Srbsko: Zahraniční obchod a investice

13. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Bělehradě (Srbsko)

.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance Srbska za období 2014-2018 (mil. USD)

 

2014

2015

2016

2017

2018

Vývoz celkem

14 845

13 376

14 883

16 997

19 230

Dovoz celkem

20 196

17 875

18 899

21 921

25 883

Saldo

-5 351

-4 499

-4 016

-4 923

-6 652

Zdroj: Statistický úřad Srbska

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Vývoz a dovoz zboží z/do Srbska za rok 2018 /vybrané země/

 

Vývoz (mil. USD)

Vývoz (podíl v %)

Dovoz (mil. USD)

Dovoz (podíl v %)

Německo

2 297

11,9

3 474

13,4

Itálie

2 356

12,3

2 423

9,4

Rusko

1 024

5,3

2 037

7,9

Bosna a Hercegovina

1 529

7,9

406

2,3

Čína

23

0,2

2 168

8,4

Rumunsko

1 141

5,9

710

2,7

Maďarsko

775

4,6

1 245

4,8

Zdroj: Statistický úřad Srbska

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Z podskupin SITC jsou nejvýznamnějšími položkami vývozu 78 Silniční vozidla, 77 Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče a 05 Zelenina a ovoce. Největší podíl na dovozu mají 99 Nezařazené zboží (Vojenské vybavení, zboží v celním skladu a bezcelní zóně, části motorových vozidel a letadel dovezené/vyvezené za účelem přepravy), 78 Silniční vozidla a 33 Ropa, ropné výrobky a příbuzné materiály.

Vývoz a dovoz zboží z/do Srbska za rok 2018 dle klasifikace SITC

 

Vývoz
(mil. USD)

Vývoz
(podíl v %)

Dovoz
(mil. USD)

Dovoz
(podíl v %)

0 Potraviny a živá zvířata

2 422

12,6

1 469

5,7

1 Nápoje a tabák

539

2,8

345

1,3

2 Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv

664

3,5

1 089

4,2

3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály

571

3,0

3 000

11,6

4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky

168

1,0

62

0,2

5 Chemikálie a příbuzné výrobky

1 862

9,7

3 508

13,6

6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu

4 777

24,8

4 796

18,5

7 Stroje a dopravní prostředky

5 341

27,8

6 698

25,9

8 Průmyslové spotřební zboží

2 471

12,8

1 889

7,3

9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

417

2,2

3 027

11,7

 Zdroj: Státní úřad pro statistiku Srbska

 Nejdůležitějšími vývozci jsou v současnosti - HBIS Group (železárny), FIAT Chrysler Automobiles Serbia v Kragujevci, Naftna Industrija Srbije NIS,Tigar Tyres Pirot, Robert Bosh, HIP Petrohemija, Tetra Pak a Grundfos Serbia.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V současnosti je v Srbsku celkem 14 bezcelních zón, které celkem představují 20% srbského exportu. Základní výhody, plynoucí z působení firmy v některé z bezcelních zón jsou víceméně standardní – vývoz a dovoz do/z těchto zón je osvobozen od placení DPH; suroviny pro výrobu, určenou na export, se mohou dovážet bezcelně; stroje a materiály se mohou dovážet bez cla, které je vyměřeno až po přesunu zboží na vnitřní trh Srbska. Pokud je zboží v bezcelní zóně vyrobeno alespoň z 50 % ze srbských komponent, považuje se za srbský výrobek a uplatňují se na něj všechny výhody plynoucí z dohod o volném obchodu. Dvě bezcelní zóny se nachází přímo u hranic s EU (Subotica, Apatin).

Působení bezcelních zón se v Srbsku nijak neliší od působení těchto zón v jiných standardních zemích, jejich využití je v posledních letech čím dál tím častější (97% nárůst od roku 2012). U domácích firem jsou nicméně stále častou bariérou využití zón nedostatečné znalosti možností, které zóny nabízejí; u zahraničních firem pak jde především o to, že jen málo firem zatím přišlo do Srbska z jiných důvodů, než koupit stávající podniky.

Bezcelní zóny:

  • Subotica (na hranicích s Maďarskem) szsu.co.rs
  • Pirot freezonepirot.com
  • Zrenjanin
  • FAS Kragujevac
  • Šabac
  • Novi Sad
  • Užice
  • Smederevo
  • Svilajnac
  • Kruševac
  • Apatin (na hranicích s Chorvatskem)
  • Vranje
  • Priboj
  • Bělehrad

Další zdroje informací:

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Stav PZI v Srbsku v období 2014-2018 (mil. EUR)

 

2014

2015

 2016

 2017

2018

Stav investic ke konci roku

2 343

2 656

2 876

3 014

3 495

 

Teritoriální struktura PZI Srbska za rok 2018 (mil. EUR)
Země Odliv srbských PZI Příliv PZI do Srbska  Saldo přílivu a odlivu 
TOTAL 307,9 3 495,8
-3 187,9
EUROPE 287,5 2 468,2
-2 180,7
European Union (EU-28) 88,5 2 118,1
-2029,7
Czech Republic -27,3 26,6 -53,9
Germany 3,6 263,7 -260,1
Greece 7,2 42,7 -35,5
France -0,4 710.7 -711,1
Italy -2,7 153,7 -156,4
Luxembourg -0,8 176,2 -176,9
Hungary 2,2 31,4 -29,2
Netherlands -39,9 313,5 -357,5
Austria 9,2 148,6 -139,4
United Kingdom -7,1 156,9 -163,9
Other european countries 199,1 350,1 -151,0
Russian Federation 14,7 237,3 -222,7
Switzerland 86,4 -12,2 98,6
Turkey -0,2 63,9 -64,1
AFRICA 4,5 1,8 2,7
AMERICA 7,7 97,8 -90,0
North American countries 2,1 86,1 -84,0
Canada -0,3 13,9 -14,2
United States 2,4 10,5 -4,9
ASIA 5,0 894,0 -889,1
Near and Middle East countries -0,3 186,9 -187,2
Gulf Arabian countries -0,3 181,3 -181,6
United Arab Emirates -0,2 80,7 -180,9
Other Asian countries 5,3 707,1 -701,9
China 1,3 218,9 -217,6
Hong Kong 2,2 434,6 -432,5
South Korea 0 11,6 -11,6
Taiwan 0 40,5 -40,5
OCEANIA & POLAR REGIONS -0,4 2,1 -2,4

Zdroj: Národní banka Srbska

Odvětvová struktura přílivu PZI do Srbska za rok 2018 dle klasifikace NACE (mil. EUR)

A – Zemědělství

154,7

C – Zpracovatelský průmysl

924,8

F – Stavebnictví

457,1

G – Velkoobchod a maloobchod

317,7

H – Doprava a skladování

660,1

J – Informační a komunikační činnost

-212,4

K – Peněžnictví a pojišťovnictví

494,8

L – Činnosti v oblasti nemovitostí

132,0

M – Profesní, vědecké a technické činnosti

61,8

 Zdroj: Národní banka Srbska

 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Obecně zůstávají zahraniční investice do Srbska na nízké úrovni, což je důsledkem pomalého tempa privatizace i reforem, jejich nedůsledností, pokračujících neúměrných zásahů státu do ekonomiky, nejistoty ohledně politické stability a v souvislosti s řešením otázky Kosova, byrokracie a případy korupce, špatného stavu katastru nemovitostí, neúměrných cen nemovitostí a služeb a jejich nízké úrovně. Zatím se nedaří dosáhnout úrovně přílivu zahraničních investic z dob před světovou finanční krizí.

