Kypr: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

16. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Nikósii (Kypr)

Kyperská republika je hospodářsky vyspělým státem s otevřenou ekonomikou, s drtivou převahou terciálního sektoru v hospodářství, malým objemem vlastní průmyslové výroby a zemědělské produkce. Kypr dlouhá desetiletí působil coby významné regionální offshore daňové centrum. Významným impulsem pro rozvoj hospodářství byl vstup Kyperské republiky do EU v květnu 2004 a vstup do eurozóny v r. 2008.  Dlouhodobou ambicí Kyperské republiky je těžit ze své geografické polohy a fungovat jako most mezi EU a zejména Blízkým východem.  Kypr se dlouhodobě vyznačuje všeobecně příznivým podnikatelským prostředím, dobrými obchodními a daňovými službami (v současnosti jako určitá podoba EU "daňového ráje"), relativně moderní infrastrukturou, vzdělanou pracovní sílou, právním systémem přizpůsobeným pro podnikání a nízkým stupněm kriminality. S ohledem na malý počet obyvatel (na začátku roku 2018: 864 tisíc, z nichž je cca 47% ekonomicky činných), představuje kyperská ekonomika relativně omezený trh, jeho potenciál však znásobuje každoročně přes 3 milionů turistů (v roce 2018 přijelo rekordních 3,94 mil. turistů) kteří na ostrově převážně pobývají v období od dubna do listopadu. Vzhledem ke své limitované výrobní základně Kypr představuje určitý potenciál pro dovoz zboží a surovin ze zahraničí. Kvůli závislosti na turistickém ruchu a poskytování profesionálních a finančních služeb zůstává kyperské hospodářství mimořádně citlivé na vnější ekonomické a politické vlivy.

 

Celý hospodářský, finanční, fiskální i sociální systém země od roku 2011 prošel hlubokou krizí, která eskalovala na jaře 2013 krizí bankovní, po které byla země zařazena do nápravného programu, kdy zemi byla tzv. Trojkou mezinárodních věřitelů (EK, ECB a MMF) poskytnuta půjčka ve výši 10 mld. euro za podmínky reforem v oblasti výdajů veřejné a sociální správy a v hospodářství. Kypr vyčerpal z nabídnuté částky 7,25 euro, jež budou Kypřané splácet minimálně do roku 2030. Nápravný program byl plánovitě ukončen v březnu 2016, jelikož již v roce 2015 země prokazovala ekonomický růst 2%, v roce 2016 stoupl HDP o 4,8% a v období 2017-18 shodně o 3,9% ročně. Některé strukturální problémy v zemi nicméně nadále přetrvávají, zejména vysoký objem nesplácených úvěrů (přes 30%).

 

Mezi hlavní odvětví kyperského hospodářství dlouhodobě patří především finanční a korporátní služby, služby spojené s turistickým sektorem, obchod s nemovitostmi a zprostředkovatelské služby v námořní dopravě.  Nemalý podíl na HDP pak má činnost veřejného sektoru. Z výrobního sektoru pak zpracování potravin a výroba nápojů, zpracování cementu a sádry,  produkty farmaceutického průmyslu a energetika. V tradiční zemědělské oblasti jde především o pěstování citrusů, zeleniny, ječmene, vinné révy a oliv. V oblasti živočišné výroby o chov drůbeže, prasat, ovcí a produkci mléčných výrobků, zvláště sýrů z ovčího a kozího mléka (tzv. halumi). Jako perspektivní odvětví se jeví těžba zemního plynu z podmořských nalezišť ve výlučné ekonomické zóně na jih od ostrova. Průzkumnou těžbou byla potvrzena dvě velká ložiska se zásobami v objemu 4,5 tcf (Aphrodite ložisko objeveno v roce 2011) a 5-8 tcf (naleziště Glavkos objeveno začátkem roku 2019), potvrzené zásoby i tak pravděpodobně nejsou dostatečné k výstavbě zkapalňovacího LNG terminálu, který by se Kypru vyplatil až od cca 15 tcf. V návaznosti na objevení zásob plynu parlament schválil zákon regulující budoucí národní investiční fond, který by měl spravovat očekávané výnosy z těžby plynu, ani v nejoptimističtější variantě se však první příjmy neočekávají před rokem 2025.

 

Rozhodující podíl na tvorbě kyperského HDP skoro 80% měl v roce 2018 terciární sektor (ubytovací a restaurační služby, maloobchod, realitní trh, profesionální a technické služby, prodej a oprava motorových vozidel, doprava vč. mezinárodní lodní, vzdělávání a další). Výroba tvoří 5% kyperského HDP, stavebnictví 4,5%, zemědělství přispívá k tvorbě HDP v rozsahu 2%. Necelých 10% HDP představují výdaje veřejné správy.

 

 

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • Kyperská republika, Κυπριακή Δημοκρατία (řecky), Kibris Cumhuriyeti (turecky), Republic of Cyprus (anglicky)

Složení vlády:

  • předseda vlády (prezident republiky): Nicos ANASTASIADES
  • ministr zahraničních věcí: Nikos CHRISTODOULIDES
  • ministr financí: Haris GEORGIADES 
  • ministr vnitra: Constantinos PETRIDES
  • ministr obrany: Savvas ANGELIDES
  • ministryně práce a sociálních věcí: Zeta EMILIANIDOU
  • ministr spravedlnosti a veřejného pořádku: Ionas NICOLAOU
  • ministr školství a kultury: Costas HAMPIAOURIS
  • ministr energetiky, obchodu, průmyslu a turistiky: Georgias LAKKOTRYPIS
  • ministr zdravotnictví:  Constantinos IOANNOU
  • ministryně dopravy, komunikace a veřejných prací: Vasiliki ANASTASIADOU
  • ministr zemědělství, přírodních zdrojů a životního prostředí: Costas KADIS
  • tiskový mluvčí: Prodromos PRODROMOU

Poznámka:

  • 43 % území ostrova se nachází mimo jurisdikci vlády Kyperské republiky.
  • 3 % rozlohy ostrova tvoří tzv. British Sovereign Base Areas in Cyprus, resp. dvě suverénní vojenské základny Velké Británie.  

Každodenní život na Kypru je po několik desetiletí negativně ovlivněn nevyřešenou tzv. kyperskou otázkou.

  • 37 % území je od roku 1974 obsazeno tureckou armádou, kde působí mezinárodně neuznávaná (s výjimkou Turecka) tzv. „Severokyperská turecká republika“.
  • 3 % území zabírá tzv. nárazníkové pásmo, které spravuje mise OSN – UNFICYP.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel:

Poslední sčítání lidu se uskutečnilo v říjnu 2011. Podle údajů z kyperského statistického úřadu žilo ke konci roku 2017 v Kyperské republice 864 200 obyvatel.

V okupované severní části ostrova žije podle údajů tamních úřadů 374 tis. osob (bez započtení tureckých vojáků), z toho 230 tis. je považováno za občany tzv. Severokyperské turecké republiky a něco přes 100 tis. tvoří zahraniční studenti. Poměr tureckých Kypřanů a přistěhovalců po roce 1974 (převážně z Turecka, nově s občanstvím SKTR) je však velmi těžké stanovit.

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: +0,8% (za rok 2017 byl přírůstek obyvatelstva 1,1%, jeden z nejvyšších v EU)

Demografické složení obyvatelstva:

  • podle pohlaví: 48,8% mužů, 51,2% žen
  • věkové složení: 0–14 let: 16,3%, 15–64: 68,1%, nad 65 let: 15,6%
  • podle bydliště: 67,2% ve městech, 32,8% na venkově

Národnostní složení v rámci celého ostrova:

  • řečtí Kypřané 77% (včetně Maronitů, Arménů a Latinů)
  • turečtí Kypřané 18%
  • cizinci s trvalým pobytem na Kypru 5%

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Základní makroekonomické ukazatele 

 

20142015201620172018

nominální HDP na obyvatele (v mil. EUR)

20 400 

20 600

21 134

22 410 24 047

 HDP (v mil. EUR)

17 394 

17 420

18 219

19 214

20 731

 roční míra inflace (%)

-0,3

-1,5

-1,2

0,7

0,8

 roční míra nezaměstnanosti (%)

16,7

13

13,3

11,2

8

Očekávaný vývoj kyperského hospodářství v roce 2019

Na jaře 2016 Kyperská republika formálně vystoupila z ekonomického nápravného programu a ukončila čerpání záchranné půjčky z roku 2013 dojednané mezi kyperskou vládou a tzv. Trojkou mezinárodních věřitelů (EK, ECB a MMF). Příčinou nápravného programu byla bankovní krize, která vyvrcholila v březnu 2013, kdy došlo ke krizi likvidity bank, jejich dočasnému uzavření a přerušení veškerých finančních transakcí. Během následujících tří let kyperská ekonomika prošla silnou recesí. HDP ve stálých cenách za rok 2013 poklesl o 5,9% a ostrov se potýkal až do začátku roku 2017 s vleklou deflací. Krize na několik let paralyzovala do té doby spekulativně rostoucí stavební a realitní sektor.

Od roku 2015 ekonomika Kyperské republiky opět roste, v roce 2018 tempem 3,9%. Růst HDP je očekávaný i v dalších letech, zejména díky rozvoji turistického ruchu, oživení ve stavebnictví a obnovené spotřebě domácností, podle prognóz by se mělo tempo růstu zmírnit na 2-3% ročně. Nezaměstnanost se pomalu daří snižovat, v roce 2017 byla její míra 11,2%, v roce 2018 již 8% a předpokládá se, že koncem roku 2019 by nezaměstnanost měla klesnout pod 7%. I tak se ovšem Kypr řadí k zemím s nejvyšším počtem nezaměstnaných v EU (7. místo).

Hlavní ratingové agentury v návaznosti na ozdravení ekonomiky postupně zlepšují hodnocení úvěrové spolehlivosti Kypru, na konci roku 2018 řadily S&P a Fitch zemi těsně nad hranicí investičního pásma (BBB-) a Moody’s dva stupně pod něj (Ba2). Další upgrade Kypru podmiňují řešením problému s nesplácenými úvěry a pokračujícím snižováním veřejného dluhu. Evropský stabilizační mechanismus (ESM) na Kypru přešel do fáze tzv. post-programového dohledu do doby, než bude splaceno alespoň 75% poskytnutého záchranného úvěru, což při zákazu předčasných splátek znamená minimálně do roku 2029.

Slibně se vyvíjející ekonomickou situaci na Kypru zbrzdila likvidace druhé největší banky v zemi Cyprus Cooperative Bank (CCB), která definitivně zanikla v průběhu září 2018, když neunesla dluhy nahromaděné za desítky let špatné správy, politických ingerencí a porušování vnitřních pravidel. CCB byla rozdělena na část předanou Hellenic Bank a na nově vzniklou tzv. „bad bank“ (konsolidační agenturu v rukou státu). Stát přijal výměnou za souhlas Evropské komise s nepřímou státní pomocí balíček reformních zákonů, které umožní bankám efektivněji vymáhat pohledávky a zejména s nimi po letech restrikcí také obchodovat. Vláda investovala do řízené likvidace CCB dalších 2,5 mld. EUR, což skokově zvýšilo veřejný dluh nad úroveň 100% HDP, ve střednědobém horizontu se ovšem očekává při jeho redukce tempem cca 5% ročně, pokud nebude hospodářství vystaveno zásadním vnějším šokům.

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Výsledky hospodaření s konsolidovanými účty vlády Kyperské republiky

 

2014

2015

2016

2017

2018

Příjmy celkem (v mil. EUR)

6 651

6 802

7 028

7 618

8 226

Výdaje a čisté půjčky (v mil. EUR)

6 589

6 884

6 946

7 258

7 636

Celková bilance (v mil. EUR)

72

-82

82

360

-990

Bilance k HDP (v %)

0,4

-0,5

0,5

1,9

-4,8

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance (v mil. EUR, metodologie BPM6)

 

2014

2015

2016

2017

2018

 1. Běžný účet platební bilance

-885

-259

-935

-1 643

-1 461

     Obchodní bilance (zboží)

-2 664

-2 970

-3 886

-4 756

-4 374

     Bilance služeb

2 634

3 113

3 774

4 066

3922

     Primární výnosy

-459

109

-374

-534

-587

     Sekundární výnosy

-395

-511

-449

-419

-422

 2. Kapitálový účet

143

50

37

103

148

 3. Finanční účet

-3

-284

-866

-1 099

-869

     Přímé investice

1 128

8 415

-1 804

-4 540

-4 678

     Portfoliové investice

-2 641

-2 066

-3 236

30

2 521

     Finanční deriváty

-37

-877

344

197

24

     Ostatní investice

1 541

-5 748

3 853

3 220

1 214

Pozn.: Kyperská centrální banka (CBC) přešla při zpracování platební bilance na metodologii BPM6 v roce 2013.

 

Hrubý vládní konsolidovaný dluh (konec roku, EDP koncept) 

 

2014

2015

2016

2017

2018

v mil. EUR

18 519

18 964

19 418

18 725

21 258

k HDP v %

108,2

108,9

107,4

95,3

102,5

 

Zahraniční vládní zadluženost*

 

2014

2015

2016

2017

2018

v mil. EUR

13 202

14 705

15 361

15 567

23 774

k HDP v %

75,2

83,4

79,1

83,1

96,4

* bez započtení mezivládních půjček a závazků kyperské centrální banky vůči MMF

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém - hlavní banky a pojišťovny:

Komplexní krize kyperského hospodářského systému a následné reformy v letech 2013 až 2015 výrazně zredukovaly velikost bankovního sektoru v zemi z neudržitelných 550% HDP na současných 270% HDP. Díky podniknutým razantním krokům, několika soukromým přímým zahraničním investicím (zejména do Bank of Cyprus) a použití části prostředků z bail-out programu na kapitalizaci vybraných kyperských bank (Coop a Hellenic Bank) se podařilo kyperský bankovní systém během roku 2015 stabilizovat. Banky však zůstávají ve střednědobé perspektivě ohroženy vysokou mírou nesplácených úvěrů (tzv. non-performing loans, NPLs), jejichž objem se pomalu daří snižovat. Na konci roku 2018 dosahovaly NPLs 13,2 mld. EUR. I přes značnou redukci prostřednictvím přesunu do státní konsolidační agentury, odprodejů a konsolidace úvěrů v posledních letech zůstává podíl nesplácených půjček druhý nejvyšší v EU (po Řecku) na úrovni 30,5%.

Na začátku roku 2018 zahájila vláda proces privatizace státem vlastněné Cyprus Cooperative Bank (CCB), druhé největší banky v zemi, která byla zatížena největším podílem NPLs mezi hlavními finančními institucemi. CCB ve stejné době čelila výraznému odlivu kapitálu, a vláda proto uložila v dubnu 2018 do banky 2,5 mld. EUR s cílem posílit její likviditu. Výměnou jako záruku převzala NPLs banky v nominální hodnotě 6,4 mld. EUR a některá další problematická aktiva.

Oficiální nabídku na odkup části CCB podala pouze Hellenic Bank (HB), kyperská banka přibližně poloviční velikosti než CCB, která je vlastněná kyperskými a zahraničními investičními skupinami. Podle privatizační dohody byla CCB rozdělená na dvě části, přičemž tu „zdravou“ převzala HB. Z původní CCB si naopak stát ponechal většinu NPLs, pro jejichž administraci založil konsolidační agenturu („bad bank“), kterou bude v budoucnu možná využívat i pro odkup problematických úvěrů ostatních bank.

Likvidací CCB vznikl v kyperském retailovém bankovnictví de facto duopol HB (30% podíl) a stále ještě největší Bank of Cyprus (BoC, necelých 60%). Vláda souběžně připravila v červnu program ESTIA („domov“), v jehož rámci bude po dobu 25 let subvencovat z jedné třetiny splátky hypoték široce definovaného okruhu domácnostní s NPLs, a to za předpokladu, že banky souběžně odepíší z úvěrů dalších 20% jistiny. Banky by tak mohly získat zpět až 80% z hypoték, které by jinak pravděpodobně byly nuceny odepsat za zlomek původní hodnoty. Program bude atraktivní zejména pro Bank of Cyprus s podílem NPLs 45%, což by mělo zajistit, že nebude podnikat žádné právní kroky proti dohodě mezi státem a HB.

Podle údajů kyperské centrální banky působilo v Kyperské republice na jaře roku 2019 celkem 45 úvěrových (bankovních) institucí, z toho 11 domácích bank a 20 poboček zahraničních úvěrových institucí (bank).

Centrální banka:

Central Bank of Cyprus
80 Kennedy Ave., P.O.Box 25529, 1395 Nicosia
Guvernér: Constantinos Herodotou

Nejvýznamnější banky na Kypru :

 Nejvýznamnější pojišťovny:

 

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Kyperský daňový model je poměrně propracovaný a je klíčovou součástí zdejšího ekonomického modelu – země jako mezinárodní centrum daňových a korporátních služeb. V teritoriální informaci uvádíme pouze základní souhrn daňového systému v zemi. Pro podrobnější seznámení se se zdejším daňovým systémem je nutné vyhledat asistenci kvalifikovaného daňového poradce. Některé pobočky nadnárodních poradenských společností na Kypru navíc volně nabízejí každoročně aktualizované přehledy o platných daních a poplatcích.

Pro zdanění příjmů na Kypru je rozhodující, zda se jedná o kyperského daňového rezidenta či nerezidenta. Rezidentem je každá fyzická osoba, která pobývá v příslušném kalendářním roce na Kypru více než 183 dní. U právnické osoby je za rezidenta považovaná firma, která má řízení a kontrolu na Kypru. U rezidentů jsou zdaněny všechny příjmy, tj. příjmy plynoucí jak ze zdrojů na Kypru, tak v zahraničí, zatímco u nerezidentů jsou zdaněny pouze příjmy dosažené na Kypru, u právnické osoby prostřednictvím její stálé provozovny umístěné na Kypru.

Na Kypru jsou uplatňovány tyto druhy daně z příjmů:

Daň z příjmů fyzických osob (Personal Income Tax)

 

Roční zdanitelný příjem v EUR

Sazba daně 

0 – 19 500

0 %

19 501 – 28 000

20 %

28 001 – 36 300

25 %

36 301 – 60 000

30 %

60 001 a více

35 %

Od daně jsou osvobozeny např. úroky, dividendy, zisky z prodeje cenných papírů, sumy plynoucí fyzické osobě z plateb do schválených fondů (různé typy spoření) a další. Je možné rovněž uplatnit dlouhou řadu odečitatelných položek.

Daň z příjmů právnických osob (Corporate Income Tax)

Daň z příjmů právnických osob činí 12,5%. Od daně jsou osvobozeny dividendy, zisk z prodeje cenných papírů, zisky stálých provozoven v zahraničí a úroky, které nevznikly běžnou činností společnosti či činností, která je s běžnou činností úzce spojená. Mezi odečitatelné položky patří příspěvky na schválené charitativní účely, příspěvky zaměstnavatelů na sociální pojištění a schválené zaměstnanecké fondy a další. Daňové ztráty společnosti vzniklé v průběhu zdaňovaného období, které nemohou být započteny vůči jiným příjmům, mohou být započteny vůči budoucím ziskům bez časového omezení. Toto pravidlo lze uplatnit na jakékoli ztráty vzniklé od roku 1997. Ztráta jedné společnosti může být započtena vůči ziskům jiné společnosti za předpokladu, že jedna ze společností drží minimálně 75% akcií druhé společnosti nebo že nejméně 75% hlasovacích práv společností je drženo jinou společností.

Ztráty stálé provozovny v zahraničí mohou být započteny vůči ziskům mateřské společnosti na Kypru.

V rámci reorganizace společností lze převody pohledávek a závazků mezi společnostmi provést bez daňových dopadů. Reorganizace zahrnuje sloučení společnosti, rozdělení společností, transfer aktivit a výměnu akcií.

V kyperském daňovém systému jsou poměrně detailně rozpracovány jednotlivé položky pro roční odpisy hmotného majetku.

Zvláštní příspěvek na obranu země (Special contribution for defence)

Všichni daňoví rezidenti na Kypru jsou povinni hradit zvláštní příspěvek na obranu země. Sazby této zvláštní daně pro jednotlivé druhy příjmů jsou následující: dividendy 17%, obecné úroky 30%, úroky jednotlivců ze státních pokladničních poukázek a státních dluhopisů 3% a další. Současně existuje poměrně složitý mechanismus výjimek z placení tohoto příspěvku pro určité druhy příjmů při plnění specifických podmínek.

Zdanění kapitálových zisků (Capital Gains Tax)

Z převodu nemovitostí, jakož i ze zisku z prodeje akcií společností, které vlastní nemovitosti, s výjimkou společností obchodovaných na burze, se na Kypru platí 20% daň. Od daně jsou osvobozeny např. převody z titulu úmrtí, dary mezi rodiči a dětmi, manžely a příbuznými do třetího stupně, převody z titulu vyvlastnění, převody z titulu reorganizace, dary na charitu, dary vládě atd. Od daně jsou osvobozeny příjmy z prodeje vlastního bydlení (do 85 430 EUR), z prodeje zemědělské půdy farmářem (do 25 629 EUR) a ostatní do výše 17 086 EUR.

Daň z nemovitostí (Immovable Property Tax) byla od 1. ledna 2017 zcela zrušena.

Daň z přidané hodnoty (Value Added Tax)

Základní sazba DPH činí 19%.

Na poměrně široký výběr zboží a služeb jsou uplatněny snížené sazby ve výši 9%, 5% a 0%.

Povinná registrace k DPH je: a) při obratu 15 600 EUR v předchozích dvanácti měsících b) při obratu vyšším než 15 600 EUR očekávaném v následujících 30 dnech a dále regulace upravuje několik dalších specifických podmínek, které je vhodné konzultovat s daňovým poradcem.

Spotřební daň je uvalena na paliva, alkohol, tabákové výrobky a některé druhy luxusního zboží.

Přehledné publikace o daňovém systému nabízí např. kyperské pobočky PWC, Deloitte, KPMG nebo Ernst & Young

Další internetové zdroje:

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: