Turecko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

30. 10. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Ankaře (Turecko)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu: 

  • Turecká republika (Türkiye Cumhuriyeti, Republic of Turkey)

Složení 65. vlády a rozdělení portfolií:

Po volbách 1. 11. 2015, kdy AKP (Adalet ve Kalkinma Partisi - Strana spravedlnosti a rozvoje) obsadila v Parlamentu 317 křesel. Nová jednobarevná vláda premiéra Binali Yildirima byla zformována 24.5. 2016.

  • Binali Yildirim - předseda vlády (Başbakan)
  • Bekir Bozdağ – vicepremiér (Başbakan Yardımcısı)
  • Fikri Işık - vicepremiér (Başbakan Yardımcısı)
  • Recep Akdağ - vicepremiér (Başbakan Yardımcısı)
  • Hakan Çavuşoğlu– vicepremiér (Başbakan Yardımcısı)
  • Mehmet Şimşek - vicepremiér (Başbakan Yardımcısı)
  • Bülent Tüfenkci – ministr vnitra
  • Abdülhamit Gül - ministr spravedlnosti
  • Fatma Betül Sayan – ministryně pro rodinu a sociální politiku
  • Ömer Çelik - ministr pro EU
  • Nurettin Canikli – ministr obrany
  • Jülide Sarıeroğlu – ministr práce a sociální jistoty
  • Mehmet Özhaseki – ministr životního prostředí a urbanismu
  • Mevlüt Çavuşoğlu – ministr zahraničí
  • Nihat Zeybekçi– ministr hospodářství
  • Berat Albayrak – ministr energetiky a přírodních zdrojů
  • Osman Aşkın Bak – ministr mládeže a sportu
  • Ahmet Eşref Fakıbaba – ministr potravin, zemědělství a živočišné výroby
  • Bülent Tüfenkçi – ministr obchodu a cel
  • Lütfi Elvan – ministr rozvoje
  • Numan Kurtulmuş – ministr kultury a turismu
  • Naci Ağbal – ministr financí
  • İsmet Yılmaz – ministr školství
  • Veysel Eroğlu – ministr lesů a vodního hospodářství
  • Ahmet Demircan – ministr zdravotnictví
  • Ahmet Arslan – ministr dopravy, námořnictví a komunikací
  • Faruk Özlü – ministr průmyslu a vědy

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Rozloha: 

  • 783 562 km2, z toho 769 632 km2 pevnina a 13 930 km2 vodních ploch.

Délka hranice: 2648 km (Arménie 268 km, Ázerbájdžán 9 km, Bulharsko 240 km, Gruzie 252 km, Řecko 206 km, Írán 499 km, Irák 352 km, Sýrie 822 km, pobřeží: 7 200 km).

Počet obyvatel:

  • 81 867 223 (průměrná hustota obyvatelstva: 102/km2).
  • V roce 2017 vzrostl počet obyvatelstva o 1 milion 341 tisíc 839 oproti roku 2016.

Gramotnost:

  • 94,9 % celkové populace (muži 98,3 %, ženy 91,6 %),
  • podíl mužů na celkové populaci 50,2 % (39 511 191),
  • podíl žen na celkové populaci 49,8 % (39 229 862).

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 12,4 ‰. 

Demografické složení:

  • (věk) 0-14: 23,6% (18 886 220),
  • 15-64: 67,9%,),
  • +65: 8,3%,
  • průměrné stáří populace činí 30,5 let.

Porodnost:

  • 16,4 narození/1000,
  • porodnost: 2,10 dětí/na 1 ženu.
  • V roce 2016 se narodilo 1 309 771 dětí, 51% chlapců a 49% děvčat.

Úmrtnost:

  • 5,3/1000,
  • dětská úmrtnost 10/1000. 
  • Počet úmrtí vzrostl o 4,2 %.

Průměrný věk obyvatelstva:

  • 30,5 (průměrný věk mužů: 30,4, průměrný věk žen: 31,6).

Národnostní složení:

  • oficiální statistiky neuvádějí,
  • odhad: Turci 70-75 %, Kurdové 18 %, zbývající 7-12 % (Arméni, Arabové, Řekové, Albánci, Gruzíni, Lazové, Čerkesové, Židé a další).  

Náboženské složení: 

  • 99,8 % obyvatelstva jsou muslimové (většina sunnité, menšina alevité),
  • 0,2 % ostatní (ortodoxního, gregoriánského, židovského, katolického a protestantského vyznání).
  • Řecký ortodoxní i arménský patriarchát sídlí v Istanbulu. 

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji užívané jazyky: turečtina                                                                

Kurdština se používá v běžném neoficiálním styku zejm. na jihovýchodě Turecka. Znalost ostatních světových jazyků, především němčiny a angličtiny, je mezi obyvatelstvem nízká, znalost angličtiny, příp. francouzštiny je omezena na vzdělanější vrstvy a významná turistická střediska, němčiny na bývalé “gastarbeitery”. 

Administrativně správní členění, hlavní a další velká města / počet obyvatel:

Turecko je rozděleno na 81 provincií (il), členěných dále na okresy (ilçe).    

  • Ankara: 5 445 026  
  • Istanbul: 15 029 231
  • Izmir: 4 279 677
  • Bursa: 2 936 803
  • Antalya: 2 364 396

Nejméně obydlenou provincií je Bayburt s 80 471 obyvateli.

Peněžní jednotka: turecká lira – mezinárodní kód TRY, vnitrostátní TL                   

  • Kurz k 17. 5. 2015: 2,61 TRY/USD – 2,83 TRY/EUR
  • Kurz k 17. 5. 2016: 2,96  TRY/USD – 3,35  TRY/EUR
  • Kurz k 8. 3. 2017: 3,67  TRY/USD – 3,88  TRY/EUR
  • Kurz k 8. 5. 2018: 4,28  TRY/USD – 5,09  TRY/EUR

Jak je patrné z výše uvedených čísel, kurz TL podléhá značné fluktuaci s celkovým trendem směrem dolů v posledních dvou letech.

Cizí měny jsou volně směnitelné, v zahraničním obchodě se využívají USD i EUR. Používání cizích měn ve vnitřním platebním styku není zakázáno, některé obchody ceny uvádějí v místní i volně směnitelné měně (zejména v turistických destinacích).

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Turecko je na základě ekonomických výsledků z posledních let považováno za zemi s nově industrializovanou, rozvíjející se ekonomikou. Turecké hospodářství patří přes ekonomické zpomalení v roce 2016 a ekonomické potíže v roce 2017 mezi zajímavější ve skupině rozvíjejících se trhů. Domácí turecká ekonomika přes množství vnitřních i mezinárodních výzev - terorismus, ukončení mírového dialogu s tureckou kurdskou menšinou, růst regionální nestability uvnitř země, vnitropolitická nejistota, uprchlíci, vojenské operace v Sýrii a Iráku, neshody s EU a USA – vykazuje prorůstový výkon, který je uměle stimulován tureckou vládou. Turecko se stále složitěji vyrovnává s globálním poklesem přílivu kapitálu do rozvíjejících se trhů.

Turecká ekonomika  v roce 2017 nadále prohlubovala rizikové faktory jako vysoké zadlužení privátního sektoru (229 mld. USD), vysoký obchodní deficit, rostoucí rozpočtový deficit a klesající hodnota liry (TL), které byly cenou za výrazný růst HDP 7,4%, jež je označován MMF za přehřátý. Vysoký růst HDP v 3. čtvrtletí 2017 o 11,2% lze vysvětlit zejména nižší meziroční bází pro měření (ve 3. čtvrtletí 2016 HDP kleslo po pokusu o puč o 0,8%). Dle nezávislých ekonomů je toto tempo v letošním roce stěží neudržitelné, a to i dle nové, upravené metodiky TÜRKSTATu. Vysoký růst HDP byl v loňském roce podporován přílivem krátkodobého spekulativního kapitálu a zejména fiskálně na úkor rozpočtového deficitu. Likvidita firem byla posílena prostřednictvím záruk Kreditního garančního fondu (KGF), který podporuje půjčkami privátní sektor s jeho jinak vysokým zadlužením přes 212 mld. USD. 

V nesouladu s vysokým nominálním růstem HDP jsou údaje o neklesající nezaměstnanosti (10,9% celkem a 20,2% v produktivně nejmladší věkové kategorii) a stagnujících investicích do výroby. Deficit obchodní bilance (CAD) dosáhl 40 mld. USD, asi 8% HDP, což prohlubuje dlouholetý problém Turecka  - závislost na externím financování resp. malou úroveň domácích úspor.

Meziroční pokles FDI v roce 2017 v sektorech mimo nemovitosti (reality) je asi 40% a v absolutních číslech je příliv FDI nejnižší za posledních 6 let.  FDI přitom klesají už od roku 2015, kdy dosáhly 17, 5 mld. USD. V roce 2016 to bylo jen 12,9 mld. USD a v období 1-9/2017 7,3  mld. USD. Z toho 50,2% zahraničních investic v tomto období směřovalo do nákupu nemovitostí (za 1 mil. USD nemovitost je usnadněno získání občanství, což oceňují např. občané Iráku, Sýrie). Za nárůstem prodeje nemovitostí je jednak pokles hodnoty TL a jednak nestabilita v sousedních zemích a v některých zemích Zálivu (SAK).

Důvěru investorů nadále výrazně oslabuje dění v Turecku, především stále trvající výjimečný stav v zemi, zasahování do nezávislosti centrální banky, politizace justice, a verbální útoky proti USA a EU, jejichž míra se během roku snižovala.

Inflace je na vzestupu (CPI meziročně 13%) a dosáhla nejvyšší úrovně za posledních 14 let. Vysoká inflace, známá z Turecka 90. let, se stává se silným politickým tématem.  Nominální růst mezd ji zdaleka nedostačuje a Turecko čekají již letos důležité volby.

S rostoucí inflací přímo souvisí oslabování TL vůči USD a Euru, které odráží výše zmíněný trojitý deficit Turecka (obchodní, rozpočtový a finanční deficit privátního sektoru). TL oslabila vůči USD během roku 2017 o 21%, což představuje velkou zátěž pro zadlužený privátní sektor. Dalším faktorem oslabování TL je nedůvěra obyvatelstva, které ukládá velkou část úspor v zahraniční měně, a to i navzdory vysokým oficiálním údajům o růstu HDP. Slabá TL přitom neznamená automaticky výhodu pro všechny exportéry, protože průmyslová výroba je z vysoké míry závislá na dovozu zahraničních subkomponentů (např. elektrotechnický průmysl z 83%, automobilový z 60%). Také vysoká importní závislost na plynu a ropě a její rostoucí ceny zvyšují výrobní náklady a inflaci. S dalším oslabováním TL a také se zhoršováním politického prostředí a vztahů USA/EU-Turecko souvisí i odliv krátkodobých portfoliových investic, které v průběhu roku rostly a dorovnávaly negativní obchodní bilanci Turecka.

Turecku náleží 17. místo mezi nejsilnějšími světovými ekonomikami. Z  regionálního a globálního pohledu představuje Turecko v současnosti největší ekonomiku na Blízkém východě, následuje Írán a Saúdská Arábie. Turecké hospodářství je 7. největší ekonomikou v Evropě.

Turecké HDP dosáhlo na konci roku 2017 hodnoty 851 mld. USD v běžných cenách, což činí 3 105 mld. v TL. Na obyvatele v běžných cenách klesl HDP z  10 743 USD v 2016 na 10 597 USD v roce 2017.

Vzhledem k celkovému zhoršování se stavu turecké ekonomiky došlo po stabilizaci mezinárodního ratingu v roce 2016 v průběhu roku 2017 k opětovnému snížení hodnocení.  

Agentura Moody’s snížila rating tureckých bank z Ba1 na Ba2, což povede k dalšímu zdražení úvěrů ze zahraničí, na nichž jsou ekonomika a její růst závislé. Moody’s kromě uvedených makroekonomických faktorů a dluhové zátěže firem v USD uvedl i chybějící transparentnost při řízení státních firem a mnohamiliardové mimorozpočtové závazky státu v rámci infrastrukturních PPP projektů - projekty nemocnic, mostů či obřího nového letiště v Istanbulu. Ze stejných důvodů snížila rating Turecka i agentura Standard and Poor’s na BB-.

Vývoj makroekonomických ukazatelů v letech 2013 – 2017

 

2013

2014

2015

2016

2017

HDP v běžných cenách - v mld. TL

1 565,1

1 749,8

1 953,6

1 971,1

3 105,0

HDP v běžných cenách - v mld. USD

950,3

934,1

859,0

857,4

851,0

HDP ve stálých cenách - v mld. TL

122,5

126,1

131,3

134,8

169,5

Reálný růst HDP (stálé ceny) (%)

4,2

2,9

4,0

2,7

7,4

HDP/obyvatele - v TL (běžné ceny)

20 607

22 753

25 130

24 745

38 660

HDP/obyvatele - v USD (běžné ceny)

12 395

12 022

10 910

10 743

10 597

Inflace  (%)  CPI (konec období)

7,4

8,1

8,8

8,5

11,4

Nezaměstnanost (%)

10,0

9,9

11,2

11,8

10,9

Zdroj: Turecký statistický úřad Turkstat, vzhledem ke změnám metodiky Turkstat, není možné sledovat dlouhodobě jednotlivé ukazatele

Míra nezaměstnanosti v Turecku v roce 2017 představovala 10,9%. Počet nezaměstnaných se zvýšil oproti roku 2016 o 124 000 osob na 3,45 milionu. Nezaměstnanost mezi muži se meziročně snížila o 0,2%, mezi ženami se naopak zvýšila o 0,4%.  Pokračuje trend vysoké nezaměstnanosti mezi mladými mezi 15-24 lety, která v roce 2017 činila 20,8% a oproti roku 2016 se zvýšila o 1,2% a patří mezi dlouhodobé problémy Turecka.

19,4% zaměstnaných obyvatel pracuje v zemědělství, 19,1% v průmyslu, 7,4 % ve stavebnictví a 54,1% ve službách. Celková zaměstnanost v populaci je 52,8%, což znamená 0,8% nárůst a 31,6 milionu pracujících osob.

Trh práce a nezaměstnanost – srovnání údajů v únoru 2015 a 2016
Zdroj: Turkstat

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

V roce 2017 výdaje státního rozpočtu dosáhly 667,7 mld. TL a vláda hospodařila s deficitem ve výši 47,4 mld. TL, což představuje přibližně 10 mld. USD resp. 1,5% HDP. V meziročním srovnání jde o podstatně zhoršený deficit fiskální politiky státu jako v předchozím roce (1,3% HDP).

V roce 2016 výdaje státního rozpočtu dosáhly 583,7 mld. TL a vláda hospodařila s deficitem ve výši 29,3 mld. TL, což představuje přibližně 7,81 mld. USD resp. 1,3 % HDP. V meziročním srovnání jde o mírně zlepšený deficit fiskální politiky státu jako v předchozím roce (1,1% HDP).

Vývoj státního rozpočtu (v mil. TL) v letech 2013 až 2017

v mil. TRY

2013

2015

2016

2017

Příjmy celkem

389 682

483,4

554 400

630 300

z toho daňové

326 169

96 286

458 700

 

Výdaje celkem

408 224

506 000

583  700

677 700

Zdroj: Ministerstvo financí TR (poznámka ZÚ: problémem tureckých statistik je skutečnost, že údaje jsou průběžně měněny i retroaktivně, respektive v následujícím období jsou vynechány dlouhé řady umožňující sledování meziročních změn).

Deficit státního rozpočtu HDP v % (dle definice EU)

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2015

2016

2017

2,2 %

5,5 %

3,6 %

1,4 %

2 %

1,18 %

1,2 %

1,3 %

1,5 %

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Vývoj platební bilance představuje Achillovu patu turecké ekonomiky. Tento problém byl v minulých letech zmírňován stále relativně nižší cenou ropy, jejíž cena se však v poslední době zvyšuje. V r. 2016 byl nejnižší od roku 2009 (32,1 mld. USD v roce 2015 a 32, 6 mld. USD v roce 2016). V roce 2017 však došlo k jeho meziročnímu navýšení o 37,5% na 77,1 mld. USD kvůli navýšení cen fosilních paliv a celkovému zvýšení dovozů (celkem o 17,9 % meziročně). Obchodní deficit (tzv. 12-měsíční rolling CAD) v lednu 2018 dosáhl 51,6 mld., za samotný leden 2018 7,1 mld. USD. 

Vysoký deficit běžného účtu platební bilance indikuje strukturální problémy ekonomiky, resp. absenci konkurenceschopnosti na mezinárodních trzích. Tento fakt věrně reflektuje skutečnost, kdy turecká ekonomika postrádá hodnotné globální značky, které by mohly táhnout exportní výkon Turecka a mohly úspěšně komercionalizovat své produkty v zahraničí. I když odhadovaná cena sta nejhodnotnějších značek Turecka během posledních šesti let vzrostla z 10 mld. USD na 33 mld. USD, stále tato celková agregátní hodnota nedosahuje ani hodnoty samotné značky IBM (36 mld. USD) a de facto se rovná hodnotě značky Wal-mart.

Vývoj deficitu platební bilance (v mld. USD a jako poměr deficit/HDP v %)

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

Deficit v mld. USD

46,5

65,03

45,84

32,1

32,6

77,1

Deficit/HDP

6,1%

7,9%

5,7

4,4

3,8

5,5

Zdroj: Undersecretariat of Treasury, média

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

V roce 2001 v důsledku bankovní krize a privatizace některé banky zanikly a jiné se sloučily s většími nebo jimi byly pohlceny. Současné bankovní domy reflektovaly situaci krizového r. 2001 a jejich kapitálová přiměřenost se tak v letech 2014-2015 pohybuje na hranici 15 až 18%, byť se snižující se tendencí z hodnoty 17,84% (leden 2013) na hodnotu 16,3%. V zemi působí řada zahraničních bank, ať už jako klasické depozitní banky pro privátní i korporátní klientelu, nebo jako úvěrové investiční ústavy.

Dohled nad komerčním bankovním sektorem a kapitálovým trhem má nově v kompetenci vicepremiér Canikli. Centrální banka a státní finance má pod dohledem vicepremiér pro ekonomické otázky Mehmet Şimşek (Republic of Turkey Prime Ministry - Undersecretariat of Treasury www.treasury.gov.tr), provádění bankovního dozoru a další úlohy jsou svěřeny Státní bankovní regulační agentuře BBDK (Banking Regulation and Supervision Agency), na jejichž internetových stránkách (www.bbdk.org.tr) lze nalézt údaje k jednotlivým bankám, statistiky, příslušnou legislativu apod. Na internetové stránce Bankovní asociace Turecka – TBB (Türkiye Bankalari Birligi) (www.tbb.org.tr) je dostupný jak jmenný seznam všech bank a ústavů s adresami, e-maily, telefony a jmény ředitelů, tak i další užitečné informace.

Celkově v Turecku působí 49 bank dle níže uvedené struktury:

A/ Centrální banka Turecka (TCMB), internet: www.tcmb.gov.tr

B/ Depozitní banky:

  • 3 státní depozitní banky:
  • Ziraat Bankasi (Zemědělská banka): m.j. pro zemědělce a státní sektor
  • Halk Bankasi (Lidová banka):  m.j. sociální zabezpečení
  • Vakıflar Bankasi (Nadační banka): m.j. pro podporu malopodnikatelů 
  • privátních depozitních bank
  • 19 zahraničních depozitních bank (např. Deutsche Bank, Citibank, ING Bank aj.) a poboček zahraničních bank (např. Societé Générale, ABN AMRO Bank, JP Morgan Chase aj.)

C/ Rozvojové a investiční banky

  • 3 státní turecké rozvojové a investiční banky (které nepřijímají deposita):
  • A/ Türk Eximbank (pouze zahraničně ekonomické a obchodní operace – exportní a garanční banka)
  • B/ Iller Bankasi – rozvojová municipální banka
  • C/ Türkiye Kalkinma Bankasi
  • 10 privátních tureckých a zahraničních rozvojových a investičních bank

D/ Participující banky

  • Celkem se jedná o 4 banky fungující na principu islámského bankovnictví

Pojišťovny 

V současné době působí na trhu 48 pojišťovacích ústavů, 18 penzijních fondů a 2 zajišťovny s licencí Úřadu vicepremiéra pro ekonomické otázky (Undersecretariat of Treasury – www.treasury.gov.tr). V souladu s přibližováním země k EU vstoupil v platnost v roce 2007 nový zákon o pojišťovnictví. Všechny pojišťovací ústavy jsou nyní privátní. Podle typu pojišťovacích operací poskytuje 8 ústavů životní pojištění, 18 ústavů penzijní pojištění, 40 ústavů ostatní typy pojištění, nadto zde fungují dvě zajišťovny. Z celkového aktuálního počtu 48 pojišťoven v Turecku pracuje celkem kolem 16 licencovaných zahraničních pojišťovacích společností (např. Generali, AXA, Allianz, ING aj.). Další informace jsou dostupné na internetových stránkách Asociace pojišťoven TSB (Association of the Insurance Companies of Turkey) www.tsb.org.tr.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Turecký daňový systém doznává postupně řady změn, z hlediska usídlování firem je nejdůležitější poslední právní úprava korporátních daní k 1. lednu 2018 (Corporate Tax Law č. 5520), která navýšila jednotnou sazbu daně ve výši 20% na 22% (s výhledem do roku 2020). Systém zahrnuje celou škálu daní, některé sazby se každoročně mění, zejména dochází k pravidelnému navyšování spotřební daně ÖTV na alkohol, cigarety a luxusní zboží a automobily. Výběr hlavních daní probíhá na centrální úrovni, některé specifické daně jsou vybírány na úrovni obcí.

Rozbor daňového systému poskytují v angličtině internetové stránky státní organizace na podporu investic ISPAT (zkráceně „Invest in Turkey“) v oddíle „Investor´s Guide“ na adrese www.invest.gov.tr. Zevrubný popis daňového systému včetně dalších užitečných informací k podnikání v Turecku poskytuje publikace „Invest in Turkey“ auditorské společnosti KPMG Turecko, která je volně dostupná na internetových stránkách www.kpmg.com.tr. Obsahuje rovněž řadu tabulek včetně modelových výpočtů. Velmi hodnotným zdrojem informací jsou též web stránky společnosti Deloitte na adrese: http://www.deloitte.com.tr. Českým firmám lze doporučit, aby se obracely na odborné zahraniční konzultantské firmy, které se dlouhodobě komplikovaným tureckým daňovým systémem zabývají.

Základní daně

Daň z příjmu se vybírá z veškerých příjmů, a to jak od domácích a zahraničních fyzických osob, tak od právnických osob sídlících v Turecku. Nerezidenti, kteří disponují příjmem získaným v Turecku (prostřednictvím zaměstnání, majetkového vlastnictví, obchodních operací či jiných aktivit generujících příjem) jsou rovněž zdaňováni, pouze však z příjmu získaného v Turecku.

Korporátní daň - základní sazba korporátní daně vybírané ze zisku činí 20%.

Daň z příjmu jednotlivců: jde o progresivní zdanění se sazbou od 15% do 35%. Sazby aplikované na roční příjem (v tureckých lirách – TRY) jsou následující:

Příjmová skupina (v TRY)

Sazba v %

do 12.000

15%

12.001 – 29.000

20%

29.001 – 106.000

27%

106.001 a více

35%

Detailnější informace lze opět nalézt v studii „

Invest in Turkey“ KPMG (str. 84 a dále).

Daň z přidané hodnoty – DPH: 

Zboží a služby: 18%

Základní potraviny a textilní produkty: 8%

Některé zemědělské produkty: 1%

DPH je vybíráno rovněž z importovaných výrobků (v angličtině tzv. „input VAT“) a složitým mechanismem je vyrovnáváno s DPH (tzv. „output VAT“) vybíranou v místě (malo)prodeje.  Doporučujeme, aby se firmy v tomto směru dohodly o postupu se svým zahraničním tureckým partnerem, případně využily služeb zkušených mezinárodních konzultantských firem se sídlem v Turecku. Systém je postaven na zápočtu hodnot „input VAT“ a „output VAT“. Eventuální přebytek importní „input VAT“ se převádí k dobru do dalšího měsíce, v žádném případě nedochází k refundaci.

Speciální spotřební daně (ÖTV) - existují 4 hlavní zbožové skupiny, které podléhají spotřební dani (s různou sazbou): 

  • a/ výrobky z ropy, zemní plyn, oleje, mazadla a jejich deriváty: sazba se pravidelně mění, 
  • b/ automobily a ostatní dopravní prostředky, motocykly, letadla, helikoptéry a jachty: 1% - 145%,
  • c/ tabák a tabákové výrobky, alkoholické nápoje: 25% - 285,6%, 
  • d/ luxusní výrobky: 6,7% - 30%

Průběžně dochází ke zvýšení speciální spotřební daně mnoha zbožových skupin, a to v důsledku prohlubujícího se deficitu běžného účtu platební bilance a neuspokojivého vývoje zahraničního obchodu Turecka. V této souvislosti vzrostla speciální spotřební daň (ÖTV) např. u automobilů o objemu motoru 1600 cc až 2000 cc z 80% na 90%, což představuje nárůst ceny nového automobilu o cca 5,6%. U automobilů o objemu motoru nad 2000 cc vzrostla ÖTV z 130% až na 160%. Nárůst ÖTV zaznamenávají téměř pravidelně též alkoholické výrobky a tabákové výrobky.

Aktuální sazby a popis, k jakým produktům se daň vztahuje lze nalézt např. v manuálu KPMG Invest in Turkey na str. 88 a dále.

Daň z bankovních a pojišťovacích transakcí:

Transakce bankovních a pojišťovacích ústavů nepodléhají platbě DPH, nýbrž dani z bankovních a pojišťovacích operací.  Aplikována je na veškeré bankovní příjmy, např. úroky z půjček apod. Všeobecná sazba činí 5%, u depozitních transakcí jde o 1%, od roku 2008 není u prodeje zahraničních deviz uplatňována žádná daň. Daň u vybraných bankovních příjmů domácích (rezidentních firem) a daň z bankovních příjmů zahraničních (nerezidentních firem) je identická:

  • a/ dividendy: 15%,
  • b/ úroky ze státních směnek a státních obligací: státní organizace Invest in Turkey uvádí, že se jedná o 0%, auditorská firma KPMG uvádí 1%, 
  • c/ úrok z ostatních směnek a obligací: 0% (jde o stejný případ jako u státních obligací),
  • d/ úrok z bankovních depozit: 15%.

Kolkovné – tzv. „stamp duty“:

Kolkovné je vybíráno u celé řady dokumentů jako smluv, akreditivů, garančních listů apod. včetně platebních výměrů. Výše kolkovného se vypočítává jako procento ze základu hodnoty a představuje 0,189% až 0,984%. Nejběžnější sazbou je právě sazba 0,984% aplikovaná na nově uzavírané kontrakty. Na hrubý plat zaměstnance je též uvaleno kolkovné, a to ve výši 0,66% z hrubé mzdy.

Daň z převodu nemovitostí a pozemků: její sazba činí 0,1% až 0,6% z hodnoty nemovitosti.

Speciální komunikační daně:

  • Služby operátorů mobilních sítí: 25%
  • Služby poskytovatelů kabelového a satelitního signálu: 15%
  • Poskytovatelé internetového připojení: 5%

Daň z bohatství (majetková daň):

  • Dědická daň a darovací daň: sazba se pohybuje v závislosti na hodnotě od 1% - 30%.
  • Motorová daň (dle modelu a kubatury): jde o specifickou částku, která je každoročně revidována.  Daň z budov: 0,1% - 0,3% (u rezidentů jde o 0,1%, u nerezidentů většinou o 0,2%)

Další municipální a lokální daně:

  • Zábavní daň: specifická sazba v rozsahu 0 – 20%.
  • Komunikační daň: 1%
  • Daň z prodeje plynu a elektřiny: 1,5%
  • Daň na ochranu životního prostředí: specifická daň podléhající každoroční revizi.

V Turecku existuje celá škála daňových výjimek a dalších zvýhodnění, které jsou aplikovány na průmyslové a další činnosti ve speciálních investičních zónách. Jde o tzv. prioritní rozvojové zóny, technologické rozvojové zóny, průmyslové parky a zóny volného obchodu. Dále jsou daňová zvýhodnění aplikována na sektor výzkumu a vývoje, vzdělávací společnosti, kulturní investice a kulturní podniky. (blíže k vládním investičním incentivám viz kapitola 2.6.).

Kromě investičních pobídek jsou z platby DPH (včetně dalšího zvýhodnění) vyňaty zejména následující oblasti (s jistými výjimkami): 

  • a/ export zboží a služeb,  
  • b/ roaming poskytovaný v Turecku zákazníkům mimo Turecka (tj. nerezidentním zákazníkům) v souladu s mezinárodními úmluvami o roamingu, pokud je v nich zahrnuta reciprocita, 
  • c/ explorace nalezišť nerostných surovin,
  • d/ mezinárodní doprava,
  • e/ dodávky strojů a zařízení importované pro potřeby fyzických nebo právnických osob, které jsou plátci DPH a mají certifikát příslušných úřadů potvrzující, že jsou investory, 
  • f/ služby poskytované v přístavech a na letištích pro lodě a letadla,  
  • g/ sociální a další výjimky se týkají dodávek pro vládu a ostatní relevantní organizace, pokud jde o kulturní, vzdělávací, zdravotní a další obdobné účely,  
  • h/ bankovní a pojišťovací transakce jsou vyňaty z povinnosti platby DPH, protože podléhají zvláštní dani z bankovních a pojišťovacích transakcí ve výši 5% (viz výše),
  • ch/daňové výjimky jsou udělovány na příjmy pocházející z aktivit firemních zahraničních poboček a za splnění jistých podmínek stejně tak u jejich domácích i zahraničních afilací,
  • i/ výdaje na výzkum a rozvoj, 
  • j/ snížení daňového základu firem se týká některých darů, pomoci a sponzoringu sportovních aktivit.

Nicméně systém refundace DPH je značně komplexní záležitost, která je navíc determinována pravidlem reciprocity (v daném případě mezi TR a ČR). Pro konkrétní výklad doporučujeme kontaktovat daňové specialisty v místě.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: