Turecko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

24. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Ankaře (Turecko)

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Turecký trh s více než 80 miliony spotřebiteli patří k významným obchodním partnerům ČR, což dokládá i objem vzájemné obchodní výměny. Vzájemný obchodní obrat v roce 2018 zaznamanel mírný propad a přesáhl 85,2 mld. Kč (-4,8%), z toho export 47,7 mld Kč (-10,3%). Stále bylo zachováno pozitivní saldo obchodní bilance ve prospěch ČR (10,2 mld. Kč, 16,8 mld. Kč v roce 2017), které je nejvyšší v rámci exportu do zemí mimo EU (včetně USA). V celkovém objemu exportu mimo země EU na 4. místě mimo země EU (za USA, RF, Švýcarskem a Čínou). V roce 2019 je možné očekávat v souvislosti s výkonem tureckém ekonomiky narovnání bilance vzájemného obchod.

Vývoj ZO ČR a Turecka v letech 2013 – 2018 (na bázi Kč)

 

2013/2012

2014/2013

 

2014/2015

 

2015/2016

 

2016/2017

 

2017/2018

 

Export

+30 %

+3,1 %

+5,3%

13,1%

-0,4%

-10,3 %

Import

+3,9 %

+21,6 %

+11,2 %

+10,6 %

+3,3 %

+3,3 %

Obrat

+19,7 %

+9,4 %

+7,1 %

+12,1 %

+1,1 %

-4,8 %

Zdroj: ČSÚ

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Postupně dochází ke změně komoditní struktury vzájemného obchodu, přičemž ve vývozu i v dovozu převládají průmyslové výrobky s vyšší přidanou hodnotou.

Hlavním položkám českého exportu (v následujícím pořadí) v roce 2018, podobně jako v předchozích letech, dominovaly: výrobky automobilového průmyslu, tj. osobní motorová vozidla o objemu 1500 až 3000 cm3 (HS8703), díly a příslušenství motorových vozidel a traktorů (HS8708), zařízení pro automatické zpracování dat, tj. zejm. paměťové jednotky a procesory (HS8471), odstředivky přístroje k filtrování (HS 8421), čerpadla, kap. zdviže (HS8413), elektrické přístroje ke spínání obvodů (HS8536),  kompresory a odsávače (HS8414), klimatizační zařízení (HS8415), kohouty, ventily aj. pro potrubí, kotle a vany.

Hlavním položkám importu z Turecka do ČR (v následujícím pořadí) ve stejném období dominovaly: osobní motorová vozidla o objemu 1500 až 2500 cm3 (HS8703), části motorových vozidel a traktorů (HS8708), sedadla (HS 9401), motorová vozidla pro přepravu nákladu (HS8704), trička, vrchní tílka, aj. (6109), čerpadla, kap. zdviže (HS8413), přípravky potravinové a jiné (2106), Textilie netkané i impregnované laminované aj (5603), motorová vozidla pro veřejnou dopravu osobní (HS8702), Šperky klenoty části z kovů drahých plátované (HS7113), Pulovry svetry vesty apod pletené háčkované (6110).

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Obchodní výměna mezi Tureckem a ČR v oblasti služeb je zatím omezena pouze na turistický ruch prostřednictvím českých a tureckých cestovních kanceláří a dále pak silniční dopravu (tranzitní nákladní dopravu). Začíná se rozvíjet oblast stavebního sektoru a zakázek, kde se projektů tendrů v druhé zemi účastní firmy Metrostav-Ankara Inšaat resp. BRC International.

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Česká energetická společnost ČEZ v konsorciu s tureckou firmou Akenerji Elektrik Üretim a její mateřskou firmou Akkök Group vyhrála v červenci 2008 s nabídkou v hodnotě 600 mil. USD soutěž na privatizaci distribuční společnosti SEDAŞ (Sakarya Electric Distribution Company) působící ve 4 provinciích v severozápadní části Turecka a dodávající elektřinu 1,3 milionům zákazníků (cca 8 TWh) – licence platná do r. 2035. Po úspěšném tendru na distribuci elektřiny se ČEZ začal profilovat též jako investor v oblasti výroby elektrické energie. Za tímto účelem v říjnu 2008 ČEZ podepsal s Akkök Group dohodu o strategické spolupráci, čímž ČEZ odkoupil polovinu majoritního podílu skupiny Akkök v Akenerji (tj. podíl 37,4 % v Akenerji měl hodnotu 302,6 mil. USD). Později ČEZ do posílení Akenerji investoval dalších 75 mil. USD. Akenerji je druhý největší soukromý producent elektrické energie v Turecku s více než 10% tržním podílem a produkcí zhruba 2% z celkem v zemi vyprodukované elektřiny. V létě 2010 byla spuštěna do provozu jejich hydroelektrárna Akocak u Trabzonu o výkonu 91 MW. Dále jsme zaznamenali další společné česko – turecké projekty vodních elektráren (Uluabat, Burcbendi, Bulam, FEKE I a FEKE II, Himmetli a Gokkaya). Společný subjekt Akenerji a ČEZ postavil paroplynovou elektrárnu CCGT EGEMER u města Erzin v provincii Hatay o výkonu 872 MWe (900 MW). Elektrárna Hatay-Erzin vyrábí elektrickou energii s využitím moderních technologií spalování, která splňuje evropské standardy emisí. Prostřednictvím Akenerji ČEZ provozuje 3 kombinované plynové elektrárny (360 MW), 5 vodních elektráren (285 MW), další 3 hydroelektrárny (87 MW) a 1 větrný park (15MW).

Dalším významným českým investorem do energetiky je firma EnergoPro, která nyní realizuje projekt hydroelektrárny (HEPP) Karakurt (95 MW) v provincii Kars v hodnotě 360 mil. USD a také nový projekt Alparslan 2, který bude po dokončení největší soukromě vlastněnou hydroelektrárnou v Turecku o výkonu 280 MW. Objem realizovaných či do roku 2023 rozplánovaných investic dosahuje cca 20 mld. Kč a kromě hydroelektráren zahrnuje i v roce 2019 slavnostně otevřenou továrnu na generátory a turbíny v Ankaře. Přítomnost firmy v Turecku začala akvizicí pěti hydroektráren (Hamzali o výkonu 16,7 MW u města Kirikkale nedaleko Ankary, Aralik 12,4 MW na severovýchodě Turecka a kaskáda Resadiye 1 – 22,9 MW, Resadiye 2 – 26,7 MW a Resadiye 3 – 16 MW u města Sivas, resp. Tokat na severu Turecka) o celkovém výkonu cca 95 MW, přičemž tato akvizice byla financována prostřednictvím ČEB. Přímé turecké investice v ČR v posledním období neregistrujeme. Portfoliové investice byly soustředěny především v cestovním ruchu (tj. cestovní kancelář CK ČEDOK), přičemž turecké investice jsou spravovány v ČR prostřednictvím amerického kapitálového fondu ODIEN ASSET Management. Byly však prodány.

Významné obchodní aktivity českých subjektů v Turecku

Společnost Vítkovice Machinery Group, resp. její divize Vítkovice Power Engineering, stavěla na základě EPC kontraktu pro tureckého investora Adularya Enerji/Naksan Holding na klíč tepelnou elektrárnu na lignit „Yunus Emre/Adularya“ (výkon 2x145 MW) u města Beypazari ve vzdálenosti cca 135 km od Ankary. Projekt je od léta 2016 pozastaven z důvodů převzetí projektu státním fondem TMSF a technickým komplikacím.

Konsorcium firem AŽD Praha a.s. a CROSS Zlín a.s. dokončilo v roce 2019 projekt v hodnotě 510 mil. Kč na výstavbu inteligentního dopravního systému v Izmiru (referenční projekt pro celou zemi). Doufáme, že se stane vzorem pro další podobné projekty v Turecku.

ÚJV Řež a.s. ukončil v listopadu 2016 dvouletý kontrakt s Úřadem pro atomovou energii Turecka („TAEK - Türkiye Atom Enerjisi Kurumu“) ve výši cca 200 mil. Kč, jehož předmětem byla odborná podpora ÚJV Řež turecké instituci spočívající v procesu licencování jaderné elektrárny Akkuyu, jakož i zvýšení odborné úrovně pracovníků TAEK. Na jaře 2017 byl uzavřen nový kontrakt na dva roky, který byl na počátku roku 2019 opětovně prodloužen.

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Hospodářské a obchodní vztahy mezi Československem a Tureckem mají dlouholetou tradici s kořeny sahajícími až do období těsně po 1. světové válce. První Obchodní úmluva byla podepsána 31. května 1922 na principu doložky nejvyšších výhod. Poslední preferenční dohoda na bilaterálním základě, dohoda o volném obchodu, byla podepsána v r. 1997. Její platnost byla ukončena vstupem ČR do Evropské unie. Od té doby je základním dokumentem upravujícím obchod mezi ČR a Tureckem Dohoda o celní unii Turecka s EU.

V platnosti jsou dále následující dokumenty relevantní pro ekonomickou oblast:

  • Dohoda o hospodářské, technické, průmyslové a vědecké spolupráci (6. 1. 1976);
  • Dohoda o mezinárodní silniční dopravě (30. 6. 1981);
  • Dohoda o spolupráci v oblasti cestovního ruchu (30. 6. 1981);
  • Dohoda o letecké dopravě (podepsaná v roce 1996, v platnosti od 1. 4. 1998);
  • Ujednání mezi MO ČR a GŠ Turecka o vzájemné spolupráci ve vojenské oblasti (v platnosti od 22. 12. 1997);
  • Dohoda o mezi vládou České republiky a vládou Turecké republiky o průmyslové spolupráci v oblasti obrany (podepsána 28. 9. 1999, v platnosti od 18. 10. 2002);
  • Dohoda o zabránění dvojího zdanění a zamezení daňovému úniku v oboru daní z příjmu (podepsána 12. 10. 1999, v platnost vstoupila 15. 12. 2003);
  • Dohoda o spolupráci v oblasti zemědělství (podepsána 7. 9. 2000, je v platnosti);
  • Dohoda o spolupráci a vzájemné pomoci v celních záležitostech (podepsána 10. 10. 2000, v platnosti od 2. 2. 2001);
  • Dohoda o spolupráci v oblasti kultury, školství, vědy, mládeže a sportu (v platnosti od 10. 6. 2004);
  • Mezirezortní memorandum o strategickém partnerství pro spolupráci v oblasti energetiky (podpis: 4. 2. 2013);
  • Dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic (podepsána 29. 4. 2009 během návštěvy tureckého prezidenta Abdullaha Gülla v ČR, v platnosti od 18. 3. 2012). Dohoda, která vstoupila v platnost dne 18. 3. 2012, představuje významný pilíř v jinak dynamických a bohatých obchodně-ekonomických vztazích ČR a TR a rovněž výraznou jistotu pro investory na obou stranách.

Platnost následujících dokumentů byla ukončena dnem vstupu ČR do EU (k 1. 5. 2004):

  • Obchodní dohoda (29. 8. 1975);
  • Dohoda o volném obchodu (podepsána 3. 10. 1997, v platnosti od 1. 9. 1998);
  • Dohoda o spolupráci ve veterinární oblasti (podepsána 10. 10. 2000);
  • Dohoda o spolupráci ve fytosanitární oblasti (podepsána 10. 10. 2000).

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Mezi ČR a Tureckem, s přihlédnutím ke stupni ekonomického rozvoje Turecka, v předchozích letech téměř nebyla realizována rozvojová spolupráce. Dosud se tato spolupráce uskutečňovala formou tzv. „malých lokálních projektů“ (MLP) a soustřeďovala především na oblast školství v méně rozvinutých oblastech Turecka (na východě země ve městě Bingöl a v chudé ankarské čtvri Bağlum). Poslední MLP byl realizován v říjnu 2014. Současně platí, že od r. 2015 již není Turecké republice poskytována žádná rozvojová pomoc. Doporučujeme však českým podnikatelským subjektům, aby se aktivně zapojily do rozvojové pomoci Evropské komise pro předvstupní období IPA (tzv. „Instruments of Pre – Accession“). O tomto instrumentu blíže referujeme v oddíle 3.3. - „Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU“.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: