektivě zůstávají ohroženy vysokou mírou nesplácených úvěrů (NPLs), které stále představují 44% objemu všech úvěrů a daří se jen pomalu odbourávat. Celková výše NPLs v prosinci 2017 dosahovala 21,1 mld. euro, což představovalo 110% HDP.

Na začátku roku 2018 zahájila vláda proces privatizace státem vlastněné Cyprus Cooperative Bank (CCB), druhé největší banky v zemi, která je zatížena největším podílem NPLs mezi hlavními finančními institucemi. CCB ve stejné době čelila výraznému odlivu kapitálu, a vláda proto uložila v dubnu 2018 do banky 2,5 mld. euro s cílem posílit její likviditu. Výměnou jako záruku převzala NPLs banky v nominální hodnotě 6,4 mld. EUR a některá další problematická aktiva. Očekává se, že CCB bude rozdělena na zdravou část, kterou stát privatizuje, a zbylou část, která začne za asistence vlády fungovat jako konsolidační agentura pro obtížně vymahatelné pohledávky.

Podle údajů kyperské centrální banky, působilo v Kyperské republice na jaře roku 2018 celkem 44 úvěrových (bankovních) institucí, z toho 13 domácích bank a 21 poboček zahraničních úvěrových institucí (bank).

Centrální banka:

Central Bank of Cyprus
80 Kennedy Ave., P.O.Box 25529, 1395 Nicosia
Guvernér: Chrystalla Georghadji

Čtyři nejvýznamnější banky na Kypru prošly v roce 2014 zátěžovým testem Evropské centrální banky:

 Nejvýznamnější pojišťovny:

Bank of Cyprus Group

  • General Insurance Cyprus, Themistocleous Dervi 2-4, P.O.Box 21668, 1511 Nicosia, tel. + 357 22 676682, fax + 357 22676682
  • Eurolife - životní pojištění, 4 Evrou, 2003 Strovolos, tel. +357 22-474000, fax +357 22-341090
  • Allianz Insurance Companies - representative Cooperative Central Bank Cyprus, 8 Grigori Afxentiou, 1096 Nicosia, tel +357 22743000, fax +357 22661396
  • AIG EUROPE LIMITED (Cyprus Branch), 26, Esperion Str. 2001, Strovolos, Cyprus, tel:+357 22699999, fax: +357 22699700

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Kyperský daňový model je poměrně propracovaný a je klíčovou součástí zdejšího ekonomického modelu – země jako mezinárodní centrum daňových a korporátních služeb. Níže uvádíme pro potřeby této teritoriální informace pouze základní souhrn daňového systému v zemi. Pro podrobnější seznámení se se zdejším daňovým systémem je nutné vyhledat asistenci kvalifikovaného daňového poradce. Některé pobočky nadnárodních poradenských společností na Kypru navíc volně nabízejí každoročně aktualizované přehledy o platných daních a poplatcích.

Pro zdanění příjmů na Kypru je rozhodující, zda se jedná o kyperského daňového rezidenta či nerezidenta. Rezidentem je každá fyzická osoba, která pobývá v příslušném kalendářním roce na Kypru více než 183 dní. U právnické osoby je za rezidenta považovaná firma, která má řízení a kontrolu na Kypru. U rezidentů jsou zdaněny všechny příjmy, tj. příjmy plynoucí jak ze zdrojů na Kypru, tak v zahraničí, zatímco u nerezidentů jsou zdaněny pouze příjmy dosažené na Kypru, u právnické osoby prostřednictvím její stálé provozovny umístěné na Kypru.

Na Kypru jsou uplatňovány tyto druhy daně z příjmů:

Daň z příjmů fyzických osob (Personal Income Tax)

Daň z příjmu fyzických osob

Roční zdanitelný příjem v euro

Sazba daně 

0 – 19 500

0 %

19 501 – 28 000

20 %

28 001 – 36 300

25 %

36 301 – 60 000

30 %

60 001 a více

35 %

Od daně jsou osvobozeny např. úroky, dividendy, zisky z prodeje cenných papírů, sumy plynoucí fyzické osobě z plateb do schválených fondů (různé typy spoření) a další. Je možné rovněž uplatnit dlouhou řadu odečitatelných položek.

