Slovinsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

27. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Ljubljani (Slovinsko)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název:

  • Slovinská republika (česky)
  • Republika Slovenija (slovinsky)
  • Republic of Slovenia (anglicky)

Složení vlády:

  • Předseda vlády: Marjan Šarec, LMŠ (předseda)
  • Ministr zahraničních věcí, Místopředseda vlády: Miro Cerar, SMC (předseda)
  • Ministr školství, vědy a sportu, Místopředseda vlády: Jernej Pikalo, SD
  • Ministr obrany, Místopředseda vlády: Karl Erjavec, DeSUS (předseda)
  • Ministr financí, Místopředseda vlády: Andrej Bertoncelj, LMŠ
  • Ministr infrastruktury, Místopředseda vlády: Alenka Bratušek, SAB (předsedkyně)
  • Ministr zdravotnictví: Aleš Šabeder, nestraník za LMŠ
  • Ministr práce, rodiny, sociálních věcí a rovných příležitostí: Ksenija Klampfer, SMC
  • Ministr pro veřejnou správu: Rudi Medved, LMŠ
  • Ministr vnitra: Boštjan Poklukar, LMŠ
  • Ministr pro hospodářský rozvoj a technologie: Zdravko Počivalšek, SMC
  • Ministr životního prostředí a územního plánování: Simon Zajc, SMC
  • Ministr spravedlnosti: Andreja Katič, SD
  • Ministr zemědělství, lesnictví a potravinářství: Aleksandra Pivec, DeSUS
  • Ministr kultury: Zoran Poznič, SD
  • Vedoucí Úřadu vlády pro rozvoj a evropskou politiku soudržnosti: Iztok Purič, SAB
  • Vedoucí Státního úřadu pro Slovince žijící v zahraničí: Peter Jožef Česnik, SAB

Vysvětlivky:

  • DeSUS: Demokratická strana důchodců Slovinska
  • LMŠ: Listina Marjana Šarece
  • SAB: Strana Alenky Bratušek
  • SD: Sociální demokraté
  • SMC: Strana moderního středu

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel
Počet obyvatel k 1. lednu 2019 činil 2 080 908 osob, z toho bylo 49.71 % mužů a 50.29 % žen. Hustota populace činí 103 obyvatel / km2.

Průměrný roční přírůstek
Celkový přírůstek obyvatel činí 0.03 obyv. / rok.


Demografické složení populace

  • Počet cizinců v populaci činí 6.6%.
  • Počet obyvatel ve věku 15 – 64 let činí 65.5%.
  • Počet obyvatel ve věku vyšším než 65 let činí 19.8%.
  • Počet domácností činí 824 618.
  • Porodnost činí 1.64 dětí na jednu matku.
  • Očekávaná délka dožití je 78 let u mužů a 84 let u žen.

Během posledního sčítání lidu v roce 2002 se ke slovinské národnosti přihlásilo 1 631 363 obyvatel (83,06%), druhým nejpočetnějším etnikem jsou Srbové – 38 964 (1,98%), následují:

  • Chorvaté: 35 642 (1,81%),
  • Bosňané: 21 542 (1,1%),
  • Muslimové:10 467 (0,53%),
  • Maďaři: 6 243 (0,32%),
  • Albánci: 6 186 (0,31%),
  • Makedonci: 3 972 (0,2%),
  • Romové: 3 246 (0,17%),
  • Černohorci: 2 667 (0,14%),
  • Italové: 2 258 (0,11%).
  • K české národnosti se hlásilo 273 a ke slovenské 216 osob.

Náboženství
Římskokatolickou konfesi vyznávalo (2002) 1 135 626 osob, tj. 57,8 %, dále je v zemi 14 736 evangelíků (0,8%), 47 488 stoupenců islámu (2,4%) a 45 908 ortodoxních/pravoslavných křesťanů (2,3 %). Celkem 199 264 (10,1 %) obyvatel uvedlo, že jsou ateisty, 307 973 (15,7%) odmítlo na otázku víry odpovědět a 68 714 osob (3,5%) uvedlo, že jsou věřící, ale nehlásí se k žádné církvi ani k náboženské skupině. Židovskou národnost uvedlo 28 osob a k judaismu se jich přihlásilo 99.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Slovinsko bylo ještě v roce 2013 silně zasaženo ekonomickou a finanční krizí (negativní růst HDP -1,0 %), která zastihla zemi naprosto nepřipravenou. Vlády Slovinska proto pracovaly na odpovídající dlouhodobé strategii, která by zemi z krize postupně vyvedla, celkově stabilizovala ekonomiku a s jejíž pomocí by byla dosažena úroveň z doby před začátkem krize. Zotavovaní klíčových partnerských trhů (především v EU) a dopady některých strukturních reforem (kapitalizace bankovního sektoru, privatizace, stabilizace veřejných financí – postupné snižování rozpočtového deficitu a konsolidace státního dluhu) se projevily na růstu slovinské ekonomiky, která rostla tempem 4.9% v roce 2017, 4.4% v roce 2018 s očekávaným zpomalením růstu na 3.1% v roce 2019.

Slovinské vlády v letech 2017 a 2018 hospodařily s přebytky 0.1% HDP, resp. 0.8% HDP. Na základě těchto výsledků se podařilo snížit slovinský veřejný dluh na 62.5% HDP. Evropská komise ovšem považuje tyto výsledky za úspěšné, nicméně upozorňuje, že v době výrazného ekonomického růstu by bylo vhodné dosahovat vyšších rozpočtových přebytků. Hlavní tažnou silou růstu ekonomiky byl export, zvýšil se rovněž podíl spotřeby domácností a soukromých investic. Slovinské veřejné i soukromé investice se zaměřují na oblast infrastruktury, ekologie, energetiky a vědy a výzkumu. Slovinsko chápe samo sebe jako „zelenou“ zemi z hlediska přístupu k ochraně životního prostředí a udržitelného rozvoje. Výrazné podpoře se těší turismus, který tvoří 40% vývozu služeb a 8% HDP země. Evropská komise kladně hodnotí proces privatizace bankovního sektoru, včetně prodeje 65% největší slovinské banky – NLB – v listopadu 2018 a zahájení privatizace Abanky. Navzdory tomu zůstává slovinský obchodní sektor nadále značně provázaný se státním bankovnictvím. Malé a střední slovinské soukromé firmy jsou obvykle závislé na půjčkách slovinských bank a čerpání evropských dotací.

Evropská komise kritizuje zejména dlouhodobě neudržitelný penzijní systém v kontextu rychlého stárnutí slovinské populace. Náklady spojené se stárnutím populace rostou každý rok o cca 6%. Ekonomická aktivita lidí ve věku 55 – 64 let je nadále nízká a míra jejich nezaměstnanosti představuje výrazný podíl na celkově nezaměstnanosti v zemi. Jako problematickou hodnotí oblast přetrvávající chudobu starších lidí. Navzdory rostoucím nákladům na penzijní systém zůstává řada osob pobírajících starobní důchod pod hranicí chudoby. Se stárnutím populace souvisí rovněž potřeba zahájit zdravotní a sociální reformy. Evropská komise zdůraznila, že Slovinsko v těchto oblastech za poslední rok nedosáhlo žádného pokroku.

Makroekonomický pokrok Slovinska od roku 2013 zaznamenaly také ratingové agentury, které zlepšily svá hodnocení: Moody’s zvýšil hodnocení z Baa3 (pozitivní) na Baa1 (stabilní), Standard and Poor’s zvýšil hodnocení z A (pozitivní) na A+ (stabilní).

 

Rok/Ukazatel

2013

2014

2015

2016

 2017

2018

HDP (mld. EUR)

36,1

37,1

38,5

40,0

 43,2

48,4

HDP per capita (EUR)

17 435

18 093

18 682

19 576

 20 951

22 182

HDP per capita v paritě kupní síly (PPS)

21 500

22 600

20 884

21 669

 23 668

není k dispozici

Růst HDP (%)

-1,0

3,0

2,3

3,1

 5,0

4,5

Registrovaná míra nezaměstnanosti (%)

13,1

13,1

12,3

8,0

 5,8

4,3

Míra inflace (%)

1,8

0,2

-0,5

-0,1

 1,5

2,0

 Zdroj: Slovinský statistický úřad 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Národní shromáždění Slovinské republiky na zasedání v listopadu 2016 schválilo revidovaný státní rozpočet na léta 2017a 2018 v souladu se zákonem o fiskálních pravidlech, jehož cílem je dosažení vyrovnaného rozpočtu do roku 2020. Slovinská vláda v lednu 2019 jednohlasně schválila návrh revidovaného státního rozpočtu na rok 2019, v němž se příjmy a výdaje rozpočtu zvyšují. V rozpočtu se předpokládají příjmy ve výši € 10,35 miliard a výdaje ve výši € 10,16 miliard. Nominální přebytek je plánován ve výši 0,4 % HDP, čímž vláda SI usiluje o vytvoření vyváženého poměru mezi zajišťováním stability veřejných financí, veřejným blahobytem a podporou širšího rozvoje země.

Ve struktuře výdajů představují největší podíl oblasti vzdělávání a sportu (€ 1,8 miliardy), sociálního zabezpečení (€ 1,18 miliardy), penzijního zabezpečení (€ 969,85 milionů), obsluhy státního dluhu a správy finančních prostředků (€ 805,55 milionů) a také obranné politiky a vnitrostátní bezpečnosti (€ 923,55 milionů).

 
Vývoj státního rozpočtu (v mld. EUR)

Rok/Ukazatel

2014

2015

2016

 2017

2018

2019*

Příjmy

8 459

8 520

8 700

8 830

10 001

10.350

Výdaje

9 654

9 797

9 540

9 156

9 463 10.160

Saldo

-1 195

-1 277

-840

-326

-538 -190

*Plánovaný rozpočet.
Zdroj: Ministerstvo financí Slovinska

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance – BMP6 (v mil. EUR)

Rok/Ukazatel 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Běžný účet 1 593,9 2 178,8 1 760,1 2 223,7 3 077,3 3 203,1
Export zboží 2 1692,1 2 2961,1 2 4039,0 24 990,5 28 462,0 31 147,1
Import zboží 20 983,8 21 779,7 22 562,8 23 454,0 26 901,0 29 997,6
Export služeb
5 317,5 5 558,4 5 936,1 6 487,1 7 274,9 8 023,8
Import služeb 3 585,6 3 861,7 4 006,6 4 236,3 4 556,2 4 876,8
Kapitálový účet 161,7 78,6 411,9 -302,8 -323,7 -209,8
Finanční účet 1 003,7 2 251,1 1 710,3 1 153,4 1 754,2 2 108,1

 Zdroj: Centrální Banka Slovinska

Devizové rezervy (v mil. EUR)

Rok/Ukazatel 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Devizové rezervy 669 837 787 705 743 816
Rezervy ve zlatě 89 101 100 112 111 115

Zdroj: Centrální Banka Slovinska

Veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost (v mil. EUR)

Rok 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Veřejný dluh vůči HDP 71.0 % 80.9 % 83.1 % 79.7 % 73.6 % 70.1 %
Zahraniční zadluženost 25 504 30 199 32 070 31 677 31 860 32 232

Zdroj: Statistický úřad SI

Dluhová služba (v mld. EUR)

Rok/Ukazatel 2016 2017 2018
Dluhová služba 7,0 6,2 6,0

Zdroj: Evropská centrální banka

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovnictví

Centrální slovinská banka, Banka Slovenije (BS), byla založena zákonem o centrální bance v roce 1991. BS je veřejnoprávním subjektem, nezávisle disponujícím svými aktivy. V souvislosti se zavedením EUR se BS řídí ustanoveními Evropské centrální banky (ECB) a Evropského systému centrálních bank (ESCB). Zavedením EUR byly z BS na ECB a ESCB převedeny tyto činnosti:

  • činnost spojená s implementací monetární politiky,
  • řízení devizových operací,
  • vlastnictví a řízení oficiálních devizových rezerv,
  • působení na hladkou implementaci platebních systémů.

V současnosti ve Slovinsku působí 16 bank a spořitelen. Bankovní sektor je relativně koncentrovaný, dominují v něm dva bankovní domy: Nová lublaňská banka (NLB) a Nová kreditní banka Maribor (NKBM), které společně obhospodařují přes 41 % veškerých bankovních aktiv v zemi. Belgická KBC disponuje 31% podílem v NLB, NKBM nedávno koupil investiční fond Apollo Global Management, LLC. Největší banka ve Slovinsku NLB byla až do roku 2018 z velké části ve vlastnictví státu, jako důsledek omezené privatizace v 90. letech. Evropská komise pravidelně doporučovala Slovinsku prodej svého podílu v NLB. V listopadu roku 2018 prodal slovinský stát 59,1 % NLB za 609 milionů EUR, 51,5 EUR za akcii. Prodej přivítala Evropská komise a naopak byl kritizován ze strany levice, především krajně-levicové strany „Levica“. Třetí největší slovinská banka Abanka je rovněž jako pozůstatek neúplné privatizace po roce 1991 ve 100% vlastnictví státu. Abanka by měla být prodána v průběhu roku 2019. Abanka dosahuje pravidelně zisku, v roce 2018 vyplatila svému jedinému akcionáři, státu, 66 mil. EUR v dividendách.

Menší banky již byly alespoň částečně privatizovány. Přibližně polovinu z nich koupili domácí akcionáři a další čtvrtina je buď vlastněna, nebo kontrolována zahraničním kapitálem. Francouzská společnost Societé Genérale koupila banku SKB a Banka Koper byla koupena italskou Intesa San Paolo. Specifické postavení má SID banka, která je ve 100% vlastnictví státu, zaměřující se na podporu vývozu a s tím spojených pojišťovacích operacích.

Bankovní sektor hraje ve Slovinsku klíčovou roli, protože je na něm závislá značná část slovinských menších a středních podnikatelů, kteří mají půjčky především z bank NLB, NKBM a Abanky.

Největší komerční banky:


Další informace
:

Pojišťovnictví

V pojišťovnictví působí celkem 20 pojišťoven, mezi nejvýznamnější lze řadit tyto pojišťovny:


Podle údajů Asociace slovinských pojišťoven není slovinský pojišťovací trh zcela saturován v oblastech pojištění majetku (letadla a plavidla), pojištění ručitelů  a pojištění výloh právní ochrany. Česká dceřinná společnost skupiny Triglav (Pojišťovna Triglav) byla v roce 2014 se všemi pobočkami na území ČR prodána společnosti VIGO Investments.

Další informace
:

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Výběr daní je ve Slovinsku v kompetenci Finanční správy (Finančna uprava Republike Slovenije), která podléhá ministerstvu financí.  

Přímé daně

  • Daň z příjmu právnických osob  je vybírána ze zdanitelného zisku soukromých společností ve výši 19 % v souladu se Zákonem o dani z příjmů právnických osob (Zakon o davku od dohodkov pravnih oseb ZDDPO-2). Více o této problematice je k dispozici na portálu Slovenia Business Point.
  • Daň z příjmu fyzických osob je progresivní dle výše příjmu v souladu se Zákonem o dani z příjmu (Zakon o dohodnini) a vypočítá se následujícím způsobem:

Základ pro výpočet daně

 

Příjem nad

Příjem do

Stupeň zdanění

 

8.021,34

16 %

8.021,34

20 400,00

27 %

20 400,00

48 000,00

34 %

48 000,00

70 907,20

39 %

70.907,20

 

50 %

 Zdroj: Ministerstvo financí Slovinska

Přímé daně z majetku:

  • Daň dědická a darovací
  • Dani z nemovitosti
  • Daňové z vodního plavidla
  • Daň silniční
  • Daň z bankovních aktiv

Další přímé daně:

  • Daň z dividend
  • Daň z úroků a licenčních poplatků
  • Dan z tonáže
  • Daň z derivátů
  • Daň z práce o dílo
  • Příspěvky na sociální zabezpečení
  • Daň z výher v loteriích
  • Daň ze zisku v hazardních hrách

Nepřímé daně

Daň z přidané hodnoty

Všeobecná sazba DPH je 22 %, redukovaná sazba 9,5 % (týká se potravin, kromě nápojů), práh obratu pro plátce DPH činí 50.000 EUR/rok. Redukovaná sazba DPH se dále např. vztahuje na prodej knih, čištění oken, hlídání dětí, kadeřnické služby, malé opravy kol, obuvi, kožených výrobků a oděvů.

Další nepřímé daně:

  • Daň spotřební
  • Daň z pojistné smlouvy
  • Daň z převodu nemovitého majetku
  • Daň z motorového vozidla
  • Daň z finančních služeb
  • Daň z výherních losů

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: