Slovinsko: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

27. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Ljubljani (Slovinsko)

Aktuální sektorové příležitosti pro Slovinsko naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz:

https://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/mapa-oborovych-prilezitosti.html

Automobilový průmysl

Slovinsko se  nachází ve fázi modernizace automobilové dopravy, což se projevuje zvýšenou poptávkou po vyprošťovacích automobilech, jeřábových automobilech, požárních automobilech, nákladních automobilech s míchačkou na beton, zametacích automobilech, kropicích automobilech aj. Opomenout nelze ani modernizaci hromadné městské dopravy s důrazem na vozidla s nízkými emisemi a menším dopadem na životní prostředí (autobusy na metan či s hybridními motory, menší elektrická vozidla apod.). Poptávku po ekologičtějších dopravních prostředcích lze zaznamenat také u různých subjektů státní a veřejné správy, které v důsledku pozitivního hospodářského cyklu uvolňují více finančních prostředků na obměnu vozového parku (osobní, nákladní, kombinovaná vozidla, speciální účelová vozidla apod.).

V návaznosti na realizaci vývojových strategií (Strategie rozvoje do roku 2030, Strategie chytré specializace) roste poptávka také v oblasti elektromobility (budování nabíjecích stanic pro elektromobily, výroba elektromotorů, výroba výkonnějších baterií a systémů pro skladování energie, systémy autonomního řízení).

Energetický průmysl

Na podzim 2018  byla zahájena výstavba Hydroelektrárny Mokrice, poslední z hydroelektráren na dolním toku  Sávy, která je příležitostí nejen pro stavební společnosti, ale také  pro  nejrůznější subdodavatele  zařízení a vybavení hydroelektráren. Celková  hodnota projektu je odhadována na 150  mil. EUR, přičemž přibližně polovina bude  použita na  energetickou část, zbytek na  infrastrukturní část. Hlavní stavební práce budou zahájeny v průběhu roku 2019, ukončení projektu se předpokládá v roce 2022.
Mezi priority do budoucna spadá také  budování inteligentních sítí a energeticky účinných řešení. Státní společnost ELES, d.o.o., systémový operátor slovinské elektroenergetické přenosové soustavy, plánuje řadu aktivit, týkajících se modernizace a rozšiřování distribuční sítě za účelem zajišťování spolehlivého a bezpečného fungování přenosové soustavy. Z fondů EU jsou spolufinancovány např. slovinsko-chorvatský projekt SINCRO.GRID, jehož cílem je budování inteligentních sítí, nebo výstavba dvousystémového dálkového vedení Cirkovce – Pince v délce 80,5km a trafostanice Cirkovce, což umožní vůbec první propojení s přenosovou soustavou Maďarska.

V přípravné fázi je  také projekt výstavby druhého bloku Jaderné elektrárny  Krško  (tzv. JEK 2). V rámci Energetického konceptu  Slovinska existují dva scénáře využití primárních zdrojů energie do r. 2050, které omezují využití fosilních paliv, přičemž pouze  jeden  předpokládá využití jaderné energie. Vzhledem k faktu, že  je jaderná energie vnímána jako nízkoemisní zdroj  energie, je scénář s využitím obnovitelných zdrojů  energie (44 %) a jaderné energie (36 %) reálný.

