Arménie: Zahraniční obchod a investice

© Zastupitelský úřad ČR v Jerevanu (Arménie)

Zahraniční obchod: 

   Zahraniční obchod Arménie je omezen kvůli vnitrozemské poloze a hraničním sporům s Tureckem na západě a Ázerbájdžánem na východě. V důsledku toho Arménie obvykle má vysoký obchodní deficit. Hlavním vývozem Arménie jsou kovy a drahé kameny, za nimi následuje energie, nápoje a zelenina a ovoce. Arménie dováží hlavně ropu, zemní plyn, obiloviny, gumárenské výrobky, korek a dřevo a elektrické stroje. Hlavními obchodními partnery Arménie jsou Rusko, Německo, Írán, Spojené státy, Čína, Ukrajina a Turecko.  

 

 

Investice: 

  

Podle Světové investiční zprávy UNCTAD za rok 2019 se příliv přímých zahraničních investic do Arménie v roce 2018 zvýšil na 254 milionů USD, což je mírný nárůst ve srovnání s rokem 2017 (250 milionů USD). Ve stejném roce byla celková výše přímých zahraničních investic odhadována na 5,5 miliardy USD, což představuje 44,4% HDP země.

Rusko, Řecko, Kypr a Německo jsou v Arménii čtyřmi hlavními investory, ačkoliv významné investice dělají i ​​členové arménské diaspory (téměř 6 milionů lidí). Mezi hlavní odvětví přímých zahraničních investic patří energetika, telekomunikace, hutnictví, hotelové služby a letecká doprava.

Arménie učinila velký pokrok směrem k liberalizaci své ekonomiky. Podle Světové banky je Arménie na prvním místě mezi zeměmi SNS (Společenství nezávislých států), pokud jde o zahraniční investice per capita. Vláda nedávno zavedla podmínky a zákony příznivé pro zahraniční investice a díky své hospodářské dynamice získala země přezdívku „Kavkazský tygr“. Tato opatření zahrnují volné ekonomické zóny pro průmyslová odvětví špičkových technologií, která poskytují společnostem preferenční zacházení v oblasti daně ze zisku společností, DPH, daně z nemovitosti a cel (UNCTAD). Země nestanovuje omezení zahraniční kontroly a práva na soukromé vlastnictví a usazování a postupy registrace podniků jsou rychlé. Investice jsou podporovány také prostřednictvím komplexní dohody o rozšířeném partnerství mezi EU a Arménií. Země však zůstává silně závislá na ekonomickém zdraví ruské ekonomiky a ekonomik EU v oblasti přímých zahraničních investic, má malý domácí trh a korupce je stále rozšířená. Zpráva Světové banky Doing Business do roku 2020 umístila Arménii na 47. místo ze 190 zemí a ve srovnání s předchozím rokem ztratila šest pozic.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obrat zahraničního obchodu:  

 

2015

2016

2017

2018

2019

Vývoz

1 486.9

1 782.9

2 237.7

2 411.9

2 640.3

Dovoz

3 254.0

3 292.4

4 097.1

4 963.2

5 513.8

Bilance

-1 767.1

-1 509.5

-1 859.4

-2 551,3

-2 873.5

Údaje v mil. USD

Zdroj: www.armstat.am

 

Zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Zahraniční obchod Arménie, 2018, v  tis. USD, zdroj: Armstat

 

 

2018

Podíl, %

2019

Podíl, %

Změna, %

 

Zahraniční obchod celkem

7 375 162.1

100

8 154 073.6

100

110.4

1

Ruská federace

1 924 443.8

26.1

2 213 082.8

27.1

114.9

2

EU28

1 830 074.3

24.8

1 733 402.3

21.3

94.3

3

Čína

771 077.9

10.5

944 824.5

11.6

122.5

4

Švýcarsko

465 171.6

6.3

511 625.9

6.3

109.7

5

Írán

363 620.9

4.9

408 779.3

5.0

112.4

6

USA

226 067.5

3.1

332 985.6

4.1

147.3

7

Turecko

255 209.8

3.5

270 232.4

3.3

105.9

8

Japonsko

99 436.0

1.3

205 775.5

2.5

210.0

9

Irák

155 597.9

2.1

181 423.5

2.2

116.6

10

Ukrajina

171 885.7

2.3

170 737.8

2.1

99.3

11

Gruzie

138 802.0

1.9

148 980.9

1.8

106.8

12

SAE

179 659.0

2.4

107 965.5

1.3

59.4

13

Kanada

63 314.8

0.9

95 762.4

1.2

151.2

14

Brazílie

61 803.8

0.8

67 413.5

0.8

109.1

15

Bělorusko

50 326.2

0.7

67 539.0

0.8

133.6

16

Korejská republika

35 436.5

0.5

54 762.6

0.7

154.6

17

Thajsko

23 648.8

0.3

24 991.3

0.3

105.7

Zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Vzájemný obchod, tis. USD

 

2015

2016

2017

2018

2019 I-III

Vývoz ČR

23 206

21 239

38 002

72 902

11 023

Dovoz ČR

2 185

3 099

3 587

4 507

1 859

Obrat

25 391

24 338

41 589

77 409

12 882

Saldo ČR

21 021

18 140

34 415

68 394

9 164

Zdroj: ČSÚ

Vzájemný obchod, tis. USD

 

2015

2016

2017

2018

 

Vývoz AM

1 714

2 319

2 582

453

 

Dovoz AM

34 031

23 505

46 337

6 165

 

Obrat

35 745

25 824

48 919

6 618

 

Saldo AM

-32 317

-21 186

-43 755

-5 712

 

Zdroj: ArmStat

Kód zboží

Název zboží

Stat. hodnota USD(tis.)

85171200

Telefony pro celulární sítě nebo jiné bezdrátové sítě

24 378

85023920

Turbogenerátory

8 944

90328900

Regulační nebo kontrolní přístroje a zařízení (kromě hydraulických neb

7 257

88023000

Letouny a ostatní letadla, o vlastní hmotnosti › 2 000, ale ‹= 15 000

5 477

84715000

Procesorové jednotky, též obsahující pod společným krytem jednu nebo d

3 118

90229020

Části, součásti a příslušenství rentgenových přístrojů

1 920

84713000

Přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat, o hmotnosti ‹= 10

1 672

90181300

Diagnostické zobrazovací přístroje pracující na základě magnetické rez

1 383

85071020

Elektrické akumulátory, olověné, používané pro startování pístových mo

972

90181200

Ultrazvukové snímací přístroje (sonografy)

962

Zdroj: ČSÚ

10 nejvýznamnějších položek českého dovozu 2018 leden – únor, tis. USD, SITC(4)

Kód zboží

Název zboží

Stat. hodnota USD(tis.)

72027000

Feromolybden

1 809

22082029

Destiláty z vinných matolin nebo hroznů, v nádobách o obsahu ‹= 2 litr

1 042

76071119

Hliníkové fólie, bez podložky, válcované, avšak dále neopracované, o t

524

62033310

Pánská nebo chlapecká pracovní saka a blejzry ze syntetických vláken (

245

62034311

Pánské nebo chlapecké pracovní kalhoty a krátké kalhoty ze syntetickýc

236

62034331

Pánské nebo chlapecké pracovní náprsenkové kalhoty se šlemi ze synteti

145

90321080

Termostaty (kromě elektronických)

84

62019300

Pánské nebo chlapecké větrovky, bundy, včetně lyžařských a podobné výr

81

62034211

Pánské nebo chlapecké pracovní kalhoty a krátké kalhoty z bavlny (krom

70

70200080

Výrobky skleněné j.n.

64

 

 Zdroj: ČSÚ

                                 

Zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Arménie je spolu s dalšími státy Eurasijské hospodářské unie (Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzská republika) součástí společné obchodní zóny. V těchto zemích a v Gruzii platí režim volného obchodu.

Zóny volného obchodu byly zavedeny, aby přilákaly exportující domácí a globální společnosti. Zákon o volných ekonomických zónách byl přijat v roce 2011 a vedl k založení zón volného obchodu v Arménii. V současnosti fungují dvě zóny volného obchodu na třech místech v Jerevanu.  Výroba a export v těchto oblastech jsou zacíleny na oblasti elektroniky, přesného inženýrství, farmaceutické přípravky a biotechnologie, informační technologie, alternativní energie, průmyslový design a telekomunikace, klenoty, broušené démanty a hodinky. Obchodní společnosti fungující v těchto zónách volného obchodu získávají daňová zvýhodnění týkající se daní z příjmu, z nemovitosti, ze zisku, cel, DPH (pro služby dodávané organizátorovi a provozovateli a výrobky na území zóny volného obchodu). Pro poskytování služeb společnostem v zóně volného obchodu je v činnosti režim jednoho správního místa.

Arménie má v současné době tři volné ekonomické zóny (FEZ): Alianci a Meridian v Jerevanu a Meghri na hranicích s Íránem.

Čtvrtý FEZ byl schválen koncem srpna 2018, který má být založen v Hrazdanu a organizován společností ECOS, se zaměřením na inovační technologické podniky. Arménie přijala 25. května 2011 zákon o FEZ a na konci roku 2011 vypracovala několik důležitých předpisů, aby přilákala zahraniční investice do FEZ: osvobození od daně z přidané hodnoty (DPH), daně z příjmu právnických osob, cla a daně z nemovitostí.

Aliance FEZ –http://www.fez.am/eng/index.php – zahájila svou činnost v srpnu 2013 a v současné době hostí 12 podniků. Zaměření Alliance FEZ je na high-tech odvětví, jako jsou informační a komunikační technologie, elektronika, farmaceutika a biotechnologie, architektura a inženýrství, průmyslový design a alternativní energie. 

Společnost Meridian FEZ zahájila svou činnost v březnu 2015. Zaměřuje se na výrobu šperků, hodinářství a řezání diamantů, v němž působí šest podniků.

Meghri FEZ byl slavnostně otevřen v prosinci 2017 v nejjižnějším městě Meghri na hranici Arménie s Íránem. Cílem hraničního umístění je zintenzivnit obchodní vztahy s Íránem, které by mohly být ekonomickým mostem pro EEU a EU. Společnosti působící ve společnosti Meghri FEZ budou osvobozeny od daně z příjmu právnických osob, DPH, spotřební daně a celních poplatků a budou platit pouze daň z příjmů.

 

Zpět na začátek

2.5. Investice – přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

   Objem přímých zahraničních investic vzrostl o 1,8% a dosáhl hodnoty 254,3 mil. USD, portfoliové investice poklesly o 29,4%, zatímco ostatní investice vzrostly o 2,8násobek.
   Čistý příliv investic do Arménie se roku 2018 snížil o přibližně 63% na 27,6 miliardy dramů. Podle oficiálních statistik je lídrem ostrov Jersey, z něhož šly investice do těžebního průmyslu, který ovšem v porovnání s předchozím rokem klesl téměř pětkrát. Tento pokles je do značné míry způsoben ukončením projektu Amulsar, protože na něj měly jít Investice Lydian Arménia právě přes daňový ráj v Jersey. Z Německa se čistý příliv přímých zahraničních investic zaměřil především na těžbu a kovy. Čistý příliv přímých zahraničních investic dosáhl 32,8 milionu USD. Celková čistá investice v účetním období činí -64,9 mil. USD (více splátek než akvizic). V roce 2018 pak investovalo Lucembursko do ekonomiky Arménie 3,62 milionu dolarů, což je o 40% více než v předchozím roce. Saldo čistých přímých zahraničních investic je záporné – 2,2 mil. USD. Lucembursko investovali značné prostředky do výroby elektřiny, plynu, páry a klimatizace a nápojů. Stejně jako v případě Jersey jsou to investice odjinud přes daňový ráj (Zdroj: ArmStat).

    Přímé zahraniční investice přilákané do Arménie v posledních letech byly převážně investicemi na trh telekomunikací, finančních služeb, energetiky a nemovitostí, které jen malou měrou přispěly do arménské exportní základny. Arménie byla schopna přilákat přímé zahraniční investice vyhledávající vyšší efektivitu pouze v omezeném počtu sektorů, zvláště pak v oblasti informačních a komunikačních technologií. Přímé zahraniční investice vyhledávající přírodní zdroje (převážně hornictví) se přímo vztahují k exportu, ale jsou globálně spojeny s kolísavými fluktuacemi cen komodit s příslušnými následky (viz state.gov, EBA)

Zpět na začátek

2.6. Investice – podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Rozvojová nadace Arménie (DFA) je národní orgán Arménie pro podporu investic, vývozu a cestovního ruchu. DFA poskytuje zahraničním investorům služby a informace o podnikatelském prostředí, investičních příležitostech a legislativě, podpoře návštěv investorů a také spolupráci s vládními institucemi.
Arménie oficiálně vítá zahraniční investice a investiční a obchodní politika je poměrně otevřená. Zahraniční společnosti mají právní režim, který je opravňuje k stejnému zacházení podle zákona jako arménské společnosti. Stabilizační doložka zaručuje proti změnám právních předpisů o investicích po dobu pěti let. Neexistují žádná omezení pro převody peněz nebo v jakémkoli sektoru nebo zeměpisné poloze. Zahraniční občané mohou mít dlouhodobé nájemní smlouvy a společnosti registrované cizincem v Arménii mohou kupovat pozemky.
Zejména odvětví špičkových technologií a informačních technologií už přilákaly zahraniční investice; mnoho zahraničních firem založilo pobočky nebo dceřiné společnosti v Arménii, aby využily zdejších levných a  kvalifikovaných odborníků.
Existují určité překážky, které brání rovným podmínkám pro všechny investory. Zahraniční subjekty se musí často potýkat s netransparentními daňovými a celními postupy, které zvyšují náklady, a často dochází k uplatňování referenčních cen a nesprávnému zařazení dováženého zboží v rámci celního odbavení.
Arménie má v platnosti 35 dvoustranných smluv o investicích, se sedmi dalšími smlouvami, které však ještě nebyly v platnosti. Dne 7. května 2015 byla se Spojenými státy podepsána rámcová dohoda o obchodu a investicích. Arménie má také 44 mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovým únikům.

Zdroje: WTO – Trade Policy Review, ITA, Ministerstvo obchodu USA, Investment Policy Hub UNCTAD

 

Podepsané, avšak ještě neratifikované dohody volném obchodu

  • Arménie – EU CEPA: V dubnu 2018 Arménie ratifikovala CEPA, která je prozatímně uplatňována od června 2018, a v červenci 2018 Evropský parlament převážně hlasoval pro její ratifikaci. Očekává se, že CEPA bude plně účinná do konce roku 2019, v současné době už ji ratifikovala většina členských států EU včetně Česka.
  • Čína – dohoda o volném obchodu s Eurasijskou ekonomickou unií (EEU): Dohoda o obchodní a hospodářské spolupráci byla podepsána mezi pevninskou Čínou a EEU v květnu 2018 v rámci Astanského hospodářského fóra. Důraz je kladen na spolupráci stran v oblasti elektronického obchodu, neboť éra digitálního hospodářství vytvoří příznivé podmínky pro budoucí obchod mezi pevninskou Čínou a členy EEU.

Aktivní dohody o volném obchodu

  • EAEU: Eurasijská ekonomická unie je mnohostranná dohoda o celní unii a hospodářské integraci pro obchod se zbožím a službami, která vstoupila v platnost v lednu 2015. Jejími členskými státy jsou Arménie (ktera se připojila po náhlém odmítnutí DCFTA s EU dne 2. ledna 2015), dále Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Rusko.  
  • Dohoda o volném obchodu mezi Arménií a Kazachstánem (FTA): Dohoda o volném obchodu vstoupila v platnost dne 25. prosince 2001 a zahrnuje obchod se zbožím. V roce 2018 byl Kazachstán 18. největším obchodním partnerem Arménie.
  • Arménie – Moldavsko: Dohoda o volném obchodu: Dohoda o volném obchodu vstoupila v platnost dne 21. prosince 1995 a týká se obchodu se zbožím. Moldavsko je nicméně až 45. největším obchodním partnerem Arménie.
  • Arménie-Turkmenistán FTA: Dohoda o volném obchodu vstoupila v platnost dne 7. července 1996 a zahrnuje obchod se zbožím. Od roku 2017 byl Turkmenistán devatenáctým největším exportním partnerem Arménie.
  • Arménie – Ukrajina: Dohoda o volném obchodu: Dohoda o volném obchodu vstoupila v platnost dne 18. prosince 1996 a zahrnuje obchod se zbožím. Ukrajina je arménským osmým největším dovozním partnerem, kde Arménie dovážela 2,9% svého celkového dovozu z Ukrajiny, přičemž většina výrobků byla tabák a vyrobené tabákové náhražky.

Veškeré dalěší informace o podmínkách vstupu zahraničního kapitalu do Arménie lze najít na následujících webových stránkách:

Zpět na začátek

Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Jerevanu (Arménie) ke dni 24.5.2019

Souhrnná teritoriální informace

Pravidelné novinky e-mailem