Arménie: Zahraniční obchod a investice

Obrat zahraničního obchodu: 

Údaje v mil. USD

Zdroj: www.armstat.am

Zdroj: ČSÚ

Zdroj: ArmStat

Zdroj: ČSÚ

10 nejvýznamnějších položek českého dovozu 2018 leden – únor, tis. USD, SITC(4)

 Zdroj: ČSÚ

Arménie je spolu s dalšími státy Eurasijské hospodářské unie (Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzská republika) součástí společné obchodní zóny. V těchto zemích a v Gruzii platí režim volného obchodu.

Zóny volného obchodu byly zavedeny, aby přilákaly exportující domácí a globální společnosti. Zákon o volných ekonomických zónách byl přijat v roce 2011 a vedl k založení zón volného obchodu v Arménii. V současnosti fungují dvě zóny volného obchodu na třech místech v Jerevanu.  Výroba a export v těchto oblastech jsou zacíleny na oblasti elektroniky, přesného inženýrství, farmaceutické přípravky a biotechnologie, informační technologie, alternativní energie, průmyslový design a telekomunikace, klenoty, broušené démanty a hodinky. Obchodní společnosti fungující v těchto zónách volného obchodu získávají daňová zvýhodnění týkající se daní z příjmu, z nemovitosti, ze zisku, cel, DPH (pro služby dodávané organizátorovi a provozovateli a výrobky na území zóny volného obchodu). Pro poskytování služeb společnostem v zóně volného obchodu je v činnosti režim jednoho správního místa.

Arménie má v současné době tři volné ekonomické zóny (FEZ): Alianci a Meridian v Jerevanu a Meghri na hranicích s Íránem.

Čtvrtý FEZ byl schválen koncem srpna 2018, který má být založen v Hrazdanu a organizován společností ECOS, se zaměřením na inovační technologické podniky. Arménie přijala 25. května 2011 zákon o FEZ a na konci roku 2011 vypracovala několik důležitých předpisů, aby přilákala zahraniční investice do FEZ: osvobození od daně z přidané hodnoty (DPH), daně z příjmu právnických osob, cla a daně z nemovitostí.

Aliance FEZ –http://www.fez.am/eng/index.php – zahájila svou činnost v srpnu 2013 a v současné době hostí 12 podniků. Zaměření Alliance FEZ je na high-tech odvětví, jako jsou informační a komunikační technologie, elektronika, farmaceutika a biotechnologie, architektura a inženýrství, průmyslový design a alternativní energie. 

Společnost Meridian FEZ zahájila svou činnost v březnu 2015. Zaměřuje se na výrobu šperků, hodinářství a řezání diamantů, v němž působí šest podniků.

Meghri FEZ byl slavnostně otevřen v prosinci 2017 v nejjižnějším městě Meghri na hranici Arménie s Íránem. Cílem hraničního umístění je zintenzivnit obchodní vztahy s Íránem, které by mohly být ekonomickým mostem pro EEU a EU. Společnosti působící ve společnosti Meghri FEZ budou osvobozeny od daně z příjmu právnických osob, DPH, spotřební daně a celních poplatků a budou platit pouze daň z příjmů.

   Objem přímých zahraničních investic vzrostl o 1,8% a dosáhl hodnoty 254,3 mil. USD, portfoliové investice poklesly o 29,4%, zatímco ostatní investice vzrostly o 2,8násobek.
   Čistý příliv investic do Arménie se roku 2018 snížil o přibližně 63% na 27,6 miliardy dramů. Podle oficiálních statistik je lídrem ostrov Jersey, z něhož šly investice do těžebního průmyslu, který ovšem v porovnání s předchozím rokem klesl téměř pětkrát. Tento pokles je do značné míry způsoben ukončením projektu Amulsar, protože na něj měly jít Investice Lydian Arménia právě přes daňový ráj v Jersey. Z Německa se čistý příliv přímých zahraničních investic zaměřil především na těžbu a kovy. Čistý příliv přímých zahraničních investic dosáhl 32,8 milionu USD. Celková čistá investice v účetním období činí -64,9 mil. USD (více splátek než akvizic). V roce 2018 pak investovalo Lucembursko do ekonomiky Arménie 3,62 milionu dolarů, což je o 40% více než v předchozím roce. Saldo čistých přímých zahraničních investic je záporné – 2,2 mil. USD. Lucembursko investovali značné prostředky do výroby elektřiny, plynu, páry a klimatizace a nápojů. Stejně jako v případě Jersey jsou to investice odjinud přes daňový ráj (Zdroj: ArmStat).

    Přímé zahraniční investice přilákané do Arménie v posledních letech byly převážně investicemi na trh telekomunikací, finančních služeb, energetiky a nemovitostí, které jen malou měrou přispěly do arménské exportní základny. Arménie byla schopna přilákat přímé zahraniční investice vyhledávající vyšší efektivitu pouze v omezeném počtu sektorů, zvláště pak v oblasti informačních a komunikačních technologií. Přímé zahraniční investice vyhledávající přírodní zdroje (převážně hornictví) se přímo vztahují k exportu, ale jsou globálně spojeny s kolísavými fluktuacemi cen komodit s příslušnými následky (viz state.gov, EBA)

Rozvojová nadace Arménie (DFA) je národní orgán Arménie pro podporu investic, vývozu a cestovního ruchu. DFA poskytuje zahraničním investorům služby a informace o podnikatelském prostředí, investičních příležitostech a legislativě, podpoře návštěv investorů a také spolupráci s vládními institucemi.
Arménie oficiálně vítá zahraniční investice a investiční a obchodní politika je poměrně otevřená. Zahraniční společnosti mají právní režim, který je opravňuje k stejnému zacházení podle zákona jako arménské společnosti. Stabilizační doložka zaručuje proti změnám právních předpisů o investicích po dobu pěti let. Neexistují žádná omezení pro převody peněz nebo v jakémkoli sektoru nebo zeměpisné poloze. Zahraniční občané mohou mít dlouhodobé nájemní smlouvy a společnosti registrované cizincem v Arménii mohou kupovat pozemky.
Zejména odvětví špičkových technologií a informačních technologií už přilákaly zahraniční investice; mnoho zahraničních firem založilo pobočky nebo dceřiné společnosti v Arménii, aby využily zdejších levných a  kvalifikovaných odborníků.
Existují určité překážky, které brání rovným podmínkám pro všechny investory. Zahraniční subjekty se musí často potýkat s netransparentními daňovými a celními postupy, které zvyšují náklady, a často dochází k uplatňování referenčních cen a nesprávnému zařazení dováženého zboží v rámci celního odbavení.
Arménie má v platnosti 35 dvoustranných smluv o investicích, se sedmi dalšími smlouvami, které však ještě nebyly v platnosti. Dne 7. května 2015 byla se Spojenými státy podepsána rámcová dohoda o obchodu a investicích. Arménie má také 44 mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovým únikům.

Zdroje: WTO – Trade Policy Review, ITA, Ministerstvo obchodu USA, Investment Policy Hub UNCTAD

Podepsané, avšak ještě neratifikované dohody volném obchodu

• Arménie – EU CEPA: V dubnu 2018 Arménie ratifikovala CEPA, která je prozatímně uplatňována od června 2018, a v červenci 2018 Evropský parlament převážně hlasoval pro její ratifikaci. Očekává se, že CEPA bude plně účinná do konce roku 2019, v současné době už ji ratifikovala většina členských států EU včetně Česka.
• Čína – dohoda o volném obchodu s Eurasijskou ekonomickou unií (EEU): Dohoda o obchodní a hospodářské spolupráci byla podepsána mezi pevninskou Čínou a EEU v květnu 2018 v rámci Astanského hospodářského fóra. Důraz je kladen na spolupráci stran v oblasti elektronického obchodu, neboť éra digitálního hospodářství vytvoří příznivé podmínky pro budoucí obchod mezi pevninskou Čínou a členy EEU.

Aktivní dohody o volném obchodu

• EAEU: Eurasijská ekonomická unie je mnohostranná dohoda o celní unii a hospodářské integraci pro obchod se zbožím a službami, která vstoupila v platnost v lednu 2015. Jejími členskými státy jsou Arménie (ktera se připojila po náhlém odmítnutí DCFTA s EU dne 2. ledna 2015), dále Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Rusko.  
• Dohoda o volném obchodu mezi Arménií a Kazachstánem (FTA): Dohoda o volném obchodu vstoupila v platnost dne 25. prosince 2001 a zahrnuje obchod se zbožím. V roce 2018 byl Kazachstán 18. největším obchodním partnerem Arménie.
• Arménie – Moldavsko: Dohoda o volném obchodu: Dohoda o volném obchodu vstoupila v platnost dne 21. prosince 1995 a týká se obchodu se zbožím. Moldavsko je nicméně až 45. největším obchodním partnerem Arménie.
• Arménie-Turkmenistán FTA: Dohoda o volném obchodu vstoupila v platnost dne 7. července 1996 a zahrnuje obchod se zbožím. Od roku 2017 byl Turkmenistán devatenáctým největším exportním partnerem Arménie.
• Arménie – Ukrajina: Dohoda o volném obchodu: Dohoda o volném obchodu vstoupila v platnost dne 18. prosince 1996 a zahrnuje obchod se zbožím. Ukrajina je arménským osmým největším dovozním partnerem, kde Arménie dovážela 2,9% svého celkového dovozu z Ukrajiny, přičemž většina výrobků byla tabák a vyrobené tabákové náhražky.

Veškeré dalěší informace o podmínkách vstupu zahraničního kapitalu do Arménie lze najít na následujících webových stránkách:

• http://www.mfa.am/en/invest/
• http://www.mfa.am/en/business/
• http://jurist.am/en/investment
• http://www.parliament.am/
• http://www.investinarmenia.am/en/