ICT

Slovinsko se v posledních letech profiluje  jako zelená destinace, o čemž  svědčí mnohá mezinárodní ocenění. V návaznosti na tuto strategii hledají jednotlivá města a regiony řešení a služby, které budou v souladu se zelenou politikou a trvale udržitelným rozvojem (snižování emisí skleníkových plynů, snižování hluku, péče o přírodní zdroje a jejich ochrana, efektivní nakládání s odpady atd.). Existuje proto také poptávka po digitálních technologiích pro lokální samosprávu měst (Smart  Cities), po systémech zaručujících trvale udržitelnou mobilitu, intermodalitu v rámci MHD, zavedení  jednotných jízdenek apod. V rámci pokračující digitalizace veřejného sektoru se bude Slovinsko do budoucna zaměřovat na projekty, jako jsou např. elektronický občanský průkaz, budování sítě 5G, informační bezpečnost v rámci státní správy v oblaku, elektronický systém veřejných zakázek a hromadné veřejné zakázky ve zdravotnictví a o další služby, podpora digitálních kompetencí a inovací u zaměstnanců veřejného sektoru aj. Slovinsko disponuje solidně  rozvinutým ICT sektorem a značným množstvím odborníků z oblasti robotiky a umělé inteligence, dosahuje nadprůměrné výsledky rovněž v oblasti e-commerce a cloudových služeb. Existují možnosti zejména pro vyšší formy spolupráce se slovinskými ICT společnostmi a start-upy, mezi aktuální obory patří např. kryptovaluty či technologie blockchain.

Dopravní průmysl a infrastruktura

V souladu se Strategií rozvoje dopravy do roku 2030  jsou plánovány nejvýraznější investice především v oblasti železniční a silniční infrastruktury. Mezi nejvýznamnější železniční projekty bude zajisté patřit vybudování 2. koleje na trati Divača-Koper v celkové délce 27km a odhadované hodnotě 1,4 mld. EUR. Budování této trati je rovněž příležitost pro potenciální investory, kteří by do projektu vstupovali dle mechanismu public private partnership. Součástí projektu je předpokládaná výstavba osmi tunelů, dvou viaduktů a dvou mostů, včetně elektrifikace a aplikace moderních železničních a konstrukčních technologií pro vysokorychlostní (160 km/h) a vysokokapacitní (231 vlaků za den / 43 mil. tun za rok) přepravu.

Ve Slovinsku probíhá a nadále bude probíhat řada infrastrukturních projektů zaměřených na modernizaci a rozvoj železniční dopravy v souladu s požadavky panevropské železniční sítě TEN-T (např. elektrifikace železniční trasy Pragersko-Hodoš, zavádění standardů GSM-R a ERTMS). Poptávány tak  jsou položky jako např. mechanické přístroje a zařízení signalizační, bezpečnostní nebo pro řízení železniční aj. dopravy.

V oblasti silniční dopravy bude v roce 2019 zahájena výstavba 2. tunelového úseku v dálničním komplexu Karavanky a rekonstrukce 1. tunelového úseku. Dále je plánována např. výstavba přímořské rychlostní silnice H6 na úseku Jagodje-Lucija či výstavba 3. rozvojové osy, spojující  regiony Koroška a Bela Krajina.

Stavební průmysl

Po úpadku činnosti ve stavebním sektoru v roce 2016 realizují zejména soukromí investoři v posledních dvou letech řadu projektů na výstavbu rezidenčních budov. Jde zejména o nadstandardní bytové, hotelové či obchodní komplexy. Mezi plánované projekty v metropoli patří např. víceúčelový komplex  Šumi v centru Lublaně (KD Group), bytový komplex v lublaňské čtvrti Šiška (Spektra Invest), projekt Peca (Linel Invest) aj.

České  společnosti se mohou  zapojit  také  do modernizace přístavu Koper, který  předpokládá výraznější investice do přístavní infrastruktury a vybavení v hodnotě 290 mil. EUR v aktuální investiční perspektivě do r. 2020, např. prodloužení mola I, výstavba přístavní hráze 12 v bazénu II pro potřeby obecných nákladů, modernizace přístavní silniční  infrastruktury, modernizace a prodloužení přístavní železniční infrastruktury, výstavba nové roll-on/roll-off přístavní hráze  pro přepravu nákladu na kolech v bazénu III, rekonstrukce přístavní hráze  7 a prohloubení východní části  bazénu  I, výstavba  nových skladovacích prostor apod.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Slovinsko od uzavření jediné továrny na výrobu  cukru v r. 2006  nedisponuje vlastní výrobou a je proto netto dovozcem cukru. Každoročně doveze Slovinsko cukr a s tím související produkty za více než 60 mil. EUR.

Zpracovatelský průmysl

Slovinsko stále nedisponuje domácím velkoobjemovým zpracovatelským závodem na zpracování dřeva. Tato skutečnost implikuje více možností, např. investice do dřevozpracujícího průmyslu ve Slovinsku, výhodný nákup nezpracované kulatiny či příležitosti  pro české exportéry dřeva, zejména opracovaného dřeva a dřevěných polotovarů pro další využití především ve stavebním a nábytkářském průmyslu.

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Slovinsko je zemí s rozvinutou ekonomikou, výkonnou státní administrativou a silnou konkurencí. Každý investor by se měl řídit standardními postupy pro kalkulaci výnosnosti konkrétního projektu. Slovinsko má tradiční vazby se zeměmi bývalé Jugoslávie. Díky této hospodářské provázanosti umísťuje v těchto zemích snadněji své investice, především do výrobních kapacit. Takto realizovaná produkce často míří zpět do Slovinska, čímž se slovinské firmy stávají konkurenceschopnějšími.

Perspektivní obory pro české investice ve Slovinsku jsou dopravní infrastruktura (zejména železniční), energetika, věda a technologie. V oblasti dopravní infrastruktury jsou plánovány investice, které budou směřovat ke zvýšeni konkurenceschopnosti SI hospodářství, snížení zatížení životního prostředí, zvýšení mobility, plné harmonizaci nákladní a veřejné železniční přepravy se železniční sítí EU a zajištění základních standardů v rámci Transevropské dopravní sítě TEN-T. Dále je v důsledku hospodářské a finanční krize aktuální restrukturalizace podniků v různých oborech (doprava, spoje, finanční sektor atd.).

Seznam aktuálních investičních příležitostí je k dispozici také na portálu Invest Slovenia, sekce "Investment opportunities".

Infrastrukturní projekty

Strategie rozvoje dopravy SI do roku 2030 je k dispozici v anglickém jazyce na stránkách Ministerstva infrastruktury SI (Transport Development Strategy of the Republic of Slovenia Until 2030).

Silniční infrastruktura:

  • Výstavba 2. tunelového úseku v dálničním komplexu Karavanky ve spolupráci s rakouskou společností Asfinag, která na projekt přispěje částkou € 162 milionů. Účast na SI straně se předpokládá ve výši € 150 milionů. Výstavba bude probíhat v období léto 2019 – zima 2022/2023. Po dokončení projektu se počítá s rekonstrukcí 1. tunelového úseku (do r. 2027).
  • Výstavba přímořské rychlostní silnice (H6) na úseku Jagodje – Lucija.
  • Rozšíření lublaňského dálničního okruhu a výstavba nových napojení na dálnici (Šmarje-Sap, Brezovica, Vrhnika).
  • Protivětrné zábrany na rychlostní silnici H4 (Rebernice, Vipavska dolina).
  • Výstavba 3. rozvojové osy (dálniční síť), spojující regiony Koroška a Bela krajina.

Železniční infrastruktura:

  • Výstavba druhé koleje na trati Divača – Koper; 27 km dlouhý úsek, z čehož bude 20 km trati tunelované (8 tunelů), stavba bude technicky náročná také kvůli přírodním podmínkám (citlivý krasový terén, převýšení 500 m). Podle odhadů odborníků dosáhnou náklady na výstavbu 2. koleje cca € 1,2 miliardy, přičemž cca € 400 milionů by mohlo SI na projekt čerpat z evropských fondů, zbytek by stát spolufinancoval pomocí půjčky Evropské investiční banky, vydání dluhopisů, vytvořením systému public-public-partnership (ve spolupráci s vládami států, které jsou ekonomicky propojené s přístavem Koper) či prostřednictvím dalších opatření jako jsou např. zavedení benzinového centu či poplatku na přepravené zboží v přístavu Koper. Začátek výstavby je plánován v perspektivě 2014 - 2020 a dle odhadů bude trvat minimálně do r. 2025.
  • Modernizace různých tratí a zavedení technických standardů TEN-T (tj. rychlost alespoň 100 km/h, zatížení nápravy 22,5 t, elektrifikace, možnost přepravy vlaků dlouhých 0,75 km, zavedení standardů ERTMS), např. Zidani most - Dobova, Ljubljana - Jesenice, Ljubljana - Jesenice, Divača - Sežana, Pragersko - Hodoš, Maribor - Šentilj, Pragersko - Maribor, Zidani most - Pragersko.

Energetická infrastruktura

Výstavba Hydroelektrárny Mokrice (projekt HESS) - poslední z řetězce hydroelektráren na Spodní Sávě

http://www.hse.si/en/projects/hydro/construction-of-hpps-on-the-lower-sava-river

http://www.he-ss.si/eng/he-mokrice-general-info.html

Výstavba hydroelektráren na střední Sávě (projekt SRESA)
http://www.hse.si/en/projects/hydro/construction-of-hpps-on-the-middle-sava-river

http://www.gen-energija.si/eng/investments-and-development/middle-sava-he-power-plants

Výstavba 2. bloku Jaderné elektrárny Krško (projekt JEK 2)
http://www.gen-energija.si/eng/investments-and-development/jek-2

Výměna plynových bloků v TE Brestanica
http://www.gen-energija.si/eng/investments-and-development/brestanica-gas-thermal-power-plant

 
Další informace

Privatizace kapitálových investic státu

SI se v rámci EU řadí ke státům s nejvyšším podílem společností ve vlastnictví státu. Státní jmění SI je vysoce koncentrované, tři klíčová odvětví (tj. energetika, doprava a infrastruktura, finanční sektor) představovala na konci r. 2017 celkem 93,6 % všech kapitálových podílů SI. Nad průměrem OECD (25 %) vyčnívá v SI finanční sektor (téměř 30 %), jehož hlavní složkou jsou banky (27,5 %), zatímco v OECD jsou převládajícími institucemi spíše pojišťovny, důchodové fondy a další specializované finanční instituce. V portfóliu kapitálových investic Slovinské republiky bylo na konci roku 2017 celkem 51 společností, jejichž celková účetní hodnota činila € 10,2 miliard.

Sektor

Podíl v portfoliu investic (%)

Doprava a infrastruktura

35,1

Finance

29,9

Energetika

28,6

Hospodářství a cestovní ruch

6,4

Zdroj: Slovenski državni holding d.d.


Úřad pro makroekonomické analýzy (UMAR) ve své studii z r. 2014 zdůrazňuje, že společnosti ve většinovém vlastnictví státu ve většině případů vykazují slabší výsledky hospodaření než společnosti v soukromém vlastnictví. Jejich výsledky jsou obzvlášť špatné, pokud srovnáváme čistý zisk z obratu, což poukazuje na to, že mají tyto společnosti problémy se svou základní činností. Kromě restrukturalizace upozorňuje UMAR na nutnost dalších systémových opatření pro zvýšení ziskovosti společností ve státním vlastnictví. Výnosnost (ROE) státních investic byla v době vytvoření státního holdingu velmi nízká, v dalších letech  se výnosnost postupně zvyšovala díky efektivnější strategii spravování státních investic, což  je znázorněno v tabulce níže. Střednědobým cílem je dosažení výnosnosti až 8 % do r. 2020.

Rok

Výnosnost (%)

2013

1,7

2014

1,1

2015

4,2

2016

5,7

2017

6,3

Zdroj: Slovenski državni holding d.d.


Za účelem optimizace investičního portfólia schválila slovinská vláda v roce 2013 seznam kapitálových investic státu, určených k prodeji, přičemž byly některé společnosti již prodány novému majiteli, některé jsou stále ve fázi prodeje:

  • ADRIA AIRWAYS TEHNIKA, d.d. (52,33 %) » prodáno: Linetech Holding, S.A.
  • ADRIA AIRWAYS, d.d. (71,95 %) » prodáno: 4K Invest International Ltd.
  • AERODROM LJUBLJANA d.d. (64,85 %) » prodáno: Fraport AG
  • AERO, d.d. (32,60 %)
  • CINKARNA CELJE, d.d. (31,42 %)
  • ELAN, d.o.o. (66,37 %) » prodáno: Merrill Lynch International a Wiltan Enterprises Limited
  • FOTONA d.d. (70,48 %) » prodáno: Technology4Medicine, LLC
  • GOSPODARSKO RAZSTAVIŠČE, d.o.o. (29,51 %)
  • HELIOS DOMŽALE d.d. (17,85 %) » prodáno: Ring International Holding AG
  • NOVA KBM, d.d. (81,71 %) » prodáno: Apollo Global Management, LLC a EBRD
  • Nova Ljubljanska banka, d.d. (NLB) » prodáno: 59,1% podíl prodán více menšinovým vlastníkům formou veřejné nabídky akcií (metoda IPO)
  • PALOMA, d.d. (71,01 %) » prodáno: ECO-INVESTMENT, a.s.
  • TELEKOM SLOVENIJE, d.d. (72,38 %)
  • TERME OLIMIA BAZENI, d.d. (47,70 %)
  • UNIOR, d.d. (44,97 %)
  • ŽITO, d.d. (27,24 %) » prodáno: Podravka d.d


Další informace
:

  • Slovenian Sovereign Holding (Slovenski državni holding d.d.) - správce kapitálových investic státu, privatizace a investiční příležitosti

Investiční příležitosti v oblasti nemovitostí

Zájemci o koupi nemovitého majetku na území Slovinska (pozemky, průmyslové objekty, turistické objekty, kanceláře, byty, domy apod.) mohou sledovat aktuální nabídky společností, které se zabývají správou a sanací špatných bankovních pohledávek. Prodejní procesy probíhají různými způsoby, obvykle formou tendru, dražby či sběru nezávazných nabídek:

Družba za upravljanje terjatev bank, d.d. (DUTB)
– slovinská konsolidační banka

HETA Asset Resolution d.o.o. – součást rakouské konsolidační banky HETA – nástupkyně zkrachovalé banky Hypo Alpe Adria

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Mezinárodnídní veletrhy

Přehled významných veletrhů a výstav ve Slovinsku je k dispozici v kapitole 6.4.

Projekt ekonomické diplomacie ZÚ Lublaň

Prezentace výrobců sportovního vybavení
Termín konání: 10. 4. 2019
Místo: Hospodářská komora Slovinska, Dimičeva ulica 13, Ljubljana

  • Cílem projektu je zvýšení exportního potenciálu českých ICT společností na SI trhu se zaměřením na Smart Cities, Smart Trade a E-Mobility. CZ společnosti dostanou možnost představit své produkty a navázat obchodní kontakty v rámci individuálních B2B jednání. Firmy bychom rádi povzbudili k vyšším formám spolupráce při vývoji nových produktů nebo při společné účasti v přeshraničních projektech.
  • Velvyslanectví ČR zajistí akvizici českých firem ve spolupráci s Czech Smart City Clusterem, ICT UNIÍ, CACIO, z.s., Sdružením automobilového průmyslu, Asociací elektromobilového průmyslu aj. Dále zajistí akvizici slovinských firem ve spolupráci se Slovinskou digitální koalicí, SHK (sekce ZITex aj.), Slovinským automobilovým sdružením, ostatními zájmovými sdruženími a také na základě vlastního tržního průzkumu. Prostřednictvím uvedených subjektů zajistí ZÚ také propagaci projektu, např. ve formě elektronického newsletteru všem členům sdružení, zveřejněním pozvánky na stránkách sdružení apod.
  • Velvyslanectví ČR hradí náklady na organizaci projektu (pronájem konferenčních místností, technického vybavení, pohoštění, lokální transfer účastníků); české společnosti hradí vlastní náklady na cestovné, ubytování a manipulaci s vystaveným zbožím.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: