Turecko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

24. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Ankaře (Turecko)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu: 

Turecká republika (Türkiye Cumhuriyeti, Republic of Turkey)

 

Složení 66. vlády a rozdělení portfolií:

 

Prezidentské a parlamentní volby konané v Turecku dne 24. 6. 2018 potvrdily vítězství znovu zvoleného prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana (52,55 %) a aliančního uskupení stran AKP a MHP (53,62 %). Volbami přešlo Turecko na prezidentský systém, díky čemuž zanikly posty předsedy vlády a místopředsedů vlády, vytvořeny byly nové prezidentské výbory a restrukturalizovány (zrušeny i sloučeny) některé resorty. Dne 9. 7. 2018 složil prezident Erdogan přísahu a dne 10. 7. 2018 byla jmenována nová vláda:

 

Fuat Oktay – víceprezident

Süleyman Soylu – ministr vnitra

Abdulhamit Gül - ministr spravedlnosti

Zehra Zümrüt Selçuk – ministryně pro rodinu, práci a sociální politiku

Hulusi Akar – ministr obrany

Murat Kurum – ministr životního prostředí a urbanismu

Mevlüt Çavuşoğlu – ministr zahraničí

Fatih Dönmez – ministr energetiky a přírodních zdrojů

Mehmet M.Kasapoğlu – ministr mládeže a sportu

Ruhsar Pekcan – ministryně obchodu

Mehmet Nuri Ersoy – ministr kultury a turismu

Berat Akbayrak – ministr financí

Ziya Selçuk – ministr školství

Bekir Pakdemirli – ministr zemědělství a lesů

Fahrettin Koca – ministr zdravotnictví

Mehmet Cahit Turhan – ministr dopravy a infrastruktury

Mustafa Varank – ministr průmyslu a technologie

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Rozloha:  783 562 km2, z toho 769 632 km2 pevnina a 13 930 km2 vodních ploch.

Délka hranice: 2.648 km (Arménie 268 km, Ázerbájdžán 9 km, Bulharsko 240 km, Gruzie 252 km, Řecko 206 km, Írán 499 km, Irák 352 km, Sýrie 822 km, pobřeží: 7 200 km).

Počet obyvatel: 82 003 882 (průměrná hustota obyvatelstva: 107/km2). V roce 2018 vzrostl počet obyvatelstva o 1 milion 193 tisíc 357 oproti roku 2017.

Gramotnost: 96,7% celkové populace (muži 99%, ženy 94,5%), podíl mužů na celkové populaci 51,2% (35 491 854), podíl žen na celkové populaci 48,7% (33 786 899).

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 14,7‰.

Demografické složení: (věk) 0-14: 23,4%, 15-64: 67,8%, +65: 8,8%

Porodnost: 15,3 narození/1000, porodnost: 1,99 dětí/na 1 ženu. V roce 2018 se narodilo 1 248 547 dětí, 51,3% chlapců a 48,7% děvčat.

Úmrtnost: 5.3/1000, dětská úmrtnost 10/1000.  Počet úmrtí vzrostl o 4,2%.

Průměrný věk obyvatelstva: 32 (průměrný věk mužů: 31,4, průměrný věk žen: 32,7).

Národnostní složení: oficiální statistiky neuvádějí, odhad: Turci 70-75%, Kurdové 18%, zbývající 7-12% (Arméni, Arabové, Řekové, Albánci, Gruzíni, Lazové, Čerkesové, Židé a další). 

Náboženské složení:  99,8% obyvatelstva jsou muslimové (většina sunnité, menšina alevité), 0,2% ostatní (ortodoxního, gregoriánského, židovského, katolického a protestantského vyznání). Řecký ortodoxní i arménský patriarchát sídlí v Istanbulu. 

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji užívané jazyky: turečtina                                                                

Kurdština se používá v běžném neoficiálním styku zejm. na jihovýchodě Turecka. Znalost ostatních světových jazyků, především němčiny a angličtiny, je mezi obyvatelstvem nízká, znalost angličtiny, příp. francouzštiny je omezena na vzdělanější vrstvy a významná turistická střediska, němčiny na bývalé “gastarbeitery”. Administrativně správní členění, hlavní a další velká města / počet obyvatel: Turecko je rozděleno na 81 provincií (il), členěných dále na okresy (ilçe).          

Ankara                5 503 985  

Istanbul               15 067 724

Izmir                    4 320 519

Bursa                   2 994 521

Antalya                2 426 566

Nejméně obydlenou provincií je Bayburt s 82 274 obyvateli.

 

Peněžní jednotka: turecká lira – mezinárodní kód TRY, vnitrostátní TL                   

Kurz k 17. 5. 2015           2,61 TRY/USD                      2, 83 TRY/EUR

Kurz k 17. 5. 2016           2,96  TRY/USD                     3,35  TRY/EUR

Kurz k 8. 3. 2017             3,67  TRY/USD                     3,88  TRY/EUR

Kurz k 8. 5. 2018             4,28  TRY/USD                     5,09  TRY/EUR     

Kurz k 22. 5. 2019           6,09 TRY/USD                      6,79 TRY/EUR

 

Jak je patrné z výše uvedených čísel, kurz TL podléhá značné fluktuaci s celkovým trendem směrem dolů v posledních dvou letech. Cizí měny jsou volně směnitelné, v zahraničním obchodě se využívají USD i EUR. Používání cizích měn ve vnitřním platebním styku není zakázáno, některé obchody ceny uvádějí v místní i volně směnitelné měně (zejména v turistických destinacích).

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Turecko je na základě ekonomických výsledků z posledních let považováno za zemi s nově industrializovanou, rozvíjející se ekonomikou. Turecké hospodářství patří přes ekonomické problémy mezi zajímavější ve skupině rozvíjejících se trhů. Domácí turecká ekonomika má přes množství vnitřních i mezinárodních výzev - terorismus, ukončení mírového dialogu s tureckou kurdskou menšinou, růst regionální nestability uvnitř země, vnitropolitickou nejistotu, množství uprchlíků, vojenské operace v Sýrii a Iráku, neshody s EU či USA a rostoucí strukturální hospodářské problémy viditelné především od srpna 2018, velký potenciál.

 

Vývoj makroekonomických ukazatelů v letech 2014 – 2018:

 

2014

2015

2016

2017

2018

HDP

 

 

 

 

 

    HDP v běžných cenách - v mld. TL

1749,8

1953,6

1971,1

3105

3700

    HDP v běžných cenách - v mld. USD

934,1

859,0

857,4          

851

784

    HDP ve stálých cenách - v mld. TL

126,1

131,3

134,8

169,5

173,9

    Reálný růst HDP (stálé ceny)  (%)

2,9

4,0

2,7

7,4

2,6

    HDP/obyvatele - v TL (běžné ceny)

22 753

25 130

24 745

38660

45 463

    HDP/obyvatele - v USD (běžné ceny)

12 022

10 910

10 743

10597

 9 632             

Inflace  (%)  CPI (konec období)

8,1

8,8

8,5

11,4

16,22

Nezaměstnanost   (%)

9,9

11,2

11,8

10,9

11,0

Zdroj: Turecký statistický úřad Turkstat, vzhledem ke změnám metodiky Turkstat, není možné sledovat dlouhodobě jednotlivé ukazatele

 

Turecká ekonomika procházela v roce 2018 intenzivním turbulentním obdobím - zadlužení privátního sektoru, rostoucí rozpočtový deficit, spotřebitelskou inflaci, ztrojnásobení úrokových sazeb a klesající hodnota liry (TL). Přehřátí turecké ekonomiky v roce 2017, kombinované s uplatňováním přísnějších pravidel v rámci globálních finančních toků, umožnil v roce 2018 vznik stagflačního prostředí a navyšování vnitřního tureckého dluhu, který v případě, že nebude v roce 2019 razantně řešen, může vyvolat další výrazné ekonomické potíže včetně recese turecké ekonomiky.

Turecká vláda reagovala v září 2018 na negativně se vyvíjející ekonomickou situaci opatřeními pod hlavičkou „Nového ekonomického plánu“, jejichž cílem byla stabilizace cen, fiskální disciplína a vyrovnaná ekonomika. Plán byl doplněn protiinflačním programem Ministerstva financí. Experty jsou opatření hodnocena jako dílčí, turecká ekonomika vyžaduje hlubší  a zásadnější zásahy. Přes výše uvedené komplikace se Turecku podařilo udržet růst HDP v roce 2018 ve výši 2,6%, přestože ve 4Q došlo k reálnému poklesu o 3%. Pro rok 2019 Evropská komise například očekává, že HDP Turecka poklesne o 2,3%, aby v roce 2020 strmě stouplo o 3,9%.

Turecko meziročně navýšilo množství FDI v roce 2018 o 20% z 10,9 mld. USD na 13,2 mld. USD, je to poprvé od roku 2015, kdy došlo k meziročnímu navýšení. Nadále směřuje největší množství investic do realit (44%), výrobních závodů (14%) a finančního sektoru (10%). Důvěru investorů ovšem výrazně oslabuje politické dění v Turecku, zasahování do nezávislosti centrální banky, politizace justice, časté změny podmínek pro zahraniční investory, nejistota v bankovním sektoru a verbální útoky zejména proti USA.

 

Přes upozornění expertů na hrozbu výrazného růstu inflace, došlo po jejím postupném nárůstu během roku 2018 ke skoku, když v září 2018 její míra dosáhla 24,52% a teprve v únoru 2019 se ji podařilo dostat těsně pod hranici 20%, kde se však nadále drží (duben 2019 19,50%). Inflace tak v roce 2018 dosáhla nejvyšší úrovně za posledních 15 let. Vysoká inflace a růst spotřebitelských cen, známé z Turecka 90. let, se stávají silným politickým tématem, když jim nominální růst mezd zdaleka nedostačuje.

S rostoucí inflací přímo souvisí oslabování TL vůči USD a EURU. TL oslabila vůči USD během roku 2017 o 21%, následně během roku 2018 došlo k prudkému výkyvu (ztráta hodnoty o 40%), který byl řešen výraznou aktivitou centrální banky, přesto rok 2018 znamenal pokles o dalších 25%, v roce 2019 pokles pokračoval, takže turecká měna ztratila vůči dolaru ke květnu 2019 opět 15% své hodnoty. Trvalý pokles měny představuje velkou zátěž pro zadlužený privátní sektor. Dalším faktorem oslabování TL je nedůvěra obyvatelstva, které ukládá velkou část úspor v zahraniční měně, a to i navzdory vysokým oficiálním údajům o růstu HDP. Slabá TL přitom neznamená automaticky výhodu pro všechny exportéry, protože průmyslová výroba je z vysoké míry závislá na dovozu zahraničních subkomponentů (např. elektrotechnický průmysl z 83%, automobilový z 60%). Také vysoká importní závislost na plynu a ropě a její rostoucí ceny zvyšují výrobní náklady a inflaci. S dalším oslabováním TL a také se zhoršováním politického prostředí a vztahů USA/EU-Turecko souvisí i odliv krátkodobých portfoliových investic, které v průběhu roku rostly a dorovnávaly negativní obchodní bilanci Turecka.

 

Turecko nadále patří objemově mezi silnější světové ekonomiky. Z  regionálního a globálního pohledu představuje v současnosti největší ekonomiku na Blízkém východě, následuje Írán a Saúdská Arábie. Turecké hospodářství je 7. největší ekonomikou v Evropě.

Turecké HDP dosáhlo na konci roku 2018 hodnoty 784 mld. USD v běžných cenách, což činí 3,7  mld. v TL; ve srovnání s rokem 2017 se jedná o pokles o 8%. Na obyvatele v běžných cenách klesl HDP z  10 597 USD v roce 2017 na 9 632 USD.

 

Vzhledem k celkovému zhoršování se stavu turecké ekonomiky došlo po stabilizaci mezinárodního ratingu na konci roku 2017 krátkodobě k jeho navýšení, ale v průběhu roku 2018 k opětovnému snížení, které pokračovalo také v roce 2019.

Agentura Moody’s snížila rating tureckých bank z Ba1 na Ba2 a v dubnu 2018 na Ba3. Moody’s kromě uvedených makroekonomických faktorů a dluhové zátěže firem v USD uvedl i chybějící transparentnost při řízení státních firem a mnohamiliardové mimorozpočtové závazky státu v rámci infrastrukturních PPP projektů - projekty nemocnic, mostů či obřího nového letiště v Istanbulu. Ze stejných důvodů snížila rating Turecka i agentura Standard and Poor’s nejprve na BB-, což stále znamenalo investiční potenciál, na současnou hodnotu B představující spekulativní pásmo. Agentura Fitch snížila rating Turecka na BB, což představuje spekulativní pásmo se zvýšenou zranitelností vůči riziku selhání, zejména v případě nepříznivých změn obchodních nebo ekonomických podmínek v čase; stále však existuje obchodní nebo finanční flexibilita, která podporuje plnění finančních závazků.

 

International Rating Agencies

 

Ratings

Rating

Outlook

Date

 

Fitch

 

BB

 

Negative

 

3 May 2019

 

S&P

 

B

 

Stable

 

17 August 2018

 

Moody's

 

Ba3

 

Negative

 

17 August 2018

            

Míra nezaměstnanosti v Turecku v roce 2018 se navýšila oproti roku 2017 o 0,1% a  představovala 11%. Počet nezaměstnaných se zvýšil oproti roku 2017 o 83000 osob na 3,54 milionu. Nezaměstnanost mezi muži se meziročně snížila o 0,1% na 9,5%, mezi ženami se naopak zvýšila o 0,2% na 13,9%.  Pokračuje trend vysoké nezaměstnanosti mezi mladými mezi 15-24 lety, která v roce 2018 činila 20,3%, oproti roku 2017 se snížila o 0,5% , přesto patří mezi dlouhodobé problémy Turecka.

Celková zaměstnanost v populaci je 54,2%, což znamená 1,4% nárůst a 32,27 milionu pracujících osob.

Předpoklady pro růst HDP v roce 2019 se velice liší. Evropské komise očekává více než dvouprocentní pád, kdežto turecká vláda operuje stále s pozitivními čísly. Fiskální deficit v roce 2019 dále vzroste s tím, že na něm bude mít hlavní podíl vládní spotřeba, zatímco investice se budou v průběhu roku snižovat. Objem dovozu by se měl mírně snížit a přes zpomalení růstu zemí EU by se díky vyšší cenové konkurenceschopnosti měl zvýšit export. Pokud budou plně implementována protiinflační opatření  a bude dodržována přísná měnová politika, mělo by v průběhu roku 2019 dojít ke snížení inflace na 10%. Je pravděpodobné, že kvůli nutnosti snížit zadlužení bank zůstanou úvěrové trhy utlumené.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

V roce 2018 výdaje státního rozpočtu dosáhly 830,4 mld. TL a vláda hospodařila s deficitem ve výši 72,6 mld. TL, což představuje přibližně 15,1 mld. USD[1] resp. 2 % HDP. V meziročním srovnání jde opětovně o zhoršený deficit fiskální politiky státu v porovnání s rokem 2017 (1,5% HDP).

V roce 2017 výdaje státního rozpočtu dosáhly 667,7 mld. TL a vláda hospodařila s deficitem ve výši 47,4 mld. TL, což představuje přibližně 10 mld. USD resp. 1,5% HDP. V meziročním srovnání šlo o zhoršený deficit fiskální politiky státu v porovnání s rokem 2016 (1,3% HDP).

Vývoj státního rozpočtu (v mld. TL) v letech 2013 až 2017:

  v mil. TRY

2015

2016

2017

2018

Příjmy celkem

482,8

554,4

630,3

757,8

Výdaje celkem

506

583

677,7

830,4

Deficit

- 23,2

- 28,6

- 47,7

72,6

Zdroj: Ministerstvo financí TR, Ředitelství pro rozpočet a fiskální kontrolu (poznámka ZÚ: problémem tureckých statistik je skutečnost, že údaje jsou průběžně měněny i retroaktivně, respektive v následujícím období jsou vynechány dlouhé řady umožňující sledování meziročních změn). https://www.bumko.gov.tr/?_dil=2

Deficit státního rozpočtu HDP v % (dle definice EU):

 

2009

2010

2011

2012

2013

2015

2016    

2017

2018

 

5.5%

3,6%

1,4%

2%

1,18%

1,2%

1,3%

1,5%

2%

[1] Průměrná kurz USD/TRY 4,813

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Vývoj platební bilance byl pro Turecko vždy velice citlivou záležitostí. Země se dlouhodobě potýkala s vysokým deficitem běžného účtu indikujícím strukturální problémy, resp. absenci konkurenceschopnosti na mezinárodních trzích. Tento fakt věrně reflektoval skutečnost, kdy turecká ekonomika postrádala hodnotné globální značky, které by mohly táhnout exportní výkon Turecka a byly tak schopné úspěšně komercionalizovat své produkty v zahraničí. Nejhodnotnější značkou v roce 2018 byly Turkish Airlines, dlouhodobě se ovšem začínají výrazně prosazovat obranně-průmyslové značky jako ASELSAN či ROKETSAN.

 

Poněkud protikladný vývoj v druhé polovině roku 2018 neznamenal, že by se tato situace dramaticky změnila. Statisticky dramatické „zlepšení“ je výsledkem markantního poklesu importů do země způsobeným výrazným propadem TL, která se v průběhu roku 2018 vůči USD propadla o cca 30%. Tento propad pak následně snížil tureckou schopnost nakupovat v zahraničí a v důsledku toho došlo k propadu importů zboží o 4,6%. Propad importů pokračuje výrazným tempem i na začátku roku 2019, ve kterém jistě dojde k propadu importů o dvojciferné číslo. Obchodní deficit (tzv. 12-měsíční rolling CAD) v březnu 2019 dosáhl 12,8 mld., za samotný březen 2018 pak 589 mil. USD.

 

Vývoj deficitu platební bilance (v mil. USD a jako poměr deficit/HDP v %):

 

2013

2014

2015

2016

2017

2018

Deficit v USD

-63.642

-43.610

-32.145

-33.139

-47.347

-27.115

Deficit v % HDP

-6,7

-4,7

-3,7

-3,8

-5,6

-3,5

Zdroj: Ministerstvo Financí, média

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Od začátku poslední ekonomické krize v srpnu 2018 je jednou z největších starostí zahraničních investorů schopnost tureckého bankovního systému vypořádat se s problémy především stavebních a energetických společností, jenž si nabraly půjčky v zahraničních měnách, a díky propadu TL se pro ně splácení těchto pohledávek stalo velmi obtížné. O začátku problémů v srpnu 2018 do dubna 2019 požádaly tyto společnosti o restrukturalizaci dluhů ve výši 28 mld. USD a celkově se očekává, že tzv. „bad loans“ dosáhnou v průběhu roku 2019 až 6%. Nejvíce jsou přitom touto skutečností postiženy QNB Finansbank, Yapi Kredi a Sekerbank[1].

Finanční sektor po změně státního zřízení spadá do kompetence ministra financí, (Republic of Turkey Ministry of Treasury and Finance https://en.hmb.gov.tr/), provádění bankovního dozoru a další úlohy jsou svěřeny Státní bankovní regulační agentuře BBDK (Banking Regulation and Supervision Agency), na jejichž internetových stránkách (www.bbdk.org.tr) lze nalézt údaje k jednotlivým bankám, statistiky, příslušnou legislativu apod. Na internetové stránce Bankovní asociace Turecka – TBB (Türkiye Bankalari Birligi) (https://www.tbb.org.tr/en/home) je dostupný jak jmenný seznam všech bank a ústavů s adresami, e-maily, telefony a jmény ředitelů, tak i další užitečné informace.

 

Celkově v Turecku v roce 2019 působilo 53 bank dle níže uvedené struktury:

    A/ Centrální banka Turecka (TCMB), internet: www.tcmb.gov.tr

    B/ Depozitní banky (34):

    3 státní depozitní banky:

    Ziraat Bankasi (Zemědělská banka): m.j. pro zemědělce a státní sektor

    Halk Bankasi (Lidová banka):  m.j. sociální zabezpečení

    Vakıflar Bankasi (Nadační banka): m.j. pro podporu malopodnikatelů

    9 privátních depozitních bank

    21 zahraničních depozitních bank (např. Deutsche Bank, Citibank, ING Bank aj.) a poboček zahraničních bank (např. Societé Générale, ABN AMRO Bank, JP Morgan Chase aj.

    C/ Rozvojové a investiční banky (13)

    3 státní turecké rozvojové a investiční banky (které nepřijímají deposita):

    A/ Türk Eximbank (pouze zahraničně ekonomické a obchodní operace – exportní a garanční banka)

    B/ Iller Bankasi – rozvojová municipální banka

    C/ Türkiye Kalkinma Bankasi

    10 privátních tureckých a zahraničních rozvojových a investičních bank

    D/ Participující banky (6)

    Celkem se jedná o 6 bank fungujících na principu islámského bankovnictví

Pojišťovny 

Všechny pojišťovací ústavy jsou nyní privátní. Podle typu pojišťovacích operací poskytuje 23 ústavů životní pojištění, 18 ústavů penzijní pojištění, 39 ústavů ostatní typy pojištění, nadto zde fungují dvě zajišťovny. Z celkového aktuálního počtu 62 pojišťoven v Turecku, je v celkem 44 z nich zahraniční kapitál. Další   informace jsou dostupné na internetových stránkách Asociace pojišťoven TSB (Association of the Insurance Companies of Turkey) www.tsb.org.tr.

[1] Viz: https://www.bloomberg.com/news/articles/2019-04-08/turkish-banks-sweat-under-rising-pile-of-debt-restructurings

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Turecký daňový systém doznává postupně řady změn, z hlediska usídlování firem je nejdůležitější poslední právní úprava korporátních daní k 1. lednu 2018  (Corporate Tax Law No. 5520), která navýšila jednotnou sazbu daně ve výši 20% na 22% (s výhledem do roku 2020). Systém zahrnuje celou škálu daní, některé sazby se každoročně mění, zejména dochází k pravidelnému navyšování spotřební daně ÖTV na alkohol, cigarety a luxusní zboží a automobily. Výběr hlavních daní probíhá na centrální úrovni, některé specifické daně jsou vybírány na úrovni obcí.

Rozbor daňového systému poskytují v angličtině internetové stránky státní organizace na podporu investic ISPAT (zkráceně „Invest in Turkey“) v oddíle „Investor´s Guide“ na adrese www.invest.gov.tr. Zevrubný popis daňového systému včetně dalších užitečných informací k podnikání v Turecku poskytuje publikace „Invest in Turkey“ auditorské společnosti KPMG Turecko, která je volně dostupná na internetových stránkách www.kpmg.com.tr. Obsahuje rovněž řadu tabulek včetně modelových výpočtů. Velmi hodnotným zdrojem informací jsou též web stránky společnosti Deloitte na adrese: http://www.deloitte.com.tr. Českým firmám lze doporučit, aby se obracely na odborné zahraniční konzultantské firmy, které se dlouhodobě komplikovaným tureckým daňovým systémem zabývají.

Základní daně

Daň z příjmu se vybírá z veškerých příjmů, a to jak od domácích a zahraničních fyzických osob, tak od právnických osob sídlících v Turecku. Nerezidenti, kteří disponují příjmem získaným v Turecku (prostřednictvím zaměstnání, majetkového vlastnictví, obchodních operací či jiných aktivit generujících příjem) jsou rovněž zdaňováni, pouze však z příjmu získaného v Turecku.

Korporátní daň - základní sazba korporátní daně vybírané ze zisku činí 20%.

Daň z příjmu jednotlivců: jde o progresivní zdanění se sazbou od 15% do 35%. Sazby aplikované na roční příjem (v tureckých lirách – TL) jsou následující:

Příjmová skupina (v TL)

Sazba v %

do 14.800

15%

14.801 – 34.000

20%

34.001 – 120.000

27%

120.001 a více

35%

Daň z přidané hodnoty – DPH: 

Zboží a služby: 18%

Základní potraviny, textilní produkty a knihy: 8%

Některé zemědělské produkty, noviny a časopisy, ojeté automobily: 1%

DPH je vybíráno rovněž z importovaných výrobků (v angličtině tzv. „input VAT“) a složitým mechanismem je vyrovnáváno s DPH (tzv. „output VAT“) vybíranou v místě (malo)prodeje.  Doporučujeme, aby se firmy v tomto směru dohodly o postupu se svým zahraničním tureckým partnerem, případně využily služeb zkušených mezinárodních konzultantských firem se sídlem v Turecku. Systém je postaven na zápočtu hodnot „input VAT“ a „output VAT“. Eventuální přebytek importní „input VAT“ se převádí k dobru do dalšího měsíce, v žádném případě nedochází k refundaci.

Speciální spotřební daně (ÖTV) - existují 4 hlavní zbožové skupiny, které podléhají spotřební dani (s různou sazbou):
a/ výrobky z ropy, zemní plyn, oleje, mazadla a jejich deriváty: sazba se pravidelně mění,
b/ automobily a ostatní dopravní prostředky, motocykly, letadla, helikoptéry a jachty: 1% - 145%,
c/ tabák a tabákové výrobky, alkoholické nápoje: 25% - 285,6%,
d/ luxusní výrobky: 6,7% - 30%

Průběžně dochází ke zvýšení speciální spotřební daně mnoha zbožových skupin, a to v důsledku prohlubujícího se deficitu běžného účtu platební bilance a neuspokojivého vývoje zahraničního obchodu Turecka. V této souvislosti vzrostla speciální spotřební daň (ÖTV) např. u automobilů o objemu motoru 1600 cc až 2000 cc z 80% na 90%, což představuje nárůst ceny nového automobilu o cca 5,6%. U automobilů o objemu motoru nad 2000 cc vzrostla ÖTV z 130% až na 160%. Nárůst ÖTV zaznamenávají téměř pravidelně též alkoholické výrobky a tabákové výrobky.

Informace o daňovém systému v Turecku je možné nalézt v studii „Invest in Turkey“ od KPMG (str. 53 až 93)                                           https://www.kpmgvergi.com/PDF/2018-publications/investment-in-turkey-2018.pdf

Daň z bankovních a pojišťovacích transakcí: Transakce bankovních a pojišťovacích ústavů nepodléhají platbě DPH, nýbrž dani z bankovních a pojišťovacích operací.  Aplikována je na veškeré bankovní příjmy, např. úroky z půjček apod. Všeobecná sazba činí 5%, u depozitních transakcí jde o 1%, od roku 2008 není u prodeje zahraničních deviz uplatňována žádná daň. Daň u vybraných bankovních příjmů domácích (rezidentních firem) a daň z bankovních příjmů zahraničních (nerezidentních firem) je identická:

a/ dividendy: 15%,
b/ úroky ze státních směnek a státních obligací: státní organizace Invest in Turkey uvádí, že se jedná o 0%, auditorská firma KPMG uvádí 1%,
c/ úrok z ostatních směnek a obligací: 0% (jde o stejný případ jako u státních obligací),
d/ úrok z bankovních depozit: 15%.

Kolkovné – tzv. „stamp duty“: Kolkovné je vybíráno u celé řady dokumentů jako smluv, akreditivů, garančních listů apod. včetně platebních výměrů. Výše kolkovného se vypočítává jako procento ze základu hodnoty a představuje 0,189% až 0,984%. Nejběžnější sazbou je právě sazba 0,984% aplikovaná na nově uzavírané kontrakty. Na hrubý plat zaměstnance je též uvaleno kolkovné, a to ve výši 0,66% z hrubé mzdy.

Daň z převodu nemovitostí a pozemků: její sazba činí 0,1% až 0,6% z hodnoty nemovitosti.

Speciální komunikační daně:

Služby operátorů mobilních sítí: 25%

Služby poskytovatelů kabelového a satelitního signálu: 15%

Poskytovatelé internetového připojení: 5%

Daň z bohatství (majetková daň):

Dědická daň a darovací daň: sazba se pohybuje v závislosti na hodnotě od 1% - 30%.

Motorová daň (dle modelu a kubatury): jde o specifickou částku, která je každoročně revidována.  Daň z budov: 0,1% - 0,3% (u rezidentů jde o 0,1%, u nerezidentů většinou o 0,2%)

Další municipální a lokální daně:

Zábavní daň: specifická sazba v rozsahu 0 – 20%.

Komunikační daň: 1%

Daň z prodeje plynu a elektřiny: 1,5%

Daň na ochranu životního prostředí: specifická daň podléhající každoroční revizi.

V Turecku existuje celá škála daňových výjimek a dalších zvýhodnění, které jsou aplikovány na průmyslové a další činnosti ve speciálních investičních zónách. Jde o tzv. prioritní rozvojové zóny, technologické rozvojové zóny, průmyslové parky a zóny volného obchodu. Dále jsou daňová zvýhodnění aplikována na sektor výzkumu a vývoje, vzdělávací společnosti, kulturní investice a kulturní podniky. (blíže k vládním investičním incentivám viz kapitola 2.6.).

 

Kromě investičních pobídek jsou z platby DPH (včetně dalšího zvýhodnění) vyňaty zejména následující oblasti (s jistými výjimkami): 

a/ export zboží a služeb, 
b/ roaming poskytovaný v Turecku zákazníkům mimo Turecka (tj. nerezidentním zákazníkům) v souladu s mezinárodními úmluvami o roamingu, pokud je v nich zahrnuta reciprocita,
c/ explorace nalezišť nerostných surovin,
d/ mezinárodní doprava,
e/ dodávky strojů a zařízení importované pro potřeby fyzických nebo právnických osob, které jsou plátci DPH a mají certifikát příslušných úřadů potvrzující, že jsou investory,
f/ služby poskytované v přístavech a na letištích pro lodě a letadla, 
g/ sociální a další výjimky se týkají dodávek pro vládu a ostatní relevantní organizace, pokud jde o kulturní, vzdělávací, zdravotní a další obdobné účely, 
h/ bankovní a pojišťovací transakce jsou vyňaty z povinnosti platby DPH, protože podléhají zvláštní dani z bankovních a pojišťovacích transakcí ve výši 5% (viz výše),
ch/daňové výjimky jsou udělovány na příjmy pocházející z aktivit firemních zahraničních poboček a za splnění jistých podmínek stejně tak u jejich domácích i zahraničních afilací,
i/ výdaje na výzkum a rozvoj,
j/ snížení daňového základu firem se týká některých darů, pomoci a sponzoringu sportovních aktivit.

Nicméně systém refundace DPH je značně komplexní záležitost, která je navíc determinována pravidlem reciprocity (v daném případě mezi TR a ČR). Pro konkrétní výklad doporučujeme kontaktovat daňové specialisty v místě.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: