Sýrie

Náboženství: 87 % muslimů, z toho 74 % sunnitských muslimů a 13 % šíitských muslimů (většinově alavité, dále ismailité, dvanáctníci), 10 % (většinově řecká pravoslavná a řecká katolická cirkev), 3 % drúzové  

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoDamašek
Počet obyvatel20,38 mil.
Jazykarabština (úřední)
Náboženstvíislám (87 %, z toho 74 % sunnitský islám, 13 % šíitský islám), křesťanství (10 %), drúzové (3 %)
Státní zřízeníparlamentní republika
Hlava státuBaššár al-Asad
Hlava vládyHussajn Arnús
Název měnysyrská libra (SYP)
Cestování
Časový posun+1 hod (v létě + 2 hod)
Kontakty ZÚ
VelvyslanecPhDr. Eva Filipi
Ekonomický úsekMgr. David Mertl
Konzulární úsekMgr. Petr Rybák
CzechTradene
Czechinvestne
Ekonomika
Nominální HDP (mld. USD) 21,3
Hospodářský růst (%) -2,2
Inflace (%) 66,1
Nezaměstnanost (%) 60,0

Syrská arabská republika je deklaratorně republikou s jednokomorovým parlamentem a prezidentským systémem vládnutí za existence pozice předsedy vlády. Současný prezident Baššár al-Asad je prezidentem od roku 2000 a svůj současný post obhájil v prezidentských volbách, které proběhly dne 26. 05. 2021 a jeho prezidentský mandát byl tedy prodloužen na dalších sedm let. Současné syrské vládě předsedá Hussajn Arnús, jmenovaný prezidentem do své funkce v srpnu 2020. V syrském jednokomorovém parlamentu má většinu tzv. Národní pokroková fronta, která se skládá zejména z představitelů Syrské socialistické strany Baath a dalších 11 menších stran. Dle platné ústavy z roku 2012, kterou byla mj. zavedena pluralita politických stran, je syrský parlament hlavním legislativním tělesem. Důležitou legislativní funkci zastává však i sám syrský prezident, který vydává prezidentské dekrety.

Syrská ekonomika se v průběhu roku 2020 soustavně propadala na své absolutní dno od roku 2011. Systematická korupce, ve spojení s neefektivním kvazi kapitalisticko-socialistickým hospodářským modelem, spolu se zhroucením ekonomické aktivity, reálnou kupní sílou Syřanů, politickou i hospodářskou izolací země, dopadem probíhajícího konfliktu a nesplnění slibů ze strany zahraničních partnerů (např. příslib čínských investic), znamená propad ekonomiky o 60 % oproti r. 2011. Odhaduje se, že syrská měna (SYP – syrský libra) ztratila na své hodnotě 97 % své předválečné hodnoty, zatímco míra chudoby vzrostla na 90 %.   Lze očekávat, že tento trend vzrůstající ekonomické atrofie bude pokračovat i v roce 2021. Centrální vláda měla v roce 2020 snahy poskytovat základní služby a udržovat dodavatelské řetězce aktivní, nicméně skrze oslabování státních institucí (mimo ty bezpečnostního charakteru) a omezený přístup k ropným nalezištím a obilnicím nacházejících se z větší části mimo uzemní dosah Damašku, docházelo a bude docházet k prohlubování rozpočtové nerovnováhy, k neschopnosti poskytovat klíčové služby, a to vše v situaci zvyšující se nejistoty v oblasti potravinové a energetické.  Nepříznivý vývoj také podtrhuje závislost na cizím kapitálu z rukou svých spojenců jako je Írán a Rusko. Dopad existujících sankcí a zavedení zejména sankcí nových (USA/Ceasar Act) zapříčinil, mimo prohlubující se platební a celkově finanční neschopnost, také zbrzdění dynamiky či zastavení normalizace vztahů, a to jak na úrovni bilaterální/regionální úrovni, tak i na úrovni mezinárodní. Naděje centrální vlády, na získání finančních prostředků na rekonstrukci země se nadále snižují a tento trend bude platit pravděpodobně i v roce 2021.

Na syrském obchodním trhu je výrazný nedostatek prakticky veškerého zboží, potenciální český exportér může však narazit na dvě výrazné překážky –  nadále platné EU a USA ekonomické sankční režimy ze strany US administrativy navíc v nedávné době rozšířené o již zmíněný tzv. Ceasar Act a dalším nepříznivým faktorem, který se týkající zejména některých konkrétních komodit nebo celých hospodářských segmentů je přítomnost etablovaných obchodnických skupin napojených na stávající syrskou vládu, kdy v podstatě vzniká v některých oblastech monopol na dodávání konkrétního zboží. Nicméně syrský trh je obchodně velmi zajímavý se značným potenciálem – v současnosti nejperspektivnějším je segment zdravotnictví ve všech možných aspektech (technika, zdravotnické vybavení, vodohospodářství (úpravny pitné a odpadové vody apod.) a stavebnictví.

Souhrnná teritoriální informace (STI) Sýrie (347.74kB) Mapa globálních oborových příležitostí – Sýrie (MZV) (112.72kB)

1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu:   Syrská arabská republika (الجمهورية العربية السورية , al-Džumhúríja al-Arabíja as-Súríja, The Syrian Arabic Republic)  

Systém vládnutí a politické tendence:   Syrská arabská republika je deklaratorně republikou s jednokomorovým parlamentem a prezidentským systémem vládnutí za existence pozice předsedy vlády. Současný prezident Baššár al-Asad je prezidentem od roku 2000 a svůj současný post obhájil v prezidentských volbách, které proběhly dne 26. 05. 2021. a jeho prezidentský mandát byl prodloužen na dalších sedm let. Současné syrské vládě předsedá Hussajn Arnús, jmenovaný prezidentem do své funkce v srpnu 2020. V syrském jednokomorovém parlamentu má většinu tzv. Národní pokroková fronta, která se skládá zejména z představitelů Syrské socialistické strany Baath a dalších 11 menších stran. Dle platné ústavy z roku 2012, kterou byla mj. zavedena pluralita politických stran, je syrský parlament hlavním legislativním tělesem. Důležitou legislativní funkci zastává však i sám syrský prezident, který vydává prezidentské dekrety.   Fakticky je hlavním exekutivním i legislativním činitelem v zemi syrský prezident, který má také klíčovou roli při jmenování předsedy vlády a jednotlivých ministrů. Přes ústavně zakotvenou politickou pluralitu je hlavní parlamentní politickou stranou Syrská socialistická strana Baath jejímž formálním předsedou je Baššár al-Asad.   Složení vlády a rozdělení portfolií:   Prezident Baššár al-Asad jmenoval v roce 2020 členy syrské vlády v čele s premiérem Hussajn Arnúsem.

Členy současné vlády jsou:  

Hussajn Arnús: předseda vlády

Alí Abdalláh Ajjúb: místopředseda vlády a ministr obrany

Fajsal Miqdád: ministr zahraničních věcí

Muhammad Abd al-Sattár al-Sajjid: ministr náboženských nadací

Mansúr Fadlalláh Azzám: ministr pro prezidentské záležitosti

Salám al-Saffáf: ministryně pro správní rozvoj

Silwá Abdalláh: ministryně práce a sociálních věcí

Suhajl Abdalláh: ministr veřejných prací a bydlení

Ijád al-Khatíb: ministr spojů a technologií

Rímá al-Qádirí: ministryně práce a sociálních věcí

Talál al-Barází: ministr domácího obchodu a ochrany spotřebitele

Lubána Mušawwah: ministryně kultury

Dáram Tabbá‘: ministr školství

Tamám Ra’d: ministr vodních zdrojů

Kanán Jághí: ministr financí

Zuhajr Chazím: ministr dopravy

Bassám Tu‘ma: ministr ropy a nerostných zdrojů

Zijád Sabbágh: ministr průmyslu

Muhammad Khálid al-Rahmún: ministr vnitra

Ahmad al-Sajjid: ministr spravedlnosti

Nazíra Sarkis: ministryně životního prostředí

Muhammad Ramí Martíní: ministr cestovního ruchu

Muhammad Hassán Qataná: ministr zemědělství a zemědělské reformy

Hasan al-Ghabbáš: ministr zdravotnictví

Muhammad Sámir Al-Khalíl: ministr hospodářství a zahraničního obchodu

Bassám Bašír Ibrahím: ministr vysokého školství

Husajn Machlúf: ministr pro místní správu

Abdalláh Sára: ministr informací

Ghassán al-Zámil: ministr pro elektřinu

1.2. Zahraniční politika země

Syrská zahraniční politika je založena na dvou základních strategických bilaterálních vztazích, s Ruskou federací a Íránskou islámskou republikou. Politicky, ekonomicky i vojensky má hlavní roli v Sýrii Ruská federace. Politickou podporu nachází současná syrská vláda také ve vztahu s Čínskou lidovou republikou. Syrské MZV uvádí, že v roce 2021 je akreditováno v Damašku 51 diplomatických misí, z toho 19 z EU (z nichž je 5 trvale rezidentních v Damašku, včetně ČR).   V současnosti syrská centrální vláda ovládá za pomoci svých spojenců zhruba dvě třetiny svého předválečného území. V severozápadní Sýrii zůstává opoziční enkláva Idlib ovládaná ozbrojenými skupinami s různou mírou islamistických tendencí. Na jihu země převládá bezpečností napětí. Často zde dochází k asymetrickým útokům na vládní bezpečnostní složky. Řeka Eufrat ve východní Sýrii ohraničuje pásmo východně k syrsko-iráckým hranicím, které je pod kontrolou zejména kurdské samosprávy. V severní části této oblasti je při syrsko-tureckých hranicích nárazníkové pásmo ovládané syrskými ozbrojenými opozičními jednotkami za přítomnosti turecké armády. V oblasti východně od řeky Eufrat se nachází také vojenské základny amerických, ruských, íránských i syrských ozbrojených složek.

