Syrský zdravotnický systém zůstává zásadně oslaben následky konfliktu, odlivem personálu, nedostatkem léčiv, opotřebením přístrojů a poškozením zdravotnické infrastruktury. Část nemocnic a ambulancí funguje pouze omezeně, přičemž největší tlak je na primární péči, urgentní medicínu, mateřskou a dětskou péči, dialýzu, diagnostiku a rehabilitaci. Domácí farmaceutická výroba má tradici, ale její kapacity byly válkou i ztrátou vstupů omezeny a nepostačují rozsahu poptávky.

Sektor má pro rok 2026/27 vyšší perspektivu než v minulých letech, protože zdravotnictví je relativně méně sankčně citlivé, má podporu mezinárodních institucí a je politicky prioritní oblastí hospodářské obnovy země. Světová banka v roce 2026 schválila v rámci balíku pro vodu a zdraví 75 mil. USD pro projekt obnovy a posílení zdravotního systému, jehož cílem je zlepšit přístup ke kvalitním službám a posílit kapacitu veřejného zdravotnictví. Zdravotní strategický plán na roky 2026-2028 zdůrazňujě potřebu obnovy základních služeb, růst důvěry ve veřejné instituce a posílení role ministerstva zdravotnictví.

Pro české exportéry se otevírá prostor zejména v dodávkách nemocničního vybavení, zdravotnických přístrojů, laboratorní a diagnostické techniky, spotřebního materiálu, chirurgických nástrojů, sterilizačních zařízení, nábytku, zdravotnických textilií a technologií pro lokální výrobu léčiv. Perspektivní je i spolupráce se soukromými zdravotnickými zařízeními, která jsou kapitálově pružnější než veřejný sektor a budou v první fázi obnovy pravděpodobně významným partnerem při nákupech moderního vybavení, než státní nemocnice a zdravotnická zařízení. Důležitým předpokladem úspěchu bude práce s místním partnerem, ověření platebního a sankčního rizika a schopnost nabídnout servis, zaškolení, údržbu a zajistit dostupné náhradní díly.

Rozsah fyzického poškození Sýrie zajišťuje stavebnictví dlouhodobou perspektivu. Světová banka v roce 2025 odhadla celkové náklady postkonfliktní rekonstrukce na přibližně 216 mld. USD, přičemž potřeby se týkají jak infrastruktury, tak rezidenčních a nerezidenčních budov. To zahrnuje obnovu celých městských čtvrtí, škol, nemocnic, veřejné správy, průmyslových objektů, výrobních hal, energetických a vodních sítí, silnic, mostů a logistické infrastruktury.

Atraktivitu sektoru posilují nové investiční dohody. Syrsko-saúdské investiční fórum v roce 2026 přineslo desítky dohod v hodnotě přes 6 mld. USD mimo jiné v oblasti bydlení, rekonstrukce válkou poškozených území, zdravotnických a turistických zařízení a výstavby nových cementáren. Zároveň se objevily další projekty a zájem investorů v cementářství, včetně partnerství na výrobě cementu a slínku v provincii Rakka. To potvrzuje, že lokální výroba stavebních materiálů bude pro obnovu strategická a dovoz hotových materiálů nebude stačit.

České firmy mají příležitost v technologiích na výrobu stavebních materiálů, cihlářských linkách, zařízeních pro cementárny, míchárnách, drtičích a třídičích, recyklaci stavební suti, prefabrikovaných montovaných domech, kovových konstrukcích, izolačních systémech, oknech, dveřích, plastových potrubních a stavebních komponentech, stavební chemii a projektovém know-how. Zvláštní potenciál mají modulární a rychle instalovatelná řešení pro školy, zdravotnická zařízení a obecní infrastrukturu. Vzhledem k rozsahu trhu bude klíčové pracovat přes místního developera, státní instituci, mezinárodního kontraktora nebo regionálního investora, který zajistí financování a přístup k projektům.

Dopravní a logistická infrastruktura bude jedním z hlavních předpokladů hospodářské obnovy Sýrie. Země potřebuje znovu propojit výrobní centra, těžební lokality, zemědělské oblasti, přístavy, hranice a města, obnovit kapacitu pro dovoz materiálu a zboží a vytvořit funkční logistické řetězce pro stavebnictví, energetiku, zdravotnictví i potravinářství. Poškození silnic, mostů, železnic a vozového parku současně vytváří poptávku po dopravní technice, náhradních dílech, servisu a modernizaci.

Sektor v roce 2025 získal silné investiční impulzy. DP World uzavřel třicetiletou koncesi na rozvoj a provoz přístavu Tartús s plánovanou investicí 800 mil. USD a následně zahájil provozní kroky v rámci převzetí přístavu. Sýrie zároveň obnovila třicetiletou koncesi s CMA CGM na kontejnerový terminál v Latákii, která počítá s investicemi do rozšíření kapacity a modernizace infrastruktury. Regionální investoři navíc deklarují zájem o letištní projekty, včetně rozvoje letiště v Aleppu a o širší dopravní propojení země.

Pro české exportéry a investory se nabízí příležitosti v dodávkách nákladních vozidel, tahačů, přívěsů, autobusů, speciální komunální a stavební techniky, železničních komponentů, signalizačních a zabezpečovacích prvků, přístavní a letištní manipulační techniky, skladových systémů, vážních a kontrolních technologií, servisního vybavení a softwaru pro řízení logistiky. Na tradici československých dodávek do Sýrie lze navázat zejména v segmentech nákladní dopravy, železniční techniky, dopravních strojů a opravárenských kapacit. Úspěch bude záviset na schopnosti zapojit se do projektů velkých koncesionářů, regionálních investorů a veřejných tendrů a zároveň nabídnout robustní servisní model v místních podmínkách.

Syrská digitální infrastruktura byla dlouho podinvestovaná a konflikt dále poškodil fyzické sítě, datové kapacity i kvalitu služeb. Slabé internetové připojení, nízká spolehlivost sítí a omezená dostupnost moderních digitálních služeb jsou překážkou pro bankovnictví, státní správu, zdravotnictví, logistiku, školství i soukromý sektor. Současně jde o oblast, kde může relativně rychlá modernizace zvýšit efektivitu celé ekonomiky a přitáhnout zahraniční investice.

Atraktivitu sektoru potvrzují nové projekty a zájem investorů. V roce 2025 se objevily jednání s významnými telekomunikačními firmami ze Zálivu o projektu SilkLink na modernizaci optické infrastruktury a pozici Sýrie jako digitálního uzlu mezi regiony. V roce 2026 byly oznámeny saúdské investiční dohody zahrnující rozsáhlý telekomunikační projekt a vláda rovněž připravuje vstup dalšího mobilního operátora, přičemž ministerstvo komunikací upozorňuje na potřebu nových věží, síťového vybavení, softwarových upgradů a technických kapacit.

Pro české firmy je sektor perspektivní zejména v oblastech, kde se digitální infrastruktura propojí s tradičními českými silnými stránkami: řízení vodárenských sítí, energetický dispečink, nemocniční informační systémy, laboratorní systémy, logistický software, kybernetická bezpečnost, datová centra menší a střední velikosti, průmyslová automatizace, IoT monitoring a digitalizace veřejné správy. Vedle telekomunikačních operátorů budou důležitými zákazníky ministerstva, municipality, nemocnice, přístavy, energetické podniky a soukromé společnosti. Vstup na trh bude vyžadovat místního integračního partnera, důkladnou ochranu duševního vlastnictví, kyberbezpečnostní standardy a citlivou práci s regulatorním a sankčním rámcem.