Daň z příjmů právnických osob (Corporate Income Tax)

Daň z příjmů právnických osob činí 12,5 %.

Od daně jsou osvobozeny dividendy, zisk z prodeje cenných papírů, zisky stálých provozoven v zahraničí a úroky, které nevznikly běžnou činností společnosti či činností, která je s běžnou činností úzce spojená. Mezi odečitatelné položky patří příspěvky na schválené charitativní účely, příspěvky zaměstnavatelů na sociální pojištění a schválené zaměstnanecké fondy a další. Daňové ztráty společnosti vzniklé v průběhu zdaňovaného období, které nemohou být započteny vůči jiným příjmům, mohou být započteny vůči budoucím ziskům bez časového omezení. Toto pravidlo lze uplatnit na jakékoli ztráty vzniklé od roku 1997. Ztráta jedné společnosti může být započtena vůči ziskům jiné společnosti za předpokladu, že jedna ze společností drží minimálně 75% akcií druhé společnosti a nebo, že nejméně 75% hlasovacích práv společností je drženo jinou společností.

Ztráty stálé provozovny v zahraničí mohou být započteny vůči ziskům mateřské společnosti na Kypru.

V rámci reorganizace společností lze převody pohledávek a závazků mezi společnostmi provést bez daňových dopadů. Reorganizace zahrnuje sloučení společnosti, rozdělení společností, transfer aktivit a výměnu akcií.

V kyperském daňovém systému jsou poměrně detailně rozpracovány jednotlivé položky pro roční odpisy hmotného majetku.

Zvláštní příspěvek na obranu země (Special contribution for defence)

Všichni daňoví rezidenti na Kypru jsou povinni hradit zvláštní příspěvek na obranu země. Sazby této zvláštní daně pro jednotlivé druhy příjmů jsou následující: dividendy 17%, obecné úroky 30%, úroky jednotlivců ze státních pokladničních poukázek a státních dluhopisů 3% a další. Současně existuje poměrně složitý mechanismus výjimek z placení tohoto příspěvku pro určité druhy příjmů při plnění specifických podmínek.

Zdanění kapitálových zisků (Capital Gains Tax)

Z převodu nemovitostí, jakož i ze zisku z prodeje akcií společností, které vlastní nemovitosti, s výjimkou společností obchodovaných na burze, se na Kypru platí 20% daň. Od daně jsou osvobozeny např. převody z titulu úmrtí, dary mezi rodiči a dětmi, manžely a příbuznými do třetího stupně, převody z titulu vyvlastnění, převody z titulu reorganizace, dary na charitu, dary vládě atd. Od daně jsou osvobozeny  příjmy z prodeje vlastního bydlení (do 85 430 EUR), z prodeje zemědělské půdy farmářem (do 25 629 EUR) a ostatní do výše 17 086 EUR.

Daň z nemovitostí (Immovable Property Tax) byla od 1. ledna 2017 zcela zrušena.

Daň z přidané hodnoty (Value Added Tax)

Základní sazba DPH činí 19 %.

Na poměrně široký výběr zboží a služeb jsou uplatněny snížené sazby ve výši 9 %, 5 % a 0 %.

Povinná registrace k DPH je: a) při obratu 15 600 EUR v předchozích dvanácti měsících b) při obratu vyšším než 15 600 EUR očekávaném v následujících 30 dnech a dále regulace upravuje několik dalších specifických podmínek, které je vhodné konzultovat s daňovým poradcem.

Spotřební daň je uvalena na paliva, alkohol, tabákové výrobky a některé druhy luxusního zboží.

Přehledné publikace o daňovém systému nabízí např. kyperské pobočky PWC, Deloitte, KMPG nebo Ernst & Young.

Další internetové zdroje:

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: