MZV: Souhrnná teritoriální informace

Sýrie vstupuje do roku 2026 jako země procházející nejvýznamnější ekonomickou transformací od počátku konfliktu v roce 2011. Po politických změnách na přelomu let 2024 a 2025 došlo k zásadnímu obratu ve vztazích se zahraničními partnery. Evropská unie v květnu 2025 zrušila většinu hospodářských sankcí vůči Sýrii a v roce 2026 obnovila plné uplatňování dohody o spolupráci se Sýrií. Současně Spojené státy ukončily většinu ekonomických restrikcí, což otevřelo prostor pro návrat zahraničních investic, mezinárodního obchodu a finančních toků.

Podle Mezinárodního měnového fondu vykazuje syrská ekonomika v roce 2026 zřetelné známky oživení, podporované zlepšující se důvěrou spotřebitelů a investorů, návratem části uprchlíků, postupnou obnovou energetické infrastruktury a realizací prvních rozsáhlejších investičních projektů. Pozitivní vývoj podporuje rovněž pokračující regionální integrace země a obnovení hospodářských vztahů se státy Perského zálivu.

Navzdory příznivějšímu výhledu zůstává Sýrie jednou z ekonomicky nejvíce zasažených zemí světa. Hospodářství se po více než čtrnácti letech konfliktu stále nachází hluboko pod úrovní předválečného období, značná část infrastruktury vyžaduje obnovu a významným problémem zůstává vysoká nezaměstnanost, zejména mezi mladými lidmi. Ekonomický potenciál země je založen především na strategické poloze mezi Středomořím a Perským zálivem, zemědělství, energetice, těžbě fosfátů, dopravní infrastruktuře a rozsáhlých potřebách rekonstrukce. Přestože se podnikatelské prostředí postupně zlepšuje, vstup na syrský trh nadále vyžaduje důkladné prověření místních partnerů a pečlivé vyhodnocení politických, bezpečnostních i regulatorních rizik.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Sýrie (241.74 KB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

• 1.1 Systém vládnutí a politické tendence v zemi
• 1.2 Zahraniční politika země
• 1.3 Obyvatelstvo

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

V Sýrii od počátku roku 2025 funguje přechodný prezidentský systém nastolený po pádu režimu Bašára al-Asada v prosinci 2024. Ahmed al-Šará byl vyhlášen přechodným prezidentem v lednu 2025 a v březnu téhož roku vstoupilo v platnost prozatímní ústavní prohlášení. Tento dokument stanoví islámskou jurisprudenci jako „hlavní zdroj legislativy“ a zároveň zakotvuje dělbu moci, nezávislost soudnictví a garanci ženských práv, svobody projevu a svobody médií.

Přechodná vláda, ustavená 29. března 2025, má za úkol řídit zemi po dobu pěti let, do přijetí trvalé ústavy a konání národních voleb. Ústavní prohlášení koncentruje moc v rukou výkonné složky a prezidentovi přiznává rozsáhlé pravomoci v oblasti jmenování do soudních a legislativních funkcí bez systému vzájemné kontroly.

V říjnu 2025 proběhly nepřímé volby do nového 210členného parlamentu a v listopadu 2025 se prezident al-Šará setkal s americkým prezidentem Trumpem v Bílém domě, což naznačuje postupující diplomatickou normalizaci.

Klíčovými milníky roku 2026 zůstávají přijetí nové trvalé ústavy a zahájení procesu tranzitivní spravedlnosti pro zločiny spáchané za Asadova režimu. Závažné strukturální trhliny přetrvávají zejména v otázce autonomie Kurdů na severovýchodě a napětí v komunitách alavitů, drúzů a dalších menšin. Přechodná vláda navíc nekontroluje celé území Sýrie – turecké vojenské přítomnosti na severu a izraelské okupaci nárazníkového pásma na jihu doposud čelí jen s omezenými prostředky.

Pro získání přesných a aktuálních pokynů v právních a obchodních záležitostech je i nadále vhodné konzultovat zastupitelský úřad v Damašku.

1.2. Zahraniční politika země

Od roku 2025 prochází zahraniční politika Sýrie výraznou proměnou poté, co byl v prosinci 2024 svržen režim Bašára al-Asada. Nová vláda pod vedením prezidenta Ahmada al-Šarára s klíčovou rolí ministra zahraničí Asaada al-Šajbáního dosáhla v roce 2025 a 2026 řady významných diplomatických úspěchů. Spojené státy oznámily zrušení hospodářských sankcí v květnu 2025, Evropská unie zrušila většinu ekonomických sankcí taktéž v květnu 2025 a v květnu 2026 obnovila plné uplatňování Dohody o spolupráci EU–Sýrie. První vysokoúrovňový politický dialog mezi EU a Sýrií proběhl v květnu 2026. Velká Británie přistoupila ke zmírnění sankcí v dubnu 2025.

Sýrie upřednostňuje rozvoj vztahů s regionálními partnery – Saúdskou Arábií, Tureckem, Katarem a Spojenými arabskými emiráty – a aktivně usiluje o finanční podporu obnovy země. Vztahy s Izraelem však zůstávají vyhrocené: izraelské letecké údery na syrském území, včetně útoku na vládní síly v provincii Sweida v březnu 2026, vyvolávají opakované odsouzení ze strany arabských a muslimských států.

Přetrvávají rovněž nevyřešené otázky ohledně integrace kurdských sil SDF do státních struktur, přítomnosti tureckých vojsk na severu a hrozby ze strany Islámského státu. Tempo diplomatické normalizace nadále ovlivňují obavy západních partnerů ohledně inkluzivnosti přechodného procesu a dodržování lidských práv. Vývoj zahraniční politiky odráží strategické úsilí Damašku o opětovné začlenění Sýrie do mezinárodního společenství a zajištění nezbytné podpory pro poválečnou obnovu.

1.3. Obyvatelstvo

Po pádu al-Asadova režimu v prosinci 2024 se výrazně zrychlila návratová migrace. Podle dat UNHCR se od prosince 2024 do března 2026 vrátilo do Sýrie přibližně 1,5 milionu uprchlíků ze zahraničí, přičemž největší počty přicházely z Turecka, Libanonu a Jordánska. Zároveň se do svých domovů vrátilo přes 1,9 milionu vnitřně vysídlených osob (duben 2026). Navzdory těmto pohybům zůstává syrská diaspora v zahraničí rozsáhlá – přes 5,6 milionu registrovaných uprchlíků ke středu roku 2025. Přibližně 62 % obyvatelstva žije v městských oblastech.

Humanitární situace zůstává kritická. Přibližně 90 % obyvatelstva žije pod hranicí chudoby a celkem 16,5 milionu lidí, z nichž více než 7,5 milionu jsou děti, závislých na humanitární pomoci. Vnitřní vysídlení se stabilizovalo na přibližně 5,5 milionu osob, z nichž část se vrátila do oblastí s rozsáhlými škodami na obytné a veřejné infrastruktuře. Regionální rozdíly přetrvávají: venkovské oblasti a bývalé konfliktní zóny vykazují výrazně horší přístup ke vzdělání, zdravotní péči a základním službám. Přibližně 2,45 milionu syrských dětí zůstává mimo školní docházku.

Náboženské složení obyvatelstva se výrazněji nezměnilo: přibližně 87 % muslimů (z toho 74 % sunnitů, 13 % šíitů včetně alavitů), 10 % křesťanů a 3 % drúzů. Míra plodnosti se odhaduje na přibližně 2,72 dítěte na ženu. Spolehlivé demografické statistiky zůstávají vzhledem k probíhajícím populačním pohybům obtížně ověřitelné.

2. Ekonomika

Podkapitoly:

• 2.1 Základní údaje
• 2.2 Veřejné finance a státní rozpočet
• 2.3 Bankovní systém
• 2.4 Daňový systém

2.1. Základní údaje

Vzhledem k absenci spolehlivých oficiálních statistik a kolapsu institucionálního sběru dat přetrvávají zásadní nejistoty ohledně přesného obrazu syrské ekonomiky i v roce 2026. Ekonomika země trpěla více než desetiletím konfliktu, sankcemi, korupcí a ničením infrastruktury. Podle odhadů Světové banky se HDP od roku 2010 snížil o více než 50 %, přičemž hrubý národní příjem na obyvatele klesl v roce 2024 na pouhých 830 USD. Ředitel Damašské obchodní komory odhaduje propad syrského HDP oproti roku 2010 až na 85 %. Velká část ekonomiky zůstává neformální, poháněna remitencemi, přeshraničním obchodem a humanitární pomocí.

Přechodná vláda nicméně dosáhla v roce 2025 prvních makroekonomických stabilizačních výsledků: MMF v únoru 2026 potvrdil zpomalení inflace a vykázání prvního mírného rozpočtového přebytku od roku 1990. Na počátku roku 2026 byla zahájena měnová reforma s redenominací syrské libry, kdy jeden nový pound nahrazuje 100 starých. Klíčová odvětví jako zemědělství, stavebnictví a vnitřní obchod se v některých městských oblastech začala oživovat, průmyslová výroba však zůstává minimální. Světová banka odhaduje celkové náklady rekonstrukce na 216 miliard USD, tedy přibližně desetinásobek nominálního HDP Sýrie z roku 2024.

Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty přislíbily přes 28 miliard USD investic, EU alokovala 722 milionů EUR na humanitární a rekonstrukční projekty do roku 2027. Formální zahraniční investice jsou však nadále brzdněny právní nejistotou, nestabilitou bankovního sektoru a přetrvávajícími bezpečnostními riziky. Hospodářské priority přechodné vlády zahrnují obnovu základních služeb, fiskální reformu, stabilizaci měny a vytvoření podmínek pro návrat zahraničního kapitálu.

Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP (Zdroej: EIU, OECD, IMD)

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Syrské veřejné finance prošly v roce 2025 výraznou přeměnou. Přechodná vláda dosáhla prvního rozpočtového přebytku za 35 let: celkové příjmy dosáhly přibližně 3,49 miliardy USD, zatímco výdaje činily 3,45 miliardy USD, čímž vznikl přebytek odpovídající 0,15 % HDP. Klíčovým faktorem byl nárůst příjmů z cel, které tvoří přibližně 39 % celkových příjmů, spolu se zpřísněním boje proti korupci a zlepšením výběru daní. Důležitým signálem fiskální disciplíny bylo rovněž ukončení praxe financování deficitu prostřednictvím centrální banky, které MMF v únoru 2026 výslovně ocenit.

Pro rok 2026 byl schválen státní rozpočet ve výši 10,5 miliardy USD – více než trojnásobek úrovně z roku 2025 – s plánovaným schodkem přibližně 1,8 miliardy USD, tedy kolem 5 % HDP. Výdaje jsou zaměřeny na sociální sektory, zdravotnictví, školství a infrastrukturu, přičemž sociální výdaje tvoří přibližně 40 % rozpočtu. Příjmová strana rozpočtu ve výši 8,7 miliardy USD je analytiky označována za ambiciózní a její plnění bude záviset na udržení ekonomického oživení, růstu ropných příjmů a dalším rozšíření daňové základny.

Přechodná vláda rovněž pokračuje v reformě veřejného sektoru, včetně privatizace nerentabilních státních podniků a modernizace správy veřejných financí podpořené grantem Světové banky ve výši 20 milionů USD (březen 2026). Celkový úspěch fiskální strategie bude záviset na schopnosti vlády udržet příjmový růst, řídit inflační rizika a přilákat zahraniční investice nezbytné pro financování rozsáhlé obnovy země.

2.3. Bankovní systém

Syrský bankovní sektor prochází v roce 2026 postupnou, avšak stále křehkou transformací. Centrální banka Sýrie (CBS) přijala v průběhu roku 2025 řadu stabilizačních opatření: přestala financovat rozpočtový deficit emisí peněz, což přispělo k výraznému zpomalení inflace z přibližně 117 % v roce 2024 na přibližně 15 % v roce 2026. CBS rovněž v první polovině roku 2025 obnovila přístup Sýrie do systému SWIFT a na počátku roku 2026 znovu aktivovala svůj účet u americké Federální rezervy, což je vnímáno jako strategický milník v reintegraci syrského finančního systému do globální ekonomiky. Strategický plán CBS na období 2026–2030 se zaměřuje na posílení nezávislosti centrální banky, přechod na cílování inflace a sladění regulatorního rámce s mezinárodními standardy.

Strukturální problémy bankovního sektoru přetrvávají. Globální konzultační firma Oliver Wyman dokončila v roce 2026 první fázi komplexního hodnocení šesti státních bank, jejichž kapitálová základna je erodována inflací, výší nesplácených úvěrů a zastaralou technologickou infrastrukturou. MMF v únoru 2026 zdůraznil potřebu důkladného posouzení bankovního systému a jeho rehabilitace jako nezbytného nástroje pro domácí i mezinárodní finanční zprostředkování. Regionální banky ze Saúdské Arábie, Turecka a SAE projevily předběžný zájem o vstup na syrský trh po úplném zrušení sankcí, reálné investice jsou však nadále podmíněny stabilitou právního prostředí a dokončením institucionálních reforem. Oživení bankovního sektoru zůstává klíčovým předpokladem pro přilákání zahraničního kapitálu nezbytného k financování poválečné obnovy Sýrie.

2.4. Daňový systém

Od pádu al-Asadova režimu v prosinci 2024 prochází syrský daňový systém nejrozsáhlejší reformou za posledních více než dvacet let. Ministerstvo financí pod vedením ministra Mohammada Barniyeha dokončilo v průběhu roku 2025 návrhy nového zákona o dani z příjmu a zákona o dani z prodeje, které vstoupily v platnost na počátku roku 2026. Nový systém nahrazuje roztříštěný, nepřehledný a svévolně vymáhaný daňový režim z dob konfliktu.

Klíčové parametry reformy zahrnují: plné osvobození fyzických osob s ročním příjmem nižším než přibližně 12 000 USD; sektorově diferencované sazby daně z příjmu právnických osob s preferenční sazbou 10 % pro prioritní odvětví a základní sazbou 15 % pro ostatní; a přesun důkazního břemene ohledně výše příjmů z poplatníka na finanční správu. Reforma rovněž zavádí zjednodušené postupy řešení daňových sporů se specializovaným daňovým soudem pro složitější případy a digitální nástroje pro potírání daňových úniků. Čtvrtina výnosů z daně z prodeje má být alokována na podporu průmyslu a exportu.

Analytici nicméně upozorňují na rizika spojená s implementací: administrativní kapacita daňové správy je omezená, velká část ekonomiky zůstává neformální a lhůty pro přípravu správy byly velmi krátké. Ministr Barniyeh zdůraznil, že cílem není zavádění nových daní, ale reorganizace a zefektivnění výběru těch stávajících. Úspěch reformy bude záviset na důsledném vymáhání, rozvoji institucionální kapacity a pokračující digitalizaci daňové správy.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

• 3.1 Obchodní vztahy
• 3.2 Přímé zahraniční investice
• 3.3 FTA a smlouvy
• 3.4 Rozvojová spolupráce
• 3.5 Perspektivní obory (MOP)

3.1. Obchodní vztahy

Od pádu al-Asadova režimu v prosinci 2024 prochází obchodní prostředí Sýrie výraznou transformací, přičemž klíčovým faktorem bylo zrušení mezinárodních sankcí v průběhu roku 2025. Znovuotevření obchodních tras a finanční reintegrace do systému SWIFT a americké Federální rezervy postupně odstraňují bariéry, které bránily legálním obchodním transakcím po více než desetiletí.

Turecko upevnilo pozici klíčového hospodářského partnera Sýrie. Turecký vývoz do Sýrie vzrostl v roce 2025 o téměř 60 % na 3,5 miliardy USD a v prvních dvou měsících roku 2026 meziročně dále stoupl o 26,7 %. V srpnu 2025 byl vytvořen Turecko-syrský společný hospodářský a obchodní výbor (JETCO) a probíhají jednání o uzavření komplexní dohody o hospodářském partnerství. Turecko rovněž pracuje na plném obnovení pozemního tranzitního koridoru přes Sýrii do Jordánska a zemí Perského zálivu. Ze zemí Zálivu Saúdská Arábie přislíbila 2 miliardy USD do sektorů energetiky, letectví, realit a telekomunikací, Qatar vede konsorcium na obnovu letiště v Damašku a podílí se na výstavbě energetické infrastruktury. Americká společnost Chevron vstupuje do rozvoje prvního syrského offshore ropného a plynového pole.

Obchodní vztahy s Českou republikou zůstávají nadále skromné. Podle dostupných dat ČSÚ činil český vývoz do Sýrie v roce 2023 přibližně 0,08 miliardy Kč, zatímco syrský dovoz do ČR dosáhl pouze 0,01 miliardy Kč. Struktura českého vývozu zahrnuje především zdravotnické vybavení, elektrické stroje, mléčné výrobky a skleněné výrobky. S postupnou obnovou syrské ekonomiky a odstraněním sankčních bariér se otevírá prostor pro postupné rozšíření vzájemné obchodní výměny, zejména v oblastech stavebních materiálů, strojírenství a zdravotnictví. Česká republika se nadále angažuje prostřednictvím humanitární pomoci a selektivní obchodní spolupráce zaměřené na podporu obnovy Sýrie

Zdroj: ČSÚ

Vývoz ze Sýrie do České republiky zůstává omezený a soustředí se na tradiční nebo technologicky nenáročná odvětví, jako jsou kosmetika, koření a základní osvětlovací výrobky. Tyto výrobky se na české trhy často dostávají spíše prostřednictvím kontaktů s diasporou, specializovaných dovozců nebo butikových kanálů než prostřednictvím rozsáhlého komerčního obchodu. Po ustavení nové přechodné vlády v Sýrii a prvních známkách stabilizace projevily české podnikatelské delegace zájem o účast na projektech v oblasti infrastruktury, zdravotnictví a zemědělství. Pokrok však zůstává nejistý kvůli přetrvávající právní nejistotě, bezpečnostním rizikům a potřebě jasných dvoustranných dohod. Posílení obchodních vztahů bude záviset na zrušení zbývajících omezení EU, zlepšení syrské výrobní kapacity a sladění norem s požadavky trhu EU.

TOP 5 položek importu z ČR (2025)

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR (2025)

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy s EU

Od května 2025 vstoupily obchodní vztahy mezi Sýrií a Evropskou unií do nové fáze. EU v květnu 2025 zrušila většinu hospodářských sankcí vůči Sýrii a v květnu 2026 obnovila plné uplatňování Dohody o spolupráci EU–Sýrie, která byla pozastavena v roce 2011. První vysokoúrovňový politický dialog mezi EU a Sýrií proběhl v květnu 2026 a zaměřil se na normalizaci vztahů a podporu syrských přechodných orgánů při stabilizaci, socioekonomické obnově a inkluzivním politickém přechodu. EU zachovala pouze sankce spojené s Asadovým režimem a omezení vývozu zbraní a technologií použitelných pro vnitřní represi.

EU rovněž alokovala 210 milionů EUR v humanitárním financování pro Sýrii na rok 2026 a celkem 722 milionů EUR na humanitární a rekonstrukční projekty do roku 2027. Evropská investiční banka a další evropské rozvojové instituce zvažují zapojení do financování infrastrukturních projektů. Přes tento pozitivní vývoj zůstává EU ve srovnání s Tureckem a zeměmi Perského zálivu méně výrazným hospodářským aktérem v Sýrii, neboť turecké a gulfské firmy získaly výrazný náskok v rekonstrukčních projektech. Plná normalizace obchodních vztahů je podmíněna pokrokem v oblasti inkluzivního vládnutí a dodržování lidských práv, na němž EU trvá jako na klíčové podmínce hlubší hospodářské integrace.

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

Sýrie se v současné době aktivně snaží přilákat přímé zahraniční investice na podporu obnovy a hospodářské revitalizace. Zrušení amerických sankcí v červnu 2025 a sankcí EU v květnu 2025 otevřelo novou kapitolu v přístupu zahraničního kapitálu do Sýrie. Turecko zůstává nejvýznamnějším obchodním a investičním partnerem. Bilaterální obchod dosáhl v roce 2025 hodnoty 3,5 miliardy USD, což představuje nárůst o téměř 60 % oproti roku 2024. V prvních dvou měsících roku 2026 turecký vývoz do Sýrie dále rostl meziročně o 26,7 %. V srpnu 2025 byl spuštěn plynovod Kilis–Aleppo přivádějící ázerbájdžánský zemní plyn a Turecko se zavázalo dodávat Sýrii 900 MW elektřiny do roku 2026. Turecké stavební firmy jako Kalyon, Cengiz a TAV patří k nejaktivnějším zájemcům o rekonstrukční zakázky. Saúdská Arábie přislíbila investice do sektorů energetiky, letectví, realit a telekomunikací, Katar vede konsorcium na obnovu Mezinárodního letiště v Damašku. US energetická společnost Chevron vstoupila do rozvoje prvního syrského offshore ropného a plynového pole ve spolupráci s katarskou a tureckou stranou. Celkový objem přislíbených zahraničních investic překračuje 28 miliard USD, reálné čerpání je však zatím omezeno přetrvávající právní nejistotou, slabou institucionální kapacitou a fragmentací kontroly nad územím a zdroji.

Přechodná vláda přijala nové investiční zákony a zjednodušila registraci podniků s cílem přilákat jak zahraniční, tak investory ze syrské diaspory. Investiční příležitosti existují především v energetice, infrastruktuře, stavebnictví, telekomunikacích a zemědělství, avšak vysoká míra rizika a nedostatečně rozvinuté právní záruky vyžadují důkladnou prověrku partnerů a pečlivé sledování vývoje situace.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s ČR

Dohoda o zamezení dvojího zdanění – Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Syrské arabské republiky o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu byla podepsána v roce 2008 v Damašku. Účinnosti nabyla po výměně ratifikačních listin 12. listopadu 2009. Sdělení MZV ČR o sjednání smlouvy bylo publikováno ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 115 (částka 46) dne 7. prosince 2009.

Dohoda o podpoře a ochraně investic byla podepsána ministrem financí Miroslavem Kalouskem v roce 2008 v Praze a nabyla účinnosti dne 14. července 2009. V roce 2026 by mělo dojít k podpisu aktualizované Letecké dohody – současně platná je z roku 1966.

Od roku 2025 nová přechodná vláda aktivně pracuje na obnovení účasti Sýrie v regionálních obchodních blocích a oživení klíčových dohod o volném obchodu. Turecko: Probíhají intenzivní jednání o obnovení syrsko-turecké dohody o volném obchodu z roku 2004, která byla pozastavena v roce 2011. V srpnu 2025 byl ustaven Turecko-syrský společný hospodářský a obchodní výbor (JETCO) a jeho první zasedání proběhlo v dubnu 2026. Paralelně probíhají rozhovory o uzavření komplexní dohody o hospodářském partnerství (CEPA), která by vztahy mezi oběma zeměmi zakotvila na dlouhodobém základě. Turecko rovněž v roce 2026 zařadilo Sýrii mezi své cílové vývozní trhy a pracuje na plném zprovoznění pozemního obchodního koridoru přes Sýrii do Jordánska a zemí Perského zálivu.

GAFTA (Velká arabská zóna volného obchodu): Sýrie potvrdila svou účast v GAFTA a spolupracuje se členy Ligy arabských států na odstraňování zbývajících administrativních a celních omezení. Syrské nedoplatky vůči Světové bance byly v roce 2025 uhrazeny za přispění Saúdské Arábie a Kataru, což přispělo k normalizaci vztahů se členskými zeměmi. Obchodní výměna s Egyptem, Jordánskem, Irákem a státy Perského zálivu se postupně oživuje, přičemž znovuotevřené přeshraniční koridory a obnovený přístup do systému SWIFT vytvářejí praktické předpoklady pro rozšíření regionálního obchodu.

3.4. Rozvojová spolupráce

Česká republika poskytuje Sýrii humanitární a rozvojovou pomoc v hodnotě přes 40 milionů Kč ročně (přibližně 1,6 milionu EUR). Tato částka zahrnuje přímo realizované malé lokální projekty, vázané finanční dary podmíněné využitím českých dodavatelů zboží a služeb a humanitární dotace poskytované českým neziskovým organizacím.

Hlavním programovým rámcem zůstává Rekonstrukční program ČR v regionu Blízkého východu 2025–2027, jehož prostřednictvím MZV ČR financuje malé lokální projekty a vázané peněžní dary se zvláštním zaměřením na kritická odvětví: zdravotnictví, školství, vodohospodářskou infrastrukturu a obnovu komunit. V roce 2025 bylo dokončeno několik malých lokálních projektů a dva dosud největší vázané peněžní dary v oblasti vodohospodářství. V roce 2026 program pokračuje a jeho realizace reflektuje měnící se podmínky v Sýrii po pádu Asadova režimu, včetně postupného návratu vysídleného obyvatelstva do dříve nedostupných oblastí.

České neziskové organizace se zaměřují především na podporu návratu uprchlíků a vnitřně vysídlených osob, zkvalitnění zdravotní péče a vzdělávání v těžko přístupných lokalitách a materiální pomoc nejzranitelnějším rodinám. Projekty humanitární asistence zahrnují dodávky zdravotnického vybavení a materiálu od českých výrobců do zdravotnických zařízení v Damašku, Aleppu, Latákiji, Homsu, Hamá a dalších městech, jakož i projekty zaměřené na obnovu vodohospodářské infrastruktury – úpravny vody pro pitné účely a čistírny odpadních vod – poškozené v průběhu konfliktu.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

Po pádu al-Asadova režimu v prosinci 2024 zahájila syrská přechodná vláda intenzivní kampaň na přilákání přímých zahraničních investic v řadě strategických odvětví. Byly přijaty nové investiční zákony, zjednodušena registrace podniků a zavedeny pobídky pro zahraniční i diasporové investory.

Zrušení amerických sankcí v červnu 2025 a sankcí EU v květnu 2025 výrazně zlepšilo právní prostředí pro zahraniční investice. Přesto je i v roce 2026 nezbytné důkladně prověřit právní a finanční rizika: EU zachovala sankce spojené s Asadovým režimem a omezení vývozu zbraní a technologií dvojího užití, přičemž některá americká omezení zůstávají v platnosti v rámci procesu rušení Caesarova zákona. Investorům se důrazně doporučuje hloubková kontrola místních partnerů, konzultace právní dimenze dodržování sankcí a spolupráce s velvyslanectvím a obchodními komorami.

Mezi nejatraktivnější odvětví patří:

Ropa a zemní plyn: Přechodná vláda převzala v lednu 2026 kontrolu nad ropnými poli na severovýchodě od kurdských sil. Těžba postupně roste a obnova rafinérské a přepravní infrastruktury je prioritou. Americká společnost Chevron vstoupila do rozvoje prvního syrského offshore ropného a plynového pole ve spolupráci s katarskou a tureckou stranou.

Stavebnictví a infrastruktura: Světová banka odhaduje fyzické škody na infrastruktuře na 108 miliard USD a celkové náklady rekonstrukce na 216 miliard USD. V hlavních městských zónách včetně Damašku, Aleppa a Homsu se prosazují modely partnerství soukromého a veřejného sektoru. Turecké stavební firmy patří k nejaktivnějším hráčům, Qatar vede konsorcium na obnovu Mezinárodního letiště v Damašku.

Energetika a obnovitelné zdroje: Katar a Turecko podepsaly dohodu o výstavbě čtyř elektráren a solární farmy. Turecko se zavázalo dodávat 900 MW elektřiny do roku 2026. Solární, větrné a hybridní systémy jsou prioritou zejména v oblastech s poškozenými energetickými sítěmi.

Průmysl a výroba: Zpracování zemědělských produktů, farmaceutický průmysl, balení potravin a lehký textil jsou podporovány prostřednictvím dotací na pozemky a celních výjimek v průmyslových zónách.

ICT a technologie: Ministerstvo telekomunikací přistoupilo k deregulaci sektoru a zavádí politiky vstřícné ke startupům. Mladá a digitálně zdatná populace nabízí potenciál v oblasti vývoje softwaru, fintech a elektronického obchodu.

Zdravotnictví a vzdělávání: Rostoucí prostor pro soukromý sektor při výstavbě nemocnic, škol a vzdělávacích institucí, kde již působí české neziskové organizace.

Technologie pro vodu a životní prostředí: Příležitosti v oblasti inženýrství, stavebnictví a dodávek technologií pro čištění odpadních vod a pitnou vodu, podpořené mezinárodními dárcovskými programy, zejména ve venkovských a příměstských oblastech.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

• 4.1 Úvod
• 4.2 Oslovení
• 4.3 Obchodní schůzka
• 4.4 Komunikace
• 4.5 Doporučení
• 4.6 Státní svátky

4.1. Úvod

Sýrie v současné době prochází zásadní politickou a ekonomickou transformací poté, co v prosinci 2024 padl režim Bašára al-Asada. Vzhledem k výraznému nárůstu mobility uvnitř Sýrie se nyní české firmy mohou v Damašku setkat s podnikateli ze všech regionů Sýrie, přičemž mnozí nejsou se západním stylem obchodního kontaktu seznámeni. Kulturní a tedy i obchodní prostředí v Sýrii je přitom specifické, formované zcela odlišnými kulturními vzorci a historickými zkušenostmi nežli v Evropě. Syrská společnost je pestrá a velmi záleží z jaké konfesní, společenské i geografické oblasti obchodní partner pochází.

4.2. Oslovení

Většina syrských obchodníků má pro své společnosti a firmy webové stránky a e-maily, takže je možné získat prvotní přístup přes internet, ale je potřeba zdůraznit, že v obchodě je velký význam přisuzován především osobním vztahům, známostem a referencím od přátel. Proto je nezbytné si nejprve získat osobní důvěru, což se neobejde bez častých osobních kontaktů, přestože nemusí mít s projednávaným obchodem přímou souvislost. Často intuitivní chování Syřanů způsobuje, že důvěra a sympatie k představiteli firmy mají pro ně větší váhu, než firemní výkazy. Pokud bude chtít potenciální český podnikatel potkat nového obchodního partnera v Sýrii, je vždy dobré, pokud získá doporučení od někoho, kdo tohoto obchodního partnera již zná, tedy doporučuje se navázání prvotního kontaktu prostřednictvím osobního doporučení. Pokud takové možnosti neexistují, pak lze doporučit co nejdříve osobní setkání, které syrský obchodník upřednostňuje před jinými způsoby. Rovněž lze dodat, že omezením cestování obchodník velmi trpí, neboť osobní kontakt, a to nejlépe v rámci neformálního setkání u oběda nebo u večeře, je v rámci syrské podnikatelské kultury zcela zásadní.

4.3. Obchodní schůzka

Jak sjednat obchodní schůzku a jak probíhá (lokace a čas schůzky /kancelář, restaurace; oběd, večeře/, vizitky, dárky atd.)?

Načasování jednání Jídlo a stolování je obecně pro Syřany zcela zásadní společenská/rodinná událost, kolem které se v podstatě odehrává každodenní režim. Syrský obchodník navíc preferuje obchodní večeře, které se mohou protáhnout do pozdních nočních hodin, z tohoto důvodu je tedy lepší případnou obchodní schůzku navrhnout syrskému partnerovi až po 12 hodině polední a naprosto ideální je pak večeře začínající zhruba od 20 hodiny. Při prvním kontaktu není příliš obvyklé předávat si dárky, to až spíše v případě slibně se vyvíjejícího obchodu. Na první schůzce (i v rámci obchodních obědů/večeří) se předávají vizitky.

Co českého obchodníka při jednání nejvíce překvapí? Jací jsou syrští obchodníci?

Syřané jsou obecně přátelští a pohostinní lidé, kteří jsou rádi v kontaktu s cizinci a pohostinnost je hluboce zakotvena v základech syrské společnosti a kultury. Navíc jsou obecně velmi hrdí na syrskou kulturu, bohatou historii, na arabský jazyk a rozmanitou syrskou kuchyni. Mluví většinou v porovnání se středoevropským standardem relativně nahlas, při komunikaci se vyjadřují také zřetelnými fyzickými gesty. Zpravidla je lépe se vyhýbat diskuzím o současné syrské politice. Syrský obchodník se zpravidla pyšní dobrým „business“ instinktem a s velmi dobrou taktikou vyjednávání. Navíc jde většinou o velmi trpělivé obchodníky a nevyplácí se ukázat netrpělivost a předkládat uspěchané obchodní návrhy.

Je vyjednávání s místními obchodníky jiné, ztěžují ho kulturní/náboženské/etnické odlišnosti?

Důležitým faktorem jsou také početné náboženské na státní svátky, které jsou pro Syřany většinou příležitostí pro setkání se širší rodinou a v takových obdobích se obchodu nevěnují. Je proto třeba počítat s těmito možnostmi a plánovat např. své obchodní cesty mimo hlavní svátky (např. ramadán). Rovněž není dobré zapomínat, že víkend v Sýrii je pátek a sobota, neděle je normálním pracovním dnem, tudíž vyvarovat se např. sjednání schůzky na pátek.

Jak nakládají syrští obchodníci s časem v rámci obchodního jednání?

Obecně se nedoporučuje začít hovořit o obchodu hned v úvodu schůzky. Pokud se jedná o pracovní oběd nebo večeři, většinou dochází na důležitá témata až v druhé polovině jednání. Doporučuje se nebýt netrpělivý nebo dokonce příliš horlivý, syrský partner by to vnímal jako nezdvořilost. V případě pracovních obědů/večeří je zprvu důležité věnovat se výběru a samotné konzumaci jídla (většinou jde o několik chodů) a až poté zvednout téma obchodu. Pracovní večeře můžou trvat několik hodin (2-3 hodiny). Je dobré ukázat, že jsme ochotní věnovat syrskému obchodníkovi dostatek času.

Jak nakládají syrští obchodníci s emocemi v rámci obchodního jednání?

Syřané jsou emotivní lidé obecně a to se projevuje i v rámci obchodního jednání, nelze však říci, že by byli prchliví nebo v úsudcích a obchodních návrzích jakýkoliv zbrklí. Většinou mají svoji obchodní strategii velmi dobře naplánovanou. Syřané mají také rádi vtipy a rádi se směji, ale doporučuje vyhnout se vtipům se sexuální nebo náboženskou tematikou.  Je třeba zdůraznit, že syrský obchodník nerad hovoří o obchodních návrzích nebo možnostech po telefonu, nerad si dopisuje prostřednictvím e-mailu a dává přednost osobní schůzce a osobnímu kontaktu. Jak již bylo také uvedeno, je zcela zásadní budovat se syrským partnerem přátelské vztahy založené na oboustranné důvěře a obchodní společné zájmy neuspěchat.

Existují nějaké teritoriální rozdíly v obchodních jednáních uvnitř země?

Dalším citlivým tématem je případné srovnávání nebo komentáře/kritika jednotlivých syrských regionů, neboť existuje mezi městy v Sýrii (například Damašek x Aleppo nebo Aleppo x Lattakia, případně obecně obyvatelé větších měst x venkov) jistá rivalita a lokální patriotismu a nevhodným komentářem/kritikou oblasti odkud syrský obchodník pochází, si může český obchodník zcela zavřít dveře k případnému úspěšnému obchodu. Obecně lze také říci, že damašské obchodní rodiny se tradičně věnovaly a věnují klasickému obchodu s jednotlivými komoditami, nicméně obchodní elita z Aleppa se vždy více soustředila na průmyslové, větší technické investiční celky a strojírenství.

Je vhodné resp. obvyklé nabízet při obchodních jednáních alkohol?

Vzhledem k velké konfesní rozmanitosti v Sýrii je tato oblast rovněž velmi citlivá, zvláště pak, pokud není zřejmé, k jaké konfesní skupině syrský obchodní partner náleží. Z této skutečnosti pak nadále vyplývá otázka konzumace alkoholických nápojů nebo alkoholu jako dárku. Alkohol není v žádném případě vhodným dárkem, pokud není jisté, že obdarovaný alkohol akceptuje a to nezávisí pouze na případné konfesi obdarovaného. Vhodnější je proto např. české sklo a jiné, pro naši zemi charakteristické a tradiční výrobky (může se jednat i o předměty vyšší finanční hodnoty).

Jak se obléci na pracovní jednání?

Zejména při první schůzce je nejlépe být oblečen formálně (oblek, kravata), později je možné „snížit“ dress code na „smart casual“ (košile bez kravaty, blejzr) nicméně tento vývoj záleží na syrském protějšku.

Jak by měl vypadat ideální jednací tým (počet členů, věkové a genderové složení týmu, šéf týmu)?

Dalším velmi citlivým tématem jsou manželky potenciálních syrských partnerů (obchod je v Sýrii genderově zcela nevyvážen a drtivou většinu syrských obchodníků tvoří muži) není příliš zdvořilé toto téma otevírat, pokud nezačne sám syrský obchodník, naopak dotaz na rodinu obecně, zejména případné potomky je velmi vděčné téma. Rovněž se doporučuje, aby z české strany byl vedoucím vyjednávacího týmu muž, ideálně zkušený, nejlépe nejvýznamnější, nejrespektovanější postava ve firmě. Počet týmu by celkově neměl přesáhnou tři osoby.

Je obvyklé obchodního partnera pozvat domů, resp. být pozván domů? Pokud ano, co je při takové návštěvě obvyklé, co čekat?

Pokud jde o prvotní fáze jednání a setkávání se nejde o příliš běžnou praxi a syrský obchodník ani neočekává, že bude pozván domů a ani toto pozvání zpočátku nenabídne českému protějšku. Pozvání domů lze očekávat v mnohem pozdějších fázích vzájemného obchodního partnerství, ale ani toto není pravidlem. Většinou jde v prvním kontaktu o prostory kanceláře a relativně velmi rychle se další setkávaní přesouvají do restaurací a spíše večerních až nočních hodin.

4.4. Komunikace

Je důležité vzít si s sebou tlumočníka?

V 90% případů není v rámci obchodního jednání tlumočník potřeba. Syrská podnikatelská komunita většinou hovoří velmi dobře anglicky. Specifikem mohou být obchodníci z jiných, nežli tradičně obchodně orientovaných částí Sýrie, jako je Damašek. V takovém případě může být využití tlumočníka nutností.

Jak je to s jazykovou vybaveností?

Většina syrských podnikatelů mluví dobře anglicky, nicméně znalost arabštiny (případně syrského arabského dialektu) na jakémkoliv stupni znalosti je ze strany syrského obchodníka velmi oceňována.

4.5. Doporučení

Doporučuje se držet návodných podkapitol 4.1.- 4.4.

4.6. Státní svátky

2026

1. leden – Nový rok

8. březen – 6. duben – Ramadán (pohyblivý, přesné datum stanoveno s kratším předstihem)

21. březen – Den matek

6. duben – 8. duben – Íd Al-Fitr

17. duben – Den nezávislosti

6. duben – Velikonoce

20. duben – Pravoslavné Velikonoce

1. květen – Svátek práce

6. květen – Den mučedníků

6. červen – Svátek Al-Adhá (nedoporučeno sjednávat obchodní jednání)

26. červen – Nový rok podle islámského kalendáře (rok 1448)

5. září – Narození Proroka Muhammada

6. říjen – Výročí Říjnové války

25. prosince – Vánoce

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

• 5.1 Vstup na trh
• 5.2 Formy a podmínky působení na trhu
• 5.3 Marketing a komunikace
• 5.4 Problematika ochrany duševního vlastnictví
• 5.5 Trh veřejných zakázek
• 5.6 Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů
• 5.7 Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
• 5.8 Zaměstnávání občanů z ČR
• 5.9 Veletrhy a akce

5.1. Vstup na trh

Sýrie v současné době prochází zásadní politickou a ekonomickou transformací poté, co 8. prosince 2024 padl režim Bašára al-Asada. Přechodná vláda zahájila významné reformy s cílem otevřít trh, přilákat investice a obnovit obchodní vazby. Regulační rámec se však stále mění a podnikatelské prostředí se v jednotlivých regionech a odvětvích výrazně liší. Potenciálním investorům nebo vývozcům se doporučuje, aby se obrátili na Velvyslanectví České republiky v Damašku, kde získají nejaktuálnější informace šité na míru jejich konkrétním potřebám: damascus@mzv.gov.cz.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

V roce 2025 dochází k restrukturalizaci právního a institucionálního prostředí pro zahraniční podniky. Nová přechodná syrská vláda naznačila záměr přijmout transparentní registrační procesy, umožnit zakládání společných podniků a chránit zahraniční investice v rámci stávajících dvoustranných dohod. Dokud však nebudou nové obchodní zákoníky oficiálně zveřejněny a vyzkoušeny v praxi, nesou obchodní operace vysoké právní riziko. 

5.3. Marketing a komunikace

Zatímco domácí trh v některých městských centrech znovu získává dynamiku, tradiční reklamní kanály zůstávají omezené. Digitální marketing (zejména prostřednictvím mobilních platforem a sociálních médií) má mezi městskou mládeží stále větší vliv. Přítomnost na místě a budování vztahů prostřednictvím místních partnerů nebo sítí diaspory zůstávají pro úspěch na obnovujících se syrských trzích klíčové.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Sýrie je nadále členem WIPO, ale trpí slabým prosazováním zákonů o duševním vlastnictví. Ochranu ochranných známek a patentů je možné zajistit prostřednictvím místní registrace, ale mechanismy vymáhání zůstávají v přechodné fázi nejisté. Investorům se doporučuje, aby se vyvarovali zveřejňování patentovaných technologií nebo značek bez právních záruk. Doporučuje se vyhledat podporu prostřednictvím místních právních poradců.

5.5. Trh veřejných zakázek

Očekává se rychlý rozvoj veřejných zakázek, zejména v oblasti infrastruktury, vodohospodářství a zdravotnictví. Mechanismy zadávání veřejných zakázek však zůstávají nestandardizované a výběrová řízení jsou často zadávána neformálními nebo polovládními kanály. 

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Přetrvávají měnové kontroly a bankovní omezení. Platby se obvykle provádějí prostřednictvím neformálních sítí s určitým přístupem k regionálnímu korespondenčnímu bankovnictví a zúčtování na bázi kryptoměn. Obchodní spory jsou v současné době řešeny hybridem zákonů starého režimu a nově vznikajících přechodných mechanismů, ale probíhají reformy soudnictví. Investoři by měli do smluv zahrnout rozhodčí doložky a důkladně posoudit právní rizika.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Cestování do Sýrie je i nadále omezené a rizikové, zejména mimo Damašek. Ministerstvo zahraničních věcí ČR důrazně nedoporučuje jakékoliv cesty do jižní, severní a východní Sýrie, včetně provincií Rakka, Dajr az-Zaur, Hasaka, Suvajda, Dará a Kunejtra, kde přetrvává nestabilita a občasné ozbrojené střety. Přechodná vláda v současné době reviduje vízový proces. Do té doby je českým občanům doporučováno obrátit na syrské velvyslanectví v Praze nebo na české velvyslanectví v Damašku.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

V rámci přechodné vlády zatím neexistuje žádný formální rámec pro zaměstnávání zahraničních pracovníků v Sýrii. Všichni čeští občané, kteří uvažují o zaměstnání v Sýrii, by si měli zajistit legální pracovní status prostřednictvím registrovaných místních subjektů a konzultovat aktuální informace o pracovních předpisech s velvyslanectvím. Je třeba pečlivě vyhodnotit bezpečnostní a pojistná rizika.

5.9. Veletrhy a akce

2026

10-14. června Damašek – 24th BUILDEX Syria

22-25. října Aleppo – 25th BUILDEX Syria Aleppo

11-14. listopadu Damašek – 4th Syria AGRITECH a FIDATECH Expo 

2027

27-30. května Damašek – 26th BUILDEX Syria

6. Kontakty

Podkapitoly:

• 6.1 Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu
• 6.2 Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)
• 6.3 Důležité internetové odkazy a kontakty

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Embassy of the Czech Republic

Damascus, P.O. Box 2249, Syria tel.: 00963 (0)11 3331383, 3339395, 3333077 fax: 00963 (0)11 3338268

 e-mail ZÚ: damascus@mzv.gov.cz e-mail obchod a ekonom úsek: damascus.commerce@mzv.gov.cz

adresa: Abou Roumaneh, Abi al-Alaa al-Maari Sq.- (lidově Saht al-Rawda), Misr Street 51

Organizační struktura zastupitelského úřadu

Vedoucí zastupitelského úřadu: Mgr. Vítězslav Pivoňka 

Obchodně-ekonomický usek a rozvojová agenda: Mgr. Jan Lochovský, Ph.D.

Konzulární úsek a konzul USIS: Mgr. Pavel Sváček

Pracovní doba: Ne–Čt 7.45–16.15 hod.

více na webových stránkách: https://www.mzv.cz/damascus/cz/o_velvyslanectvi/index.html

Územní působnost: Sýrie

Honorary consulate in Lattakia

Lattakia, 8th March Steet – Zein Building, P.O.Box 20 tel: 00963 41 467032-8 fax: 00963 41 473732 e-mail: lattakia@honorary.mzv.cz

Vedoucí HK: Walíd Zajn

Provozní doba úřadu: Po-Čt, 9:30-14:00

Územní působnost: Governoráty Latákíja a Tartús

Honorary Consulate in Aleppo

Aleppo, Cheikh Taha Street (near Al Foursan Cafe), P.O. Box 235   tel. 0096321/4663520, 0096321/4663500 fax: 0096321/44663510 e-mail: aleppo@honorary.mzv.cz

Vedoucí HK: Joseph Sakkal

Provozní doba úřadu: Po-Čt 9:00 – 14:00

Územní působnost: Aleppo, Idlib, Hamá, Rakka, Hasaka

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

První pomoc: 110

Policie: 112

Hasiči: 113

Obecná infolinka: 147

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

ZÚ SAR v ČR: https://www.syrianembassy.cz/

Web Ministerstva zahr. věcí:  http://mofaex.gov.sy/

Web Ministerstva průmyslu: http://www.syrianindustry.org

Web Ministerstva vnitra: http://syriamoi.gov.sy

Web Ministerstva ropy: http://mopmr.gov.sy  

Web Ministerstva zdravotnictví: http://www.moi.gov.sy  

Web Ministerstva spravedlnosti: http://www.moj.gov.sy  

Web Ministerstva vyššího vzdělávaní: http://www.mohe.gov.sy   

Web Ministerstva školství: http://www.syrianeducation.org.sy  

Web Ministerstva zemědělství: http://moaar.gov.sy  

Web Ministerstva financí/ekonomiky: http://www.syrecon.org  

Web Ministerstva kultury: http://www.moc.gov.sy  

Web Ministerstva vodních zdrojů: http://www.irrigation.gov.sy  

Web Ministerstva elektřiny/energetiky: http://www.moe.gov.sy  

Web Ministerstva dopravy: http://www.mot.gov.sy  

Web Ministerstva turismu: http://www.syriatourism.org    

Web E-Goverment, eng.: https://www.egov.sy/page/en/132/0/HOME.html#&panel1-1  

FB stránka Prezidenta SAR: https://www.facebook.com/SyrianPresidency/  

Pobočka Červeného kříže v SAR: https://www.icrc.org/en/where-we-work/middle-east/syria