Slovensko: Zahraniční obchod a investice

9. 8. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě (Slovensko)

Slovensko je velmi otevřená ekonomika. Významná část celkového exportu (85 %) směřuje do zemí EU. Ve vývozu dominuje automobilový průmysl, elektrotechnický průmysl, hutnictví, petrochemický a chemický průmysl. V dovozu dominují elektrotechnický průmysl, automobillový průmysl, energetické suroviny a farmaceutický průmysl. 

Zahraniční přímí investoři si oblíbili Slovensko. Mezi hlavní důvody patří: strategická poloha v Evropě s velkým exportním potenciálem, politická a ekonomická stabilita, společná měna euro, produktivita práce, kvalifikovaná a nákladově efektivní pracovní síla, jazyková vybavenost, edna z nejvíce otevřených ekonomik, velký potenciál pro výzkum, vývoj a inovace, rozvinutá infrastruktura, atraktivní investiční pobídky.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 Vývoj obchodní bilance (mld. euro)

 Rok

2014

2015

2016

2017

2018

Vývoz

64,721

67,680

70,032

74,813

79,786

Dovoz

60,019

64,361

66,386

71,817

77,326

Saldo

4,702

3,319

3,646

2,996

2,460

Zdroj: Statistický úřad SR


Vývoz Slovenské republiky v roce 2018 dosáhl hodnoty 79,786 mld. euro a meziročně se zvýšil o 6,7 %. Dovoz vykázal hodnotu 77,326 mld. euro a meziročně se zvýšil o 7,8 %. Saldo zahraničního obchodu bylo kladné ve výši 2,46 mld. euro. V posledních třech letech se výše přebytku obchodní bilance postupně snižuje.

U nejvýznamnějších obchodních partnerů v roce 2018 se zvýšil meziročně slovenský vývoz následovně: Německo (+15,3 %), ČR (+9,8 %), Polsko (+5,8 %), Francie (+6,7 %), Itálie (+2,2 %), Rakousko (+1,6 %), USA (+25,3 %), Španělsko (+2,2 %), Rumunsko (+9,9 %) a Rusko (+0,9 %). Naopak se meziročně snížil se vývoz do Maďarska (-1,8 %), Spojeného království (-6,9 %) a Nizozemska (-8,0 %).

U nejvýznamnějších obchodních partnerů v roce 2018 se zvýšil meziročně slovenský dovoz následovně: Německo (+13,7 %), ČR (+5,5 %), Vietnam (+16,3 %), Jižní Korea (+9,1 %), Polsko (+10,4 %), Rusko (+21,5 %), Maďarsko (+5,2 %), Itálie (+9,0 %), Francie (+3,2 %), Rakousko (+8,8 %). Naopak se meziročně snížil dovoz z Číny (-15,1 %).

Nejvyšší kladné saldo obchodní bilance v roce 2018 vykázalo Slovensko s následujícími zeměmi: Německo (+4,023 mld. euro), Spojené království (+2,676 mld. euro), Francie (+2,673 mld. euro), Rakousko (+2,192 mld. euro), Itálie (+1,971 mld. euro), USA (+1,898 mld. euro), Polsko (+1,810 mld. euro), ČR (+1,539 mld. euro), Španělsko (+1,080 mld. euro) a Rumunsko (+887 mil. euro). 

Největší záporné saldo obchodní bilance v roce 2018 vykázalo Slovensko s následujícími zeměmi: Vietnam (-4,459 mld. euro), Jižní Korea (-4,339 mld. euro), Čína (-3,144 mld. euro), Rusko (-2,549 mld. euro), Malajsie (-478 mil. euro), Tchajwan (-413 mil. euro), Japonsko (-337 mil. euro), Ukrajina (-201 mil. euro), Indie (-199 mil. euro) a Turecko (-109 mil. euro).

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největší vývozní trhy Slovenska v roce 2018:

Pořadí

Vývoz (mld. euro)

Podíl na celkovém

vývozu (%)

1. Německo 17,72 22,2
2. ČR 9,46  11,9
3. Polsko 6,05 7,6
4. Francie 5,04 6,3
5. Itálie 4,57 5,7
6. Rakousko 4,54 5,7
7. Maďarsko 4,42 5,5
8. Spojené království 4,17 5,2
9. USA 2,63 3,3
10. Španělsko 2,26 2,8
Celkem 79,786 100

Zdroj: Statistický úřad SR

Slovenský vývoz do zemí EU v roce 2018 dosáhl hodnoty 67,95 mld. euro. Meziročně se tak zvýšil o 6,5 % a podílel se 85,2 % na celkovém vývozu. 

Největší dovozní trhy Slovenska v roce 2018:

Pořadí

Dovoz (mld. euro)

Podíl na celkovém

dovozu (%)

1. Německo 13,69 17,7
2. ČR 7,92 10,2
3. Čína 4,51 5,8
4. Vietnam 4,49 5,8
5. Jižní Korea 4,44 5,7
6. Polsko 4,24 5,5
7. Rusko 4,06 5,3
8. Maďarsko 3,67 4,7
9. Itálie 2,60 3,4
10. Francie 2,37 3,1
Celkem 77,326 100

Zdroj: Statistický úřad SR

Slovenský dovoz ze zemí EU v roce 2018 dosáhl hodnoty 52,28 mld. euro. Meziročně se tak zvýšil o 9,4 % a podílel se 67,6 % na celkovém dovozu.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Hlavní vývozní komodity Slovenska v roce 2018

Komodita (dle tříd harmonizovaného systému)

Hodnota

(mld. euro)

Meziročně

(%)

1. stroje, přístroje, elektrická zařízení 24,775 +0,6
2. vozidla, dopravní zařízení 24,297 +19,1
3. základní kovy a výrobky ze základních kovů 8,121 +5,3
4. plasty, kaučuk a výrobky z nich 4,669 +4,3
5. nerostné výrobky 3,379 -7,7
6. různé průmyslové výrobky 2,479 +9,9
7. výrobky chemického průmyslu 1,993 +6,5
8. textil a textilní výrobky 1,655 +4,0
9. buničina, celulóza, papír, lepenka a výrobky z nich 1,227 +6,8
10. výrobky potravinářského průmyslu, nápoje, tabák 1,212 -7,9

Zdroj: Statistický úřad SR

Hlavní dovozní komodity Slovenska v roce 2018

Komodita (dle tříd harmonizovaného systému)

Hodnota

(mld. euro)

Meziročně

(%)

1. stroje, přístroje, elektrická zařízení 25,425 +8,4
2. vozidla, dopravní zařízení 12,558 +18,0
3. základní kovy a výrobky ze základních kovů 7,568 +7,7
4. nerostné výrobky 7,540 +9,8
5. výrobky chemického průmyslu 4,619 +1,7
6. plasty, kaučuk a výrobky z nich 4,614 +2,2
7. různé průmyslové výrobky 2,582 +14,6
8. výrobky potravinářského průmyslu, nápoje, tabák 2,159 +7,2
9. textil a textilní výrobky 2,104 -2,3
10. přístroje optické, fotografické, měřící, lékařské 1,589 -19,8

 Zdroj: Statistický úřad SR

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

VT parky - na Slovensku vznikají v posledních letech vědecké parky a výzkumná centra především díky finančním prostředkům ze strukturálních fondů EU v rámci operačních programů Výzkum a vývoj (2007-13) a Výzkum a inovace (2014-20). V současné době jsou v provozu následující univerzitní vědecké parky a výzkumná centra.

Univerzitní vědecké parky:
Vědecký park Univerzity Komenského Bratislava 
Univerzitní vědecký park pro biomedicínu Bratislava  
Univerzitní vědecký park Slovenské technické univerzity v Trnavě
Univerzitní vědecký park Žilinské univerzity v Žilině  
Univerzitní vědecký park Technicom Košice  

Významná výzkumná centra:
BioMed Martin 
Agrobiotech Nitra  


Investiční zóny
- na Slovensku existuje v současné době zhruba 40 investičních zón (průmyslové parky či zóny). K největším podle rozlohy patří:
- Kechnec v okrese Košice (332 ha)
- Sereď Jih v okrese Trnava (256 ha)
- Nitra sever - Mlynárce (220 ha)
- Senica (161 ha)
- Kostolné Kračany v okrese Dunajská Streda (150 ha)
- Voderady v okrese Trnava (130 ha)
- Trenčín (115 ha)
- Košice Immopark (97,5 ha)
- Levice (95,7 ha)
- Sládkovičovo - Západ v okrese Galanta (77,8 ha)
- Krupina (76,8 ha)
- Čab v okrese Nitra (74,1 ha)
- Sobrance (73,4 ha)
- Sládkovičovo - Jih v okrese Galanta (57,6 ha)
- Skalica (52 ha)

Rozhodnutím slovenské vlády z roku 2006 byla založena společnost MH Invest, s.r.o. jako dceřiná společnost Ministerstva hospodářství Slovenské republiky (MH SR). MH Invest, s.r.o. byla vytvořena jako společnost pro stavební a inženýrskou činnost spojenou s výstavbou průmyslových zón za účelem podpory, rozvoje a konkurenceschopnosti regionů Slovenska, k napomáhání zlepšení podnikatelského prostředí a zvyšování zaměstnanosti. MH Invest, s.r.o. kontroluje činnost vybudovaných průmyslových parků a zón, kterým byla udělena dotace z MH SR a finančních prostředků EU. Monitoruje a fyzicky dohlíží nad existujícími objekty průmyslových parků a zón na Slovensku. Podrobně prověřuje velikost parků, jejich dostupnost, připravenost veškerých inženýrských sítí podle kategorizace míry nezaměstnanosti v jednotlivých regionech.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Odvětvová struktura
Přímé zahraniční investice (PZI) na Slovensku dosáhly na konci roku 2018 hodnoty 46,6 mld. euro. PZI směřují především do výroby (36 %), finančnictví a pojišťovnictví (25 %), velkoobchodu a maloobchodu (9 %), nemovitostí (7 %), administrativy a podpory služeb (7 %), informačních a komunikačních technologií (6 %).

V rámci výroby směřují PZI především do těchto sektorů:
- automobilový průmysl (Volkwagen, PSA Peugeot Citroen, Kia Motors, Jaguar Land Rover, Adient, Continental)
- strojírenství (Embraco, Iljin, Inteva Products, MAHLE Behr, Protherm Production, Schaeffler
- elektrotechnický průmysl (Datalogic, Elster, Foxconn, Osram, Panasonic, Samsung, Whirlpool)
- chemický průmysl a farmaceutický průmysl (BASF, Continental, Agrofert, de Miclén)
- hutnictví (U.S. Steel, ArcelorMittal, Bekaert, Cortizo, Nemak)
- energetika (Energetický a průmyslový holding, Enel, E.ON, RWE, ČEZ)
- potravinářství (Heineken, Asahi, Nestlé, Meggle, Agrofert, I.D.C. Holding, Kofola).

Teritoriální struktura
Největším přímým zahraničním investorem na Slovensku je Nizozemsko s celkovou hodnotou investic 11,9 mld. euro, což představuje téměř 25 % všech PZI. Významnými nizozemskými investory na Slovensku jsou společnosti Heineken, ING Bank, Nationale-Nederlanden, Shell, AEGON. Heineken koupil v roce 1995 pivovar Hurbanovo a do jeho rozvoje a modernizace investoval již více než 200 mil. euro. Heineken je v současnosti největším prodejcem piva na Slovensku (1,9 mil. hektolitrů v roce 2018). Hlavní značkou je pivo Zlatý Bažant.

Na Slovensku významně investovali přímí zahraniční investoři z následujících zemí:

Rakousko (6,08 mld. euro, 13 % všech PZI) - např. firmy Erste Group, Billa, Vienna Insurance Group, Glock, MIBA, Michatek, OMV, ZKW

ČR (5 mld. euro, 10,7 % všech PZI) - Energetický a průmyslový holding (EPH), Agrofert, PPF, Plzeňský Prazdroj, Hamé, Czechoslovak Group, Charvát Group, TTS Třebíč, ČEZ Esco

Lucembursko (3,43 mld. euro) - ArcelorMittal Gonvarri SSC

Německo (2,97 mld. euro) - Volkswagen, RWE, E.ON, Deutsche Telekom, BASF, Continental, Lidl, Kaufland, Meggle, Osram, Allianz

Jižní Korea (2,95 mld. euro) - Kia Motors, Hyundai Dymos, Mobis, Samsung Electronics, Yura, Hanon Systems

Maďarsko (2,65 mld. euro) - MOL Group

Belgie (2,42 mld. euro) - Aspel, Bekaert, Carmeuse, Deltrian, Fremach, Plastiflex

Itálie (2,19 mld. euro) - Enel, UniCredit Bank, Intesa Sanpaolo, Generali, Magneti Marelli, Mevis, Lombardini

Kypr (1,63 mld. euro)

Spojené království (1,09 mld. euro) - Jaguar Land Rover, Tesco, GlaxoSmithKline, KMF

Švédsko (915 mil. euro) - Ericsson, IKEA, Lindab, Dometic

Francie (914 mil. euro) - PSA Peugeot Citroen, Orange, Alcatel Lucent, Faurecia, Treves

Španělsko (726 mil. euro) - Gestamp, Grupo Antolin, Cikautxo, Cortizo, Fagor

Švýcarsko (619 mil. euro) - Nestlé, ABB, Enics, Lafarge Holcim, Nexis, Novartis, Schindler, Swiss Re

USA (300 mil. euro) - US Steel, Adient, TRW Automotive, Lear Corporation, Whirlpool, Johnson Controls, IBM, Honeywell, Amazon

Japonsko (105 mil. euro) - Minebea, Asahi, Panasonic, Sanyo, Akebono, U-Shin

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Poskytování investiční pomoci, práva a povinnosti příjemce investiční pomoci a působnost orgánů státní správy při poskytování investiční pomoci a kontrole jejich použití upravuje zákon č. 561/2007 Z.z. o investiční pomoci. Zákon je platný od 5.12.2007.

Zákon dělí projekty, které je možné podpořit investiční pomocí, do 4 kategorií:
- průmysl (min. výše investice záleží na míře nezaměstnanosti v daném okrese, min. 40 nových pracovních míst)
- technologická centra (min. výše investice 500.000 euro, min. 30 nových pracovních)
- centra strategických služeb (min. výše investice 400.000 euro, min. 40 nových pracovních míst)
- turismus

Existují 4 formy investiční pomoci:
- dotace na získání dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku
- úleva na dani z příjmů
- příspěvek na nové pracovní místo
- převod státního/městského majetku na investora za zvýhodněnou cenu

Poskytování investiční pomoci a kontrolu koordinuje Ministerstvo hospodářství SR.

Příjemcem investiční pomoci může být fyzická nebo právnická osoba zřízená za účelem podnikání, která:
- podá žádost na Ministerstvo hospodářství SR
- má místo podnikání nebo sídlo na území Slovenské republiky
- je zapsaná v živnostenském rejstříku nebo v obchodním rejstříku.

Poskytování regionální investiční pomoci pro nejméně rozvinuté okresy na Slovensku řeší zákon č. 57/2018 Z.z. o regionální investiční pomoci. Zákon je platný od 1.4.2018. Regionální investiční pomoc je státní pomoc určená na podporu hospodářského rozvoje znevýhodněných regionů prostřednictvím podpory počátečných investic. Na regionální investiční pomoc není právní nárok. Mezi oblasti podpory patří:
- průmyslová výroba
- technologické centrum
- kombinace průmyslové výroby a technologického centra
- centrum podnikových služeb

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: