Arménie: Zahraniční obchod a investice
© Zastupitelský úřad ČR v Jerevanu (Arménie)
Zahraniční obchod:
Zahraniční obchod Arménie je omezen kvůli vnitrozemské poloze a hraničním sporům s Tureckem na západě a Ázerbájdžánem na východě. V důsledku toho Arménie obvykle má vysoký obchodní deficit. Hlavním vývozem Arménie jsou kovy a drahé kameny, za nimi následuje energie, nápoje a zelenina a ovoce. Arménie dováží hlavně ropu, zemní plyn, obiloviny, gumárenské výrobky, korek a dřevo a elektrické stroje. Hlavními obchodními partnery Arménie jsou Rusko, Německo, Írán, Spojené státy, Čína, Ukrajina a Turecko.
Investice:
Podle Světové investiční zprávy UNCTAD za rok 2019 se příliv přímých zahraničních investic do Arménie v roce 2018 zvýšil na 254 milionů USD, což je mírný nárůst ve srovnání s rokem 2017 (250 milionů USD). Ve stejném roce byla celková výše přímých zahraničních investic odhadována na 5,5 miliardy USD, což představuje 44,4% HDP země.
Rusko, Řecko, Kypr a Německo jsou v Arménii čtyřmi hlavními investory, ačkoliv významné investice dělají i členové arménské diaspory (téměř 6 milionů lidí). Mezi hlavní odvětví přímých zahraničních investic patří energetika, telekomunikace, hutnictví, hotelové služby a letecká doprava.
Arménie učinila velký pokrok směrem k liberalizaci své ekonomiky. Podle Světové banky je Arménie na prvním místě mezi zeměmi SNS (Společenství nezávislých států), pokud jde o zahraniční investice per capita. Vláda nedávno zavedla podmínky a zákony příznivé pro zahraniční investice a díky své hospodářské dynamice získala země přezdívku „Kavkazský tygr“. Tato opatření zahrnují volné ekonomické zóny pro průmyslová odvětví špičkových technologií, která poskytují společnostem preferenční zacházení v oblasti daně ze zisku společností, DPH, daně z nemovitosti a cel (UNCTAD). Země nestanovuje omezení zahraniční kontroly a práva na soukromé vlastnictví a usazování a postupy registrace podniků jsou rychlé. Investice jsou podporovány také prostřednictvím komplexní dohody o rozšířeném partnerství mezi EU a Arménií. Země však zůstává silně závislá na ekonomickém zdraví ruské ekonomiky a ekonomik EU v oblasti přímých zahraničních investic, má malý domácí trh a korupce je stále rozšířená. Zpráva Světové banky Doing Business do roku 2020 umístila Arménii na 47. místo ze 190 zemí a ve srovnání s předchozím rokem ztratila šest pozic.
- 2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
- 2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 2.3. Komoditní struktura
- 2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
- 2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo
Obrat zahraničního obchodu:
|
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 |
Vývoz |
1 486.9 |
1 782.9 |
2 237.7 |
2 411.9 |
2 640.3 |
Dovoz |
3 254.0 |
3 292.4 |
4 097.1 |
4 963.2 |
5 513.8 |
Bilance |
-1 767.1 |
-1 509.5 |
-1 859.4 |
-2 551,3 |
-2 873.5 |
Údaje v mil. USD
Zdroj: www.armstat.am
2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Zahraniční obchod Arménie, 2018, v tis. USD, zdroj: Armstat |
||||||
|
|
2018 |
Podíl, % |
2019 |
Podíl, % |
Změna, % |
|
Zahraniční obchod celkem |
7 375 162.1 |
100 |
8 154 073.6 |
100 |
110.4 |
1 |
Ruská federace |
1 924 443.8 |
26.1 |
2 213 082.8 |
27.1 |
114.9 |
2 |
EU28 |
1 830 074.3 |
24.8 |
1 733 402.3 |
21.3 |
94.3 |
3 |
Čína |
771 077.9 |
10.5 |
944 824.5 |
11.6 |
122.5 |
4 |
Švýcarsko |
465 171.6 |
6.3 |
511 625.9 |
6.3 |
109.7 |
5 |
Írán |
363 620.9 |
4.9 |
408 779.3 |
5.0 |
112.4 |
6 |
USA |
226 067.5 |
3.1 |
332 985.6 |
4.1 |
147.3 |
7 |
Turecko |
255 209.8 |
3.5 |
270 232.4 |
3.3 |
105.9 |
8 |
Japonsko |
99 436.0 |
1.3 |
205 775.5 |
2.5 |
210.0 |
9 |
Irák |
155 597.9 |
2.1 |
181 423.5 |
2.2 |
116.6 |
10 |
Ukrajina |
171 885.7 |
2.3 |
170 737.8 |
2.1 |
99.3 |
11 |
Gruzie |
138 802.0 |
1.9 |
148 980.9 |
1.8 |
106.8 |
12 |
SAE |
179 659.0 |
2.4 |
107 965.5 |
1.3 |
59.4 |
13 |
Kanada |
63 314.8 |
0.9 |
95 762.4 |
1.2 |
151.2 |
14 |
Brazílie |
61 803.8 |
0.8 |
67 413.5 |
0.8 |
109.1 |
15 |
Bělorusko |
50 326.2 |
0.7 |
67 539.0 |
0.8 |
133.6 |
16 |
Korejská republika |
35 436.5 |
0.5 |
54 762.6 |
0.7 |
154.6 |
17 |
Thajsko |
23 648.8 |
0.3 |
24 991.3 |
0.3 |
105.7 |
2.3. Komoditní struktura
|
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
2019 I-III |
Vývoz ČR |
23 206 |
21 239 |
38 002 |
72 902 |
11 023 |
Dovoz ČR |
2 185 |
3 099 |
3 587 |
4 507 |
1 859 |
Obrat |
25 391 |
24 338 |
41 589 |
77 409 |
12 882 |
Saldo ČR |
21 021 |
18 140 |
34 415 |
68 394 |
9 164 |
Zdroj: ČSÚ
|
2015 |
2016 |
2017 |
2018 |
|
Vývoz AM |
1 714 |
2 319 |
2 582 |
453 |
|
Dovoz AM |
34 031 |
23 505 |
46 337 |
6 165 |
|
Obrat |
35 745 |
25 824 |
48 919 |
6 618 |
|
Saldo AM |
-32 317 |
-21 186 |
-43 755 |
-5 712 |
|
Zdroj: ArmStat
Kód zboží |
Název zboží |
Stat. hodnota USD(tis.) |
85171200 |
Telefony pro celulární sítě nebo jiné bezdrátové sítě |
24 378 |
85023920 |
Turbogenerátory |
8 944 |
90328900 |
Regulační nebo kontrolní přístroje a zařízení (kromě hydraulických neb |
7 257 |
88023000 |
Letouny a ostatní letadla, o vlastní hmotnosti › 2 000, ale ‹= 15 000 |
5 477 |
84715000 |
Procesorové jednotky, též obsahující pod společným krytem jednu nebo d |
3 118 |
90229020 |
Části, součásti a příslušenství rentgenových přístrojů |
1 920 |
84713000 |
Přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat, o hmotnosti ‹= 10 |
1 672 |
90181300 |
Diagnostické zobrazovací přístroje pracující na základě magnetické rez |
1 383 |
85071020 |
Elektrické akumulátory, olověné, používané pro startování pístových mo |
972 |
90181200 |
Ultrazvukové snímací přístroje (sonografy) |
962 |
Zdroj: ČSÚ
10 nejvýznamnějších položek českého dovozu 2018 leden – únor, tis. USD, SITC(4)
Kód zboží |
Název zboží |
Stat. hodnota USD(tis.) |
72027000 |
Feromolybden |
1 809 |
22082029 |
Destiláty z vinných matolin nebo hroznů, v nádobách o obsahu ‹= 2 litr |
1 042 |
76071119 |
Hliníkové fólie, bez podložky, válcované, avšak dále neopracované, o t |
524 |
62033310 |
Pánská nebo chlapecká pracovní saka a blejzry ze syntetických vláken ( |
245 |
62034311 |
Pánské nebo chlapecké pracovní kalhoty a krátké kalhoty ze syntetickýc |
236 |
62034331 |
Pánské nebo chlapecké pracovní náprsenkové kalhoty se šlemi ze synteti |
145 |
90321080 |
Termostaty (kromě elektronických) |
84 |
62019300 |
Pánské nebo chlapecké větrovky, bundy, včetně lyžařských a podobné výr |
81 |
62034211 |
Pánské nebo chlapecké pracovní kalhoty a krátké kalhoty z bavlny (krom |
70 |
70200080 |
Výrobky skleněné j.n. |
64 |
Zdroj: ČSÚ
2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)
Arménie je spolu s dalšími státy Eurasijské hospodářské unie (Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzská republika) součástí společné obchodní zóny. V těchto zemích a v Gruzii platí režim volného obchodu.
Zóny volného obchodu byly zavedeny, aby přilákaly exportující domácí a globální společnosti. Zákon o volných ekonomických zónách byl přijat v roce 2011 a vedl k založení zón volného obchodu v Arménii. V současnosti fungují dvě zóny volného obchodu na třech místech v Jerevanu. Výroba a export v těchto oblastech jsou zacíleny na oblasti elektroniky, přesného inženýrství, farmaceutické přípravky a biotechnologie, informační technologie, alternativní energie, průmyslový design a telekomunikace, klenoty, broušené démanty a hodinky. Obchodní společnosti fungující v těchto zónách volného obchodu získávají daňová zvýhodnění týkající se daní z příjmu, z nemovitosti, ze zisku, cel, DPH (pro služby dodávané organizátorovi a provozovateli a výrobky na území zóny volného obchodu). Pro poskytování služeb společnostem v zóně volného obchodu je v činnosti režim jednoho správního místa.
Arménie má v současné době tři volné ekonomické zóny (FEZ): Alianci a Meridian v Jerevanu a Meghri na hranicích s Íránem.
Čtvrtý FEZ byl schválen koncem srpna 2018, který má být založen v Hrazdanu a organizován společností ECOS, se zaměřením na inovační technologické podniky. Arménie přijala 25. května 2011 zákon o FEZ a na konci roku 2011 vypracovala několik důležitých předpisů, aby přilákala zahraniční investice do FEZ: osvobození od daně z přidané hodnoty (DPH), daně z příjmu právnických osob, cla a daně z nemovitostí.
Aliance FEZ –http://www.fez.am/eng/index.php – zahájila svou činnost v srpnu 2013 a v současné době hostí 12 podniků. Zaměření Alliance FEZ je na high-tech odvětví, jako jsou informační a komunikační technologie, elektronika, farmaceutika a biotechnologie, architektura a inženýrství, průmyslový design a alternativní energie.
Společnost Meridian FEZ zahájila svou činnost v březnu 2015. Zaměřuje se na výrobu šperků, hodinářství a řezání diamantů, v němž působí šest podniků.
Meghri FEZ byl slavnostně otevřen v prosinci 2017 v nejjižnějším městě Meghri na hranici Arménie s Íránem. Cílem hraničního umístění je zintenzivnit obchodní vztahy s Íránem, které by mohly být ekonomickým mostem pro EEU a EU. Společnosti působící ve společnosti Meghri FEZ budou osvobozeny od daně z příjmu právnických osob, DPH, spotřební daně a celních poplatků a budou platit pouze daň z příjmů.
2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
Objem přímých zahraničních investic vzrostl o 1,8% a dosáhl hodnoty 254,3 mil. USD, portfoliové investice poklesly o 29,4%, zatímco ostatní investice vzrostly o 2,8násobek.
Čistý příliv investic do Arménie se roku 2018 snížil o přibližně 63% na 27,6 miliardy dramů. Podle oficiálních statistik je lídrem ostrov Jersey, z něhož šly investice do těžebního průmyslu, který ovšem v porovnání s předchozím rokem klesl téměř pětkrát. Tento pokles je do značné míry způsoben ukončením projektu Amulsar, protože na něj měly jít Investice Lydian Arménia právě přes daňový ráj v Jersey. Z Německa se čistý příliv přímých zahraničních investic zaměřil především na těžbu a kovy. Čistý příliv přímých zahraničních investic dosáhl 32,8 milionu USD. Celková čistá investice v účetním období činí -64,9 mil. USD (více splátek než akvizic). V roce 2018 pak investovalo Lucembursko do ekonomiky Arménie 3,62 milionu dolarů, což je o 40% více než v předchozím roce. Saldo čistých přímých zahraničních investic je záporné – 2,2 mil. USD. Lucembursko investovali značné prostředky do výroby elektřiny, plynu, páry a klimatizace a nápojů. Stejně jako v případě Jersey jsou to investice odjinud přes daňový ráj (Zdroj: ArmStat).
Přímé zahraniční investice přilákané do Arménie v posledních letech byly převážně investicemi na trh telekomunikací, finančních služeb, energetiky a nemovitostí, které jen malou měrou přispěly do arménské exportní základny. Arménie byla schopna přilákat přímé zahraniční investice vyhledávající vyšší efektivitu pouze v omezeném počtu sektorů, zvláště pak v oblasti informačních a komunikačních technologií. Přímé zahraniční investice vyhledávající přírodní zdroje (převážně hornictví) se přímo vztahují k exportu, ale jsou globálně spojeny s kolísavými fluktuacemi cen komodit s příslušnými následky (viz state.gov, EBA)
2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Rozvojová nadace Arménie (DFA) je národní orgán Arménie pro podporu investic, vývozu a cestovního ruchu. DFA poskytuje zahraničním investorům služby a informace o podnikatelském prostředí, investičních příležitostech a legislativě, podpoře návštěv investorů a také spolupráci s vládními institucemi.
Arménie oficiálně vítá zahraniční investice a investiční a obchodní politika je poměrně otevřená. Zahraniční společnosti mají právní režim, který je opravňuje k stejnému zacházení podle zákona jako arménské společnosti. Stabilizační doložka zaručuje proti změnám právních předpisů o investicích po dobu pěti let. Neexistují žádná omezení pro převody peněz nebo v jakémkoli sektoru nebo zeměpisné poloze. Zahraniční občané mohou mít dlouhodobé nájemní smlouvy a společnosti registrované cizincem v Arménii mohou kupovat pozemky.
Zejména odvětví špičkových technologií a informačních technologií už přilákaly zahraniční investice; mnoho zahraničních firem založilo pobočky nebo dceřiné společnosti v Arménii, aby využily zdejších levných a kvalifikovaných odborníků.
Existují určité překážky, které brání rovným podmínkám pro všechny investory. Zahraniční subjekty se musí často potýkat s netransparentními daňovými a celními postupy, které zvyšují náklady, a často dochází k uplatňování referenčních cen a nesprávnému zařazení dováženého zboží v rámci celního odbavení.
Arménie má v platnosti 35 dvoustranných smluv o investicích, se sedmi dalšími smlouvami, které však ještě nebyly v platnosti. Dne 7. května 2015 byla se Spojenými státy podepsána rámcová dohoda o obchodu a investicích. Arménie má také 44 mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovým únikům.
Zdroje: WTO – Trade Policy Review, ITA, Ministerstvo obchodu USA, Investment Policy Hub UNCTAD
Podepsané, avšak ještě neratifikované dohody volném obchodu
- Arménie – EU CEPA: V dubnu 2018 Arménie ratifikovala CEPA, která je prozatímně uplatňována od června 2018, a v červenci 2018 Evropský parlament převážně hlasoval pro její ratifikaci. Očekává se, že CEPA bude plně účinná do konce roku 2019, v současné době už ji ratifikovala většina členských států EU včetně Česka.
- Čína – dohoda o volném obchodu s Eurasijskou ekonomickou unií (EEU): Dohoda o obchodní a hospodářské spolupráci byla podepsána mezi pevninskou Čínou a EEU v květnu 2018 v rámci Astanského hospodářského fóra. Důraz je kladen na spolupráci stran v oblasti elektronického obchodu, neboť éra digitálního hospodářství vytvoří příznivé podmínky pro budoucí obchod mezi pevninskou Čínou a členy EEU.
Aktivní dohody o volném obchodu
- EAEU: Eurasijská ekonomická unie je mnohostranná dohoda o celní unii a hospodářské integraci pro obchod se zbožím a službami, která vstoupila v platnost v lednu 2015. Jejími členskými státy jsou Arménie (ktera se připojila po náhlém odmítnutí DCFTA s EU dne 2. ledna 2015), dále Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Rusko.
- Dohoda o volném obchodu mezi Arménií a Kazachstánem (FTA): Dohoda o volném obchodu vstoupila v platnost dne 25. prosince 2001 a zahrnuje obchod se zbožím. V roce 2018 byl Kazachstán 18. největším obchodním partnerem Arménie.
- Arménie – Moldavsko: Dohoda o volném obchodu: Dohoda o volném obchodu vstoupila v platnost dne 21. prosince 1995 a týká se obchodu se zbožím. Moldavsko je nicméně až 45. největším obchodním partnerem Arménie.
- Arménie-Turkmenistán FTA: Dohoda o volném obchodu vstoupila v platnost dne 7. července 1996 a zahrnuje obchod se zbožím. Od roku 2017 byl Turkmenistán devatenáctým největším exportním partnerem Arménie.
- Arménie – Ukrajina: Dohoda o volném obchodu: Dohoda o volném obchodu vstoupila v platnost dne 18. prosince 1996 a zahrnuje obchod se zbožím. Ukrajina je arménským osmým největším dovozním partnerem, kde Arménie dovážela 2,9% svého celkového dovozu z Ukrajiny, přičemž většina výrobků byla tabák a vyrobené tabákové náhražky.
Veškeré dalěší informace o podmínkách vstupu zahraničního kapitalu do Arménie lze najít na následujících webových stránkách:
Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Jerevanu (Arménie) ke dni 24.5.2019