1.3. Obyvatelstvo

Rozloha: 185 180 km² (z toho 1 % vodní plochy)  

Délka hranice: 2253 km (mořské pobřeží 193 km, Turecko 822 km, Irák 605 km, Jordánsko 375 km, Izrael 76 km, Libanon 375 km)  

Počet obyvatel: 20 400 000 (dle odhadu z června 2021, zdroj CIA World Factbook), z toho přibližně 60 % žije v městských aglomeracích. Přibližně 6 milionů bylo vnitřně vysídleno, zatímco 5,6 milionů uprchlo do jiné země (nejvíce do Turecka – 3,6 mil., Libanonu – přibližně 1 mil., Jordánsku – 661 tisíc, Iráku – 248 tis., Egyptu 128 tisíc).  

Roční přírůst obyvatel: 5.32 % (dle odhadu z roku 2021)  

Porodnost: 2,85 dítěte na jednu ženu  

Gramotnost: 86,4 % žen a 91,7 % mužů (od 15 let věku, odhad z roku 2015)  

Míra chudoby: více než 80 % populace v Sýrii žije pod hranicí chudoby (odhad dle Oxfam)

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Fiskální politika

V rámci fiskální politiky došlo na podzim roku 2020 k představení nového rozpočtu na r. 2021, který je vyčíslen na 8,5 bilionu syrských liber – SYP (2,7 miliardy USD[1]). Vzhledem k prudkému oslabení syrské libry spolu s výrazným oslabením ekonomické aktivity v průběhu posledního roku není plánovaný rozpočet na 2021 pouze 27% pokles ve srovnání s 2020, v kontextu masivní inflace se v přepočtu na USD jedná o nejmenší rozpočet od roku 2011.   Závažnost ekonomické krize  v zemi potvrzují výdaje rozpočtu per-capita, ty poklesly o 70 % od roku 2010. Centrální vláda tak v roce 2021 utratí za své občany třikrát méně než v roce 2010, a to navzdory skutečnosti, že pod její kontrolou žije asi jen polovina lidí (11,7 mil./2020 vs. 21,4 mil./2010).   Neustálý pokles rozpočtu Sýrie je dán především zmenšujícími se příjmy, v roce 2021 budou o 83 % nižší než v roce 2010.  Z důvodu trvalého poklesu výběru daní dochází k neschopnosti vlády financovat všechny své výdaje, což vede k výrazným a trvalým schodkům. Předpokládané příjmy pro rok 2021 se v současné době pohybují okolo 6 biliónů SYP (cca 2,1 miliardy USD), což vytváří rozpočtový deficit ve výši 2,5 biliónu SYP (cca 902 mil. USD). Vláda si pravděpodobně zapůjčila v průběhu let války velké částky od domácích a zahraničních aktérů, pokus o přesné posouzení rozpočtových schodků a zadlužení je, vzhledem k neprůhledným finančním transakcím syrské vlády, v současnosti nemožný.   Dostupnost validních ekonomických dat je velmi nízká a zdroje se v jednotlivých údajích značně liší, např. EIU (Economist Intelligence Unit) přináší na syrskou fiskální politiku lehce odlišný pohled, kdy inflační hladině nepřisuzuje až takový význam (jako např. výzkumy z Altlantic Council – AC a Syria Report), čímž dochází k tvrzení, že rozpočet na rok 2021 je sice oproti 2020 dvojnásobný, nicméně započítáním inflace je totožný jako v 2020 (viz rozpor o 27 % faktickému poklesu dle AC).   82 % rozpočtu půjde na přímé výdaje, což odráží vyšší poptávku po dotovaném zboží (pšenice, mouka, dotace ropných produktů), vyšších platech státních zaměstnanců (1,6 mil. osob = 1/3 veškeré pracovní síly) a vyšších výdajích na zdravotnictví skrze pandemii C-19. Dojde-li v roce 2021 k navýšení produkce ropy, lze očekávat, že se rozpočtový deficit sníží na 8,9 % (z 11,5 % HDP v r. 2020). Pokud se tento trend lehkého zvyšování příjmu rozpočtu udrží i do roku 2022, dojde ke snížení deficitu na 7,4 % HDP. Delší výhledy by byly skrze nepredikovatelné faktory v mezinárodní politice v tuto chvíli nepřesné viz (nová politika sjednoceného? GCC, turecká a ruská přítomnost,  možné čínské investice, dohoda s AANES atd.). [1] V přepočtu na směnný kurz černého trhu, který spíše odráží současnou reálnou hodnotu SYP.

2. odstavec: Stručný popis struktury ekonomiky (jaká je její hlavní přidaná hodnota, co vyrábí, co dováží atd.)


Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Ukazatel 20182019202020212022
Růst HDP (%) 2,74,8-8,3-2,24,4
HDP/obyv. (USD/PPP) 3 720,04 030,03 750,03 740,03 910,0
Inflace (%) 0,913,487,766,131,3
Nezaměstnanost (%) 48,050,059,060,057,0
Export zboží (mld. USD) 2,02,01,81,81,9
Import zboží (mld. USD) 7,17,36,16,16,5
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -5,1-5,3-4,3-4,3-4,5
Průmyslová produkce (% změna) N/AN/AN/AN/AN/A
Populace (mil.) 16,916,716,516,316,6
Konkurenceschopnost N/AN/AN/AN/AN/A
Exportní riziko OECD 7/77/77/77/7N/A

Zdroj: EIU, OECD, WEF

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -8,3
Veřejný dluh (% HDP) 56,8
Bilance běžného účtu (mld. USD) -2,5
Daně
PO N/A
FO N/A
DPH N/A

V rámci fiskální politiky došlo na podzim roku 2020 k představení nového rozpočtu na r. 2021, který je vyčíslen na 8,5 bilionu syrských liber – SYP (2,7 miliardy USD). Vzhledem k prudkému oslabení syrské libry spolu s výrazným oslabením ekonomické aktivity v průběhu posledního roku není plánovaný rozpočet na 2021 pouze 27% pokles ve srovnání s 2020, v kontextu masivní inflace se v přepočtu na USD jedná o nejmenší rozpočet od roku 2011.   Závažnost ekonomické krize  v zemi potvrzují výdaje rozpočtu per-capita, ty poklesly o 70 % od roku 2010. Centrální vláda tak v roce 2021 utratí za své občany třikrát méně než v roce 2010, a to navzdory skutečnosti, že pod její kontrolou žije asi jen polovina lidí (11,7 mil./2020 vs. 21,4 mil./2010).   Neustálý pokles rozpočtu Sýrie je dán především zmenšujícími se příjmy, v roce 2021 budou o 83 % nižší než v roce 2010.  Z důvodu trvalého poklesu výběru daní dochází k neschopnosti vlády financovat všechny své výdaje, což vede k výrazným a trvalým schodkům. Předpokládané příjmy pro rok 2021 se v současné době pohybují okolo 6 biliónů SYP (cca 2,1 miliardy USD), což vytváří rozpočtový deficit ve výši 2,5 biliónu SYP (cca 902 mil. USD). Vláda si pravděpodobně zapůjčila v průběhu let války velké částky od domácích a zahraničních aktérů, pokus o přesné posouzení rozpočtových schodků a zadlužení je, vzhledem k neprůhledným finančním transakcím syrské vlády, v současnosti nemožný.  

Dostupnost validních ekonomických dat je velmi nízká a zdroje se v jednotlivých údajích značně liší, např. EIU (Economist Intelligence Unit) přináší na syrskou fiskální politiku lehce odlišný pohled, kdy inflační hladině nepřisuzuje až takový význam (jako např. výzkumy z Altlantic Council – AC a Syria Report), čímž dochází k tvrzení, že rozpočet na rok 2021 je sice oproti 2020 dvojnásobný, nicméně započítáním inflace je totožný jako v 2020 (viz rozpor o 27 % faktickému poklesu dle AC).


2.3. Bankovní systém

Po roce 2011 opustilo syrský trh několik soukromých bank a své působení dočasně ukončilo. V současnosti působí v Sýrii 14 privátních bank. Jejich celková aktiva ke konci 1. poloviny 2017 (novější data nejsou dostupná) dosahují přibližně 3,5 mld. USD. Část ze 14 privátních bank působících v Sýrii nebude pravděpodobně schopná poskytovat finanční úvěry na projekty při budování syrské infrastruktury. Další vývoj nenasvědčuje, že by se situace bank v blízké době zlepšila. Banky, za nimiž stojí zahraniční akcionáři z Libanonu, Jordánska a zemí Perského zálivu oslabují své syrské pobočky a omezují vazby na syrské partnerské subjekty. V roce 2018 byla v bankovním sektoru vytvořena nová instituce – Federace syrských bank (Federation of Syrian Banks – FSB) – se sídlem v Damašku, která zastřešuje 20 syrských bank včetně státních a islámských. Tento nový orgán hájí zájmy všech bankovních domů, navrhuje nová řešení a opatření, řeší spory mezi bankami a státním regulátorem. Bankovní federace má současně poskytovat poradenství bankovním subjektům. FSB nemá exekutivní pravomoc. Federace může vlastnit movitý a nemovitý majetek. Výnosy a zisky bank byly generovány z velké části z devizových operací, které představovaly přibližně 90%. Výnosy z úroků, provize a poplatky tvořily jen zanedbatelnou část celkových příjmů syrských soukromých bank. Objem rezerv 3 islámských soukromých bank, které fungují na principu šaría bankovnictví, představuje přibližně polovinu všech zbývajících soukromých bank, přičemž v roce 2010 byl jejich podíl 15%. Z islámských bank vykázala nejlepší výsledky Cham Bank, která navýšila v roce 2016 svá aktiva o 87%. Z pohledu objemu rezerv pouze 5 bank má aktiva vyšší než 350 mil. USD. Do této skupiny patří Al-Baraka Bank, Banque Bemo Saudi Fransi, Syria International Islamic Bank, Bank of Syria and Overseas, a Cham Bank. Mezi banky, jež mají aktiva nižší než 150 mil. USD, patří Bank of Jordan Syria, Bank Al-Sharq, Syria Gulf Bank, Arab Bank Syria a Byblos Bank Syria.

2.4. Daňový systém

Nepříliš průhledný daňový systém v Sýrii nutí ke konstatování, že neexistuje jediná a jednotná daň (z příjmu), nýbrž několik různých druhů daní, které jsou rozhodnutím vlády uvaleny na různé subjekty za různá plnění. Dílčí vládní rozhodnutí pak směřují k zajištění příjmové složky rozpočtu výběrem vyšších prostředků anebo k preferenci různých odvětví v podobě investičních pobídek (např. snížení nebo odstranění tarifů v případě nových projektů po určitou dobu). Syrský daňový systém zabudoval do příjmové složky různé další poplatky, např. poplatky spojené s provozem osobních vozidel na naftový pohon, licenční poplatky apod. Syrská vláda současně zpřísňuje celní procedury na dovážené zboží. Účelem má být vyšší ochrana domácí produkce a současně zvýšit sankce vůči nelegálnímu pašování zboží.

Daň z příjmu: Zahrnuje daně z příjmu společností, osob samostatně výdělečně činných a dalších poplatníků provozující vlastní živnost a týká se také nerezidentů působících v Sýrii podle místních zákonů. Vztahuje se také na zástupce zahraničních společností, agentury zastupující národní či zahraniční korporace, obchodní a průmyslové podniky vlastněné zahraničními subjekty, stejně jako na osoby v zaměstnaneckém poměru vůči jinému subjektu. Do této skupiny patří také daň ze zisku (23%) z obchodu s cennými papíry, daň z poskytnutých úvěrů, bankovních úroků (7,5)%), fondů, pojištění a loterijních her. Daňové tarify 10 % z hrubého příjmu pro příjmovou kategorii od 5000 do 200.000 SYP, 15 % z hrubého příjmu pro příjmovou kategorii od 200.000 do 500.000 SYP, 20 % z hrubého příjmu pro příjmovou kategorii od 500.000 do 1.000.000 SYP, 24% z hrubého příjmu pro příjmovou kategorii od 1.000.000 do 3.000.000 SYP, 28% z hrubého příjmu pro příjmovou kategorii převyšující 3.000.000 SYP. Zaměstnavatel odvádí státu daň ze mzdy v rozmezí 5% až 22% z hrubého platu každého zaměstnance. Na sociální pojištění přispívá zaměstnanec 7% ze základu své mzdy.

3. Obchodní vztahy s EU a ČR

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

V souvislosti se zavedením sankčního režimu EU objem bilaterálního obchodu v průběhu posledních let výrazně poklesl. Přesto je EU největším obchodním partnerem Sýrie, což představuje 8,7% celkového obchodu země se mezinárodním zbožím v roce 2020. Oproti tomu Sýrie je 136. obchodním partnerem EU.Celkový obchod se zbožím mezi EU a Sýrií v roce 2020 činil 393 milionů EUR. Dovoz do EU ze Sýrie je obecně velmi nízký. V roce 2020 dosáhly hodnoty pouze 61 milionů EUR a převládalo v nich zemědělství a suroviny (47 milionů EUR, 77%). Vývoz EU do Sýrie činil 332 milionů EUR. V popředí bylo tradičně zemědělství a suroviny (107 milionů EUR, 32,2%), dále chemikálie (86 milionů EUR, 25,9%) a stroje a dopravní prostředky (62 milionů EUR, 18,7%). Obousměrný obchod se službami dosáhl v roce 2019 celkem 642 milionů EUR, přičemž dovoz služeb do EU představoval 507 milionů EUR a vývoz 135 milionů EUR.

Obchodní výměna s EU (mil. EUR)


20182019202020212022
Export z EU (mil. EUR) 642,4597,7332,2N/AN/A
Import do EU (mil. EUR) 102,758,661,0N/AN/A
Saldo s EU (mil. EUR) -539,7-539,1-271,2N/AN/A

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Objem obchodování mezi ČR a Sýrii je nadále ovlivněn mezinárodními sankcemi. V současnosti realizovaný obchod neodpovídá potenciálu, který syrský trh představuje. Dovoz zboží z ČR do Sýrie dosahoval v roce 2020 objemu 3,5 mil EUR což je meziroční snížení o cca 1,5 mil EUR. Oproti tomu import ze Sýrie je zanedbatelný a činil zhruba 300 tis. EUR.  Aktuálně vzájemná výměna v oblasti služeb neprobíhá.

Obchodní výměna s ČR (mil. EUR)


20182019202020212022
Export z ČR (mld. CZK) 0,10,10,1N/AN/A
Import do ČR (mld. CZK) 0,00,00,0N/AN/A
Saldo s ČR (mld. CZK) -0,1-0,1-0,1N/AN/A

Zdroj: ČSÚ

3.2. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Dvoustranné vztahy mezi EU a Sýrií se řídí dohodou o spolupráci podepsanou v roce 1977, která je však v současné době pozastavena ohledně obchodu s ropou, ropnými produkty, zlatem, drahými kovy a diamanty. Sýrie a EU vyjednaly dohodu o přidružení. Podpis dohody o přidružení mezi EU a Sýrií však EU pozastavila kvůli vnitropolitické situaci v Sýrii a právní úprava dohody postupem zastarala. Navíc EU zavedla vůči Sýrii striktní sankční režim, který má výrazný dopad na dvoustranný obchod.

Smlouvy s ČR

Dohoda o zamezení dvojího zdanění Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Syrské arabské republiky o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu byla podepsána ministry financí Miroslavem Kalouskem a Muhammad al-Husajnem 18. května 2008 v Damašku. Účinnosti nabyla po výměně ratifikačních listin 12. listopadu 2009. Sdělení MZV ČR o sjednání smlouvy bylo publikováno ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 115 (částka 46) dne 7. prosince 2009.

Dohoda o podpoře a ochraně investic Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic byla podepsána ministrem financí Miroslavem Kalouskem a místopředsedou vlády pro ekonomické záležitosti Abdulláh al-Dardarím 21. listopadu 2008 v Praze a nabyla účinnosti dne 14. července 2009. Dohoda byla publikována ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 62 (částka 29) dne 14. srpna 2009.

3.3. Rozvojová spolupráce

Česká republika pokračovala v roce 2020 v poskytování humanitární pomoci a rozvojové asistence v Sýrii. Díky podpoře MZV ČR, která byla pro rok 2020 implementována v rámci prodloužení vládního programu „Poskytnutí humanitární, rozvojové a rekonstrukční asistence Sýrii v letech 2020-2021“, byla dokončována realizace 3 malých lokálních projektů a 3 projektů vázaných peněžních darů. Humanitární projekty realizované českými NGOs se zaměřovaly na podporu návratu uprchlíků a vnitřně vysídleného obyvatelstva, zkvalitnění zdravotní péče a vzdělávání v těžko přístupných lokalitách, poskytnutí materiální pomoci pro nejzranitelnější rodiny. Projekty rozvojové asistence cílily především na dodávky zdravotního vybavení a materiálu zejména od českých výrobců do jednotlivých zdravotnických zařízení (Damašek, Aleppo, Latákija, Homs apod.) a také projekty zabývající se úpravnami vody pro pitelné účely, čističkami odpadních vod a celkovou obnovou vodohospodářské infrastruktury.

3.4. Perspektivní obory (MOP)

ZÚ Damašek níže specifikuje perspektivní sektory hodné zřetele českých exportérů v Sýrii, a to bez ohledu na mezinárodní sankce, které jsou uvaleny vůči syrskému režimu (pozn. ZÚ: pro základní orientaci níže uvádíme odkazy na konsolidované verze předpisů EU upravující režim sankcí – závazné rozhodnutí Rady 2013/255/SZBP, ve znění pozdějších předpisů, nařízení Rady (EU) č. 36/2012, ve znění pozdějších předpisů, předpisy jsou k dispozici zde: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:02012R0036-20170927&qid=1517237167317&from=EN Další informace k provádění mezinárodních sankcí pak lze nalézt také na stránkách Finančního analytického úřadu České republiky zde: http://www.financnianalytickyurad.cz/mezinarodni-sankce.html

▶ Zdravotnictví a farmaceutický průmysl

Více než polovina zdravotnických zařízení v zemi je zcela mimo provoz nebo funguje jen částečně. Nemocnice čelí kritickému nedostatku léků, lékařských potřeb a vybavení. Domácí produkce léčiv se v důsledku válečného konfliktu prudce propadla a současná výroba zdaleka nepostačuje pokrýt poptávku. Poptávka je definována zájmem o technologie a know-how na výrobu léků a vakcín, zdravotní zařízení a přístroje, chirurgické nástroje a pomůcky, hygienický materiál, zdravotnický nábytek.

▶Zemědělský a potravinářský průmysl

Dlouhodobý válečný konflikt se negativně projevil na celé infrastruktuře – byly zničeny sklady zemědělských surovin, zemědělská technika (traktory, secí, sklízecí, půdozpracujícící stroje), veterinární kliniky, zpracovatelské závody, zavlažovací systémy, studny atd. Syrské zemědělství je aktuálně zasaženo značným nedostatkem umělých hnojiv určených pro obiloviny. Dále se poptává zařízení masného průmyslu, mlékáren, stroje pro průmyslovou výrobu potravin, plnící, balící a etiketovací linky, genetický materiál pro chov hospodářských zvířat a sladkovodních ryb.

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Mezi zásadní potřeby Sýrie patří zajištění pitné vody při zásobování obyvatelstva z místních vodních zdrojů, obnova zavlažovacích systémů, obnova zavádění moderních postupů do odpadového hospodářství. V Sýrii je velká poptávka po úpravnách pitné vody, čistírnách odpadních vod – průmyslových i splaškových. Ohledně odpadového hospodářství se na syrském trhu uplatní spalovny komunálního odpadu, recyklační zařízení, technologie na zpracování odpadu s výstupem jako vedlejší produkt či další surovina pro jinou výrobu.

Energetický průmysl

Jednou z hlavních priorit je zajištění dodávek elektrické energie. Rekonstrukční energetické projekty si téměř výhradně nárokují Ruská federace a Írán. Poškozená výrobní a přenosová infrastruktura vyžaduje v mnoha případech kompletní obnovu, či modernizaci stávajících, částečně poškozených provozů. Poptávka se soustřeďuje na výstavbu elektráren (včetně OZE), obnovu stávajících provozů generující el. elektřinu, obnovu přenosové soustavy, modernizaci stávajících energetických celků, subdodávky pro plynové a dieslové elektrárny.

Důlní, těžební a ropný/plynárenský průmysl

Pozvolné zvyšování stability v zemi oživuje těžbu nerostných surovin. Těžba ropy se aktuálně pohybuje objem 15 až 16 tisíc barelů denně, což představuje pouhý zlomek celkové těžby ve srovnání s obdobím před vypuknutím krize v Sýrii. V příštím období se očekává další růst těžby této komodity. Otevřely se rovněž doly na těžbu fosfátu. Zvýšení těžebních výkonů závisí na úrovni zpracovatelských provozů, transportních kapacitách (kolejová doprava, produktovody, pozemní přeprava) apod. Zájem je o povrchové důlní těžební stroje, důlní exkavátory, drtiče, vrtací stroje, kombajny, mísičky, třídičky, dopravníky průmyslové výtahy, bagry, jeřáby, potrubí (ropovody a plynovody), čerpadla, nákladní vozy.

Železniční a kolejová doprava

Kolejová infrastruktura byla během válečného konfliktu vážně poškozena. Průmyslové sektory pociťují dopady nedostatečné železniční nákladní dopravy v souvislosti s problematickou dopravou nerostných surovin. Ve značném rozsahu je potřeba obnovit celou nákladní dopravní infrastrukturu – lokomotivy, vagóny, signalizační a zabezpečovací zařízení, telematika. Aktuálně jsou syrskými autoritami vyhlašovány tendry na dodání kolejnic, výhybek, náhradních dílů pro lokomotivy (místní železniční dopravce využívá 21 lokomotiv LDE CKD (diesl). Většina je stále v provozu. Byly dodány přímo Syrským železnicím ze Škoda CKD v 80. letech min. století. Syrské železnice mají v tuto chvíli velký zájem o náhradní díly na tyto lokomotivy (šlo by o vetší poptávku) a současně projevili zájem o aktuální nabídku dieslových lokomotiv).

Stavební průmysl

Tento sektor zažívá v Sýrii rychlý růst. Odhaduje se, že rekonstrukce syrských měst si vyžádá přibližně 300 až 400 mld. USD a jejich obnova potrvá roky. Zničené budovy, pozemní komunikace, průmyslové budovy, veřejné stavby atd., potřebují často kompletní rekonstrukci. Poptávka je zejména po technologiích na výrobu stavebního materiálu (cihelny), dále je zájem o moderní stavební komponenty – okna, izolační materiály, plastový materiál, dobrá příležitost se nabízí pro výrobce prefabrikovaných montážních domů. Obdobně nabízí místní trh zajímavou příležitost pro dodavatele technologií pro cementárny, jejichž současná výrobní kapacita je nedostatečná. Potřeba likvidace stavební suti vytváří poptávku po drtičích a třídičích.

Chemický průmysl

Jedná se o sektor výrazně zatížený mezinárodními sankcemi. Nicméně se toto odvětví vyznačuje vysokou poptávkou po technologiích na rafinaci ropných produktů (modernizace stávajících rafinérií v Homsu a Banias), dále je zájem po technologiích na výrobu umělých hnojiv, nátěrových hmot, agrochemických látek a čistících prostředků.

Strojírenský průmysl

Pozvolný růst obchodních aktivit se přenáší též do strojírenských oborů. Trh se vyznačuje nedostatkem spolehlivých obráběcích strojů, CNC strojů, chybí stroje na jemné obrábění, armatury, tvářecí stroje, svářecí stroje.

Automobilový průmysl

Tento sektor zaznamenává pravděpodobně nejrychlejší obnovu svých výrobních kapacit. S ohledem na místní regulační prvky dochází k obnovení provozů montážních závodů. Jednotlivé součásti (karosérie, podvozky, plasty) jsou dováženy do místních montoven zejména z Číny a Íránu. Poptávku tvoří obráběcí stroje, lisy, svářecí stroje. Poptávka je tažena také nedostatkem nákladních vozů a traktorů.

4. Kulturní a obchodní jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Kulturní a tedy i obchodní prostředí v Sýrii je pochopitelně velmi specifické, formované zcela odlišnými kulturními vzorci a historickými zkušenostmi. Přestože řada syrských podnikatelů působí velmi moderním, „západním“ stylem i např. s dlouhodobými obchodními zkušenostmi a pobyty v Evropě a USA je třeba mít na paměti, že existuje řada pravidel vycházejících ze syrské společnosti, které je třeba dodržet nebo je lépe se vyvarovat jejich překročení nebo porušení. Navíc syrská společnost není jednotná a velmi záleží z jaké konfesní, společenské i geografické oblasti obchodník pochází.


4.2. Oslovení

Většina syrských obchodníků má pro své společnosti a firmy webové stránky a e-maily, takže je možné získat prvotní přístup přes internet, ale je potřeba zdůraznit, že v obchodě je velký význam přisuzován především osobním vztahům, známostem a referencím od přátel. Proto je nezbytné si nejprve získat osobní důvěru, což se neobejde bez častých osobních kontaktů, přestože nemusí mít s projednávaným obchodem přímou souvislost. Často intuitivní chování Syřanů způsobuje, že důvěra a sympatie k představiteli firmy mají pro ně větší váhu, než firemní výkazy. Pokud bude chtít potenciální český podnikatel potkat nového obchodního partnera v Sýrii, je vždy dobré, pokud získá doporučení od někoho, kdo tohoto obchodního partnera již zná, tedy doporučuje se navazání prvotního kontaktu prostřednictvím osobního doporučení.

Pokud takové možnosti neexistují, pak lze doporučit co nejdříve osobní setkání, které syrský obchodník upřednostňuje před jinými způsoby. Rovněž lze dodat, že v rámci omezení cestování a osobního kontaktu v době pandemie COVID-19 syrský obchodník velmi trpí, neboť osobní kontakt a to nejlépe v rámci neformálního setkání u oběda nebo u večeře je v rámci syrské podnikatelské kultury zcela zásadní.

4.3. Obchodní schůzka

Jak sjednat obchodní schůzku a jak probíhá (lokace a čas schůzky /kancelář, restaurace; oběd, večeře/, vizitky, dárky atd.)? Načasování jednání

Jídlo a stolování je obecně pro Syřany zcela zásadní společenská/rodinná událost, kolem které se v podstatě odehrává každodenní režim. Syrský obchodník navíc preferuje obchodní večeře, které se mohou protáhnout do pozdních nočních hodin, z tohoto důvodu je tedy lepší případnou obchodní schůzku navrhnout syrskému partnerovi až po 12 hodině polední a naprosto ideální je pak večeře začínající zhruba od 21 hodiny. při prvním kontaktu není příliš obvyklé předávat si dárky, to až spíše v případě slibně se vyvíjejícího obchodu, na první schůzce (i vrámci obchodních obědů/večeří) se předávají vizitky.

Co českého obchodníka při jednání nejvíce překvapí?

Jací jsou ….. obchodníci?

Syřané jsou obecně přátelští a pohostinní lidé, kteří jsou rádi v kontaktu s cizinci a pohostinnost je hluboce zakotvena v základech syrské společnosti a kultury. Navíc jsou obecně velmi hrdí na syrskou kulturu, bohatou historii, na arabský jazyk a rozmanitou syrskou kuchyni. Mluví většinou v porovnání se středoevropským standardem relativně nahlas, při komunikaci se vyjadřují také zřetelnými fyzickými gesty. Z pravidla je lépe se vyhýbat diskuzím o současné syrské politice případně se zcela vystříhat kritice současné syrské vlády. Rovněž je doporučená zvýšená senzitivita ve zdůrazňování tradičně pozitivního politického postoje ČR vůči Izraeli v rámci moderní historie. Syrský obchdoník se zpravidla velmi šikovným obchdoníkem s velmi dobrým „business“ instiktem a s velmi dobrou taktikou vyjednávání. Navíc jde většinou o velmi trpělivé obchodníky a nevyplácí se ukázat netrpělivost a předkládat uspěchané obchodní návrhy.

Je vyjednávání s místními obchodníky jiné, ztěžují ho kulturní/náboženské/etnické odlišnosti?

Důležitým faktorem jsou také početné náboženské na státní svátky, které jsou pro Syřany většinou příležitostí pro setkání se širší rodinou a v takových obdobích se obchodu nevěnují, je proto třeba počítat s těmito možnostmi a plánovat např. své obchodní cesty mimo hlavní svátky (např. ramadán). Rovněž není dobré zapomínat, že víkend v Sýrii je pátek a sobota, neděle je normálním pracovním dnem, tudíž vyvarovat se např. sjednání schůzky na pátek. 

Jak nakládají ….. obchodníci s časem v rámci obchodního jednání?

Obecně se nedoporučuje začít hovořit o obchodu hned v úvodu nebo začátcích schůzky. Pokud se jedná o pracovní oběd nebo večeři většinou dochází na důležitá témata až v druhé polovině jednání. Doporučuje se nebýt netrpělivý nebo dokonce příliš horlivý, syrský partner by to vnímal jako nezdvořilost. V případě pracovních obědů/večeří je zprvu důležité věnovat se výběru a samotné konzumaci jídla (většinou jde o několik chodů) a až poté zvednout téma obchodu. Pracovní večeře můžou trvat několik hodin (2-3 hodiny). Je dobré ukázat, že jsme ochotní věnovat syrskému obchodníkovi dostatek času.

Jak nakládají ….. obchodníci s emocemi v rámci obchodního jednání?

Syřané jsou emotivní lidé obecně a to se projevuje i v rámci obchodního jednání, nelze však říci, že by byli prchliví nebo v úsudcích a obchodních návrzích jakokoliv zbrklí. Většinou maji svoji obchodní strategii velmi dobře naplánovanou. Syřané mají také rádi vtipy a rádi se směji, ale doporučuje vyhnout se vtipům se sexuální nebo náboženskou tematikou.  Je třeba zdůraznit, že syrský obchodník nerad hovoří o obchodních návrzích nebo možnostech po telefonu, nerad si dopisuje prostřednictvím e-mailu a dává přednost osobní schůzce a osobnímu kontaktu. Jak již bylo také uvedeno, je zcela kruciální budovat se syrským partnerem přátelské vztahy založené na oboustranné důvěře a obchodní společné zájmy neuspěchat. 

Existují nějaké teritoriální rozdíly v obchodních jednáních uvnitř země?

 Dalším citlivým tématem je případné srovnávání nebo komentáře/kritika jednotlivých syrských regionů, neboť existuje mezi městy v Sýrii (například Damašek x Aleppo nebo Aleppo x Lattakia, případně obecně obyvatelé větších měst x venkov) jistá rivalita a lokální patriotismu a nevhodným komentářem/kritikou oblasti odkud syrský obchodník pochází, si může český obchodník zcela zavřít dveře k případnému úspěšnému obchodu. Obecně lze také říci, že damašské obchodní rodiny se tradičně věnovali a věnují klasickému obchodu s jednotlivými komoditami, nicméně obchodní elita z Aleppa se vždy více soustředila na průmyslové, větší technické investiční celky a strojírenství.

Je vhodné resp. obvyklé nabízet při obchodních jednáních alkohol?

Vzhledem k velké konfesní rozmanitosti v Sýrii je tato blast rovněž velmi citlivá, zvláště pak, pokud není zřejmé, k jaké konfesní skupině syrský obchodní partner náleží. Z této skutečnosti pak nadále vyplývá otázka konzumace alkoholických nápojů nebo alkoholu jako dárku. Alkohol není v žádném případě vhodným dárkem, pokud není jisté, že obdarovaný alkohol akceptuje a to nezávisí pouze na případné konfesi obdarovaného. Vhodnější je proto např. české sklo a jiné, pro naši zemi charakteristické a tradiční výrobky (může se jednat i o předměty vyšší finanční hodnoty).

Jak se obléci na pracovní jednání?

Zejména při první schůzce je nejlépe být oblečen zcela formálně (oblek, kravata), později je možné „snížit“ dress code na „smart casual“ (košile bez kravaty, blejzr) nicméně tento vývoj záleží na syrském protějšku.

Jak by měl vypadat ideální jednací tým (počet členů, věkové a genderové složení týmu, šéf týmu)?

Dalším velmi citlivým tématem jsou manželky potenciálních syrských partnerů (obchod je v Sýrii genderově zcela nevyvážen a drtivou většinu syrských obchodníků tvoří muži) není příliš zdvořilé toto téma otevírat, pokud nezačne sám syrský obchodník, naopak dotaz na rodinu obecně, zejména případné potomky je velmi vděčné téma. Rovněž se doporučuje, aby z české strany byl vedoucím vyjednávacího týmu muž, ideálně zkušený, nejlépe nejvýznamnější, nejrespektovanější postava ve firmě. Počet týmu by celkově neměl přesáhnou tři osoby.

Je obvyklé obchodního partnera pozvat domů, resp. být pozván domů? Pokud ano, co je při takové návštěvě obvyklé, co čekat?

Pokud jde o prvotní fáze jednání a setkávání se nejde o příliš běžnou praxi a syrský obchodník ani neočekává, že bude pozván domů a ani toto pozvání zpočátku nenabídne českému protějšku. Pozvaní domů lze očekávat v mnohem pozdějších fázích vzájemného obchodního partnerství, ale ani toto není pravidlem. Většinou jde v prvním kontaktu o prostory kanceláře a relativně velmi rychle se další setkávaní přesouvají do restaurací a spíše večerních až nočních hodin.


4.4. Komunikace

Je důležité vzít si s sebou tlumočníka?

V 90% případů není v rámci obchodního jednání tlumočník potřeba. Syrská podnikatelská komunita většinou hovoří velmi dobře anglicky. 

Jak je to s jazykovou vybaveností?

Většina syrských podnikatelů mluví dobře anglicky, nicméně znalost arabštiny (případně syrského arabského dialektu) na jakémkoliv stupni znalosti je ze strany syrského obchodníka velmi oceňován.

Existují nějaká komunikační tabu?

Jak nejlépe komunikovat (osobně, e-mail, telefon atd.)?

Viz předchozí kapitoly. Syrský podnikatel dává jednoznačně přednost osobnímu kontaktu. 

4.5. Doporučení

Doporučuje se držet návodných podkapitol 4.1.- 4.4.

4.6. Státní svátky

  • 1. leden – Nový rok
  • 8. březen – Den revoluce
  • 21. březen – Den matek
  • 17. duben – Velikonoce
  • 17. duben – Den nezávislosti
  • 24. duben – Pravoslavné Velikonoce
  • 1. květen – Svátek práce
  • 2. květen – 4. květen – Íd Al-Fitr (konec ramadánu)  
  • 6. květen – Den mučedníků
  • 9. červenec – 12. červenec – Svátek Al-Adhá
  • 30. červenec – Nový rok podle islámského kalendáře
  • 6. říjen – Výročí Říjnové války
  • 8. října – Narození Proroka Muhammada
  • 25. prosince – Vánoce

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

V případě záměru působit na tuzemském trhu stabilně, nebo při umisťování složitější a náročnější technologie, případně jedná-li se o spolupráci směřující k výrobní kooperaci, doporučujeme zapojení a využití služeb místního registrovaného zástupce. Syrská legislativa, na rozdíl od některých jiných arabských zemí, obecně nevyžaduje, aby zahraniční firmy používaly pro prodej svého zboží výhradně služeb místních zástupců. Od 2. 1. 2002 však začalo platit ustanovení zákona 15/2001, podle kterého všechny firmy dodávající státnímu sektoru musejí mít svého místního zástupce, pokud nemají v zemi registrovanou svoji pobočku. Výjimkou jsou dodávky armádě a bezpečnostním složkám, bártrové obchody, kontrakty vyžadující nákupy přímo u výrobce a kontrakty nepřesahující hodnotu 5 mil. SYP (cca 100 tis. USD). Zákon č. 34 z roku 2008, který nabyl účinnosti až v březnu 2009, definuje základní podmínky, které musí být splněny při registraci místních zástupců. Na tento zákon pak navazuje předpis Ministerstva průmyslu a obchodu, který fakticky činnost místních zástupců zastřešuje formou registrace, a který uvádí následující: Ministerstvo ekonomiky a obchodu definuje podmínky pro registraci agentů zahraničních společností v Sýrii. V zásadě platí, že se může jednat o registraci obecnou pro veškeré aktivity zahraniční společnosti anebo o registraci například pouze pro jeden tendr. Zahraniční společnost také musí být zastoupena pouze jedním agentem.

V dokumentu vydaném Ministerstvem ekonomiky a obchodu jsou definovány náležitosti smlouvy a zastoupení uzavřené mezi agentem a zahraniční společností pro to, aby mohlo být zastoupení zaregistrováno. Jedná se o následující položky: ·

Jméno zastupované společnosti a sídlo. · Státní příslušnost, event. místo sídla. · Adresu (sídlo) mateřské společnosti a údaje o pobočkách, pokud je to relevantní. · Druh zmocnění a způsob zprostředkování (na mysli se má, zda je agent odměňován provizí nebo fixní odměnou). · Výši procentuální odměny nebo platu a podmínky plateb. · Předmět, pro který je zmocnění vystaveno, event. seznam položek (zboží, služby apod.). · Časové omezení zmocnění. · Jméno agenta, adresa a kontaktní údaje (telefon, fax, e-mail). · Konstatování, že obchodní vztah mezi zmocnitelem a zmocněncem je přímý a že zahraniční subjekt nemá jiného zmocněnce v Sýrii. Při registraci zástupce mají být předloženy následující doklady: · Platná registrace agenta k výkonu příslušných obchodních aktivit doplněná kopií dokladu potvrzujícího totožnost a daňovým identifikačním číslem. · Ověřená kopie výpisu z obchodního rejstříku. · Smlouva o zastoupení mezi zahraniční společností a agentem přeložená do arabštiny a ověřená na zastupitelském úřadě Sýrie působícím v zemi, v níž sídlí zahraniční subjekt a na Ministerstvu zahraničních věcí v Sýrii.

Při výběru agenta doporučujeme: 1. vyžádat si obchodní registraci agenta/distributora, 2. vyžádat si portfolio podniků, které agent/distributor zastupuje (z hlediska konkurence), 3. vyžádat si seznam výrobků, které agent/distributor prodává (z hlediska konkurence, komplementarity), 4. vyžádat si reference na podniky, které již distributor/agent zastupuje/l (ověřit jejich spokojenost), 5. v případě agenta se domluvit na provizi za prodané zboží a nikoli na paušálu za zastupování.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Zásadní normou, která definuje formy působení zahraničních firem, institucí a agentur působících v Syrské arabské republice, je zákon číslo 34 přijatý v roce 2008 upravující kromě cizích podnikatelských společností také působení státních či neziskových subjektů v Sýrii. Předpisy Ministerstva průmyslu a obchodu pak definují podmínky pro zastoupení zahraničních společností na úrovni obchodních zástupců. Zákonem č. 34 jsou určeny základní čtyři formy zastoupení zahraničních subjektů v Sýrii. Jedná se o následující:   Pobočka, plnící hlavní činnosti na území Sýrie k výkonu jakýchkoliv podnikatelských aktivit. Pobočku by měly v Sýrii založit ty zahraniční subjekty, které například najímají místní pracovní síly nebo rozsah jejich aktivit představuje činnost trvající déle než 6 měsíců nebo posílají do Sýrie své odborníky na dobu delší než 6 měsíců a nebo usilují například o nákup nemovitostí. Dočasná kancelář určená k plnění smlouvy s časovým omezením na dobu maximálně jednoho roku s možností prodloužení o další rok. Dočasná kancelář může zastupovat soukromý či státní subjekt s právem například pronajímat nemovitosti nutné k výkonu činnosti. Reprezentační kancelář je omezená zákazem výkonu obchodní činnosti. Její náplň má spočívat především v propagaci zahraničního subjektu, styku s veřejností, komunikaci se syrskými subjekty. Náplní této formy zastoupení může být i sběr informací nutných k činnosti mateřské společnosti aniž by přitom došlo ke generaci zisku. Zvlášť se upravují zákonem číslo 34, ale i dalšími právními předpisy, podmínky pro registraci reprezentační kanceláře pro zahraniční bankovní instituce. Místní, regionální kancelář, jejíž činnost je opět omezena zákazem výkonu obchodní činnosti s hlavní náplní v komunikaci se syrskými subjekty. V podstatě poskytuje poštovní adresu pro komunikaci s místními institucemi včetně doručování soudních rozhodnutí, rozsudků atd.   Pro registraci zahraničního zastoupení u Ministerstva ekonomiky a obchodu je nutné předložit: · Jméno a sídlo společnosti · Státní příslušnost a místo založení · Právní formu společnosti · Právní postavení a místní příslušnost obchodního soudu registrace · Druh registrace · Důvod pro působení v Sýrii · Základní jmění (kromě státních institucí a neziskových organizací) · Adresa kanceláře · V případě existence poboček jejich sídlo · Jméno vedoucí osoby, státní příslušnost a jeho bydliště v Sýrii · Jméno osoby, která zodpovídá za registraci · Elektronické spojení na registrovanou společnost · Detailní informace o podílnících společnosti nebo členů představenstva v případě finančních společností · Jméno auditora mateřské společnosti · Jméno auditora v Sýrii

5.3. Marketing a komunikace

S ohledem na existenci několika celostátních TV kanálů a rozhlasových stanic, existují v Sýrii dobré možnosti využití hromadných sdělovacích prostředků pro propagaci. Denní, periodický i odborný tisk běžně uveřejňuje reklamy propagující nejrůznější produkty, jména jejich výrobců či dovozců a distributorů. Nejčastěji využívanou cestou je využití místního zástupce nebo distributora. Hlavní formou podpory prodeje jsou nicméně veletrhy a výstavy Dohled nad cenami reklamy a jejím obsahem v hromadných sdělovacích prostředcích provádí státní Arab Advertising Organisation (AAO), Muntanabi Str., P.O.Box 2842, Damascus, fax: 00963-11-22220754. Tato organizace zprostředkovává reklamu v televizi, novinách a kontroluje reklamu na veřejných billboardech. Cena reklamy závisí na tom, zda je zboží místní produkce, vyráběné v licenci či dovážené. Ceny za reklamu bývají pro cizince poměrně velmi vysoké. Informace o výstavních akcích jsou aktuálně zveřejňovány na stránkách hlavních domácích organizátorů. Stále probíhající ozbrojený konflikt v kombinaci s pandemií COVID-19 zapříčinil, že v celé zemi se pořádá jen několik veletrhů a výstav a i tyto zbývající byly v rove 2020 zrušeny, s tím, že by měly být obnoveny v roce 2021. Nejvýznamnější veletržní akci v Sýrii (Damascus International Fair) pořádá státní společnost Public Establishment for International Fairs and Exhibitions (http://peife.gov.sy/en/). Soukromým syrským subjektem, který organizuje několik dalších výstav a veletrhů je společnost Syrian International Marketing Association (SIMA) -http://www.simafairs.com/ . Nejdůležitějším veletržním centrem je hlavní město Damašek.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Otázka ochrany duševního vlastnictví (IPR) by se neměla ve vztahu k syrskému obchodnímu prostředí podceňovat. Ačkoli státní orgány výrobce a distributory pirátských výrobků (hlavně počítačových softwarů) čas od času podrobí razii, výroba a distribuce tohoto zboží neomezeně pokračuje. Nejvíce rozšířeným porušováním autorských práv je v oblasti hudebních, obrazových nosičů a textilie (napodobování textilních značek je též rozšířeno, nicméně místní výrobci s oficiální licencí – Addidas, Nike, Puma, United Colors of Benneton apod.). Podobná situace je i u počítačových softwarů, kde americký zákaz vývozu do Sýrie softwarových programů používajících ochranné šifrovací technologie přiměl domácí trh k jejich 100% pirátskému kopírování. Nicméně i v ostatních oblastech výpočetního software je pirátsky okopírováno cca 60 % všech užívaných produktů. V maloobchodní síti si tak každý může koupit za nepatrný zlomek obvyklé světové ceny poslední verze počítačových operačních systémů a uživatelských programů. Pokud jde o knihy a jejich autorská práva, většina knih, které je možno dostat na místním trhu je v arabštině a od arabských autorů. Objevily se však i případy překladů anglických knih bez předchozího získání příslušných autorských práv. Určitému zlepšení situace napomohl nový zákon č. 12/2001 na ochranu autorských práv, který se kromě spisovatelů vztahuje i na počítačový software. Ochrana zákona se však vztahuje především na syrské autory, u zahraničních je implementace zákona omezena pouze na mezinárodní závazky Sýrie v této oblasti. Sýrie je signatářem Pařížské úmluvy o ochraně intelektuálního vlastnictví a Madridské konvence o deklaraci původu. V dubnu 1995 syrská vláda vyhlásila záměr se připojit k Pařížské unii pro mezinárodní ochranu průmyslových práv a dekretem č. 47/2002 se připojila ke Stockholmské dohodě o právech intelektuálního vlastnictví z r. 1967. Právo na registraci ochranných známek a patentů je zakotveno v zákoně č. 47 z r. 1946 a Legislativním dekretu č. 28 z r. 1980. Autorská práva jsou chráněna zákonem 12/2001.

5.5. Trh veřejných zakázek

V naprosté většině případů jsou státní zakázky zadávány prostřednictvím veřejných výběrových řízení. Výjimku tvoří drobné kontrakty, většinou na dodávky náhradních dílů (zpravidla do 20.000 USD), které jsou udělovány přímo na základě rozhodnutí nákupního výboru příslušné státní organizace. Zákon se nevztahuje na nákupy zbraní a vojenského materiálu, které probíhají přímým poptávkovým řízením. Tendry jsou zveřejňovány v tisku (hlavně arabský deník Tišrín nebo zpoplatněném webovém portálu Syria Report). Doba od oficiálního vyhlášení do uzávěrky je různá, většinou se pohybuje kolem dvou měsíců. Některé organizace však dávají lhůtu pouhé 4 týdny. U velkých zakázek se provádí předkvalifikace. Cena tendrové dokumentace je též různá a liší se podle příslušné státní organizace (zdarma či až 1.000 USD).

Právní úprava

Základem legislativy jsou Všeobecné dodací podmínky předepsané zák. č. 228/1969, 195/1974 a 349/1980 (ropný sektor). Podmínky jsou jednostranné a v neprospěch dodavatele. Jednotlivá tendrová zadání předepisují, podle povahy individuálního projektu, další právní, finanční nebo technické podmínky, vyplývající z předpisů jednotlivých resortů.

Příprava nabídky

Formální přípravě nabídky je třeba věnovat velkou pozornost a držet se striktně tendrového zadání. Často se totiž stává, že je firma vyloučena i za nepodstatnou formální chybu. Ceny je nutno uvést CFR(C&F) i FOB, většinou v USD. Nabídka musí obsahovat 3 obálky: 1) bid bond, požadované dokumenty a prohlášení, 2) technickou nabídku, 3) cenovou a finanční nabídku. Je-li požadováno zaslat vzorky, nutno počítat s cca 10-14 dny na jejich celní odbavení. Pokud nabízející není výrobce, musí předložit jeho prohlášení, že nemůže nebo nemá zájem dané zboží vyvážet přímo a že nabízející je jeho exkluzivní prodejce příslušného zboží do teritoria. Platnost nabídky bývá předepsána 90 dnů (někdy 120 či 180 dnů), v případě, že během této lhůty nedojde k vyhlášení vítěze, automaticky se prodlužuje o stejné období, pokud nabízející během 7 dnů před ukončením její platnosti neoznámí úmysl v tendru nepokračovat. Nabízející musí v nabídce uvést jméno a adresu svého zástupce v Sýrii. Pokud zástupce nemá, v některých případech stačí jen jeho údaje a v průběhu vyhodnocovacího řízení se připraví zastupitelská smlouva a veškeré další doklady nezbytné pro příslušnou registraci obchodního zastoupení. Ta se provede v mezidobí, nebo až v okamžiku, kdy je nabízející osloven jako vítěz a vyzván k podpisu kontraktu. Rizikem posledního je však možnost, že zástupce nebude včas zaregistrován (ze zákona 30 dní), či jeho registrace nebude schválena.

Záruka za nabídku (bid bond)

Každá nabídka musí být kryta nabídkovou zárukou (bid bond). Bid bondy (2-5% z předpokládané hodnoty nabídky) musí být vystaveny prostřednictvím Commercial Bank of Syria a v textu předepsaném touto bankou. Mezi tuto banku a banku českého vývozce vstupuje ještě banka korespondenční, neboť české banky nemají s CBS příslušné záruční linky. Příkaz korespondenční zahraniční banky k vystavení bid bondu je třeba zaslat 7-10 dnů před uzávěrkou tendru. Pokud se příslušný bid bond nestihne do uzávěrky vystavit, lze do nabídkové obálky vložit kopii příkazu k vystavení datovaného před uzávěrkou tendru. V tomto případě musí být bid bond vystaven v nejbližších 1-2 dnech, avšak nejpozději s datem uzávěrky. Text bid bondu dává možnost omezení jeho platnosti pevným datem, což v souvislosti s novým interním nařízením této banky zlepšilo postavení nabízejících. Banka v současné době již nežádá, jak tomu bylo dříve, beneficienty záruky o stanovisko k jejímu prodloužení či vrácení (bid bond se dříve mnohdy prodlužoval zbytečně, neboť tato procedura byla velmi zdlouhavá) a považuje záruky, ke kterým nedostane v době jejich platnosti příslušný pokyn k prodloužení, za neplatné po uplynutí jejich doby. Je proto na nabízejícím, který nehodlá svou nabídku prodloužit, aby včas svůj úmysl oznámil vypisovateli tendru a požádal ho o vrácení, resp. neprodlužování platnosti bid bondu. Vítěz tendru může požádat o vrácení bid bondu až po podpisu kontraktu a otevření příslušné záruky za dobré provedení díla (performance bondu).

Úloha místního zástupce ve výběrovém řízení

Podle zákona 15/2001 může syrský státní podnik uzavřít kontrakt se zahraniční firmou pouze v případě, že má v zemi svého oficiálně registrovaného zástupce nebo zaregistrovanou pobočku. Formality s registrací u Ministerstva hospodářství a zahraničního obchodu se řídí zákonem 151/1952 (podrobnosti viz kap. 8.1). Místní zástupce by měl být též schopen pro nabízejícího zajistit technickou specifikaci tendru ještě před oficiálním vyhlášením, aby na vypracování nabídky bylo dostatek času. Tendry jsou záměrně vyhlašovány s krátkou lhůtou do uzávěrky, aby seriózní nabídku mohly vypracovat pouze “některé” firmy. Dále i když nabízející splní po formální stránce všechny náležitosti výběrového řízení, má přijatelné technické řešení a jeho nabídka je cenově nejnižší, nemusí uspět pokud jeho agent nebude za něj během vyhodnocovacího procesu “lobovat”. V tomto směru je zvláště důležitá oblast technického ohodnocení nabídky.

Vyhodnocovací řízení

Ačkoli zákon předepisuje, aby vyhodnocení tendru bylo veřejné, tj. za účasti nabízejících, většinou je tomu naopak. Může se odehrát v jednom dni, či naopak trvat několik měsíců (většinou 6-8 měsíců včetně schválení nadřízeným orgánem). Nejprve se otevírá obálka s bid bondem a ostatními formálními náležitostmi (prohlášení o bojkotu Izraele, potvrzení o členství v obchodní komoře, apod.), dále se otevírá obálka s technickým řešením, které v případně složitějších nabídek posuzuje a hodnotí technický výbor, což trvá i několik týdnů. Nakonec dochází k otevření cenové části nabídky. Stává se, že cenově druhý či třetí nabízející, který uspěl v prvních dvou kritériích, bývá mnohdy vyzván, aby snížil svoji cenu o minimálně 10 %. Na toto snížení pak musí reagovat původně nejnižší nabízející, chce-li získat kontrakt.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Obecně se právní spory v obchodní oblasti mezi soukromými subjekty řeší podle Obchodního zákoníku číslo 33/2007 a Občanského zákoníku z roku 1949. Pro procesní stránku je pak zásadní zákon číslo 4/2008 regulující způsoby vedení sporů v oblasti občansko a obchodně právní. Spory, jehož jedním z účastníků je státní subjekt, mohou být vedeny před občanským, ale i správním soudem. Předmětem soudních sporů může být i předmět definovaný v ustanoveních zákona č. 2/2008 zaměřený na ochranu zákazníků před nepravdivou reklamou, zákaz výroby a prodej napodobenin cizích značek a omamných látek. Obecně platí, že zahraniční subjekt má formálně stejná práva v soudním sporu jako jakýkoliv jiný místní subjekt. S přihlédnutím ke komplikovanému systému a obtížné vymahatelnosti práva se ovšem preventivně doporučuje věnovat velkou pozornost výběru partnera a formální stránce obchodních vztahu, tj. smlouvám, přičemž snížit riziko dalších problémů generovaných obchodním sporem může pomoci:

  • Uzavřené pojištění přenášející vymahatelnost pohledávky na pojišťovnu.
  • Text smlouvy, který v případě obchodního sporu odkazuje na legislativu původu společnosti, tj. České republiky (problém pak samozřejmě může vzniknout s vymahatelností práva).
  • Řešení v podobě kaucí, které může být sekundárně nevýhodné v důsledku změny devizového kurzu

Pokud zahraniční společnost čelí soudnímu sporu a nebo je odhodlána spor vyvolat, musí kontaktovat místního právního zástupce. Jemu je dále udělena plná moc. Plnou moc lze udělit na Zastupitelském úřadu Syrské arabské republiky v Praze na obecném dokumentu k udělení plné moci.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

MZV ČR nedoporučuje občanům ČR cestovat do Sýrie vzhledem k pokračujícímu ozbrojenému konfliktu v zemi a související celkové destabilizaci bezpečnostní situace. V návaznosti na šíření epidemie COVID-19 Syrská vláda zavedla od konce února 2020 sanitární opatření na hranicích. V březnu byly uzavřeny pozemní hranice do Jordánska a do Libanonu (až na výjimky), rovněž tak bylo uzavřeno letiště v Damašku a námořní hraniční přechody. Po vstupu do Sýrie se musí všichni cestovatelé podrobit 14 denní karanténě ve vyhrazených zařízeních.       

Víza

  • Mezi ČR a Syrskou arabskou republikou platí vzájemná vízová povinnost pro občany obou států. Občané ČR mají možnost získání víza do země na velvyslanectví Syrské arabské republiky v Praze na adrese Českomalinská 20/7, 160 00 Praha 6 (webová adresa https://www.syrianembassy.cz/). Konzulární oddělení velvyslanectví vydává vstupní víza dle následujících pravidel: Příjem žádostí: denně od 9.00h do 12.00h /v pracovních dnech/ Výdej udělených víz: pondělí – čtvrtek : 13.00h – 14.00h., pátek : 12.00h -13.00h. Žadatel musí předložit tyto náležitosti: cestovní pas platný min. 6 měsíců, 2x formulář žádosti – je možno stáhnout prostřednictvím webových stránek velvyslanectví, 2x fotografie, potvrzení o zaměstnání nebo o studiu Vízum je možné požadovat s následující platnosti: jednorázové vízum na 2 měsíce: 60,- Eur nebo vícevstupové vízum s platností na dobu 2 měsíců, případně více: 100,- Eur. Žadatel je povinen poplatek poskytnout na účet u ČSOB : č.263701095/0300. Pro aktuální informaci vždy kontaktujte zmíněné velvyslanectví.  

Cestování do Damašku a po Sýrii

  • S ohledem na skutečnost, že mezinárodní letiště v Damašku funguje pouze ve velmi omezeném provozu a z Prahy není provozováno přímé spojení, nejsnadnější způsob cesty lze realizovat přes letiště v Bejrútu (Libanon). Pro přechod libanonsko-syrské hranice musí být cestovatel vybaven platným COVID 19 testem ne starším 96 hodin. Hromadná přeprava mezi Bejrútem a Damaškem je velmi nespolehlivá, je tedy nezbytné aby cestovatele na hranicích (nejlépe však přímo na letišti v Bejrútu)  někdo ze syrské strany vyzvedl. Cestování po Sýrii se důrazně nedoporučuje (v případě nutnosti je možné konzultovat aktuální situaci s pracovníky velvyslanectví ČR v Damašku).  

Ubytovací kapacity

Hotely

  • Hotel Sheraton Damašek – standardní pokoj (single 300 USD/double  325 USD) – club room /přístup do salonku/(single 350 USD/double  375 USD) –  club suite/přístup do salonku/(single 675 USD/double  700 USD) – terrrace club siute /přístup do salonku/(single 700 USD/double  725 USD) – presidentské apartmá (2750 USD)  
  • Hotel Dama Rose Damašek – standardní pokoj (single 115 USD + 13,5% daň) se snídaní – standardní pokoj (single 130 USD + 13,5% daň) se snídaní            

Pitná voda

  • Nedoporučuje se užívání vody přímo s vodovodního řadu, doporučuje se užívání balené vody.    

Kriminalita a asymetrické hrozby  

  • Vzhledem k tomu, že v Sýrii již deset let probíhá občanská válka je cestování po území, s výjimkou některých oblastí, vysoce rizikové. Konflikt průběžně probíhá zejména severní, severovýchodní a severozápadní části země.

Asymetrické hrozby

  • S ohledem na výskyt a časté aktivity teroristických buněk tzv. Islámského státu je cestování zejména v pouštních oblastech na východ od Damašku a podél hranice s Irákem vysoce rizikové.

Kriminalita

  • S ohledem na kritickou ekonomickou situaci v zemi, vysokou míru chudoby a nedostatek zdrojů pro obživu obyvatel, je v zemi vysoká latence hlavně majetkové kriminality (krádeže, únosy, výkupné atp.). Proto pohyb a to zejména mimo samotné centrum Damašku a bez důvěryhodné osoby znalé místních poměrů se považuje za vysoce rizikový.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Problematiku zaměstnávání nerezidentních občanů v zásadě určují následující instituce:

  • Ministerstvo práce a sociálních věcí v oblasti definování pravidel zaměstnávání cizinců v Sýrii v duchu ustavení zákona 91/1959, vyhlášky ministerstva č. 2040/2005 a 15293/2006;
  • Generální ředitelství pasové a imigrační agendy v otázce pravidel pro udělování povolení k pobytu; · Ministerstvo financí v oblasti agendy daně z příjmu podle ustanovení zákona č. 24/2003.

V závislosti na konkrétních případech mohou do celého procesu vstoupit i další subjekty, jako jsou jednotlivá resortní ministerstva, exekutiva průmyslových zón apod. Obecně se jedná o proces velmi komplikovaný, jehož úspěšné zvládnutí může trvat velmi dlouhou dobu. V zásadě platí, že v případě, že uchazeč usiluje o pracovní místo jako zaměstnanec, musí mj. předložit doklad na Ministerstvu práce o sociálních věcí, že není na definované místo jiný rezidentní uchazeč, event. že žadatel pobývá v Sýrii déle než 10 let. V případě zaměstnání v soukromém sektoru je požadováno kromě předložení dokladů o profesní způsobilosti i prohlášení, že během působení na daném pracovním místě bude v rámci definovaného programu vyškolen místní zaměstnanec, který postupně nahradí nerezidentního pracovníka. V případě žádosti o pracovní povolení jako zaměstnavatel je nutné na Generálním ředitelství pasové a imigrační agendy začít procedury vyřizování žádosti o povolení k rezidentnímu pobytu podle aktuálně platných procedur dokazováním profesní způsobilost, předložením dokladu o pronájmu výrobních, event. kancelářských prostor event. dokladu o pobytu na území státu delší než 10 let, pokud je k dispozici. V určitém stádiu byrokratického procesu, který se mění, je dále veškerá žádost postoupena Ministerstvu práce a sociálních věcí, které po absolvování vlastních procedurálních pravidel znovu celou záležitost postoupí Generálnímu ředitelství pasové a imigrační agendy k dovyřízení.


5.9. Veletrhy a akce

Pro rok 2020 byly všechny akce (především mezinárodní obchodní veletrhy – Damascus International Fair, Re-Build Syria 2020 Exhibition apod.) zrušeny v rámci vládních preventivních opatření proti šíření COVID-19. V tomto roce by se měly zmíněné veletrhy již konat, ale mezinárodní účast bude zřejmě velmi nízká. Damascus International Fair by měl proběhnout ve dnech 25.8. – 3.9. 2021 (http://peife.gov.sy/en/) a Re-Build Syria 2021 Exhibition ve dnech 29.9. – 3.10. 2021 (http://www.re-buildsyria.com/).

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Embassy of the Czech Republic  

Damascus, P.O. Box 2249, Syria tel.: 00963 (0)11 3331383, 3339395, 3333077 fax: 00963 (0)11 3338268  

  • e-mail ZÚ: damascus@embassy.mzv.cz
  • e-mail obchod a ekonom úsek: commerce_damascus@mzv.cz    
  • adresa: Abou Roumaneh, Abi al-Alaa al-Maari Sq.- (lidově Saht al-Rawda), Misr Street 51    

Organizační struktura zastupitelského úřadu  

  • Velvyslanec: PhDr. Eva Filipi  
  • Obchodně-ekonomický usek a rozvojová agenda: Mgr. David Mertl  
  • Politický a konzulární úsek: Mgr. Petr Rybák  
  • Konzul USIS: Mgr. Daniel Sladkovský  

Pracovní doba: Ne–Čt 7.45–16.15 hod.    

více na webových stránkách: https://www.mzv.cz/damascus/cz/o_velvyslanectvi/index.html  

Územní působnost: Sýrie    

Honorary consulate in Lattakia  

  • Lattakia, 8th March Steet – Zein Building, P.O.Box 20 tel: 00963 41 467032-8 fax: 00963 41 473732 e-mail: cz-cons@zeinbros.com  
  • Vedoucí HK: Walíd Zajn   Provozní doba úřadu: Po-Čt, 9:30-14:00   Územní působnost: Governoráty Latákíja a Tartús    

Honorary Consulate in Aleppo  

  • Aleppo, Cheikh Taha Street (near Al Foursan Cafe), P.O. Box 235   tel. 0096321/4663520, 0096321/4663500 fax: 0096321/44663510 e-mail: aleppo@honorary.mzv.cz  
  • Vedoucí HK: Joseph Sakkal Provozní doba úřadu: Po-Čt 9:00 – 14:00 Územní působnost: Aleppo, Idlib, Hamá, Rakka, Hasaka

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

První pomoc: 110  

Policie: 112  

Hasiči: 113  

Obecná infolinka: 147

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

ZÚ SAR v ČR: https://www.syrianembassy.cz/  

Web Ministerstva zahr. věcí:  http://mofaex.gov.sy/  

Web Ministerstva průmyslu: http://www.syrianindustry.org  

Web Ministerstva vnitra: http://syriamoi.gov.sy  

Web Ministerstva ropy: http://mopmr.gov.sy  

Web Ministerstva zdravotnictví: http://www.moi.gov.sy  

Web Ministerstva spravedlnosti: http://www.moj.gov.sy  

Web Ministerstva vyššího vzdělávaní: http://www.mohe.gov.sy   

Web Ministerstva školství: http://www.syrianeducation.org.sy  

Web Ministerstva zemědělství: http://moaar.gov.sy  

Web Ministerstva financí/ekonomiky: http://www.syrecon.org  

Web Ministerstva kultury: http://www.moc.gov.sy  

Web Ministerstva vodních zdrojů: http://www.irrigation.gov.sy  

Web Ministerstva elektřiny/energetiky: http://www.moe.gov.sy  

Web Ministerstva dopravy: http://www.mot.gov.sy  

Web Ministerstva turismu: http://www.syriatourism.org    

Web E-Goverment, eng.: https://www.egov.sy/page/en/132/0/HOME.html#&panel1-1  

FB stránka Prezidenta SAR: https://www.facebook.com/SyrianPresidency/  

Pobočka Červeného kříže v SAR: https://www.icrc.org/en/where-we-work/middle-east/syria




• Teritorium: Asie | Sýrie | Zahraničí