Zahraniční investice jsou v současné době regulované Zákonem o investicích z r. 2015, Zákonem o obchodních společnostech (ZOS) z r. 2011 a Nařízením o podmínkách a způsobu přitahování zahraničních investic z r. 2017. Zahraniční investor ve všech hospodářských sektorech zakládat vlastní společnosti, investovat do již existujících společností, zakládat smíšené společnosti i obchodní zastupitelství. Zvláštními druhy zahraničních investic jsou koncese a B.O.T. (Built, Operate and Transfer), který se vydávají na 30 let. Obchodní společnost se zahraničním vkladem užívá stejné právní postavení a obchoduje za stejných podmínek jako domácí obchodní společnosti bez zahraničního vkladu.

Podle Zákona o výrobě a obchodu se zbraněmi a vojenskou výbavou z r. 2018, zahraniční investor může založit v Srbsku společnost v oblasti výroby a obchodu se zbraněmi. Cizí občan, který investuje v Srbsku, může dostat obchodní vízum s neomezeným počtem vstupů a trvalý pobyt. Právo trvalého pobytu končí ukončením pracovních aktivit v Srbsku a stažením vloženého kapitálu. Zařízení, materiál pro výstavbu objektů a jiné základní prostředky se mohou dovážet bez omezení a jsou osvobozené od placení celních a jiných dovozních poplatků. Každá akciová společnost, do které zahraniční investor investoval svůj kapitál, má neomezený platební režim se zahraničím a může volně disponovat vlastními finančními prostředky. Vklad zahraničního investora a majetek společnosti se zahraničním vkladem nemůže být předmětem vyvlastnění a obdobných státních zásahů a opatření.

Základní přehled investiční pobídek:

Finanční pobídky

Pro velké investory se uplatňuje zvláštní balíček finančních pobídek. Pokud hodnota investice přesáhne 100 mil €, srbský stát uhradí 17% investice. Pokud hodnota investice přesáhne 50 mil €, mohou být podpořeny úhradou 25% hodnoty investičního projektu. Pro investice standardní velikosti zaměřené na výrobu nebo vývoz služeb, mohou být poskytnuty nevratné subvence ve výši 2.000-10.000 € na vytvořené pracovní místo. Umístění investic se někdy stává předmětem politického boje podle stranické příslušnosti starostů daných měst.

Daňové prázdniny

Obchodní společnosti mohou být osvobozené od placení daní z příjmů právnických osob, pokud přijmou minimálně 100 nových zaměstnanců.

Přenos ztrát

Do zisků mohou být zpětně za 5 let započítány ztráty.

Hrazení sociálních příspěvků

Podle článku 45b Zákona o příspěvcích povinnému sociálnímu pojištění, podnikatel, který zaměstná nového zaměstnance do dne 31. prosince 2019, bude mít právo na vracení části zaplacených příspěvků, ve výši 65-75% zaplacené částky.

Osvobození od placení sociálních příspěvků

Investor může být osvobozen od placení příspěvků anebo mu tato povinnost může být snížena o 80 % po dobu 2 let, pokud zaměstná:

  • osobu, která je v den uzavření smlouvy starší než 50 let a která je uživatelem práva na finanční náhradu od Národní služby pro zaměstnání, anebo zaměstná osobu, která je u Služby evidovaná jako nezaměstnaná nejméně po dobu 1 roku (pro úplné osvobození);
  • osobu, která je v den uzavření smlouvy starší než 45 let a která je uživatelem práva na finanční náhradu od Národní služby pro zaměstnání, anebo zaměstná osobu, která je starší 45 let a která je u Služby evidovaná jako nepřetržitě nezaměstnaná nejméně po dobu 1 roku (snížení o 80 %);

Investor může být osvobozen od placení příspěvků anebo mu tato povinnost může být snížena o 80 % po dobu 2 let, pokud zaměstná:

  • zdravotně postiženou osobu
  • stážistu, mladšího 30 let

Více na Serbian Development Agency

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: